Rubrika: Spolkové země

Svobodný stát Durynsko (Freistaat Thüringen)

26. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Svobodný stát Durynsko, (německy Freistaat Thüringen) je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo o rozloze 16 175 km² s 2,5 mil. obyvatel. Na východě a jihovýchodě hraničí se Svobodným státem Sasko (265 km), na severu a severovýchodě se Saskem-Anhaltskem (296 km), na severozápadě s Dolním Saskem (112 km), na západě s Hesenskem (270 km), na jihu se Svobodným státem Bavorsko (381 km). Největší vzdálenost od severu k jihu je 160 km, od západu k východu pak 198 km. Hlavní městem je Erfurt.
Durynskem procházejí dálnice A 4, A 9, A 38, A 71 a A 73. Na A 4 leží jako na nějakém perlovém náhrdelníku od západu na východ města Eisenach, Gotha, Erfurt, Výmar, Jena a Gera.
Díky svému lesnímu bohatství je Durynsko nazýváno „Zeleným srdcem Německa“.
K nejdůležitějším durynským řekám patří Sála (Saale), Ilm, Werra, Unstruta (Unstrut) a Bílý Halštrov (Weiße Elster).
Jihu Durynska dominuje pohoří Durynský les (Thüringer Wald), procházející zemí od Eisenachu k Sonnebergu. Severně od něj se rozkládá Durynská pánev (Thüringer Becken). Na Durynský les navazuje na východě Durynská břidličná vrchovina (Thüringer Schiefergebirge). Ze severu zasahuje do Durynska pohoří Harz. K dalším horám a pohořím patří Rhön, Dün, Kyffhäuser a Hainich. Nejvyšší durynskou horou je Große Beerberg (982,9 m). Nejnižší místo v Durynsku (114 m) se nachází u města Wiehe.

Šlesvicko-Holštýnsko (Land Schleswig-Holstein)

23. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemský znak Šlesvicka-Holštýnska Zemská služební vlajka Šlesvicka-Holštýnska
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe. Její metropolí je město Kiel.
Geografie
Šlesvicko-Holštýnsko na severu hraničí s Dánskem, na jihu s německými spolkovými zeměmi Dolním Saskem a Svobodným a hanzovním městem Hamburk, na východě pak s německou spolkovou zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko. Celé území Šlesvicka-Holštýnska je součástí Severoněmecké nížiny a rozkládá se v jižní části Jutského polostrova mezi západně položeným Severním mořem a východně položeným Baltským mořem. Západní pobřeží spolkové země je lemováno ve středověku a raném novověku vzniklými Severofrískými ostrovy, které byly v minulosti součástí Jutského poloostrova. Všechny tyto ostrovy jsou zde obklopené mělčinovou oblastí označovanou německým termínem Wattenmeer, jehož většina je zde součástí národního parku Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer. Při odlivu se zde obnažují rozsáhlé oblasti písčin či bahna. U opačného východního (baltského) pobřeží spolkové země se rozkládá ostrov Fehmarn.

Původ názvu a historické části

Spolková země je pojmenována podle Šlesvicka a Holštýnska, dvou hlavních historických zemí, existujících na území moderní spolkové země. Ze Šlesvicka náleží ke spolkové zemi jižní polovina jeho historického území, z Holštýnska pak téměř celé území. K dalším historickým územím náleží k území dnešní spolkové země také téměř celé území někdejšího Lauenburského vévodství, rozkládající se na jihovýchodě, téměř celé území někdejšího městského státu Svobodné a hanzovní město Lübeck, celé území někdejšího knížectví Lübecku, bývalé hamburské exklávy Geesthacht a Großhansdorf, jakož i několik bývalých meklenburských exkláv.

Správa

Šlesvicko-Holštýnsko se správně dělí na jedenáct Kreis (krajů):
Soubor:Schleswig-Holstein Kreise (nummeriert).svg
  1. Dithmarschen
  2. Lauenburg
  3. Severní Frísko (Nordfriesland)
  4. Ostholstein
  5. Pinneberg
  6. Plön
  7. Rendsburg-Eckernförde
  8. Schleswig-Flensburg
  9. Segeberg
  10. Steinburg
  11. Stormarn
Kromě toho jsou čtyři samosprávná města, které nepatří do žádného kraje:
  1. Kiel (KL)
  2. Lübeck (HL)
  3. Neumünster (NMS)
  4. Flensburg (FL)

Sasko-Anhaltsko (Land Sachsen-Anhalt)

20. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemská služební vlajkaSaska-Anhaltska Zemský znak Saska-Anhaltska
Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Magdeburg. Na severozápadě a západě hraničí s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihozápadě a jihu s německou spolkovou zemí Durynskem, na jihovýchodě s německou spolkovou zemí Saskem, na východě a severovýchodě pak s německou spolkovou zemí Braniborskem. V současných hranicích a rozloze existuje od 3.10.1990. Územím Saska-Anhaltska protékají řeky Labe, Sála, Unstruta a další. Na jihozápadě sem zasahuje pohoří Harz.

Historické části

Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska-Anhaltska většina území bývalé pruské provincie Saska včetně území, které před 1. říjnem 1932 tvořilo východní výběžek provincie Hannoverska (město Elbingerode a obec Elend), nesmí se však zapomenout ani na bývalý spolkový stát Anhaltsko. Z názvů těchto dvou hlavních celků je odvozen název dnešní spolkové země. Kromě těchto území patří k Sasku-Anhaltsku také malá část oblasti Prignitz (město Havelberg a obce Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz – do roku 1952 součást Braniborska); dále pak východní okrajové části bývalého spolkového státu Brunšvicka (bývalá enkláva Calvörde, a města Hessen, Pabstoff, Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne); a malé části někdejších Durynských států Saska-Výmarska-Eisenašska (část bývalé enklávy Allstedt: obce Mittelhausen, Niederröblingen, Winkel, Wolferstedt, město Allstedt, vesnice Einzingen patřící dnes k obci Nienstedt, vesnice Landgrafroda patřící dnes k obci Ziegelroda. V letech 1920-1945 byla tato enkláva součástí Durynska) a Saska-Meiningenska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu. V letech 1920-1952 součást Durynska). Vše viz http://posselt-landkarten.heim.at/

Města

  • Významná města v Sasku-Anhaltsku:

Administrativní členění

Zemské okresy

Při první správní reformě 1.července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z přechozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.
V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.
V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):
Okres ↓ Obyvatele ↓ Rozloha (km²) ↓ Hustota zalidnění (Obyv./km²) ↓
Anhalt-Bitterfeld (ABI) 187.873 1.452,71 129
Burgenlandkreis (BLK) 205.097 1.413,36 145
Börde (BK) 187.833 2.366,19 79
Harz (HZ) 244.248 2.104,00 116
Jerichower Land (JL) 101.092 1.576,66 64
Mansfeld-Südharz (MSH) 160.984 1.448,60 111
Saalekreis (SK) 206.146 1.433,22 144
Salzlandkreis (SLK) 222.727 1.425,86 156
Altmarkkreis Salzwedel (SAW) 94.545 2.292,52 41
Stendal (SDL) 129.481 2.422,96 53
Wittenberg (WB) 144.972 1.929,89 75
Statutární města:
Dessau-Roßlau (DE) 91.243 244,62 373
Halle (HAL) 235.720 135,02 1.746
Magdeburg (MD) 229.826 200,95 1.144
Sasko-Anhaltsko (ST) 2.442.000 22.446 119

Městské okresy

a 3 městské okresy (německy Kreisfreie Städte):

Sasko (Freistaat Sachsen)

16. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemská služební vlajkaSvobodného státu Sasko (poměr stran 3:5)
Zemský znak Svobodného státu Sasko
Svobodný stát Sasko (německy: Freistaat Sachsen; hornolužickosrbsky: Swobodny Stat Sakska) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Rozkládá se na východě Německa. Je jednou ze dvou německých spolkových zemí (vedle Svobodného státu Bavorsko), které hraničí s Českou republikou. Na severu hraničí s Braniborskem a Saskem-Anhaltskem; na západě se Saskem-Anhaltskem a Svobodným státem Durynsko, na jihozápadě se Svobodným státem Bavorsko; na jihovýchodě s Českou republikou (konkrétně s kraji Karlovarským, Ústeckým a Libereckým – všechny tři jsou historickou částí Čech); na východě pak s polskou částí Lužice a Slezska (vojvodství Dolnoslezské a Lubušské). V současných hranicích existuje od roku 1993.

Vymezení současné spolkové země

Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska historická země Sasko, malá část bývalé pruské provincie Saska v okolí Lipska (do 1815 součást Saska; v letech 1945-1952 součást Saska-Anhaltska); dále téměř celé území německé části Horní Lužice, několik nevýznamných okrajových částí Dolní Lužice (v letech 1815-1952 součást Braniborska), nevýznamná část bývalé pruské provincie Braniborsko (území jižně od Senftenbergu – do roku 1815 součást Saska, v letech 1815-1952 součást Braniborska); nevýznamná část bývalých Durynských států Reussu (například obec Fraureuth – v letech 1920-1952 součást Durynska) a Saska-Altenburgu (například bývalá enkláva obec Rußdorf – v letech 1920-1928 součást Durynska); a také nepatrná část Slezska západně od polské obce Przewóz (viz mapa).
Administrativní členění

Vládní obvody

Od obnovení Saska v roce 1990 proběhly na jeho území dvě správní reformy, při nichž byly vždy zemské okresy slučovány ve větší celky. Od 1. srpna 2008 se Svobodný stát Sasko člení na 3 správní obvody (Direktionsbezirke), jež jsou územně identické s dosavadními vládními obvody. Jsou jimi Drážďany, Kamenice a Lipsko. Ty se dále člení na 10 zemských okresů (Landkreise) a 3 městské okresy (Kreisfreie Städte).

Zemské okresy

Správní členění Saska

Městské okresy

Památky a zajímavosti

Sársko (Land Saarland)

13. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Vlajka
Sársko (německy Saarland) je jednou ze 16 spolkových zemí Německé spolkové republiky. Kromě městských spolkových zemí Berlína, Hamburgu a Brém je nejmenší německou spolkovou zemí. Hlavním a největším městem je Saarbrücken s přibližně 200 000 obyvateli.
Sársko se nachází v jihozápadní části Německa, hraničí s Francií, Lucemburskem a spolkovou zemí Porýní-Falc. Na ploše 2500 km² žije asi jeden milión obyvatel. Sársko je rozděleno na šest administrativních celků.
Region patřil dříve mezi průmyslové oblasti, jako památka se zachovala Völklingenská ocelárna, která byla v roce 1994 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Geografie

Sársko hraničí na jihu a na východě s francouzským departementem Moselle, na západě s Lucemburskem a na severu a na východě se spolkovou zemí Porýní-Falc. Je pojmenováno po řece Saar, která je přítokem řeky Mosely a teče napříč sárským územím od jihu k severovýchodu. Jedna třetina rozlohy Sárska je pokryta lesy, což je skoro nejvíce ze všech německých spolkových zemí. Terén země je kopcovitý, nejvyšší hora Dollberg měří 695,4 metru nad mořem. Nejvíce obyvatel žije při hranici s Francií v aglomeraci, která obklopuje hlavní město.

Dolní Sasko (Land Niedersachsen)

12. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemský znak Dolní Saska

Vlajka Dolní Saska
Dolní Sasko (německy Niedersachsen) je druhou největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo. Rozkládá se na severozápadě Německa při pobřeží Severního moře a svým územím zcela obklopuje město Brémy, patřící ke spolkové zemi Svobodné hanzovní město Brémy. Hlavním a největším městem je Hannover.
Dolní Sasko vzniklo v rámci Britské okupační zóny Německa spojením téměř celého Hannoverska (včetně původně hamburské exklávy Cuxhavenu), většiny Brunšvicka, Oldenburska (bez jeho bývalých exkláv), a Schaumburgu-Lippe. Od 30. černa 1993 je jeho součástí i malá část bývalé NDR obec Amt Neuhaus, jejíž území (s výjimkou Niendorfu) do roku 1945 náleželo k Hannoversku.

Maklenbursko-Přední Pomořansko (Land Mecklenburg-Vorpommern)

11. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemská služební vlajka Velký zemský znak Meklenburska-Předního Pomořanska
Meklenbursko-Přední Pomořansko je jedna z 16 spolkových zemí Německa. Rozkládá se na severovýchodě Německa při pobřeží Baltského moře. Na severu hraničí s Baltským mořem, na západě s německou spolkovou zemí Šlesvickem-Holštýnskem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihu s německou spolkovou zemí Braniborskem, a na východě s polským vojvodstvím Západopomořanským (Zachodniopomorskie). V Německu se řadí mezi spolkové země s nejnižší hustotou zalidnění. Každoročně přitahuje mnoho turistů svými plážemi a ostrovy při pobřeží Baltského moře, jakož i množstvím jezer ve svém vnitrozemí (Meklenburská jezerní plošina). Celé její území je součástí severoněmecké nížiny. V současných hranicích existuje od roku 1993. V letech 1990 – 1993 mělo Meklenbursko-Přední Pomořansko poněkud odlišné hranice než má dnes.

Historické části

Asi ze dvou třetin tvoří její území téměř celé území historické země Meklenbursko; dále k ní patří část někdejší pruské provincie Pomořan (tzv. Přední Pomořansko, jakož i malé části oblasti Prignitz (do roku 1952 součást Braniborska), nejsevernější část Ukerské marky (do roku 1952 součást Braniborska) a nepatrná část bývalé pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko (vesnice Dechow, Groß Thurow, Klein Thurow a Lassahn, připojené v listopadu 1945 na základě Barber-Ljaščenkovy dohody)

Administrativní členění

Meklenbursko-Přední Pomořansko
(mapa administrativního členění)
V současné době se Meklenbursko-Přední Pomořansko člení na 12 zemských okresů (Landkreise).
  1. Bad Doberan
  2. Demmin
  3. Güstrow
  4. Ludwigslust
  5. Meklenbursko-Střelicko (Mecklenburg-Strelitz)
  6. Müritz
  1. Severní Přední Pomořansko (Nordvorpommern)
  2. Severozápadní Meklenbursko (Nordwestmecklenburg)
  3. Východní Přední Pomořansko (Ostvorpommern)
  4. Parchim
  5. Rujána (Rügen)
  6. Uecker-Randow
Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 6 městských okresů (Kreisfreie Städte):
  1. Greifswald
  2. Neubrandenburg
  3. Rostock
  4. Schwerin
  5. Stralsund
  6. Wismar
Meklenbursko-Přední Pomořansko má celkem 858 měst a obcí (stav k 1. lednu 2005). Z toho je 6 městských okresů a 852 měst a obcí v rámci zemských okresů. Zemské okresy se dále člení na 85 oblastí (Ämtern) a 43 měst a obcí na úrovni oblasti (Amstfreie Städte) a (Amstfreie Gemeinden). Oblasti se dál člení na 810 měst a obcí (Amtsangehörige Städte) a (Amtsangehörige Gemeinden).

Školství

Hesensko (Land Hessen)

10. 8. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Zemská služební vlajka Zemský znak Hesenska
Hesensko je spolková země Německa. Rozkládá se v centrální části Německa a v dnešním rozsahu existuje od 19. září 1945. Má rozlohu 21 114 km² a čítá 6 092 000 obyvatel. Zemským hlavním městem je historická metropole Nasavského vévodství Wiesbaden, ačkoliv největším městem je Frankfurt nad Mohanem. K dalším významným městům patří Darmstadt (historická metropole Hesenska-Darmstadtska a pozdějšího Lidového státu Hesenska), Kassel (historická metropole Hesenska-Kasselska), a Wetzlar

Historické části

Dnešní Hesensko vzniklo 19. září 1945 jako země Velké Hesensko (německy Großhessen), sloučením většiny území bývalého Lidového Státu Hesenska – Der Volksstaat Hessen (bez téměř celého území jeho bývalé provincie Rýnské Hesensko) s porýnskou exklávou zemským okresem Wetzlar, většinou území bývalé pruské provincie Hesenska-Nasavska (asi polovina bývalého Nasavského vévodství, bývalé svobodné říšské město Frankfurt nad Mohanem, část landkrabství Hesensko-Homburska, Kurfiřtství Hesenského bez jeho bývalých okresů Panství Šmalkaldského a Hrabství Schaumburgu) a většinou území bývalého Svobodného státu Waldeku (bez území Pyrmontu).

Administrativní členění, politika

Svobodný stát Hessensko se člení na 21 zemských okresů (Landkreise) a 5 městských okresů (Kreisfreie Städte):
Hesenské zemské okresy

Zemské okresy

  1. Bergstraße (HP)
  2. Darmstadt-Dieburg (DA)
  3. Groß-Gerau (GG)
  4. Hochtaunuskreis (HG)
  5. Main-Kinzig-Kreis (MKK)
  6. Main-Taunus-Kreis (MTK)
  7. Odenwaldkreis (ERB)
  1. Offenbach (OF)
  2. Rheingau-Taunus-Kreis (RÜD)
  3. Wetteraukreis (FB)
  4. Gießen (GI)
  5. Lahn-Dill-Kreis (LDK)
  6. Limburg-Weilburg (LM)
  7. Marburg-Biedenkopf (MR)
  1. Vogelsbergkreis (VB)
  2. Fulda (FD)
  3. Hersfeld-Rotenburg (HEF)
  4. Kassel (KS)
  5. Schwalm-Eder-Kreis (HR)
  6. Werra-Meißner-Kreis (ESW)
  7. Waldeck-Frankenberg (KB)

Městské okresy

Svobodné a hanzovní město Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg)

8. 7. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Hamburk – znak Hamburk – vlajka
Hamburk (německy Hamburg, dolnoněmecky: Hamborg [ˈhaˑmbɔːχ]) je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna z městských spolkových zemí Německa. Má 1,74 mil. obyvatel a rozkládá se na rozloze 755,16 km². Současné hranice získal Hamburk 1. dubna 1937 na základě zákona „o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“. Tehdy k němu byly připojeny některé sousední obce a města (například Altona), naopak ztratil svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem.
Hamburk leží na severu Německa na dolním toku Labe při ústí do Severního moře a má 2 428 mostů (2001) a s tímto počtem se řadí na první místo v Evropě. Ve středověku patřil do spolku Hanza, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí; dodnes je jedním z devíti německých měst, která se označují za hanzovní. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt„, tj. „Brána do světa“.
Je v něm jedna z největších německých univerzit, významné průmyslové podniky (loděnice). Známý je kostel sv. Michaela, radnice a čtvrť červených luceren Sankt Pauli s proslavenou ulicí Reeperbahn, která nabízí všemožné druhy zábavy. Každoročně se zde koná známá pouť Hamburger Dom. V centru města, ve čtvrti Altstad, se nachází jezero, na kterém je provozováno jachtaření.
Mezi další oblíbená místa patří také Dungeon – skladiště přestavěné na Dům hrůzy, Kontorhaus postaven r. 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster – největší ze 3 jezer o rozloze více něž 160 ha. Poblíž se nachází i ZOO, kde žije téměř 3000 druhů zvířat.

Doprava

Hamburk patří města s velmi rozvinutým námořním odvětvím. Ačkoliv je město obstaráváno zejména lodní a silniční dopravou, v pozadí nezůstává ani přeprava letecká. Asi 8 km od města se nachází Letiště Hamburk (IATA kód: HAM), díky němuž má město spojení do celého světa.
Mosty
Lodě v přístavu
Radnice

Svobodné hanzovní město Brémy (Freie Hansestadt Bremen)

29. 6. 2009
Spolkové země
0 komentářů
Svobodné hanzovní město Brémy je spolková země na severu Německa, skládající se z měst Brém a Bremerhavenu. Území této spolkové země je obklopeno územím spolkové země Dolní Sasko. Obě města také leží na řece Vezeře.
Zapomenout nesmíme ani na centrální park Wallanlagen a sochu čtyř muzikantů z Brém. Za návštěvu také stojí umělecké muzeum Kunsthalle Bremen, kde jsou vystaveny obrazy z 19. a 20. století. Dále je to Focke Museum, kde naleznete artefakty lidového umění a historie města Brémy. K městu náleží i přístavní město Bremerhaven. Mezi významné firmy ve městě patří pivovar Beck, který zde byl založen již v roce 1837. Dále je to Lodní společnost Lloyd, která byla založena v roce 1857. Zapomenout nesmíme ani na leteckou společnost Focke-Wulf Flugzeugbau, která je nyní součástí společnosti Airbus. Milovnici sportu a hlavně fotbalu mohou navštívit fotbalový stadion Weserstadion, kde hraje klub SV Werder Brémy, který pravidelně bojuje nejvyšší příčky v první německé fotbalové lize. Každoročně se zde také od roku 1036 koná tzv. Freimarkt. Jedná se o jednu z největších a nejstarších pouťových slavností v Německu, ale i na světě. Koná se vždy poslední dva týdny v měsíci říjnu. V současnosti žije ve městě Brémy více než 550 tisíc obyvatel.