Majitelčino cestovatelské okénko Archivy - Cobra 11 - Die Autobahn Polizei"

Město Drážďany/Dresden, Německo

11. 12. 2015 Tina11

0 komentářů

V roce 2010 jsem s mými rodiči navštívila saské velko město Drážďany. Už jsem tam byla se školou v čase vánočním a rodiče toto město chtěli vidět též. Do Drážďan jsme se vydali s cestovkou, průvodce nás provedl městem a pak jsme celý den strávili na trzích, památkách a v útrobách velkého obchodního centra pro ohřátí.

Památky v Drážďanech moc nemusím představovat, ty asi zná každý. Viděli jsme Zwinger, státní divadlo, Frauenkirchen a další.

!! Článek prosím nekopírovat, fotky jsou mé vlastní !!

Město Norimberk/Nürnberg, Německo

11. 12. 2015 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

V roce 2008 jsem s rodiči navštívila vánoční trhy v Norimberku. S průvodcem jsme si prošli město, kde nám řekl i malou historii, ukázal, kde jsou vánoční thy a pak jsme měli celý den na trhy a co nás zajímalo – ještě jednou si třeba projít památky, utrácet v krámech,….

Norimberský hrad, kde se zachovala velká část hradeb

kostel sv. Sebalda

Schöner Brunenn „Krásná kašna“

Weisser Turn „Bílá věž“ a kašna

Divadlo

Vánoční trhy

! Článek prosím nekopírovat. Jsou to mé vlastní fotky !

Město Vratislav/Wroclaw, Polsko

28. 2. 2015 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

V loňském roce jsem s rodiči navštívila polské město Vratislav/Wroclaw. Do Wroclawi jsme jeli za vánočními trhy a památkami. Moc jsme těch památek obešli, protože se mi rozbili boty, takže jsme místo toho šli hledat nějaké boty – do obchodního centra.

Naše první zastávka byla u kostela sv. Božího těla a vedle kostela stála socha Boleslava Chrobrého.

Potom jsme přešli ke kostelu, který je zasvěcen třem svatým – sv. Stanislava (Polsko), sv. Václala (Česká republika) a sv. Dorota (Německo).

Opera a nějaký dům, který se mi líbil.

Trpaslíci, ti byli na každém kroku. Kdo šel kolem tak si ho pohladil a každý přinášel něco jiného. Trpaslíci byli vystavěny v roce 2000 do projektu.

Další návštěva byla na hlavním náměstí, kde dominuje radnice, která má z každé strany růzý stavebné sloh.

Kostel sv. Alžběty. Před kostelem stojí dva domky – Jeníček a Mařenka.

Nakonec jsme navštívili místo, kde byli v dřívějších dobách jatka. Takovou vzpomínku sem umístili tyto zvířátka. Jatka se nacházejí v uličce s malými domky, kde jsou krámky.

Tyto sochy jsme fotila na úplný konec, když jsme šli k autobusu. Ani nevím, co zamenají.

!Článek prosím nekopírovta. Fotky jsou vlastní!

Hrad Blansko, Ústí nad Labem

17. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Blansko (německy Blankenstein) je zřícenina hradu, která se nalézá na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 545 m, severovýchodně od Ústí nad Labem na katastru vesnice Mírkov. Tyčí se zhruba 3 km vzdušnou čarou nad údolím řeky Labe. Z vrcholku kopce je dobrý rozhled zejména k jihu a k jihozápadu do údolí Ryjického potoka a na řeku Labe. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Oblast byla pravděpodobně osídlena již ve 2. polovině 13. století, i když první zmínky o hradu pocházejí až z roku 1401. Hrad byl většinou v držení Vartenberků. Roku 1527 jej koupil Jindřich z Bünau. Po roce 1585 prošel přestavbou na vězení, ale ještě před r. 1600 byl opuštěn a postupem času zpustl. Do dnešních dob se z původního hradu zachovaly pouze menší zbytky hradního paláce mezi dvěma baštami, dále Studniční věž a Novodobá brána.

Pověsti

Na hradě Blansko sídlil prý kdysi zlý obr, který velkým prakem střílel na město Ústí nad Labem kamení a koše s jedovatými hady a jinými rozličnými způsoby škodil obyvatelům města. Tento obr se chodíval koupat do řeky Bíliny, avšak představení města si na něm vymohli, že musí město opustit ještě před večerním klekáním, jinak bude potrestán. Jednoho dne se obr opozdil a zůstal ve městě ještě po zazvonění večerního zvonu z kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rozzlobení měšťané, kteří se již dlouho chtěli obtížného souseda zbavit, se na milého obra vrhli a utloukli jej.

Hrad Střekov, Ústí nad Labem

17. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Hrad Střekov patří mezi nejlépe dochované hradní zříceniny v České republice. Tvoří výraznou dominantu a symbol města Ústí nad Labem. Stojí na 100 m vysoké nepřístupné znělcové skále nad pravým břehem řeky Labe ve čtvrti Střekov, zhruba 2,5 km jihovýchodně od centra města.

Historie

Hrad dal před rokem 1319 vybudovat Jan Lucemburský k ochraně labské plavby. Vlastní stavbu provedl pražský měšťan Pešík z Veitmile. Téměř celé 14. století byl hrad v majetku rodu Vartemberků. Na přelomu 15. a 16. století došlo v rámci přestavby k rozšíření obytných prostor. Roku 1563 hrad přešel do majetku rodu Lobkowiczů, kteří provedli kolem roku 1565 některé další úpravy. Za třicetileté války obsadili hrad v roce 1631 Sasové, v roce 1634 krátce Švédové a pak následně se od roku 1639 stal opět opěrným bodem Švédů, kteří z něj ovládali okolní kraj. Po roce 1645 sloužil hrad jako posádka také vojskům Torstensonovým. V tomto období také švédská posádka prohloubila a rozšířila koryto Labe, aby umožnila plavbu větších lodí s válečnou kořistí.

Od konce 17. století přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. V 19. století byl znovu objeven romantiky a došlo k jeho obnově. Dojmy z hradu líčil ve svých dopisech například Johann Wolfgang Goethe nebo Richard Wagner, jenž údajně inspirován hradem složil svou operu Tannhäuser. Maloval zde Adrian Ludwig Richter. Z českých romantiků jej navštívil Karel Hynek Mácha.

V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů, takže je dnes soukromou, avšak celoročně veřejně přístupnou kulturní památkou.

Okolí

Z hradu je velmi krásná vyhlídka na celé údolí Labe a město Ústí nad Labem. Pod hradem se nachází zdymadlo Střekov označované jako střekovská přehrada či jez, které je posledním zdymadlem na Labi před Severním mořem. Toto vodní dílo bylo budováno v letech 1923–1936.

Erbenova vyhlídka, Ústí nad Labem

16. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Erbenova vyhlídka (místně též Erbenka nebo Erbenova výšina) je 420 metrů vysoký vrchol hřbetu Brandtovy výšiny rozkládající se severně od Ústí nad Labem, resp. tvoří hranici města. Stojí na něm nově rekonstruovaná (v průběhu roku 2006), 15 metrů vysoká kamenná rozhledna, postavená roku 1933. Své jméno nese po předsedovi klubu turistů Alexandru Erbenovi, na jehož popud byla v roce 1933 rekonstruována do současné podoby.

Historie rozhledny

1889 – Rozhledna Františka Josefa, první zde stojící, 20 metrů vysoká, dřevěná rozhledna s kamennou podstavbou pokrytá šindelem
1898 – Pád rozhledny během silné větrné bouře
31. ledna 1898 – Nová rozhledna postavená pouze z trámů, aby lépe absorbovala větrné proudy
1903 – Rozhledna opět shozena větrem, zůstala jen kamenná podezdívka
1911 – Do zbytků rozhledny udeřil blesk a zničil stavbu úplně
2. července 1934 – Český klub turistů z rozvalin vystavěl rozhlednu do dnešní podoby
2006 – 15. října byla slavnostně otevřena upravená rozhledna; při rekonstrukci byla zvýšena o patro

ZOO Ústí nad Labem

11. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Zoologická zahrada Ústí nad Labem je zoologická zahrada v Ústí nad Labem, umístěná na svahu Mariánské skály východně od centra města. Předchůdcem zahrady byla soukromá ptačí rezervace založená roku 1908.

Historie

Předchůdcem současné zoologické zahrady se stala soukromá ptačí rezervace, kterou pod názvem „Lumpepark“ založil ústecký podnikatel a obchodník s železářským zbožím Heinrich Lumpe (1859–1936). Tento uznávaný amatérský ornitolog odkoupil v roce 1908 od obce pozemky o rozloze 3,5 hektaru v prostoru bývalé cihelny na jihovýchodním svahu Mariánské skály a založil zde park na ochranu ptactva. Založení parku konzultoval s odborníky, jako byli např. Jiří Janda, který v roce 1930 založil pražskou Zoo, přírodovědec Josef Kořenský nebo zahradní architekt Rudolf Jenatský. Byla vybudována infrastruktura (vodovod, cesty a mostky, fontány, oplocení) a vysázeny stromy, keře a květiny.

V letech 1913–1914 byla vybudována umělá jeskyně a tzv. Jindřichův hrádek (dnes Trpasličí hrádek) vystavěné z tufu dovezeného až z Durynska. V roce 1913 přikoupil Lumpe sousední pozemek, na kterém měla být postavena sklárna, aby zabránil znehodnocení svého parku. Lumpepark, ač byl před první světovou válkou proslaven i v zahraničí, byl soukromou rezervací, kam neměla veřejnost běžně přístup a návštěva byla možná pouze na pozvání majitele. V říjnu 1914 byl park poprvé na dva dny otevřen pro veřejnost jako dobročinná akce ve prospěch Červeného kříže. Akce se během války několikrát opakovala.

V roce 1919 Lumpe získal podporu ministerstva školství a osvěty ohledně ochrany svého parku proti výstavbě průmyslových podniků v okolí a na počátku 20. let zpřístupnil svůj park trvale veřejnosti. Park zůstával uzavřen pouze v období zimního krmení a jarního hnízdění. Už v roce 1922 byl přivítán 100 000 návštěvník od založení parku a v následujících letech se roční návštěvnost blížila k 50 000 osob. Park po přikoupení okolních pozemků měl již pět hektarů. Park sloužil především k propagaci ochrany ptactva, protože ptáci nebyli umístěni v klecích a voliérách, ale hnízdili volně v přírodě. V roce 1928 zde bylo napočítáno na 81 druhů ptáků. V roce 1935 byl v parku natočen zvukový dokumentární film o ochraně ptactva.

V roce 1936 Lumpe nečekaně zemřel při svém lázeňském pobytu v Dubí. Dohled nad parkem převzal jeho synovec Alfred Lumpe. Chod parku se podařilo udržet i přes těžkosti během druhé světové války a uzavřen byl až na jaře 1945. V roce 1946 byla rodina Alfreda Lumpeho odsunuta do Bavorska a park se jako znárodněný majetek dostal pod národní správu a stal se nehlídaným městským parkem s názvem Sady Edvarda Beneše. V letech po válce se v parku začaly objevovat klece a výběhy se zvířaty a došlo k proměně na zoologickou zahradu, která v roce 1957 přešla do správy města.

V roce 1959 se ředitelem zahrady stal MVDr. Dušan Sedlář, který jím byl až do roku 1968. V tomto období zahrada získala exotická zvířata jako šimpanzi, levhart skvrnitý, mandril rýholící, nandu pampový, medvěd himalájský, tygr indický, lama alpaka, plameňák chilský, krajta tygrovitá aj. Ve správní budově bylo vybudováno exotárium, vznikly malé pavilony šelem a opic a další výběhy. Na konci 60. let zde bylo chováno 75 druhů s počtem 326 kusů.

V roce 1972 se ředitelem stal Ing. Bořek Voráč. V 70. letech dosáhla zahrada velkého územního rozmachu, když se rozrostla na dnešních 26 hektarů zabráním okolních polí a zahrádek. Začaly se stavět nové pavilony šelem (1976–1980), dvoupodlažní exotárium (1975–1978), výběhy pro nosorožce, žirafy, slony, zebry a antilopy.

V 80. letech došlo k významnému nárůstu jak druhů, tak i počtu chovaných zvířat. Výstavba nových pavilonů probíhala především v horní části zahrady. V roce 1984 byla otevřena restaurace Koliba s areálem minigolfu, rovněž vznikla Naučná stezka dinosaurů s dřevěnými maketami prehistorických zvířat a Dětský svět s plastovými modely zvířat a skluzavkami. V roce 1988 bylo dosaženo historického rekordu v návštěvnosti, který nebyl nikdy překonán – 178 143 osob.

V roce 1990 ve funkci ředitele vystřídal Ing. Voráče MVDr. Vladimír Mikulica. Došlo k přestavbě některých pavilonů, vznikla Dětská ZOO pro bezprostřední kontakt dětí se zvířaty. Nově přibyla zvířata jako osel somálský, anoa nížinný, panda červená nebo vydra malá. V roce 1996 se ředitelkou stala Ing. Zdenka Jeřábková. Došlo k rekonstrukci lachtaního bazénu. Zoo se stala členem Unie českých a slovenských zoo a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

V letech 2000–2005 bylo vybudováno vytápění geotermální energií, kdy je voda o teplotě 32 °C čerpána z hloubky 514 metrů. V letech 2001–2004 byl postaven nový pavilon slonů, rovněž byl rekonstruován Bornejský pavilon a pavilon šelem. V roce 2001 vstoupila zahrada do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Od roku 2005 se ředitelem zahrady stal Mgr. Tomáš Kraus.

V roce 2011 byla z finančních důvodů odložena stavba Asijského domu na neurčito, podobně jako další projekty – Africká savana, pavilon pro aligátory atd. V roce 2012 však byla dokončena velice potřebná rekonstrukce zebřích stájí. Město Ústí nad Labem přidělilo zoologické zahradě roku 2013 peníze na rekonstrukci tuleního bazénu, která mimo jiné obsahuje také vybudování bazénku pro březí samici a na rekonstrukci pavilonu orangutanů.

Zvířata v Zoo

Zoo chová celkem 204 druhů zvířat ve více než tisíci kusech. Řada z nich je velmi vzácných. Mnoho druhů se zde také podařilo odchovat, jako například levharty mandžuské, irbise, nosorožce a jiné.

Existuje hrozba, že zde bude ukončen chov slonů, jelikož se ani jeden z pokusů o umělé oplodnění samice Dehli nepodařil. S pomocí sponzorů bude zachována snaha o udržení tohoto chovu.

K nejúspěšnějším naopak patří chov zebry Hartmanové, která je v zoo chována od roku 1975. Do roku 2007 se narodilo 91 mláďat a zoo byla v roce 1992 pověřena vypracováním návrhu evropského chovného programu. Odchov se daří i u orangutanů bornejských (v zoo od roku 1989) a levhartů mandžuských.

Servis pro návštěvníky

Zahrada má dva vstupy: dolní v Drážďanské ulici, kam zajíždí trolejbusové linky 51, 55, 56, 57, 58, 59 a autobus 101 a horní vchod v ulici Výstupní, kde zajišťuje dopravní spojení autobus č. 5. Ve střední části zahrady funguje v letních měsících restaurace Koliba s minigolfem a od roku 2007 u spodního vchodu existuje restaurace Savana, která má vlastní vstup z Drážďanské ulice a je proto otevřená i mimo běžnou provozní dobu zahrady. V roce 2006 byla otevřena cukrárna U geparda v horní části zahrady. Od roku 2007 jezdí v zahradě silniční vláček, který dopravuje návštěvníky do horní části zahrady (převýšení areálu činí 96 m). Pro děti je v zahradě několik dětských hřišť, největší je Dětský svět s laminátovými modely zvířat a Dětská ZOO s dřevěným modelem tzv. Minivětruše. Kromě Naučné stezky dinosaurů vznikla v roce 2008 u příležitosti 100. výročí založení Lumpeparku zprovozněna Naučná stezka Lumpepark s informačními panely a výukové centrum Zooškola Heinricha Lumpeho.

Zajímavosti

V roce 1989 se zde natáčel film Dva lidi v ZOO. Hlavní zvířecí filmovou hvězdou se stal tehdy maličký samec orangutana Ňuňák, který zde po natáčení i se svou budoucí partnerkou Ňuninkou zůstal natrvalo.

Masarykovo zdymadlo, Ústí nad Labem

11. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Zdymadlo Střekov, též známé jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka, je zdymadlo na Labi v Ústí nad Labem, bezprostředně pod hradem Střekovem v místní části Střekov na pravém břehu a jižním výběžkem místní části Ústí nad Labem-centrum na levém břehu. Bylo vybudováno v letech 1924 až 1936.^[1] Účelem bylo především splavnit Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. V době vzniku patřilo k největším zdymadlům v republice a k nejmodernějším v Evropě. Celé zařízení je také známo pod názvem Střekovská přehrada či Střekovský jez. Jedná se o předposlední umělou přehradu na Labi, jenž stojí v cestě labské vodě na její cestě do Severního moře (poslední je labský stupeň v Geesthacht).

Ve vodní elektrárně, která je součástí zdymadla, jsou instalovány tři vertikální Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 19,5 MW. Tato elektrárna je zajímavá tím, že je využívána trvale – nejen v energetických špičkách, jak je obvyklé u převážné většiny podobných vodních děl. Kvůli nedokončeným pobřežním komunikacím dovoluje provozní řád vzdutí na 141,8 m n.m. a ze stejného důvodu byl snížen spád na 7 metrů a výkon na 3×5 MW. S celkovým výkonem 15 MW se jedná o největší průtočnou elektrárnu v povodí Labe.

Střekovskou nádrží je vytvořeno jezero dlouhé 19,8 km o celkovém objemu 16,1 mil. m³. Kromě zajištění splavnosti snižuje nebezpečí vylití Labe z břehů v úseku Lovosice – Zálezly a umožňuje také odběry povrchové vody pro hospodářské účely.

Zajímavostí vodního díla je rybí přechod. V dělicím pilíři mezi jezem a elektrárnou byl zřízen rybí přechod komůrkového typu. Léta praxe ukázala, že s jeho pomocí migrují jen některé druhy středně velkých ryb. V současné době je přestavován s většími parametry tak, aby touto propustí mohly plout i velké ryby jako je např. losos. Na tuto investici přispívá ze svých fondů PHARE.

Zdymadlo je chráněná technická památka.

Zámeček Větruše, Ústí nad Labem

11. 5. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Větruše (dříve též Ferdinandova výšina, německy Ferdinandshöhe) je spočinek kopce Ořechovka, jenž se tyčí nad údolím řeky Labe na území města Ústí nad Labem. Tvoří jednu z významných dominant města a je oblíbeným výletním cílem. Nachází se zde zámeček s rozhlednou a restaurací a hotelem, nedaleko se nachází přírodní a zrcadlové bludiště. Nedaleko zámečku má horní stanici lanová dráha Větruše z centra města.

Historie

826 – údajně první stavba hradu Wittrusch na Soudném vrchu – vyhořel
1839 – při hledání vodního pramenu objeveny ruiny základových zdí hradu, Johann Thomas
1847 – dokončena stavba vyhlídkové restaurace, vrch přejmenován na počest císaře Ferdinanda Ferdinandova výšina (Ferdinandshöhe)
1895 – plán města na rozšíření restauračního zařízení do honosnější podoby
13. červenec 1896 – schválení plánu a přestavba na honosnou budovu v pozdně historizujícím stylu se secesními prvky
15. říjen 1896 – položen základní kámen
7. říjen 1897 – přestavba dokončena
1945 – vrch byl opět přejmenován na původní název Větruše
1950 – objekt převeden na organizaci Československá obec sokolská
1953 – objekt přešel pod správu organizace Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport
1954 – správcem Turista Praha, n.p.
1958 – správcem Restaurace a jídelny
1984 – úvahy o přístavbě hotelu
pol. 80. let 20. století – objekt uzavřen a chátral
13. červen 2000 – plamen zničil střechu věže
2001 – schválilo zastupitelstvo města Ústí nad Labem zakoupení objektu do majetku města. Město koupilo objekt Větruše za 2 010 000 korun. Na sklonku roku 2001 proběhlo „zakonzervování“ objektu, aby dále nechátral. Potom se město pustilo do náročné rekonstrukce. Zámeček byl postupně rekonstruován nákladem okolo 70 000 000 Kč.
prosinec 2005 – znovuotevření areálu pro veřejnost
srpen 2007 – projevil se neprovedený geologický průzkum, který měl být součástí rekonstrukce areálu a došlo ke dvěma po sobě následujícím (v rozmezí několika dní) sesuvům půdy pod vyhlídkovou opěrnou zdí, která se zhroutila a město bylo nuceno tuto vyhlídkovou terasu pro veřejnost uzavřít
první polovina roku 2009 – obnoven provoz vyhlídkové terasy pro veřejnost
prosinec 2010 – zprovozněna lanovka z centra města
podzim 2012 – zprovozněn hotel

Hlavní město Německa: Berlín

30. 3. 2014 Tina11

Majitelčino cestovatelské okénko

0 komentářů

Po několika letech, co bydlím v Ústí nad Labem jsem konečně dostala do hlavního města Německa – Berlína. Je to od nás kousek. V Berlíně jsem byla se svými rodiči na vánoční trhy na otočku, kde jsme si prošli Západní a Východní Berlín. Obhlídli jsme ty největší památky, ale ještě bych se tam podívat a projít si to znovu.

Začali jsme prohlídkou známích symbolů Berlína: Televizní věže, Červenou radnicí, kostel sv. Marie a světové hodiny. Neměli jsme štěstí vidět televizní věž v plné kráse, protože na Berlín padla mlha, takže jsme nebyli ani nahoře v kupoli.

Pak jsme se přesunuli ke Sovětskému památníku, kde už jsme měli na dohled velký symbol Berlína – Braniborskou bránu a Říský sněm. Odtud jsme prošli na Potzdamer Platz, ale před tím jsme prošli okolo Židovnského památníku, který je vystavěn z betonových kvádrů, jsou postaveny do labiryntu, kde byste přišli k židovskému muzea. Betonové kvádry mají znamenat mrtvé Židy za 2.sv. války.

Na Potzdamer Platzu si budete trochu připadat jako v New Yorku, jsou zde postaveny výškové budovy, je zde postavena budova ve stylu – Empire State Building a mají zde svůj chodík slávy – „Boulevard der Stars“, kde jsou na zemi hvězdy se jmény herců, režisérů….. pro německy mluvící státy. Tak ten jsme si celý neprošla. Na tomto náměstí – Potzdamer Platz jsou pastaven kousek berlínské zdi, na ní si můžete šáhnou, na zdi jsou nalepené žvýkačky a informační panely. Berlínskou zeď chtěli radní dát úplně pryč, ale všichni turisté chtěli vidět berlínskou zeď a tak ji radní kousek dali na Potzdamer Platz a další kousky zdí najdete graficky pomalované kolem řeky.

U Braniborské brány je park, kterým jsme se troch prošli. V parku najde památník obětím z 2.sv. války pro homosexuály. A velkou sochu Wolfganga von Geothea.

Dál jsme vyrazili autobusem k Vítěznému oblouku. Fotka je udělaná z Google Earth.

Dál jsme vyrazili k zámku Charlotenburg.

Olympíjský stadion z roku 1936. V letech 2000-20004 byl zmodernizován. Do stadionu se vejde cca 75 000 lidí. A konají se zde různé fotbalová zápasy – MS,…..

Zbytek dne jsme zůstali v Západním Berlíně u kostela císaře Viléma, který je na půl zbouraný, ale zachránění. Okolo kostala jsou přistavěny dvě budovi – „Rtěnka“ – znovice a „Pudřenka“ – měnší kostel. Němci si to takhle pojmenovali. A myslím, že to tak i sedí. Tato památka leží na ulici Kurfürstendamm a poblíž stanice berlínské ZOO. Od tud je známá kniha a film „My děti ze stanice ZOO“. Kniha a film pojednává ze 70.let, kdy se v Berlíně hojně rozšířil heroin. Kniha je napsaná z výpovědi jedné mladné narkomanky Christiane, která se už ve 13. letech stala závislou na heroinu. Popisuje svůj příjezd do Berlína, jak s malými dětmi blbla, pak chodila s partou na dvě diskotéky, kde brali lehké drogy a kouřili hašiš. Najedou se v Berlíně vzal herion, který stal oblíbený a umíralo na něj hodně lidí. Christiane popisuje svoje zážitky o konzumování heroinu, zemřelých svých kamarádů, odvykání od drog, prositutci,….

KaDeWe, neboli Kauhaus des Westens, je druhým největším obchodním domem v Evropě. Nachází se v bývalém západním Berlíně, v severozápadní části Schönebergu. Byl postaven v roce 1907 a má celkem 7 pater, přičemž každé z nich se zaměřuje na jiný typ produktů a služeb, většinou těch luxusních.

Vánoční trhy na závěr.

!Článek prosím nekopírovta. Fotky jsou vlastní!

Předchozí příspěvky

Cobra 11 – Die Autobahn Polizei“ – Kobra11.

Rubrika: Majitelčino cestovatelské okénko

Město Drážďany/Dresden, Německo

Město Norimberk/Nürnberg, Německo

Město Vratislav/Wroclaw, Polsko

Hrad Blansko, Ústí nad Labem

Historie

Pověsti

Hrad Střekov, Ústí nad Labem

Historie

Okolí

Erbenova vyhlídka, Ústí nad Labem

Historie rozhledny

ZOO Ústí nad Labem

Historie

Zvířata v Zoo

Servis pro návštěvníky

Zajímavosti

Masarykovo zdymadlo, Ústí nad Labem

Zámeček Větruše, Ústí nad Labem

Historie

Hlavní město Německa: Berlín

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace