Tina11, Autor na Cobra 11 - Die Autobahn Polizei" - Kobra11.

Seriál: SOKO Leipzig,e.Verrat (2015)

26. 12. 2015 Tina11

Charlotte Schwab

0 komentářů

šéfův kamarád byl nalezen mrtvý
šéf SOKO Leipzig je teď pod velkým tlakem, protože na povrch vyplinulo, co se stalo v minulosti
nedůvěra rodiny a kolegů na pracovišti velmi roste
sám šéf se pustí na vlastní pěst řešit tento případ

fotky také najdete zde:

Seriál: SOKO Leipzig, e.Töchter und Söhne (2015)

26. 12. 2015 Tina11

Charlotte Schwab

0 komentářů

vedoucí vyšetřovací skupiny SOKO Leipzig si vzal dovolenou a se svých starým přítelem si vyšli na pouť ve městě
strý přítel kdysi udělal velkou chybu u policejních orgánů
vyšetřovatelé SOKO Leipzig doufají v to, že matka přesvědčí svého syna, aby propustil své rukojmí, protože byl jeden z rodiny neoficiální důstojník Stasi

fotky také najdete zde:

14.12.-20.12.2015

25. 12. 2015 Tina11

Náštěvní kniha+Návštěvnost

0 komentářů

Návštěvnost za minulý týden (14.12. 2015 – 20.12. 2015) je:

Celkem	729
Pondělí	105
Úterý	114
Středa	90
Čtvrtek	107
Pátek	122
Sobota	95
Neděle	96

Vánoční svátky 2015

24. 12. 2015 Tina11

O majitelkách

0 komentářů

Vánoce jsou tu a tak jsem k tomu připůsobila i desínek. I tímto článkem bych Vám chtěla popřát krásné Vánoce a Nový rok. Ať vyšlápnete tou správnou nohou.

A když jsou tu tyto svátky, tak se na blogu nebudu tak často objevovat, chtěla bych je více strávit s rodinou než tu PC. Když budu mít nějaký ten čas něco sem hodím.

Vaše majitelka Tina11

Design č.82

23. 12. 2015 Tina11

Designy blogu

0 komentářů

Zimní vystřídal vánoční des s Erdoganem a Tomem. Je trochu tamvší, než byli ty předcházející desy. Tak doufám, že se vám aspoň trošku líbí. Vaše majitelka Tina11

Film: Vlna veder: Nikdo neunikne/Die Hitzewelle – Keiner kann entkommen (2008)

22. 12. 2015 Tina11

Johannes Brandrup

0 komentářů

Tisíciletá horká vlna ochromuje Německo, řeka Ruhr úplně vyschla. Pokus zabránit nejhoršímu ale narazil na velký odpor lobbistické skupiny.

fotky také najdete zde:

Hana nebo Monika 4/4

21. 12. 2015 Tina11

Kniha povídek 11. díl

0 komentářů

Trochu se na Tinu koukali divně, protože tu byla jako takový vetřelec, když nasedala do svého služebního auta. Octavie odjela podle slov paní Wernerové. Vínová Octavia zastavila přímo před domem paní Weberové. Okolní lidé v ulici se podivně koukali na Tinu, když zastavila před domem. Paní Weberová pracovala na zahrádce, když se narovnala záda, zahlédla Tinu, která stála u plotu.

WEBEROVÁ: “ Co pak si přejete?“

TINA: “ Hledá paní Janu Weberovou.“

WEBEROVÁ: “ To jsem já. A kdo jste vy?“

TINA: “ Tina Kranichová, jsem od dálniční police z Kolína nad Rýnem.“ Prokázala se průkazem. „Přijela jsem kvůli Haně Hartmannové.“

WEBEROVÁ: “ Hanu jsem neviděla plno let. To bude na dlouho, pojďte dál.“ Weberová pustila Tinu přes branku do domku, který byl velmi útulný. Všechno ve vnitř bylo ze dřeva.

TINA: “ Máte to moc hezké.“

WEBEROVÁ: “ Děkuji, podle mojich představ. Dáte si kávu?“

TINA: “ Velmi ráda.“ Tina se posadila ke stolu v kuchyni.

WEBEROVÁ: “ Co pak se stalo s Hanou? Před lety jí zemřela matka a otec.“

TINA: “ Hana se má dobře. Teď se jí akorát pokoušejí zničit, kvůli tomu případu, co se stalo před 19 lety.“ Weberová položila na stůl hrníčky s konvičkou, kde bylo kafe. Pak ještě cukřenku a mléko.

WEBEROVÁ: “ Víte, Hanu jsem viděla v období od jednoho do třetího roku jejího života. Pak jsem se provdala do Holandska za námořníka. Před dvěma lety mi zemřel manžel a tak jsem se přestěhovala sem.“ Položila na stůl upečenou bábovku. Tina si nalila kafe a udělala si ho podle své chuti. „A jak se jí chtějí ublížit?“ Posadila ke stolu naproti Tině.

TINA: “ Hanu po přepadení banky se dostala do rukou lupičů z té banky, ti ji za pomoci jednoho psychologa dostali do hypnózy. V té hypnóze jí včepili jeden kód, který teď chtějí použít. Když se probudila v nemocnici, řekla, že se jmenuje Monika Baumanová. V šesti letech se dostala do jiné rodiny, protože kolegové nenašli žádné příbuzné. Teď Hana studuje na hudební konzervatoři v Kolíně.“

WEBEROVÁ: “ Chudák holka. A teď je v pořádku?“

TINA: “ Hypnózy jsme se zbavili, takže je v pořádku. Hana je pod našimi křídli, aby ji lupiči nemohli získat.“

WEBEROVÁ: “ To se jim určitě povede. Docela bych ji ráda po těch letech viděla.“

TINA: “ To samozřejmě teď není možné, až skončí vyšetřování. Chceme, aby byla Hana v bezpečí.“

WEBEROVÁ: “ Dobře. Tak na hudební konzervatoři. Její tatínek se věnoval hudbě.“

TINA: “ Hana v náhradní rodině měla hudební rodiče. Takže se to krásně povedlo. Pomohli a to dost.“

WEBEROVÁ: “ To ráda slyším. A takovou cestu jste sem jela.“

TINA: “ Hlavní je, že Haně můžu říct, že má žijícího příbuzného a pomůže ji se protlouct v minulosti, kterou zapomněla a pomalu se jí vrací.“

WEBEROVÁ: “ To máte samozřejmě pravdu. Ráda Haně pomůžu.“

TINA: “ Tady jsem vám přivezla fotku, jak Hana vypadá.“ Položila součastnou fotky Hany (Moniky) na stůl.

WEBEROVÁ: “ Krásná slečna z ní vyrostla. Je to celá její maminka.“ Tina se usmála. Paní Weberová se nad fotkou rozplývala.

V úkrytu……. Mark s Reném se koukali do počítače, kde dozvěděli, co potřebovali.

RENÉ: “ Tak jdeme na věc. Na místě se rozhodneme, jak to děláme.“

MARK: “ Dobře.“

V tajném bytě……. Tina zajela za Monikou, povědět o své úspěchu, který byl tak trochu nesplnitelný. Monika radostí skála, že Tina někoho našla. Po menším rozhovoru, Tina odešla. Před barákem přijel terénní vůz, kde seděli bratři Gerlachovi. Všimli si, že u dveří je Tina, hned využili příležitosti.

RENÉ: “ Sfoukneme dvě mouchy jednou ranou.“ Bratři vystoupili z auta a překvapili Tinu u dveří, když je zavírala. René se postavil za Tininy záda, že to vůbec nečekala, a ucítila hlaveň od zbraně. Mark mířil nenápadně zbraní na Tinu, aby se o nic nepokoušela. René prohmatal Tinu, jestli nemá u sebe zbraň, ale žádnou u sebe neměla, ještě není uschopněna do práce.

RENÉ: “ Fízl, co nemá zbraň, se setkávám poprvé.“

TINA: “ Co mě vůbec chcete?“

RENÉ: “ Chytrá. Zavedeš nás za tou holkou. Rádi bychom s ní mluvili.“

TINA: “ Jí nechte na pokoji, to si radši vemte mě.“

RENÉ: “ To je velmi hezké, že jí chceš chránit, ale mi bychom rádi tebe a tu holku.“ Tina je zavedla k bytu, aby si René s Markem vzali Moniku sebou. Hote s Bonrátem nemohli nic dělat, když měli Tinu jako rukojmí. Moniku vydali Renému a Markovi. Monika s Tinou a s bratry odešli k vínové Octavii a terénnímu autu. Tina s Reném odjeli v Octavii a Monika s Markem odjeli v terénním voze. Monika se vzpírala, že by chtěla být u Tiny, ale Marek násilím odvedl k autu.

RENÉ: “ Nezkoušej, žádný podrazy,……. Zřejmě víte obě dvě, jak to dopadne.“ Vínová Octavia a terénní vůz vyrazily na cestu. Hote s Bonrátem po cestě k autu volali na služebnu a informovali, co se stalo. Vínová Octavia s terénním vozem se z městského ruchu dostali na nájezd A4. Centrála se ozvala přes vysílačku šéfka. Šéfčin hlas se linul v BMW.

CENTRÁLA: “ Tome, Semire, máme tu menší problém.“

TOM: “ O co se jedná?“

CENTRÁLA: “ Gerlachovi mají ve svých rukou Tinu a Moniku. Herzberger a Bonrát jedou za nimi.“

TOM: “ A kde jsou?“

CENTRÁLA: “ Dostali jsme zprávu, že jsou na A4.“

TOM: “ My se spojíme s Hotem a Bonrátem.“ Zavěsil vysílačku. Ve vínové Octavii bylo hrobové ticho.

RENÉ: “ Jste nějaká zamlklá.“

TINA: “ Maminka mě učila nebavit se s cizími lidmi.“

RENÉ: “ Maminka vás to naučila dobře, ale ve vašem povolání se toho nemůžete držet.“

TINA: “ To máte pravdu. Ale taky co po nich chcete.“ Tina si nenápadně všimla, že René není připoután pásem. Tak se jí honila myšlenka, že by toho mohla nějak využít.

RENÉ: “ Co kdybychom trochu přidali plachem trochu větru. Kde máte ten váš majáček.“ Tina udělala, jako kdyby kouzelným proutkem, se rozblikali majáčky v rozích předního skla a dva majáčky v masce Škody Octavie. Majáčky blikaly střídavě modře a červeně. A přidala plyn.

TINA: “ Lepší.“

RENÉ: “ Rozhodně.“ Monika se na sedadle spolujezdce u Marka moc dobře necítila, protože nevěděla, jako všechno dopadne a ráda by měla u sebe Tinu, která ji ochránila. Monika by ráda nějak dala vědět, že za nimi se řítí auto, které jim dává naději na přežití.

SEMIR: “ A čím vlastně jela Tina do toho Saska?“

TINA: “ Vzala si služební vůz. Proč?“

SEMIR: “ Protože za námi někdo bliká SOS a má policejní majáčky.“ Tina když zahlédla BMW, tak se nenápadně podařilo zablikat na BMW – že potřebuje pomoc neboli SOS. Hote s Bonrátem se jich drželi, ale ona je neviděla přes velký terénní vůz, který je za nimi. Semir viděl SOS ve svém zpětném zrcátku, a Tom ji zahlédl očkem v zrcátku. BMW ladně zajelo do levého pruhu, aby Octavia mohla v klidu pokračovat.

TOM: “ Kobra11, centrále.“

CENTRÁLA: “ Tome, už je máte?“ Ozval se šéfčin hlas.

TOM: “ Tinu a Moniku máme už na očích. Jedeme za nimi. A Bonrát s Hotem jsou za námi.“

CENTRÁLA: “ Každou změnu mi dějte vědět.“

TOM: “ Jistě, šéfová.“ Zavěsil. „Chtělo by to plán.“

Vínová Octavia si to spolu terénním vozem frčela po A4 jako namydlení blesk. Kdo mohl, ujížděl na stranu. Najednou se před nimi předjížděli, dva kamiony, které mu to trvalo dlouho. Octavia brzdila před kamiony, který se táhl jako šnek.

RENÉ: “ Jsi přece polda, tak dělej, jako kdy jste někoho honila.“ Tina vjela do odstavného pruhu, kde přidala plyn, ale před nimi stál kamion, kde řidič vyměňoval pneumatiku. Tina mohutně hamtla na brzdu, až se objevil hustý dým z pneumatik, a René narazil hlavou do předního skla, a upadl do bezvědomí. Tina si jenom za volantem oddechla. Octavia zastavila pár centimetrů od kamionu. Mark viděl co dělo. Kamiony byli už předjetí. Mark vytáhl zbraň, Monika se reflexně sklonila, Mark střílel na stojící kamion – cisternu, který převážel benzín. BMW projelo okolo Octavie dál za Monikou a Markem. Tina zahlédla střílejícího Marka na kamion, vyběhla ven z auta a řidiče vzala za ruku, a spolu utíkali pryč, protože cisterna vzápětí explodovala. Semir s Tomem viděli explozi v zrcátku. Hote a Bonrát se objevili za Octavií. Hote, běžel za Tinou a řidičem, kteří byli v pořádku, Bonrát vzal vysílačku.

TOM: “ Je Tina v pořádku?“

BONRÁT: “ V naprostém. I řidič. My se o to tady postaráme.“ Tom zavěsil vysílačku.

SEMIR: “ Je už plán?“

TOM: “ Dostat Moniku z toho auta pryč.“ Mark se chtěl zbavit návštěvy za svým zadkem. Jednoduše je zahltil sprškou olova. Tom vracel palbu zpět.

SEMIR: “ Hlavně opatrně.“

TOM: “ Já vím.“ Monika se střelby bála, a tak se sedadle schoulela do klubíčka.

SEMIR: “ Za chvilku bude staveniště.“ Terénní vůz se řítil na kolonu stojících aut. Stavbaři museli na chvilku dlouhé hada zastavit, protože museli něco převést. Mark to chtěl projet po odstavném pruhu, kousek to tu šlo, pak už terénní vůz narazil na dlouhou tyč, která prorazila přední čelní sklo a zadní sklo. Tyč vysela na jeřábu, který ji zrovna přesouval na druhou stranu dálnice. BMW zajelo za terénní vůz, Tom se Semirem se zbraní v ruce šli k vozu. Mark ležel na volantu se skácenou hlavou.

TOM: “ Moniko,…….“ Monika se vynořila z rozbitého skla, co měla na sobě.

MONIKA: “ Jsem úplně v pořádku.“

SEMIR: “ Neboj se, teď je po všem.“

MONIKA: “ Díky bohu.“

O pár minut později už na obou dvouch místech byli kolegové, které se postarali o zraněné. Tom se Semirem zavezli Moniku za Tinou, která seděla ve své autě. Monika hned po příjezdu Tinu pevně objala.

O tři dny později……. Jana Weberová už byla v Kolíně se seznámit se svou příbuznou Monikou (Hanou). Hlavně přijela na její koncert, který se koná v sobotu. Monika přišla na služebnu, aby jim poděkovala za všechno, co pro ni udělali. Na služebně byla i Tina, aby prohodila se svými kolegy pár slov. Tina, Tom a Semir byli u Andrey, kde si povídali. Když k nim zavítala Monika, přiběhla i Engelhardtová.

MONIKA: “ Moc děkuji za to, co jste udělali. A tak bych se vám chtěla za to nějak odvděčit.“ Podala Engelhardtové obálku.

ŠÉFKA: “ Doufám, že tam není, co myslím.“

MONIKA: “ Co si myslíte, tam není. To bych si ani nedovolila.“ Šéfka se podívala do obálky, kde byli lístky na koncert. Na sobotu. „Tímto bych vás ráda pozvala na můj koncert. Klidně můžete přivést i další lidi, aby lístky nepropadli.“

SEMIR: “ To máš pravdu.“

ŠÉFKA: “ Asi odpovím za všechny, že moc děkujeme za pozvání a rádi se v sobotu na tvém koncertu objevíme.“

MONIKA: “ Budu se na vás moc těšit.“

TINA: “ My samozřejmě také.“ Monika se rozloučila, protože pospíchala za Janou do hotelu. Anna Engelhardtová jako šéfka dálniční policie rozdělila lístky mezi své lidi.

Konec!!

Autorka: Tina11

Lída Baarová film – tisková konference 9.2.2015

18. 12. 2015 Tina11

Gedeon Burkhard

0 komentářů

Film: Lída Baarová (trailer)

18. 12. 2015 Tina11

Gedeon Burkhard

0 komentářů

V lednu 2016 se v kinech objeví nový český film „Lída Baarová“, kde si vedle českých herců zahrál i Gedeon Burkhard a Karl Markovics. Zde jsou trailery z filmu.

Hana nebo Monika 3/4

18. 12. 2015 Tina11

Kniha povídek 11. díl

0 komentářů

Tina zašla za Andreou.

TINA: “ Andreo, chci se tě na něco zeptat.“

ANDREA: “ Na co pak?“

TINA: “ Nemáš někoho na radnici?“

ANDREA: “ Ty tam někoho nemáš?“

TINA: „Ne, jenom na katastru.“

ANDREA: “ Na radnici pracuje jedna holka ze školy. Vždy dělala obličeje, když jsme něco po ní chtěli.“

TINA: “ Třeba dostala rozum.“

ANDREA: “ To bych se moc divila. Ale co bych neudělala pro kolegyni.“ Andrea zavolala své kamarádce Karin Wagnerové. Karin byla ráda, že Andrea ozvala, Andrea ji požádala o pomoc, a tak se Andrea s Karinou dohodli, ať se u ní na radnici zastaví Tina přímo osobně.

TINA: “ Tak co?“

ANDREA: “ Karina se nějak změnila. Máš to u ní domluvený.“

TINA: “ Díky.“

ANDREA: “ Nikdy takhle ochotná a milá nebyla.“

TINA: “ Lidi se léty mění.“

ANDREA: “ Asi máš pravdu.“

Ředitel odvedl Toma a Semira do tajné místnosti, která je velmi dobře střežena.

ŘEDITEL: “ Jak jsem už říkal, náš poklad je velmi dobře chráněn, ani myška by sem nepronikla.“

SEMIR: “ A co přístupový kód?“

ŘEDITEL: “ Snažíme se ho měnit, jak jen to jde.“

TOM: “ Jenom se ptáme, kvůli těm bankovním lupičům, jak jsme už zmínili.“

ŘEDITEL: “ Kdyby se sem chtěl někdo dostat, musel by být opravdu velký prosík na počítače, aby nespustil jeden alarm.“

V centru Kolína……. Škoda Superb Combi zajelo do vedlejší uličky, kde Tina nechala auto na parkovišti. Tina ten kousek k radnici dojde pěšky, protože před radnicí bylo obsazeno. U chodníku na hlavní ulici stál šedostříbrný mercedes, kde seděl jenom Tom. Semir si byl pro koláčky v místním pekařství. Tom Tinu hned zblýsknul a Tina si sedla do mercedesu.

TOM: “ Kam pak jdeš?“

TINA: “ Jdu na radnici se pozeptati na jednu příbuznou Moniky. A pak jedu s maminou na menší návštěvu.“

TOM: “ To máš rozmanitý den.“

TINA: “ Kde pak jsi nechal Semira?“

TOM: “ Šel si koupit koláčky ke kafi.“

TINA: “ No jo, Semirovi koláčky. A co bylo v bance?“

TOM: “ Zemská banka sedí na zlatém hnízdě – mají 1 miliardu eur ve zlatých cihlách.“

TINA: “ Páni. Dobrý začátek usadit se někde v zámoří.“ Tina s Tomem zahlídli na protějším chodníku, jak si to Semir štráduje s Tininou maminkou k mercedesu. Oba dva byli ve stejném pekařství.

MATKA: “ Ahoj.“

TINA, TOM: “ Ahoj.“ Tina pustila svého kolegu Semir sednout do auta.

SEMIR: “ Krásně vyhřátí.“

TINA: “ Jako kdybych to věděla.“ Ještě prohodila pár slov a pak se rozloučili. Tina zašla na radnici za Karinou Wagnerovou.

KARIN: “ Koho potřebujete najít?“

TINA: “ Jedná se o Janu Weberovou narozenou 3. 3. 1947 v Hamburku. V Kolíně dělala svědka své neteři a pak se tu vdávala.“ Karin zadala jméno a další informace do počítače.

KARIN: “ To máte pravdu. Převzala si jméno Kleinová.“

TINA: “ Potřebovala bych její adresu.“

KARIN: “ Moment.“ Počítač vyplivl, že Weberová bydlí v jedné malé vesničce – Buschbach. “ Podle zadaných dat vy mi to tu našlo, že Jana Weberová bydlí v Buschbachu.“

TINA: “ Kde to proboha je?“

KARIN: “ Vesnička leží v Sasku u polských hranic a Berzdorferského jezera.“ Ukázala to Tině na velké nástěnné mapě. „Přesnou adresu vám dají na obecním úřadě v Buschbachu nebo na radnici v Gözlitzi.“

TINA: „Moc děkuji za informace.“

KARIN: “ Nemáte vůbec zač.“ Předala Tině vytištěný papír s údaji Jany Weberové. „Tady máte informace o Weberové. A vyřiďte Andree, že ji pozdravuji a ať se mi ozve.“

TINA: “ Jistě. Nashle.“

KARIN: “ Nashle.“ Tina odešla z kanceláře. S maminkou se setkala před budovou radnice.

MATKA: “ Máš, co jsi chtěla?“

TINA: “ Ano, zítra si udělám výlet do Saska do Buschbachu.“

MATKA: “ To je tedy dálka, ale ty zvládneš levou zadní.“ Odcházeli k Tininýmu autu.

V úkrytu…….

MARK: “ Máš něco?“

RENÉ: “ Je jisté, že musíme dostat tu holku.“

MARK: “ Ale spíš ti jde o nějakého toho psychouše.“

RENÉ: “ To jsi trefil do černého.“

MARK: “ Píšou o nás a o té holce v novinách. Tak trochu mezi řádky je psáno, že by mohla ta holka zpívat.“

RENÉ: “ Ukaž.“ Mark podal Renému noviny, který četl článek v novinách.

MARK: “ Je jediná možnost, sledovat tu dálniční policii.“

RENÉ: “ Asi ano. Pokus něco vyšťourat o dálniční policii.“

MARK: “ Dobře.“

RENÉ: “ Pak vymyslíme plán.“

Na služebně……. Semir a Tom seděli v kanceláři, Semir si dával kávu a koupené koláčky.

TOM: “ Chutná?“

SEMIR: “ Jistě. Chceš?“

TOM: “ Ne, díky.“

SEMIR: “ Jsou moc dobrý.“ Do kanceláře přišla šéfka.

ŠÉFKA: “ Dobrou chuť.“

SEMIR: “ Děkuji.“

ŠÉFKA: “ Jak bylo v bance?“

TOM: “ Pro Gerlachovy se hodí 1 miliarda eur ve zlatých cihlách. Je všechno dobře hlídané.“

SEMIR: “ Jenom profík by to mohl všechno odpojit.“

ŠÉFKA: “ Buď je jeden z bratrů je přes počítače anebo mají třetího.“

TOM: “ Ještě budou taky potřebovat někoho na Moniku.“

ŠÉFKA: “ To je další otázka. Tak je koukejte, co nejdřív najít.“

SEMIR: “ Jistě.“

Druhý den……. Tina brzy ráno vstávala, aby byla co nejdříve ve vesničce Buschbach, aby se mohla do večera vrátit zpátky domů. Tina si vzala bundu na sebe a šla se rozloučit s Tomem, který byl napůl probraný a převaloval se v posteli. Tina opatrně vstoupila do ložnice a sedla si na postel. Bavili se mezi sebou tichým hlasem.

TOM: “ Miláčku, ty už jdeš?“

TINA: “ Ano. Ještě řekni, že jsem tě probudila.“

TOM: “ Ne, ne. Šťastnou cestu.“

TINA: “ Nemám ti něco hezkého přivést?“

TOM: “ Ne, stačí, když se mi vrátíš v pořádku.“

TINA: “ Kdyby se něco stalo, vzala jsem si můj služební vůz.“

TOM: “ Dobře.“ Zachumlal se do peřin. Tina dala svému milovanému manželi pusu na rty. A pak odešla z ložnice, nasedla do Octavie a vyrazila na dalekou cestu.

V úkrytu…….

RENÉ: “ Máš už něco?“

MARK: “ Podívej, ten případ vedou tři komisaři.“ René se šel podívat za Markem, který seděl u počítače.

RENÉ: “ Semir Gerkhan, Tom Kranich a Tina Kranichová. Ty dva asi nebudou sourozenci. Hlavně nejdřív musíme najít, kde schovali tu holku.“

MARK: “ Bude mi to chvilku trvat, než se tam dostanu.“

RENÉ: “ Dobře. Tak mě napadá, kdybychom třeba dostali tu Kranichovou, pak by ji mohli vyměnit za tu holku.“

MARK: “ A co pak dál. Potřebujeme psychiatra.“

RENÉ: “ A nebo bychom si je mohli nechat obě dvě, jako záruku, že se dostaneme v klidu k prachům. Ta Kranichová by mohla přimět tu holku, aby zazpívala.“

MARK: “ To taky nezní špatně.“

RENÉ: “ A že pak nemám žádnej dobrej plán.“

MARK: “ Bráško, ty máš vždycky.“

V Buschbachu……. Tina po několika hodinách dojela do vesničky Buschbach, kde si našla obecní úřad vesnice. Před obecním úřadem nechala auto, a šla se podívat dovnitř. Obecní úřad byla malá budova, kde sídlil starosta se sekretářkou a dalšími potřebnými lidmi. Tina vyšla po schodech do prvního patra, kde bylo pár lidí na chodbě, tak si chvilku počkala až na ní příjde řada.

Tiny se pak ujala jedna paní, která byla velmi příjemná a hodná. Dokázala obyvatelům vesničky, co nejvíce poradit.

WERNEROVÁ: “ Dobrý den, s čím vám mohu pomoci?“

TINA: “ Dobrý den, jmenuji se Tina Kranichová a jsem od dálniční policie z Kolína nad Rýnem.“ Prokázala se svým služebním průkazem.

WERNEROVÁ: “ Z Kolína nad Rýnem? A dálniční policie. Někdo tu něco udělal?“

TINA: “ Přijela jsem za paní Janou Weberovou, která tu bydlí. Chtěla bych s ní mluvit. Jedná se o jeden případ, který v Kolíně vyšetřujeme.“

WERNEROVÁ: “ Aha. A paní Weberová se nějak závažně zapletla do toho případu?“

TINA: “ Ne, jenom bych s ní potřebovala mluvit. V Kolíně má zřejmě jednu příbuznou, které by moc pomohlo, kdyby paní Weberová pomohla protlouc životem.“

WERNEROVÁ: “ A co byste přesně potřebovala?“

TINA: “ Její adresu.“

WERNEROVÁ: “ Dobře. Malý momentík.“ V počítači vyhledala adresu paní Wernerové. „Už jsem se lekla, že se něco závažného stalo paní Weberové. Žije tu krátce, ale to vám sama všechno poví. Tak tady je ta adresa, kterou jste chtěla.“ Předala malý papírek s adresou do Tininy ruky.

TINA: „Moc děkuji za ochotu.“

WERNEROVÁ: “ Ale nemáte vůbec zač.“

TINA: “ A kde to přesněji najdu.“

WERNEROVÁ: “ Ach ano, mále jsem na to zapomněla. Pojedete ke kostelu, kde se dáte do leva. A jsou to domky za kostelem, podle číslo to už najdete.“

TINA: “ Děkuji.“ Rozloučili si, Tina odešla z kanceláře. Trochu se na Tinu koukali divně, protože tu byla jako takový vetřelec, když nasedala do svého služebního auta. Octavie odjela podle slov paní Wernerové. Vínová Octavia zastavila přímo před domem paní Weberové. Okolní lidé v ulici se podivně koukali na Tinu, když zastavila před domem. Paní Weberová pracovala na zahrádce, když se narovnala záda, zahlédla Tinu, která stála u plotu.

Předchozí příspěvky

Další příspěvky

Cobra 11 – Die Autobahn Polizei“ – Kobra11.

Autor: Tina11

Seriál: SOKO Leipzig,e.Verrat (2015)

Seriál: SOKO Leipzig, e.Töchter und Söhne (2015)

14.12.-20.12.2015

Vánoční svátky 2015

Design č.82

Film: Vlna veder: Nikdo neunikne/Die Hitzewelle – Keiner kann entkommen (2008)

Hana nebo Monika 4/4

Lída Baarová film – tisková konference 9.2.2015

Film: Lída Baarová (trailer)

Hana nebo Monika 3/4

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace