Na služebně…….Tina se Semirem byli u Anny Engelhardtové v kanceláři. Na stole leželo několik kandidátů.
ŠÉFKA: „Tu jsou možný kandidáti.“
SEMIR:„Ano, brali jsme to s ohledem na ten 3D model, co jsme našli.“
ŠÉFKA: „Favoriti?“
SEMIR:„Já nemám nikoho.“
TINA: „Já bych jednoho měla. Jakob Staller, pracuje pro polskou firmu, která se věnuje zabezpečovacím zařízením domů, firem, …“
SEMIR:„A důvod?“
TINA: „Nejlíp se to hodí na moji domněnku.“
ŠÉFKA, SEMIR:„Domněnku?“ Tina zašla mezi dveře šéfčiny kanceláře. Semir se šéfkou se na sebe nechápavě podívali.
TINA: „Hote, můžeš na chvilku.“ Hote, byl u Andrey.
HOTE: „Už letím.“ Objevil se u Tiny, která pořád stála mezi dveřmi. „Copak potřebuješ?“
TINA: „Byli jste v té polské firmě… Jde o Jakoba Stallera.“
HOTE: „Ano, Tom nás o to poprosil. Je něco snad špatně.“
TINA:„Vůbec ne.“
HOTE:„Mluvil něco o Martinovi a Péťovi.“
TINA: „Děti odvážel ke škole. V pátek odjížděli na školu v přírodě.“ Šéfová si šáhla pro složku.
SEMIR: „Kam tím míříš?“
TINA: „Hlavně se mi jedná o časovou posloupnost. Nehoda se stala v pátek, včera byl Tom postřelen.“
ŠÉFKA: „Zpráva o nehodě byla sepsána v pátek.“
HOTE: „Ten den jsme ještě zašli do nemocnice, kde jsme nechávali kontakt kvůli výpovědi.“
TINA:„Nejdřív šli za Stallerem a potom k nám domů.“
SEMIR: „Stejnak nevěděli, na co to Staller stáhnul. Hledali jehlu v kupce sena.“ K Tině a Hotemu přišel Bonrát.
BONRÁT:„Teď volali z nemocnice, že Jakob Staller zemřel.“
ŠÉFKA: „To ještě scházelo…. Ve hlášení není ani čárka, že by měl manželku,
přítelkyni, …“
BONRÁT:„S Tomem jsme nad tím strávili spoustu času…. Nikde nic.“
ŠÉFKA: „Ať se na to podívá Andrea. A zjistí informace o té polské firmě.“
SEMIR: „S Tinou zajedeme do nemocnice a do bytu Stallera.“ Tina, Hote a Bonrát opustili místo mezi dveřmi. Semir si vzal ostatní kandidáty, které uložil do své kanceláře. Šéfčiny pokyny Semir předal Andree.
V nemocnici……. Tina využila návštěvy nemocnice, na malou chvilku se šla podívat na Toma. Semir se postaral o Stallerovi věci. Potom se Semir a Tina setkali u východu z nemocnice. Tina končila telefonát se svou maminkou.
SEMIR:„Něco novýho?“
TINA:„Ne, mamka se ptala, jak se daří Tomovi.“
SEMIR: „Určitě dobře, když mu je ordinován ten správný lék.“ Tina pochopila, že to je ona sama. Oba se na sebe usmáli, nasedli do BMW a odjeli do Stallerova bytu.
Byt J. Stallera…….Borys se svým kamarádem, ale také kolegou Filipem z firmy ještě jednou prohledávali byt Jakoba Stallera. Filip se zrovna podíval z okna, na parkoviště k panelovému domu přijelo stříbrné BMW. Tina se Semirem si to štrádovali do domu.
FILIP:„Zřejmě budeme mít návštěvu.“ Borys se šel podívat za Filipem. Zahlídl u Semira opasku zbraň
BORYS:„Kde se tu vzali?“
FILIP: „To netuším. Ale měli bychom se spakovat.“
Filip s Borysem vycházeli z bytu, uslyšeli hlasy Tiny a Semira. Opatrně vyšli o poschodí výše, aby nebyli spatřeni dálniční policií. Tina se Semirem se ozbrojili, když viděli pootevřené dveře do bytu Stallera. Opatrně vešli do bytu, kde byli rozházené věci po celém bytě. Borys s Filipem opatrně sešli dolů po schodišti kolem Stallerova bytu, až k hlavnímu vchodu. Nasedli do auta a ujížděli pryč. Semir se ozval mobilem Andree, aby povolala techniky z KTU do Stallerova bytu. Tina v býlích gumových rukavicích se koukala na věci v pracovně. Tina se koukala do jedné skříně, ve které bylo vyrobeno falešné dno. Zde se ukrýval notebook, který Tina vybrala, položila na pracovní stůl a zapnula. Usadila se do kancelářského křesla. U Tiny se objevil Semir.
SEMIR: „Kde jsi ho našla? Žádný počítač jsem tu neviděl.“
TINA:„Našla jsem ho ve falešném dnu. Kdo tu byl, před námi vzal si jeden notebook.“ Na psacím stole leželi kabely k notebookům – nabíječka a připojení na internet. Ukazovala kabely Semirovi.
SEMIR:„Staller chtěl mít pojistku.“ Tina se mezitím koukala na e-maily. Staller si psal plno e-mailů s jednou dámou. Tina jeden e-mail rozklikla.
TINA:„Našli jsme tajnou paní Colombovou.“ Šáhla pro svůj mobil, volala Andree. „Andreo, najdeš mi majitelku e-mailu…. Adresa je susi47@gmail.de…. Dík.“ Položila mobil na stůl.
SEMIR:„Nenašli by se tu něco zajímavýho.“
TINA: „Tak se podíváme.“ Zavřela e-mailovou schránku. Zabrousila do dokumentů. Bylo tu plno složek, ale Semira složka pod názvem „Nová složka“.
SEMIR:„Podívej se na tuhle.“ Ukázal prstem na složku „Nová složka“. Tina ji rozklikla, ale přístup do složky byl zaheslován. Objevila tabulka pro vyplnění hesla.
TINA:„Akorát by to chtělo heslo.“
SEMIR: „Tak zkus susi47.“ Tina vypsala do kolonky heslo susi47. Složka byla od heslována. Hned naskočilo firemní účetnictví firmy „Dom pod kluczem“.
TINA: „Trefa do černého.“
SEMIR: „To je přímo ukázkové účetnictví. Dobře zašitý foremní peníze pro svou potřebu.“
TINA: „Kdo to dělal, umí v tom dobře chodit.“ Do pracovny vešel Hartmut.
HARTMUT: „Fušujete mi do mého řemesla.“
TINA: „Byli jsme hrozně zvědaví.“
HARTMUT:„A přinesla vám něco vaše zvědavost.“
SEMIR:„Samí užitečný věci.“ Hartmut se šel podívat.
HARTMUT: „Tomu říkám bomba.“ Tinin mobil začal zvonit. Andrein telefonát vzala a přepnula na hlasitý odposlech.
TINA: „Copak pro nás máš?“
ANDREA: „Majitelkou té e-mailové adresy ji Susane Kronerová. Je to kolegyně Stallera.“
ŠÉFKA: „Co jste našli u Stallera?“ Půjčila si sluchátko od Andrey.
SEMIR: „Účetní záznamy polský firmy, kde Staller pracoval. Jsou dost zajímavý. Pojedeme se podívat do té polské firmy.“
ŠÉFKA: „Dobře.“ Zavěsila, Tina také.
HARTMUT: „Kouknu se pořádně na Stallerovo auto a ozvu se.“
TINA: „Díky.“ Semir s Tinou odcházely zpracovny.
SEMIR:„Zatím Hartmute.“
TINA: „Ahoj.“
HARTMUT: „Ahoj.“
Borys s Filipem se vracely zpět do firmy. Borys telefonoval Pawłovi podle jejich dohody.
PAWEŁ: „Tak co?“
BORYS: „Celý jsme to tam prohlédly a nic.“
PAWEŁ: „Sakra!“
BORYS: „Do Stallerova bytu šli poldové.“
PAWEŁ: „To ještě scházelo. U nás budou jako na koni. A viděli vás?“
BORYS: „Ne.“
Firma „Dom pod kluczem“…….Paweł a Borys si dalekohledem sledovali přijíždět služební BMW. Dalekohled si mezi sebou půjčovali. Důkladně si je prohlíželi.
PAWEŁ:„Jsou to oni?“
BORYS:„Ano.“
PAWEŁ:„Jenom doufám, že to nenašli.“
BORYS:„Ta ženská je manželka toho poldy, co byl na místě nehody.“
PAWEŁ:„Jestli byl doma sám, tak bych nad tím vůbec nepřemýšlel.“ Borys si sedl k počítači a na kamerových záznamech sledoval kroky Semir s Tinou. Paweł mu koukal přes rameno.
Tina se Semirem vešli do firemní haly, hned zavítali na recepci, kde se jich ujala milá a pohledná dívka do 30 let.
RECEPČNÍ:„Dobrý den, jak vám mohu pomoc?“
SEMIR:„Gerkhan jméno mé, to je moje kolegyně Kranichová.“ Prokázali se svými služebními průkazy. „Rádi bychom mluvili s Pawłem Adamczykem a se Susane Kronerovou.“
RECEPČNÍ:„Samozřejmě. Malé strpení.“ Zatelefonovala na ředitelství, kde se dovolala sekretářce. „Pan ředitel sídlí ve 4 patře, kde se vás ujme jeho sekretářka.“
SEMIR:„Promluvíš si s Kramerovou?“
TINA:„Samozřejmě.“ Semir vyjel výtahem za ředitelem. Recepční sama zavedla Tinou do účtárny, kde najde Susanu Kronerovou.
SEMIR:„Gerkhan, dálniční policie.“
PAWEŁ:„Adamczyk, a to je můj zástupce Borys Krasiński.“ Na přivítanou si podali ruce. Tina se Susane se usídlili do malé čekárny, která patří pro osobní oddělení.
SUSANE:„Proč se mnou chcete mluvit?“
TINA:„Jde o Jakoba Stallera. Našli jsme vaši korespondenci.“
SUSANE:„Co se s ním děje?“
TINA:„Pan Staller zemřel.“ Susaně se udělalo nevolno. Tina ji posadila na pohodlný čalouněný gauč, otevřela okno s čerstvým vzduchem. Položila na stůl sklenici s vodou.
PAWEŁ:„Co od nás potřebuje dálniční policie.“
SEMIR:„Přišel jsem kvůli vašemu zaměstnanci. Jakobovi Stallerovi.“
PAWEŁ:„Staller měl dopravní nehodu. Už tu byli dva policisté v uniformě.“
SEMIR:„Pan Staller dneska zemřel v nemocnici.“
BORYS:„To je pro naši firmu velká ztráta.“
PAWEŁ:„Byli jsme s ním velmi spokojeni.“
SEMIR:„Co dělal ve firmě?“
PAWEŁ:„Pracoval tu jak programátor. Vytvářel bezpečnostní systémy pro naše kamerové systémy. Občas se stávalo, že i na přání firem udělal vše podle jejich požadavků.“
SEMIR:„Jak je vidět byl dost šikovný.“
BORYS:„To ano. Byl to odborník na svém místě.“
PAWEŁ:„Staller měl cenu zlata… jestli mi rozumíte.“
SEMIR:„Napros to…“
BORYS:„Nešlo snad o rutinní nehodu.“
SEMIR:„Klidně by mohlo jít, musíme prověřit veškeré stopy a vyloučit, jestli se jedná o trestný čin.“
Tina se postarala o Susanu Kronerovou. Susana vypila celou sklenici vody.