Martin předal Tině plyšového medvídka. Dala Martinovi pusu na rozloučenou. Tina nasedla do auta a odjela. Toma a Martin ještě zamávali Tině.
Semir a Tom seděli na lavičce na dálničním odpočívadle. Oba dva četli noviny.
SEMIR: “ Kde je Jan??“
TOM: “ Má dovolenou.“
SEMIR: “ S kým jel na dovolenou??“
TOM: “ Semire, s kým asi. S Elenou.“
SEMIR: “ Kam jeli??“
TOM: “ Do Francie na 12 dní.“
SEMIR: “ Od koho to vlastně víš??“
TOM: “ Od své milované manželky.“
Semir odložil noviny. Tom si stále četl noviny.
SEMIR: “ Na to se jí rád zeptám.“
TOM: “ Nemusíš. Tina dneska odjela pryč.“
SEMIR: “ To si snad děláš srandu.“
TOM: “ Ne.“
Semir chtěl vědět kam odjela Tina, co tam dělá, ale Semira přerušila vysílačka.
CENTRÁLA: “ Centrála volá Kobru 11.“
Semir se zvedl z lavičky a ozval se centrále.
SEMIR: “ Tady Kobra 11. co se děje??“
CENTRÁLA: “ Po A3 pronásleduje černý golf černé Audi. Hlídkové vozy jsou na cestě .“
SEMIR: “ Dobře. Už jsme na cestě. Konec.“
Semir a Tom nasedli do auta a jeli na dálnici. Když viděli černý golf tak na Semira a Toma začali střílet z černého golfa.
TOM: “ Semire, pozor.“
SEMIR: “ Tome, střílej.“
TOM: “ Vždyť jó.“
Tom začal střílet po černém golfu. Černé Audi ujíždělo, ale z černého golfa stříleli po černém Audi. Černé Audi dostalo smyk po prostřelené pneumatiky. Černý golf prokličkoval mezi auty, které také dostávali smyk. Semirovo auto zůstalo mezi autama a viděli jak černý golf ujíždí dál po dálnici. Semir a Tom vyběhli z auta a zachraňovali 2 muže z černého Audi. Semir a Tom je vytáhli a běželi s ni ma do vzdálené dálky a černé Audi vybouchlo. Tom zachránil svého otce, ale on to nevěděl.
TOM: “ Tati.“
Jeho otce odvezli do nemocnice. Semir a Tom seděli v nemocnici před pokojem Tomova otce.
SEMIR: “ Ty jsi dlouho neviděl otce??“
TOM: “ Ne. Ani jsem nevěděl, že je v Německu.“
SEMIR: “ Nikdy jsi o svém otci nemluvil.“
TOM: “ Co umřela matka tak už se mi neozval, ale prožil jsem s otcem pěkné dětství.“
SEMIR: “ Nejlíp se má Tina.“
TOM: “ Proč??“
SEMIR: “ Stýká se s otcem dost často.“
TOM: “ To máš pravdu.“
Doktor otevřel dveře od pokoje a Tom vstal.
TOM: “ Můžu za ním??“
DOKTOR: “ Jistě.“
TOM: “ Dík.“
SEMIR: “ Jen bež.“
Tom vešel do pokoje. Tom objal svého otce.
OTEC: “ Tome, kdy jsme se viděli naposledy??“
TOM: “ To je už dlouho. Co ti je??ů
OTEC: “ Mám jenom lehký otřes mozku. Co ty tady děláš v Kolíně??“
TOM: “ Pracuju tu u dálniční policie.“
Tak si povídali. Pak odjeli na služebnu, aby se otce mohl zeptat na nějaké otázky ohledně té nehody na dálnici.
Otec vešel do kanceláře a hned zamířil k fotce, kde byla rodinná fotka Toma. Semir, Tom se ještě bavili s Hote ohledně té nehodě.
Tom vešel do kanceláře a zavřel dveře.
OTEC: “ To je tvoje rodina??“
TOM: “ Ano.“
OTEC: “ Tvoje žena je moc hezká. A podle obličeje vypadá, že bude milá.“
TOM: “ To je moje manželka Tina a můj syn Martin. Tina je velmi milá.“
OTEC: “ Kolik je tomu Martinovy??“
TOM: “ Přes 2 roky.“
OTEC: “ Opravdu máš hezkou rodinu.“
TOM: “ Díky, tati.“
OTEC: “ Kdy pak mi představíš tu tvojí manželku Tinu??“
TOM: “ Teď asi né, protože odjela na pár dní pryč.“
OTEC: “ Tina převzala tvoje jméno nebo si nechala svoje??“
TOM: “ Tina si přivlastnila moje jméno.“
Semir vešel do kanceláře a zavřel za sebou dveře.
TOM: “ Posaď se.“
OTEC: “ Dík.“
Otec se posadil na židli.
SEMIR: “ Při té nehodě byl těžce zraněn André Schmit. Po převozu Schmit zemřel.“
OTEC: “ Schmita jsem znal. Pracoval se mnou ve firmě. Do Německa jsme přijeli kvůli tomu, že se tu otevírala nová pobočka naší firmy. Měli jsme i za úkol zkontrolovat, jak pokračuje stavba naší firmy na okraji Düsseldorfu.“
TOM: “ Neměl nepřátelé ve firmě??“
OTEC: “ Zdá se, že neměl. Vycházel ze všema ve firmě velmi dobře. Spolu jsme vycházeli dobře.“
SEMIR: “ Měl Schmit rodinu??“
OTEC: “ Ano, měl.“
TOM: “ To bude za tím všechno. Nechceš odvést do hotelu??“
OTEC: “ Ne nemusíš. Už mám zařízený odvoz.“
Otec odcházel z kanceláře a v půli cestě se zastavil.
OTEC: “ Tome, jestli budeš chtít tak se zastav v tom novém baru v centru Kolína. Popovídáme si o starých časech. Můžeš vzít sebou tvoje kamarády.“
TOM: “ Možná, že tam přijdu. Ahoj.“
OTEC: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Naschle.“
Tento rozhovor slyšela šéfová. Otec zahlídl v dáli šéfovou. Vypadalo to, že si vpadli do oka. Otec odešel. Šéfka k nim přišla.
ŠÉFKA: “ Už něco máte??“
SEMIR: “ Pracuje se na tom.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Až budete něco vědět tak mi to řekněte.“
TOM: “ Dobře.“
Šéfka odešla do kanceláře.
SEMIR: “ Máš velice příjemného otce. Tina si sním bude velice dobře rozumět.“
TOM: “ Já vim.“
Tina dorazila do Rakouska v podvečerních hodinách. Ubytovala se v hotelu GASTHOF a hotel sídlí v malém městečku Melk. Z Melku je to kousek do Vídně.
Tom zajel za otcem do baru, aby si popovídali o starých časech.
Tom přišel ráno s bolavou hlavou do kanceláře. Semir seděl v kanceláři.
SEMIR: “ Co pak si dělal večer??“
TOM: „Ty se tak blbě ptáš. S otcem jsem si hezky povídali a do to alkohol to dělá divy.“
SEMIR: “ To vidim.“
K min do kanceláře přišli Hote a Bonrát.
TOM: “ Hote, nemáš něco proti bolení hlavy??“
HOTE: “ Jó, mám.“
Hote zašel pro sklenici vody a pro prášek na hlavu.
SEMIR: “ Co nám nešel ty??“
BONRÁT: „
Hote přiběhl s vodou a s práškem.
TOM: “ Díky, Hote.“