Pašování zbraní do Německa 2/3

Semir, Tom a Jan šli za Weberem, který má kancelář místo šéfové. Semir, Tom a Jan se seznámili s Weberem.
WEBER: “ Už jsme se tak napůl seznámili s vaším případem. Jak jste postoupili??“
JAN: “ Už něco málo víme. Je to opravdu velice málo.“
WEBER: “ A co je to málo??“
TOM: “ Že o Hansovi Staubemu víme velice málo. Víme, že Staube jezdí závodně u německé really už dlouho. To je vše.“
WEBER: “ Víc toho opravdu nemáte??“
SEMIR: “ Staubeho auto mělo přeříznuté brzdy. Auto je technickém oddělení.“
WEBER: “ až něco budete mít, dejte mi vědět. Teď můžete jít.“
Semir, Tom a Jan odešli z kanceláře a šli k Tině.
TOM: “ Máš něco??“
TINA: “ Ne. Hledala jsem tu závodní stáj Staubeho, ale bezvýsledné. Ani adresa a telefon. Vůbec nic. Pokusím se ještě něco najít, ale vidím to zase bezvýsledné.“
SEMIR: “ A co Hartmut. Ozval se??“
TINA: “ Ne.“
JAN: “ Hote našli jste něco v autě kromě toho červenýho srdíčka??“
HOTE: “ Jó našli. Tu adresu, kde je??“

JAN: “ Jakou adresu??“
TINA: “ Hote, jestli myslíš tudle adresu tak už si jí mě dával“
Hote přišel k Tině.
HOTE: “ To je ona.“
TINA: “ Adresa 2 roky neplatí. Na té adrese stála firma, ale ta už 3 roky neexistuje.“
JAN: “ kam se přestěhovala??“
TINA: “ O tý firmě se nic neví a ani není zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Kolíně.“
SEMIR: “ Dalo vy se říct, že nic nemáme.“
Uplynulo půl dne a pořád nic. Tina ani nic nezjistila v počítači a ani se neozval Hartmut. Pak Tinu napadlo, že by mohla zavolat na informace, že by získala nějaký informace o tý zkrachovaný firmě. Tina zavolala na informace. Na druhé straně jí to vzala mladá žena: “ Dobrý den. u telefonu Schwarzová.“
TINA: “ Dobrý den. Berghammerová. Potřebovala jsem se na něco zeptat. Jde o jednu firmu, která zkrachovala před 3 roky na okraji Kolín-východ. A potřebovala jsem adresu.“
SCHWARZOVÁ: “ Firma zkrachovala kvůli tomu, že přicházela o své zaměstnance a měla velké finanční problémy mezi dodavateli v zahraničí, ale i u nás. Na co adresu??“
TINA: “ Ve firmě pracuje moje dobrá kamarádka. Chtěla bych ji navštívit, ale pak někdo řekl, že firma zkrachovala a že ta firma a adresa neexistuje.“
SCHWARZOVÁ: “ Aha. A vy jste o tom nečetla v novinách??“
Hote šel za Tinou.
HOTE: “ Tino, tady……“
Tina na Hota “ psst.“
TINA: “ Nečetla, protože jsme dlouho byla v zahraničí a právě jsem před měsícem jsem se to dozvěděla, když jsem byla v Německu na chvíli na návštěvě u příbuzných.“
Přišel Tom a Semir
TOM: “ Tino, ……“
Hote na Toma “ psst“
SCHWARZOVÁ: “ Aha. Tak to jó. Firma je na nové adrese. Sídlí na okraji Düsseldorfu-západ. Firmu založil nový majitel, který zanechal původní jméno firmy. Firma má dobré postavení na německém trhu i zahraničním trhu.“
Schwarzová nadiktovala adresu Tině.
SCHWARZOVÁ: “ Ještě něco potřebujete??“
TINA: “ A internetové stránky??“
Schwarzová nadiktovala internetovou stránku.“
SCHWARZOVÁ: “ ještě něco??“
TINA: “ Už né.“
SCHWARZOVÁ: “ Naschle.“
TINA: “ Děkuju. Naschle.“
HOTE: “ Co jsi zjistila??“
TINA: “ Že firma opět existuje na okraji Düsseldorfu.“
TOM: “ Máš adresu??“
TINA: “ jó.“
Tina podala Tomovi malý lísteček s adresou firma.
TINA: “ Co si chtěl??“
HOTE: “ Hartmut našel ve Staubemově autě todle CD.“
TOM: “ Ví se co je na tom CD??“
MARKUS: „Velice rád to přenechám Tině. To jsou slova Hartmuta.“
TINA: “ To mám ohromnou radost.“
Semir, Tom a Jan se seznámili s ředitelem firmy. Na pohled byl ředitel ochotný a milý.
ŘEDITEL: “ Dříve tu pracoval, ale potom se zamiloval do rychlých aut. A odešel do německé really, kde měl velké úspěchy. Občas mi dal vstupenku na závod a rád jsem přišel.“
SEMIR: “ Co tady dělal za práci??“
ŘEDITEL: “ Staube tu pracoval jako manager firmy. Jezdil do zahraničí propagoval naší firmu. Pracoval tu asi tak ty 4 roky tedy v té bývalé firmě (Kolín-východ).“
TOM: “ Měl v bývalé firmě nějaké nepřátelé??“
ŘEDITEL: “ To opravdu netušim. Zeptej te se Jany Klainové. Klainová pracovala v bývalé firmě a pracuje teď u mě.“
JAN: “ Můžeme mluvit s Janou Klainovou??“
ŘEDITEL: “ Můžete s ní mluvit.“
JAN: “ Já za ní zajdu.“
ŘEDITEL: “ Sídlí ve 2. patře.“
Jan odešel za Janou Klainovou. Semir a Tom se dál bavili s ředitelem.
Jan vešel do kanceláře ke Klainové.
JAN: “ Jan Richter. Jsem od dálniční policie.“
KLAINOVÁ: “ Jana Klainová. Co tu chce polici.“
JAN: “ Jsem tu chvíli kvůli Hansovi Staubemu.“
KLAINOVÁ: “ Proč?? Něco snad udělal nebo se mu něco stalo??“
JAN: “ Staube měl vážnou nehodu na dálnici při které přišel o život.“
KLAINOVÁ: “ To mi je moc líto. Já jsem ho znala z dřívějška.tedy z bývalé firmy, která sídlila Kolín-východ. S Hansem jsme si výborně rozuměli. Jezdili jsme dost často do zahraničí propagovat firmu. Potom se mu zalíbili rychlá auta a odešel do německé really. Měla jsem ho opravdu ráda. Naposledy jsem ho viděla asi tak před měsícem na závodech.“
JAN: “ Jinak vycházel i ostatníma zaměstanancema dobře??“
KLAINOVÁ: “ Dalo by se říct, že ano. Nikdo si ně ho nestěžoval za ty 4 roky. Měli ho všichni rády.“
JAN: “ to asi bude všechno. Tady máte moji vizitku, kdyby jste si na něco vzpomněla.“
KLAINOVÁ: “ Děkuji. Naschle.“
JAN: “ naschle.“

Pašování zbraní do Německa 3/3

Semir, Tom a Jan se setkali před firmou u stříbrného BMW. Odjeli do kanceláře. Jen co přišli do kanceláře tak šli rovnou za Weberem.
WEBER: “ Máte něco nového??“
SEMIR: “ Navštívili jsme firmu, ve které dříve pracoval Staube. Firma znovu existuje, ale přestěhovala se na jiné místo.“
WEBER: “ No a co řikali ve firmě na Staubeho??“
TOM: “ Staube byl 4 roky zaměstnán u firmy a pak odešel k německé really. Všichni ve firmě si s ním rozuměli dobře. Nejvíce Jana Klainová. Staube jezdil jako manager firmy i s Janou Klainovou. Prosazovali firmu v zahraničí a na německém trhu. Z bývalých zaměstnanců zkrachované firmy je jenom Jana Klainová.“
WEBER: “ to je vše??“
JAN: “ dalo by se říct, že ano.“
WEBER: “ a co to CD??“
SEMIR: “ ještě nic o něm nevíme.“
WEBER: “ Až budete vědět víc tak mi řekněte.“
Semir, Tom a Jan odešli z kanceláře a zamířili k Tině.
SEMIR: “ Máš něco nového??“
TINA: “ Ne.“
JAN: “ co to CD??“

TINA: “ Zatím nic.“
Následující den přišla zpráva z patologie. Staube měl v krvi neznámou látku, která není tak známá v Německu, ale v Rakousku a v Itálii je známá více.
Monika se baví s Markusem v dílně.
MONIKA: “ Měli bychom jim to říct.“
MARKUS: “ Proč??“
MONIKA: “ Dříve nebo později na to příjdou. Jestli to byl ten překupník z Rakouska. No a určitě našli to CD v autě. Budou chtět dozvědět co je na tam CD.“
MARKUS: “ No dobrá. Ale me se to moc nelíbí.“
MONIKA: “ Uděláme to pro dobro Hansenovi. Hans zemřel nevině.“
MARKUS: “ Tak dobře. Zajedeme k dálniční polici.ů
MONIKA: “ No tak dobře.“
Markus a Monika zamkli dílnu a zajeli na služebnu dálniční policie.
MARKUS, MONIKA: “ Dobrý den.“
Semir je uviděl a zašel k nim.
SEMIR: “ Co tady děláte??“
MONIKA: “ Jdeme vám říct něco důležitého.“
SEMIR: “ Tak pojďte do kanceláře.“
Semir, Monika a Markus šli do kanceláře. V kanceláři seděl Tom. Jen co vešli do kanceláře, Semir zavřel dveře.
SEMIR: „Copak máte na srdci??“
MARKUS: „Jsme tu kvůli Hansovi.“
TOM: “ Kvůli Hansovi??“
MONIKA: “ Ano. Tušíme, kdo Hanse zabil.“
SEMIR: “ To je kdo??“
MARKUS: “ Ludwig Fischer. Fischer je překupník drog a zbraní. Je známí v Rakousku a v Itálii. Už seděl za mřížemi v Rakousku. Fischer u nás v dílně byl a nechal si u nás opravit auto. Fischer se nabídl jako sponzor celého našeho malého týmu, ale Hans to odmítl, protože měl dobré sponzory se kterýma vycházel velmi dobře. Když fischer odjel s opraveným autem pryč tak z auta vypadlo CD. Hans sebral CD.“
TOM: “ Dívali jste se na to CD??ů
MONIKA: “ Dívali. Dlouho nám trvalo než jsme přišli na heslo. Na CD jsou bankovní převody a dat, kdy kde se předali zbraně a za kolik peněz.“
Co si povídali Semir a Tom s Monikou a s Markusem přišel Jan. Jan se zastavil u Tiny.
JAN: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
JAN: “ Tobě to snad nemusím vysvětlovat.“
TINA: “ Já vim.“
Během povídání s Janem se Tina prokousala heslem na CD. Na CD byly různá data předání zbraní kdy a kde a za kolik peněz. Byla tam i jedna přezdívka, kterou nemohla Tina rozluštit. K Tině a k Janovi přišel kapitán Weber. Jan se koukal přes rameno Tiny. Spolu si prohlíželi CD.
WEBER: „už něco máte??“
JAN: “ Ano.“
TINA: “ Dostala jsem na to CD.“
Weber shlížel obsah CD s Tinou a s Janem.
Semir a Tom si ještě povídali s Monikou a s Markusem.
SEMIR: “ Vy jste si prohlíželi CD?“
MARKUS: “ Hans se díval na CD a pak nám řekl obsah.“
TOM: “ Nechtěl Fischer po Hansovi to CD??“
MONIKA: “ Chtěl. Fischer by dal Hansovi 1 mil eur za to CD s daty.ů
SEMIR: “ Přijal to??“
MONIKA: “ Ano, přijal. Včera právě proběhla ta výměna mezi Fischerem a Hansem.“
TOM: “ Kde??“
MARKUS: “ Na dálničním odpočívadle A4. přesněji u dálničního výjezdu na A3 a A4.“
SEMIR: “ To bude zatím vše.“
MONIKA: “ Dobře. Naschle“
MARKUS: “ Naschle.“
SEMIR, TOM: “ Naschle.“
Tom a Semir zašli za Tinou.
SEMIR: “ Kdo pak tu je??“
JAN: “ Odpusť si ty poznámky.“
TOM: “ Co to CD??“
TINA: “ Je velmi zajímavé. Na CD jsou bankovní převody, dodávky předání zbraní a za kolik byly zbraně předány neznámému překupníkovi.“
TOM: “ už o tom ví náš zatupující kapitán??“
TINA: “ Ano.“
Fischer se baví se svým parťákem Petrem, který mu dělá společnost a je jeho pravá ruka Fischera.
FISCHER: “ Kdo teď má to CD??“
PETR: “ Asi fízlové. Ta holka s tím klukem by so ho nenechali v dílně. To by bylo pro mě moc velké riziko.“
FISCHER: “ Když tedy fízlové, tak fízlové.“
PETR: “ Jak chceš dostat to CD od fízlů??“
FISCHER:ZAVOLÁM TÝ Moničce a Markusovi. Pak informace předaj fízlům a my dostaneme to CD.“
PETR: “ Kdy má přijet ten překupník z Rakouska??“
FISCHER: “ Volal, že přiletí zítra ve 12:00 na kolínské letiště. Až přiletí tak ho půjdeš ubytovat do hotelu a řekneš mu kdy a kde se sejdeme.“
Druhý den přiletěl překupník z Rakouska do Kolína. Překupník se sešel s Petrem na letišti. Přivítali se a spolu odjeli do hotelu. Petr mu řekl kdy a kde se sejdou.
Fischer mezitím volal Monice na mobil a řekl jí podmínky předání.
Weber, Semir, Tom a Jan se bavili v kanceláři jak bude vypadat zásah, kdy dojde k předání zbraní.
Monika volala na služebnu. Zvonil Semirův telefon v kanceláři. Místo Semira to vzala Tina. Monika jí řekla všechny informace, které jí řekl Fischer.
Tina šla předat informace dál. Zašla k Weberovi do kanceláře, kde byly stále Semir, Tom a Jan. Jen co Tina vešla do kanceláře tak ji zahlídl Weber.
WEBER: “ Co pak nám nesete??“
TINA: “ Zprávu od Moniky. Před chvilku volala.ů
SEMIR: “ Co chtěla??“
TINA: “ Fischer chce po Monice to CD a za CD dostane Monika 1,5 mil eur.předání je ve staré továrně v průmyslové zóně v 12:30.“
JAN: “ Kdy, že má dojít k tomu předání zbraní.ů
TINA: “ Ve staré továrně v průmyslové zóně v 13:00.“
JAN: “ To je úplně stejné místo, kde se má střetnout Monika s Fischerem.“
WEBER: “ Pošlete ke staré továrně zásahovou jednotku. Kdo má předat to CD Fischerovi??“
TINA: “ Jenom Monika.“
WEBER: “ Zavolejte Monice ať přijede ke staré továrně a tam dostane další informace od nás.“
TINA: “ Dobře.“
Všichni odešli kanceláře kromě Webera.
Sešli se i Tiny.
SEMIR: “ Co ten neznámí z CD??“
TINA: “ Zatím nic.“
Tina předala CD Tomovi a jeli ke staré továrně. A zavolala zásahovou jednotku ať jedou ke staré továrně.
Semir, Tom a Jan byly na cestě, tak si povídali proč přišel Jan včera pozdě. Nejvíce to rozebíral Semir. Do jejich rozhovoru se vysílačkou ozvala Tina.
TOM: “ Co se děje??“
TINA: “ Už nám pár informací o tom neznámém z CD. Jedná se o rakouského překupníka Josefa Wolfa. Wolf je v Rakousku známá firma. Wolf a Fischer už hodně dlouho obchodují, dobrých 10 let, ale zatím nikdy neseděl Wolf za mřížemi vždy v pravou chvíli utekl policii. Wolf a Fischer si velmi rozumějí. Dneska přiletěl z Rakouska ve 12:00 na kolínské letiště.“
TOM: “ Dík. Jsi zlato.“
Zásahová jednotka na určené místo. Obklíčila celou továrnu. Dorazila i Monika s Markusem. Za chvíli také přijeli Semir, Tom a Jan.
Tom předal Monice CD a šla do staré továrny, kde na Moniku čekal Fischer a Petr. Monika vešla do velké haly, kde čekal Fischer.
FISCHER: “ Máte to CD??ů
MONIKA: “ Ano, mám.ů
FISCHER: “ Tak mi ho ukažte.“
Monika mu ukázala CD, ale Cd prázdné to pravé CD má Tom a Semir.
MONIKA: “ Vy my ukažte peníze.“
Fischer ukázal Monice kufřík plný peněz ve kterém bylo 1,5 mil eur.
FISCHER: “ Dejte mi to CD.“
Mezitím přijel Wolf do staré továrny o trochu dříve. Wolf vešel do továrny zadním vchodem. Přišel do velké haly, kde stála Monika, Fischer a Petr. Semir, Tom a Jan byli poschovávány po celé továrně.
Monika předala CD Fischerovi. Fischer se pozdravil s Wolfem. Fischer dal CD do počítače a zjistil, že je prázdné. V tu chvíli se tam objevili Semir a Tom. Semir držel v ruce pravé CD.
SEMIR: “ Chcete spíše todle CD??“
Fischer nic neříkal a vznikla přestřelka a ani neproběhla výměna mezi Wolfem a Fischerem. Do továrny vtrhla zásahová jednotka. Monika byla zachráněna Janem. Wolf, Fischer a Petr rychle utekli pryč a z továrny a nasedli do auta a jeli na dálnici. Semir, Tom a Jan také nasedli do auta a jeli za Wolfem, Fischerem a Petrem. Semir zapl ve stříbrném BMW majáček za předním sklem a nahlásil na centrálu, že potřebují pomoct.
Na dálnici A3 na 160 km se boural most, ale nikdo to nevěděl. Výstražné značky a dělníci ukazovali řidičům, kde mají sjed z dálnice, že tento úsek dálnice je uzavřený. Obě auta se blížila k mostu. Tom si nechal ověřit u Tiny, kdy budou most odpalovat. Také se pokoušel Tom vysílačkou spojit s hlavním odpalovačem, ale nepodařila se. Pomalu se blížili k mostu. Dělníci na uzavřeném úseku utíkaly pryč, aby se nezranili.
Semir a tom se dohadujou, že ten most ještě projedou i s prvním autem.
TOM: “ Semire, to nestihneš. Radši zastav.“
SEMIR: “ Né. To ještě stihnu.“
Hlavní odstřelovač zmáčkl čudlík na odpalovacím přístroji a bylo pozdě a Wolfovo auto vjelo pod most. Semir poslechl Toma a zastavil. Wolf , fischer a Petr vjeli autem pod most a most na ně spadl. Bezpečné dálky to viděli Semir, Tom a Jan. Vylezli ze stříbrného BMW a přijeli hlídkové vozy.
SEMIR: “ Teď by jsme mohli být pod mostem, kdybych vás neposlechl.“
TOM: “ Vidíš jak je dobré poslechnout nás dva.ů
SEMIR: “ Díky chlapci.“
Konec!!!
Autorka: Tina11

Návštěvnost 10.3.-16.3.2008

Navstevnost za minuly tyden (10.3.2008 – 16.3.2008) je:
Pondeli: 0
Utery: 0
Streda: 0
Ctvrtek: 0
Patek: 0
Sobota: 0
Nedele: 8

Celkem: 8

Doufám, že na tento bloček budete chodit častěji……..Službu návštěvnost mám teprtve od neděle 16.3.2008……Tak doufám, že bude v příštích měsících bude větší……

Potřebuji hlásek………..:-)

Mám na vás jednu prsbičku, jestli by jste mi dali hlásek v soutěži SNOC na té to Adresce. Moje přezdívka je Tina11, kde zastupuji zpěvačku Britney Spears…….Budu moc ráda, když mi dáte hlásek……předem mocinky děkuji za váš hlásek……Když vy budete zase potřebovat někde hlásek tak ráda vám ten hlásek dám……Ještě jednou děkuji za vaše hlasy…….

O čem to bude?????

Já a moje spolumajitelka Andrea jsme se rozhodli, že založíme novou rubriku „Seriály“, kde budou veškeré seriály, které máme rádi a na které se díváme hrozně moc rádi. Asi tu nebudou úplně stejné seriály….každá sleduje úplně jiné seriály a tak tu bude o vše něco – nějaké seriály Tiny11 a Andrey……Doufáme, že se vám tato rubrika bude líbit……..VAŠE KOBŘICE TINA11 A ANDREA

Rainer Strecker – info

Rainer Strecker jako Ingo Fischer
moje tvorba
  • narodil v Berlíně v roce 1965.
  • Po maturitě odešel na berlínskou konzervatoř a poté ještě vystudoval mnichovskou hereckou školu Otto Falckenberga.
  • Mluví plynně anglicky a francouzsky.
  • Přestože žije v Berlíně, je stálým členem divadelních souborů v Hamburku a švýcarské Basileji.
  • Rainer Strecker hrál v Kobře 11 komisaře Inga Fischera. Po pilotním filmu „Bomby na 92. kilometru“, v epizodě „Rudá růže, černá smrt“ byl při jedné nebezpečné akci zastřelen překupníkem drog. Jeho nástupcem se stal Semir Gerkhan.
  • U nás jsme ho mohli vidět například v Místě činu.

Johannes Brandrup – info

Johannes Brandrup jako Frank Stolte
moje tvorba
  • narodil 7. července 1967 ve Frankfurtu nad Mohanem.
  • Herectví vystudoval v Essenu.
  • Po dvouletém studiu režie pracoval jako asistent režie v Düsseldorfském divadle a v roce 1992 dostal angažmá v divadle v Göttingenu.
  • Johannes Brandrup, který v první řadě seriálu hrál komisaře Franka Stolteho, se však nechtěl uvázat ve stejné roli déle než jednu sezonu.
  • „Ne že bych měl něco proti policistům. Chci si ale prostě zkusit hrát nejrůznější typy. V Kobře jsem byl příliš vytížený, vedle tohohle natáčení bych nemohl stíhat už nic jiného,“ vysvětluje Johannes svůj odchod.

Povídka č. 10: Sylvie

Semir, Tom a Tina se vrátili z Itálie, protože odvezli Andreu za tetou do Caorle, aby se Andrea v Kolíně nenudila.
Centrála zavolala Semira a Toma k nehodě na dálnici. Když přijeli tak Semir viděl auto, které patří Tině. Semir zavolal Tome: podívej.
TOM: “ To je auto Tiny. Doufám, že se jí nic nestalo.“
Semir a tom běželi za Tinou, ale Tina byla mimo sebe nevěděla, kdo je Semir a Tom.
DOKTOR: “ Bude v pořádku.“
TOM: “ Co jí je??“
DOKTOR: “ Má ztrátu paměti.“
TOM: “ Na jak dlouho??“
DOKTOR: “ Pár dní si nic nebude vybavovat minulost a co se stalo před nehodou. Pak o pár dní později to bude lepší a pomalu se jí vracet pamětˇ.“
TOM: “ Díky.“

SEMIR: “ Tome, volala šéfka, že se máme stavět v kanceláři a Jan už je v kanceláři, prý nám chce někoho představit.“
TOM: “ A co Tina??? Ta nemá přednost.“
SEMIR: “ Má přednost. Todle je nutné okamžitě do kanceláře. Pak se můžeš zastavit za Tinou.“
TOM: “ No tak dobře.
Když přijeli Semir a Tom do kanceláře a Jan na ně čekal u šéfky v kanceláři. Vešli kanceláře k šéfce byla tam krásná žena. Měla blonďaté vlasy. No každej chlap se za ní otočil.
ŠÉFKA: “ Představuji vám Sylvii Schwarzovou, která přijela z Francie. Pracuje u Intepoolu ve Francii. Sylvie je tu kvůli Ludwigu Majerovi. „
JAN: “ Z dnešního rána.“
ŠÉFKA: “ Ano. Máte slovo Sylvie.“
SYLVIE: “ Ludwig Majer byl naším svědkem ve Francii. Majer byl svědkem vraždy své manželky. Majer úplně popsal pachatele, ale ještě jsme ho nedopadli, ale jmenuje se Herbert Strauss. Strauss už byl trestaný ve Francii. Odseděl si ve vězení 10 let. Strauss byl bývalí manžel Majerovi ženy. Manželka Strausse udala na policii, protože jí bil. Když Strausse pustili hned zavítal za svou bývalou manželkou. Manželku zabil, ale Majer byl v bytě a vše viděl. Máme podezření, že Strauss odjel do Německa, aby vystopoval Majera a zabil ho.“
Po celou dobu tohoto vyprávění se koukala Sylvie po Tomovi. Toho si všimli i Semir a Jan.
JAN: “ Jak víte, že jsou Majer a Strauss v Německu.“
SYLVIE: “ Pomocí našeho informátora. Informátor je sleduje od té doby, kdy opustili hranice Francie. Informátor si ještě dozvěděl, že Strauss má v Německu byt. Do Francie se dost často vrací.“
ŠÉFKA: “ Máte adresu Strausse???“
SYLVIE: “ Hmmm.“
SEMIR: “ Dobře. Zajeďte na tu adresu.“
ŠÉFKA: “ Vem te sebou Sylvii.“
Semir, Tom, Jan a Sylvie dorazili na Straussovu adresu. Strauss uviděl před barákem Semirovo služební auto a Janovo auto. Rychle nasedl do auta a ujížděl pryč. Z okna jeho bytu zahlídnul Jan Straussovo auto a Jan vykřikl: “ Je venku a ujíždí ve tmavém autě.“
Semir, Tom, Jan a Sylvie rychle vyběhli z bytu a sledovali Straussovo auto. Strauss zamířil ke staré továrně. Strauss velmi dobře zná skladiště a rychle se Semirovi, Tomovi, Janovi a Sylvii ztratil. Strauss nezvládl řízení a narazil do sloupu. Auto bylo na šrot, ale Strauss z auta vylezl zdraví a živí. Strauss běžel do středu továrny. Hned za ním běželi Semir, Tom a Jan. Semir křičel na Sylvii: “ Vem si auto a celou továrnu oběť dokola.“
SYLVIE: “ Dobře.“
Občas se ozvala přestřelka, ale vždy byla krátká. Strauss vypadl ze 6 patra rovnou padlpod kola Semirova auta.
SYLVIE: “ Kdy a kde.“
STRAUSS: “ Nevím o co jde??“
SYLVIE: “ Ale víš.“
STRAUSS: “ Vůbec nevím.“
Sylvie Straussovi zlámala vaz. Musela to stihnout než se přiřítí Semir, Tom a Jan. Semir, Tim a Jan přiběhli a Sylvie volala záchranku.
SYLVIE: “ Strauss takhle spadl, když jsem přijela a už se nehýbal.“
SEMIR: “ Je mrtvý. To šéfová nebude mít moc velkou radost.“
SYLVIE: “ Měla jsem Strausse dostat živího.“
Večer už odcházeli domů. Samozřejmě i Semir, Tom a Jan. Semir a Jan se spolu baví v kanceláři.
SEMIR: “ Měli by jsme dávat pozor na Toma, aby si nic nezačal s tou francouzskou.“
JAN: “ To máš pravdu. Ale spíše dělá oči na Toma Sylvie.“
SEMIR: “ Že by jsme mu to řekli. A´t si na ní dává velký pozor. Určitě umí rozvrátit každej vztah.“
Tom odcházel dříve než Semir a Jan, ale ještě Toma zastihli před služebnou. A Semir křičel na Toma.
SEMIR: “ Tome, počkej.“
TOM: “ Proč???“
SEMIR: “ Chtěli by jsme ti s Janem něco říct.“
TOM: “ A co??“
JAN: “ Tak tedy na rovinu. Já a Semir jsme si mysleli, že se máš dávat bacha na Sylvii.“
TOM: “ To jsme čekal, kdy za mnou přijdete. Já si dávám bacha.Už jsem tak trochu Sylvii prokouk.“
SEMIR: “ To jsme rádi, ale dávej si na ní bacha.“
Sylvie mezitím vyšle ven před služebnu.
SYLVIE: “ Nechcete někdo z vás jít se mnou na skleničku???“
JAN: “ Já né. Už mám něco domluveného s matkou. Už jsem ji dlouho neviděl.“
SEMIR: “ My tady s Tomem máme něco domluveného. Viď???“
TOM: “ Jó. Tak pojedem Semire??“
SEMIR: “ Jó. Pojedem.“
SYLVIE: “ Tak někdy příště. To je škoda.“
JAN: “ Tak příště.“
Sylvie odjela ve svém autě.
TOM: “ Dík Semire.“
SEMIR: “ Nemáš zač.“
JAN: “ Tak já pojedu domů. Ahoj.“
SEMIR, TOM: “ Ahoj.“
Samozřejmě, že chodil Tom do nemocnice za Tinou, když byla volná chvíle v práci. Pomaloučku jí vracel paměť pomocí svatebních fotek, Martinovi fotky……. Tinu přišla navštívit i Elena, rodiče, Petr (bratr Tiny) a mnoho dalších příbuzných.
Druhý den přijela Sylvie s novými informacemi od informátora, který jí dal včera vědět.
SYLVIE: “ 5. 10. přijede do Německa překupník se zbraněmi, které chce dál pašovat za hranice Německa. Sraz má překupník a Mark Keller někdy v odpoledních hodinách.“
SEMIR: “ Kdo je Mark Keller??“
SYLVIE: “ Jedna známá firma v Rakousku a v Itálii. Mezi těmito zeměmi se dost pašují zbraně.“
JAN: “ A, kde mají sraz??“
SYLVIE: “ Ve starém skladišti na okraji Kolín-sever.“
SEMIR: “ To my nedává smysl. Co s tím má společného Strauss, Majer a jeho bývalá manželka??“
ŠÉFKA: “ Vy určitě na přijdete.“
JAN: “ Děkujem za podporu.“
SEMIR: “ Hote, našli jste něco ve Straussově bytě??“
HOTE: “ Nic konkrétního k případu. Plno fotek bývalé Majerovi manželky a Majera.“
SEMIR: “ Podle těchto důkazů je za vším Strauss, ale se teď na jednou objeví překupník se zbraněmi a Keller. Tak, kdo může bejt.“
Tom v pod vědomí, že by to mohla být Sylvie, ale neměl důkazy. Od začátku mu nebyla podezřelá, že by to mohla být ona.
SEMIR: “ Co si o tom myslíš Tome???“
TOM: “ Že by to mohla být Sylvie.“
SEMIR: “ Sylvie?????“
TOM: “ Už jí moc nevěřím. Možná, že tu je nasazená jako špion místo pravé Sylvie Schwarzové.“
SEMIR: “ Špion??“
TOM: “ Vždyť se poslední dobou chová divně.“
JAN: “ Mě připadá divná. Možná by bylo dobré si jí proklepnout.“
TOM: “ To už mě taky napadlo. Ale, kdo??“
SEMIR: “ Dobře. Nenechám vás ve štychu. Jedu sváma v týdle teorii. Jedině poprosit Hota a Bonrát, že by to udělali pro nás tajně.
JAN: “ Dobře.“
TOM: “ Hote, Bonráte pojďte sem. Na chvíli.“
Hote a Bonrát přišli do kanceláře k Tomovi, Semirovi a Janovi.
SEMIR: “ Zavřete dveře.“
TOM: “ Potřebovali by jsme informace o Sylvii.“
BONRÁT: “ Proč??“
JAN: “ Něco se nám na ní nezdá, ale potřebujeme to tajně, aby o tom nevěděla šéfová.“
HOTE: “ Jasně. Tajný úkol.“
SEMIR: “ Díky.“
BONRÁT: “ Počkejte. Když to zjistí šéfová??“
SEMIR: “ Nebojte se my už to nějak zařídíme.“
BONRÁT: “ Dobře.“
Hote a Bonrát odešli z kanceláře.
TOM: “ Když to byla Sylvie tak nemáme důkazy.“
SEMIR: “ Ono se něco najde v pozdější době.“
JAN: “ Proč by to dělala Sylvie??“
TOM: “ Jestli o něčem věděli Strauss, Majer a jeho manželka.“
SEMIR:„Otázka je o čem věděli. A jede v tom v Sylvie.“
JAN: “ Jedině o těch pašovaných zbraní z Rakouska do Itálie.“
SEMIR:“ To je možný. Ale odkud to věděli nebo kdo jim to řekl.“
Druhý den Tom, Semir a Jan se zajeli povídat za Tinou do nemocnice. Tině se už vrátila paměť a v nemocnici zůstala ještě na pozorování. Tom, Semir a Jan dorazili k nemocnici. Šéfová volala Semirovi. Tom šel za Tinou a Semir mluvil se šéfovou a Jan počkal na Semira až dotelefonuje se šéfovou.
Tina byla na balkónu seděla na lavičce a četla si knížku. Tom vešel do pokoje jako myška. Když Tom promluvil na Tinu a lekla se. Tom a Tina si povídali než přišli Semir a Jan. Semir a Jan vešli do pokoje jako myšky. Semir, Tom, Jan a Tina si popovídali. U Tiny strávili hodně dlouho. Když Semir, tom a Jan odcházeli a Tina se rychle zvedla.
TINA: „ Právě mě něco napadlo.“
SEMIR:“ Co??“
TINA: „ Předjíždělo mě černý golf se zahraniční značkou. Na předním skle byly 2 malé modré kostičky.“
JAN: “ Nepatří náhodou to auto Sylvii??“
TOM: “ Patří.“
SEMIR:“ V tom případě, že by zabila Sylvie Strausse, Majera a jeho manželku, že věděli o tom pašování zbraní z Rakouska do Itálie. Věděli kdy a kde.“
JAN: “ Sylvie musí mít někde kumpána.“
SEMIR:“ Ale, jak jí to přišít??“
TINA: „ Ten úsek, kde se stala ta nehoda tak pod kamerovým systémem, protože tam jsou časté nehody.“
TOM: “ Takhle by jsme jí mohli usvědčit.“
Semir, Tom a Jan se rozloučili a poděkovali Tině. Semir a Jan šli dál a Tom se ve dveřích zastavil a obrátil se k Tině. Dal Tině pusu.
TOM:„MULUJU TĚ.“
TINA: “ TAKY TĚ MULUJU.“
Než Tom odešel tak dal ještě Tině pusu na rozloučenou.
Semir, Tom a Jan odjeli na dálniční oddělení, kde jim kapitán dálničního oddělení ukázal záznam z kamery. Na záznamu viděli černý golf, který patří Sylvii. Na záznamu bylo vidět, jak Sylvie postřelí pneumatiku Majerova auta.
SEMIR:“ Za vším je Sylvie. Zabila Strausse a Majera, ale kdo zabil Majerovu manželku??“
JAN: “ Co třeba Sylvie nebo Keller.“
TOM: “ Lepší bude, když zajedeme do starýho skladiště.“
Semir, Tom a Jan byly na cestě do skladiště. Hote se ozval přes vysílačku: „ Sylvie Schwarzová je už 5 dní mrtvá. Našli ji mrtvou ve svém bytě ve Francii. Majerova manželka byla zabita Kellerem. Keller vyslal Janu Klainovou naše Sylvie, aby zabila Strausse a Majera, aby neroznesli informace o těch zbraních, které pašujou z Rakouska do Itálie. Ten informátor je Mark Keller. Sylvie nám řekla, že ta výměna je ve starém skladišti na okraji Kolín-sever, ale předání zbraní se uskuteční ve starém skladišti na okraji Kolín-západ. Jana Klainová a Herbert Strauss už seděli za pašování zbraní. Majerova manželka o tom věděla, kdy se budou předávat překupníkovi.“
TOM: “ Takže o tom věděli Strauss, Majer a jeho manželka. Keller dává informace Sylvii. Sylvie nám dává falešný informace.
HOTE: “ Ano. Ke skladišti jsme poslal zásahovou jednotku.“
TOM: “ Díky Hote.“
Zásahová jednotka obklíčila skladiště. Mezitím dorazili Semir, Tom a Jan ke skladišti. Semir, Tom a Jan vešli zadním vchodem do skladiště jako myšky.
Zásahová jednotka čekala na povedl od velitele, aby mohli vtrhnout do skladiště.
Jen co došlo k předání zbraní mezi Kellerem a překupníkem tak vtrhlo do skladiště zásahová jednotka. Pozatíkala část lidí a na útěku byl Mark Keller, který rovnou vjel na dálnici. Hned se za ním rozjeli Semir, Tom a Jan, za předním sklem zapnul Jam majáček a ohlásil se centrále, že potřebují posilu. Keller střílel po stříbrném BMW, kde seděli Semir, Tom a Jan. BMW samozřejmě řídli Semir.
SEMIR:“ Jane, střílej po něm.ů
JAN: “ Jak můžu střílet, když nemám náboje.“
SEMIR:“ Co si to za policajta.“
TOM: “ Jane, tady máš moje náboje.“
JAN: “ Dík.“
SEMIR:“ Hlavně střílej na pneumatiky.“
JAN: “ Já vim Semire. Nejsem tak blbej.“
Jan střílel po Kellerovi. BMW už nemělo obě dvě zpětná zrcátka. Jan se strefil do pneumatiky a Kellerovo auto bylo neovladatelné a narazilo do sloupu. Keller srážku nepřežil. V autě byla i Sylvie. Ta byla také na místě mrtvá.
TOM: “ Vůbec mi jí není líto.“
SEMIR, JAN: “ Mě taky ne.“
Druhý den odpoledne pustili Tinu z nemocnice. Tom šel naproti Tině. Tina se ještě vybavovala s doktorem v nemocnici než přišel Tom. Když Tom přišel Tina se rozloučila s doktorem a přivítala se s Tomem. Tina a Tom si dali velkou pusu na přivítanou. Tom vzal Tině tašku a šli domů. Venku před nemocnicí stála vínová Škoda Octavia. Z auta vystoupil Semir a přivítal se s Tinou.
SEMIR:“ Chceš??“
TINA: „ Chci.“
Semir hodil klíče od auta Tině. A odjeli domů.
Konec!!!
Autorka: Tina11

Mercedes-Benz


BMW