Podezření 3/3
Tajný úkryt…….V pozdních večerních hodinách Paolo Bellini seděl u notebooku, prohrával si svými programy. Přes jeden program si vyhledal Tomův mobilní signál, který si hned našel na mapě.
BELLINI:“ Tak tady ses schovala.“
Bellini si na mapách prohlížel okolí obce Wimbach, kde jsou samé lesy. Hned se mu zrodil plán, jak by se pomstil na Tině.
Druhý den…….Oddělní dálniční policie navštívil Jan. Hned zašel za kluky do jejich kanceláře.
Ve Wimbachu…….Hote si byl odskočit, když se vracel zpět do obýváku, našel ležet Tinu na zemi. Byla omámena. Hote se k ní hned vrhl a snažil se jí probrat. Tina vůbec nereagovala. Hote hned začal hledat mobil, který přinesl Tom, kdyby se něco stalo, aby si mohli zavolat pomoc. Když Hote, našel mobil pod časopisem na konferenčním stolku, strčil mobil do Tininy kapsy u kalhot. Hote, šahal pro svůj mobil, kde stačil napsat slovo „S.O.S.“ do textové zprávy a poslat svému parťákovi, který je hned první v abecedě. Bellini praštil Hoteho do hlavy, upadl na zem. Bellini vzal Tinu do náručí a odvlekl jí do svého auta. Spolu odjeli pryč.
Bonrát spolu s dalšími kolegy hlídali omezení rychlosti na dálnici A5. Bonrát si přečet zprávu od Hoteho, hned se spojil se Semirem. Semir svůj mobil nebral, ležel na stole v kanceláři a Semir seděl s Tomem a Janem v kuchyňce na kafi. Bonrát po neúspěšném telefonátu se Semirem nasedl do policejního Porsche a vyrazil směr Wimbach. Po cestě volal Tomovi na mobil a zvedl ho.
TOM:“ Bonráte, děje se něco?“
BONRÁT:“ Hote mi poslal zprávu, že potřebuje pomoc.“
TOM:“ Už jsme na cestě.“ Zavěsil.
SEMIR: “ Co se děje?“
TOM:“ Tina s Hotem potřebují pomoc.“ Komisaři se vydali směr Wimbach.
Hote se pomalu vzpamatoval ze zasazené rány na hlavě. Zašmátral po svém mobilu a vytočil číslo Semira. Semir převzal hovor ve svém BMW.
SEMIR:“ Hote si v pořádku?“
TOM:“ A co se stalo?“
HOTE:“ Ano jsem, jen jsem dostal do své hlavy. Tina je pryč.“
SEMIR:“ Kam Tinu mohl vzít.“
HOTE:“ Tina má u sebe mobil.“ Tom vzal vysílačku a spojil s centrálou, aby Andrea vyhledala, kde se nachází nadiktované telefonní číslo.
SEMIR:“ Bonrát je na cestě za tebou.“ Andrea dala vědět přes vysílačku, že se mobilní signál pohybuje v okolí města Adenau.
V jeskyni…….V lesích okolo města Adenau se nacházela malá, ale dost hluboká jeskyně. V největším prostoru jeskyně stála židle, na které seděla Tina přivázaná lany k židli. Pod židlí byla naistalována prozatím neaktivní bomba. Tato bomba byla pojena na nálože, které byly dány na zdi jeskyně.
Ve Wimbachu……. Bonrát si dojel pro svého parťáka Hoteho, který seděl v kuchyni u sklenice vody. Oba dva nasedli do policejního Porsche a vyrazili za kolegy do tamních lesů.
Andrea na svém počítači ztratila signál Tinina mobilu. Tina se pomalu začala probírat.
BELLINI:“ Asi byste neřekla, že bychom se mohli zase opět setkat. Ani nevíte, jakou jsem měl zlost na vás, Rossettiho a Martinelliho.“
TINA:“ K čemu vám to je, takhle zmařit nevinný životy.“
BELLINI:“ Ani se to nedá popsat, jaký to skvělý pocit. Taky je to takový odkaz, že nejen dobře ovládám počítače, ale taky se nebojím zmařit lidský život.“
TINA:“ Zmařit lidský život……. A zrovna vy.“
BELLINI:“ To je ne dá vzít zpátky, když mi nevyšel můj první plán, musel jsem spustit druhý. Máte pod sebou časovanou bombu. Kdykoliv ji můžu odpálit anebo až uplyne 20 minut.“ Když byl na odchodu z jeskyně, obrátil se k Tině. V ruce si hrál s ovladačem k bombě. „S bohem komisařko Kranichová.“ Aktivoval bombu. Odešel pryč z jeskyně. Tina volala o pomoc, ale všude se ozýval jenom její hlas.
Andrein počítač vykázal opět Tinin signál mobilu. Mobil vypadl z Tininy kapsy, když si přenášel z auta do jeskyně. Andrea hned nahlásila polohu mobilu komisařům.
Policejní Porsche jelo na pomoc komisařům. Hote si z okénka všiml otevřené červeno-bílé závory, cesta směřovala do lesa. Byli zde vidět čerstvé stopy po pneumatikách. Porsche vyrazilo po nich.
Bellini seděl v dřevěném altánku u lesní cesty. K tomuto altánku zavedl komisaře mobilní signál. Komisaři si všichni, že u altánku stálo auto a Bellini si pohrával s ovladačem od bomby. Tom, Semir a Jan vystoupili ze svých aut, ozbrojili se a vyrazili k altánku.
Mezitím policejní Porsche dorazilo po stopách pneumatik k jeskyni. Do jeskyně vedli lidské stopy. Hote s Bonrátem vystoupili s Porsche, Bonrát si vzal do ruky služební zbraň, s Hotem vešli do jeskyně. Bonrát šel jako první a Hote mu svítil na cestu. Tina slyšela zvuky a zpozorněla. Jak zahlédla světlo od baterky, za chvilku se u Tiny objevil, Hote s Bonrátem.
Bellini cítil ve vzduchu, že tu v lese není sám. Vylezl z altánku a byl hned na mušce komisařů Toma a Semira.
TOM:“ Kde je Tina?“ Bellini Tomovi odpověděl smíchem.
HOTE:“ Jsi v pořádku?“
TINA:“ Ano. Sedím na bombě.“ Bonrát se podíval pod židli.
HOTE:“ Kolik zbývá?“
BONRÁT:“ 8,5 minuty.“
TINA:“ Kdykoliv to může Bellini odpálit na dálku.“
HOTE:“ Nebo až uplyne čas.“
BONRÁT:“ Hned tě vysvobodíme.“
Bellini se nepřestal smát.
SEMIR:“ Tak kde je?“
BELLINI:“ Hledejte rychle……. Čas ubíhá rychle.“ Tom se Semirem se podívali na sebe.
HOTE:“ Máš nůž?“
BONRÁT:“ Kde bych ho tak měl asi vzít.“ Tina otočila oči v sloup.
TINA:“ Máte aspoň zapalovač.“
BONRÁT:“ Kde já jsem ho viděl.“
HOTE:“ Dietře, vzpomeň si.“
Jan se jako myška schovával za jedním stromem, kde měl krásný výhled na Belliniho. Tom se Semirem pracovali nad plánem, jak by Belliniho zbavili ovladače a zpacifikovali. Komisaři měli štěstí, pomohl jim hnědý chlupatý zajíc, který odhopkal na cestu u altánku. Při hopkání šustil listím, zajíc se na cestě zastavil a koukal se na skupinu lidí. Bellini se reflexivně otočil k zajíci se zbraní v ruce. Když se Bellini otočil po šustivém listí, zajíc přehopkal cestu a Bellini vystřelil. Jeho rána minula zajíce, Bellini se podíval na Toma a Semira, chtěl vystřelit, ale Jan byl rychlejší. Střelil ho do hrudi. Bellini spadl na zem a z ruky mu vypadl ovladač.
Bonrát se vrátil z Porsche se zapalovačem v ruce. Hned se vrhnul na přepalování lan na rukou a na nohách. Hote bedlivě sledoval čas na bombě a přímo svým zrakem hypnotizoval čas, aby se zastavil. Bonrát přepálil lana a všichni tři vzali nohy na ramena.
Bellini se natáhl po ovladači a stiskl knoflík pro aktivaci bomby. V ten okamžik se ozvala velká rána a hustý kouř v dáli, ale komisaři to měli přes kopec k jeskyni. Semir, Tom a Jan se otočili za explozí, když se skláněli nad mrtvým tělem.
Hote, Bonrát a Tina včas vyběhli z jeskyně. Celá jeskyně se zbortila. Když se hustý kouř rozptýlil do okolí, Hote, Borát a Tina viděli tu zkázu.
HOTE:“ Mám tohle to na starý kolena zapotřebí.“
TINA:“ V důchodu budeš na co vzpomínat a vyprávět sousedům.“
BONRÁT:“ To je svatá pravda.“
Kluci zanechali Belliniho tělo o samotě, když viděli, že Tina, Hote a Bonrát jsou v pořádku, všem spadl kámen ze srdce a velký úsměv na rtu. Tom se hned musel obejmout s Tinou.
O několik dní později…….Soudce Angelo Rossetti a státní zástupce Vincenzo Martinelli byli v plné síle. Tina je šla navštívit do nemocnice, kam jim přinesla i kytku na ozdobení jejich pokoje.
Autor: Tina11
Podezření 2/3
O několik hodin později…….Jan se objevil na služebně dálniční policie, aby jim přinesl důkazy k případu, které zpracovalo technické oddělení kriminálky. Jan nakoukl do Tomovi a Semirovi kanceláře.
JAN:“ Ahoj kluci.“
TOM, SEMIR:“ Ahoj.“
JAN:“ Přinesl jsem vám zpracovaný důkazy.“ Vešel do kanceláře.
SEMIR:“ Tak spusť.“
JAN:“ Dostali jsme projektily z nemocnice. Jedná se o ráži 7,65m, v žádné naší databázi není. Obratem jsme se spojili s Milánem, aby se na ní podívali.“
TOM:“ Co otisky?“ Tom spolu se Semirem koukali Janovi pod ruce, jak se Jan prohrabává papíry pro dálniční policii.
JAN:“ V pokoji našli technici pouze otisky Tiny, Martinelliho a Rossettiho.“
TOM:“ Našli jste Tinino auto?“
JAN:“ Stálo naproti hotelu. Pouze Tininy otisky a je u nás v k vyzvednutí.“
SEMIR:“ Co ty telefonní výpisy.“
JAN:“ Soudce Rossetti volal dneska ráno s Tinou.“
TOM:“ To je pravda. Domlouvali, na kdy se měla Tina stavit v hotelu.“
JAN:“ Martinelli volal do hotelu Europa, organizátorům semináře, že se v Kolíně zúčastní oba dva. Další telefonáty jsou už jenom soukromé a pracovní. Seznam zatčených lidí soudce a státního návladního nám z Milána poslali.“
Podvečerní hodiny……. Služebnou dálniční policie vládlo hrobové ticho. Semir, Andrea a šéfka Engelhardtová odjeli domů, Tom seděl sám v kanceláři a rozmýšlel, kde by se mohla Tina skrýt. Hote, šel okolo Tomovi a Semirovi kanceláře, který měl službu. Zastavil se u Toma v kanceláři.
HOTE:“ Tome, nechceš jít už domů. Tina bude určitě v pořádku. Zítra s čistou hlavou se Semirem pustíte do hledání Tiny.“ Tom si hrál s mobilem po celou dobu povídání Hoteho. Tom se podíval na tapetu v mobilu, kde se na Toma usmívala Tina. Jako by mu fotka řekla, kde se Tina nachází. Tom se usmíval od ucha k uchu.
TOM:“ Hote, teď hned tě zasvětím do mého malého plánu.“
HOTE:“ Jsem jedno velké ucho.“
Obec Wimbach…….Tomův mercedes přijel k jednomu domku, který byl postavený v hrázděném stylu s velkou zahradou. Tato chalupa patří Tininým rodičům. Tina byla v patře a právě scházela ze schodů, když slyšela přijíždět auto. Na chodbě měla Tina připravená polínka do krbu v obýváku. Chodba spojovala hlavní vchod do chalupy a do obýváku dřevěnými dveřmi. Tom vstoupil do chodby, kde Tina stála s polínkem v pochotností poloze. Když se Tininy a Tomovi oči střetly, Tina upustila polínko na zem a Tom odložil proutěný košík s dobrotami. Manželé byli hned v objetí. Políbili se.
TINA:“ Jak jsi mě tu našel?“
TOM:“ Ty jsi mi to řekla?“
TINA:“ Já? …….“
TOM:“ Pak ti to vysvětlím.“ Tom vzal do ruky košík s jídlem a Tina zase košík s polínky, které nechala u krbu v obýváku. Tom šel rovnou do kuchyně, kde vyndával věci z košíku.
TINA:“ Co pak tu máš dobrého?“
TOM:“ Jednu rychlou večeři a další věci. Zítra Hote určitě taky něco přiveze.“
TINA:“ Hote?“
TOM:„Engelhardtové to zítra řeknu, že jsi v pořádku. Musí tě tu někdo přes den hlídat. Tak jsem povolal Hoteho. Večer tě budu hlídat já.“
TINA:“ To zní dobře.“ Zahleděli se do sebe a dali několik polibků. Pustili se do jídla.
Po večeři si Tom s Tinou sedli na gauč v obýváku, kde je hřál oheň v krbu, Tina se přitulila k Tomovi.
TINA:“ Máš zprávy, jak jsou na tom Rossetti a Martinelli?“
TOM:“ Co víme, jsou oba dva v kritickém stavu.“
TINA:“ Musím pořád na ně myslet, aby to s nimi dopadlo dobře. Oba dva jsou moc milí, i když jsme si vjeli do vlasů.“
TOM:“ Oni to zvládnou. V košíku je poslaný seznam možných pachatelů z Milána.“
TINA:“ Zítra se na to v klidu podívám.“
TOM:“ Kde jsi vzala klíče od chalupy?“
TINA:“ Když jsem tu byla naposledy s mamkou. A klíče jsem jí zapomněla vrátit, to vůbec nevadilo, protože jsme sem měli jet ještě jednou. Můžu tě o něco prosit?“
TOM:“ A co pak to bude?“
TINA:“ Jestli bys něco nepředal…….“
TOM:“ Co pak to má být?“ Odešla pro plastový koš na prádlo, ve kterém byli Tininy věci, co měla sobě ten den na prozkoumání v Hartmutově laboratoři, klíče od auta, služební zbraň Thorstena a čipová karta od pokoje z hotelu. Všechno to bylo zabaleno v pytlíkách, kromě klíčů od auta, které patřilo Janovi. Vyndala všechny věci na stůl.
TINA:“ Tu jsou moje věci s kartou pro Hartmuta, jestli na nich něco nenajde. Služební zbraň, která patří policistovi Thorstenovi.“ V ruce držela Janovi klíče od auta. „A tady jsou klíče od Janova auta.“
TOM:“ A kde si ho nechala?“
TINA:“ Stojí u silnice směrem na Bergheim. Došel benzín. Sem jsem dojela autobusem.“ Tomovi poznámka o benzínu mu byla povědomá. Může si podat ruce s Janem, že občas se mu podaří nevzít šťávu pro svého plechového miláčka. Ale teď prázdná nádrž se hodila. S velkou radostí Tom políbil Tinu.
Ráno na služebně…….Policista Dieter Bonrát viděl šéfku Annu Engelhardtovou na chodbě služebny dálniční policie. Šel za ní se zeptat na jednu věc.
BONRÁT:“ Paní Engelhardtová, můžu na moment.“
ŠÉFKA:“ Ale jistě.“
BONRÁT:“ Hote se ještě neobjevil ve službě. Nevolal, jestli nepřijde později.“ Na služebnu přišel Tom spolu se Semirem, Janem a Kochem.
ŠÉFKA:“ O Herzbergerovi nic nevím.“
TOM:“ To můžu vysvětlit já.“
BONRÁT:“ A kde tedy je?“
TOM:“ Poslal jsem ho hlídat jednu osobu……. Tina se našla.“
ŠÉFKA:“ Tak tomu říkám skvělá zpráva.“ Bonrát byl rád, že se Hotemu nic závažného nestalo.
TOM:“ Hartmutovi jsem dal na expertízu Tininy věci, co měla na sobě. Tady Tina ještě posílá zbraň a Janovi klíče od auta.“
JAN: “ A kde je?“
TOM:“ Bude u nás na technickém. Tvému autíčku došel benzín.“ Jan si převzal od Toma své klíče od auta.
ŠÉFKA: “ Uděláme to následovně. Tu zbraň si ponechám zatím u sebe, která se našla v Janově autě spolu s Tininými věcmi.“ Převzala si zbraň od Toma.
KOCH:“ S tím naprosto souhlasím.“
JAN:“ V Miláně našli shodu s ráží, co jsme jim poslali. Zbraň i ráže byly ukradeny z policejního skladu v Miláně.“
ŠÉFKA:“ Je tam s tím nějaká spojitost s Martinellim a Rossettim popřípadě i s Tinou?“
KOCH:“ Akorát, že ten případ všichni tři vyšetřovali. Pachatelé ještě sedí za mřížemi.“
Někde kde si v Kolíně nad Rýnem se ukrývá pravý pachatel hnusného činu. Přeje si jenom, aby vrchní komisařka Tina Kranichová nesla na svých bedrech zločin, který měla spáchat v hotelu. Tajemný muž měl na svém stolu v úkrytu koupené noviny s činem v hotelu. Oproti němu měl na zdi viset Tininu fotku, kam si vybíjel svou zlost. Na Tininým portrétu se zapíchly další nůž.
Ve Wimbachu……. Tina seděla na židli u stolu v kuchyni, kde si pročítala Tomův nekonečný seznam z Milána. Hote si poklidně seděl na gauči v obýváku, kde krásně plápolal oheň v krbu. Tina se na malou chvilku pozastavila nad jediným jménem, u kterého si udělala poznámku.
Na služebně……. Na oddělení se objevil technik z KTU Hartmut Freund. Klukům přinesl zpracované výsledky z Tininých věcí. Hartmut se při svém příchodu na služebnu potkal se Semirem a Annou Engelhardtovou. Společně šli do kanceláře komisařů, kde Tom volal s Tinou.
HARTMUT:“ Na hotelové kartě jsem našel krásný otisk prstu.“
SEMIR:“ A komu patří?“
HARTMUT:“ Otisk patří jistému Paolovi Bellinimu.“ Položil na stůl vytištěný papír z policejní kartotéky. Jak Tom si přečetl a slyšel jméno Paol Bellini, rychle ukončil rozhovor s Tinou.
SEMIR: “ Kdo pak to byl?“
TOM:“ To byla Tina. Vybrala úplně to samé jméno, které zjistil Hartmut.“
ŠÉFKA: “ Ještě něco máte, Hartmute?“
HARTMUT: “ Na Tininých věcech jsem našel zbytky střelného prachu na rukávu. Semire, natáhni ruku.“
SEMIR:“ Proč?“
HARTMUT:“ Jen to udělej.“ Semir natáhl ruku před sebe. Hartmut dala na Semirovu ruku svou.
ŠÉFKA:“ To je když se finguje sebevražda.“
HARTMUT: “ Ještě jsem zapomněl podoktnout, že jsem ten prach našel na levém rukávu.“
TOM: “ Tina by se levou rukou ani netrefila do středu terče.“
SEMIR: “ Bellini udělal chybu, která je plusem pro nás.“
O hodinu později……. Na služebně se objevila Tina s Hotem. Než by z Milána poslali spis k Paolovi Bellinim, něco k němu přijela Tina na služebnu.
TINA: “ Bellini pochází z dobré rodiny. Pracoval u počítačové firmy, kde vyvíjeli nejrůznější softwary. Pak se seznámil s jednou dívkou, která ho totálně pobláznila a přivedla ho k bandě. Ve velkém vykrádali banky.“
ŠÉFKA:“ Bellini se těch přepadení účastnil?“
TINA:“ Ne, staral se o bezpečnostní alarmy, tunelování kont klientů.“
SEMIR:“ Pro něj to byla hračka si vyrobit takový program, aby moc nezanechal stop.“
TINA:“ Případ jsem měla spolu s Rossettim a Martinellim na starost. U soudního procesu to všechno chtěl hodit na bandu, že by z toho vyšel bez poskrvny.“
TOM:“ Je mi to jasný. Chtěl to nahrát, že ho unesli a pod jejich tlakem plnil jejich pokyny.“
TINA:“ Tomu z nás tří nikdo nevěřil. Plno stop bylo proti Paolovi.“
V nemocnici…….Než Tina s Hotem odjeli do Wimbachu, zastavili se ještě v nemocnici, kde se Tina šla podívat na zraněné bývalé nadřízené z Milána. Oba dva leželi na JIP, kde byli napojeni na nejrůznější přístroje.
Hote a Semir čekali na Tinu a Toma v přístupové hale, kde byl i příjem pacientů. Pro ně byl vyhrazen kout, kde se nacházel, Hote se Semirem. Tom s Tinou k nim přišli.
SEMIR:“ Odkud se znáš s Kochem?“
TOM: “ Třeba to je tajemství.“
SEMIR:“ Já se jenom ptám, kvůli tomu, co udělal pro Tinu.“
TINA:“ Přes půl roku zastupoval našeho šéfa kvůli zdravotním potížím na naši bývalé kriminálce. Koch byl a je jako naše Anna Engelhardtová.“
TOM: “ To je ostatně vidět.“
TINA: “ Nemohli jsme si ho vynachválit.“ Skupinka se rozloučila, Hote s Tinou nasedli do auta a frčeli si to do chalupy do Wimbachu. Tom se Semirem vyrazili na služebnu.
08.10.-14.10.2018
Návštěvnost za minulý týden (8.10. 2018 – 14.10. 2018):
| Pondělí | 51 |
| Úterý | 63 |
| Středa | 61 |
| Čtvrtek | 86 |
| Pátek | 68 |
| Sobota | 55 |
| Neděle | 61 |
| Celkem | 445 +5.5% |
|---|
Weiberfastnacht (Ženský karneval)
Hl.postavy: E.Atalay&D.Roesner
Natočeno: 2018
Premiéra na RTL: 08.11.2018
Scénář: Boris von Sychowski
Režie: Ralph Polinski
- během ženského karnevalu oslavují – Semir, Paul a Jenny karnevalovou schůzku
- jejich schůze je narušena maskovanými klauny, kteří mimo jiné ukradnou Semirův snubní prsten
- klauny jsou našimi hrdiny pronásledováni, ale uprostřed karnevalového dění jim uniknou
- tento gang se skládá ze tří žen. Mají zalubem jednu větší akci a přitom si užívají ženský karneval
Povídka č.130: Podezření 1/3
Dálnice A6 ……Policejní vozy v čele se šéfem kolínské kriminálky Herbertem Kochem a Janem Richterem, pronásledovaly šedý Mercedes, který řídila Tina. Před Mercedesem se na silné motorce, který řídil mladík, se pozastavil v levém pruhu u auta v pravém pruhu, kde seděly dvě mladé dívky. Chtěla na ně zapůsobit na dívky a zablbnul si na motorce. Dívky po mladíkovi pokukovaly, mladík s motorkou dělal v pruhu malé kličky, jedna z kliček mu nevyšla, na silnici mu to uklouzlo, spadl na zem, dívky upřely zrak na mladíka, který ležel na zemi, a motorka ujela kus po silnici pryč. Dívky v autě pozdě zareagovaly, řidička strhla volant do vedlejšího pruhu, kde udělala myšku před kamionem. Kamion narazil do auta s dívkami, auto udělalo dvoje hodiny, čumákem s velkou silou narazily do středových svodidel, a sám skončil napříč přes celou dálnici. Mercedes s Tinou se blížil k této nehodě, přemýšlela, jak odsud pryč. Pár aut stálo u kamionu, ale během chvilky do nich zezadu narazili další. Jako jedno vozilo, které za sebou vezlo vlečňák s různými věcmi. Pro vlečňák to byl silný náraz, že se v kloubu tažného zařízení zlomilo, vysypalo se pár věcí na zem. I jedna deska, která posloužila Mercedesu jako malá rampa. Mercedes na tuto mini rampu najelo velkou rychlostí, letělo vzduchem.
JAN: „Na to se nemůžu koukat.“ Zakryl si oči rukami.
TINA:“ Jane, promiň.“ Mercedes proletěl kamionem, ze kterého se vysypalo několik tisíc lahví piva. Mercedes dopadl na zem na druhé straně kamionu. Ujížděl si pryč. Šéf Koch spolu s Janem zůstali u nehody.
O hodinu dříve…….V hotelu Europa se to hemžilo uniformovanými policisty, techniků a dalších potřebných lidí. V hotelu byli těžce postřeleni dva lidi italské národnosti z místní policie ze státního zastupitelství – státní zástupce Vincenzo Martinelli a soudce Angelo Rossetti. Všichni ti lidi pracovali pro kriminálku pod vedením šéfa Herberta Kocha.
Jeden uniformovaných policistů – Thorsten, který kdysi pracoval s Tinou na jejich zrušené kriminálce, zahlédl z hotelového okna na chodbě, že k hotelu přijíždějí dvě auta – šéfa Kocha a komisaře Jana Richtera. Rychle za nimi běžel. Setkali se před hotelem.
THORSTEN:“ Zdravím šéfe……. Ahoj.“
KOCH:“ Dobré ráno“
JAN:“ Ahoj.“
KOCH:“ Co pak se děje?“
THORSTEN:“ No jak bych měl začít…….“
KOCH:“ Tak pěkně po pořádku.“
THORSTEN:“ V hotelu byli těžce postřeleni dva italští muži ze státního zastupitelství z Milána. Soudce Angelo Rossetti a státní zástupce Vincenzo Martinelli. A náš státní zástupce Sauer nechal zatknout Tinu.“
JAN:“ Tina? Proč šla sem do hotelu?“
KOCH:“ A kde je?“
THORSTEN:“ Je ještě tady v hotelu. Řekl jsem Sauerovi, že s Tinou budete chtít mluvit. Tinu jsme našli v pokoji, kde byli postřeleni ti italští hosté.“
KOCH:“ To jsi udělal velmi dobře.“
THORSTEN:“ u Tiny sedí Daniel.“ Daniel je další policista, se kterým kdysi Tina spolupracovala na jejich bývalé kriminálce. Všichni tři se odebrali za Tinou, která seděla židli spolu s Danielem na chodbě. Tina si povídala s Danielem, aby jí tak zlepšil náladu.
KOCH:“ Rád vás zase vidím, ale raději za jiných podmínek.“
TINA:“ To já taky.“ To se hned u nich objevil státní zástupce Sauer.
SAUER:“ Konečně jste tady. Můžete nás nechat o samotě?“ Podíval se na Thorstena a Daniela. Oba dva policisté odešli. Jan se posadil vedle Tiny na židli.
JAN:“ Co jsi dělala v hotelu?“
TINA: “ Státní zástupce se soudcem mi zavolali, že by mě rádi někdy viděli. Dlouho jsme se neviděli, dneska ráno mi volali, jestli bych se v hotelu za nimi na malou chvilku nezastavila, na domluvení vhodného dne pro naše setkání. V Kolíně jsou tu na pár dní, a oba jsou účastníci zdejšího semináře.“
KOCH:“ Kde jste se měli setkat?“
TINA:“ Setkali jsme v hotelové jídelně, kde skoro nikdo nebyl.“
JAN:“ Jak ses tedy mohla dostat do jejich pokoje?“
TINA:“ To netuším. Akorát mě z něčeho pobolívá hlava.“
SAUER:“ Šla jste s nimi, kde jste je postřelila. Byla jste s nimi věčně v křížku…….“
TINA:“ Nikdy bych jim tohle neudělala……. Navíc jsem několik let pryč z Milána.“
KOCH:“ Připadá mi to přitažené za vlasy, aby tu Tina postřelila své bývalé nadřízené.“
SAUER:“ Vidím to úplně jasně. Všechno je tu proti komisařce Tině Kranichové. Do půlhodiny chci, aby tu obviněná komisařka seděla na vaší služebně.“ Odešel pryč.
JAN:“ My ti věříme. Jak to, že tu není Tom se Semirem?“
TINA:“ Můj mobil je na odpis, a abych si mohla zavolat, nebylo mi dovoleno.“
KOCH:„To je celej Sauer…….“ Než Sauer úplně odešel z hotelu, podíval se na Tinu, Jana a Kocha, jak se spolu domlouvají na plánu. Pak šéf Koch vstal a popošel směrem k pokoji. Jak uviděl policisty Thorstena a Daniela na chodbě, hned si je k sobě zavolal. Kluci se mezi řečí dověděli, že Tinu nechají utéct.
KOCH:“ Odvezte Tinu k nám na oddělení. S Janem se podíváme na místo činu, a co nejdříve přijedeme za vámi.“
DANIEL:“ Dobře.“ Daniel a Thorsten šli k Tině, Jan opustil Tinu, navštívil Kocha. Thorsten jako gentleman podal ruku Tině, aby mohla vstát ze židle. Tina vstala, všichni udělali pár kroků. Tina vzala z Thorstenova pouzdra jeho zbraň a vzala si Thorstena jako rukojmí. Chytla ho jednou rukou pod krkem a druhou rukou mu držela zbraň u hlavy. Kdo byl poblíž, hned se ozbrojil a mířil zbraní na Tinu s Thorstenem.
KOCH:“ Tino, nedělejte to.“
TINA:“ Nic jiného mi nezbývá.“ Upozornila Thorstena, že ho lehce omráčí, jen to dořekla, hned Thorstena omráčila. Thorsten padl na zem, Tina utekla únikovým východem, na který se po celou dobu dívala, když seděla na židli na chodbě. Daniel se staral o Thorstena, Koch s Janem vyrazili za Tinou, spolu s dalšími policisty, kteří dostali rozkaz od státního zástupce Sauera.
Tina nasedla do vypůjčeného Janova automobilu, ujížděla ulicemi Kolína, až se různými nájezdy dostala na dálnici A6. Policejní vozy v čele se šéfem kolínské kriminálky Herbertem Kochem a Janem Richterem, pronásledovaly šedý Mercedes, který řídila Tina. Před Mercedesem se na silné motorce, který řídil mladík, se pozastavil v levém pruhu u auta v pravém pruhu, kde seděly dvě mladé dívky. Chtěla na ně zapůsobit na dívky a zablbnul si na motorce. Dívky po mladíkovi pokukovaly, mladík s motorkou dělal v pruhu malé kličky, jedna z kliček mu nevyšla, na silnici mu to uklouzlo, spadl na zem, dívky upřely zrak na mladíka, který ležel na zemi, a motorka ujela kus po silnici pryč. Dívky v autě pozdě zareagovaly, řidička strhla volant do vedlejšího pruhu, kde udělala myšku před kamionem. Kamion narazil do auta s dívkami, auto udělalo dvoje hodiny, čumákem s velkou silou narazily do středových svodidel, a sám skončil napříč přes celou dálnici. Mercedes s Tinou se blížil k této nehodě, přemýšlela, jak odsud pryč. Pár aut stálo u kamionu, ale během chvilky do nich zezadu narazili další. Jako jedno vozilo, které za sebou vezlo vlečňák s různými věcmi. Pro vlečňák to byl silný náraz, že se v kloubu tažného zařízení zlomilo, vysypalo se pár věcí na zem. I jedna deska, která posloužila Mercedesu jako malá rampa. Mercedes na tuto mini rampu najelo velkou rychlostí, letělo vzduchem.
JAN:„Na to se nemůžu koukat.“ Zakryl si oči rukami.
TINA:“ Jane, promiň.“ Mercedes proletěl kamionem, ze kterého se vysypalo několik tisíc lahví piva. Mercedes dopadl na zem na druhé straně kamionu. Ujížděl si pryč. Šéf Koch spolu s Janem zůstali u nehody.
KOCH:“ Na svobodě Tině bude líp…….“
JAN:“ I když to bude mít následky.“
U Schrödera……. Tom se Semirem tu měli sraz s Tinou, až se vrátí z hotelu Europa. Své čekání tu zkracovali u kafe.
SCHRÖDER:“ Kde se vám zatoulala kolegyně?“
TOM:“ To by mě taky zajímalo.“ Tom už několikrát volal Tině na mobil. Ale vždy se Tomovi ozval hlas, že volající není přítomen. „Tohle to se mi nelíbí.“ Měl už docela strach, Tina mobil bere hned, anebo volá nazpátek. V tom okamžiku zazvonil Semirův mobil, který vzal. Na display „Anna Engelhardt“.
SEMIR:“ Ano……. Co, že se stalo? ……. Už jsme na cestě.“
TOM:“ Tak co se stalo?“
SEMIR:“ Tina je na útěku…….“
TOM:“ Co, prosim.“
SCHRÖDER:“ Co provedla?“
SEMIR:“ To mi Engelhardtová neřekla, ale máme přijet za Janem na kriminálku.“
SCHRÖDER:“ Chlapci nezapomeňte mě pak informovat.“
TOM:“ Budeš to vědět z první ruky.“ Tom se Semirem nasedli do BMW a ujížděli za Janem.
Na kriminálce…….U šéfa Kocha čekal na příjezd dálniční policie státní zástupce Sauer spolu s Janem. Když se Tom se Semirem dozvěděli od šéfky, že Tina údajně těžce postřelila své nadřízené z Milána, nechtěli tomu věřit. Daniel zavedl dálniční policii do Kochovy kanceláře. Všichni se navzájem představili.
SAUER: „Pro mě je to úplně jasné.“
ŠÉFKA:“ Pro mě zase ne.“
SAUER:“ Všechny důkazy hrají pro vaši komisařku Kranichovou.“
TOM:“ To je absolutní nesmysl.“
SAUER:“ Vaše manželka byla se svými nadřízenými v hádkách. Neshodli se starým případem, který chtěli opět otevřít.“
TOM:“ Jasně, a tak je v jejich pokoji postřelila.“
SAUER:“ Klidně to tak mohlo být. Mohla si klidně najmout i komplice, aby se k nim dostala.“
TOM:“ Tina, aby si někoho najmula. Ne, to nedává žádný smysl.“
ŠÉFKA:“ Klidně stačilo Tinu jenom suspendovat, mohli bychom si to v klidu všechno vysvětlit.“
SAUER:“ Tak suspendovat. Aby Kranichová mohla manipulovat s důkazy, že to udělal někdo jiný. Ne. Viděl jsem, co jsem viděl, vaše kolegyně patří do předběžné cely.“ Na Tomovi bylo vidět, že by nejraději Sauera zašlápl do země, Semir Toma uklidňoval, aby neudělal nějakou blbost. Státní zástupce Sauer beze slova odešel z kanceláře.
KOCH:“ Buďte rádi, že vám nedal ultimátum.“
JAN:“ To náš státní zástupce dělá velmi rád.“
ŠÉFKA:“ To je vždy takový?“
KOCH:“ Ano, chce si dokázat pravdu, když jsou jasné důkazy.“
TOM:“ Kde vzal, že Tina měla údajně mít při svém činu komplice?“
KOCH:“ Sauer narážel na jeden kamerový záznam, co sledoval v hotelu.“ Pustil na svém notebooku kamerový záznam. Video z notebooku se objevilo na velké obrazovce na protější stěně kanceláře, oproti Kochovi. Všichni upřeli zrak na kamerový záznam, kde bylo k vidění, jak je Tina omámena nesena v náručí neznámého muže, kterému nejde vidět do tváře a vchází do pokoje státního zástupce Martinelliho a soudce Rossettiho. Potom se na obrazovce objevovali fotky z místa činu. Neznámý pachatel použil polštář z postele jako tlumič. Po výstřelech byli všude okolo plno výplně z polštáře.
SEMIR:“ Jaký jsou ty další kamerový záznamy?“
JAN:“ Další záznam je z recepce a ten poslední, kdy jsme nechali utéct Tinu.“
KOCH:“ Více záznamů není. Zbytek kamer je mimo provoz.“
ŠÉFKA:“ Máte zprávy z nemocnice?“
KOCH:“ Co víme, jsou v ohrožení života. První hodiny jsou pro ně nejdůležitější.“
SEMIR:“ Víte, jakou zbraní byli postřeleni?“
JAN:“ Žádné náboje jsme v pokoji nenašli kromě Tininy služební zbraně. S nemocnicí jsme domluveni, že nám pošlou projektily.“
TOM:“ Už jste to oznámili v Miláně?“
KOCH:“ Ano, už dostali zprávu. Budeme je informovat o jejich stavu. A dál jsme je požádali o seznam lidí, kdo by se jim chtěl pomstít.“
SEMIR:“ Docela by se hodil výpis hovorů soudce, státního návladního a Tiny.“
KOCH:“ Zařídím to.“
Nové rozcestníky – služební vozy a parťáci
po několika měsících jsem se dokopala k inovaci dvouch rozcestníkům – služební vozy a parťáci. K odkazům na jednotlivé rubriky jsem přidala malé animace k dané rubrice. U služebních aut je to takový průřez aut, které prošli roky, co běží AFC11. U parťáků jsem udělala animace z promo fotek k řadě,… nebo přímo fotkami ze seriálu. Tak doufám, že se vám inovace aspoň trošku líbí.
Tu je malá ukázka:
Zde jsou odkazy na upravené rozcestníky:
