Rubrika: Německo

Historie německých dálnic

1. 2. 2009
Německo
0 komentářů
Německo 1913. Nedaleko Berlína se začíná stavět AVUS. První předchůdce dálnic v Evropě. Přichází však první světová válka. AVUS (Automobilverkehrs und Übungsstrasse) je dostavěn až roku 1921. Je tvořen dvěmi cca 10 km dlouhými souběžnými a naprosto rovnými dvouproudovými silnicemi, které jsou na obou koncích propojeny vratnými zatáčkami.
Využití tohoto díla je různé. (závody, zátěžové zkoušky motorů atd.). Na konci dvacátých let jsou zde zkoušeny různé technologie pokládky betonových vozovek pro budoucí dálniční výstavbu. Myšlenky stavby kapacitních komunikací jsou však mnohem starší, než jak později připouštějí Hitlerovi napomahači. První skutečná rychlostní kapacitní komunikace je postavena v letech 1929-1932 a to mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem, tedy ještě před nástupem Hitlera k moci. Ovšem teprve A. Hitler a jeho napomahači rozeznávají obrovský hospodářský, propagační i vojenský význam dálnic. Rok po nástupu Hitlera k moci je u obce Unter Haching slavnostně zahájena výstavba dálnic v Německu.
Některé zajímavé údaje ze stavby německých dálnic.
Rok Počet zaměstnanců Počet směn Ve stavbě
Dálniční tělesa Vozovky
1934 45 000 11,2 mil. 1100 km 60 km
1935 90 000 25,6 mil. 670 km 643 km
1936 99 000 28,2 mil. 756 km 912 km
1937 85 000 25,9 mil. 809 km 767 km

Německá hymna

1. 2. 2009
Německo
0 komentářů
Pieseň Das Lied der Deutschen čiže „Pieseň Nemcov“ (alebo Deutschlandlied, Hoffmann-Haydn’sches Lied) je nemecká pieseň. Jej tretia sloha je štátnou hymnou Spolkovej republiky Nemecko.
Text zložil Heinrich Hoffmann von Fallersleben 26. 8.1841 na ostrove Helgoland a prvýkrát sa verejne spieval 5. 10. 1841 v Hamburgu. Melódiu zložil Joseph Haydn, ktorý ju roku 1797, v čase napoleónskych vojen, zložil ako „cisársku hymnu“ (Gott erhalte Franz den Kaiser čiže Boh nech uchová Františka cisára) pre cisára Františka II.. Presnejšie ide o tretiu (?) vetu tzv. cisárskeho kvarteta pre štyri sláčikové nástroje.

Pieseň sa roku 1922 stala štátnou hymnou Nemeckej ríše. V časoch Veľkonemeckej ríše bola štátnou hymnou spolu s piesňou Horsta Wesela (Horst-Wesel-Lied). Po založení Spolkovej republiky sa neskôr spievala len tretia sloha. Po pristúpení NDR k SRN v roku 1990 bola po dohode spolkového prezidenta Richarda von Weizsäcker so spolkovým kancelárom Helmutom Kohlom tretia sloha vyhlásená za oficiálnu štátnu hymnu Nemecka. Viedla ich k tomu skutočnosť, že prvá sloha bola stále spájaná s Treťou ríšou, navyše vyjadrovala imperialistické ideály (slová von der Maas bis an die Memel, von der Etsch bis an den Belt) a pocit národnej nadradenosti (slová Deutschland, Deutschland über alles), druhá sloha je považovaná za umelecký gýč, okrem toho je feministickým hnutím odmietaná ako prejav podradného postavenia ženy.

Text:
Deutschland, Deutschland über alles,
Über alles in der Welt,
Wenn es stets zu Schutz und Trutze
Brüderlich zusammenhält;
Von der Maas bis an die Memel,
Von der Etsch bis an den Belt:
Deutschland, Deutschland über alles,
Über alles in der Welt!

Deutsche Frauen, deutsche Treue,
Deutscher Wein und deutscher Sang
Sollen in der Welt behalten
Ihren alten, schönen Klang,
Uns zu edler Tat begeistern
Unser ganzes Leben lang
Deutsche Frauen, deutsche Treue,
Deutscher Wein und deutscher Sang!

Einigkeit und Recht und Freiheit
Für das deutsche Vaterland!
Danach laßt uns alle streben
Brüderlich mit Herz und Hand!
Einigkeit und Recht und Freiheit
Sind des Glückes Unterpfand:
Blüh im Glanze dieses Glückes,
Blühe, deutsches Vaterland!

V Německu vyhlásili válku starým automobylům

10. 10. 2008
Německo
0 komentářů
Ve třech německých městech začalo 1. ledna platit nové nařízení, které má z městských ulic vystrnadit staré automobily vypouštějící do ovzduší nadměrné množství škodlivých emisí. Řidiči v Berlíně, Kolíně nad Rýnem a Hannoveru budou muset na svá auta umístit barevné nálepky informující o množství emisí.
2. 1. 2008 12:09 – BERLÍN
Odhadem 1,7 miliónu starších aut kvůli nadměrnému množství vypouštěných škodlivin nálepku vůbec nezíská a pod hrozbou pokuty bude mít zakázaný vjezd do center měst.
Nový systém, s jehož pomocí chtějí jednotlivé radnice bojovat se stále horším ovzduším, by se měl během letošního roku ještě rozšířit a zahrnout celkem 20 měst. Řidiče starých vozidel, která výrazně překračují emisní limity, chtějí úředníci od vjezdu do středu měst úplně odradit. Během roku proto začnou vozidla bez emisních nálepek pokutovat částkou 40 eur (asi 1000 korun).
I když zpočátku budou úředníci přestupky zřejmě hodnotit shovívavě, v polovině roku se prý už pokuty začnou všude skutečně vybírat. Opatření se týká i vozidel ze zahraničí.
Agentura AFP ale tvrdí, že z vyjádření některých úředníků vyplývá, že cizinci se přísných postihů obávat nemusejí. Auta s cizími poznávacími značkami, která žádné nálepky mít nebudou, prý hodlají radnice trestat mírněji.

Bonn – vánoční trhy

3. 10. 2008
Německo
0 komentářů
Vánoční trhy v Bonnu se v letošním roce představí v osvětlených stáncích, na pozadí slavnostně vyzdobeného obřího bonnského chrámu i okolních domů. Návštěvníci mohou nakupovat u stánků, popíjet svařené víno nebo ochutnávat vánoční dobroty. Více než 150 prodavačů zde nabízí rozmanité zboží. Výhodně se zde pořídí například umělecké i řemeslné výrobky, stejně jako celá řada kulinářských ingrediencí pro vánoční pokrmy. Doprovodný program zahrnuje klasické koncertní skladby i populární vánoční koledy. Atrakcí je 280 m2 velká ledová plocha na Friedensplatzu, brusle si tu lze půjčit.
* Trhy se konají do 23. prosince, otevřeny jsou od pondělí do pátku od 11 do 20 h; v sobotu od 10.30 do 20 h; v neděli od 11 h.

Bonn – Ledové království

Od 26. listopadu do 23. prosince si můžete udělat výlet do Bonnu. Užijete si stánků s originálními dárky, svařeným vínem, pečenými kaštany a dalšími vánočními náležitostmi. Ochutnáte některé ze zdejších specialit, jako je bylinková klobása Currywurst nebo místní koláče Fach. Nenapodobitelnou atmosféru doplňuje koncertní program sestavený z klasických koncertních skladeb i známých koled. Specialitou bonnských trhů je 280 čtverečních metrů velká ledová plocha. Půjčte si brusle a užijte si zimní zábavy.
Předvánoční Vídeň láká k nákupům stále více Čechů.

Düsseldorf mezinárodní letiště

28. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Düsseldorf mezinárodní letiště (IATA: DUS, ICAO: EDDL) je třetí největší letiště v Německu.
Lufthansa má 128 týdenních letů (41 cílů) od nebo k Düsseldorf. Düsseldorf je druhotný rozbočovač pro největší leteckou linku Německa Lufthansa. To je lokalizoval osm kilometrů od Düsseldorf, Německo. Letiště podporuje lety do 180 cílů na čtyřech kontinentech a hostí 70 leteckých linek. Letiště má 500 vzletů a přistání na den.
Düsseldorf mezinárodní má dvě přistávací dráhy, které jsou 3000 m a 2700 m dlouho.
Vlastníci letiště jsou:
  • 50 % Landeshauptstadt Düsseldorf
  • 50 % partneři letiště GmbH (40 % Hochtief letiště GmbH, 20 % Hochtief letištní kapitál KGaA, 40 % Aer Rianta PLC)
Cestující:
  • 2002 14, 75 miliónů
  • 2003 14, 30 miliónů
  • 2004 15, 20 miliónů
  • 2005 15, 51 miliónů
  • 2006 16, 70 miliónů ?
HISTORIE:
Düsseldorf mezinárodní letiště jednou mělo mnoho letů ze Spojených států. Po 11. září, kontinentální letecké linky a sjednocené letecké linky opustili letiště. Přímé letecké linky do Spojených států jsou nyní od Delta vzdušných linek, LTU, a Privatair. Delta vzduch Lines letí přímo k Atlantě. LTU letí do Forta Myers, Los Angeles, Miami, Orlando, a New York (JFK). Privatair má lety, které probíhá k Chicagu O’Hare a Newark letiště, který být codeshared s Lufthansa.
Od května 2006 Emirates zvětšoval jeho službu pro Dubai k dvakrát denní.
Letiště bylo otevřeno 19. dubna 1927, po dvou rokách stavby. Nicméně, první letadlo k zemi v severní Düsseldorf byl Zeppelin LZ-III v 1909.
11. dubna 1996 tam byl oheň v letišti, pravděpodobně zapříčiněný svářecí prací na střeše. 17 osob bylo zabito, většinou kvůli inhalaci kouře. Odbavovací hala byla těžce poškozena, a byl zavřený kvůli pěti rokům. 1. července 2001 to bylo téměř úplně re-budoval se a byl re-se otevřel.
Pověšená jednokolejka spojí odbavovací halu s meziměstskou vlakovou stanicí. Takzvaný SkyTrain cestuje 2.5 kilometry mezi terminálem a stanicí u maximální rychlosti 50 km/h. Systém byl vyvinut Siemensem a je umístěný na podobný H-Bahn operování s dvěma linkami na Dortmund univerzitním areálu. To odstartovalo operaci v roce 2002, nahrazovat kyvadlovou autobusovou dopravu, a je neosvobozený od poplatku na použití, vyžadovat platný VRR lístek k použití. Po několika pokusech držet běh služby, „SkyTrain“ má jednou znovu been odstraněný servisu pro majora opravit.
ČASOPIS LETIŠTĚ:
Časopis „Das Magazin.“ je časopis pro návštěvníka a cestovatel letiště. To má informace nových leteckých linek, cíle, zprávu látky letiště a dopravní letiště. To je preservable u mnoha států v letišti nebo s předplatným tři časopisy pro € (euro) 19.


Německé dálnice

23. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Systém dálnic v Německu (německy Autobahn) patří k nejhustším dálníčním sítím na světě a je svými 12 044 km délky (2007) třetím nejdelším dálničním národním systémem – po Interstate Highway System v USA (75 376 km) a National Trunk Highway System v Číně (45 400 km).
Všeobecné info:
Dálnice jsou v Německu označovány jako Autobahn, s následujícím číslem např. Autobahn 10 (zkráceně A 10), nebo Bundesautobahn (spolková dálnice), např. Bundesautobahn 100 (zkráceně BAB 100).
K dálnici do Berlína
K dálnici do Berlína

Tempolimit

„Omezení rychlosti zrušeno“
„Omezení rychlosti zrušeno“
Otázka zavedení tempolimitu na německých dálnicích je stará několik desítek let a vyznačuje se velmi bouřlivou diskusí, kde na jedné straně stojí zastánci mota „Freie Fahrt für freie Bürger“ (přibližně: „volná / svobodná jízda pro svobodné občany“), na druhé straně pak mnoho expertů z oblastí úrazovosti, ochrany prostředí atd.
Německé dálnice jsou v tomto ohledu jistým unikátem: na přibližně jedné polovině délky není rychlost pro osobní vozy nikterak omezena, platí zde pouze všeobecné, avšak nezávazné doporučení, dodržovat dobrovolný limit 130 km/hod. Přibližně jedna třetina dálnic má pak trvající omezení rychlosti, zbytek se řídí hustotou dopravy a jinými faktory.

Mýto

Vyznačení mýtného
Vyznačení mýtného
Dlouhé diskuse byly v Německu vedeny i o zavedení mýta (jinak v Evropě všeobecně zavedená zvyklost). Nakonec se částečně prosadily argumenty, podle kterých náklady na stavbu a údržbu dálnic musí být placeny dopravními subjekty. Tyto náklady jsou vysoké – podle všeobecně uznávaných názorů obnášejí 6 až 12 milionů € na kilometr, podle jiných pramenů pak dosahují 26 milionů € na kilometr[3]. Situace je navíc brizantní i tím, že Německo je svou polohou tranzitní zemí, jejích silnice jsou používány přepravními společnostmi mnoha zemí.
K 31. srpnu 2003 bylo proto zavedeno pro nákladní automobily (přes 12 tun) mýtné; vzhledem k technickým potížím provozovatelských firem je však přepracovaný systém v provozu až od 1. ledna 2005.
Dějiny německých dálnic:
Německé dálnice bývají obvykle spojovány s expanzivní politikou a militarizací Hitlerova Německa. To odpovídá ovšem jen v tom smyslu, že Hitler urychlenou výstavbu dálnic skutečně prosazoval. Myšlenka dálnic je však starší a její dúvody jiné.
I když pojem Autobahn vznikl až roku 1929[4], jsou první dálnice staršího data: za první dálnici vůbec je považován závodní okruh AVUS v Berlíně z roku 1921 (dnes součást dálnice 115), první delší dálnice v Německu, která spojovala dvě města, byla uvedena do provozu 1932 mezi městy Kolín nad Rýnem a Bonn.
Až od roku 1933 dochází k zesílené výstavbě dálnic v Německu. Je však nutno poznamenat, že jejich plánování započalo již dlouho před Hitlerovým uchopením moci, že jejich výstavba byla prováděna s cílem vytvoření pracovních příležitostí, že např. původně plánované mosty nebyly schopny unést tíhu těžších tanků, a že Hitlerova strana NSDAP ještě v době Výmarské republiky jejich výstavbu znemožnila.
organizace:
Dálnice v Německu spadají pod správu spolkové vlády. Jejich číslování odpovídá přibližně následujícímu principu:
  • dálnice ve směru sever-jih dostávají lichá čísla, ve směru západ-východ sudá
  • jednomístné číslice označují dálnice, protínající napříč velké části Německa (číslo 10 pak má Berlínský okruh)
  • dvoumístná čísla pak vyznačují dálnice v různých regionech a sice takto:
  • A 10 a vyšší: Berlín, severovýchod Německa
  • A 20 a vyšší: severní Německo
  • A 30 a vyšší: Dolní Sasko, východní Vestfálsko (Lippe), Durynsko, Sasko
  • A 40 a vyšší: Porýní/Porúří až do oblasti Mokuče
  • A 50 a vyšší: dolní Porýní až ke Kolínu
  • A 60 a vyšší: Porýní-Falc, Sársko, jižní Hesensko
  • A 70 a vyšší: Francko, Vogtsko, Durynsko
  • A 80 a vyšší: Bádensko-Württembersko
  • A 90 a vyšší: jihozápadní části Bavorska, okolí Bodamského jezera
  • třímístné číslice se používají se používají regionálně (pro dálnice, spojující dálnici s městem, spojující dvě dálnice apod.)
A 1 | A 2 | A 3 | A 4 | A 5 | A 6 | A 7 | A 8 | A 9 | A 10 | A 11 | A 12 | A 13 | A 14 | A 15 | A 17 | A 19 | A 20 | A 21 | A 22 | A 23 | A 24 | A 25 | A 26 | A 27 | A 28 | A 29 | A 30 | A 31 | A 33 | A 36 | A 37 | A 38 | A 39 | A 40 | A 42 | A 43 | A 44 | A 45 | A 46 | A 48 | A 49 | A 52 | A 57 | A 59 | A 60 | A 61 | A 62 | A 63 | A 64 | A 65 | A 66 | A 67 | A 70 | A 71 | A 72 | A 73 | A 74 | A 77 | A 80 | A 81 | A 85 | A 86 | A 89 | A 90 | A 91 | A 92 | A 93 | A 94 | A 95 | A 96 | A 98 | A 99 | A 99a | A 100 | A 102 | A 103 | A 104 | A 105 | A 111 | A 113 | A 114 | A 115 | A 143 | A 210 | A 215 | A 226 | A 241 | A 250 | A 252 | A 253 | A 255 | A 261 | A 270 | A 280 | A 281 | A 293 | A 339 | A 352 | A 388 | A 391 | A 392 | A 395 | A 443 | A 445 | A 480 | A 485 | A 516 | A 524 | A 535 | A 540 | A 542 | A 544 | A 553 | A 555 | A 559 | A 560 | A 562 | A 565 | A 571 | A 573 | A 602 | A 620 | A 623 | A 643 | A 648 | A 650 | A 652 | A 656 | A 659 | A 661 | A 671 | A 672 | A 680 | A 683 | A 687 | A 831 | A 861 | A 862 | A 864 | A 952 | A 980 | A 995 | A 999
značka německých dálnic
DÁLNICE A10:
Berlínský okruh
Německá dálnice A 10, německy Bundesautobahn 10 nebo Autobahn 10 (zkráceně BAB 10 nebo A 10), je identická s vnějším dálničním Berlínským okruhem (Berliner Ring, jak je také nejčastěji zvána); neměla by být zaměněna s tzv. Berlínským městským okruhem (Stadtring) A 100, což je torzo původně plánovaného vnitřního okruhu města, které až do roku 1990 neslo označení A 10.
Okruh A 10 o délce 196 km vede kolem celého města a nachází se z převážné části mimo jeho území ve spolkové zemi Brandenburg. Z okruhu vedou čtyři dálnice (A111, A113, A114, A115) do centra Berlína, další pak spojují Berlín s německými městy.

Vybrané speciality některých oblastí

21. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Bavorsko a Francko
Kuchyně jižního Německa se vyznačuje – obdobně jako rakouská nebo i česká – rustikálností a množstvím moučných jídel.
  • sekaná s játry Leberkäse a bílé telecí párky Weißwurst, které se podávájí často jako tzv. druhá snídaně se sladkou hořčicí (vzhledem podobná kremžské)
  • houskový knedlík ve více provedeních je znám stejně jako i bramborový
  • různé a často sladké moučnaté knedlíky resp. buchty jako Germknödel nebo Dampfnudeln, vařené ve vodě nebo páře a často plněné povidly nebo ovocem
  • Schäufele, v troubě pečené vepřopvé ramínko
  • norimberský perník Nürnberger Lebkuchen
Badensko, Falcko a Sársko
Jihozápadní kuchyně se vyznačuje poněkud lehčí stravou, zejména pak sárská kuchyně je silně ovlivněna kuchyní francouzskou (a elsaskou).
  • Schupfnudeln, tlusté a špičaté bádenské nudle z bramborového těsta
  • falcký Saumagen, sviní žaludek s nádivkou
  • Schwarzwälder Kirschtorte, třešnový dort, oblíbený v celém Německu
  • Flammkuchen (flambírovaný koláč) pochází z Elsaska, v troubě pečené slabě vyválené kynuté těsto z chleba pokryté směsí ze špeku, cibule a husté kyselé smetany
Švábsko
  • Maultaschen, plněné taštičky, připomínající velké italské ravioli; náplň muže být masitá, míchaná se zeleninou, houbami atd., taštičky se podávají v polévce, osmažené v tuku, s omáčkou
  • cibulový koláč Zwiebelkuchen, v troubě pečený koláč s kynutého těsta, obložený směsí ze špeku, husté smetany a velkého množství cibule
  • Spätzle, z nudlového těsta za použití většího podílu vajec přímo do vody nožem strouhané nudle
Porýní a Hesensko
  • porýnská svíčková (Sauerbraten), připravovaná mimo jiné s rozinkama
  • frankfurtská zelená omáčka Grüne Soße z protlačených žloutků a množství bylinek, k vařeným bramborám
  • Frankfurter Rippchen, frankfurtská žebírka, naložené tedy nasolené kotlety, dušené na sladkokyselém zelí
Severozápad
  • Kohl und Pinkel, dušená listová kapusta s typickým jen uzeným buřtem s výraznou chutí
  • Labskaus, směs umletého nasoleného hovězího masa, brambor, matjese, cibule a červené řepy
  • typický je uzený úhoř, úhoří polévka Aalsuppe (která však úhoře vůbec neobsahuje) a mnoho dalších pokrmů z ryb
Severovýchod
Kuchyně na severovýchodu Německa je ovlivněna východopruskou a slezskou kuchyní. Jako na severozápadě lze najít také mnoho rybích pokrmů.
  • Eisbein, vařené vepřové koleno s hořčicí a bramborovou a hráškovou kaší
  • Currywurst, původně berlínská specialita, je smažený buřt politý kečupem s kořením, připomínajícím curry
  • Königsberger Klopse, královecké knedlíčky, původně z východního pruska, jsou vařené knedlíčky z mletého masa s trochou sardelí, podávané k bramborům v husté bílé omáčce s velkým množstvím kaparů
Durynsko
  • duryňský grilovaný buřt Thüringer Bratwurst, podávaný s hořčicí v rozkrojené žemli
  • knedlíky ze syrových brambor

Německá kuchyně

21. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Německá kuchyně jako taková neexistuje – je to souhrn více různých regionálních kuchyní, které se od sebe někdy i velice liší. Jihoněmecká kuchyně, tedy bavorská a švábská, má mnoho podobností se švýcarskou a s rakouskou kuchyní (a překrývá se tedy do jisté míry i s kuchyní českou). Sárská (a také falcká a bádenská) kuchyně je silně ovlivněna kuchyní francouzskou (a připomíná kuchyni v Alsasku či Lotrinsku). Své zásadně typické rysy má i severoněmecká kuchyně, obsahující mnoho elementů severské (skandinávské) kuchyně. V důsledku silné migrace v Německu se však – zejména ve větších městech – připravují i pokrmy z jiných oblastí. Kuchyně v Německu se vůbec nevyznačuje buřtem a zelím, jak tvrdí mnohá klišé v zahraničí. Je nejen velice různorodá, ale i bohatá na celou řadu specialit či přinejmenším na výběr mnoha potravin. V Německu existuje někdy až nepřehledné množství druhů chleba, veliký sortiment masných výrobků (salámy, tlačenky, rosol, paštiky – bylo napočítáno 1500 druhů) a sýrů, mnoho příloh. Přirozeně i dnes je častý tradiční Eintopf – jídlo z jednoho hrnce. V důsledku velkého množství zde pracujících a žijících cizinců jsou však zřetelné i vlivy jiných kuchyní, zejména italské a francouzské, v mnoha městských aglomeracích pak i turecké (turecký döner kebab lze považovat za německý imbis). Původně v mnoha směrech spíše těžká německá kuchyně doznala také jistých změn v důsledku prosazování moderního stravování, tendujícího spíše k lehké, méně kalorické stravě.
Maso, drůbež a ryby
Vepřové, hovězí a drůbeží maso tvoří značnou část německého jídelníčku. V drůbeži převládá kuře, ovšem i husa, kachna nebo krůta jsou oblíbené, stejně jako i maso jehněčí, králík nebo různé druhy divočiny.
Jistou zvláštností je obliba pro syrové maso, a sice jak hovězí, zvané Schabelfleisch (strouhané, připomínající tatara), tak i vepřové (hrubě mleté, Mett nebo Hackepeter).
Bohatý je též výběr rybích pokrmů a specialit, zejména v severních přímořských oblastech. Ze sladkovodních ryb je obvyklý hlavně pstruh, kapr, candát a okoun. Z mořských ryb je oblíben sleď, makrela, losos, úhoř a dnes již na pokraji vyhubení stojící treska, a přirozeně maso z větších ryb jako je tuňák, mečoun apod. Oblíbené je jejich grilování, ale i příprava v různých šťávách, znám je přirozeně i kapr na modro apod. Některé ryby, zejména úhoř a přirozeně i losos se udí, sleď se v několika variantách nakládá. Velké oblíbenosti se těší i další vodní živočichové jako raci, úhoř, krevety, sépie a další.

Eintopf

Německý Eintopf, jídlo z „jednoho hrnce“, patří k nejstarším tradičním jídlům. Jedná se přitom o značně zahuštěnou polévku s různými přísadami, srovnatelné např. s bramborovou polévkou (často se název Suppe, tedy polévka, alternativně i používá). Pokrm se skládá z různých druhů zeleniny (mrkev, čočka, pórek, hrášek, brambory a další) a z různých druhů masa (i drůbežího) či párků a buřtů.
K nejznámějším patří různé druhy hrachové či čočkové polévky, Lübecker National (z tuřínu, brambor a vepřového masa), původně bavorský Pichelsteiner Eintopf (různé druhy zeleniny a masa se špekem), čistě zeleninové polévky, a další, někdy připomínající bramborovou polévku, jindy guláš.

Přílohy a zelenina

Nejčastější přílohou německé kuchyně jsou brambory v různých provedeních, nudle (jak z tradičního těsta se žloutkem tak i italské bez), již méně rýže. Především jihoněmecká kuchyně pak disponuje několika druhy knedlíků jak houskových tak i bramborových.
Všechny běžné druhy zeleniny se podávají jako příloha: mrkev, zelí (bílé i červené, a přirozeně nakládané), kapusta, špenát, fazolové lusky, kedlubny, karfiol, ale i poněkud cizokrajnější druhy jako cuketa, lilky, brokolice. K mnoha pokrmům je pak obvyklé podávat i saláty, jichž jako v každé kuchyni existuje množství druhů.
Vyloženě veliké oblibě se těší chřest, který je během krátké sezóny porůznu připravován i několikrát týdně (sezóna začíná v půli dubna a končí tradičně 24. června); zelený chřest se podává i později.

Nápoje

Pivo patří k tradičním nápojům, existuje nepřehledné množství druhů. Nejčastějším pivem je Pils (plzeňské), v jižním Německu také pšeničné pivo (Weizenbier – světlé i černé), v okolí Kolína a na západě pak kolínské (Kölsch) a staré pivo (Altbier). Ročně se v Německu konzumuje kolem 100 milionů hektolitrů piva s mírně klesající tendencí (ve prospěch vína); spotřeba na hlavu za rok kolísá mezi 70 a 150 litry podle regionu.
Pivo se míchá někdy s limonádou a vzniká tak Alster (s oranžádou limonádou, v Hamburku) nebo Radler (s citronovou limonádou, v Bavorsku). Berlínskou specialitou je Berliner Weiße, lehké pivo, které se většinou servíruje s červeným malinovým (Himbeer) nebo zeleným sirupem z mařinky vonné (Waldmeister).
Víno je velmi oblíbený nápoj a jeho spotřeba má stoupající tendencí. Jako hlavní vinařské oblasti platí oblasti podél řek Rýn, Mosel, Mohuč a Saale; pěstují se tradiční druhy jako silváner a rízlink ale i mnoho dalších. Červené víno je poněkud oblíbenější než bílé, v posledních letech je pak zřetelná tendence zpět k sušším vínům. V Německu se vyrábí i velice dobré druhy šumivého vína šampaňským způsobem.
I nealkoholické nápoje jsou v Německu značně rozšířeny. Mimo kávy a také čaje (ten spíš na severu) je oblíbená minerální voda a různé ovocné šťávy.

Pečivo a zákusky

Pečivo existuje v Německu od bílé veky až po černý chléb ve velkém množství druhů. Housky a rohlíky jsou územně rozlišné, podíl bílé veky pak již v devadesátých letech značně klesl ve prospěch francouzské bagety. Snad ještě známější je však německá kuchyně mnoha druhy chleba. Chléb se v Německu vyrábí z pšeničné či žitné mouky, která se však velice často mísí, a obsahuje také různá rozdrcená či celá zrna obilí, ořechů, slunečnice, dýně atd. Známou specialitou je vestfálský Pumpernickel, chléb z hrubé žitné mouky, který je zvláštní přípravou velice kompaktní a někdy zcela černý.
Oblíbené jsou i koláče a zejména dorty v různých variacích. Mimo ovocných dortů lze najít několik způsobů přípravy tvarohových dortů, dále pak dorty s pudinkovou či čokoládovou náplní.

Sociální péče a zdravotnictví

19. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Úroveň zdravotnictví a léčebné péče jsou v Německu velmi dobré. Sociální systém je vynikající v obou částech země a poskytuje rozsáhlé výhody. Ve východní části, kde byl tento systém úzce svázán se zaměstnáním a poskytoval takové výhody jako například bezplatnou péči o předškolní děti, nejsou ženy spokojený s jejich ztrátou, což také přispělo k radikálnímu poklesu porodnosti. Vysoká nezaměstnanost na východě je velkou zátěží pro státní rozpočet. Školní docházka je i na druhém stupni bezplatná a povinná a úroveň vzdělání je všeobecně vysoká. Německé univerzity mají výbornou úroveň a tradici, nejznámější jsou v Heidelbergu a v Tübingenu. Marburg má nejstarší protestantskou univerzitu, založenou 1527.

Německé Vánoce

18. 9. 2008
Německo
0 komentářů
Chtěla bych vás trochu už navnadit na letošní Vánoční prázdniny. I když je to trochu předčasné, ale v mém PC jsem něco našla o německých Vánocích. Je to zajímavý článek a můžná, že některé věci nevíte a bude trochu………Tak vám přeji pěkné počteníčko……
Německé Vánoce:
Němci vyzdobí na Vánoce svá okna různými lampičkami, světélkujícími stromečky a Santa Clausy. V každé domácnosti musí být stromeček – nejoblíbenější je kavkazská jedle. Navzdory svému jménu pochází většinou ze Severního Porýní-Vestfálska nebo Šlesvicka-Holštýnska a každoročně se jí spotřebuje na šestnáct milionů. Vánoční kuchyně se v různých částech Německa liší, ale jedno má celé Německo společné: štolu. Němci dali světu vánoční máslovou štolu s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem. Pro Německo jsou typické předvánoční trhy v městech a vesnicích, kdy se většinou ve dřevěných stáncích prodávají různé drobnosti podobného sortimentu jako u nás, například keramika, šperky nebo drobné textilie jako jsou šátky. Odlišnost ovšem zaznemenáváme u stánků s jídlem: sice zde také dostanete tradiční perníčky, svařené víno a pečené kaštany, ale kromě toho i nejrůznější německé klobásky se zelím. Nám jsou asi nejznámější trhy v Norimberku, ale nejstarší jsou prý drážďanské: kurfiřt Friedrich II. Zde povolil v roce 1434 kupovat na trhu vánoční pečeni.

Jako každý rok je i letos Kolín nad Rýnem v čase vánoc připraven uvítat své návštěvníky a nabídnout jim nezapomenutelné zážitky. Atraktivní vánoční trhy, Betlémy, koncerty a také velké množství obchodů a krámků dělá z „města katedrál“ populární vánoční destinaci. Pokud tak zavítáte do Kolína nad Rýnem právě v adventním čase, dost možná bude odjíždět s pocitem, že předvánoční atmosféra nemusí být jen o návštěvě supermarketu.
Návštěvníci si mohou v Kolíně nad Rýnem vybrat mezi šesti trhy, z nichž každý má svůj osobitý sortiment a atmosféru. Mezi ty nejoblíbenější patří:Vánoční trh u katedrály Tento trh uvítá návštěvníky ve více než 160 dřevěných pavilónech. Jeho dominantu tvoří největší vánoční strom v Porýní. Dále určitě zaujme velké množství vánočního cukroví, anebo řemeslníci, které můžete vidět přímo při výrobě různých výrobků. Alter Markt Přímo před kolínskou radnicí najdeme vánoční trh zaměřený především na děti. Spolu s divadlem panenek, jeskyní Santa Clause a mnoha dětskými stanovišti se tento trh právem nachází přímo v srdci Starého Města a již po mnoho let do Kolína láká rodiče s dětmi.
Neumarkt Kolínský nejstarší vánoční trh se nachází na Neumarktu – což je nákupní středisko v centru města. Trh je architektonicky postaven ve stylu 70. let a nostalgický nádech mimo jiné připomínají dekorativní misky a talíře s ilustracemi vánočních trhů a jejich tradicemi. Vánoční trh na náměstí Rudolfplatz Tento trh vás zavede do světa pohádek. Naproti středověkému Hahnentorburgu se nacházejí velké pohádkové figuríny a slavnostní kresby navozují tu správnou vánoční atmosféru.Tyto čtyři vánoční trhy jsou otevřeny od 21. 11. do 23. 12., denně od 11 do 21 hodin. Kromě vánoční nálady vám nabídnout také pestrý program s koncerty, koledami, sborovým zpíváním, různými divadelními představeními, kouzelníky a mnoho dalšího. Advent na Rýnu Středověký vánoční trh naproti kolínskému Muzeu čokolády se uskuteční od 26.11. do 23.12. Situován na břehu Rýna, tento trh zve návštěvníky do vzrušujícího světa středověku. Klauni a muzikanti zaujmou zábavou vzdálenou všedním dnům. Trh je otevřen denně kromě pondělí, od 11 do 21 hodin.
Kolínská vánoční specialita: plující trh Plující vánoční trh na řece Rýnu je zvláštní atrakce pro milovníky kuriozit. Kromě tradičních vánočních propriet jako je svařené víno a horké pečené kaštany si návštěvníci z paluby parníku užijí i výjimečný pohled na osvětlené staré centrum Kolína. Zároveň si mohou u více než 40 ti stánků rozmístěných na několika palubách zakoupit dárky z celého světa. Plující trh je v provozu od 24. 11. do 22. 12. A nechybí zde lákadlo pro děti – každý den v 15 hodin bude svatý Mikuláš číst z knihy pohádek.