Rubrika: Kniha povídek 4. díl

Povídka č. 57: Opožděná pomsta 1/4

19. 3. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Celá dálniční police vyrazila na bowling, kde sešli – Semir, Andrea, Hote, Bonrát, šéfka, Katrina, Jan a Elena. Tina s Tomem mají rodinnou akci.
Zde se Katrina seznámila s Janem , Elenou a Hartmutem. Katrina se hned zalíbila Hartmutovi a zase naopak. Oba dva se vytratili a na malou chvilku si sedli k baru.
HARTMUT: “ Semir má opravdu moc pěknou sestru.“
KATRINA: “ Díky. Jinak svého bráchu mám moc ráda. Vždy jsme spolu vycházeli dobře.“
HARTMUT: “ Jak se ti líbí v Kolíně??“
KATRINA: “ Moc se mi to tu líbí. Kolín je moc pěkné město. A už jsem si našla práci a malý útulný byteček. Akorát si dělám řidičák, musím kvůli práci.“
HARTMUT: “ Jakou práci děláš???? Já myslel, že už máš řidičák??“
KATRINA: “ Nemám, akorát mi chybějí udělat závěrečné zkoušky. Jinak jsem řidičák nepotřebovala. Vystudovala jsem střední školu okolo počítačů.“
HARTMUT: „Na ženu dost neobvyklé, aby celé hodiny seděla u počítače.“
KATRINA: “ Nějak mě to chytlo. Nevíš, kde bych se mohla , co nejlépe připravit na závěrečné zkoušky???? Myslím jízdy.“
HARTMUT: “ A kdy budeš dělat ty závěrečky???? Protože bych asi o něčem věděl.“
KATRINA: “ Příští pondělí. A, kdo je to??“
HARTMUT: „Znám akorát Tinu a Semira. Ti tě mohli dokonale připravit na jízdy a trochu tě připravit.“
KATRINA: “ Vím, že Semir je dobrý řidič, ale na Tinu bych to moc neřekla, ale ráda se od nich něco přiučím.“
HARTMUT: „NA tvém místě bych radši poprosil Tinu. Ta tě na ty zkoušky určitě perfektně připraví, že komise bude jenom čumět.“
KATRINA: “ Asi máš pravdu. Nevíš, kde je Tina, že bych se s ní rovnou domluvila.“
HARTMUT: “ Tina a Tom mají rodinnou akci, ale Semir by se s Tinou může domluvit a nebo se můžeš dohasnout ty.“
KATRINA: “ Já se ještě domluvím se Semirem. Jak ses dostal k dálniční policii???“
HARTMUT: “ No to je dlouhá historie. Ale u dálniční policie pracuji jako technik. Zkoumám nejrůznější závady na autech a tak…….jinak se taky hrabu i v počítačích, když je to nutné.“
KATRINA: “ Máš stejný zájmy jako já.“
Přišel k nim Semir.
SEMIR: “ Co tu děláte??“
HARTMUT: „Povídáme se tu.“
SEMIR: “ Nechcete jít k nám???? Bez vás tam není taková legrace.“
KATRINA: “ Za chvilku tam přijdeme. Mám na tebe jednu otázečku.“
SEMIR: “ Jakou??? Tak povídej moje nemilejší sestřičko.“
Dal Katrině pusu na tvář.
KATRINA: “ Víš, jak budu dělat ty závěrečky v autoškole. Tak potřebuji někoho, aby mě tak připravil na jízdy a trochu neprobral teorii a tak…..“
SEMIR: “ Asi vím, kdo by to měl být. A, kdo je moc dobrý učitel.“
KATRINA: “ Ty??“
SEMIR: “ Já to nejsem. Tina by tě mohla moc dobře připravit.“
HARTMUT: „Co jsem ti říkal, že by to měla být Tina.“
SEMIR: “ Jestli chceš zítra hned začít, tak můžeme spolu za Tinou zajet a domluvit se.“
KATRINA: “ Tak jo.“
SEMIR: „Tak pojďte už za námi.“
KATRINA: “ tak mi už jdeme.“
Všichni tři odešli ke skupince u bowlingové dráhy. Náramně se všichni bavili až do pozdních hodin.
Na rodinné akci………. Tina je venku před domkem na zahradě svých rodičů. K ním přišla teta.
TETA: “ Můžu s tebou o něčem popovídat???“
TINA: “ Ale ano. O čem pak si chceš popovídat???“
TETA: “ Chtěla jsem tě o něco požádat…….“
TINA: “ Už asi vím na, co narážíš…..“
TETA: “ V Berlíně zemřela mladá žena – policistka. Po sobě zanechala 2 malé děti a manžela….“
TINA: “ Už zase se chcete bavit na toto téma???“ mě to už tohleto nebaví vysvětlovat.“
TETA: “ Byla úplně posedlá, že bude pracovat u policie i když její manžel ji říkal,. Aby odešla. Byla stejně tvrdohlavá jako ty. Co by jsi udělala……“
TINA: “ Tak by se o naše postaral Tom. O život nemusím přijít zrovna v případě, ale i třeba kvůli nějakému debilovi na dálnici……“
TETA: “ Měla by jsi být jako Petr. Byla by jsi pěkně zalezlá v kanceláři. Byla by jsi včas doma a starala se doma o ty své děti, nebyli by často u babičky a dědy……..“
Přišel k Tom.
TINA: “ Už se chci vidět jak budu sedět celý den za psacím stolem. O děcka je dobře postaráno a to si někdy mamka s taťkou stěžujou, že vnoučata dlouho neviděli. Tak jsou někdy opravdu rádi, že Martina a Petra vidí.“
TETA: “ Tome, ty k tomu nic neřekneš??“
TOM: “ Tina má naprostou pravdu, že děti si užijeme víc než rodiče Tiny. Pak mají velkou radost, že vidí svá vnoučata.“
TETA: “ A nic neřekneš na její práci???? Ty nechceš…..“
Tina se tak nadechla a chtěla něco říci, Tom ji předběhl.
TOM: “ Každý chlap by chtěl mít doma ženu, která by byla v domácnosti, aby mu děla domácího otroka, tak tohle já……Tinu jsem si vzal z lásky a pořád ji miluju i když dělá takový to nebezpečný povolání, že je policajtka. Tina tu práci strašně moc miluje a……Už chci vidět, jak Tina bude sedět celý den v kanceláři. Ty si to umíš představit????“
TETA: “ Docela ano.“
TOM: “ Já teda ne…..“
TINA: “ kdybych měla být právnička a dělat trestní právo jako můj bratr ……I Petra může někdo zabít, a to třeba nemusím pracovat jako policajtka. A kancelářská myš nikdy ze mě nebude.“
TETA: “ Vy dva jste úplně stejný jak můj bývalý muž. Vždy trval na svém……“
TINA: “ A taky jsem ho měla radši než tebe. Rozuměli jsme si a uměl vždy říct svůj názor.“
TOM: “ Já jsem vašeho manžela neznal, ale jestli pracoval u státních služeb a ty jsi chtěla, aby odešel…..tak se nedivím, co s vámi prožíval……“
TINA: “ A navíc nebude dělat práci, která by mě vůbec nebavila……zbytečně bych se trápila……tak na to bych ……..“
TETA: “ Jak tak poslouchám, že vámi nehnu. Ale až na moje slova dojde to se mi budete omlouvat.“
TOM: “ To se ani nestane.“
Teta odešla do domku Tininých rodičů.
TINA: “ Proč tu babu nemám tak ráda???“
TOM: “ No to nevím, ale ty ses držela statečně.“
TINA: “ Ale ty jsi to dal pořádně. Nevěděla jsem, že stojíš na mé straně.“
TOM: “ No…..protože tě mám mor rád a hrozně tě miluju a milující manžel musí stát na své straně své manželky.“
TINA: “ To bylo moc pěkně řečeno. Taky bych pro tebe udělal všechno z lásky k tobě, protože tě moc miluju a ještě k tomu jsem si vzala chápavého muže a to já na mužích si velmi moc cením.“
TOM: “ Tak tu poslední větu si vezmu k srdci a budu se vždy snažit, abych tě vždy…..“
Tom políbil Tinu. Tohle to viděli z okna otec a Petr z obýváku. Maminka sedí v křesle.
PETR: “ Že jim to strašně moc slučí????“
OTEC: “ Zase jim vnucovala do jejich života. Že toho nepřestane. Hrozně moc.“
MATKA: “ Vždy musí rozvrátit manželství. Nevím, proč neustále šlape po štěstí Toma a Tiny. Že si nedá pokoj. Nepotřebuji mít nešťastnou dceru, která si vzala tak milého muže.“
PETR: “ Teď jde vidět na Tině, že je opravdu šťastná s Tomem, že si vybrala toho správného muže svých snů.“
MATKA: “ Petře, jsem úplně stejného názoru.“
PETR: “ Hrozně moc přeju své sestře moc štěstí s Tomem.“
OTEC: “ To jsi řekl moc hezky.“
Do místnosti vstoupila teta.
OTEC: “ Musíš jim pořád strkat noc do jejich šťastného manželství.“
TETA: “ Musim. Vám to může být úplně jedno. Jsem taky člen této rodiny. Jenom chci, aby Tina děla jinou práci.“
OTEC: “ Já jsem na svoji dceru dost pyšnej, protože se rozhodla jít po stopách svého otce.“
MATKA: “ Když jsem se dozvěděla, že moje dcera půjde na policejní školu taky jsem byla proti, ale když jsem viděla na Tině, že jí to baví tak jsem byla ráda.“
TETA: “ A, co Petr???“
MATKA: “ U něho bylo hned vidět, že chce být mezi paragrafy a že bude právníkem u trestního práva.“
PETR: „Můžu se zeptat, proč jsi do toho rozhovoru zapletla i mě???“
TETA: “ Ani nevím. Jdu spát.“
Teta odešla do svého pokoje a šla se natáhnout do postele. Po chvilce přišli Tina s Tomem. Chvilku si povídali a pak Tina šla spát. V obýváku zůstali pouze akorát sedět nad červeným vínem – Tom, otec a Petr. Maminka si šla lehnout.
OTEC: “ Tome, chtěl bych ti říct jedno, bylo by škoda, kdybys ztratil Tinu……“
TOM: “ Já si myslím, že se to nestane….a na druhou stranu proč bych to dělal a nemám k tonu žádný důvod……“
PETR: “ Ale na Tině jde vidět, že je úplně rozkvetla s tebou……takovou jsem i nikdy neviděl….. „
OTEC: “ Toho víš nějak moc o Tině.“
PETR: “ No, protože se mi svěřovala.“
Druhý den……………. Tina s Tomem byli malou chvilku doma, protože se vrátili od Tininých rodičů. Tina je u branky a vybírá noviny ze schránky, když přijelo BMW. Semir a Katrina šli za Tinou.
SEMIR, KATRINA: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj. Co vy dva tady??“
KATRINA: “ Chtěla bych tě o něco poprosit…..“
TINA: “ Řekneš mi tvoje přání u kafe??“
KATRINA: “ Velice ráda.“
SEMIR: „Můžu také dostat trochu vašeho dobrého kafe???“
TINA: “ To víš, že jo.“
Všichni tři vešli do domku. Šli rovnou za Tomem do kuchyně.
SEMIR, KATRINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj. Co vy tady???“
SEMIR: „Přišli jsme se na vás podívat.“
TINA: “ Tak, co potřebuješ po mě???“
Tina přinesla 2 hrníčky s kávou pro Semira a Katrinu. Postavila je před ně. Pak se Tina posadila na své místo.
KATRINA: “ Příští týden v pondělí budu dělat závěrečné zkoušky v autoškole. A tak jsem tě chtěla poprosit jestli by jsi mě mohla tak nějak trochu připravit……“
TOM: “ Tina ti ráda pomůže, viď????? Je dobrý ……“
TINA: “ To víš, že tě ráda připravím.“
Na dálnici…………. Vínová Octavia si to frčí po A3. Řidičem je Tina a Katrina sedí na místě na spolujezdce. Tina vysvětluje Katrině, co má dělat na dálnici až se trochu Katrina otrká za volantem.
KATRINA: “ Jaký si mám koupit auto pro začátek.“
TINA: “ Asi bych ti nejraději doporučila, aby sis koupila Octavii nebo Fabii. Ta bude pro tebe nejlehčí na řízení.“
KATRINA: “ To tvoje služební auto se mi moc dobře řídilo. A nevíš, kde prodávají….“
TINA: “ U mého otce. On je ředitelem autosalonu, kde prodává Octavie a Fabie. Možná, že by ti mohl poradit…..“
KATRINA: “ tak to by bylo super. A mám tvůj otec velký výběr……“
TINA: “ Otec toho má plno. Pokud to jde, tak uspokojuje přání zákazníka.“
Najednou se nad střechou vínové Octavie proletělo auto – černé BMW. Lehce narazilo čumákem na dálnici a skončilo na střeše. Octavia prudce zabrzdila. BMW ještě kousek jelo po střeše a narazilo do cisterny s benzínem. Tina hned vyběhla z auta a šla na pomoct svému bratrovi v BMW. Vytáhla ho ven z auta, auto najednou vyletělo do vzduchu, Petr se probral v Tinině náruči.
TINA: “ Jsi v pořádku??“
PETR: “ Jo jsem. Můj anděli strážný.“
TINA: “ Co bych pro tebe neudělala. Můj milý bráško.“
PETR: “ Ty jsi zase moje zlatá sestřička.“
Katrina k nim přišla.
TINA: “ Postaráš se o lidi v autech???“
KATRINA: “ Dobře…..a kdo to dá…..“
TINA: “ To nech na mě.“
Katrina šla pomáhat lidem. A je to její první premiéra a taky, aby věděla jak se má zachovat, když se stane něco takového. Tina pomohla vstát Petrovi a šli spolu k vínové Octavii. Tina Petra posadila do auta na místo řidiče.
Tina se natáhla pro vysílačku.
TINA: “ Kobra1, volá Kobru11.“
Tom a Semir jsou u Bonráta a Hota na dálnici A2. Semir šel vzít vysílačku.
SEMIR: “ Kobra11, slyší. Tino, co se děje.“
TINA: “ Nehoda na A3 na 172,5 km.“
SEMIR: “ Je něco k Katrinou???“
TINA: “ Ne, je v pořádku, ale do nehody byl zapleten Petr.“
SEMIR: „Doufám, že…..“
TINA: “ Není je na živu.“
SEMIR: „Za chvilku jsme tam.“
TINA: “ Dobře.“
Semir šel říct klukům o nehodě. Hnedka vyrazili na cestu. Tina dala vědět o nehodě na centrálu.
Na místě nehody……………. Jen, co dorazilo stříbrné BMW, Semir šel rovnou za Katrinou. Objal Katrinu. Byl ráda, že se jí nic nestalo.
Tina byla u svého bratra v sanitce.
TOM: “ Jak je na tom Petr???“
TINA: “ Dostane se z toho. V nemocnici budou vědět víc. Jinak bude v pořádku“
SEMIR: “ Jak se to stalo???“
KATRINA: “ Najednou se nad střechou auta přeletělo to BMW.“
SEMIR: “ Doufám……“
TINA: “ Katrina neřídila. Jenom jsem Katrině ukazovala jak se pak mám chovat na dálnici.“
SEMIR: “ Odvezeš Katrinu domů???“
TINA: “ Odvezu.“
TOM: “ Pojedeme se podívat za Hartmutem.“
TINA: “ Pak se zajedu podívat za Petrem.“
TOM: “ Takže se sejdeme na služebně.“
U Hartmuta……….
TOM: “ tak, co máš?????“
HARTMUT: “ Na spodku auta jsem našel tuto malou krabičku.“
Hartmut jim ukázal krabičku.
SEMIR: “ Co umí ta malá krabička???“
HARTMUT: “ Dokázala úplně zablokovat celé řízení auta.“
TOM: “ A ještě něco máš???“
HARTMUT: “ V autě jsem nic jiného nenašel. Ale mám pro vás něco….“
SEMIR: “ A, co to je??“
HARTMUT: “ Tak pojďte se mnou.“
Tom, Semir a Hartmut odcházeli na parkoviště před KTU. Hartmut jim ukázal pěkné žihadlo – sportovní auto. Semir a Tom byli v sedmém nebi.
V nemocnici…………. Tina zašla za svým Petrem, zjistit jak mu a co je mu. Tina vešla do pokoje.
TINA: “ Tak, co???? Jak to vypadá??“
PETR: “ Mám malý otřesk mozku, ale víc mi ještě poví doktor. Měl by ještě přijít. Ale mám tě hrozně moc rád jako sestru.“
Tina si sedla vedla Petra na postel.
TINA: “ Díky. Za to, že jsem tam byla???“
PETR: “ Ty jsi můj takový anděl strážný.“
TINA: “ Tak tvůj anděl strážný ti říká, že mám moc super bratra….
PETR: “ Tino,……mám tě opravdu moc rád….“
Spolu se objali a do pokoje přišel doktor. Zavřel za sebou dveře.
DOKTOR: “ Neruším???“
PETR: “ Vůbec ne. Tak jak na tom jsem??“
DOKTOR: “ Dobře na tom jste. Máte malý otřesk mozku a pár pohmožděnin. Tak vás tu držet nebudeme a může te jít domů.“
TINA: “ Tak to se mi moc ulevilo.“
PETR: “ Děkuji za dobrou zprávu.“
DOKTOR: “ Nemáte zač. naschle.“
PETR, TINA: “ Naschle.“
Doktor odešel z pokoje.
TINA: “ Budeš to říkat Monice???“
PETR: “ Ne, ať si užije v pohodě svoji služební cestu….nech si ji tím zatěžovat.“
TINA: “ Chceš odvést domů???“
PETR: “ Budu ti moc vděčný. Jako moje hodná sestra……..už se moc těším až se na chvilku na natáhnu do postele.“
Tině zvoní mobil.
TINA: “ Ahoj Tome.“
TOM: “ Ahoj miláčku.“
TINA: “ Co potřebuješ??“
TOM: “ Hartmut našel na Petrově autě takovou malou krabičku, která si pohrála se systémem.“
TINA: “ Takže Petra chtěl někdo zabít????“
TOM: “ vypadá to tak, že si chce s ním vyřídit staré záležitosti.“
TINA: “ Já mu to vyřídím, ale moc nadšení není.“
TOM: “ Ahoj. Posílám ti pusu.“
TINA: “ Ahoj. Taky ti posílám pusu.“
Tina zavěsila. Uklidila si mobil do bundy na své místo.
PETR: “ Takže se mi chce někdo pomstít???“
TINA: “ Ano. Hartmut našel na tvém autě malou krabičku, která ti zablokovala řízení.“
PETR: “ Ale, kdo by to mohl být…..“
TINA: “ Tak se doma v klidu podívej a pak mi dáš vědět.“
PETR: “ Ty vždy musíš mít pravdu a dobré nápady.“
TINA: “ Díky. Tak pojedeme.“
Na služebně………….
TOM: “ Dostala jsi něco z Petra???“
TINA: “ Ne, ale doma prohrabe staré a vyřešené případy. A pak dá vědět.“
TOM: “ A jak se má???“
TINA: “ Odvezla jsem ho domů. Jinak se mám dobře a má malý otřesk mozku.“
TOM: “ myslím si, že ti může být hodně poděkovat.“
TINA: “ Už se stalo. Jsem jeho anděl strážný.“
TOM: “ Má úplnou pravdu.“
………..pokračování jako vždy později……………………

Velký návrat 4/4

13. 3. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Hartmuta…………. Hartmut udělal střelnou zkoušku, jestli to je opravdu zbraň z dálnice. Pak je porovnal teď vystřelenou kulku a z dálnice. Byli identické pod mikroskopem.
HARTMUT: “ Kulky jsou naprosto shodné.“
TOM: “ Máme zbraň, která střílela na dálnici.“
HARTMUT: “ určitě budete chtít vědět majitele??“
SEMIR: “ Ano. Už ho zjistíš tak nám dej vědět.“
HARTMUT: “ Neboj se.“
Tom a Semir se rozloučili s Hartmutem a odjeli na služebnu.
Na služebně………. Tina sedí u Andrejiného počítače a surfuje po internetu, protože se nudí. U Tiny se zastavil Tom a Semir, když se vrátili od Hartmuta.
TOM: “ Máš něco??“
TINA: “ Markus Gerlach už ukradl pár aut a seděl vždy jenom krátce. A teď je to nelepší….“
SEMIR: “ A to je, co??“
TINA: “ když mi budeš skákat do řeči tak vám to nikdy neřeknu.“
SEMIR: “ Tak promiň. Máš slovo.“
TINA: “ Díky… mluvila jsem s ředitelem kolínského vězení. Gerlach a Bachman byli propuštěny před 6-7 měsíci za dobré chování před těmi 20 lety.“
SEMIR: “ Za, co seděl Gerlach tak dlouho??“
TINA: “ když Gerlach ukradl jedno auto a havarovala s ním na dálnici. Byl vážně zraněný a byl převezen do nemocnice a pak do vězení, protože měl v kufru toho auta bylo tělo mrtvého muže. A ještě v nemocnici našli v Gerlachově krvi stopy po kokainu. Noc před tím si trochu užíval v jednom podniku a byl pod vlivem kokainu a odpoledne toho dne ukradl auto se kterým havaroval.“
TOM: “ Jak se poznal s Bachmanem??“
TINA: “ V tom podniku, kdy byl Gerlach, ale oni dva se znali z jedné firmy, kde spolu pracovali. Ještě k Bachmanovi se k tomu jeho znehodnocování programů i vražda jedné mladé ženy, která zemřela nevinně.“
SEMIR: “ Jak se pozná, že program je špatný???“
TINA: “ Program nebo hra pár dní funguje úplně dobře, ale pak se začne sekat, vypadávat…..a může se ti úplně zničit počítač.“
TOM: “ Ještě najít, kde jsou.“
TINA: “ volal ředitel firmy AMADEUS. Chtěl to, že Robert Bachman se vůbec neukázal ve firmě a vzal na 14 dní dovolenou a to náhle, že má nějakou krizi v rodině.“
TOM: “ Musíme je, co nejdříve najít, aby nenapáchali, co nejvíce škody.“
SEMIR: “ Už jsi vyhlásila…..“
TINA: “ už dávno. Kdyby byli někde ubytovaní,….“
SEMIR: “ No výborně.“
V hotelu PUPP…………. Katrina a Andrea dorazili k hotelu. Vystoupili se stříbrné Octavie a šli do hotelu.
K hotelu přijelo černé BMW ze kterého vystoupil Robert Bachman. Šel za svým přítelem Markusem Gerlachem do pokoje.
Katrina nahlásila na recepci, že s ní jde Andrea do jejího pokoje a že zase hned půjdou pryč.
V pokoji číslo 206………….
ROBERT: “ Ty jsi takovej vůl, že necháš….“
MARKUS: “ Tak mi vypadli…“
ROBERT: “ jak ti mohli vypadnout řidičák a občanka v tom ukradnutým autě, který pak necháš u dálnice…..a ještě k tomu zbraň….“
MARKUS: “ Tý zbraně jsem si všiml až na poslední chvilku.“
ROBERT: “ Teď nás najdou fízlové. Ty jsi fakt vůl.“
MARKUS: „Tak to doděláme???!“
ROBERT: „Máš pravdu…..promiň, že jsem na tebe vyjel.“
MARKUS: “ To je dobrý.“
Katrina a Andrea šli okolo pokoje č. 206, protože Katrina bydlí v pokoji č. 20. Když Katrina a Andrea procházeli okolo 206 se zastavili a naslouchali………
MARKUS: “ Kde máš ty prázdný CD???? Na ten program….“
ROBERT: “ Jsou u mě ve škrtáni až ve spod…“
MARKUS: “ Kolik, že tohle dostaneme??ů
ROBERT: “ pěkných pár melounů, ale to mi můj odběratel neřekl, kolik přesně mi dá.“
MARKUS: “ A, kde??“
ROBERT: “ V Düsseldorfském přístavu,. V 13:30.“
Když Andrea a Katrina vyslechli tento moc zajímavý rozhovor. Tak rychle šli do hlavní haly.
ANDREA: “ tak o tom by měl vědět Semir.“
KATRINA: “ to je váš případ??“
ANDREA: “ Ano. A patří do našeho případu. Určitě to byl ten….“
KATRINA: “ Tak mu to dej vědět…“
Andrea volá Semirovi. Semir mobil nezvedá, protože není v kanceláři. Andrea si říká, ať to Semir konečně vezme. Okolo kanceláře jde Tina a tak mobil vezme.
TINA: “ Ahoj Andreo.“
ANDREA: “ Ahoj Tino. Kde je Semir??“
TINA: „Už jde.“
Semir přišel do kanceláře.
TINA: “ Chce s tebou mluvit Andrea.“
Tina předala Semirovi mobil. A přišel Tom.
SEMIR: “ Ahoj miláčku.“
ANDREA: “ Ahoj. Mám pro tebe jednu a moc důležitou věc.“
SEMIR: “ jakou??“
ANDREA: “ Vím, kde je ten…..“
SEMIR: “ Myslíš Bachmana…..A, kde jsou??“
ANDREA: “ V hotelu PUPP. A vim, kde mají sraz.“
SEMIR: “ Radši se držte dál a kde??“
ANDREA: “ V Düsseldorfském přístavu v 13:30.“
SEMIR: “ Když tak je nenápadně sledujete a dej mi vědět.“
ANDREA: “ Dobře.“
Jen, co Bachman a Gerlach uslyšeli jejich místo konání s odběratelem, hned k nim přišli za zadu. Andrea ani nestačila něco říci Semirovi, tak ji Bachman vyrval mobil z ruky.
ROBERT: “ Jestli chcete ještě vidět vaše pěkný dívenky tak přijeďte na danou adresu, kterou vám řekla.“
Než Semir stačil něco říci tak Bachman zavěsil. Bachman a Gerlach odešli a Andreou a Katrinou z hotelu, nasedli do auta a odjeli do Düsseldorfského přístavu.
Semir seděl ve své židli a byl z toho celý pryč……
SEMIR: “ Bachman a Gerlach mají Andreu a Katrinu….“
TOM: “ Kde na ně přišli??“
SEMIR: “ Katrina bydlí ¨v jednom hotelu, kde jsou také Bachman a Gerlach…..“
TINA: “ Stihla aspoň ti Andrea říct, kam je zavedli??“
SEMIR: “ Odjeli do přístavu v Düsseldorfu.“
Tom najedou vstal ze židle a stál mezi dveřmi u Tiny. Oba dva byli na cestě……. Semir dál seděl.
TOM: “ Tak jdeš??“
SEMIR: “ Už jdu.“
Tina se ještě zastavila u Hota a Bonráta, ať se jedou podívat do hotelu PUPP, ať zajistí stopy v pokoji Gerlacha a Bachmana. A vyslechnou recepčního, kdy se v hotelu ubytovali. Hote a Bonrát šli splnit úkol.
V přístavu…..……. Andrea a Katrina jsou uvězněny v malé místnosti s malým oknem. Obě dvě mají zalepené ústa lepící páskou, svázané ruce lanem.
Robert a Markus mezitím vyřídili obchod se svým odběratelem z Itálie. Odběratel jim dal skoro 3 mil eur, hned odjel pryč s falšovanými CD.
MARKUS: “ Co uděláme s těmi….“
ROBERT: “ Musíme se jich zbavit.“
MARKUS: “ Nemyslíš zrovna…“
ROBERT: “ To právě myslím, ale nejdřív to tady uklidíme a ty dvě ženy odděláme.“
MARKUS: “ no dobře, ale to uděláš ty…já na to nemá žaludek…“
ROBERT: “ No dobře!!!“
Mezitím Andrea a Katrina si mezi sebou sundali pásky z úst.
KATRINA: “ Co mají s námi za lubem??“
ANDREA: “ Ale jedno vím jistě. Budou nás chtít zbavit.“
KATRINA: “ Doufám, že Semir přijede, co nejdřív.“
ANDREA: “ Neboj……oni tu budou jako na koni…“
KATRINA: “ Kdybychom si mohli sundat ty lana.“
Andrea uviděla lesknoucí plochu na zemi pod oknem. Šla se tam podívat. Bylo to sklo, které zvedla do ruky, které měla svázané za zády. Začala si řezat sklíčkem lana na rukách. Když se jí to povedlo tak to udělala i Katrině. Když Katrina byla rozvázaná tak šla k oknu a pokoušela se otevřít okno pomocí pinetky, kterou měla ve vlasech.
ANDREA: “ jde to??“
KATRINA: “ jde to, ale ztěžka. Nechceš to zkusit ty??“
ANDREA: “ Tak mi to puč.“
Andrea se pustila do práce. Katrina hlídala dveře. Když se Andree podařilo odemknout zámek na oknu, tak otevřela okno a Andrea vylezla jako první oknem ven.
ANDREA: “ Vzduch je čistej.“
KATRINA: “ Tak já teda lezu.“
Katrina vylezla ven.
KATRINA: “ Kam teď??“
ANDREA: “ Musíme se někam schovat, aby nás nenašli.“
KATRINA: “ tak se po něčem podáváme.“
Katrina a Andrea šli pomalu a schovávali se, aby je Robert a Markus neviděli. Nejednou si jich všiml Markus. Viděl jak Andrea se mihla mezi 2 železnými krabicemi a pak i Katrinu. Markus se také schovával. Pak je načapal ze zadu za železnou krabicí. Obě dvě se tak lekly, že pak spolu odešli za Robertem do hlavní budovy, kde se konal obchod.
ROBERT: “ Ale podívejme se…naše 2 krasavice chtějí utéct za svým miláčkem. Asi vás napadne, co s vámi uděláme..“
KATRINA: “ To nás chcete zabít??“
ROBERT: “ Správně holčičko.“
Robert šel blíž ke Katrině a hrozně moc se mu líbila. A chtěl jí dám pusu, ale nejdřív promluvil…
ROBERT: “ Tak, která půjde jako první.“
ANDREA: “ Hlásím se dobrovolně.“
ROBERT: “ No výborně…“
KATRINA: “ ty se zbláznila….“
ANDREA: “ vždyť to je jedno, která z nás zemře jako první.“
ROBERT: “ Moje řeč.“
Markus si všiml policejních aut z okna, která byla vidět z dálky a pomalu se blížili k nim.
MARKUS: “ Máme návštěvu.“
Markus a Robert přivázali Andreu a Katrinu k sobě zády. Ruce měli svázané lany, seděli na zemi. Markus došel pro benzín, Robert to zatím připravoval na velký oheň, aby pěkně shořela budova a 2 osoby v ní. Robert si pak vzal benzín od Markuse, k Andree a Katrině udělal benzínovou cestu a okolo nich udělal benzínový kruh. Benzínem pak polil i Katrinu a Andreu.
Dálniční policie mezitím pomalu dorazili k baráku. Robert a Markus zmizli z baráku jako pár nad hrncem. Andrea a Katrina volají o pomoc, oheň se k nim pomaloučku blíží po udělaných benzínových cestách. Komisařové dálniční policie vystoupili z aut.
TINA: “ Mám se o ně postarat??“
SEMIR: “ Já půjdu s tebou.“
TOM: “ Mám se postarat o ty dva?“
SEMIR: “ Jestli mi uděláš s mým autem….“
TOM: “ Semire, vždyť já vůbec nešrotuji auta ve velkém jako ty….“
SEMIR: “ No dovol…a kdo minulý týden sešrotoval 5 služebních aut…“
TINA: “ Že vám skáču do řeči, že by jsme konečně něco udělali…to si můžete vyříkat později….“
SEMIR: “ Máš pravdu…“
Tom nasedl do BMW a jel za Markusem a Robertem, Tina se Semirem se postarali o Katrinu a Andreu. BMW dohnalo Markuse a Roberta na dálnici A1. Mezitím Semir se staral o oheň, Tina se dostala ke Katrině a Andree. Rozvázali jim lana z rukou a pak rychle proběhli ohněm. Markus a Robert se nějak musí zbavit BMW s modrým majáčkem za předním sklem. Před nimi jede kamion s auty, které jsou staré. Tina, Semir, Andrea a Katrina hledají cestu ven z baráku. Markus začal střílet po kamionu s auty, ale hlavně po pásek, kterými jsou uvázaná auta, aby při jízdě nesjela na dálnici. Poslední auta sjela na dálnici a řidiči měli práce, aby se jim vyhnuli a měli starosti, aby udrželi svá vozidla na dálnici. Ale po chvilce se udělal velká hromadná havárie. BMW v pohodě prokličkovalo mezi auty. Jen, co Tina, Semir, Andrea a Katrina vyšli z baráku explodoval a všichni leželi na zemi velkým tlakem, který vznikl při výbuchu baráku. Markus a Robert se řítili velkou rychlostí po dálnici. Ale najedou se před nimi objevilo nepojízdné auto v odstavném pruhu. Markusovo auto najelo velkou rychlostí na auto, letí vzduchem až dopadlo na dálniční odpočívadlo, auto skončilo na střeše. K nim přijelo BMW bez škrábanců. Tom hned dal vědět na služebnu, co se stalo.
V Düsseldorfu už byla sanitka pro Katrinu a Andreu, aby se o mě postarali. A ještě je utěšoval Semir. Po chvilce k nim přišla Tina.
Najednou se přijelo BMW bez škrábanců. Semir nemohl uvěřit vlastním očím. Semir šel za Tomem.
SEMIR: “ Tak to mu nevěřím….“
TOM: “ To by jsi měl…“
Semir si obhlížel své autíčko a ještě si mezi sebou vyříkali, co začali před tím. Tina se zatím postarala o Katrinu a Andreu.
Konec!!!
Autorka: Tina11

Velký návrat 3/4

9. 3. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Na služebně………. Semir, Tom a Tina se sešli před služebnou. Všichni šli společně na služebnu a zastavili se u Andrey.
ANDREA: “ Máte jít za šéfkou.“
Komisařové šli za šéfkou do kanceláře.
ŠÉFKA: “ Jaké jsou novinky.“
SEMIR: “ Meibach byl bezproblémový zaměstnanec. Vycházel ze všemi kolegy dobře, až jednoho.“
TOM: “ Je to jistý Robert Bachman. Meibach a Bachman se neměli moc v lásce.“
TINA: “ Ale zase na druhou stranu se nejvíce bavil s Michalem Bergerem.“
ŠÉFKA: “ Bavil se Meibach doma o práci???“
TINA: “ Vůbec. Akorát si občas přinesl práci, ale to bylo výjimečně. Jinak mu hodně pomáhal Berger, který občas byl u něho doma.“
TOM: “ Z firmy nesmějí vynášet důležité informace. Jinak by mohla firma zkrachovat.“
ŠÉFKA: “ jestli jsem to pochopila správně, tak by mohl někdo zneužít informace, udělat nějaké chyby a pak to hodit na firmu AMADEUS. A firma MICROFORT by byla z obliga.“
SEMIR: “ Pochopila jste to dobře. Firma MICROFORT by se mohla bránit tím, že jim to poslali správné data a firma AMADEUS to prostě zničila a pak by mohli firmy mezi sebou ukončit vztahy. Meibach a Berger jsou takový miláčci ředitele.“
ŠÉFKA: “ Mluvili jste s tím Robertem Bachmanem??“
TOM: “ Vůbec jsme s ním nemluvili.“
ŠÉFKA: “ Ať se Andrea podívá na toho Bachmana v počítači.“
SEMIR: “ Dobře.“
ŠÉFKA: “ Co to černé Porsche??“
TINA: “ Majitel Porsche – Hanz Mayer mu někdo ukradl Porsche dneska ráno. O kolegů z Bonnu jsme zatím nedostali fax, že majitel nahlásil krádež auta.“
ŠÉFKA: “ Už se ozval Hartmut???“
TOM: “ Zatím ne.“
ŠÉFKA: “ Když……“
SEMIR: “ My víme. Pokud něco budeme mít dáme vám vědět.“
Tina, Tom a Semir odešli z kanceláře a šli do Semirovi kanceláře. Semir zavřel za sebou dveře.
SEMIR: “ Tak já jdu připravit to překvápko.“
TOM: “ To nás v tom necháš samotný??“
SEMIR: “ vy to tu nějak zvládnete.“
Na Tomově stole zvoní telefon. Tina ho zvedne. Volá Hartmut, že má nějaké novinky. Tina zavěsila.
TINA: “ Volala Hartmut, že něco našel.“
SEMIR: “ Tak vám přeji příjemnou zábavu.“
Semir odešel z kanceláře.
TOM: “ Semir si to představuje jako Hurvínek válku.“
TINA: „tak ho nech. Podívej se, Semir se na to těší jako malej kluk.“
V tom k nim příjde Andrea.
ANDREA: “ Vy víte, co pro mě chystá Semir??“
TINA: “ Víme, ale je to tajná operace, kterou nesmíme říct.“
ANDREA: “ Tak mi aspoň naznačte o co jde.“
TOM: “ Pak nebudeš překvapená.“
TINA: „Nesmíme nic říct.“
TOM: „Najdeš nějaké informace o Robertu Bachmanovi??“
ANDREA: „Dobře.“
Andrea šla hledat informace.
TINA: “ tak navrtíme Hartmuta??“
TOM: “ Jsem pro.“
U Hartmuta……………
HARTMUT: “ Kde jste nechali Semira??“
TINA: “ Připravuje překvápko pro Andreu.“
HARTMUT: “ Můžu vědět, co??“
TOM: “ Semir bude představovat Andree svoji sestru Katrinu. Katrina tu chce zůstat až do konce života.“
HARTMUT: “ Semir má sestru??“
TINA: “ Jo a je o 10 let mladší než Semir.“
HARTMUT: “ kde byla tu celou dobu??“
TOM: “ Byla v Turecku u maminky a studovala střední školu.“
HARTMUT: “ A, že se Semir nepochlubil dříve.“
TINA: “ Necháme Semira Semirem. Tak, co jsi naše??“
HARTMUT: “ ty kulky, co jste našli v pneumatice, tak jsou ráže 9 mm a byli vystřeleny z automatické zbraně.“
TOM: “ To je všechno??“
HARTMUT: “ Ano. Ale ještě jednou to prohlédnu.“
Večer na služebně…………. Tina sedí v Semirově a Tomově kanceláři na Semirově židli. Sedí tak znuděně, že by šla nejraději domů. Přišel k ním Tom se 2 hrníčky s kávou. Jeden hrníček postavil před Tinu.
TINA: “ Děkuju.“
TOM: “ Dělal jsem pro tebe s láskou.“
Tom zrovna dává Tině pusu, když přichází Andrea.
ANDREA: “ Můžu vás vyrušit??“
TOM: “ Ale ano.“
TINA: “ Co pro nás máš.“
ANDREA: “ Dívala jsem se na toho Roberta Bachmana. Má moc zajímavý rejstřík.“
Andrea předala Tomovi informace o Bachmanovi.
TOM: “ Díky.“
ANDREA: “ Nemáte za, co.“
TINA: “ Tak si užij překvápko.“
ANDREA: “ Díky a dobrou noc. Ahoj.“
TINA, TOM: “ Ahoj.“
Andrea odešla pryč. Tom si čte papíry od Andrey.
TINA: “ Co je zajímavého.“
TOM: “ Máš milí Robert Bachman už seděl před 20 lety. Jeho pravé jméno je Mark Schneider.“
TINA: „A za, co seděl??“
TOM: “ Seděl za znehodnocení jednoho počítačového programu. V programu předělal data. Firma pak zkrachovala ve které pracoval.“
TINA: “ Možná, že Bachman bude chtít udělat to samé jako před 20 lety.“
TOM: “ je to možný.“
Najedou se ozvalo ťukaní na futra dveří do Semirovi kanceláře. Tina s Tomem se podívali na Hartmuta, který stál mezi dveřmi.
HARTMUT: “ Ahoj.“
TINA, TOM: “ Ahoj.“
TINA: “ Co pak pro nás máš??“
HARTMUT: “ Prohledal jsem ještě jednou toho Golfa a našel toto.“ Ukázal jim CD.
TOM: “ Víš, co je na to CD?“
HARTMUT: “ Nevim, co na tom CD.“
TINA: “ Dej to sem.“
Tina si vzal od Hartmuta CD a šla k počítači. CD dala do počítače, po chvilce k ním přišli Tom a Hartmut. Jen, co se to načetlo CD tak se objevila tabulka, že se musí zadat heslo.
TINA: “ Někdo zná heslo??“
HARTMUT, TOM: “ Ne.“
TINA: “ Že ty ses na to už díval??“
HARTMUT: “ Nedíval.“
TINA: “ Ale nekecej. Jde to na tobě vidět, že…..“
HARTMUT: “ Zase máš pravdu.“
TINA: “ má někdo nějaký nápad??“
HARTMUT, TOM: “ Ne.“
TINA: “ To jsem si myslela.“
Tina začala dávat – zkoušet nejrůznější hesla – typická hesla – datum narození Meibacha, krátká slova. Pak Tina zkusila zadat jméno Adéla a vyšlo to.
HARTMUT: “ To je program na padělání dalších programů. Původní program pak mám znehodnoceny jeho data.“
TOM: “ Bachman v tom zase jede.“
Doma u Andrey a Semira…………. Andrea a Katrina se seznámili a spolu si moc rozumějí. Katrina pozvala Semirovi děti – Michala a Adelinu.
Už bylo moc pozdě, děti už spali. Katrina, Semir a Andrea si povídali nad láhví červeného vína. Katrina ještě něco prozradila o sobě: Katrina vystudovala střední školu zaměřenou na počítače. V Turecku nemohla najít dobré místo v nějaké firmě a tak se rozhodla, že se pojede podívat na svého bratra Semira a že si v Kolíně nad Rýnem najde nějakou pořádnou a dobrou práci u nějaké firmy. V Kolíně už chce zůstat navždy. Katrina nemá žádného přítele a že si tu v Kolíně někoho najde. Jinak Katrina je milá, hodná, mladá, pěkná, zábavná, málo náročná, spolehlivá, ukecaná, pracovitá a bezproblémová dívka z Turecka.
Semir ukazuje fotky z jejich svatby, dovolených – nejenom oni 4, ale také dovolené s Tinou a Tomem. Fotky dětí. Také Katrině ukázal pár fotek z Tomovi a Janovi svatby. Katrina se rozplývala na pěknými fotkami ze svateb.
Právě narazili na Tomovu svatbu, kde na fotce je Tina s Tomem před kostelem.
KATRINA: “ Tině to tu strašně moc sluší. Vypadá tu jako princezna.“
ANDREA: “ Máš úplnou pravdu. Každý jí to říkal.“
KATRINA: “ Jaký jsou Tina s Tomem??“
SEMIR: “ Taková normální rodinka. Skoro vůbec se nehádají….mají se pořád rádi…..“
ANDREA: “ Ale jinak jsou opravdu fajn. Zažiješ s nimi velkou legraci. Všichni s Tinou a Tomem vycházejí dobře. Jsou to naše taková zlatíčka.“
KATRINA: “ Ale Tina není němka??“
SEMIR: “ Jak jsi to poznala??“
KATRINA: “ když jsem ji viděla poprvé tak…….“
ANDREA: “ Tina pochází z Itálie. Narodila se v Miláně, ale na tohle to by ses měla sama.“
KATRINA: “ Tak to mi je jasný. A, kdo to je?“
Katrina drží v ruce svatební fotku Jana a Eleny.
SEMIR: “ To je Tinina kamarádka Elena a její manžel Jan. Jan pracuje u policie. Krátkou dobu pracoval u nás u dálniční policie.“
KATRINA: “ taky to tu Eleně strašně moc sluší.“
ANDREA: “ Elena a Jan mají 2 děti – Šarlotku a Barbaru…..a taky mají psa Endyho.“
KATRINA: “ já miluji psi. A jaký jsou??“
SEMIR: “ taky jsou pro nás taková druhá zlatíčka. Dalo by se říct, že jsou úplně stejný jako Tom s Tinou.“
ANDREA: “ Elena a Jan budou mile překvapeni jako já dneska večer.“
Katrina teď drží v ruce společnou fotku s Hotem a Bonrátem, kde je také Bonrátův syn Jochen, který stojí uprostřed nich.
KATRINA: “ Kdo je tohle?“
ANDREA: “ To jsou naši kolegové v uniformě – hote a Bonrát. Uprostřed je Bonrátův syn Jochen.“
KATRINA: “ A kolik mu je??“
SEMIR: “ Je mu mezi 20-25 lety. Proč se ptáš??“
KATRINA: “ jen tak. A byla jsem zvědavá kolik mu je.“
ANDREA: “ Už sis hledala nějakou práci??“
KATRINA: “ ještě ne, ale zítra začnu. A podívám se nějakých malých bytečkách.“
ANDREA: “ Můžu se ti zítra podívat na internet.. ráda ti pomůžu s výběrem.“
SEMIR: “ Můžu jenom doporučit.“
KATRINA: “ To budeš hodná.“
ANDREA: “ Ráda vždy pomůžu.“
Ráno na služebně……………. Tina s Tomem už byli dávno na služebně v plné kráse. Na služebnu přišel polomrtvý Semir bez Andrey. Ještě Semira strašně bolela hlava ze včerejší noci.
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA, TOM: “ Ahoj.“
TINA: “ Kde pak máš svou drahou polovičku??“
SEMIR: “ Andrea dneska nebude v práci, protože je celý den s Katrinou. Něco spolu zařizují.“
TOM: “ Usuzuji podle tvého výrazu v obličeji, že jste všichni včera trochu protáhli.“
SEMIR: “ když se Katrina rozpovídá nemá to žádný konec. Nemáte prášek na hlavu a vodu.“
Tina podala platíčko s prášky na hlavu a Tom sklenici vody.
SEMIR: “ Díky.“
Semir zapil prášek vodou a přišel Bonrát. Bonrát na Semira promluvil hlučnějším
hlasem.
BONRÁT: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Můžeš mluvit potichu. Hrozně mě bolí hlava.“
BONRÁT: “ Včera jste to s Andreou nějak protáhli.“
SEMIR: “ Přejdeme na jiné téma. Co jste včera zjistili beze mě??“
TINA: “ Plno Hartmut. Hartmut našel moc pěkné CD v Golfu. CD slouží k padělávání dat na programech, které zkouší firma AMADEUS.“
SEMIR: “ Moc pěkný nápad pro krach firmy, ale Meibach by byl tak blbej, aby měl tohle v úmyslu a navíc byl miláčkem ředitele.“
TOM: “ Vzpomínáš na jméno Robert Bachman, které nám řekl ředitel??“
SEMIR: “ Ano. On je pod kytičkami??“
TINA: “ Ne, ale Robert Bachman před 20 lety seděl za mřížemi za padělání programů a jeho firma pak zkrachovala.“
TOM: “ A ještě něco. Robert Bachman je falešné jméno. Jeho pravé jméno je Mark Schneider.“
SEMIR: “ A, co máš ty?“
BONRÁT: “ Já?“
SEMIR: “ Ano, ty.“
BONRÁT: “ Včera přišel fax od kolegů z Bonnu o tom ukradnutém Porsche.“
Bonrát předal Semirovi fax od kolegů z Kolína-Bonnu o tom ukradnutém černém Porsche.
TOM: “ Doufám, že jste vyhlásili po autě pátrání.“
BONRÁT: “ zajisté.“
Najednou se ozval telefon. Tina ho zvedla.
TINA: “ Kranichová, dálniční policie, …Dobře…..A, kde??….Za chvilku jsme tam. Díky za informaci. Naschle.“
Tina zavěsila.
TOM: “ Kam, že máme jet??“
TINA: “ Už se našlo Porsche.“
SEMIR: “ A, kde?“
TINA: “ Na dálničním odpočívadle na A3, 161km.“
SEMIR: “ Tak vyrazíme.“
Na A3…………. Místo nálezu bylo označeno policejními páskami a plno policistů a také zajišťování stop. Hote a Bonrát vyslýchali pumpaře, která stojí kousek od odpočívadla a pak se podívali na záznam z kamer.
Tina, Tom a Semir si obhlíželi černé Porsche. Tina si vzala gumové rukavice a sedla si do auta na místo řidiče. Zde prohledávala všechny skrýše. Pak otevřela přístrojovou desku, kde našla řidičský a občanský průkaz muže – Markus Gerlach. Po chvilce přišel Tom a sedl si na místo spolujezdce a nechal otevřené dveře. Semir stál u Toma.
TOM: “ Máš něco??“
TINA: “ Občanku a řidičák jednoho muže – Markus Gerlach.“
Držela je v ruce, aby je viděl Tom i Semir.
SEMIR: “ Náš zloděj tu nechal svůj podpis.“
TINA: “ Myslím si, že Gerlach a Bachman mají něco společného, ale taky nemusí.“
TOM: “ když to prověříš.“
Tom a Tina vystoupili z Porsche. Tina se otočila k autu a viděla něco pod řidičovým sedadlem. Sedadlo odsunula do předu a našla automatickou zbraň, která způsobila nehodu na dálnici. Tom a Semir čekali jenom na Tinu. Tom se Semirem už stáli u přední pásky. Tina vzala zbraň do ruky a šla za Semirem a Tom, aby jim ji ukázala.
TINA: “ nezdá se vám nějak moc náhod najedou??“
Přišli k nim Hote a Bonrát.
HOTE: “ Vyslechli jsme pumpaře benzínky a shlédli jsme video na kterém jde vidět pachatelův obličej.“
TOM: “ Někdo tu chce být odhalen.“
SEMIR: “ vy dva tu zůstanete, já s Tomem zajedeme za Hartmutem. Tino, ty se podívej na toto Gerlacha a na ty vztahy.“
TINA: “ Dobře.“
Tina dala zbraň do pytlíku, který ji podal Bonrát. Zbraň pak předala Tomovi a ještě dal Tině klíče od mercedesu. Tom a Semir vyrazili za Hartmutem v BMW a Tina odjela v mercedesu na služebnu.
…………..Pokračování příště………………

Velký návrat 2/4

6. 3. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Na letišti……………. Letadlo z Turecka přistálo na letišti Düsseldorf. Semir, Tom a Tina čekali na Katrinu v odbavovací hale. Jen, co Katrina zahlédla svého milovaného bratra Semira, tak byla v jeho náručí. Tina a Tom stáli o kousek dál.
TOM: “ Jako z romantického filmu….“
TINA: “ Objevení staré lásky po několika letech.“
Pak Semir a Katrina přišli k Tině a Tomovi.
SEMIR: “ Katrino, chtěl bych ti představit mé 2 kolegy – Toma Kranicha a Tinu Kranichovou.“
TOM: “ Velmi mě těší.“
TINA: “ Mě taky.“
Tina a tom si podali ruce s Katrinou.
KATRINA: “ Vy jste taky sourozenci??“
TINA: “ Né,….“
TOM: “ Jsme manželé…“
Tině zvoní telefon. Na mobilu se jí objevilo jméno: „Andrea“
TINA: “ Ahoj.“
ANDREA: “ mám pro vás práci.“
TINA: “ A, kde??“
ANDREA: “ Na A3 na 11km. Velká havárka v obouch směrech na A3.“
TINA: “ Už jsme na cestě. Ahoj.“
ANDREA: “ Ahoj.“
Andrea zavěsila.
TINA: “ Máme tu práci.“
SEMIR: “ kde???“
TINA: “ Na A3,11 km.“
SEMIR: “ Katrinu odvezu do hotelu a setkáme se na A3.“
TOM: “ Dobře.“
Na dálnici A3……………. Na místě už byli Hote a Bonrát. A přijel modrý mercedes, Tina a Tom šli k nim.
HOTE: “ Kde jste nechali Semira??“
TINA: “ Semir za chvilku přijde.“
TOM: “ Tak, co se tu stalo???“
BONRÁT: “ Černý Golf přeletěl prostřední svodidla a dopadl na přední kapotu a převrátil se na střechu…….“
HOTE: “ Svědkové viděli černé Porsche, řidič Porsche prostřílel Golfu pneumatiky.“
TINA: “ Pamatují si SPZ????“
HOTE: “ SPZ je AP 383.“
TOM: “ Ať se na to podívá Andrea.“
BONRÁT: “ Už se stalo.“
Najedou se objevilo stříbrné BMW. Semir šel ke skupince.
SEMIR: “ Ahoj.“
BONRÁT, HOTE: “ Ahoj.“
TOM: “ A, co jméno toho řidiče????“
BONRÁT: “ Řidič černého Golfu nepřežil nehodu a jmenuje se Petr Meibach.“
SEMIR: “ Řekneme tu někdo, co se tu stalo???“
TOM: “ Tak pojď se mnou.“
Semir a Tom se šli podívat na havarovaného Golfa v protijedoucím pruhu ve směru Kolín-jih a Hannover.
BONRÁT: “ Kde byl Semir????“
TINA: “ To by jste chtěli vědět, co???“
HOTE: “ Prý má něco pro Andreu…“
TINA: “ No….to má.“
BONRÁT: “ A, co to je-??“
TINA: “ Vám to řeknu a vy to vyžvaníte Andree……. V žádném případě..“
HOTE: “ Tak nám to jenom přibliž.“
TINA: “ Nic nepovím….“
Tom a Semir si prohlíželi černého Golfa. Pak se zadívali na Hota, Bonráta a Tinu.
SEMIR: “ Doufám, že Tina nevykecá…..“
TOM: “ Semire,…..Snad znáš Tinu na tolik, že by tě mohlo napadnout, že jim to nevykecá. I kdyby šlo o zboření světa tak jim neřekne….“
SEMIR: “ Jenom jestli ty nekecáš…..“
Tom vyndal 5 kulek ze zadních pneumatik černého Golfa a dal je do malého pytlíčku, který mu podal Semir. Šla k nim Tina, přelezla středová svodidla a zastavila se u Toma a Semira.
SEMIR: “ Doufám, že to nevědí???“
TINA: “ A, co??“
SEMIR: “ Tino,……“
TINA: “ Nic jsem jim neřekla….“
TOM: “ Co jsem ti řikal….“
SEMIR: “ Ať Hote a Bonrát pošlou Golf k Hartmutovi….“
TINA: “ Dobře.“
TOM: “ Tohle jim můžeš přidat.“
Tom předal Tině malý pytlíček s 5 kulkami. Pak všichni tři přelezli středová svodidla a šli ke svým autům.
Na služebně…………. Dálniční policie vešla na služebnu, šli za Andreou, ale ta byla pryč. Zvoní telefon. Tina ho zvedla. Tom a Semir jenom čekali, co jim Tina řekne.
Na služebnu volal majitel černého Porsche, kterém mu ukradli. Tina se napsala jeho jméno na lísteček. Spolu se rozloučili a Tina zavěsila.
SEMIR: “ Kdo to byl????“
TINA: “ Majitel černého Porsche. Jmenuje se Hanz Mayer. Auto mu včera večer někdo ukradl a dneska ráno to nahlásil.“
TOM: “ Kde to nahlásil??“
TINA: “ V Kolíně-Bonn. Kolegové nám pošlou jeho výpověď.“
Přišla Andrea.
SEMIR: “ Našla jsi něco???“
ANDREA: “ Ano. Petr Meibach se narodil 26.1.1963 v Mnichově. Byl zaměstnancem ve firmě AMADEUS, která se zajímá o počítače – nejrůznější počítačové programy, viry, hry,…., která vlastně tu zkouší a také by se dalo říct, že je i trochu vylepšují.“
TOM: “ A, co rodina??“
ANDREA: “ byl ženatý a měl jedno dítě. Za svůj život nic neudělal. Ve firmě pracoval od jejího založení – je to tak asi 10-15 let.“
TINA: “ Jak si firma vede na trhu??“
ANDREA: “ Dobře. Nemá, proč by měla zkrachovat. Firma AMADEUS spolupracuje s firmou MICROSOFT , která jim dodává programy,……..a firma jejich výrobky zkouší.“
TINA: “ Jak dlouho spolu spolupracují???“
ANDREA: “ Jen pár let….asi tak 5 let.“
SEMIR: “ Dáš nám adresy??“
ANDREA: “ Tady jsou.“
Andrea předala Semirovi 2 lístečky s adresami – sídlo firmy a adresu domů. Semir dal Tině adresu domů, Semir a Tom si nechali firmu.
ANDREA: “ Jaký máš to pro mě překvapení.“
SEMIR: “ Nechce se překvapit…uvidíš všechno večer…“
ANDREA: “ A, co to vlastně je.“
SEMIR: “ Všechno uvidíš večer.“
ANDREA: “ Už se moc těším.“
Během tohoto rozhovoru Tina s Tomem se vytratili před služebnu. Tina už byla na cestě k manželce mrtvého z dálnice. Semir dal pusu Andree a odešel za Tomem, který už seděl ve svém modrém mercedesu a čekal jenom na Semira. Semir si sedl na místo spolujezdce.
TOM: “ Kde pak ses coural??“
SEMIR: “ A, kam ses zase zatoulal ty??“
TOM: “ Tak vyrazíme na cestu???“
SEMIR: “ To bude lepší.“
Modrý mercedes odjel do firmy AMADEUS.
V grand hotelu PUPP………. Zde je ubytovaná Katrina Gerkhanová. Večer pak stráví u Semira a Andrey doma.
V tomto hotelu si dali sraz 2 muži – řidič z černého Porsche – Markus Berlách a Robert Bachman, který pracuje u firmy AMADEUS, jako počítačový programátor nových programů od firmy MICROSOFT. Sešli u Gerlacha v pokoji.
MARKUS: “ Tak to vyšlo. Petr Meibach je odklizen z cesty.“
ROBERT: “ Skvělý. Tak je tu další problém.“
MARKUS: “ Prosím tě jakej??“
ROBERT: “ Potřebuji pomoct s jedním programem.“
MARKUS: “ Rád ti s tím pomůžu….“
ROBERT: “ Díky, ale pak tě představím našemu řediteli a pak hezky rozjedeme náš kšeftík.“
MARKUS: “ Tak s tím naprosto souhlasím.“
U manželky…………. Manželka Adéla Meibachová je na zahradě u svého rodinného domku. Adéla si prohlížela květiny na záhonku a vybírala si je do vázy. Zatím měla jenom pár, ale chtěla velkou pěknou kytici – tulipánů. Když měla pěknou kytici, tak se u plotu zastavila vínová Octavia. Tina vystoupila z auta a šla k plotu, sundala si sluneční brýle a držela je v ruce. Adéla si všimla Tiny a šla za ní.
ADÉLA: “ Někoho hledáte??“
TINA: „Ano. Hledám paní Adélu Meibachovou.“
ADÉLA: “ To jsem já.“
TINA: “ Jsem od dálniční policie a moje jméno je Tina Kranichová.“
ADÉLA: “ Policie???? A, co potřebujete ode mě.“
TINA: “ Jde o vašeho manžela.“
ADÉLA: “ Něco se mu stalo??“
TINA: “ Bude lepší kdybychom si o tom promluvili uvnitř.“
ADÉLA: “ Ale jistě.“
Adéla otevřela Tině branku, spolu vešli do domku. Adéla dala natrhané tulipány do připravené vázy v obývacím pokoji na stole.
ADÉLA: “ Tak, co se stalo s mým manželem.“
TINA: “ Mám pro vás smutnou zprávu. Váš manžel zemřel při dopraví nehodě na A3.“
Adéle začali téct slzy z očí. Adéla si vzala kapesník a začala si slzy utírat.
ADÉLA: “ Už víte, kdo to udělal??“
TINA: “ Jsme teprve na začátku. Nevíte, kdo by měl nějaký problém nebo nepřátelé váš manžel???“
ADÉLA: “ Já……o ničem nevím. Petr se o práci málo bavil. Ani se nemohl moc bavit.“
TINA: “ A, proč??“
ADÉLA: “ Kvůli tajným informacím……jak……se zabývali novými programy.“
TINA: “ Šlo, aby nevynášeli z firmy tajné informace, aby se nezneužili.“
ADÉLA: “ Ano. Já jsem ani nevyptávala, protože mě počítače moc nezajímají.“
TINA: “ A, co problémy v práci???? Nesvěřoval jsem vám??“
ADÉLA: “ Manžela měl každý ráda a s každým vycházel dobře. Nikdo si na něho nestěžoval.“
TINA: “ A s kým si nejvíce rozuměl???“
ADÉLA: “ Teď mě nikdo nenapadá………..ale počkat. Docela si rozuměl s Michalem Bergerem. Občas chodili k nám…..“
TINA: “ Sem???“
ADÉLA: “ Ano.“
TINA: “ A vy jste si s Michalem Bergerem rozumíte???“
ADÉLA: “ Ano. Občas jsme spolu jezdili na dovolenou.“
TINA: “ Mě to zatím stačí. Nechám vás o samotě. Nechám vám tu vizitku, kdyby jste si na něco vzpomněla.“
Tina nechala svoji vizitku na stole před Adélou.
ADÉLA: “ Najdete cestu ven??“
TINA: “ Najdu. Naschle.“
ADÉLA: “ Naschle.“
Tina odešla a odjela na služebnu. Adéla Meibachová si v hlavě přehrávala ty nejkrásnější chvíle a vzpomínky se svým manželem Petrem požili.
Ve firmě AMADEUS………. Tom a Semir vešli do firmy a šli k recepci, kde stojí krásná blondýnka.
SEMIR: “ Dobrý den.
ŽENA: “ Dobrý den. co si přejete??“
SEMIR: “ Chtěli bychom mluvit s vaším ředitelem firmy.“
ŽENA: “ Chvilku vydržte. A koho mám ohlásit.“
TOM: “ Kranich a Gerkhan z dálniční police.“
Mladá dívka vzala telefon a zavolá sekretářce ředitele. Sekretářka to vyřídila řediteli a ředitel neměl žádné námitky, že může dálniční policie k němu do kanceláře.
ŽENA: “ Ředitel vás očekává.“
SEMIR: “ Děkujeme.“
TOM: “ Kde najdeme vaše ředitele??“
ŽENA: “ Náš pan ředitel sídlí ve 4. poschodí.“
Semir a Tom šli za ředitelem. Sekretářka je hned pustila do kanceláře.
TOM, SEMIR: “ Dobrý den.“
ŘEDITEL: “ Dobrý den. co potřebuje od nás dálniční policie.“
TOM: “ Jde o vašeho zaměstnance Petra Meibacha.“
ŘEDITEL: “ Co se mu stalo??“
TOM: “ Petr Meibach měl dneska odpoledne vážnou dopravní nehodu, při které přišel o život.“
ŘEDITEL: “ To je pro firmu moc hrozné. Meibach byl můj oblíbený zaměstnanec.“
SEMIR: “ S panem Meibachem tu každý vycházel???
ŘEDITEL: “ Ano, ale ani nejvíc se tu bavil s Michalem Bergerem.“
Najednou někdo zaklepal na dveře do ředitelovi kanceláře. Do kanceláře vešel
Michal Berger, v ruce měl papíry pro ředitele, které chtěl. Michal předal papíry ředitelovi.
MICHAL: “ Tady jsou ty papíry.“
ŘEDITEL: “ Děkuji. Vydržte tu ještě chvilku. Chci vám představit Michala Bergera. A tito pánové jsou od dálniční policie.“
SEMIR: “ Gerkhan.“
TOM: “ Kranich.“
MICHAL: “ Berger. Velmi těší. Kvůli čemu jste přišli.“
TOM: “ přišli jsme kvůli vašemu kolegovi Petru Meibachovi.“
SEMIR: “ Váš kolega přišel o život při nehodě na dálnici A3.“
MICHAL: “ To je mi líto Adély. Petra jsem měl hrozně moc rád. Vycházeli jsme spolu dobře.“
SEMIR: “ A, co je náplní vaší práce??“
MICHAL: “ Zkoušíme nové programy so počítačů hry – jestli nemají nějakou závadu a někdy u her sedíme celý den.“
ŘEDITEL: “ To je nemám šanci je od toho odtrhnout na oběd, protože jsou tak do toho zažraný.“
TOM: “ To si umíme představit. Ještě by mě zajímalo můžete vynášet z firmy nějaké informace……“
MICHAL: “ Musíme pracovat velice diskrétně. Kdyby se dostali nějaké informace ven z firmy tak by někdo mohl zneužít dané informace a firma by mohla zkrachovat a nebo může mít velké problémy.
ŘEDITEL: “ Teď mě napadl jeden člověk, který by mohl mít něco proti Meibachovi.“
TOM: “ A jak se jmenuje??“
ŘEDITEL: “ Robert Bachman. On a Meibach se neměli moc v lásce. Dalo by se říct, že se pořád hádali.“
SEMIR: “ Myslím, že by jsme mohli mít motiv, ale vždy to může být o ničem jiném. Nám to zatím stačí.“
TOM: “ Kdybychom jsme něco ještě potřebovali rádi se vám ozveme a nebo vy zase nám.“
Semir předal řediteli svoji vizitku. Pak se rozloučili s ředitelem a Michalem Bergerem.

………….Pokráčko jako vždy příště……….

Povídka č. 56: Velký návrat 1/4

3. 3. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Na služebně………. Celá služebna měla polední přestávku kromě 4 lidí – Hota, Bonráta, Toma a Tiny. Tina Tom byli v Semirově kanceláři, prohrabávali se papíry, které dávali do desek. Přišli k nim Hote a Bonrát.
HOTE: “ Copak děláte dneska večer???“
TINA: “ Proč???“
BONRÁT: “ Jestli nechcete jít s námi na bowling???“
TOM: “ A, kdo tam všechno jde??“
HOTE: “ My dva, Semir a Andrea…..a potřebujeme další posilu. Jestli nemáte něco naplánované.“
TINA: “ Na večer nic nemáme…..“
BONRÁT: “ Tak přijdete??? Když nic nemáte…“
TOM: “ Tak mi přejdeme. Kdy a kde???“
HOTE: “ V Düsseldorfu v té bowlingové restauraci v 19:00.“
BONRÁT: “ Nevíme, kdo by ještě šel.“
TOM: “ Ale na bowling je určitý počet lidí.“
HOTE: “ No to jo, ale my máme zamluvené 2 dráhy a tak musíme…“
BONRÁT: “ Už víte??“
TINA: “ A, co šéfka??? Ta by nešla??“
HOTE: “ Na šéfku se vrhneme až přijde z oběda……kdo ještě??“
TINA: “ A, co Elena a Jan??“
BONRÁT: “ No to je dobrý nápad…“
HOTE: “ Ale o ty se postaráte vy dva.“
TINA: “ Dobře.“
TOM: “ Ještě něco máte na srdci???“
BONRÁT: “ Takže v 19:00 v Düsseldorfu.“
TOM: “ Budeme tam.“
Hote a Bonrát odešli z kanceláře.
Na služebnu přišli Andrea a Semir. Semir šel do kanceláře za Tomem a Tinou.
SEMIR: “ Výměna stráží.“
TOM: “ Už jdeme.“
SEMIR: “ Jdete s námi večer??“
TINA: “ Jdeme.“
SEMIR: “ A, kdo ještě??“
TOM: “ Jestli budou souhlasit Elena a Jan.“
SEMIR: “ Kdo se postará o ty dva.“
Tom nenápadně ukázal prstem na Tinu. Semir to pochopil a na nic se neptal.
Večer na bowlingu………. Všichni pozvaní se tu sešli – Hote, Bonrát, Semir, Andrea, Tina, Tom, Elena, Jan a šéfka. Rozdělili se na 2 skupinky – 1. skupinka byla dívčí a ještě se k nim přidal Bonrát a 2. skupinka byla mužská. Všichni si užili plno legrace, skupinky mezi sebou soutěžili. Byli tu až do zavírací doby.
Ráno doma u Tiny a Toma………. Tom už dávno seděl u snídaně v kuchyni. Po chvilce přišla Tina.
TINA: “ Dobré ráno.“
TOM: “ Dobré ráno.“
Dali si ranní pusu.
TINA: “ Tak, co budeme dělat, když máme ten svátek..“
TOM: “ Že by jsme si udělali pěkný den – jen sami??“
TINA: “ Jsem pro. A, co víkend??“
TOM: “ To nějak vyřešíme…“
Tina si sedla Tomovi na klín a dali si prvomájový polibek, v tom zazvonil zvonek u dveří a ještě zvoní Tinin mobil na kuchyňské lince. Tina a Tom si dávali pusu skoro za každým slovem……
TINA: “ Musím vzít mobil.“
TOM: “ Chvilku ještě vydrží…“
TINA: “ Může to být důležitý….“
Tina šla zvednout svůj mobil a Tom šel otevřít návštěvě – Semir a Andrea + děti. Šli rovnou do kuchyně, kde byla Tina a zrovna telefonovala se svoji maminkou a pozdravila se na dálku se Semirem a Andreou. Malý Michal se šel přivítat s Tinou osobně. Všichni se ujali míst u stolu, když Tina dotelefonovala s maminkou, tak položila mobil na kuchyňskou linku a zaujala místo u stolu.
TOM: “ Tak, co máte pro nás??“
SEMIR: “ Jednu takovou nabídku.“
ANDREA: “ Jde o takový zájezd pro 2 rodiny se 2 dětmi. Budou tam takové hry pro děcka….no právě sháníme tu druhou rodinu.“
TINA: “ A to jer na tento víkend??“
ANDREA: “ Ano….dneska je nástup..“
TOM: “ Kde toje???
SEMIR: “ U Bodamského jezera.“
ANDREA: “ Měli by jsme bydlet v jedné velké chatce a nebo každá rodina ve své chatce, ale tohle se dozvíme až na místě. „
TOM: “ A jak jsou zařízené chatky??“
ANDREA: “ Dost bohatě..“
TINA: “ No a, na kdy by jsme tam měli být???“
SEMIR: “ To je úplně jedno. Prý když přijedeme i večer, protože mají plno chatek tak, by je nemuseli všechny stihnout uklidit, kdybychom třeba přijeli dříve…“
ANDREA: “ Pojedete s námi???? Budeme moc….“
SEMIR: “ Jestli nemáte něco naplánované..“
TINA: “ Zatím nic nemáme v plánu…“
TOM: “ Já by jsem byl pro…..“
ANDREA: “ Tak to je super…“
TOM: “ tak v kolik vyrazíme na cestu???“
SEMIR: “ Je to úplně jedno. Stejnak by jsme vyrazili až kolem 14:00 nebo 15:00.“
TOM: “ No když přijedete mezi 14:00 a 15:00. Bude to úplně ideální.“
SEMIR: “ Dobře. A kde??“
ANDREA: “ Nám je úplně jedno..“
TINA: „A, co tady u nás??“
SEMIR: “ Tak dobře.“
Odpoledne u Toma a Tiny…………. Semir a Andrea + děti se stavili u Toma a Tiny, kde si ještě rozdělili pár věcí. Pak společně odjeli k – Bodamskému jezeru do Tettnangu.
Když po 3-4 hodinách dorazili do Tettnangu, tak Andrea a Tina šli na vrátnici, kde dostali klíče od jedné velké společné chatky.
V Tettnangu je plno chatek, které jsou dělané pro turisty, kteří přijedou jsem na dovolenou a nebo pro výletníky, kteří třeba přijeli lodí ze Švýcarska a nebo z Rakouska. Mají tu velké množství chatek pro rodiny, školy, pro 2 nebo jednotlivce. Chatky jsou dost dobře vybaveny a jsou celé dřevěné. Areál se nachází v pěkné přírodě u malého rybníčku. Celý areál je oplocen, aby jsem nešli nějací cizí lidi, kteří tu nemají rezervaci. V areálu najdeme plno obchůdků s občerstvením pro turisty, ale i pro ubytované lidi, další krámky – suvenýry,……………. Taky se tu nachází velký bazén a bazén pro malé děti.
Druhý den se pak domlouvali, co budou dělat dneska a další dny. Dneska se pojedou podívat do Freidrichstafenu, kde je velký přístav pro výletní lodě, které brázdí po Bodamském jezeru. Další den se pojedou podívat do velkého města Ulmu, kde se koná velká oslava. Město Ulm slaví 550 let od založení. Tak tu jsou všelijaké stánky s jídlem, s drobnými věcmi – kováři, keramika, včelařství a další dobová řemesla. Taky tu jsou soutěže pro děti. Další dva dny si zamluvili projížďky po Bodamském jezeře. Jedna projížďka je do švýcarského přístavu Arbon, kde jsi prohlédli město a přístav. A druhá projížďka vedla do rakouského města a přístavu Bregenz. Zde si prohlédli město a přístav. Také si prohlédli město Freidrichstafenu, kde měli vždy svá auta, když jeli na projížďku lodí a pak odjeli do místa ubytování.
Jednou večer…………. Bylo velmi pozdě – asi tak 2 hodiny ráno. Venku strašně pršelo jako z konve. Tom se najedou probudil a v obličeji byl vyděšený výraz, protože se mu zdál strašný sen – noční můra. Podíval se vedle sebe, ale Tina byla pryč. Najedou se otevřeli dveře do ložnice a tam stála silueta nějakého člověka, ale nebylo vidět, kdo to pořádně je. Tom si hned pomyslel, že to je někdo z jeho snu. Ale do ložnice přišla Tina a Tomovi se hned ulevilo a rozsvítil lampičku. Tina se podívala na Toma a posadila se na postel.
TINA: “ Něco se snad stalo??“
TOM: “ Nic se nestalo“
TINA: “ Podle tvého výrazu v obličeji…soudím, že se ti zdála noční můra…“
TOM: “ Zase máš pravdu. Kde pak jsi byla??“
TINA: “ Byla jsem se podívat na naše kluky. Tak půjdeme spát??“
Tina zalezla do postele a pokoušela se usnout. Tom zhasl lampičku a přitulil se k Tině. Společně usnuli.
Ráno…………. Tom se probudil a Tina ještě spala, ale tak napůl. Tom se pomalu natáhl pro mobil, aby zjistil kolik je hodin. Tina se napůl probudila.
TOM: “ Nechtěl jsem tě probudit..“
TINA: “ To je dobrý. Už jsem byla napůl probuzena. Kolik je??“
TOM: “ Za 5 minut půl deváté.“
TINA: “ Tak to mám do 9:00 čas.“
TOM: “ Já se přidám k tobě.“
Tom se přitulil k Tině, dal Tině malou pusu na tvář, spokojeně leželi dál v posteli.
TINA: “ Jaká byla ta tvoje noční můra??“
TOM: “ Byla..taková…“
TINA: “ Tak povídej. Já to chci vědět…“
TOM: “ Ty se na to těšíš jako malý dítě..“
TINA: “ Jako pohádku před spaním.“
Tom začal vyprávět Tině jeho noční můru, která byla o nich dvouch. Spolu vyšetřovali případ a na konci jejich případu, Tina byla u jednoho mrtvého těla a přišel jeden chlap, který mířil na Tinu zbraní. Než se Tom vzpamatoval tak Tina ležela na zemi vedle mrtvého muže. Tom hned k ním běžel, ale Tina mu zemřela v jeho náruči.
TINA: “ Nechceš přejít na jiné téma??“
TOM: “ Jsem stejného názoru.“
TINA: “ A jaký to bude??“
TOM: “ Jedno už vím….“
Tina a Tom si dávali jeden polibek za druhým.
Semir se probudil, ale Andrea ještě spala. Tak vstal z postele po tichu.
U snídaně už seděli Tina s Tomem. Děti si hráli v obýváku se kterými se Semir pozdravil.
SEMIR: “ Jsem ranní ptáčata??“
TINA: “ Proč se ptáš??“
SEMIR: “ No, že sedíte jako první.“
TOM: “ Tak jsme si trochu přivstali, abychom si mohli v klidu zabalit věci.“
Druhý den služebně………. Na služebně skoro nikdo nebyl kromě Andrey. K Andree přišli Hote a Bonrát.
BONRÁT, HOTE: “ Ahoj.“
ANDREA: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ kde jsou všichni???? Že tu není Semir, Tom ani Tina.“
ANDREA: “ Semir někam ráno jel. Tina s Tomem se mi vůbec nesvěřili.“
HOTE: “ To se divim, že ti Semir neřekl, kam jde.“
ANDREA: “ Asi je to moc tajné, protože pro mě má překvapení.“
BONRÁT: “ Jak romantické.“
Na letišti v Düsseldorfu…………. Zde byli komisaři z dálniční policie – Semir, Tom a Tina. Čekali tu na letadlo z Turecka.
TOM: “ Jak to, že si mám neřekl, že máš sestru???“
SEMIR: “ To bylo moje tajemství.“
TINA: “ Jato, že nepřijdeme s maminkou??“
SEMIR: “ Mamince se chce nikam jezdit a Katrina si tu chce najít novou práci.“
TINA: “ O kolik let je mladší??“
SEMIR: “ O 10 let.“
Z rozhlasu se ozvalo: „Let číslo 237/TR z Turecka za 15 minut přistane na letišti.“
Mezitím na dálnici…………. Černý Golf jel po dálnici A3 směr na Kolín-centrum. Najednou se objevilo černé Porsche, které mělo velice naspěch. Řidičem černého Golfu je mladí programátor Petr Meibach. Černé Porsche dojelo Golfa, řidič prostřelil Golfu pneumatiky. Petr Meibach držel kontrolu nad vozidlem jenom chvilku a pak prudce najel na středová svodidla a letěl do protijedoucích pruhů dálnice A3, která vede na Kolín-jih a na Hannover. Golf dopadl čumákem na dálnici, skončilo na střeše. Hnedka se začala tvořit velká havárka za Golfem, ale také ve směru Kolín-centrum.

………….Pokráčko zase příště………….

Velká konkurence 3/3

28. 2. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Na služebně…………. U šéfky v kanceláři se konala velká porada ohledně případu.
ŠÉFKA: “ Takže auto se našlo, víme, kdo to je, ale pořád jsme na mrtvém bodě.“
TOM: “ Zítra dovezeme auto Petrovi Solmsovi.“
TINA: “ Podle toho vypadá, že Thomas Berger zemřel nevině.“
TOM: “ Ted zjišťujeme pravý důvod, proč se Hanz Bachman a Petr Solms nemají v lásce.akorát víme, že to v tom ta vražda Petrovi přítelkyně.“
ŠÉFKA: “ Nové informace hnedka za mnou.“
TINA: “ Máte nějaké informace o Andree a Semirovi???“
ŠÉFKA: “ Nic se nezměnilo. A, co děti???? Nezlobí??“
TINA: “ Ne.“
Tina s Tomem odešli z kanceláře a zastavili se Andrejiného stolu. Přišli k nim Hote a Bonrát.
TOM: “ Už dal vědět Hartmut??“
HOTE: “ Jo…barva laku se shoduje, kterou našel Hartmut na BMW a Octavii.“
TOM: “ Něco dalšího nenašel??“
HOTE: “ Ne.“
V Tinině kanceláři zvoní telefon. Tina jde zvít telefon. Tině volá maminka.
TOM: “ Hote, pojedeš se mnou odvést auto??“
HOTE: “ Ale, ano.“
Hote a Tom odešli ze služebny. Tina se vrátila k Bonrátovi a brala si do ruky klíče od auta, mobil a bundu.
BONRÁT: “ Ty někam jdeš??“
TINA: “ Jestli chceš jít se mnou pro děti do školky??“
BONRÁT: “ Velmi rád s tebou půjdu.“
Na okruhu Petra Solmse……………. K okruhu přijeli 2 auta – modrá Chevy Corvetta a policejní Porsche. Když Petr zahlédli přijíždět auta hned za nimi vyrazil. Tom předal Petrovi klíčky od Chevy.
PETR: “ Mám pro vás něco zajímavého.“
TOM: “ A, co je to??“
PETR: “ Nedávno jsem našel pár informací k tomu pašování zbraní z Ruska. Ty poznámky jsou mé přítelkyně.
Všichni 3 šli do kanceláře Petra Solmse. Petr Solms vytáhl papírové desky s informacemi.
PETR: “ Nevím jestli ještě Hanz Bachman obchoduje se zbraněmi až do ted nevím.“
TOM: “ Možná, že má ještě kontakt na svého odběratele.“
HOTE: “ A jméno obchodníka?? To by nám velmi pomohlo.“
PETR: “ Objevuje se tu jméno Michial Romanov.“
TOM: “ A jaké zbraně??“
PETR: “ Hlavně samopaly za které dostane Bachman hodně peněz.“
Hote se ještě vybavoval s Petrem a Tom odešel z kanceláře a volal na služebnu.
BONRÁT: “ Dálniční policie,…….“
TOM: “ Je někde poblíž Tina???“
BONRÁT: “ Hned ti ji předám…“
Bonrát předal sluchátko Tině.
TINA: “ Tak, co máš na srdci??“
TOM: “ Miláčku, potřebuji něco zjistit o Michailovi Romanovi a jeho obchodech a jestli má nějaký obchozy s Hanzem Bachmanem.“
TINA: “ Dobře. Pokusím se něco najít.“
TOM: “ Díky. Ahoj a posílám ti pusu.“
TINA: “ Taky ti posílám pusu. Ahoj.“
Tina zavěsila a pustila se do práce. Bonrát a šéfka mezitím starali o všechny děti. A jak jim to jde.
Na služebně…………. Když malý Péťa uviděl vcházet svého otce Toma, tak se k němu rozeběhl. Tom si vzal Péťu na ruku a přivítali se velkou pusou, šli za Tinou.
TOM: “ Co tady všichni dělaj??“
TINA: “ Mamča musel někam jet, ale večer už tu a máme ji přivézt.“
TOM: “ Máš něco??“
TINA: “ Michail Romanov je dost velký obchodník s ruskými zbraněmi, se kterýma obchoduje do Číny, Sýrie, Iránu, Barmy, Srí Lanky, Indie, Afrických států a Venezuely. Za loňský rok si vydělal skoro 6 miliard dolarů….“
TOM: “ Pěkná částka penízků…“
TINA: “ Romanov nejenom obchoduje se zbraněmi, ale i s vojenskou technikou a municemi. Hanz Bachman stále obchoduje s Romanovem. Bachman mu dodává zbraně, munice, vojenskou techniku, ……..a za vojenskou techniku dostává pěkný peníze..
TOM: “ Bachman není blbej. Peníze pak investuje do okruhu,…..“
TINA: “ V blízké době by se měl uskutečnit obchod mezi nimi. Pak nám dá vědět Interpol.“
Na okruhu Hanze…………. Hanz seděl ve své kanceláři a nudil se. Přišel k němu jeho společník Martin.
MARTIN: “ Už se ti ozval tvůj ruský kámoš??“
HANZ: “ Romanov přijede příští týden jak jsme se domluvili.“
MARTIN: “ A, co Petr Solms??“
HANZ: “ Právě mě nic nenapadá..“
MARTIN: “ Abych taky řekl mám taky v hlavě prázdno.“
Ráno na služebně……………. Na Andreiným stole zvoní telefon. Tom byl poblíže než Tina, protože byla v kuchyňce si pro kafe. Než se Tom stačil vzpamatovat tak Tina zvedla telefon.
TINA: “ Kranichová, dálniční policie……“
Tina se začala podezřele usmívat a zářit jako sluníčko. Tom se začal svolávat Hota, Bonráta a šéfku, aby šla k nim. Když Tina dotelefonovala s lékařem, tak se všichni sešli u stolu.
TOM: “ Tak, co se děje??“
TINA: “ Mám plno dobrých zpráv. Jedna lepší než ta druhá.“
ŠÉFKA: “ Tak nám to řekněte.“
HOTE: “ Nenechávej si ti pro sebe.“
TINA: “ Andrea je už na normálním pokoji až 2 den a Semir je z nejhoršího venku, ale ještě několik dní bude trvat než z toho úplně odpojí z přístrojů.
BONRÁT: „Tak to se musí oslavit.“
HOTE: “ Nepůjdeme navštívit Andreu??“
ŠÉFKA: “ Jen běžte. Bude mít velkou radost.“
TINA: “ Ještě jedna věc. Když se Andrea byla na pokoji tak se ptala na své děti.“
Odpoledne…………. Dálniční policie udělala takovou větší přepadovku u Andrey v nemocnici s jejími dětmi. Také přijeli Jan a Elena. U Andrey všichni strávili dosti času až zapomněli, že řeší nějaký případ.
Martin Bachman volal se svým dodavatelem spíše překupníkem se zbraněmi Michailem Romanovem. Dohodli se na schůzce na konci tohoto týdne na jejich oblíbeném místě (starý opuštěný zámek Königstein v Kolíně-Bonn) ve 12:30.
Na služebně…………. Odpoledne Iterpool dal vědět dálniční policii, že se bude konat schůzka mezi Martinem Bachmanem a Michailem Romanovem na jejich místě na zámku Königstein.
Mezitím…………. Se ztratil Petr Solms. Jeho kamarádi Michal, Patrik a Mark ho sháněli všude, kde mohl být. Michal se zajel podívat k němu domů, ale tam Petr nebyl. Patrik a Mark otevřeli ranní poštu, kde byla obálka s dopisem pro mě a na okruhu už byl Michal.
V dopise stálo: „Moji vážení konkurenti, že vašeho kamaráda Petra Solmse uvidíte i neuvidíte, když porušíte pár mých pravidel, jinak váš kamarád Petr bude mrtvý. Váš konkurent Martin Bachman.“
MICHAL: “ Jsem pro, to věděla policie.“
MARK: “ Já taky, ale takhle to Petra dostaneme do bezpečí.“
PATRIK: “ Ale radši jsem pro tu policii a možná, že se Petr dostane za zajetí živ a zdráv.“
MICHAL: “ Kde ho můžou věznit???“
PATRIK: “ Místo, které zná jenom on a ten jeho poskok.“
MARK: “ Kdo to dá vědět dálniční policii???“
PATRIK: “ Tak klidně ty.“
MARK: “ No a dobře a číslo je kde.“
MICHAL: “ Tady.“
Michal podal Markovi Tomovi .
Na služebně je takový blázinec, že každý neví kam dřív skočit a, co má udělat. Tina zrovna se bavila přes pevnou linku s Interpolem a do toho začal zvonit Tomův mobil,který leží na Andreiným stole. Tina, co nejrychleji domluvila s Interpolem, zvala Tomův mobil, který měla při ruce. Mark všechno pověděl Tině, co se stalo s Petrem. Tom se najedou vzpomněl na svůj mobil a začal ho hledat. Šel za Tinou jestli ho náhodou nemá. Tom právě přišel k Tině, když dotelefonovala s Mark.
TOM: “ Jak vědí, že ho někdo unesl???“
TINA: “ Kluci dostali dopis od Martina Bachmana, že ho unesl neznámo kam.“
Tina ukázala Tomovi jeho mobil.
TOM: “ Tak s tím jsme tak trochu nepočítali. A, co Interpol???“
TINA: “ S ním jsem mluvila a ti mi řekli, že našli tajný úkryt, kde si Bachman a Romanov vyměňují své věci.“
TOM: “ A, kde to je???“
K nim přišla šéfka.
TINA: “ Je to starý zámeček Königstein v Kolíně-Bonnu, který je už pár let opuštěný a zchátralí.“
ŠÉFKA: “ Jak tak poslouchám, že přicházím on nové věci.“
TOM: “ Petr Solms byl unese, ale kam….to je otázka.“
ŠÉFKA: “ Zajeďte se podívat do toho zámečku a kdy, že má proběhnout obchod??“
TINA: “ Interpol počítá buď dneska nebo zítra. A Interpol mi dal ještě 2 lety se kterým by mohl přiletět Romanov z Ruska.“
ŠÉFKA: “ Herzbergera a Dietra pošlete na letiště. A, kdy by měl přiletět???“
TINA: “ Jeden let je dneska a letadlo přiletí kolem 17:00 a druhý let je až zítra okolo 13:00 na Kolínském letišti.“
ŠÉFKA: “ Takže úkoly jsou zadané tak se můžete pustit do práce.“
TOM: “ Budeme vás průběžně informovat.“
ŠÉFKA: “ Hlavně dejte Herzbergerovi a Dietrovi portrét Romanova.“
Šéfka odešla do své kanceláře a přišli Hote a Bonrát.
TINA: “ Mám tu pro vás práci.“
BONRÁT: “ Zase os šéfky….Tak, co to je.“
TINA: “ Pojedete na letiště, kde budete pozorovat Michaila Romanova.“ Podala jim portrét Romanova.
HOTE: “ Dobře. Kdy letadlo přiletí???“
TINA: “ Je to spoj RS3077 a přistane na Kolínském letišti okolo 17:00.“
BONRÁT: “ Tak vyrazíme na cestu.“
Hote a Bonrát odešli se převlíc do civilu a pak vyrazili na letiště.
Před zámečkem……………. Tina s Tomem vystoupili z auta, které stojí v lese (hustý a velký) a byl kousek od zámku a šli k zámku. Zámeček je hodně zdevastovaný a všude je jsou nápisy : „Vstup na vlastní nebezpečí“. Zámek Königstein je rozlehlý a ještě k němu patří další okolní domky, pole,………Tina s Tomem přišli k hlavním dveřím, kde byl jeden velký železný zámek.
TOM: “ Rozdělíme si cestu.“
TINA: “ Nic jiného nám nezbývá.“
Tom vešel do zámku severní stranou a Tina východní stranou zámku. Oba dva se ozbrojili a šli se zbraní v ruce. Každý nakukoval do místností, jestli tam není Petr Solms. Najednou se jejich cesty sešli, když Tina uviděla Tomův stín od slunce. Tom zase uviděl Tinin stín od slunce. Oba dva se pomalu pohybovali až na sebe namířili zbraněmi, ale nevystřelili na sebe. Hned odložili zbraně.
TINA: “ Vypadá to, že jsme na špatné adrese.“
TOM: “ A, kde by mohli být Petr Solms.“
TINA: “ Možná, že něco vypátrali Bonrát s Hotem.“
Na chvilku bylo mezi nimi ticho a Tina uslyšela záhadný hlas a šramot.
TINA: “ Slyšíš to taky???“ Promluvila tichým hlasem.
TOM: “ A, co???“ Tom též promluvil tichým hlasem.
Oba dva byli znovu potichu. Tina šla za hlasem, které ji za rohem tuhleté velké místnosti, kde stojí Tom. Tina hned pomohla Petrovi Solmsovi. Sundala mu pásku z úst.
PETR: “ Jak jste mě tu našli??“
TINA: “ Trocha pátrání v papírech a tajné zdroje.“
Tom hned k nim přišel. Tina hledala po kapsách švýcarský kapesní nožík, který má vždy u sebe. Nožem pak přeřízla Petrovi lana na rukách a na nohách. Tom uviděl z okna přijíždět jedno auto.
TOM: “ To máme milou návštěvu.“
PETR: “ Heinz Bachman a jeho kumpán tu budou mít obchod s Romanovem. Za chvilku by tu měli být…..“
TINA: “ To by nám mohli pomoct Bonrát a Hote.“
Jen, co Tina dořekla větu, Tomovi zvoní telefon a zvedne ho. Volá mu Hote.
TOM: “ Máte něco???“
HOTE: “ Jsme u zámku v lese, kde vy máte auto“ Tom mu skočil do řeči.
TOM: “ Tak to dejte vědět šéfové, že jsme v zámku, máme Petra Solmse a potřebujme pomoct.“
HOTE: “ Jasně a jdeme vám naproti.“
TOM: “ Díky.“
Hote zavěsil. Jejich služební auto – stříbrná Škoda Octavia stála vedle Tinini vínové Octavie. Zatím Hote a Bonrát sedí v autě.
BONRÁT: “ Tak, co??
HOTE: “ Potřebují naši pomoct. Mají Petra a ať to ví šéfka a zavolat posilu.“
BONRÁT: “ Tak jim vyhovíme.“
Hote dal vědět na služebnu a vzala to šéfka. Pak jim šli naproti do zámku. Tina, Tom a Petra šli východním křídlem, kde šla Tina.
Hote a Bonrát vešli do zámku severní křídlem, kde šel Tom. Prošli spojovací dlouhou a úzkou chodbou až došli do východního křídla.
Romanov a Bachman mezitím se dohadovali na ceně zboží, Romanov si ho pečlivě prohlížel – ruské kulomety, granáty, zbraně………. Pak šli spolu ven, kde Bachman ukázal Romanovi tank, který stojí v hangáru. Jeho pomocník Martin zůstal v zámku, ale tohle to nevěděli Tina, Tom a Petr, kteří se spolu bavili na hlas.
TOM: “ Kam šli??“
TINA: “ Bachman tu má ještě něco schovaného….a potřebuje se toho zbavit.“
PETR: “ Třeba tu vojenskou techniku. Tu Romanov velice rád kupuje za velký peníze.“
TOM: “ A, co nejvíce??“
PETR: “ Tanky, vojenská auta do terénu, a tak…..“
Martin byl schovaný ve vedlejší místnosti a mířil na ně zbraní, vystřelil po nich. Tina, Tom a Petr se strašně lekli. Dálniční policie se ozbrojila a pomaloučku se blížila k Martinovi a navzájem si kryla záda. A občas po sobě střelili.
Bachman a Romanov se šli podívat, co se děje. Bachman uviděl Tinu ze zadu a vystřelil po ní, ale Tom byl rychlejší a zchodil ji na zem. O zbytek se postarali Hote a Bonrát – začali střílet po Bachmanovi a Romanovi. Martin už byl připoutaný želízky k tyči, aby neutekl. Bachman a Romanov vzali nohy na ramena a utíkali k autu. Tom pomohl Tině ze země, a rychle běželi ke svému služebnímu autu. Mezitím přijeli posili, Hote zůstal v zámečku a Bonrát se vydal napomoct Tině a Tomovi, kteří už byli v autě a pomalu couvali z lesa na silnici.
Hote s kolegy se postaral o zámek a Petra. Bachman a Romanov už najížděli na dálnici A2, kde jim byli v patách Tina s Tomem. Pomalu je dohánělo policejní Porsche – Bonrát. Romanov si vzal zbraň do ruky, nabil ji a pak se vyklonil z okýnka a střílel po vínové Octavii.
TOM: “ To si dělají srandu.“
Tina kličkovala mezi auty, aby se vyhnula některým kulkám, ale pár kulek se jich zavrtalo
do Octavie.
TINA: “ Chudák moje autíčko.“
TOM: “ Aspoň jednou nepojízdný……“
TINA: “ Tome,……..ale zase na druhou stranu by měl radost Semir.“
Policejní Porsche dohnalo Octavii. Bachman najednou sjel z dálnice a dálniční policie je následovala. Romanov už neměl náboje a tak přestal střílet. Silnice vedla do malé vesničky, cesta vede mezi poli. A do vesnice je to ještě 50 km. Bonrát najednou dostal nápad, že Bachmana a Romanova dostanou do takových kleští. Bonrát sjel z této silnice na polní cestu. Cesta vede na farmu, kde si Bonrát vypůjčil traktoristu, spolu pak jeli na silnici a zastavili o pár kilometrů dál. Traktorista zastavil svůj traktor s valníkem přes silnici a schválně dělal, že mu nejde nastartovat motor. Bachmanovo auto narazilo vysokou rychlostí na valník s bramborami, letělo vzduchem a pak spadlo čumákem na zem. Vínová Octavia prudce zabrzdila těsně před valníkem. Bonrát se mezitím postaral o Bachmana a Romanova, kteří byli těžce zraněni. Traktorista odjel s traktorem pryč, Octavia dojela pro Bonrátovo auto na farmu a dali to vědět na služebnu.
O 2 dny později………. Semir ležel s Andreou na pokoji. Tak celá služebna se šla podívat, ale také přišli Jan a Elena.
Asi tak o 14 dní později je propustili z nemocnice. Semir a Andrea budou delší čas mimo provoz – budou si užívat klid a pohodu, ale to hlavní, že nebudou chodit do práce.
Bachmanův okruh zkrachoval a Petr Solms se svými přáteli pokračovali v plné kráse se svým okruhem, který jim ted vynáší hodně peněz.


Konec!!
Autorka: Tina11

Velká konkurence 2/3

23. 2. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Na okruhu …………. Tento úkryt je na okraji Kolína, kde je velká hala ve tvaru velkého hangáru pro letadla a ještě malá závodní dráha pro sportovní auta.
Tento hangár spravují 4 mladíci – Patrik, Petr, Michal a Mark. Tito chlapci závodně jezdí s auty a před tím závodili ma multikárách jako děti do 18 let. Každý den pilně jezdí na závodní dráze a také tu mohou jezdit malí kluci na multikárách z celého širokého okolí. Půjčují i sportovní auta klukům a holkám až od 18 let s platným řidičským průkazem.
Jejich hangár je vylepený různými plakáty s auty. V zadní části hangáru stojí jedna velká skleněná vitrína s poháry, které Patrik, Petr, Michal a Mark vyhráli na závodech v Německu, ale i v zahraničí.
Patrik, Petr, Michal a Mark se znají už od dětství a všechno dělali společně. Společně založili tento hangár s dráhou. Výstavba jim trvala asi tak 5-6 let. Klukům se daří dobře a mají dobré sponzory. Občas na jejich dráhu jezdí i ti nejlepší závodní jezdci z celého světa a dostávají moc velké peníze a někdy dostanou vstupenky na jejich závody, jezdci se opět rádi na jejich okruh vracejí, protože kluci jsou moc příjemní a mají kvalitní služby a vyhoví každému přání zákazníkovi.
V tomto velkém objektu, který je oplocený, zde stojí ještě jeden takový malý dům, kde mají schována všechna auta, která používají na okruhu a také svá pěkná závodní auta, která mají strašně moc rádi a váží si jich.
Když přijeli Petr, Patrik, Michal a Mark do jejich království a každý přijel svým osobním autem, které zaparkovali u malého domu, kde je pěkný stín a nikdo na ně nevidí. Petr a Patrik šli do jejich hlavní stanu – jejich taková správní dům u velkého hangáru, Michal a Mark šli otevřít malý dům se všemi auty. Když společně otevřeli dveře toho domu tak se Michal zarazil a po chvilce Markovi došlo, že chybí jedno auto. Byla to tmavomodrá Chevy Corvetta, která zavila včerejší večerní autonehodu na dálnici A2. Michal zašel pro Petra, aby mu ukázal, co se stalo. Když přišli Petr, Patrik a Michal k domu tak Mark držel v ruce malý lístek s nápisem: “ Těž se na příště.“
PETR: “ Už mě ten Hanz pěkně štve. Jestli si myslí, že do toho zatáhne, tak to se mu nepodaří.“
MICHAL: “ Dneska ráno jsem slyšel v rádiu, že modrá Chevy Corvetta zavinila nehodu, kdy večer silně pršelo. Jeden člověk zemřel a 2 jsou v kritickém stavu.“
PETR: “ Ještě něco řikali???“
MICHAL: “ Corvetta měla velice na spěch a na radaru nebyla zachycena….“
MARK: “ SPZ????“
MICHAL: „SPZ nebyla, protože….“
PETR: “ Byla postříkaná říjnovým sprejem, co je na trhu.“
PATRIK: “ Že ho to pořád baví. Nejenom, že je naštvaný, že jsme mu zvali zákazníky a ještě do toho tahá tudle nehodu, která se stala před několika lety.
MARK: “ Nebude lepší když se spojíme s policií, která to vyšetřuje???“
PETR: “ Zkusíme to. Kdo to vyšetřuje??“
MICHAL: “ Dálniční policie.“
PETR: “ Teď tu nehodu nechte plavat a vyvezeme všechny auta a pak dáme vědět dálniční policii.“
PATRIK: “ Budeme se zmiňovat o tý nehodě??“
PETR: “ Ještě se uvidí.“
MICHAL: “ Já si myslím, že jo. Když se pak policie bude dívat na Hanzův životopis, tak tu budou jako na koni.“
PETR: “ Asi máš pravdu.“
Ve výrobně vánočních ozdob…………. K firmě přijel modrý mercedes s modrým majáčkem za předním sklem, ale nebyl zapnutý. Před firmou stála velká cedule s nápisem: „Hofmann a.s.“ Tina s Tomem vešli do firmy a zeptali se na recepci firmy, kde najdou ředitele této firmy.
Ředitel firmy jim řekl Tině a Tomovi, že Thomas Berger byl dobrý zaměstnanec a vždy bylo na něj spolehnutí. Hlavně Thomas Berger měl zakázky do USA, kde vymýšlel nové tvary a které sám navrhoval a maloval. Na Bergera si nikdo nestěžoval a každý ho měl rád. Neměl žádnou rodinu a ani nežil s přítelkyní nebo manželkou.
Na služebně…………. Na služebnu přišli Tom a Tina. Tom se zastavil u Hota a Bonráta, jestli se někdo neozval kvůli té tmavomodré Chevy Corvettě.
Tina vzala zvonící telefon u Andrey na stole.
TINA: “ Dálniční policie, Kranichová.“
PETR: “ Dobrý den, Petr Solms. Volám kvůli té Corvettě, která způsobila tu včerejší nehodu.“
TINA: “ A vy jste majitelem toho auta??“
PETR: “ Ano.“
TINA: “ Můžete přijít k nám na služebnu??“
PETR: “ Ale, ano přijdu. Budu u nás tak za hodinku.“
TINA: “ Dobře. Naschle.“
PETR: “ Naschle.“
Tina zavěsila, přišla k ním šéfka a zastavili se u Tiny i Hote, Bonrát a Tom.
ŠÉFKA: “ Kdo, že přijde??“
TINA: “ Majitel toho auta, co způsobilo včerejší nehodu na A2.“
ŠÉFKA: “ Jak jste dopadli ve firmě???“
TOM: “ Jako vždy. Bergera měli rádi a každý s ním vycházel dobře.“
TINA: “ Hlavně dělal zakázky do USA, které sám navrhoval.“
HOTE: “ Jsem zvědav, vo nám řekne majitel toho auta.“
TINA: “ Podle hlasu vypadalo, že tu nehodu neudělal on.“
TOM: “ No, uvidíme s čím příjde.“
Na okruhu Hanze Bachmana……………. Hanz Bachman je konkurent našich 4 mladíků – Patrika, Petra, Michala a Marka. Nemají se moc v lásce, kvůli jednomu incidentu, který se stal asi tak před 15 lety, kdy Hanz obvinil Petra Solmse, nespáchal vraždu své přítelkyně, která měl strašně moc ráda Petra a dělala v reklamní firmě jako vedoucí malé firmy.
Petr se Hanzem byli dříve moc dobří kamarádi i s Patrikem, Michalem a Markem do té doby než se stala tato hrozná věc.
Hanz zabil Petrovu přítelkyni kvůli tmou, že dělal kšefty se zbraněmi z Ruska a Petrova přítelkyně na to přišla a chtěla to říci Petrovi a že pak to řeknou na policii. Než to stačili říct Petr a jeho přítelkyně na policii, tak Petrova přítelkyně byla mrtvá u nich doma.
Hanz si obhlížel nabouranou Chevy Corvettu, která patří Petrovi. Hanz měl radost, že se Petr dostane do velkých problémů a když se k tomu ještě připočítá ta vražda před 15 lety.
K Hanzovi přišel jeho spolupachatel Martin Klain, který pomáhal Hanzovi při kšeftování se zbraněmi z Ruska.
HANZ: “ Už se těším až poldové přijdou na tu minulou nehodu.“
MARTIN: “ Víš, že při té včerejší nehodě zemřel jeden člověk a 2 jsou těžce zraněni.“
HANZ: “ To mi je úplně jedno, at se z toho Petr Solms dostane pěkně sám.“
MARTIN: “ Já si to nemyslim. Ti jeho kamarádíčkové mu pomůžou a jestli mu pomůže i policie půjdeme oba dva do basy. A od tam se dostaneme až za dlouho. A jestli to všechno vyžvaní a fízlové tu budou jako na koni…“
HANZ: “ To vím taky!!!! I bez tebe!!!! Ale ten obchod musíme dodělat jinak jsme…..“
MARTIN: “ To už mě taky napadlo.“
Na služebně…………. Petr Solms se podíval na video tou nehodou v Tomově kanceláři, kde byla i Tina.
TOM: “ Kdo vám ukradl Chevy Corvettu??“
PETR: “ Můj vyválí kamarád Hanz Bachman…..my spolu máme takové problémy…“
TINA: “ Jaké problémy???“
PETR: “ Začalo to před 15 lety, kdy Hanz zabil moji přítelkyni….“
TOM: “ Jestli nechcete nám to vyprávět tak nemusíte….“
TINA: “ Kde najdeme toho Hanze Bachmana???“
PETR: “ Na jeho okruhu u dálničního nájezdu A6 směr na Berlín a Hamburk, kde se tyto dálnice rozdělují. Je u toho i motorest.“
TOM: “ Pokusíme se od vaše bývalého kamaráda dostat tu Chevy Corvettu, ale kterou budeme nejdřív muset odvést na technické oddělení.“
PETR: “ Dobře.“
TINA: “ Kde jste byl, kdy se stala ta nehoda??“
PETR: “ Slavili jsme narozeniny mého kamaráda.“
TOM: “ Kdo tam všechno byl??“
PETR: “ Já a moji kamarádi, se kterými mám náš okruh.“
TINA: “ Byli jste tam celý večer??“
PETR: “ Ano a přespali jsme všichni u mého kamaráda.“
TOM: “ To nám zatím stačí a kdy se něco potřebovali tak si za vámi přijdeme.“
PETR: “ Doufám, že moji Corvettu najdete v pořádku. Je to můj takový miláček….“
TINA: “ Určitě..“
Petr se rozloučil s Tinou a Tomem, odešel ze služebny.
TOM: “ Zjistíš něco o tom Hanzovi Bachmanovi??“
TINA: “ Už jdu na to.“
Tina odešla k počítači, k ní přišla šéfka. Po chvilce i Tom. Tina zadala jméno do počítače a vyšli ji informace o Bachmanovi. Jeho trestní rejstřík je moc pěkný a dlouhý.
TINA: “ Hanz Bachman seděl za mřížemi před 15 lety za vraždu Petrovi přítelkyně – Moniky.“
ŠÉFKA: “ Kdo to vyšetřoval??“
TINA: “ Kriminálka v centru Kolína.“
ŠÉFKA: “ Pokuste se nějak získat ten případ. At víme víc.“
TOM: “ Petr Solms je majitelem Chevy Corvetty a tu Corvettu mu ukradl bývalí kamarád Hanz Bachman.“
ŠÉFKA: “ Zajeďte se tem podívat a tu Corvettu odvezte Hartmutovi…“
Na okruhu Hanze Bachmana…………. Hanz byl ve své kanceláři. Martin uviděl, že k nim na okruh se blíží modrý mercedes s modrým majáčkem za předním sklem. Martin hned šel za Hanzem do pracovny.
MARTIN: “ Máme jeden problém.“
HANZ: “ Jakej????“
MARTIN: “ Jsou tu fízlové.“
HANZ: “ A, kde jsou???“
MARTIN: “ Za malou chvilku tu budou. Určitě si jsou pro auto.“
HANZ: “ On jim to všechno vyžvanil. Petr Solms mi už leze na nervy.“
Martin uviděl z okna Tinu a Toma.
MARTIN: “ Už jsou tu.“
HANZ: “ Tak jdeme na to.“
Martin a Hanz šli za Tinou a Tomem, kteří se dívali na závodní dráhu.
HANZ: “ Můžeme vám nějak pomoct??“
TOM: “ Hledáme pana Hanze Bachmana.“
HANZ: “ Tak to jsem já a tohle je můj kolega Martin Klain.“
TINA: “ Velice nás těší.“
MARTIN: “ S kým máme tu čest??“
TOM: “ Kranich, dálniční policie a tohle je moje kolegyně..“
HANZ: “ No a, co potřebuje od nás dálniční policie??“
TINA: “ Jde o jedeno auto, které způsobilo včerejší nehodu. Při nehodě přišel jeden člověk o život a další 2 lidé jsou v nemocnici a bojují o život.“
MARTIN: “ Dneska ráno jsme to slyšeli v rádiu. A o jaké auto jde??“
TINA: “ Jedná se o modrou Chevy Corvettu….“
TOM: “ A od jednoho člověka jsme dostali typ, že by mohla být u nás.“
HANZ: “ Aha…a jak poznáte tu pravou???“
TINA: “ Na levé straně má škrábanec, kde má stopy stříbrném laku.“
TOM: “ Můžeme vidět vaše auta????“
MARTIN: “ Ale zajisté.“
Martin a Hanz odvedli Toma a Tinu ke garáži s auty. Dálniční policie se hned zadívala tmavomodrou Chevy Corvettu.
TOM: “ Můžeme si to auto odvést???“
HANZ: “ Ale zajisté.“
TINA: “ Klíče od vozu.“
Martin dal Tině klíče od Chevy Corvetty.
HANZ: “ To je vše???“
TOM: “ Ano.“
Tom a Tina se rozloučili. Tina nasedla do Chevy Corvetty a Tom nasedl do mercedesu a odjeli za Hartmutem na KTU.
Martin a Hanz odešli do pracovny.
HANZ: “ Já toho Petra Solmse nenávidím……“
MARTIN: “ Solms všechno vyžvanil fízlům….“co ted uděláme???“
HANZ: “ Nevim, ale nějak se musíme pomstít Petrovi a těm jeho kamarádíčkům.“
MARTIN: “ Chceš, aby zkrachovali???“ to by se ti asi nepodařilo, mají plno sponzorů.“
HANZ: “ To už mě taky napadlo, ale to chce něco jiného…..“
MARTIN: “ Ale, co???“
HANZ: “ Na něco snad přijdeme.“
Na Petrově okruhu…………. Petr a jeho kamarádi – Patrik, Mark a Michal seděli u závodní dráhy a dívali s, jak to jezdí veřejnosti v multikárách.
MARK: “ Tak, co ti řekli u dálniční policie???“
PETR: “ Pokusí se mi najít mého miláčka….“
MICHAL: “ Byl bych hrozně rád, kdyby dostali za mříže Bachmana a Klaina. Když si představím, co ti všechno provedli…..“
PATRIK: “ To si tu přeje každý.“
PETR: “ Nechcete se bavit o něčem jiném???“
MARK: “ Jsem stejného názoru.“
…………..Pokračování jako vždy později………………

Povídka č. 55: Velká konkurence 1/3

19. 2. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
V celém Německu vládlo pěkné podzimní období. Tento večer, kdy se stala strašná věc, tak pršel jako z konve – byla pěkná bouřka a foukal silný nárazový vítr. Toto počasí trvalo asi třetí den, ale vždy jenom večer.
Večer u Toma a Tiny………… Tina s Tomem seděli v obýváku na gauči u otevřeného dobrého červeného vína z Itálie. Malý Péťa se probudil, protože se bojí bouřky a Martin spal jako dřevo, protože už je starší. Péťa se šel za svými rodiči do obýváku. Tom si všiml Péti.
TOM: “ Jak to, že nespíš???“
PETR: “ Já se bojím bouřky.“
Tom vzal Pétu do náruče a došel s ním k Tině, kde ho posadil vedle nich. Péťa za chvilku usnul. Tom vzal Péťu do náruče a s ním odcházel do pokoje, ale najednou zazvonil mobil v kuchyni na kuchyňské lince.
TOM: “ Vezmeš to.“
TINA: “ Stejnak to je můj mobil.“
Tom odešel s Péťou do pokoje. Tina šla do kuchyně zvednout její mobil. Na displeji Tina uviděla jméno šéfky a tak jí to zvedla. Tina šla pomalým krokem do obýváku, kde se střetla s Tomem. Tina měla takový divný obličej a Tom hned poznal, že není něco v pořádku. Když Tina dotelefonovala se šéfkou tak té zprávě nechtěla věřit.
TOM: “ Miláčku, něco se snad stalo???“
TINA: “ Stalo, to byla šéfová, že Semir a Andrea měli nehodu.“
TOM: “ Co se jim stalo??? Nejsou….“
TINA: “ Měli těžkou nehodu na dálnici a jsou těžce zraněni. A jsou v kritickém stavu.“
TOM: “ A, co Michal a Adelina???“
TINA: “ Děti s nimi nebyli vůbec. Jsou u příbuzné a, že se mámě o postarat.“
TOM: “ A, co…“
TINA: “ Andrejina matka je mimo město. Zítra nám šéfka řekne víc.“
Druhý den na služebně………. Tina s Tomem byli u šéfky v kanceláři.
TOM: “ Už se ví, co se jim stalo????“
ŠÉFKA: “ Podle svědků, prý do nich narazilo auto tmavé barvy a taky na mělo podíl déšť.“
TINA: “ A jak jsou na tom ted??“
ŠÉFKA: “ Oba dva byli na operaci. A jsou pořád v kritickém stavu.“
TOM: “ Už o tom Andrejina matka???“
ŠÉFKA: “ Ještě ne, ale Hote a Bonrát na tom pracují. Odkud se vraceli????“
TINA: “ Vraceli se z jedné chatky někde v Bavorsku a naštěstí s nimi nebyli děcka.“
ŠÉFKA: “ Doufám, že vám to nevadí, že budete mít 4 děti na krku.“
TINA: “ Nevadí. Nějak se ještě dohodnu s maminkou, že by nám trochu vypomohla.“
TOM: “ Co máme ted dělat????“
ŠÉFKA: “ Pomožte Dietrovi a Herzbergerovi najít to tmavé auto a jak se to stalo.“
TOM: “ Dobře.“
Tina a Tom odešli za Hotem. Hote seděl na místě, kde obvykle sedává Andrea.
TOM: “ Už jste něco našli???“
HOTE: “ Ještě ne, ale dáváme informace podle svědků.“
Přišel k nim Bonrát.
BONRÁT: “ Ahoj.“
TOM, TINA: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ Řekla vám šéfka jak na tom jsou Semir a Andrea??“
TINA: “ Moc dobře na tom nejsou.“
HOTE: “ A, co Michal a Adelina???“
TOM: “ O ně se postaráme my.“
BONRÁT: “ Kdyby jste něco potřebovali…..“
TINA: “ Ještě se nějak dohodnu s mamkou, ale předem moc děkuji za vaši obětavost.“
HOTE: “ Nechcete se na ně podívat??? Alespoň by jsme se dozvěděli více.“
BONRÁT: “ Špatnej nápad to není. A jak se má ten účastník nehody???“
HOTE: “ Šéfka nic neřikala.“
Tina s Tomem vůbec nenamítali a souhlasili, že se pojedou podívat na Semira a Andreu do nemocnice. Až si pročetli všechny výpovědi svědků ze včerejší noci a seznámili se s nehodou.
V nemocnici…………. Tom, Hote a Bonrát se dívali na Semira a Andreu přes jedno velké sklo. Semir a Andrea ležel každý zvlášť v pokoji a byli přísně pozorovány všelijakými přístroji. Tina byla u ošetřujícího lékaře Semira a Andrey. Po několika minutách přišla Tina j nim a v ruce držela doklady a lékařský nález druhého účastníka nehody, který zemřel, když Tina, Tom, Hote a Bonrát přišli do nemocnice.
HOTE: “ Tak, co???“
TINA: “ Jedna informace je, že ten druhý účastník nehody před pár minutami zemřel.“
BONRÁT: “ No a, co Semir a Andrea??“
TINA: “ Moc dobře na tom nejsou. Nejvíce to odnesl Semir……“
HOTE: “ Budou mít následky???“
TINA: “ Podle lékařů, že nebudou.“
BONRÁT: “ Díky bohu.“
TOM: “ Tak,co ted budeme dělat???“
Všichni 4 šli pomalu chodbou ven z nemocnice. Tomovi zvoní mobil.
TOM: “ Ahoj……..Dobře…..Za chvilku jsme tam…….Ahoj.“
Tom zavěsil a mobil si uklidil na své místo bundy.
BONRÁT: “ Kdo to byl???“
TOM: “ To byl Hartmut, že prý něco má.“
TINA: “ Můžete se zastavit na A2……“
HOTE: “ Proč????“
TINA: “ Kde se stala ta nehoda tak jsou tam dané kamery kvůli nehodám.“
TOM: “ No a my se zastavíme za Hartmutem.“
BONRÁT: “ Takže se uvidíme na služebně.“
Každý nasedl do svých aut. Odjeli podle určených úkolů.
U Hartmuta……….
HARTMUT: “ Tak jak jim je???“
TOM: “ Dostanou se z toho, ale ještě t pár dní bude trvat.“
TINA: “ Tak, co máš??“
HARTMUT: “ Semirovo BMW je úplně v pořádku – žádný zásah do řízení ani přeříznuté brzdy.“
TOM: “ Co to druhý auto???“
HARTMUT: “ Stříbrná Octavia je na tom úplně stejně jako Semirovo BMW. Už máte to auto???“
TINA: “ Ještě ne. Proč???“
HARTMUT: “ Na Octavii jsem našel tmavomodrý lak.“
Hartmut ukázal Tomovi a Tině modrý škrábanec v přední části u světlometů na pravé straně.
HARTMUT: “ Ta modrá barva se také objevila na BMW, ale na trochu jiný odstín.“
TINA: “ Takže musíme najít 2 auta???“
HARTMUT: “ Ne, je to úplně stejná barva jako na Octavii – je to takový světlý odstín modré. Podle analýzy je to z tmavomodrého auta.“
TOM: “ Našel jsi ještě něco???“
HARTMUT: “ Ne, ale ještě jednou to prohlídnu.“
Na služebně…………. Tina seděla u počítače a hledala informace o mrtvém z nemocnice – Thomas Berger. Thomas Berger byl těžce zraněn při včerejší nehodě autonehodě a dneska odpoledne zemřel v nemocnici.
K Tině přišel Tom.
TOM: “ Tak, co??“
TINA: “ Něco jsem našla.“
Najednou se u Andreyjinýho stolu objevily Hote a Bonrát. Hote držel v ruce videokazetu z kamer z dálnice A2.
BONRÁT: “ Máme tu kazetu.“
TOM: “ Tak se jdeme na podívat a ať se pohneme z místa.“
Tom, Hote a Bonrát šli se podívat na kazetu z dálnice do takové velké místnosti, kde byli všude samé obrazovky a přístroje na přehrávání více kazet na jednou atd……. Zde to vypadalo jako ve střižně režiséra když dává film do hromady.
Na kazetě viděli jak tmavomodrý sportovní vůz – Chevy Corvetta narazila do vozu Octavia – vůz mrtvého Thomase Bergera a lehce štrejchnul do stříbrného BMW., které na mokré dálnici udělalo pěkných pár hodin a narazilo do stříbrné Octavie a pak ještě do kamionu…..ale mělo to jeden háček…..
HOTE: “ Škoda, že nemáme SPZ.“
SPZ na Chevy Corvettě nebyla vůbec vidět, protože byla přestříkaná antiradarovým sprejem, ale tohle nikdo nevěděl. Tom to zastavil na místě, kde byl šedivý pruh na SPZ Chevy Corvetty.
TOM: “ Asi vím, kdo by nám mohl říct o, co jde.“
Tom odešel z místnosti a šel za Tinou. Když Tom přišel k Tině, tak Tina byla zažraná do životopisu Thomase Bergera.
TOM: “ Můžu tě vyrušit???“
TINA: “ Ale jo. Co pak potřebuješ???“
TOM: “ Něco ti ukážu….“
TINA: “ Takže velká pomoct.“
Tom a Tina šli za Hotem a Bonrátem. Tom ukázal Tině neviditelnou SP na Corvettě.
HOTE: “ Máš ponětí, co to je???“
TINA: “ Ta SPZ je postříkaná takovým sprejem…..“
BONRÁT: “ Jakým sprejem????“
TINA: “ Antiradarový sprej, který funguje jenom večer. Tím sprejem si postříkáš SPZ a když večer tě zachytí radar….“
HOTE: “ Hlídka nemá šanci zjistit SPZ auta…..“
BONRÁT: “ Co se stane s tou SPZ????“
TINA: “ Nic. Ten sprej je průhledný…“
TOM: “ Odkud tohle to víš???“
TINA: “ Jeden takovýto sprej je u nás doma.“
Po obědě se šéfka Anna Engelhartdová podívala na video, které přinesli Hote a Bonrát. Po shlédnutí videa si šéfka prohlížela antiradarový sprej, který je v červeném železném válci s černým platovým víčkem. Tina pak vysvětlila šéfce princip toho spreje na SPZ.
Hote s Bonrátem si přečetli článek v časopise „Auto moto“o antiradarovém spreji, který přinesla Tina. Tento časopis odbírá Tina s Tomem, kde právě k tomu dostali zdarma tento sprej.
Pak se šéfka zastavila u Tiny. Tina pořád hledala informace o tom mrtvém Thomasovi Bergerovi. Na stole stál sprej v červeném železném válci, šéfka se ně něj podívala…
ŠÉFKA: “ Taková malá hlavička a udělá takový škody.“
Přišel k nim Tom.
TOM: “ Už máš něco???“
TINA: “ Thomas Berger narozen v roce 1973 v Kolíně, pracoval jako dělník ve firmě na výrobu vánočních ozdob v Kolíně-Essenu. Ve firmě Hofmann a.s. pracoval dobrých 10 let.“
ŠÉFKA: “ Co přesně dělal???“
TINA: “ dobil hotové ozdoby. Občas také navrhoval nové tvary ozdob.“
TOM: “ Jaké postavení má firma na trhu???“
TINA: “ Nevedou si špatně. Každý rok si vydělají kolem 15 mil eur a to vyrobí přibližně 5 mil ozdob ročně.
ŠÉFKA: “ Firma Hofmann a.s. dělá i zakázky do zahraničí????“
TINA: “ Nejvíce dělají zakázky do USA, Austrálie, Japonska, ale také ozdoby vyvážejí i do Evropy – Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Česká republika, Francie,……“
ŠÉFKA: “ Zajeďte se tam podívat.“
TOM: “ Dobře.“
………………..Pokráčko zase příště…………………..

Padělky a únos 2/2

17. 2. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Ve skladišti………. Semir a Tom stáli u dveří, kde byl čipový systém. Tom dal kartu do čipového systému a dveře se otevřeli a vešli dovnitř. Ludwig šel po jejich stopách a tajně se dostal so skladiště
Ludwig se potkal se Semirem a Tomem a pěkně Ludwigovi vynadali, co tady dělá a jak se sem dostal. Když padělatelé uslyšeli jejich hlasy tak Černý do míst, kde stáli komisaři tak hodil granát. Tom si všiml jako první, skočil po granátu a vhodil ho zpátky mezi padělatele. Granát vybouchl a pak vznikla taková malá přestřelka.
Černý vyšel ze skladiště a stál u vody a v ruce držel granát. Přišel k němu Ludwig Berger. Černý odjistil granát a spadl do vody a s ním vybouchl granát. Přišli k němu Semir a Tom. Zbytek padělatelů zatkla policie na odvezla je na služebnu. Hlavní šéf je mrtvý a případ je uzavřen.
Ve Vídni………. Tina byla v kanceláři úplně sama, ale společnost ji dělal Rex. Tina seděla u Rexe na jeho místě a Rex měl hlavu v Tinině klíně a Tina Rexe hladila po hlavě a volala s Tomem.
Chris a Kristián byli odnést vytříděné papíry do archivu.
Do kanceláře vešel jejich patolog Leo Graf. Rex běžel za Leem, aby se s ním přivítal. Tina se rychle rozloučila s Tomem.
LEO: “ To byl váš milí???“
TINA: “ Milí je můj manžel.“
LEO: “ Vás tu vidím poprvé. Kde jsou Kristián a Chris???“
TINA: “ Jsou v archivu. Šli tam tak před 10 min. měli by tu být každou chvilku.“
LEO: “ Promiňte jsem se vám představit. Jmenuji se Leo Graf, jejich patolog.“
TINA: “ Velmi mě těší. Tina Kranichová z dálniční policie.“
LEO: “ Mě taky těší. Jste v Vídně???“
TINA: “ Ne, já jsem z Kolína nad Rýnem, kde pracuji jako komisařka dálniční policie.“
LEO: “ Kolín je krásné město. Vy tu jenom vypomáháte Kristiánovi a Chrisovi???“
TINA: “ Dalo by se to tak říci. Jinak jsem ti vyšetřovala jeden případ.“
Do kanceláře přišli Chris a Kristián.
CHRIS, KRISTIAN: “ Ahoj.“
LEO: “ Ahoj.“
CHRIS: “ Už ti je mezi mrtvolami smutno.“
LEO: “ A jak moc. Tak jsem přišel na kus řeči..“
Večer v Kolíně………. Před Tinin a Tomův dům přijelo stříbrné BMW. Semir a Tom vystoupili z auta a Tom si všiml, že domem stojí jiné auto a u auta stojí mladá pěkná štíhlá slečna s blond vlasy. Tom tuto mladou dívku zná z policejní školy.
TOM: “ Co ty tu děláš???“
SANDRA: “ Přijela jsem se na tebe podívat.“
SEMIR: “ Odkud máte Tomovu adresu??“
SANDRA: “ Mám své zdroje.“
SEMIR: “ Tak já vás tu nechám a dělejte si tady, co chcete.“
TOM: “ Zítra pojedu svým autem.“
SEMIR: “ Dobře. Tak ahoj zítra na služebně.“
TOM: “ Ahoj.“
Semir nasedl do BMW a odjel domů.
SANDRA: “ Nepozveš mě dál???“
TOM: “ Ale jenom na chvilku. Jsem unavený.“
Ráno na služebně………. Tom přišel na služebnu a Semir dávno byl na služebně v kanceláři.
SEMIR: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Jak to včera dopadlo???“
TOM: “ Ani se neptej.“
SEMIR: “ Doufám, že to nedopadlo, co si teď myslím.“
TOM: “ Jestli máš na mysli tu samou věc na mysli tak víš o, co jde. Nech si to pro sebe.“
SEMIR: “ Nechám….“
TOM: “ Aby to nedopadlo jako minule, ale hlavně mlč před Tinou.“
SEMIR: “ No to je jasný. Umím si představit jak by to asi dopadlo.“
TOM: “ Nechceš bavit o něčem jiném??“
SEMIR: “ Máš pravdu obrátíme list……ale něco mi vysvětli.“
TOM: “ A, co??“
SEMIR: “ Proč si vždycky tvoje kamarádky vyberou návštěvu, když tu není Tina.“
TOM: “ Tak na todle neumím odpovědět.“
Ve Vídni………. Tina opět vypomáhala Kristiánovi a Chrisovi na kriminálce v kanceláři. Rex si spokojeně ležel na svém místě, občas jim pomohl, ale hlavně spal.
Když nastal čas na oběd tak ve naši komisařové z vídeňské kriminálky zašli na oběd do místní restaurace v centrum Vídně.
Při obědě se náramně bavili, ale nevěděli, že jeden muž přepadl školku ve které pracuje Chrisovi přítelkyně Teresa a Tininy děti – Péťa a Martin. Únosce se jmenuje Michael Schneider, který už seděl za mřížemi ve Vídni. Seděl za přepad banky před 10 lety. Ukradl asi 10 mil šilinků, peníze si musí vyměnit na eura, ale po částech. Peníze jsou ve školce, kde je teď Teresa a Tininy děti.
Budova školky byla před 10-15 lety stará, která už byla na spadnutí, ale město Vídeň tuto budovu koupila a opravila na dnešní školku. A jeho peníze jsou ukryty v přízemí v podlaze. Michael Schneider už měl penízky u sebe, všechny děti byli vystrašené a chtěli být u své maminky. Teresa, Tininy děti a ostatní děti byli v koutě a jenom čekali, co se stane.
Chrisovi zvoní telefon…………

CHRIS: “ Ritter…….Co????………kdy se to stalo???………Díky už jsme na cestě…“
Chris zavěsil a uklidil si mobil..
KRISTIAN: “ Co se děje???“
CHRIS: “ Jeden maniak unesl školku v centru města. Jde zrovna o školku, kde pracuje Teresa.“
TINA: “ A, co děti???“
CHRIS: “ Jsou uvnitř s dětmi.“
TINA: “ Panebože.“
KRISTIAN: “ Vyrazíme na cestu.“
V Kolíně………. Padělatelé euro bankovek byli v jiném úkrytu, kde měli všechny barvy na výrobu bankovek, cenný papír, ale ten jim ještě chyběla speciální ochranná fólie na bankovky.
Tato speciální ochranná fólie je v zemské tiskárně cenin, kde je udělán falešný požár, když tu byl Hangenberg na návštěvě. V tiskárně nechal upravený mobil, který když se poslala SMS tak mobil vypouštěl spodiny a vznikl tak požár. Hangenberg poslal své lidi a byli převlečeny jako hasiči a přijeli v ukradnutém požárním voze. Hangenberg mezitím deaktivoval mobil a v tiskárně vznikl požár.
Celá akce ve skladišti v přístavu Düsseldorfu byla jenom fingovaná hra, aby padělatelé mohli v klidu dál tisknout své euro bankovky.
Hangenbergovi lidi byli na místě a smíchali se i s pravými hasiči. Tuto zprávu právě dávali v rádiu a slyšeli ji Semir a Tom v modrém mercedesu, který si to frčel po A3. Semir zapl modrý majáček za předním sklem a Tom šlápl na plynový pedál. Tomovi a Semirovi to hned došlo o, co jim jde. Semir dal vědět šéfce.
V tiskárně cenin…………. Falešný hasič – Černý, který nezemřel před očima Ludwiga Bergera. Také tu v tiskárně objevil Ludwig Berger, Tom a Semir. Ludwig hned si vzal požární masku s kyslíkovými bombami.
Černý už měl své ochranné fólie (2 role), které si dal do kyslíkových bomb, kde nebyl žádný kyslík. Ludwig už měl málem Černého, ale Černý omráčil Ludwiga a upadl. Semir si vypůjčil masku a kyslík a šel zachránit Ludwiga. Tom zůstal venku, kdyby se náhodou něco stalo.
Semir našel na zemi Ludwiga a pokoušel se ho probudit, ale marně než byl omráčený od kouře a od Černého. Semir vzal Ludwiga na záda šel s ním ven z tiskárny, ale cestu mu překážel oheň. Vylezl na střechu tiskárny, Tom je uviděl a hned šel za hasičem pro pomoc, aby roztáhl se svými kolegy záchranou síť, aby mohli Semir a Ludwig skočit do měkkého. Ludwig se pomalu nabíral vědomí a dole už byla natažena záchranná gumová matrace, která už byla nafouklá. Semir a Ludwig skočili do gumové matrace.
Ve Vídni………. Okolo školky už byla rozestavěna zásahová jednotka a plno policistů.
Michael Schneider se dohadoval přes telefon a chce, aby před školku bylo postaveno auto s plnou nádrží a pak že pustí všechny rukojmí.
Tina už byla z toho celá na nervy a chtěla už mít své děti, ale Chris z toho byl celý mimo sebe a chtěl už být v náruči své přítelkyně Teresy. Tina s Chrisem stáli u auta a bavili se k případu. Přišel k nim Kristián.
KRISTIAN: “ Auto s plnou nádrží je tady.“
CHRIS: “ Dobře.“
TINA: “ Dodrží svůj slib.“
CHRIS: “ Doufám, že jo.“
Ve výrobně padělků………… Hangenberg dohlížel na tisk bankovek v malé tiskárně. Hangenberg si musí natisknout 50 000 000 euro, které proinvestoval na burze a jeho trezor v bance je prázdný. Hangenberg je majitelem banky v centru města.
Na služebně………. Šéfka na služebně pověřila Ludwiga Bergera, aby píchnul Semirovi a Tomovi s případem. Semir a Tom se musí nějak dostat do banky a získat záběry z bezpečnostních kamer, že jeho trezor je opravdu prázdný.
Dálniční komisaři pověřili Bonráta a Hota jedním speciálním úkolem.
Na jedné křižovatce v centru Kolína jela stříbrná Škoda Octavia a majitelem tohoto auta je zaměstnanec banky – Adam Hesse.
Hote a Bonrát Adama Hesseho sledovali. Stříbrná Octavia projela křižovatku a policejní Porsche zatavilo Octavii. Hote a Bonrát vystoupili z auta a nasadili si černé brýle a šli za Hessem.
BONRÁT: “ Dobrý den, silniční kontrola. Vaše papíry do vozu.“
HESSE: „Něco jsem udělal??“
BONRÁT: “ Projel jste tu křižovatku na červenou.“
HESSE: “ Ale to není pravda. Byla tam zelená.“
HOTE: “ Červená……půjdete s námi na služebnu.“
BONRÁT: “ Jestli jste náhodou něco neužil. Například drogy.“
HESSE: “ Ale…..kde bych to asi vzal.“
Ve Vídni…………. Před školkou bylo postaveno auto s plnou nádrží. Chris to dal vědět do školky přes telefon Michaelovi Schneiderovi. Schneider vyšel ze školky, děti se rozprchli k maminkách, ale Teresu nepustil, mířil na Teresu zbraň a pak spolu nasedli do auta. Schneider měl u sebe tašku s penězi.
Tina byla u svých dětí a Chris šel za Tinou. Kristián mezitím sledoval Schneidera s Teresou.
CHRIS: “ Jdu za nimi pomohu Kristiánovi.“
TINA: “ Já se o to nějak postarám.“
CHRIS: “ Díky.“
TINA: “ Uvidíme se doma.“
CHRIS: “ Dobře.“
Na služebně…………. Bonrát a Hote vyslýchali Adama Hesseho. Bonrát postavil na stůl bednu.
BONRÁT: “ Jsem všechny věci.“
HESSE: “ Ale proč??“
HOTE: “ Jestli vaše věci neobsahují stopy po drogách.“
Hesse dal do bedny všechny své věci – doklady, klíče od vozu a do domu, čipovou kartu od banky, kde pracuje a další věci. Bonrát odešel s bednou za Semirem, Tomem a Ludwigem do jejich kanceláře.
BONRÁT: “ Tady máte, co jste chtěli.“
Semir si vzal čipovou kartu z bedny od banky.
SEMIR: “ Díky.“
Tři komisaři odešli a odjeli do banky. Už se stmívalo a ještě museli odpoutat pozornost hlídky ve vrátnici. Ludwig se převlíkl za bezdomovce a šel se šťourat do bankomatu před bankou, hlídka si ho hned všimla a šla po Ludwigovi. Semir s Tomem mezitím vešli do banky s pomocí čipové karty.
Sešli do přízemí po schodech, došli do velké místnosti, kde byli obrazovky a nahrávací technika. Semir a Tom našli Hangenbergův sejf bez peněz.
TOM: “ Teď ho máme.“
SEMIR: “ Co na to řekne šéfka.“
TOM: “ Necháme se překvapit.“
Tom vzal CD s nahraným sejfem a rychle šli pryč. Nasedli do BMW, po cestě nabrali Ludwiga.
SEMIR: “ Černý pasažéry neberu.“
TOM: “ Dneska je to prý výjimečný.“
Ludwig se jenom usmíval.
Večer na služebně………. Šéfka právě odcházela, když Semir, Tom s Ludwig přišli na služebnu.
ŠÉFKA: “ Nevíte proč Hertzberger a Dieter vyslýchají jednoho muže tak dlouho???“
TOM: “ Vůbec netuším.“
SEMIR: “ Hote a Bonrát nám nic neřekli.“
ŠÉFKA: “ Uvidíme se zítra. Dobrou noc.“
SEMIR, TOM, LUDWIG: “ Dobrou noc.“
Šéfka odešla ze služebny. Bonrát si šel pro kafe a tak se zastavil u komisařů.
SEMIR: “ Už ho můžete pustit.“
BONRÁT: “ Dobře.“
TOM: “ Budete to nějak vysvětlit šéfce.“
BONRÁT: “ To už nechte na nás.“
Semir předal Bonrátovi čipovou kartu, Bonrát odešel za Hotem. Bonrát položil kartu před Hesseho.
BONRÁT: “ Už můžete jít.“
HESSE: “ Proč to trvalo tak dlouho??“
HOTE: “ technici mají plno práce.“
Adam Hesse se rozloučil s Hotem a Bonrátem a odešel za služebny.
Mezitím ve Vídni…………. Teresa byla dovezena Michaelem Schneiderem do starého domu kousek za městem. Barák obklíčila zápasová jednotka a policisté. Chris a Kristián vlezli do domu a procházeli všechny místnosti než se dostali k Michalovi a Terese.
Teresa už byla celá na nervy a čekala na to až ji Schneider zabije na místě. Chris a Kristián našli Teresu spoutanou na židli provazy a přišel k nim Michael. Hned namířili zbraň na Teresu. Chris nestačil odvázat Teresu, když Michael přišel tak brzy.
Za Michaelovými zády šli dva zaměstnanci zásahové jednotky, zatkli ho a odvezli do vyšetřovací vazby. Chris rozvázal Teresu a společně odjeli domů.
Druhý den………. Tina se setkala v parku s jedním kamarádem ze školy. Tina seděla na lavičce a děti si hráli na pískovišti. Najednou k Tině si sedl její kamarád Štefan. Pěně si spolu popovídali a hráli s dětmi .
Ráno na služebně………. Semir s Tomem ukázali šéfce prázdný trezor ředitele Hangenberga.
ŠÉFKA: “ Odkud máte toto???“
TOM: “ Přinesla nám to jedna dobrý duše….“
ŠÉFKA: “ Aha….,aby to taky byla pravda.“
SEMIR: “ Teď víme, co má Hangenberg za zalubem.“
ŠÉFKA: “ Když něco nového objevíte dejte mi vědět.“
TOM: “ Jistě.“
Ludwig Berger dal mobil své kamarádce Lili, která ho má opravdu moc ráda.
LUDWIG: “ Kdyby se něco stalo máš tam i moje číslo a můžeš mi zavolat.“
LILI: “ Dobře a děkuji.“
LUDWIG: “ Nemáš zač.“
Lili a Ludwig se objali a dali si pusu. Přišla k nim Hana.
HANA: “ Lili, musíš jet do školy autobus za chvilku přijede.“
LILI: “ Ahoj.“
LUDWIG: “ Ahoj Lili.“
LILI: “ Ahoj mami.“
HANA: “ Ahoj.“
Lili odešla z domu na zastávku autobusu, na kterou vůbec nedorazila, protože po cestě ji unesl Černý do svého nákladního auta a odvezli na tajné místo.
Ludwig zajel na služebnu a po chvilce přijela Hana se strašnou zprávou. Ludwig se Hany hned ujal.
LUDWIG: “ Co se děje???“
HANA: “ Někdo unesl Lili. Ani nedošla na autobus.“
LUDWIG: “ Lili najdeme podle jejího mobilu.“
HANA: “ Mám o Lili velkou starost.“
LUDWIG: “ Neboj mi ji najdeme.“
Lili našli podle jejího telefonního čísla. Hned se na dané místo rozjeli naši komisaři.
Úkryt byl v továrně, kde Hangenberg tiskl své penízky. Když k továrně přijeli Semir, Tom a Ludwig tak si rozdělili cestu. Ludwig našel Lili v garáži, kde je ukradnuté hasičské auto, Lili byla zavřená v místnosti. Ludwig Lili vysvobodil, Ludwig se začal prát s Černým, který přišel do garáže. Lili se schovala do hasičského auta, Ludwig a Černý se prali na hasičském autě.
Také tu byla zásahová jednotka, která pozatýkala bandu padělatelů a pomohli jim Semir a Tom. Hangenberg jim utekl a nasedl do požárního auta, kde byla Lili, Černý a Ludwig. Požární vůz vyjel na silnici, Semir a Tom vyrazili za požárním vozem. Ludwig se zachytil o požární žebřík a pokoušel se dostat za Lili do kabiny, ale Lili už našel Hangenberg. Lili byla ukryta na předním sedadle pod dekou.
Semir si otevřel střešní okno u modrého mercedesu a šel napomoct Ludwigovi a Lili. Semir se ještě popral s Černým, Černý ležel na ploše požárního vozu v bezvědomí. Ludwig se mezitím dostal do kabiny řidiče za Hangenbergem se kterým se trochu popral a prostřelil brzdový systém.
V kabině se objevil Semir a požární vůz se objevil v lomu. Hangenberg ležel na volantu auta. Ludwig vzal Lili do náruče a spolu vyskočili ven z auta. Po chvilce vyskočil Semir. Požární vůz skončil na dně lomu a vybouchlo.
Do lomu přijela policejní auta a Lili se rozběhla za maminkou Hanou. Ludwig poděkoval Semirovi a Tomovi za pomoc a Semir s Tomem také poděkovali Ludwigovi.
Večer před domem Toma a Tiny…………. Stříbrné BMW dorazilo k domu.
TOM: “ Semire, nech si tu věc pro sebe.“
SEMIR: “ Můžeš se na mě spolehnout.“
TOM: “ Nepotřebuji, aby to věděla celá služebna.“
SEMIR: “ Budu jako hrob.“
Semir se podíval do zpětného zrcátka a v něm uviděl přijíždějící auto.
SEMIR: “ Někdo přijel.“
TOM: “ Doufám, že to není……“
SEMIR: “ Jen se běž podívat.“
Tom vystoupil z auta a přivítal se s Tinou velkým polibkem. Sledovala je Sandra z hlavní ulice a naštvaně odjela. Tina s Tomem se rozloučila se Semirem, Semir nasedl do BMW a odjel za svoji manželkou, která ho čekala doma.

Konec!!!
Autorka: Tina11

Povídka č. 54: Padělky a únos 1/2

14. 2. 2009
Kniha povídek 4. díl
0 komentářů
Teresa Richterová a Chris Ritter žijí poklidný život ve Vídní. Teresa Richterová pracuje jako učitelka v mateřské školce, protože hrozně moc miluje děti.
Teresa a Chris chodí na procházky po Vídni i s Rexem. Občas si udělají procházku až k zámku – Schönbrunnu, kde se podívají na zvířátka a na další zajímavosti u zámku. Teresa jsem chodí se svými dětmi ze školky hlavně v létě a na podzim.
Za Teresou a Chrisem přijela do Vídně Tina s Martinem, který má ve škole prázdniny – chřipkové prázdniny a s malým Péťou, který má ve školce prázdniny kvůli tomu, že se jejich školka opravuje. Tina jela do Vídně kvůli jednomu případu, který se stal minulý týden v Kolíně a případ patří vídenské kriminálce, které šéfuje Chris Ritter se svým čtyřnohým komisařem – Rexem. Tento případ chce jenom vyřešit a dostat viníka za mříže.
V tomto případu jde o znásilnění jedné mladé dívky na diskotéce v centru Kolína. Ta dívka měla jenom 15 let a v Kolíně nad Rýnem byla u své kamarádky.
Péťa chodí do školky k Terese, kde si našel plno nových kamarádů. Martin chodí s Péťou do školky. Tina, Martin a Péťa jsou u Teresy a Chrise v jejich bytečku v centru města. Jejich byt se nachází v podkroví a je odtud krásný výhled na Vídeň a na zámek Schönbrunn.
Tina se seznámila s kolegy v kanceláři, která se nachází v krásné renesanční budově v centru města vedle okresního soudu Vídně.
V Kolíně………. Je zatím klid, nic se zatím vážného nestalo – žádná nehoda, vražda…….
Tom se doma úplně nudí, protože je doma sám a občas se za ním zajede podívat Semir, protože jeho manželka Andrea jela za svoji kamarádkou do Mnichova a má sebou děti – Michala a Adelinu.
O dva později………. Na dálnici A5 na 130 km si to frčelo stříbrné BMW. Tom na místě spolujezdce a četli si noviny a Semir sledoval cestu před sebou.
O pár kilometrů před dálniční policií – na 145 km spadl jeden kontejner s barvami. Ostatní auta nezvládala řízení a udělala se jedna velká hromada šrotu železa a plno rozbitého skla. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
Centrála dala vědět stříbrnému BMW přes vysílačku a Tom zapl modrý majáček za předním sklem a Semir sešlápl plynový pedál na podlahu. Během chvilky byli na místě nehody. Na místě nehody bylo také policejní Porsche. Hote s Bonrátem šli na pomoct lidem a pak se k nim přidali Semir s Tomem.
Ve Vídni…………. Dnes šel do vezení pachatel za znásilnění dívky na diskotéce v Kolíně nad Rýnem. Dostal 15 let za tento hrozný čin.
Tina a Chris si oddychli, že tento hrozný případ skončil a že viník je za mřížemi. Pak Tina a Chris šli spolu na kafe a na malý obídek a také s nimi šli – Teresa, Péťa a Martin. Tina pak vzala své chlapce a šli spolu do cukrárny na dobrý dortík a pak se šli podívat na Práter.
Na místě nehody…………. Semir s Tomem byli moc zvědaví, co je v tom kontejneru, který spadl z nebe na dálnici. Spolu otevřeli velké železné dveře a uviděli mrtvého muže. K nim přišli Hote a Bonrát. Semir si vzal na ruce bílé gumové rukavice, aby nezanechal své otisky v kontejneru. Semir mrtvému muži vyndal z kapsy u bundy jeho doklady – řidičský průkaz, pilotní průkaz,……, které byli uloženy v deskách na doklady.
SEMIR: “ Thomas Werner, je to pilot letadla.“
HOTE: “ Kde se tu vlastně vzal ten kontejner???“
TOM: “ Podle svědků prý spal z nebe.“
BONRÁT: “ Co dělá pilot letadla v kontejneru????“
SEMIR: “ Tak se ho zeptej.“
Semir a Tom se na sebe podívali a nenápadně se smáli a vešli do kontejneru. Tom si vzal na ruce bílé gumové rukavice a oba dva se dívali do malých železných krabic, kde byla barva na padělání bankovek. Na železných krabicích bylo logo finské tiskárny, která právě tiskne euro bankovky.
TOM: “ Někdo má málo peněz a tak si chce vyrobit sám.“
SEMIR: “ Budou chtít vyrábět 500 eurovky.“
TOM: “ V dalších kontejnerech budou další barvy na padělání euro bankovek, které budou už v Německu nebo teprve přivezou.“
SEMIR: “ Hote, nechte odvést ty kontejnery k Hartmutovi na KTU.“
HOTE: “ Dobře…..Ještě něco???“
TOM: “ Zjistěte pár informací o tom pilotovi a tom kontejneru.“
HOTE: “ Už se na tom pracuje.“
Na služebně………. Bonrát hledal informace o mrtvém pilotovi – Thomasovi Wernerovi z kontejneru.
Přišli k němu Tom, Semir a šéfka.
ŠÉFKA: “ Tak, co???“
BONRÁT: “ Thomas Werner má pilotní průkaz asi 10 let. Žil s rodinou v Kolíně-jih v rodinném domku.“
TOM: “ Werner pracoval v nějaké letecké společnosti???“
BONRÁT: “ Ano.“
SEMIR: “ A ty kontejnery???“
BONRÁT: “ Pocházejí z Finské tiskárny euro bankovek. Na dálnici jsme našli kontejner, ale chybí ještě jeden.“
ŠÉFKA: “ Kde jsou ty ostatní???“
BONRÁT: “ Ty jsou dávno v Německu, už spadli.“
TOM: “ Musíme najít ten poslední kontejner.“
SEMIR: “ První dva mají, třetí máme my a čtvrtý teprve spadne nebo už spadl.“
TOM: “ Ale, kde??“
ŠÉFKA: “ To už je teď na vás. Ale nejdřív zajděte za manželkou toho mrtvého pilota.“
Mezitím ve Vídni………. Tina byla se svými dětmi v Hartbergu se podívat na domeček. Tina si povídala se zvědavou sousedkou, která musí všechno vědět a někdy informace od jiných sousedek převrátí, že ta informace nedává žádný smysl a nebo z toho vyleze úplná blbina. Tina s Tomem ji moc lásce nemají a za druhý nemají rádi šťouraví lidi. Děti si hráli na zahradě. Zde zůstali celý den a pak na večer odjeli zpátky do Vídně.
U mrtvé manželky doma………. Doma byla manželka Hana Wernerová a policejní komisař Ludwig Berger, který se moc dobře znal s Thomasem Wernerem a jeho ženou.
LUDWIG: “ Je mi to hrozně moc líto, co stalo tvému Thomasovi. Chtěl jsem tomu zabránit, ale nešlo to….je mi to opravdu líto.“
HANA: “ Bude mi moc chybět, ale i Lili……Lili ho měla moc ráda…a já taky……Dostaň toho, kdo to udělal.“
LUDWIG: “ Budu se snažit a, co bude v mých silách….ale chci vám pomoct tobě i Lili.“
Ludwig si všiml z okna v kuchyni, že přijelo stříbrné BMW a ze předním sklem mělo modrý majáček.
LUDWIG: “ Je tu policie.“
HANA: “ Běž se schovat do Lilina pokoje.“
LUDWIG: “ Hlavně mě neprozraď.“
HANA: “ Co tu chtějí???“
LUDWIG: “ Jestli nepřišli kvůli tvému manželovi.“
Ludwig odešel do Lilina pokoje a zazvonil zvonek u dveří se objevili Semir a Tom, Hana Wernerová jim šla otevřít. Semir a Tom se Haně Wernerové představili a Hana je pozvala dál do obýváku. Ludwig Berger tento rozhovor poslouchal přes otevřené dveře na škvíru. Dálniční komisaři se ptali paní Wernerové na to, kdo by mohl(i) zabít jejího manžela a důvod, jaké měl vztahy k ostatní kolegům v práci a další podobné otázky. Hana Wernerová jim odpovídala podle pravdy, co věděla od svého manžela. Proč jejího manžela netuší až jí zvala manželova smrt tak natolik, že Haně neustále tekly slzy. Semir a Tom nechtěli paní Wernerovou déle trápit a tak s ní rozloučili a odešli ke stříbrnému BMW a odjeli zpátky na služebnu.
Večer doma u Teresy a Chrise………. Děti už dávno spali, protože bylo mc pozdě. Tina byla rozzářená po telefonátu s Tomem. Mluvili spolu pěkně dlouho.
Teresa a Chris seděli v obýváku na červeným vínem. Přišla k nim Tina.
TERESA: “ Co pak jste tak dlouho probírali????“
TINA: “ To by jsi chtěla vědět.“
CHRIS: “ Promiňte, že vám skáču do řeči. Tino, mám na tebe jednu otázku.“
TINA: “ Jakou???“
CHRIS: “ Už víš, co budeš dělat těch pár dní???“
TINA: “ Nevim, proč???“
CHRIS: “ Abys nemusela zítra někam jezdit s dětmi na výlet, tak by jsi mě a mému kolegovi pomoct s papíry.“
TERESA: “ O tvé děti se postarám ráda……“
TINA: “ Tak dobře……papírování úplně zbožňuji….“
CHRIS: “ Já taky, ale někdo to musí udělat.“
TERESA: “ O čem jste si povídali???“
TINA: “ Neřeknu.“
TERESA: “ Řekni mi to. Já to chci taky vědět.“
TINA: “ Zvědavá jakou opice.“
Večer na služebně………. Semir dotelefonoval s Andreou, Tom se díval do mapy a hledal, kde by mohl spadnou poslední kontejner na euro bankovky a ještě hledal místa, kde už spadli 2 kontejnery. Semir přišel k Tomovi.
SEMIR: “ Našel jsi něco???“
TOM: “ Pár míst jsem našel, kde by mohl být náš 4 kontejner.“Tom řikal Semirovi názvy míst, kde by mohl spadnout poslední kontejner a zároveň je ukazoval na mapě Kolína. Místa byla – pískovna v Kolíně-sever, okolí Bonnu a okolí Kolína-jih.
Po chvilce k nim přišla šéfka a chtěla vědět, jestli nemají nové stopy k případu. Semir a Tom ukázali šéfce místa, kam by mohl spadnout 4 kontejner s barvami.
ŠÉFKA: “ Nechte to na zítra.“
SEMIR: “ Zajdu se podívat za Hartmutem jestli něco nenašel.“
ŠÉFKA: “ Už dala zprávu patologie???“
TOM: “ Thomas Werner byl zastřelen ráží 35mm.“
ŠÉFKA: “ Tak se uvidíme zítra. Dobrou noc.“
SEMIR, TOM: “ Dobrou noc.“
Šéfka odešla do své kanceláře pro kabát a odejela domů.
SEMIR: “ Pojedeš se mnou za Hartmutem??“
TOM: “ Těším se domu do postele.“
SEMIR: “ Kdyby se něco stalo tak ti dám vědět.“
U Hartmuta……… Semir vešel do dílny KTU, kde byli akorát technik a Hartmut nikde. Na Hartmutově stole ležely barvy z kontejneru v igelitových pytlíčcích. Semir je vzal do ruky a už odcházel ke svému autu, když uslyšel kroky. V KTU byl komisař Ludwig Berger. Ludwig Berger přepadl Semira ze zadu a začali se prát. Semir upustil pytlíky s barvami a Ludwig si barvy v pytlíčcích, které pak dal do velkého kontejneru, který byl na nákladním autě a Semir ležel na zemi zranění a v bolestech Semir se pokusil zapamatovat Ludwigovu tvář. Než Ludwig odjel tak stříbrnému BMW propíchl levou přední pneumatiku. Po chvilce přišel technik a pomohl Semirovi vstát a pomohl mu vyměnit pneumatiku a také ho lehce ošetřil. Semir nasedl do svého auta a odjel za Tomem a řekl mu, co se vlastně stalo na KTU.
Ráno ve Vídni………. Tina už seděla v kuchyni u snídaně a četla si SMS od Toma a usmívala se nad ní. Přišla k ní Teresa.
TERESA: “ Co jsi jakou sluníčko. Zase tvůj milí???“
TINA: “ Můj milí mi napsal roztomilou SMS.“
TERESA: „Dáš mi ji přečíst.“
Tina dal Terese mobil s SMS. Teresa si ji přečetla.
TERESA: “ Ta je moc roztomilá. Takovou mi nenapsal ani Chris. Kde máš děti???“
TINA: “ Hrajou si v pokoji. A s Chrisem neplánuješ děti??“
TERESA: “ Mě ty děti ve školce stačí, ale ještě na to nepřišla řeč. Docela bych ráda. Koukám, že ti to jde i tobě s dětmi. Nechcete s Tomem ještě další??“
TINA: “ Nám ty 2 rošťáci stačí.“
TERESA: “ Docela bych ti viděla pracovat ve škole, protože to docela umíš s dětmi.“
TINA: “ Nad tím jsem taky přemýšlela, ale víc mě to lákalo k policii. Kdy jsme dělala ve školce tak bych měla hlavu jako balón každej den.“
TERESA: „Na to by sis zvykla po několika dnech, měsících. Ti tvý ratolesti si hned
skamarádili s ostatními.“
TINA: „To mají asi po mě.“
Přišel k nim Chris.
CHRIS: “ Dobré ráno.“
TERESA, TINA: “ Dobré ráno.“
Teresa a Chris is dali ranní přivítaní – polibek.
CHRIS: “ Kde je Rex??ů
TERESA: “ Spí na svém místě.“
Ráno na služebně………. Semir, Tom a šéfka probírali místa s dopadem 4 kontejneru a stáli nad mapou.
ŠÉFKA: “ Kde jsou ty 3 kontejnery???“
Přišli k Hote a Borát.
HOTE: “ První dva spadli v okolí Bonnu-jih, třetí v okolí Kolín-západ, a ten….“
BONRÁT: “ Ten 4 měl by spadnout v pískovně Kolín-západ.“
ŠÉFKA: “ Jestli nemáte žádné jiné nápady a místo, kde by se mohl spadnout…“
SEMIR: “ Ne. Už jsme všechno několikrát prošli.“
ŠÉFKA: “ Zajeďte do té pískovny a vemte si pár lidí sebou.“
V pískovně………. Na místě už byl dávno komisař Ludwig Berger, který tam byl se třetím kontejnerem a se čtvrtým, který právě spadl tady v pískovně.
Ludwig Berger vyhlížel Černého, když uviděl černé terénní auto + další 3 auta. Černý vystoupil z auta a šel k Ludwigovi. Ostatní muži mři zbraněmi na Ludwiga, aby neudělal nějakou blbost. Jeden z mužů obhledal Ludwiga jestli nemá náhodou u sebe zbraň.
MUŽ: “ Je čistej.“
ČERNÝ: “ Velice vás rád vidím.“
LUDWIG: “ Potěšení je i na mé straně.“
ČERNÝ: “ Co pro mě máte???“
LUDWIG: “ Třetí s čtvrtý kontejner s barvami na euro bankovky.“
Ludwig odešel k autu, kde byli 2 kontejnery. Černý obcházel také auto s kontejnery.
ČERNÝ: “ Dobrá práce.“
Najednou všechny zarazilo to, že uslyšeli motory aut. Jen, co se Černý a jeho lidi otočili uviděli policejní auta s majáčky. Hned po dálniční policii začali střílet a Černý hned nasedl do auta s kontejnery a ostatní muži utíkali do svých aut.
Ludwig také střílet spolu s Černým a jeho muži na policejní auta. Ludwig utíkal ke svému autu. Policejní terénní BMW jelo za Ludwigovým autem. Ludwig se bránil střelbou po BMW, ale BMW se také bránilo střelbou od Toma. Tom zasáhl pneumatiku Ludwigova auta, Ludwig nemohl jet dál a tak vystoupil z auta a utíkal pryč. Tom se Semirem ho nemohli nechat, aby jim utekl. Tak vystoupili z BMW a běželi za ním. Semir střílel po Ludwigovi, aby zastavil. Ludwig se zastavil a Semir s Tomem ho zatkli a policejní auto Ludwiga odvezlo na služebnu na výslech.
Černý se svými lidmi už byl dávno pryč i s kontejnery na tajném místě u svého hlavního šéfa Hangenberga. Policejní auta Černého a jeho lidmi ztratili.