Na letišti……………. Letadlo z Turecka přistálo na letišti Düsseldorf. Semir, Tom a Tina čekali na Katrinu v odbavovací hale. Jen, co Katrina zahlédla svého milovaného bratra Semira, tak byla v jeho náručí. Tina a Tom stáli o kousek dál.
TOM: “ Jako z romantického filmu….“
TINA: “ Objevení staré lásky po několika letech.“
Pak Semir a Katrina přišli k Tině a Tomovi.
SEMIR: “ Katrino, chtěl bych ti představit mé 2 kolegy – Toma Kranicha a Tinu Kranichovou.“
TOM: “ Velmi mě těší.“
TINA: “ Mě taky.“
Tina a tom si podali ruce s Katrinou.
KATRINA: “ Vy jste taky sourozenci??“
TINA: “ Né,….“
TOM: “ Jsme manželé…“
Tině zvoní telefon. Na mobilu se jí objevilo jméno: „Andrea“
TINA: “ Ahoj.“
ANDREA: “ mám pro vás práci.“
TINA: “ A, kde??“
ANDREA: “ Na A3 na 11km. Velká havárka v obouch směrech na A3.“
TINA: “ Už jsme na cestě. Ahoj.“
ANDREA: “ Ahoj.“
Andrea zavěsila.
TINA: “ Máme tu práci.“
SEMIR: “ kde???“
TINA: “ Na A3,11 km.“
SEMIR: “ Katrinu odvezu do hotelu a setkáme se na A3.“
TOM: “ Dobře.“
Na dálnici A3……………. Na místě už byli Hote a Bonrát. A přijel modrý mercedes, Tina a Tom šli k nim.
HOTE: “ Kde jste nechali Semira??“
TINA: “ Semir za chvilku přijde.“
TOM: “ Tak, co se tu stalo???“
BONRÁT: “ Černý Golf přeletěl prostřední svodidla a dopadl na přední kapotu a převrátil se na střechu…….“
HOTE: “ Svědkové viděli černé Porsche, řidič Porsche prostřílel Golfu pneumatiky.“
TINA: “ Pamatují si SPZ????“
HOTE: “ SPZ je AP 383.“
TOM: “ Ať se na to podívá Andrea.“
BONRÁT: “ Už se stalo.“
Najedou se objevilo stříbrné BMW. Semir šel ke skupince.
SEMIR: “ Ahoj.“
BONRÁT, HOTE: “ Ahoj.“
TOM: “ A, co jméno toho řidiče????“
BONRÁT: “ Řidič černého Golfu nepřežil nehodu a jmenuje se Petr Meibach.“
SEMIR: “ Řekneme tu někdo, co se tu stalo???“
TOM: “ Tak pojď se mnou.“
Semir a Tom se šli podívat na havarovaného Golfa v protijedoucím pruhu ve směru Kolín-jih a Hannover.
BONRÁT: “ Kde byl Semir????“
TINA: “ To by jste chtěli vědět, co???“
HOTE: “ Prý má něco pro Andreu…“
TINA: “ No….to má.“
BONRÁT: “ A, co to je-??“
TINA: “ Vám to řeknu a vy to vyžvaníte Andree……. V žádném případě..“
HOTE: “ Tak nám to jenom přibliž.“
TINA: “ Nic nepovím….“
Tom a Semir si prohlíželi černého Golfa. Pak se zadívali na Hota, Bonráta a Tinu.
SEMIR: “ Doufám, že Tina nevykecá…..“
TOM: “ Semire,…..Snad znáš Tinu na tolik, že by tě mohlo napadnout, že jim to nevykecá. I kdyby šlo o zboření světa tak jim neřekne….“
SEMIR: “ Jenom jestli ty nekecáš…..“
Tom vyndal 5 kulek ze zadních pneumatik černého Golfa a dal je do malého pytlíčku, který mu podal Semir. Šla k nim Tina, přelezla středová svodidla a zastavila se u Toma a Semira.
SEMIR: “ Doufám, že to nevědí???“
TINA: “ A, co??“
SEMIR: “ Tino,……“
TINA: “ Nic jsem jim neřekla….“
TOM: “ Co jsem ti řikal….“
SEMIR: “ Ať Hote a Bonrát pošlou Golf k Hartmutovi….“
TINA: “ Dobře.“
TOM: “ Tohle jim můžeš přidat.“
Tom předal Tině malý pytlíček s 5 kulkami. Pak všichni tři přelezli středová svodidla a šli ke svým autům.
Na služebně…………. Dálniční policie vešla na služebnu, šli za Andreou, ale ta byla pryč. Zvoní telefon. Tina ho zvedla. Tom a Semir jenom čekali, co jim Tina řekne.
Na služebnu volal majitel černého Porsche, kterém mu ukradli. Tina se napsala jeho jméno na lísteček. Spolu se rozloučili a Tina zavěsila.
SEMIR: “ Kdo to byl????“
TINA: “ Majitel černého Porsche. Jmenuje se Hanz Mayer. Auto mu včera večer někdo ukradl a dneska ráno to nahlásil.“
TOM: “ Kde to nahlásil??“
TINA: “ V Kolíně-Bonn. Kolegové nám pošlou jeho výpověď.“
Přišla Andrea.
SEMIR: “ Našla jsi něco???“
ANDREA: “ Ano. Petr Meibach se narodil 26.1.1963 v Mnichově. Byl zaměstnancem ve firmě AMADEUS, která se zajímá o počítače – nejrůznější počítačové programy, viry, hry,…., která vlastně tu zkouší a také by se dalo říct, že je i trochu vylepšují.“
TOM: “ A, co rodina??“
ANDREA: “ byl ženatý a měl jedno dítě. Za svůj život nic neudělal. Ve firmě pracoval od jejího založení – je to tak asi 10-15 let.“
TINA: “ Jak si firma vede na trhu??“
ANDREA: “ Dobře. Nemá, proč by měla zkrachovat. Firma AMADEUS spolupracuje s firmou MICROSOFT , která jim dodává programy,……..a firma jejich výrobky zkouší.“
TINA: “ Jak dlouho spolu spolupracují???“
ANDREA: “ Jen pár let….asi tak 5 let.“
SEMIR: “ Dáš nám adresy??“
ANDREA: “ Tady jsou.“
Andrea předala Semirovi 2 lístečky s adresami – sídlo firmy a adresu domů. Semir dal Tině adresu domů, Semir a Tom si nechali firmu.
ANDREA: “ Jaký máš to pro mě překvapení.“
SEMIR: “ Nechce se překvapit…uvidíš všechno večer…“
ANDREA: “ A, co to vlastně je.“
SEMIR: “ Všechno uvidíš večer.“
ANDREA: “ Už se moc těším.“
Během tohoto rozhovoru Tina s Tomem se vytratili před služebnu. Tina už byla na cestě k manželce mrtvého z dálnice. Semir dal pusu Andree a odešel za Tomem, který už seděl ve svém modrém mercedesu a čekal jenom na Semira. Semir si sedl na místo spolujezdce.
TOM: “ Kde pak ses coural??“
SEMIR: “ A, kam ses zase zatoulal ty??“
TOM: “ Tak vyrazíme na cestu???“
SEMIR: “ To bude lepší.“
Modrý mercedes odjel do firmy AMADEUS.
V grand hotelu PUPP………. Zde je ubytovaná Katrina Gerkhanová. Večer pak stráví u Semira a Andrey doma.
V tomto hotelu si dali sraz 2 muži – řidič z černého Porsche – Markus Berlách a Robert Bachman, který pracuje u firmy AMADEUS, jako počítačový programátor nových programů od firmy MICROSOFT. Sešli u Gerlacha v pokoji.
MARKUS: “ Tak to vyšlo. Petr Meibach je odklizen z cesty.“
ROBERT: “ Skvělý. Tak je tu další problém.“
MARKUS: “ Prosím tě jakej??“
ROBERT: “ Potřebuji pomoct s jedním programem.“
MARKUS: “ Rád ti s tím pomůžu….“
ROBERT: “ Díky, ale pak tě představím našemu řediteli a pak hezky rozjedeme náš kšeftík.“
MARKUS: “ Tak s tím naprosto souhlasím.“
U manželky…………. Manželka Adéla Meibachová je na zahradě u svého rodinného domku. Adéla si prohlížela květiny na záhonku a vybírala si je do vázy. Zatím měla jenom pár, ale chtěla velkou pěknou kytici – tulipánů. Když měla pěknou kytici, tak se u plotu zastavila vínová Octavia. Tina vystoupila z auta a šla k plotu, sundala si sluneční brýle a držela je v ruce. Adéla si všimla Tiny a šla za ní.
ADÉLA: “ Někoho hledáte??“
TINA: „Ano. Hledám paní Adélu Meibachovou.“
ADÉLA: “ To jsem já.“
TINA: “ Jsem od dálniční policie a moje jméno je Tina Kranichová.“
ADÉLA: “ Policie???? A, co potřebujete ode mě.“
TINA: “ Jde o vašeho manžela.“
ADÉLA: “ Něco se mu stalo??“
TINA: “ Bude lepší kdybychom si o tom promluvili uvnitř.“
ADÉLA: “ Ale jistě.“
Adéla otevřela Tině branku, spolu vešli do domku. Adéla dala natrhané tulipány do připravené vázy v obývacím pokoji na stole.
ADÉLA: “ Tak, co se stalo s mým manželem.“
TINA: “ Mám pro vás smutnou zprávu. Váš manžel zemřel při dopraví nehodě na A3.“
Adéle začali téct slzy z očí. Adéla si vzala kapesník a začala si slzy utírat.
ADÉLA: “ Už víte, kdo to udělal??“
TINA: “ Jsme teprve na začátku. Nevíte, kdo by měl nějaký problém nebo nepřátelé váš manžel???“
ADÉLA: “ Já……o ničem nevím. Petr se o práci málo bavil. Ani se nemohl moc bavit.“
TINA: “ A, proč??“
ADÉLA: “ Kvůli tajným informacím……jak……se zabývali novými programy.“
TINA: “ Šlo, aby nevynášeli z firmy tajné informace, aby se nezneužili.“
ADÉLA: “ Ano. Já jsem ani nevyptávala, protože mě počítače moc nezajímají.“
TINA: “ A, co problémy v práci???? Nesvěřoval jsem vám??“
ADÉLA: “ Manžela měl každý ráda a s každým vycházel dobře. Nikdo si na něho nestěžoval.“
TINA: “ A s kým si nejvíce rozuměl???“
ADÉLA: “ Teď mě nikdo nenapadá………..ale počkat. Docela si rozuměl s Michalem Bergerem. Občas chodili k nám…..“
TINA: “ Sem???“
ADÉLA: “ Ano.“
TINA: “ A vy jste si s Michalem Bergerem rozumíte???“
ADÉLA: “ Ano. Občas jsme spolu jezdili na dovolenou.“
TINA: “ Mě to zatím stačí. Nechám vás o samotě. Nechám vám tu vizitku, kdyby jste si na něco vzpomněla.“
Tina nechala svoji vizitku na stole před Adélou.
ADÉLA: “ Najdete cestu ven??“
TINA: “ Najdu. Naschle.“
ADÉLA: “ Naschle.“
Tina odešla a odjela na služebnu. Adéla Meibachová si v hlavě přehrávala ty nejkrásnější chvíle a vzpomínky se svým manželem Petrem požili.
Ve firmě AMADEUS………. Tom a Semir vešli do firmy a šli k recepci, kde stojí krásná blondýnka.
SEMIR: “ Dobrý den.
ŽENA: “ Dobrý den. co si přejete??“
SEMIR: “ Chtěli bychom mluvit s vaším ředitelem firmy.“
ŽENA: “ Chvilku vydržte. A koho mám ohlásit.“
TOM: “ Kranich a Gerkhan z dálniční police.“
Mladá dívka vzala telefon a zavolá sekretářce ředitele. Sekretářka to vyřídila řediteli a ředitel neměl žádné námitky, že může dálniční policie k němu do kanceláře.
ŽENA: “ Ředitel vás očekává.“
SEMIR: “ Děkujeme.“
TOM: “ Kde najdeme vaše ředitele??“
ŽENA: “ Náš pan ředitel sídlí ve 4. poschodí.“
Semir a Tom šli za ředitelem. Sekretářka je hned pustila do kanceláře.
TOM, SEMIR: “ Dobrý den.“
ŘEDITEL: “ Dobrý den. co potřebuje od nás dálniční policie.“
TOM: “ Jde o vašeho zaměstnance Petra Meibacha.“
ŘEDITEL: “ Co se mu stalo??“
TOM: “ Petr Meibach měl dneska odpoledne vážnou dopravní nehodu, při které přišel o život.“
ŘEDITEL: “ To je pro firmu moc hrozné. Meibach byl můj oblíbený zaměstnanec.“
SEMIR: “ S panem Meibachem tu každý vycházel???
ŘEDITEL: “ Ano, ale ani nejvíc se tu bavil s Michalem Bergerem.“
Najednou někdo zaklepal na dveře do ředitelovi kanceláře. Do kanceláře vešel
Michal Berger, v ruce měl papíry pro ředitele, které chtěl. Michal předal papíry ředitelovi.
MICHAL: “ Tady jsou ty papíry.“
ŘEDITEL: “ Děkuji. Vydržte tu ještě chvilku. Chci vám představit Michala Bergera. A tito pánové jsou od dálniční policie.“
SEMIR: “ Gerkhan.“
TOM: “ Kranich.“
MICHAL: “ Berger. Velmi těší. Kvůli čemu jste přišli.“
TOM: “ přišli jsme kvůli vašemu kolegovi Petru Meibachovi.“
SEMIR: “ Váš kolega přišel o život při nehodě na dálnici A3.“
MICHAL: “ To je mi líto Adély. Petra jsem měl hrozně moc rád. Vycházeli jsme spolu dobře.“
SEMIR: “ A, co je náplní vaší práce??“
MICHAL: “ Zkoušíme nové programy so počítačů hry – jestli nemají nějakou závadu a někdy u her sedíme celý den.“
ŘEDITEL: “ To je nemám šanci je od toho odtrhnout na oběd, protože jsou tak do toho zažraný.“
TOM: “ To si umíme představit. Ještě by mě zajímalo můžete vynášet z firmy nějaké informace……“
MICHAL: “ Musíme pracovat velice diskrétně. Kdyby se dostali nějaké informace ven z firmy tak by někdo mohl zneužít dané informace a firma by mohla zkrachovat a nebo může mít velké problémy.
ŘEDITEL: “ Teď mě napadl jeden člověk, který by mohl mít něco proti Meibachovi.“
TOM: “ A jak se jmenuje??“
ŘEDITEL: “ Robert Bachman. On a Meibach se neměli moc v lásce. Dalo by se říct, že se pořád hádali.“
SEMIR: “ Myslím, že by jsme mohli mít motiv, ale vždy to může být o ničem jiném. Nám to zatím stačí.“
TOM: “ Kdybychom jsme něco ještě potřebovali rádi se vám ozveme a nebo vy zase nám.“
Semir předal řediteli svoji vizitku. Pak se rozloučili s ředitelem a Michalem Bergerem.
………….Pokráčko jako vždy příště……….