TOM: “ Vy dva jste se pohádali??“
SEMIR: “ Ne. Proč??“
TOM: “ Jen tak. No, že jste na sebe takový zlí.“
SEMIR: “ Ani nevím, co to Andreu popadlo. Nepřipadá ti, že na Tinu je…..“
TOM: “ Je vlídnější.“

SEMIR: “ Přesně. Nechceš vyspovídat Tinu??“
TOM: “ To se mi teda nechce. Tak se jí zeptej sám.“
SEMIR: “ Prosííííím.!!!!!“
TOM: “ No dobře. Překecali si mě, ale nic ti neslibuji.“
SEMIR: “ Moc děkuju.“
Tom večer vyzpovídal Tinu, ale Tina moc Tomovi toho o Andree neřekla.

TINA: „Andreo………….. něco se snad stalo???“
ANDREA: “ Co??? ………………… nic. Proč se ptáš???“

TINA: “ No, že tu sedíš jako hromádka neštěstí. Něco stalo mezi tebou a Semirem???“
ANDREA: “ Ne, že tě poslali…………“

TINA: “ Jestli myslíš Semira s Tomem. Ne, vůbec přišla jsem sama. Nechceš mi raději něco říct???“
ANDREA: “ Co bych ti měla tak říct.“

TINA: “ Poslední dobou se chováš divně.“
ANDREA: “ Tak já ti to teda řeknu, ale pod jednou podmínkou.“

TINA: “ Jakou.“
ANDREA: “ Že si to necháš pro sebe.“

TINA: “ Nechám a povídej.“
ANDREA: “ Půjdeš se mnou zítra k doktorovi, myslí si, že……………..“

TINA: “ Že jsi těhotná.“
ANDREA: “ Hmm.“

TINA: “ ty příznaky by tomu naznačují.“
ANDREA: “ Půjdeš??“

TINA: “ Jo, půjdu.“
ANDREA: “ A nech si to pro sebe.“

TINA: “ To víš, že jo.“
ANDREA: “ Teď se vrátím ke svým papírům.“

SEMIR: „Ty jsi něco dostala z Andrey???“
TINA: “ Ne.“
TOM: “ Ani náznak???“
TINA: “ Tajemství je tajemství.“
TOM: “ Tajemství???“
Tom viděl v Tininých očích, že z Andrey něco dostala.

SEMIR: “ Jaký tajemství???“
TINA: “ Které ti neřeknu.“
SEMIR: „Zase nic nevim.“
TOM: “ Tajemství je tajemství.“
Semir odešel do kanceláře.

TOM: “ Že něco víš??“
TINA: “ Vim.“
TOM: “ Řekneš mi to??“
TINA: “ Když počkáš až domů a slíbíš mi jednu věc.“

TOM: “ Jakou??“
TINA: “ Že to nevyžvaníš Semirovi.“

TOM: “ Souhlas.“
Dal Tině pusu a odešel za Semirem do kanceláře.

SEMIR: “ Copak, že by jsi něco dozvěděl???“

TOM: “ Dozvím se to večer.“
SEMIR: “ Dozvím se to zítra ráno od tebe??“
TOM: “ Ne!!!!!“
SEMIR, TOM: “ Tajemství je tajemství.“

TINA: „Tak, co???“
ANDREA: “ Mé domnění se potvrdilo.“

TINA: “ Tak to ti gratuluju.“
ANDREA: “ Díky. Jen jak to říct Semirovi.“

TOM: “ Bude Semir dvojnásobným otcem??“
TINA: “ Jo, před nima…..“
TOM: “ Je mi to jasný.“

K nim přišli Semir a Andrea.
SEMIR: “ Co ti bud jasný??“

TOM: “ Nic, nic…………….“

Večer u Andrey a Semira…………………. Oba dva seděli v obýváku po dobré večeři a Semir byl netrpělivý, co si na něho připravila Andrea.
SEMIR: “ Co máš pro mě hezkýho???“

ANDREA: “ Pěkná dovolená to není??“

SEMIR: “ A co tedy???“

ANDREA: „Je to malý, ze začátku to pláče a …………“

SEMIR: “ Ne, to není možný. To nemůže být pravda. Takže budeme 4???“

ANDREA: “ Hmm.“

SEMIR: “ Já tak pořád přemýšlím co koupim Tomovi pod stromeček a nemůžu na nic přijít…co mu tak koupim????“

ANDREA: “ No, jak my tě známe, tak to bude nějaká blbina…..“

SEMIR: “ Vždyť oni mi taky kupuje voloviny jako minulej rok, kšiltovku s kachničkama a jiný…“

TINA: “ To si paktuji jak jsme tu kšiltovku spolu vybírali. Ale dárky se nemají kritizovat, darovanému …“

SEMIR: “ No jo, ale kvůli tomu jí přece nebudu nosit, že je to dárek.“

ANDREA: “ Už tě vidím, živá představa jak jedeš po dálnici tvrdý policista od dálniční policie v kšiltovce s kachničkama.“

TINA: “ Já bych pukla smíchy….!!“

SEMIR: “ Hmm, aby nepukl Tom, ale vzteky až si rozbalí ten můj dárek, něco mě napadlo.“

TINA: “ A prozradíš nám ho???“

SEMIR: “ To víte, že ne, to by se Tom, dozvěděl rychlostí světla, to musí být supertajné překvápko…. Ale Andree ho prozradím, ale miláčku jestli to někomu řekneš, tak sekec mazec…“

ANDREA: “ Snad by si na měl nebyl hrubý, tedy na vás…hlavně na to naše škvrně.“

SEMIR: “ Vždyť to byl vtip…“

ANDREA: “ Já vím…“

TINA: “ No, vlastně jsem se chtěla optat jak se bude jmenovat ten váš malej Gerkhanek???“

ANDREA: “ Když to bude zase klučina tak jsme si říkali, že by jsme ho pojmenovali po tatínkovi Semir, ale pak měl Semir připomínky, že se to jeho jméno nelíbí ani jemu a ještě ho bude dávat našemu miminku.“

SEMIR: “ Vždyť jo, přece mu nebudu ničit život takovým blbým jménem, ne???“

ANDREA: “ Není blbý, je krásný. A když to bude holčička, tu přejeme víc, tak jsem chtěla jméno Adelina, ale Semir chtěl malinkou Andreu.“

TINA: “ Ta Andrea by se hodilo víc, ale je to čistě na vás…“

SEMIR: “ My už jsme se skoro dohodli na té Adelině. Je to hezký jméno.“

ANDREA: “ A mě teď napadlo další jméno, co říkáš na Semirina?????“

SEMIR: „Nádhera!!!!! To už by se mohla rovnou jít oběsit.“

ANDREA: “ Ty si ošklivej… To byl vtip, víte pane Gerkhane???“

SEMIR: “ To jsem taky doufal….“

TINA: “ Existuje jméno Tomina????“

SEMIR, ANDREA: “ Néééééééé………..“

TOM: „Ahoj miláčku.“
TINA: “ Ahoj. Máš někde po ruce Semira???“
TOM: “ Proč Semira???“

TINA: “ Před malou chvilkou volala Andrea, že se má za ní zastavit.“
TOM: „Aha. Nechceš mu to říct sama.“

SEMIR: “ Kdo je to???“

TOM: “ Tina.“

SEMIR: “ Co chce?“

TOM: “ Že volala Andrea…………..Počkej předám ti Semira.“

SEMIR: “ Co chtěla Andrea???“

TINA: “ Chce to, aby si za ní přijel.“
SEMIR: “ A kam??“

TINA: “ Do sv. Moniky.“
SEMIR: “ proč volala tobě???“

TINA: “ Prý se ti nemůže dovolat.“
SEMIR: “ Díky.“

TOM: “ Semire, mobil.“

SEMIR: “ Jo.“

TOM: “ Nechceš pro mě přijet???? Jsi moje…….“

TINA: “ Moje záchrana.“
TOM: “ Tak přijedeš pro mě??“

TINA: “ No dobře.“
TOM: “ Jsi poklad.“

TINA: “ Já vím. Za chvilku jsem u tebe.“
TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“
K Tomovi přišel Hote.

HOTE: “ Kde máš Semira.“

TOM: “ Odjel za Andreou.“

HOTE: “ Nechceš hodit na služebnu???“

TOM: “ Díky Hote, ale už mám odvoz.“

TINA: “ Copak??“
TOM: “ Kdo je z dětí starší a nejmladší.“

TINA: “ Když to budeme brát i s Jochnem.“
TOM: “ Jochen, Martin, Michal……“

TINA: “ Šarlotka, Barbara, Péťa a……….“
TOM: “ A Semirův nový člen.“

TOM: “ Ahoj Semire. Tak, co??“

SEMIR: “ Ahoj. Máme holčičku. Adelinu.“

TOM: “ To vám gratulujeme.“

SEMIR: “ Nechcete se za námi podívat???“

TOM: “ Možná, že za vámi zastavíme.“

SEMIR: “ Řekni ano nebo ne. Na mě neplatí možná.“

TOM: “ Tak tedy se za vámi zastavíme.“

SEMIR: “ Čekáme vás. Ahoj.“

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Co chtěl Semir???“
TOM: “ Narodila jsem jim Adelina.“

TINA: “ Adelina je italské jméno.“
TOM: “ Odpoledne se máme za nimi podívat.“

TINA: “ Ahoj.“

ANDREA: “ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“

TINA: “ Hon na naši pěknou roztomilou hnědou myšku.“

HOTE: “ Ještě se přidávej k Andree.“
TINA: “ Proč???“

BONRÁT: “ Chce, aby…..“

ANDREA: “ Chci, aby ji odchytli živou a né mrtvou. Vždyť je tak hezká.“
HOTE: “ Nepatříte náhodou do nějakého spolku na ochranu zvířat???“

TINA: “ Ne. Vždyť ta myška je nevinná.“

BONRÁT: “ Ještě se jí zastávej, že je nevinná.“

HOTE: “ Vždyť tu rozkousala skoro všechen nábytek.“
ANDREA: “ Měla třeba hlad…..“
HOTE: “ A tak se zakousla do našeho nábytku. Div, že se služebna nepropadla do země, když….“
BONRÁT: “ Nakousala každý nábytek……….. teď mě napad jeden nápad.“

HOTE: “ Jakej??“

BONRÁT: “ Ať si jí chytěj sami tu jejich roztomilou myšku.“
ANDREA: “ No tak dobře. My jí teda odchytneme.“
Hote a Bonrát pozorovali Tinu s Andreou, jak chytají myšku do sklenice. Tina jí lákala na kus sýra a po chvilce vylezla z díry a vlezla do připravené sklenice.

ANDREA: “ Teď ji někde vypustit.“
Andrea, Hote a Bonrát šli vypustit myšku do přírody. Mezitím se ze služebny stalo velké skladiště ze šanonů. Do toho to bordel přišel Tom a šel rovnou za Tinou do kanceláře. Tina se přehrabovala ve skříni se šanony. Jen, co Tom promluvil Tina se bouchla do hlavy o skříň.

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Au. Ahoj.“

TOM: “ Nechtěl jsem tě vylekat.“

TINA: “ Jak bylo na třídním srazu???“

TOM: “ Docela dobře. Trochu se to protáhlo do ranních hodin.“

TINA: “ To jde vidět.“

TOM: “ Nemáš prášek??“

TINA: “ Leží na stole před tebou.“

SEMIR: “ Tak, co???“

TINA: “ Zatím nic.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Doma se ti stýskalo???“

TOM: “ Dalo by se to říct.“

SEMIR: “ Pak přijď za mnou.“

TINA: “ Hmm.“

TOM: “ Že vy dva máte něco??“

TINA: “ Ne, nemáme. Tak mě napadlo.“

TOM: “ A co??“

TINA: “ Když seš doma tak by si mohl dojet pro Martina a Péťu do školky.“

TOM: “ No to víš, že jo. Půjčíš mi tvoje auto???“

TINA: “ A proč??“

TOM: “ No to tvoje prostornější.“

TINA: “ Aha už chápu. Tak si vem náš mercedes???“

TOM: “ Ten bych si zval, ale ten v opravně.“

TINA: “ No jo.“

TOM: “ Nechceš přijít na oběd domů??“

TINA: “ Ještě ti dám vědět.“

TOM: “ No dobře.“

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ Dáš mi tvoje klíče……….“

TINA: “ Nechceš mi dát zase tvoje klíče.“

TOM: “ Zapomeň na ten oběd a těš se na večer. Pozdravuj ode mě Semira.“

TINA: “ Takže večer. Bude mít radost.“

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

BONRÁT: “ Proč šéfka potřebuje ten šanon??“

SEMIR: “ tak se jí zeptej.“

HOTE: “ Třeba ti to poví Tina.“
Tina přišla k nim.

SEMIR: “ Andrea s tebou nepřišla???“

TINA: “ Ne. Šéfka jí nutně potřebuje na nějaké papíry.“

BONRÁT: “ Co ten šanon??“

TINA: “ Zatím nic.“

BONRÁT: “ Proč ho potřebuje??“

TINA: “ Vůbec nevim. Tak se jí zeptej.“

BONRÁT: “ To už jsem tady od někoho slyšel.“

SEMIR: “ Ahoj………. Dobře už jsme na cestě…………. Čau, čau……….. máme práci.“

HOTE: “ Ale né.“
SEMIR: “ Nehoda na A3 na 153 km.“

SEMIR: “ Už něco víte???“

BONRÁT: “ Mrtvá žena se jmenuje Natálie Bergerová. Další informace bude mít Andrea.“

SEMIR: “ Pěkný pneumatiky.“

TINA: “ Vypadaj na terénní vůz.“

SEMIR: “ Musel jet velkou rychlostí.“

TINA: “ A srazil auto mladé ženy.“

SEMIR: “ Vypadá to, že zemřela nevině. Hote, Bonráte,…….pojďte s námi.“

SEMIR: “ Že by italská mafie??“

TINA: “ Že by kokain??“

BONRÁT: “ Zavolám techniky.“

TINA: „Italská mafie v plné zbroji.“

SEMIR: “ Tak to naše mrtvá žena neměla nic společného.“

TINA: “ Ale určitě se vrátěj pro zbytek jejich zboží.“

SEMIR: “ Ale, kdo by je mohl vyrušit???“

TINA: „Děcka,….“

SEMIR: “ Je to možný. Hote, Ty krabice odvezte k Hartmutovi a ať je schová. Ať Hartmut zjistí jaké to jsou pneumatiky a odvezte mé auto na služebnu.“

TINA: “ Poptejte se v okolí jestli někoho neviděli.“

HOTE: “ Rozkaz.“
Semir a Tina odešli k modrému Mercedesu a odjeli za manželem mrtvé ženy.

TINA: “ Neměla vaše žena nějaké nepřátelé.“

MANŽEL: “ Ne, oni čem nevím. Víte ztráta mé ženy je jako ztráta sourozence nebo nejlepšího kamaráda.“

TINA: “ A co v práci???“

MANŽEL: “ O práci jsme se málo, kdy bavili. Dá se říct, že o práci vůbec nemluvila. V práci vycházela velmi dobře s jednou kamarádkou.“

TINA: “ Byli kamarádky od dětství??“

MANŽEL: “ Potkali se na střední škole. Po škole pak nastoupili společně do firmy.“

SEMIR: “ Tak mi vás nebudeme trápit. Tady máte moji vizitku, kdy by jste si na něco vzpomněl.“

SEMIR, TINA: “ Naschle.“

MANŽEL: “ Naschle.“

SEMIR: “ Ten je z její smrti úplně přejetej.“

TINA: “ Myslím si, že v nějaký mafii nemá prsty a …..“

SEMIR: “ A zemřela nevině.“

SEMIR: “ Co ses dozvěděla ve firmě???“

TINA: “ Nic zvláštního. S každým vycházela dobře. Nikdo si na ní nestěžoval.“

ŠÉFKA: “ Zaměřte se na tu mafii. A co stopy v tom baráku???“

TOM: “ Jdeš jako na zavolanou.“

SEMIR: “ Co máš hezkýho??“

HARTMUT: “ Ty otisky pneumatiky patří starému terénnímu modelu NISSANU. Na autě mrtvé ženy jsem našel lak NUSSANU – tmavě zelená barva.“

TOM: “ Co ty krabice??“

HARTMUT: “ Dokonale čistej kokain. Granáty jsou Ruské výroby a zbraně taky. Jak to jenom dělaj, že ten kokain tak čistej, jako lilie??“

TINA: “ Mají na to dobře vybavené laboratoře. Italský kokain se dostává do celého světa a nejvíce se vyrábí na Sicílii. A se zbraněmi je to úplně stejný. Nejdříve putují
na Sicílii a pak se exportují do světa.“

SEMIR: “ Sicílie je taková mafiánská země.“

ŠÉFKA: “ A co granáty??“

TINA: “ O ně je malý zájem. Spíše je zájem o český SEMTEX. S ním se lépe obchoduje.“

ŠÉFKA: “ A co otisky??“

HARTMUT: “ Skladiště je čistý jako sklo.“

SEMIR: “ Kde máme začít??“

ŠÉFKA: “ To už nechám na vás.“

ŠÉFKA: “ Co ten šanon??? Už se našel??“

TINA: “ Ještě ne.“

SEMIR: “ Ale Bonrát a Hote stále hledají.“

ŠÉFKA: “ Až bude na světě, tak mi ho předejte.“

HARTMUT: “ Jakej šanon??“

SEMIR: “ To je na delší povídání.“

V tajném úkrytu mafie………. Hlavní hlava Carlos Santini přemýšlel jako dostanou zbytek zboží ze skladitě. Jeho pravá ruka Lucio Carduccimu s tím pomáhal.

LUCIO: “ Kdy zajdeme pro zbytek zboží???“
CARLOS: “ Pravda. Úplně jsem zapomněl.“

LUCIO: “ Aby nám ho nevyfoukli fízlové.“
CARLOS: “ Tak tam zajeď a vem si ještě 2 lidi a až tam přijedeš dej mi vědět.“

LUCIO: “ Dobře šéfe.“
Lucio si vzal dva pomocníky a odjeli do skladiště. Když vstoupili do skladiště, tak nemohli uvěřit vaším očím. Zboží už tam nebylo.

LUCIO: “ Sakra!!!!“
Volal šéfovy.

CARLOS: “ Tak, co???“

LUCIO: “ Mám špatnou zprávu.“
CARLOS: “ A to je jaká??“

LUCIO: “ Fízlové mají naše zboží.“

CARLOS: “ Sakra!!!“

LUCIO: “ Kdy by jsme věděli jaká policie vyšetřuje tu nehodu.“

CARLOS: “ To už nechte na mě. Vraťte se.“

LUCIO: “ Dobře.“

LUCIO: “ Jedeme.“

ANDREA: “ Schäferová, dálniční policie.“
CARLOS: “ Berger, dobrý den. mám jednu otázku. Kdo vyšetřuje nehodu mladé ženy na 153 km???“

ANDREA: “ Proč to chcete vědět. A takové to……“
CARLOS: “ Zapomněl jsem……jsem od státní návladní………….“

ANDREA: “ Státní návladní Schrakmanová.“
CARLOS: “ Ano…. To jméno my vypadlo. Takže tu nehodu vyšetřujete vy??“

ANDREA: “ Ano.“
CARLOS: “ Moc jste mi pomohla. Naschle.“

ANDREA: “ Naschle.“
Carlos zavěsil a přišel Lucio.

CARLOS: “ Naše zboží má dálniční policie a taky tu nehodu vyšetřují.“

LUCIO: “ Teď zjistit, kam zboží uklidili.“

CARLOS: “ Jeď se podívat na jedno oddělení…..“

LUCIO: “ Myslíš technické oddělení.“

CARLOS: “ To je ono.“

LUCIO: “ Vezmu si pár lidí a večer tam zajedeme. Kdy, že má přijet náš odběratel???“

CARLOS: “ Přijede zítra na naše místo v 13:30.“

HARTMUT: “ Co tu chcete???“

LUCIO: “ My jsme si přišli pro naše zboží.“

HARTMUT: “ Nevim o čem mluvíte.“

LUCIO: “ Ale ty to moc dobře víš. Kde jsou naše dřevené krabice???“

HARTMUT: “ Opravdu nevím o čem tu je vlastně řeč.“

LUCIO: “ Jen se nevymlouvej a pověz mi, kde jsou ty naše krabice nebo ti….“

HARTMUT: „
No dobře. Já vás tedy k nim zavedu.“

LUCIO: “ No vidíš jak ti to jde. Tak už jdi.“

CARLOS: “ Máš zboží???“

LUCIO: „Mám. Jetu ještě jeden problém.“

CARLOS: “ Jaký??“

LUCIO: “ Je tu jeden mladý muž, co s ním??“

CARLOS: “ Vemte ho sebou, bude pro fízli strašně moc důležitý a bude naše pojistka.“

LUCIO: “ Dobře.

ŠÉFKA: “ Jak jste s tou mafií??“

SEMIR: “ Zatím o nich moc nezjistili.“

HOTE: “ Už jsme to našli.“
ŠÉFKA: “ No výborně.“

TINA: “ Kranichová, dálniční policie.“

HARTMUT: “ Ahoj Tino.“

TINA: “ Ahoj Hartmute. Máš něco??“

HARTMUT: “ Nemám, ale mám tu jeden problém.“

TINA: “ Jakej.“

CARLOS: “ Máme naše zboží, které jste si vzali a taky vašeho kolegu.“

TINA: “ Co???“

CARLOS: “ Jestli ho chcete vidět živého tak přijeďte v 13:30 do Kolína-Bonnu. Najdete nás ve staré továrně.“

TINA: “ No dobře.“

TOM: “ Tino,…… něco se stalo???“

TINA: “ Co???“

TOM: “ Něco se stalo???“

SEMIR: “ Máš novinky od Hartmuta???“

TOM: “ Ne, nemám, protože tam nebyl a ….“

SEMIR: “ A???“

TOM: “ Krabice zmizeli.“

TINA: “ Ozvala se naše mafie a má Hartmuta a jako rukojmí a jejich zboží si vzali sebou.“

SEMIR: “ Řekli ti, kde ho ukryli??“

TINA: “ Hmm.“

TINA: “ Nebude lepší toto???“

TOM: “ Kdybych tě neměl.“

JAN: “ Ahoj.“

ELENA: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

JAN: “ Co pak tě k nám zaválo??“

TINA: “ Jenom si chci na něco zeptat.“

JAN: “ Tak se tu mějte hezky a ahoj.“

TINA, ELENA: “ Ahoj.“

ELENA: “ Co potřebuješ??“

TINA: “ Jednu odpověď na jednu novinku.“

ELENA: „Řekneš mi to u kafe.“

ELENA: “ co hezkého pro mě máš??“

TINA: “ Ani nevím, jak mám začít. No přejdu rovnou k věci. No naše rodinka se rozšíří o nového člena rodiny.“

ELENA: “ To myslíš vážně. Tom o tom ví??“

TINA: “ Ještě ne.“

ELENA: “ Tak to vám gratuluji i za Jana.“

TINA: “ Díky.“

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ My něco snad slavíme??“

TINA: “ Nech se překvapit.“

TOM: “ Tak mi to už řekni.“

TINA: “ To překvapení je, že se rozrosteme o jednoho člena rodiny.“

TOM: “ Né, to nemůže být pravda.“

TINA: “ Pustíš mě zase za Petrou??? Prosííííím.“

TOM: “ to víš, že jo.“

JAN: “ Co chtěla Tina dneska ráno???“

ELENA: “ Očekávají dalšího potomka.“

JAN: “ Tak to jim gratuluji. Ty jsi to věděla jako první??“

ELENA: “ Věděla. Ty by jsme nebyla takovýhle kamarádky. No a ti si to řeknou mezi sebou a pak se to rozřeší dál.“

TOM, TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj. Něco se vám stalo???“
TOM: “ Proč??“

SEMIR: “ No, že jste takový rozzářený.“
Přišla k nim Andrea.

ANDREA: “ Ahoj.“
TOM, TINA: “ Ahoj.“

ANDREA: “ Semire, nezdá se ti, že jsou rozzářený jako sluníčka.“
SEMIR: “ Já jsem jim to taky řikal.“

ANDREA: „Že by se jim něco stalo v rodině???“

TOM: “ “ Tak jim to řekni.“

TINA: „No dobře. Už nebudeme 3, ale 4.“

SEMIR: “ Né, tak to vám gratuluji.“
ANDREA: “ já se taky přidávám.“
Nastal den odjezdu Tiny do Caorle za Petrou. Tom sebou bral ještě vlečňák s černým mercedesem, kdyby Tina přijela sama z Caorle do Kolína i s malým špuntem. Když odjížděli Tom s Martinem do Kolína tak se jim nechtělo domů. Raději by tam zůstali s Tinou.

SEMIR: “ Chrisi???“

CHRIS: “ Ano??? Copak si přeješ Semire.“

SEMIR: “ Já jenom, jsem se chtěl zeptat, že jste nějak často spolu…….“

CHRIS: “ S kým???“

SEMIR: “ No přeci s Teresou, ne???“

CHRIS: “ No a???“

SEMIR: “ No b…………. tak to vyklop, no ták, stejně to všichni víme.

CHRIS: “ Co všichni víte???“

SEMIR: “ Že jste se do sebe zakoukali.“

CHRIS: “ Zakoukali……to není to pravé slovo, mě se Teresa líbí, ale jestli ona cítí to samé ke mně, to netuším………..“

SEMIR: “ Není nic jednoduššího než se jí zeptat.“

CHRIS: “ to raději ne, nechci ji vylekat.“

SEMIR: “ Já myslím to na mí hned vybalit, ale jestli chceš, tak my to trošku oťukáme, co říkáš Tome???“

TOM: “ To bysme mohli, tak nenápadně se zeptat………a Semire nechtěl by sis zařídit rovnou seznamku???“

SEMIR: “ To by šlo, třeba by to vynášelo víc než být tady u dálniční policie.“

TOM: “ Ne Semire, přece by si mě neopustil???? Co bych si bez tebe počal??“

CHRIS: “ Á, už zase šaškujou.“

SEMIR: „Tak to si zvykej, že takhle šaškujeme dnes a denně, ale aby jsme neuhýbali od tématu, tak co teda??? Máme se Teresy zeptat, diskrétně , samozřejmě… .“

CHRIS: “ Já nevím…………určitě jí napadle napadne, že se ptáte kvůli mně………..“

SEMIR: “ Tak jí to napadne no………..“

TOM: “ Zeptáme se za tebe……….naťukneme že jsi jako pěknej chlapa tak…..“

CHRIS: “ Jenom jako???“
TOM: “ Ne doopravdy, budeme vážný jako nikdy…..“

SEMIR: “ Á, heleme se kdopak nám to přišel.“

CHRIS: “ Kdo přešel?? Ne, Semire neptej se jí na nic……“

TOM: “ Tak se jí poptám já…….“

CHRIS: “ Tome!!!!“

TOM: “ Tereso???“

Asi tak o dva dny později se Tom chystal za Tinou do Itálie. Tom dávala věci do auta do modrého mercedesu a přijelo stříbrné BMW.

SEMIR: “ Ahoj.“

TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Už se těšíš??“

TOM: “ Strašně moc.“

SEMIR: “ Na jak dlouho nás tu necháš ve štychu??“

TOM: “ Když to tu vydržíte sami 4 týdny.“

SEMIR: “ Co??? 4 týdny. Šéfka ti to…………..“

TOM: “ Že mi to povolila. Vy dva to tady zvládnete nebo……….“

SEMIR: “ nebo si zavolat na pomoc Jana.

CHRIS: “ Kde si nechal Toma???“

SEMIR: “ Odjel na menší dovolenou.“

CHRIS: “ Na jak dlouho??“

SEMIR: “ Na 4 týdny.“

CHRIS: “ Co??? Na 4 týdny. A ……..“

SEMIR: “ Šéfka mu to povolila.“

V Itálii ………………. Tom šel do bytu Petry, ale v bytě nikdo nebyl. V kuchyni na stole našel malý papírek s nápisem: „HOSPEDALE BELLA SANTA MONICA. P.“ Tom se hned vydal do nemocnice.

TOM: “ Ahoj.“

PETRA: “ Ahoj. Koukám, že si našel můj vzkaz.“

TOM: “ Našel. Tak, co???“

PETRA: “ Běž za nima podívat. Už se na tebe moc těší.“

TOM: “ Ahoj.“

ELENA: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ Co tu děláš???“

ELENA: „Přijela jsem se podívat na Tinu a Péťu. Tak já vás nechám o samotě“

TINA: “ Klidně zůstaň.“

ELENA: “ Ještě si něco musím zařádit. Ahoj.“

TOM, TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ Nejraději bych tu zůstal s tebou nebo abys jela se mnou do Kolína.“

TINA: “ Tak to ještě vydržte. Přijeďte někdy vy dva. Když budou chtít přijet Semir a Andrea, ať přijedou.“

TOM: “ Já jim to vyřídím. Tak se tu mějte hezky a ahoj.“

TINA: “ Ahoj. Pozdravuj od vás všechny v Kolíně.“

TINA: “ Šťastnou cestu.“

TOM: “ Díky. Až přijedu tak ti zavolám.“

TINA: “ Hmm.“

Druhý den ………………. Tina jela na služebnu. Když zrovna přijela tak vycházeli ze služebny Chris s Teresou. Po chvilce přišel Tom, protože uviděl z okna vínovou Octavii.

CHRIS, TERESA: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

CHRIS: “ Po dlouhé době se zase vidíme.“

TINA: “ To jo.“

TERESA: “ Půjdem na ten oběd??“

CHRIS: “ Vždyť jo. Ahoj.“

TERESA: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ Odkud znáš Chrise???“

TINA: “ Z Vídně, když jsem tam byla na školení.“

SEMIR, ANDREA: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“

ANDREA: “ vyrazíme společně na oběd??“

TOM: “ Můžem.“

CHRIS: “ Jsem se tě lek. Přišla jako duch.“

TINA: “ To já moc ráda.“

CHRIS: “ Dobalím si jenom svých pár švestek a kancelář je zase tvoje.“

TINA: “ Vracíš se zpátky do Vídně??“

CHRIS: “ Vracim, ale ještě s jednou osobou??“

TINA: “ S jakou???“

CHRIS: “ Já jsem mysle, že ti to řekli…..“

TINA: “ Už asi vím.“

CHRIS: “ Přijdeš na rozlučku??“

TINA: “ Já nevim.“

CHRIS, TINA, TOM: “ Jak to výjde s hlídám.“

TOM: “ Když pěkně prosíš maminku, tak by nám ty dvě ratolesti pohlídá.“

CHRIS: “ Ahoj.“

TINA, TOM: “ Ahoj.“

CHRIS: “ Tak vás tady pěkně vítám.“

ANDREA: “ Ahoj.“

TINA, TOM: “ Ahoj.“

ANDREA: “ Zavedu vás do našeho společného pokoje.“

TINA: „…………To mám ohromnou radost……..Ale vždyť tu byla nedávno v Kolíně………Ani nevím, kdy se vrátíme…………..No dobře………Ahoj.“

TOM: “ Co pak??? Někdo tě naštval???“

TINA: “ Moc velkou radost nebudeš mít, protože přijede zítra tetička z Berlína.“

TOM: “ Opravdu pozitivní zpráva. Ale…….“

TINA: “ Byla tu nedávno.“

SEMIR: “ Krize v rodině???“

TINA: “ Dalo by se říct. Přijede návštěva z Berlína.“

ANDREA: “ Nebyla tu náhodou minulý týden???“

TINA: “ Byla. Tetička ráda dělá namátkové kontroly a nebo hlášené předem.“

TOM: “ Buďte rádi, že nemáte takovouhle tetičku.“

ANDREA: “ to bych asi………….“

TINA: “ Já taky. Nejraději už v dětství.“

Konec!!!

ŠÉFKA: “ Ano. Nemluvili třeba o dalším termínu??“

TINA: “ Ne, ale jednou se všichni sešli ve velkém sále.“

SEMIR: “ O čem si povídali???“

TINA: “ O nějakém úkrytu zbraní. Dovnitř se dostanou šachtou. Když to vyjde tak za 2 hodiny budou hotovi. Sraz v 17:00.“

TOM: “ Myslím, že tam musíme ještě jednou.“

SEMIR: “ Potřebujeme pomoct od Andrey, Bonráta a Hota.“

ŠÉFKA: “ Dobře. Běžte.“

HOTE: “ Už jsou uvnitř??“

ANDREA: “ Ahoj Katy. Přijedu o trochu později, ale jinak vše OK. Uvidíme se večer.“

HOTE: “ Dík Andreo.“

HOTE: “ Myslíš, že to výjde??“

BONRÁT: “ Určitě!!!“

TOM: “ Semire, proč nejdeš??“

SEMIR: “ Tam je pes.“

TOM: “ Semire,….“

SEMIR: “ Co teď s ním??“

TINA: “ To už nechte na mě.“

TINA: “ Hodný pejsek….dáš mi míček.“

TINA: “ Přines míček….. přines míček…“

TINA: “ Jdete??“

SEMIR: “ Už jdeme.“

TOM: “ Co to může být??“

SEMIR: “ Nějaká továrna??“

TINA: “ Plánek budov??“

RICCO: “ Gerkhan, Kranich a Kranichová jsou tady.“

HOTE: “ Semir, Tom a Tina.“

BONRÁT: “ Už jdu na to.“

TOM: “ To by mohla být nějaká cesta.“

SEMIR: “ Myslíš??“

TINA: “ Mě to připadá jako řeka.“

TOM: “ Řeka??“

TINA: “ Hmm. Tohle musí být břeh.“

SEMIR: “ Takže budeme brát, že toto je řeka, ale, co může stát u řeky.“

TINA: “ S tím nám pomůže Andrea.“

SEMIR: “ Vem si na starost.“

ANDREA: “ Schäferová…“

TINA: “ Ahoj Andreo. Potřebuju zjistit jednu věc.“

ANDREA: “ tak povídej.“

TINA: “ Jaká budova stojí na břehu Rýna??“

ANDREA: “ Chvilku vydrž.“

ŠÉFKA: “ To jsou naši uprchlíci??“

ANDREA: “ Hmm…. Mohla by to být nová moderní zbrojovka u Wohrigenu.“

TINA: “ Vyřiď to šéfce a že tam jedeme a ozvem se.“

ANDREA: “ Já jí to vyřídím.“

TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Vyřídí to šéfce.“

TINA: “ Jo.“

SEMIR: “ Co budeme dělat jako první??“

TOM: “ Postarat se o nálože??“

SEMIR: “ Ty se v tom vyznáš??“

TOM: “ Ne.“

SEMIR: “ No vidíš.“

TINA: “ Třeba se dají vypnout všechny najednou.“

SEMIR: “ Tak so o to postarejte.“

TOM: “ Proč zrovna my dva??“

SEMIR: “ Já, já jdu vysvobodit ti lidi.“

TINA: “ Tak se do toho pustíme.“

SEMIR: “ Kam odjeli??“

GAUNER: “ Terminál u Düsseldorfu.“

TINA: “ Mají namířeno do terminálu u Düsseldorfu a potřebujeme adresu. Pospěšte si, ze chvilku budou za horama.“

ŠÉFKA: “ Kde jste??? A co se tam děje??“

ŠÉFKA: “ Pošlu tam všechny lidi, co mám…. Jenže to je daleko od nás.“

TOM: “ Počkej tu.“

TINA: “ Hmm.“

SEMIR: “ Když tak ti dáme, že ….“

TINA: “ Vám budu krejt záda.“

SEMIR: “ Jeden by jsme měli z krku.“

TOM: “ To je Tina.“

SEMIR: “ Tina umí…..“

LEA: “ Ale…. To je můj vrtulník…. A to jsou přece…. Gerkhan a Kranich.“

TOM: “ Leť na 1. náklaďák.“

SEMIR: “ Leť na staveniště.“

SEMIR: “ Co se od tebe nedozvíme po tolika letech, že….“

TINA: “ Že umím létat s vrtulníkem.“

TOM: “ A já po tolika letech manželství.“

SEMIR: „Máš platnej pilotní průkaz??“

TOM: “ Proč???“

SEMIR: “ Že by nás mohla…..“

TOM: “ Už chápu.“

TINA: “ Pilotní průkaz je už pár let prošlej.“

TOM: “ Semire, tvůj sen se ti rozplynul.“

ANDREA: “ Semire,….“

SEMIR: “ Omluvíte mě.“

TOM: “ Jen běž.“

Konec!!!

SEMIR: “ To v tom kufříku je asi kokain. Kaminsky je mrtvý, zastřelený a ty máš v ruce pistoli. No, co myslíš, že to asi tak může znamenat??? Pojď!!!“

SEMIR, TOM: “ Jsme policisté, dálniční policie.“

SEMIR: “ Děláte velkou chybu. Nemáme s tím nic společného!!!!“

BEHLER: “ A víte, kolikrát já už tohle slyšel??? Odvést!!!“

HOTE: “ Dobré ráno, šéfová.“

ŠÉFKA: “ Už něco o nich víte???“

HOTE: “ Nic, vůbec nic. Třeba trčí někde v zácpě.“

BONRÁT: “ Nebo se vybourali??“

HOTE: “ Bonráte.“

BONRÁT: “ Nebo to do nich někdo napálil.“

ŠÉFKA: „Ani Tina se neozvala.“

HOTE: “ Ne.“

ŠÉFKA: “ To už by se dávno ozvaly.“

ANDREA: “ Víte, co je se Semirem??“

HOTE: “ Ne.“

ANDREA: „Včera večer vůbec nepřišel domů.“

ANDREA, HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“

PETR: “ Ahoj……Dobrý den.“

ŠÉFKA: “ Dobrý den.“

PETR: “ Tina zmizela.u ní doma jsem našel kapesník s chloroformem.“

ŠÉFKA: “ Zajímalo by mě, co se tu děje.“

ANDREA: “ Dálniční policie, Schäferová……………. Ano okamžik………… šéfová volá policejní prezident.“

ŠÉFKA: “ Engelhardtová ……… kde, že jsou???“

ŠÉFKA: “ Vy jste vrchní komisař Behler???“

BEHLER: “ Ano. Proč??“

ŠÉFKA: „Musím s vámi mluvit. Venku!!!“

BEHLER: “ Můžu se zeptat, kdo jste??“

ŠÉFKA: “ Anna Engelhardtová, přímá nadřízená Kranicha a Gerkhana.“

BEHLER: “ Aha.“

ŠÉFKA: “ Chtěla bych se s nimi promluvit. S oběma najednou a hned.“

BEHLER: “ To je vyloučeno. Oba jsou podezřelí z vraždy.“

ŠÉFKA: “ Já vím. Policejní prezident mě o tom informoval.“

BEHLER: “ Paní Engelhardtová, ti dva jsou zkorumpovaní policisté, kteří zastřelil svého informátora.“

ŠÉFKA: “ Behlere, já znám váš spis. Vím, že jste před pár lety ztratil kvůli zkorumpovanému policistovi svého parťáka. Pět minut. O víc vás nežádám.“

BEHLER: “ tak dobře.“

ŠÉFKA: “ Jak jste se proboha mohli dostat do takového průšvihu???“

SEMIR: „Šéfová až do včerejška jsme se mohli 100% spolehnout na Kaminského.“

TOM: “ Mají na svědomí jeho bratra. Už o tom ví Tina??“

ŠÉFKA: “ Ne.“

TOM: “ Jak to??“

ŠÉFKA: „Dneska ráno přišel na služebnu její bratr. Tinu někdo unesl. Nevíme proč a kam. Existují nějaká fakta o vaší nevině???“

SEMIR, TOM: “ Ne.“

ŠÉFKA: “ Takže Behler má jen podezření??? Jediné, co proti vám svědčí, je vaše přítomnost na místě činu.“

ŠÉFKA: “ Tak jenom s tímhle se daleko nedostaneme. Hlavu vzhůru. To nějak zvládneme.“

LEA: “ Tak, co???“
OTTO: “ Klaplo to. Gerkhan a Kranich jsou zatčeni.“
LEA: “ No výborně. Postarej se, aby už nikdy neopustili basu.“
OTTO: “ Co stou Kranichovou???“
LEA: “ Zatím si ji tu necháme a pak s ní něco uděláme.“
Toma a Semira zatkli a odvezli do vězení. Každý dostal tabulku se jménem a s číslem a fotograf je vyfotil do sbírky. Pak odevzdali cenné předměty do obálky z tuhého papíru. Dozorce je pak odvedl do s svých cel, ale každého zvlášť – na samotky. Oba dva přemýšleli, co dělají jejich milované bytosti, ale Toma nejvíc zajímalo jestli není Tina mrtvá.

BEHLER: “ Takže mám novinku. Kranich a Gerkhan chtějí vypovídat. Z věznice je převezte rovnou sem. „

REUTER: “ Jasně šéfe.“

BEHLER: „
Nevěřím tomu, že se přiznají. Dovezte je sem v pořádku.“

ANDREA: “ Axie, miláčku………. Čekám na tebe, ty můj medvídku.“

SEMIR: “ Pěkná roubenka.“

TOM: “ Tady máš cestu jak se k ní dostaneš.“

SEMIR: “ Tak se tam pojedeme podívat??“

TOM: “ Dobrej nápad.“

Na služebně………. Andrea, Hote, Bonrát byli u šéfky na koberečku.
ŠÉFKA: “ Víte něco o Tině??“

ANDREA: “ Zatím, ne.“

ŠÉFKA: “ Teď mi řekněte, čí to byl nápad??“

HOTE: “ Byl to náš společný nápad.“

ŠÉFKA: “ Myslela jsem si to a že něco vymyslíte, ale já o ničem nevím.“

ŠÉFKA: “ Zajedu se na mě podívat.“

TOM: “ Je to tu moc pěkný.“

SEMIR: “ To jo.“

TOM: “ Máme tu návštěvu.“

SEMIR: “ kdo je to??“

TOM: “ Přijela modrá Mazda 6.“

SEMIR: “ Šéfová. To je, ale překvapení. Půjdu ji otevřít.“

ŠÉFKA: “ Tak vás zase ráda vidím.“

TOM: “ My taky. Už víte něco o Tině??“

ŠÉFKA: “ Zatím ne.“

ŠÉFKA: “ Engelhardtová……………. Výborně……..dobře, dobře………. Děkuju…. To byla Andrea.“

SEMIR: “ A??“

ŠÉFKA: “ Ozvali se Tinini únosci a Andrea podle signálu zjistila, kde je.“

TOM: “ Kde??“

ŠÉFKA: “ v jednom zámku.“

SEMIR: “ Tak jdem.“

ŠÉFKA: “ Z druhé strany roubenky stojí auto.“

OTTO: “ Kranich si opravdu umí vybrat.“
Tina uviděla z 2 oken – z 1. okna Andreu u hlavní brány, jak zaměstnává ochranku s mapou a z 2. Toma se Semira za zdí. Přišel k ní Otto chtěl jí dát pusu, ale Lea Ottu vyrušila.

LEA: “ Nech jí nepokoji, ať ještě něco z ní zbyde.“
Lea odešla a Tina ji uviděla odcházet ve skle dveří. Když byla dostatečně daleko tak Tina omráčila Otta. Otto spadl na zem jako švestka. Tina vešla ven z místnosti, ale byl tu jeden problém – pes. Tina na něho promluvila tichým
hlasem.

TINA: “ No jo hodný pejsek……..hodný pejsek.“
Pes držel v tlamě míček.

TINA: “ Dáš mi ten míček.“
Pes jí dal míček a Tina ho hodila na druhou stranu zámku. Pes se za ním rozběhl. Pak Tina opatrně prošla okolo kamer a přes ochranku až vyšla ven před zámek. Andrea tak nenápadně ukázala Tině směr, kam má jít. Tina došla k vysoké zdi, kde byli přichystané krabice. Tina po nich vylezla a stála na zdi. Pod zdí stály Semir a Tom. Tina skočila do velké hromady sena. Dali si pusu.

TOM: “ Dobrý???“

TINA: “ Jo.“
SEMIR: “ Teď zmizíme.“

LEA: “ Vstávej!!“
Otto se probral.

OTTO: “ Co se děje??“
LEA: “ Kranichová je pryč.“
Lea volá Behler.

LEA: “ Co se děje??“
BEHLER: “ Gerkhan a Kranich zmizeli.“

LEA: “ Sakra!!“
BEHLER: “ Jak se má naše Tina Kranichová??“

LEA: “ Nijak. Kranichová před malou chvílí utekla.“
BEHLER: “ Dneska je opravdu super den. Odpískáme to??“

LEA: “ To už nejde. Už jsme to dohodli, nemůžeme couvnout. Ne, zbraně musíme dodat podle plánu. S našimi zákazníky není žádná legrace. Ale ať Ralf a Ricco ty 3 najdou a přivedou sem živí.“
Ráno v roubence………. U snídaně seděl Tom. Tina scházela po schodech a vesele……

TINA: “ Dobré ráno.“

TOM: “ Dobré ráno. To je asi jen pro tebe.“

SEMIR: “ Dobrý.“

TOM, TINA: “ Dobrý.“

SEMIR: “ Teď mi bodne pěkně silný kafe.“

SEMIR: “ Děkuji. Do, kde jsme tu seděli včera večer??“

TOM: “ Asi tak do tří ráno.“

TINA: “ Máme návštěvu.“

TOM: “ Koho??“

TINA: “ Šéfka přijela.“

ŠÉFKA: “ Dobré ráno.“

TINA: “ Dobré ráno.“

SEMIR, TOM: “ Dobré.“

SEMIR: “ Nedáte si s námi snídani??“

ŠÉFKA: “ Velmi ráda a mám novinky.“

ŠÉFKA: “ Děkuji.“

SEMIR: “ Jaké, že novinky jste nám přinesla.“

ŠÉFKA: “ Andrea našla v počítači jméno člověka, který zabil Kaminského. Otto Golsen.“

TOM: “ To je pravá ruka Joopa van Kirhoffena.

SEMIR: “ Toho Holanďana.“

TINA: “ Ale vždyť obchodoval ze zbraněmi, kterého před lety zastřelili při zatíkaní.“

SEMIR: “ Golsen přišel o život při tý akci.“

Šéfka položila na stůj fotku s Leou van Kirhoffenovou.
TOM: “ Kdo je to??“

ŠÉFKA: “ Van Kirhoffenova manželka Lea. 45 let. Od manželovy smrti žije v ústraní na venkovském statku.“

TOM: “ Jestli Golsen zase nenechal zabít někoho jiného, aby převzal obchody.“

ŠÉFKA: “ To by šlo.“

TINA: “ Třeba vás dostal právě on, aby jste zase nezmařili další obchod.“

SEMIR: “ Třeba za tím nevězí Golsen, ale Kirhoffenova vdova?? Přebrala kšeft a Otto pracuje pro ní.“

TOM: “ Ten statek je zámeček v anglickém parku???“

SEMIR: “ Copak??? Jak to, že si ses dneska držel při zemi??? Jindy…….“
TOM: “ Takovou pěknou ženu balím.“
SEMIR: „Vzal si mi to přímo z pusy. Řekneš mi důvod???“
TOM: “ Odvezeš mě na nádraží????“
SEMIR: „Aha. Už se na ni neptám. Je mi to úplně jasný.“
Na nádraží………. Semir a tom se zastavili před velkou tabulí, kde byli všechny vlaky, které přijedou na nádraží. Tabule visela na velkém sloupu. Z rozhlasu s ozvalo: “ Expres 1168 ze směru Řím, Florencie, Miláno, Turín, který dále pokračuje Insbruck, Mnichov, Kolín, Hannover, Berlín a Hamburk, kde svou jízdu končí má 2 hodinové zpoždění. O dalších změnách budeme informovat.“

SEMIR: “ To tu chceš trčet ty 2 hodiny???“
TOM: “ Ano.“
SEMIR: “ Jdu si něco koupit, abych se tu nenudil.“
TOM: “ Já jdu s tebou.“
SEMIR: „Nechceš zavolat Tině???“
TOM: “ Až si něco koupím k pití.“
Ve vlaku………. Tina jela vlakem z Milána do Kolína. Expres stál v Insbrucku na rakousko-německých hranicích. Celníci kontrovali po jednom vagónu cestující.

SEMIR: “ Tak zavolej, co se děje.“
TOM: “ To mě napadlo i bez tebe.“
Tom vzal mobil a volal Tině, ale Tina mu to nebrala, protože jí stávkoval mobil. Tom zavěsil.

SEMIR: „Tak, co???“
TOM: “ Tina to nebere.“
SEMIR: “ Možná, že ti zavolá nazpátek.“
TOM: “ Zkusím to za chvilku.“

Ve vlaku……….

BERGER: “ Měl vám volat váš milí??“
TINA: “ To spíš já jemu, ale nějak mi stávkuje mobil.“
BERGER: “ Ó promiňte. Představím se. Petr, Petr Berger.“
TINA: “ Tina, Tina Kranichová. Omluvíte mě, zkusím mu zavolat.“
BERGER: “ To bude mít radost.“
TINA: “ Pokud se mu dovolám.“
BERGER: “ Určitě ano. Když tak vám půjčím můj mobil.“
TINA: “ Předem děkuji, ale nechci vás…..“
BERGER: “ Zneužívat?? Rád vám pomohu.“
TINA: “ Jste moc laskav. Jdu zkusit štěstí.“
BERGER: “ Zdržím vám palce.“
Tina odešla na chodbu a volala Tomovi.

SEMIR: “ Někdo ti volá.“
TOM: “ A kdo??“
SEMIR: “ Tvůj….“
TOM: “ Tina!!!“

TOM: “ Ahoj miláčku. Kde jste???“

TINA: “ Ahoj. Už dobrou hodinu a půl trčíme na rakousko-německých hranicích.“
TOM: “ Ale proč??“

TINA: “ To je na delší povídání.“
TOM: “ Proč si mi nebrala mobil???“

TINA: “ Asi už 3 den mi stávkuje mobil. Když mi někdo tak se mi nedovolá. Takže mu musím zavolat na spátek.“
TOM: “ Kdy budete stát v Mnichově???“

TINA: “ Za dlouho.“
TOM: “ Tak já tu na tebe počkám na …..“

TINA: “ Na nádraží. To jsi moc hodnej.“
TOM: “ To, aby ses nemusela trmácet autobusy domů.“

TINA: “ Už chci být v Kolíně.“
TOM: “ Budeš to muset ještě vydržet. Dáš mi vědět….“

TINA: “ Až budu v Mnichově??? To víš, že jo.“
TOM: “ Posílám ti pusu. Ahoj.“

TINA: “ Taky ti posílám pusu. Ahoj.“
SEMIR: “ Tak, co??“
TOM: “ Vlak stojí na rakousko-německých hranicích.“

BERGER: “ Všechno v pořádku???“
TINA: “ Jo.“
BERGER: “ Mladí přeci jezdí autem, né???“
TINA: „o máte pravdu. Když vám kolega sešrotuje vaše služební auto, další auto máte v opravně a manželovi jsem nemohla vzít jeho služební auto.“
BERGER: “ Nebo vás mohl manžel odvést a přivést.“
TINA: “ To jsem mu taky říkala, ale je fakt, že mají hodně práce.“
BERGER: „Mohu se zeptat. Je to osobní otázka.“
TINA: “ Jestli nebude moc osobní tak vám ráda odpovím.“
BERGER: “ To mi je jasný. Vy pracujete u policie??“
TINA: “ Přesněji u dálniční policie. Když to někomu řeknu tak mi vůbec nevěří.“
BERGER: “ To bych neřekl ani já. Myslel jsem, že pracujete někde v kanceláři, že tam sedíte celý den. Kampak máte na mířeno???“
TINA: “ Do Kolína.“
BERGER: “ Já taky. Vy máte v Itálii příbuzný???“
TINA: “ Ano. 2 tety.“
BERGER: “ A kde???“
TINA: “ Jedna bydlí Caorle a druhá v Miláně. A vy???“
BERGER: “ Já jedu od jednoho mého kamaráda z Říma.“
TINA: „Mohu se zeptat???“
BERGER: “ Ale jistě.“
TINA: “ Pracoval jste dříve u policie a teď jste v důchodu.“
BERGER: “ Ano. Jak jste to poznala??“
TINA: “ To si nechám pro sebe.“
BERGER: “ Co se dá dělat.“
V Německu na nádraží……. Tom se koukal na tabuli, jak dlouho tu budou ještě čekat. K němu přišel Semir. Najednou se na tabuli rozblikalo: „Ex“

SEMIR: “ Za chvilku ji tady budeš mít.“

Ozval se rozhlas: “ Expres 1168 z Říma za 10 min. dorazí na nástupiště 2, kolej 3. Vlak dále pokračuje Hannover, Berlín a Hamburk.“
TOM: “ 10 min. uteče jako voda.“

SEMIR: “ Vydržíš tu sám.“

TOM: “ Jo.“

BERGER: “ Rád bych vám dělal společnost, ale už na ně čeká manželka.“
TINA: “ To nevadí. Manžel by tu měl být. Už vidím.“
BERGER: “ Mějte se hezky. Naschle.“
TINA: “ Vy taky. Naschle.“

TOM: “ Ahoj miláčku.“

TINA: “ Ahoj.“
Dali si velký polibek na přivítanou. Tom vzal těžkou tašku a šli za Semirem.

TOM: “ Co máš v tý tašce???“

TINA: “ Petra s Monikou mě vybavili marmeládou, okurkami a tak.“
TOM: “ Neokoukali to od tvojí maminky??“

TINA: “ Asi jo.“
SEMIR: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Nepůjdeme někam na oběd??“

SEMIR: “ Ale ke Schröderovi, ne. Už mi ta jeho mexická kuchyně leze krkem.“

TINA: “ Nechceš pravou italskou marmeládu??“
SEMIR: “ Ale to bych si dal.“

TOM: “ To máš opravdu vydatný oběd.“

SEMIR: “ Já vim, ale lepší než mexická kuchyně. Věnuješ jednu skleničku??“

TINA: “ No dobře.“
Semir dostal celou skleničku i s lžičkou.

SEMIR: “ Je fakt dobrá. Je….“

TINA: “ Domácí výroby.“

SEMIR: „Támhle před námi.“

Cisterna zrovna předjížděla pomalý kamion. BMW se pomalu blížilo k cisterně, ale před nimi jelo doprovodné auto.
TOM: “ Zajeď blíž k tomu černýmu Audi.“

SEMIR: “ tak střílej na gumy.“

TOM: “ Semire, nech si ti tvoje poznámky.“

SEMIR: “ Hote, co ty dva z cisterny??“

HOTE: “ Andrea zjišťuje jejich identitu.“

TOM: “ Myslíš, že Kaminsky nekecal.“

SEMIR: “ To uvidíme.“

TOM: “ Trefa.“

SEMIR: “ Třetí transport je náš. Kaminsky nekecal.“

SEMIR: “ Už ví o tom šéfka??“

TINA: “ Ví o ví taky o….“
TOM: “ O BMW.“

SEMIR: “ To nemyslíš vážně.“

TINA: “ Hmm. Určitě tě přetrhne jak hada.“

LEA: “ Co se stalo??“
OTTO: “ Špatné zprávy. Akce Transport vybouchla.“
LEA: “ Sakra!!!! Zase ti 3 poldové z dálnice. Gerkhan. Kranich a Kranichová. To už je třetí transport, co nám překazili.“
OTTO: „Mám ještě něco??“
LEA: “ Co???“
OTTO: “ Kranich a Kranichová jsou manželé pěkných pár let.za svobodna se jmenoval Berghammerová.“
LEA: “ No výborně. Tak se o ně postarej.“
OTTO: “ O všechny 3???“
LEA: “ Ne, ne. Teď mě napadl jeden nápad. Ten ti řeknu až v zámku.“

SEMIR: „Co ty dva z dálnice.“

ANDREA: “ o nich dvou nejsou žádné informace. Značka Audi je falešná. „

SEMIR: “ Jsme zase na mrtvém bodě.“

ŠÉFKA: “ Už se vám ozval Kaminsky???“

TOM: “ Ještě ne.“

TINA: “ Kranichová…….Já jim vyřídím……ahoj.“
Přišla k nim.

TINA: “ Kaminsky se ozval.“
TOM: “ A???“

TINA: “ Dnes večer se koná velká akce. Přijede sám velký šéf.“

TOM: “ Určitě máš plán.“

SEMIR: “ Jasně, že mám. Vletíme tam, postřílíme gangstery, pro jistotu tam vhodíme pár granátů a nakonec pozatýkáme ty, co přežijou.“

TOM: “ To je fakt dobrej plán. Ale teď vážně. Počkáme na zásahovou jednotku???“

SEMIR: “ Nejdřív se tam trochu porozhlídneme.“

SEMIR: “ Tome, Probuď se!!!!“

TOM: “ Co se děje.“

SEMIR: “ Nedávno se z ní střílelo.“

SEMIR: “ Tome, byla to past, musíme zmizet.“

TOM: “ Kaminsky.“

SEMIR: “ Musíme zmizet!!!“

TOM: “ Proč???“

SEMIR: “ Tak, co ženy naše??“
TOM: “ Co kdybychom si zašli všichni někam na oběd???“
TINA: “ Všichni???? I s dětmi???“
TOM: “ Samozřejmě……………..“
ANDREA: “ To není moc dobrý nápad vždyť by tu restauraci postavili vzhůru nohama!!!!“
SEMIR: “ Hmm, to je asi fakt, ale tak večer by jsme mohli někam zajít, někoho seženeme na večer, na hlídání a je to né???“
ANDREA, TINA, ELENA: “ Tak to bereme!!!!!“
JAN: “ Tak se jdeme najíst dovnitř, určitě jste nám něco připravili k obídku…..“
ELENA: „A nevíte kdy???“
ANDREA: “ Něco si uklohněte sami……“
TINA: “ Přesně tak, nemusíme pořád vařit jen my děvčata…..“
ANDREA: “ Jo a děti vemte sebou, ty taky ještě nejedly, měli sice velkou snídani, ale už je 13:00, tak šup do práce kluci…..“

TOM: “ To je jako za trest??? Co jsme provedli???“
TINA: “ Vy se flákáte dost…“
SEMIR: “ Prej se flákáme, slyšeli jste to???? My nasazujeme každý den svoje životy, abychom vás uživili a vy takhle na vás….“A
NDREA, TINA, ELENA: “ No šup, šup, už ať jste v kuchyni.“
JAN: “ Tak my teda jdeme, no!!!“
Tom, Semir a Jan s dětmi jdou do domu……………….
ANDREA: “ No vidíte holky??? Takhle na ně musí.“
TINA: “ Vždyť jo, máme taky právo na odpočinek, ne???“
ANDREA, ELENA: “ Přesně tak.“
Celé odpoledne se nechají Andrea, Tina a Elena obskakovat od Semira, Toma a Jana a večer se začnou chystat na večeři do jedné francouzské restaurace…………….
Večer……………….
TOM: “ Asi tak za půl hodiny přijede Petra , bude hlídat děcka.“
SEMIR: “ No super tak to se můžeme zdržet hodně dlouho. Doufejme, že ty naše raubíře zvládne….“
TINA: “ Petra?? Ta je jednička na hlídání dětí.“
TOM: “ Tak honem, honem, stůl máme zareservovaný na půl osmou a už bude skoro sedm.“ TINA: “ Tome, neplaš, ještě máme času.“
SEMIR: “ My to chápeme, nemusíte se přeci pro nás zkrášlet jak nejlépe to půjde.“
ANDREA: “ No Semire………….“
SEMIR: “ No já myslel, že jste tak krásné dámy, že se vůbec nemusíte malovat a krášlit.“
TINA: “ Třeba se nekrášlíme kvůli vám…….“
TOM: “ A kvůli komu??“
TINA: “ Nooo……..To se teprve uvidí.“
Zvoní mobil……….
TOM: “ To bude Petra….. Já to zvednu………Tak copak Petro, kdepak jsi???“
PETRA: “ Tome, já se vám moc, moc omlouvám, ale nemůžu přijet, stávkuje mi auto, je mi to moc líto.“
TOM: “ Vždyť to je samozřejmost, to vůbec nevadí.“
PETRA: “ No mě to nevadí, chtěli jste si povyrazit a já vám zkazila večer.“
TOM: “ Petro, za svoje auto nemůžeš, tak zítra za tebou přijedeme a já se Semirem a Janem se na to auto mrkneme.“
PETRA: “ No já ho dám do opravny…..“
TOM: “ já mám pocit, že vám tady někdo nedůvěřuje…… Ale jo já ti taky myslím, že opravna bude spolehlivější.“
PETRA: “ Tak se nezlobte, příště určitě dorazím, i kdybych měla přijít pěšky.“
TOM: “ To snad ne…….
PETRA: “ Ale jo…..Tak se měj a pozdravuj všechny a hlavně děcka.“
TOM: “ Měj se… pa. Tak Petra nemůže přijet na hlídání dětí, protože jí stávkuje auto.“
ELENA: “ A co teď budeme dělat????“
SEMIR: “ Co by jsme dělali??? Necháme to na jindy….“
JAN: “ Jé a já se tak těšil.“
ELENA: „Já taky.“
TINA: “ Všichni jsme se těšili, ale co se dá dělat. Přeci tu nenecháme děti samotné a nepůjdeme si někam trajdat.“
SEMIR: “ Vždyť to je jasný.“
ANDREA: “ Mám nápad!!!! Co kdybych tu s dětmi zůstala já a vy byste šli, ne??“
TOM: “ Andy, to přeci nejde bez tebe nemůžeme jít.“
ANDREA: “ Ale proč ne??? Příště půjdeme všichni až bude hlídání, teď není, tak se obětuju…..“
SEMIR: “ No to je fakt hezky si t s dětma zlumpačíme a uděláme si hezký večer, ještě hezčí než budete mít vy v restauraci.“
ANDREA: “ Ale Semire, ty běž s nimi….“
SEMIR: “ Ne, to v žádném případě….. Nenechám tě tu samotnou.“
ANDREA: “ Jen běž, prosím, užij si to i za mě, ano??“
SEMIR: “ Nemůžu si užívat, když nebudeš se mnou.“
TINA: “ Ale fakt, Andy, opravdu se chceš pro nás obětovat???? My by jsme zůstali doma.“
ELENA: “ Jo, já už tam ani jít nechci.“
ANDREA: “ Ale chceš Elen, běžte, běžte a ty Semire běž taky, nebo mě naštveš a nebudu se s tebou bavit!!!“
SEMIR: “ Ale Andreo já,……….“
ANDREA: “ A navíc až mrňata usnou, tak budu chvíli sama, konečně chvíli sama, budu si ještě víc užívat než vy…“
TOM: “ Půjdem teda??? Když nás Andy tak přemlouvá???“
TINA: “ Já nevím, opravdu ti to neva Andy??“
ANDREA: “ Ne!!!! Já budu šťastná, že vypadnete….“
SEMIR: “ Jen aby, třeba si sem chceš přitáhnout milence, nějak podezřele se těšíš….“
ANDREA: “ Semire……..miláčku.“
SEMIR: “ Tak tedy půjdeme???“
ELENA: “ Andy opatruj se, a kdyby něco tak volej, ju???“
ANDREA: “ To víš, že jo. Tak pa, pa, pa, pa……….“
JAN: “ Pa.“
ELENA: “ Ahojky.“
TINA: “ Pa.“
TOM: “ Pa.“
SEMIR: “ Miláčku, já ti zavolám, ,ano??“
Tak jdou Semir, Tom, Jan, Tina a Elena na večeři……….
Andrea si hraje s dětmi, pak se navečeří, uloží je do postýlek a sama si zapne televizi a čte si knížku……… Ani netuší, že zanedlouho se jí stane něco, co by jí ani ve snu nenapadlo……
Do domu se vloupe Richard Köchner, dvojnásobný vrah, kterému Semir nechtěně zastřelil přítelkyni, pustil ho z vězení a teď se chce mstít. Byla skoro půlnoc a Andrea se chystala spát, vypnula televizi……………………
KÖCHNER: „Copak, copak??? Krasotinko, snad jsi se nelekla.“
ANDREA: “ Co tu chcete??!!!! Jak jste se sem dostal??! Vypadněte odsud!!!“
KÖCHNER: „Ale, ale, ale….. Jenom tiše, paní Gerkhanová. Mám nějaký nevyřízený účty s tvým manžílkem, takže ty mi s tím pěkně pomůžeš a bez keců. A jestli ne, tak si to všechno sečtu, ale na tobě. Uvidíme jestli Gerkhanovi na tobě záleží. Hmm……..“
ANDREA: “ Nechte mě být!!!!!! Co chcete dělat???“
KÖCHNER: “ Jenom abys byla pěkně ztichla a udělala co ti řeknu, jasný???!!! Pak se ti možná nic nestane….. Podotýkám možná….“
ANDREA: “ Au, nechtě mě!!!!“
Köchner Andreu svázal, odtáhl do auta a odvezl jí na svou chalupu na samotě uprostřed lesů.
Mezitím se Semir, Tina, Tom, Elena a Jan vraceli domů z restaurace, zaparkovali před domem, šli k brance………………………
TOM: “ Proboha, co to je???“
JAN: “ Co se děje, Tome???“
TOM: “ Semire, pojď sem, dělej.“
SEMIR: “ Pane bože, co to je za hnusárnu??! GERKHANE, JÁ NEZAPEMNĚL, kterej šmejd??? Proboha Andrea!!!! A děti!!!“
Všichni prohledali celý dům a Andrea nikde, jen děti, které o ničem nevěděli, nic je neprobudilo…….
SEMIR: “ To snad není možný!!! Proč já vůl ji tu nechával, chtěl jsem tu s ní zůstat a nezůstal jsem, šel jsem si užívat….nestalo by se, kdybych nikam nešel.“
TOM: “ Semire, vždyť za to nemůžeš, Andrea nechtěla, aby si tu s ní být.“
SEMIR: “ Dej mi pokoj Tome!!!“
TINA: “ Semire, ty za to nemůžeš!!!! To Andrea chtěla….“
SEMIR: “ Nechcete mě všichni být!!!!!
Semir šel ven, koukal na posprejované dveře.
TOM: “ Semire, musíme ihned jednat, ale nemáme se čeho chytit. Neznáš někoho, kdo by se ti chtěl pomstít???“
SEMIR: “ Jsme policajti, Tome takových lidí je přeci hromady.“
JAN: “ Semire, honem pojď sem!!! Telefon, volá Andrea.“
SEMIR: “ Andreo???? Jsi v pořádku??? Jak ti je??? Kde jsi??? Andy …….miláčku.“
ANDREA: “ Semire, já nemůžu moc mluvit, mám strach, nevím co se mnou bude.“
SEMIR: “ Andreo všechno bude v pořádku, neboj, udělám všechno pro to, abych tě vysvobodil…. Kde jsi, kdo je ten šmejd, co tě unesl???“
ANDREA: “ Já jsem …… né, au to bolí…..“
SEMIR: “ Nech ji na pokoji!!!! Ty parchante!!!!“
KÖCHNER: “ Á Gerkhan se chová jako hrdina, co??? Že jsi se nechoval jako hrdina tenkrát, když jsi mi odpráskl Adinu!!!!“
SEMIR: “ Köchnere!!! Já tušil, že jsi to ty!!!!! Tenkrát jsem měl odprásknout tebe!!!! Co chceš???? Všechno dostaneš, ale pusť Andreu.!!!“
KÖCHNER: “ Chci tu tebe, chci vidět jak umíráš!!!!“
SEMIR: “ Tak dobře, ale pustíš Andreu, jasný??? Köchnere, Köchnere!!! Zavěsil, šmejd jeden.“
TOM: “ Semire, o co jde??“
SEMIR: “ To je na dlouhý vyprávění…. Jednou, je to dávno, jel Köchner se svojí přítelkyní Adinou ve loupačkách v domech boháčů, pak si dokonce troufli i na banku, tam ukradli 1 000 000 marek a Köchner zastřelil 2 lidi. Potom zdrhli za hranice asi na půl roku, jenže prachy jim došli, tak se jak blbci vrátili do Německa a dál vykrádali barák, jako kdyby se nechumelilo. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
TOM: “ Nefylozoluj, co bylo dál??“
SEMIR: “ Chytli jsme je a při přestřelce to odskákala Adina Batrová…. Ode mě…. Ona za to nemohla, spíš vždycky jen přihlížela a navíc se Köchnera dost bála, takže radši vždycky udělala, co jí řekl. Měl to dostat ten bastard a ne chudák Adina. Jeho zabásli a koukám, že teď už zase běhá po svobodě, dostal 15 let, tak ho asi za dobrý chování pustili dřív, šmejd jeden.“
TOM: “ Neber vinu na sebe, stejně by tu Adinu taky zavřeli……“
SEMIR: “ teď už by byla na svobodě a hlavně …. Byla by živá.“
TOM: “ To jí musel ten Köchner hodně milovat, když se za ní takhle mstí….“
SEMIR: “ Ten jí miloval spíš jako věc, než jako ženu…. Musím tam ihned jet…. Musím svoji ženu zachránit…….“
TOM: “ Nešil, vždyť ani nevíš kam.“
SEMIR: “ To je fakt, tak zavolám zpátky.“
Semir volá zpátky a domlouvá se k Köchnerem……………
Před chatou …………………. Když Semir dorazí na chalupu,kde se Köchner s Andreou ukrývá. Köchner vyjde ven s Andreou a u spánku j drží pistoli.
ANDREA: “ Semire……!!!“
SEMIR: “ Miláčku!!! Köchnere pusť ji!!!! Máš už mě tady, tak Andreu pusť“
KÖCHNER: “ A co když nechci, třeba se mi víc zalíbila tvoje ženuška.“
SEMIR: “ Köchnere, když to teď vzdáš, tak to bude polehčující okolnosti.“
KÖCHNER: „Mě už nějaká polehčující okolnosti nezajímaj!!! Toužím ti jenom způsobit takovou bolest, jako si způsobil ty mě. Takže se pěkně dívej“
SEMIR: “ Neeee!!! Andreooooo!!!!!“
Köchner zmáčkl spoušť, ale nic se nestalo, protože mu Andrea tajně všechny náboje vyndala.
Semir se rozeběhl na Köchnera spoutat ho a mezitím přijela policie s Tomem, Janem a Tinou.
ANDREA: “ Tak ti došli náboje chlapečku.“
SEMIR: “ Miláčku, že máš ještě sílu vtipkovat, já…….. kdyby se ti něco stalo, tak už bych nechtěl žít.“ANDREA: “ já to měla všechno promyšlené už když jsem ti volala.“
SEMIR: “ tak ty jsi moje malá hrdinka.“
ANDREA: “ Jenom malá???“
SEMIR: “ Neeee, VELKIÁÁÁÁÁÁ!!!!!!! Dej mi pusinku.“
ANDREA: “ Tady ji máš………. A honem za našim Mišulkou.“
Dali si pusu. Köchnera odvezli policejní hlídky a půjde si odsedět dalších pár let. Semir, Andrea, Tom, Tina a Jan odjeli společně domů za dětma a Elenou.

Na služebně ………………………. Tom a Tina přišli na služebnu, kde už byli Semir a šéfová. A šli za Semirem do kanceláře.

TOM, TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Je tu nějak liduprázdno.“
SEMIR: “ Hote s Bonrátem jsou na školení, Andrea si užívá volna s kamarádkami.“
Přišla k nim šéfka.

ŠÉFKA: “ Když jste se tak hojně sešli, tak se můžeme společně pustit do těch papírů.“

SEMIR, TOM, TINA: “ Ale né.“

TOM: “ Děkuju.“

TINA: “ Prosim.“
TOM: “ Pocem ke mně.“

SEMIR: “ Tak, co bude dělat náš zamilovaný pár večer??“
TOM: “ Proč se ptáš??“

SEMIR: “ Jestli nechcete jít na skleničku??“
TOM: “ Proč??“

SEMIR: “ Protože dneska slaví šéfka svátek. A už jsem se na půl domluvili se Schröderem.“
TINA: “ Kdo to řekne šéfový??“
TOM: “ Ten, kdo to vymyslel.“

SEMIR: “ Tak že to zbyde na mě.“
Tom a Tina kývali hlavou, že jo. Zazvonil telefon.

TOM: “ Vemeš to.“

TINA: “ Dál…….. Ahoj………………… To víš, že ti ho dám……………..Někdo chce s tebou mluvit.“
SEMIR: “ A kdo??“
TINA: “ Nech se překvapit.“
TOM: “ Já už asi tuším, kdo to je.“

TINA: “ Tak mi to půjdeme říct šéfový.“
TOM: “ Jak jsme na tebe hodní.“

SEMIR: “ Díky.“
Tina s Tomem odešli a zavřeli za sebou dveře. Semir se rozplýval nad Andreiným hlasem. Tina šla umýt hrníčky od kafe a Tom zašel za šéfkou a všechno jí vysvětlil. Když Tom byl na odchodu tak si šéfka na něco vzpomněla.

ŠÉFKA: “ Právě mě něco napadlo.“

TOM: “ Co máte na srdci.“

ŠÉFKA: “ Už jste si promluvil s Tinou jestli nechce nastoupit do práce.“

TOM: “ Ještě ne, ale jsme o tom nemluvili.“

ŠÉFKA: “ Když budete v tom přemlouvání, tak ještě můžete Tině navrhnout, jestli by nám nechtěla vypomoci, když nás tu je tak málo.“

TOM: “ Občas se o tom zmíní, že by se chtěla vrátit.“

TINA: “ pomoc tu bude za chvilku.“
Na dálničním odpočívadle …………………………….

SEMIR: “ Už jsi přemluvil Tinu???“
TOM: “ Kvůli čemu???“

SEMIR: “ Jestli jsi přemluvil Tinu, aby nastoupila…………..“
TOM: “ Nastoupila do práce. Vy jste se snad domluvili se šéfkou.“

SEMIR: “ Proč zrovna se šéfkou??“
TOM: “ Protože mi to včera řikala.“

SEMIR: “ Tak tedy ano???“
TOM: “ Jaký ano.“

TOM: “ Ahoj. Něco se snad stalo???“

TINA: “ Potřebuju pomoc na A3 160 km.“
TOM: “ Proč??“

TINA: “ Je tu auto v příkopu.“
TOM: “ Dobře. Už jsme na cestě. Ahoj“

TINA: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Tak, co je??“
TOM: “ Nehoda na A3.“

SEMIR: “ Todle jsem nemyslel, ale myslel jsem to druhý.“
TOM: “ Semire, ty seš nějak moc zvědavej.“

SEMIR: “ Ano nebo ne.“
TOM: “ Řeknu ti to cestou.“

SEMIR: “ Jen aby.“
Mezitím přijeli policejní vozy, sanitka, Tom se Semirem. Mladou ženu už odvážela sanitka do nemocnice. Semir s Tomem šli za Tinou.

SEMIR: “ Co jí je??“
TINA: “ Má ztrátu paměti.“
TOM: “ Měla u sebe nějaké doklady??“

TINA: “ Měla. Kamila Klainová.“
Na služebně………………..

TINA: “ Naše mladá žena má falešný průkaz.“
SEMIR: “ Jak to??“
TINA: “ Pravá Kamila Kalinová je 3 roky mrtvá.“
TOM: “ Zajdeš do týhle restaurace. Prosíííííííííííííííííííííííííím.“

TINA: “ Proč??“
SEMIR: “ Protože si i italama velká kamarádka.“
TINA: “ Aha.“
TOM: “ My dva zajedeme do nemocnice.“

MARIO: “ Vidíš tu bella magozza.“
PIETRO: “ Opravdu avére un buón.“

MARIO: “ Madamigella………………….“
Tina přišla k nim.

PIETRO: “ Může vám s něčím pomoc??“

TINA: “ Můžete. Dálniční policie, Kranichová.“
MARIO: “ Tak pěkná žena a je commissario.“
TINA: “ Byla tu tahle žena??“
Tina jim ukázala falešný průkaz s fotkou ženy.

MARIO: “ Je mrtvá??“
TINA: “ Ne.“
PIETRO: “ Si, ta tu včera byla.“

TINA: “ Byla tu s někým??“
MARIO: “ Si, se dvěma pány.“
TINA: “ Do kolika tu byli??“
PIETRO: “ Mladá žena odjela jako první……….“

MARIO: “ Těm dvou pánům jsem volal taxík.“
TINA: “ Kam??“
MARIO: “ Do hotelu MALBORO.“
TINA: „Jak vypadali???“
PIETRO: “ Jeden byl álto……………..“

MARIO: “ Ten druhý byl takový …………“
PIETRO: “ Stráno a malý.“

MARIO: “ Si, si,si………….“
PIETRO: “ Počkejte něco vám dám.“

TINA: “ Grazie.“
MARIO: “ Mohu se zeptat??“
TINA: “ Si.“
MARIO: “ Vy pocházíte z Itália??“
TINA: “ Si“
PIETRO: “ Odkud??“

TINA: “ Z Milána.“
MARIO: “ Moc pěkné město.“
TINA: “ Grazie za informace a arrivederci.“
MARIO, PIETRO: “ Arrivederci, arrivederci……………….“

PIETRO: “ Jestli jí chceš máš smůlu.“

MARIO: “ Jak to??“
PIETRO: “ Je sposata.“

MARIO: “ To je danno.“
Před nemocnicí……………………………….

SEMIR: “ Nebylo by lepší, kdyby tu s námi byla i Tina.“
TOM: “ Nech se překvapit.“

SEMIR: “ Popovídala sis s Italy??“
TOM: “ Co ti pověděli???“

TINA: “ Že společnost Kamile dělali 2 pánové.“
SEMIR: “ Máš jména??“
TINA: “ Stačí popisy??“
SEMIR: “ Jo.“
TINA: „

DOKTOR: “ Trpí ztrátou paměti. Nic si nepamatuje, co se stalo před nehodou.“

SEMIR: “ Můžeme jít jenom na chvilku za ní??“
DOKTOR: “ Měla by odpočívat.“

TINA: “ Jenom na chvilku???“
DOKTOR: “ No tak dobře.“

SEMIR: “ Tak tam běžte vy dva a já tu počkám na kolegu.“
Tak šli Tina s Tomem za Kamilou do pokoje.

KAMILA: “ To jste vy. Tina z dálnice.“

TINA: “ Vy si na mě pamatujete.“
KAMILA: “ Ano.“

TINA: “ to je můj kolega Tom.“
KAMILA: “ Velmi mě těší.“

TOM: “ Mě taky.“

SEMIR: “ Neubytoval se tu 2 pánové včera večer???“

RECEPČNÍ: “ Ne. Včera večer se tu ubytovalo plno lidí.“

TINA: “ Jeden byl vysoký a ten byl malý a divný.“
RECEPČNÍ: “ podle popisu by se mohlo jednat o pány z 766. Robert Schuman a Thomas Braun.“

TOM: “ Ty jména budou určitě falešný, ale radši je prožeň počítačem.“

TINA: “ Dobře.“
SEMIR: “ Uvidíme se na služebně.“

TINA: “ Ahoj.“
SEMIR, TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ještě mi si neřekl jestli Tina v brzké době nastoupí na plný úvazek.“

TOM: “ To by si chtěl vědět, co??“

SEMIR: “ Řekni.“

TOM: “ Když jinak nedáš. Tina nastupuje už příští měsíc.“

SEMIR: “ To je dobrá zpráva. Aspoň nemusíme tak často otravovat Jana.“

TOM: “ Tady 766.“

TOM: “ Kdyby todle věděla Andrea.“

SEMIR: “ Když jí to někdo nevykecá.“

SEMIR: “ To je hezký přivítaní.“

SEMIR: “ Tak, co??? Co je na tý kartě???“

TINA: “ Akorát jedna fotka.“
Na fotce byl mladý muž, který seděl na židli v temné místnosti. Ruce měl spoutané želísky.

TOM: “ Co je todle.“

SEMIR: “ To jsou pouta“

TOM: “ Vytistkeš to??“

TINA: “ Hmm.“
ŠÉFKA: “ už něco máte??“

SEMIR: “ Jeden únos.“

TOM: “ Co ty dva v hotelu??“

TINA: “ Thomas Braun seděl za malé krádeže. S ním chodila Kamila jako už 17letá. Když Thomas zastřelil jednoho muže při krádeži, tak už Kamila o nechtěla vědět.“
ŠÉFKA: “ Kamila mu pomáhal při těch krádežích??“

TINA: “ Hmm.“
TOM: “ Zajedeme ke Kamile.“

SEMIR: “ Jak nám vysvětlíme tohle??“

KAMILA: “ Já nevím o čem mluvíte.“

TOM: “ Víte, kdo to je???“

KAMILA: “ Já pravdu nevím.“

SEMIR: “ Kde staví ta loď???“

KAMILA: “ Nevim. Jmenuje se Julie.“

TOM: “ Todle nikam nevede.“

KAMILA: “ Vím, kde kotví ta loď.“

THOMAS: “ Na policajty mám alergii.“

KAMILA: “ Tady by měla být.“

SEMIR: “ Akorát, že tu není. „

MÜLLER: “ Co tady děláte??? Jste na soukromém pozemku.“

SEMIR: “ Gerkhan, dálniční policie a to je můj kolega Kranich.“

MÜLLER: “ Já si vám pamatuji. Co tady děláte??? Vždyť jste měla být na té lodi Julii.“

KAMILA: “ Já???“

MÜLLER: “ Ano, vy.“

TOM: “ Kdy ta loď vyplula??“

MÜLLER: “ Asi tak před 3 dny. Teď mě omluvte“

SEMIR: “ Moc milý teda nebyl.“

TINA: “ Mám toho uneseného muže.“
ŠÉFKA: “ Kdo to je??“

TINA: “ Je to syn bohatého klenotníka.“
ŠÉFKA: “ Máte adresu???“

TINA: “ Mám.“
ŠÉFKA: “ Vemte si pár policistů a zajeďte tam.“

TOM: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj. Dlouho jsme se neviděli.“

JAN: “ Naposledy asi před 14 dny.“

SEMIR: “ Co potřebuješ??“

JAN: “ Něco jsem vám přinesl.“

TOM: “ Ahoj.“

JAN: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Co máš hezkýho pro nás??“

JAN: “ Asi tak před 6 dny se stala v Kolíně-sever vražda mladé ženy, která byla uškrcena lanem a pracovala v tanečním klubu Johanna Schwarze.“

SEMIR: “ V tom klubu centru??“

JAN: “ Ano. Jak se jmenovala ta vaše tanečnice??“

TOM: “ Karolína Steinová.“

JAN: “ Steinová a Baumanová byli velmi dobré kamarádky od dětství. Když se to Steinová dozvěděla, že Baumanová je mrtvá tak byla na prášcích. Nemohla ustát její smrt.“

TOM: “ Víš, něco o Baumanové??“

JAN: “ Moc jsem se toho nedozvěděli.“

SEMIR: “ Tak mě něco napadlo.“

JAN: “ A co??“

SEMIR: “ Říkali si, že byli kamarádky od dětství.“

JAN: “ To je pravda.“

TOM: “ Už vím kam směřuješ.“

JAN: “ Co máte zalubem.“

SEMIR: “ Do toho klubu by jsme poslali Tinu a Elenu.“

TOM: “ Abych jsme zjistili, co se děje v klubu.“

JAN: “ Šéfka s tím nebude souhlasit.“

SEMIR: “ To už nech na nás. Ty to vysvětli Eleně a Tom to vysvětlí Tině. Zítra nám dáš vědět.“

JAN: “ No tak dobře.“

TINA: “ Ahoj. Ty už jsi doma??“

TOM: “ Ahoj broučku. Nechtěl jsem tě probudit.“

TINA: “ Já už jsem chtěla jít spát.“

TOM: “ Najde se tu něco dobrýho??“

TINA: “ Když se podíváš do trouby. Byl pečen s láskou.“

TOM: “ Štrúdl. Ten mám nejraději.“

TINA: “ Já vím.“

TOM: “ Byla za mnou šéfka.“

TINA: “ Copak chtěla??“

TOM: “ Už se moc těší až se vrátíš. Pak jsem se chtěl tebe na něco zeptat??“

TINA: “ Na co??“

TOM: “ Potřebuju takovou maličkost.“

TINA: “ A jakou??? Povídej a nenapínej.“

TOM: “ Potřebujeme tajnýho agenta.“

TINA: “ Tajnýho agenta??? Určitě do vašeho případu.“

TOM: “ Ano.“

TINA: “ Že je to nápad Semira??“

TOM: “ Ano. Nepůjdeš tam sama.“

TINA: “ Sama??? S kým??“

TOM: “ S Elenou.“

TINA: “ S Elenou??? A kam??“

TOM: “ Do jednoho tanečního klubu v centru Kolína. Tak pomůžeš nám??“

TINA: “ No ta jó.“

SCHWARZ: “ Už víte něco více??“

JAN: “ Ano. To jsou mí kolegové Gerkhan a Kranich.“

SCHWARZ: “ Dobrý den.“

SEMIR, TOM: “ Dobrý den.“

SCHWARZ: “ Co máte??“

SEMIR: “ Vaše tanečnice Karolina Steinová je mrtvá.“

SCHWARZ: “ Co mrtvá. Jak se stalo??“

TOM: “ Byla uškrcena.“

SEMIR: “ Neměla nějaké nepřátelé??“

SCHWARZ: “ Ne. Se všemi vycházela dobře.“

JAN: “ Jak vycházela s Baumanovou??“

SCHWARZ: “ Ty dvě byli nerozlučný kamarádky a spolu vycházeli dobře.“

SEMIR: “ Tak mi vás nebudeme trápit. Naschle.“

SCHWARZ: “ Naschle.“

TOM, JAN: “ Naschle.“

JAN: “ Jak se ti tam líbí??“

ELENA: “ Moc hezký. Proč tam musíme být my dvě??“

JAN: “ No, protože jste dlouholeté kamarádky. Steinová a Baumanová byli také kamarádky od dětství. Že vám to slušelo. Nechceš v tom chodit doma??“

ELENA: “ Nechci. Z těch bot mě šíleně bolej nohy. Proč???“

JAN: “ No, protože si v tom vypadala velmi roztomile.“

TINA: “ Nechceš si někdy promluvit??“

MONIKA: “ Co třeba o polední pouze. Znám pěkné místo.“

TINA: “ Tak dobře.“

ELENA: “ Co tady máš za tajnosti??“

TINA: “ To by jsi chtěla vědět.“

ELENA: “ Chtěla. Povídej ať to vím i já.“

TINA: “ Monika si chce promluvit.“

ELENA: “ Že by něco věděla??“

TINA: “ Možná, že jo.“

ELENA: “ Můžu jít s vámi??? Prosíííííííííííííííííím!!!“

TINA: “ Já ti nevim.“

ELENA: “ Prosííííííííííím.“

TINA: “ No tak dobře.“

TINA: “ Co tě trápí.“

MONIKA: “ Karolína a Verča měli jedno tajemství, které uchovávali. Jednou mi ho řekli a já jsem ho neměla říkat.“

ELENA: “ Když nám ho řekneš, tak mi ti povíme zase naše společný tajemství.“

MONIKA: “ Jaký tajemství???“

TINA: “ Nech se překvapit.“

MONIKA: “ tak dobře. Asi tak před 10 lety Karolina a Verča viděli vraždu a únos jednoho malého kluka. Toho kluka asi před měsícem zabili a Karolína a Verča si to vybavili a byli z toho úplně špatný.“

TINA: “ Věděli, kdo to byl??“

MONIKA: “ Byl to Johann Schwarz, ale před 10 lety se jmenoval jinak. Teď si nevybavím jak se jmenoval. Ale počkat u Verči doma by to mohlo být.“

ELENA: “ U Verči??“

MONIKA: “ Verča je právnička. Ona ten případ vyšetřovala a Karolína taky.“

TINA: “ To je, ale blbé. Oba dva byty už budou pod policejním dohledem.“

MONIKA: “ Teď mi řekněte to naše tajemství.“

ELENA: “ My se známe s těmi 3 policisty.“

MONIKA: “ Jak to??“

ELENA: “ Mám jí to říct??“

TINA: “ Řekni. Stejnak by se to dozvěděla.“

ELENA: “ Tina pracuje u policie.“

MONIKA: “ Počkejte, Kranich a Richter. A co ten malej??“

ELENA: “ Ten už je taky zadanej.“

MONIKA: “ To je škoda.“