Povídka č. 37: Štvanice 1/3 12. 10. 2008
Kniha povídek 3. díl
0 komentářů
Tento díl si asi budete pamatovat a před několika týdnyvyšel i pilotní film na DVD…….Díl jetrochu upraven podle mých povídek…….
Na dálnici…………. Semir a Tom zastavili v odstavném pruhu stříbrný BMW – kabriolet. Tento vůz řídila pěkná blondýnka. Tom se raději držel v pozadí. Když kabriolet odjel, Semir šel za Tomem, který stál u stříbrného BMW.
SEMIR: “ Copak??? Jak to, že si ses dneska držel při zemi??? Jindy…….“
TOM: “ Takovou pěknou ženu balím.“
SEMIR: „Vzal si mi to přímo z pusy. Řekneš mi důvod???“
TOM: “ Odvezeš mě na nádraží????“
SEMIR: „Aha. Už se na ni neptám. Je mi to úplně jasný.“
Na nádraží………. Semir a tom se zastavili před velkou tabulí, kde byli všechny vlaky, které přijedou na nádraží. Tabule visela na velkém sloupu. Z rozhlasu s ozvalo: “ Expres 1168 ze směru Řím, Florencie, Miláno, Turín, který dále pokračuje Insbruck, Mnichov, Kolín, Hannover, Berlín a Hamburk, kde svou jízdu končí má 2 hodinové zpoždění. O dalších změnách budeme informovat.“
SEMIR: “ To tu chceš trčet ty 2 hodiny???“
TOM: “ Ano.“
SEMIR: “ Jdu si něco koupit, abych se tu nenudil.“
TOM: “ Já jdu s tebou.“
SEMIR: „Nechceš zavolat Tině???“
TOM: “ Až si něco koupím k pití.“
Ve vlaku………. Tina jela vlakem z Milána do Kolína. Expres stál v Insbrucku na rakousko-německých hranicích. Celníci kontrovali po jednom vagónu cestující.
Tina byla ve svém kupé ještě s dalšími lidmi. Vedle Tiny seděl starší muž. Tina byla celá naštvaná z mobilu, který ji právě v hodnou dobu stávkoval. Tina hodila mobilem na stůl pod oknem a sedla si do křesla.
V Německu na nádraží……….
SEMIR: “ Tak zavolej, co se děje.“
TOM: “ To mě napadlo i bez tebe.“
Tom vzal mobil a volal Tině, ale Tina mu to nebrala, protože jí stávkoval mobil. Tom zavěsil.
SEMIR: „Tak, co???“
TOM: “ Tina to nebere.“
SEMIR: “ Možná, že ti zavolá nazpátek.“
TOM: “ Zkusím to za chvilku.“
Ve vlaku……….
BERGER: “ Měl vám volat váš milí??“
TINA: “ To spíš já jemu, ale nějak mi stávkuje mobil.“
BERGER: “ Ó promiňte. Představím se. Petr, Petr Berger.“
TINA: “ Tina, Tina Kranichová. Omluvíte mě, zkusím mu zavolat.“
BERGER: “ To bude mít radost.“
TINA: “ Pokud se mu dovolám.“
BERGER: “ Určitě ano. Když tak vám půjčím můj mobil.“
TINA: “ Předem děkuji, ale nechci vás…..“
BERGER: “ Zneužívat?? Rád vám pomohu.“
TINA: “ Jste moc laskav. Jdu zkusit štěstí.“
BERGER: “ Zdržím vám palce.“
Tina odešla na chodbu a volala Tomovi.
V Německu………. Tomův mobil leží na lavičce na novinách. U mobilu sedí Semir.
SEMIR: “ Někdo ti volá.“
TOM: “ A kdo??“
SEMIR: “ Tvůj….“
TOM: “ Tina!!!“
Semir předal Tomovi jeho mobil.
TOM: “ Ahoj miláčku. Kde jste???“
TINA: “ Ahoj. Už dobrou hodinu a půl trčíme na rakousko-německých hranicích.“
TOM: “ Ale proč??“
TINA: “ To je na delší povídání.“
TOM: “ Proč si mi nebrala mobil???“
TINA: “ Asi už 3 den mi stávkuje mobil. Když mi někdo tak se mi nedovolá. Takže mu musím zavolat na spátek.“
TOM: “ Kdy budete stát v Mnichově???“
TINA: “ Za dlouho.“
TOM: “ Tak já tu na tebe počkám na …..“
TINA: “ Na nádraží. To jsi moc hodnej.“
TOM: “ To, aby ses nemusela trmácet autobusy domů.“
TINA: “ Už chci být v Kolíně.“
TOM: “ Budeš to muset ještě vydržet. Dáš mi vědět….“
TINA: “ Až budu v Mnichově??? To víš, že jo.“
TOM: “ Posílám ti pusu. Ahoj.“
TINA: “ Taky ti posílám pusu. Ahoj.“
SEMIR: “ Tak, co??“
TOM: “ Vlak stojí na rakousko-německých hranicích.“
Ve vlaku……….
BERGER: “ Všechno v pořádku???“
TINA: “ Jo.“
BERGER: “ Mladí přeci jezdí autem, né???“
TINA: „o máte pravdu. Když vám kolega sešrotuje vaše služební auto, další auto máte v opravně a manželovi jsem nemohla vzít jeho služební auto.“
BERGER: “ Nebo vás mohl manžel odvést a přivést.“
TINA: “ To jsem mu taky říkala, ale je fakt, že mají hodně práce.“
BERGER: „Mohu se zeptat. Je to osobní otázka.“
TINA: “ Jestli nebude moc osobní tak vám ráda odpovím.“
BERGER: “ To mi je jasný. Vy pracujete u policie??“
TINA: “ Přesněji u dálniční policie. Když to někomu řeknu tak mi vůbec nevěří.“
BERGER: “ To bych neřekl ani já. Myslel jsem, že pracujete někde v kanceláři, že tam sedíte celý den. Kampak máte na mířeno???“
TINA: “ Do Kolína.“
BERGER: “ Já taky. Vy máte v Itálii příbuzný???“
TINA: “ Ano. 2 tety.“
BERGER: “ A kde???“
TINA: “ Jedna bydlí Caorle a druhá v Miláně. A vy???“
BERGER: “ Já jedu od jednoho mého kamaráda z Říma.“
TINA: „Mohu se zeptat???“
BERGER: “ Ale jistě.“
TINA: “ Pracoval jste dříve u policie a teď jste v důchodu.“
BERGER: “ Ano. Jak jste to poznala??“
TINA: “ To si nechám pro sebe.“
BERGER: “ Co se dá dělat.“
V Německu na nádraží……. Tom se koukal na tabuli, jak dlouho tu budou ještě čekat. K němu přišel Semir. Najednou se na tabuli rozblikalo: „Ex“
SEMIR: “ Za chvilku ji tady budeš mít.“
Ozval se rozhlas: “ Expres 1168 z Říma za 10 min. dorazí na nástupiště 2, kolej 3. Vlak dále pokračuje Hannover, Berlín a Hamburk.“
TOM: “ 10 min. uteče jako voda.“
SEMIR: “ Vydržíš tu sám.“
TOM: “ Jo.“
Semir šel ke stříbrnému BMW a Tom čekat na nástupiště.
Vlak dorazil na nádraží. Berger pomohl Tině s těžkou taškou.
BERGER: “ Rád bych vám dělal společnost, ale už na ně čeká manželka.“
TINA: “ To nevadí. Manžel by tu měl být. Už vidím.“
BERGER: “ Mějte se hezky. Naschle.“
TINA: “ Vy taky. Naschle.“
Berger odešel za manželkou a přišel Tom.
TOM: “ Ahoj miláčku.“
TINA: “ Ahoj.“
Dali si velký polibek na přivítanou. Tom vzal těžkou tašku a šli za Semirem.
TOM: “ Co máš v tý tašce???“
TINA: “ Petra s Monikou mě vybavili marmeládou, okurkami a tak.“
TOM: “ Neokoukali to od tvojí maminky??“
TINA: “ Asi jo.“
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Nepůjdeme někam na oběd??“
SEMIR: “ Ale ke Schröderovi, ne. Už mi ta jeho mexická kuchyně leze krkem.“
TINA: “ Nechceš pravou italskou marmeládu??“
SEMIR: “ Ale to bych si dal.“
TOM: “ To máš opravdu vydatný oběd.“
SEMIR: “ Já vim, ale lepší než mexická kuchyně. Věnuješ jednu skleničku??“
TINA: “ No dobře.“
Semir dostal celou skleničku i s lžičkou.
SEMIR: “ Je fakt dobrá. Je….“
TINA: “ Domácí výroby.“
O pár dní později………. Semir a Tom sledovali bílou cisternu. Tuto informaci dostali od svého informátora Kaminského.
SEMIR: „Támhle před námi.“
Cisterna zrovna předjížděla pomalý kamion. BMW se pomalu blížilo k cisterně, ale před nimi jelo doprovodné auto.
TOM: “ Zajeď blíž k tomu černýmu Audi.“
Tom začal střílet na černé Audi, ale i na kamion se zeminou. Zemina z korby kamionu se vysypala na dálnici, černé Audi vjelo na velkou hromadu zeminy, proletělo si vzduchem, narazilo do sloupu u mostu. Oba dva byli na místě mrtví. Řidič cisterny uviděl ve zpětném zrcátku BMW s majáčkem. Tom držel v ruce světelný terč chtěl, aby cisterna zajela do odstavného pruhu a zastavila. Jenomže spolujezdec z cisterny začal střílet po BMW. Přišlo o obě zpětná zrcátka a díry v předním skle. Tom pokoušel střílet na cisternu, ale marně.
SEMIR: “ tak střílej na gumy.“
TOM: “ Semire, nech si ti tvoje poznámky.“
Tom střílel na pneumatiky. Řidic ztratil kontrolu nad cisternou, narazila do středních svodidel, cisterna se převrátila na bok a zablokovala oba dva pruhy dálnice. Ostatní auta brzdila a do sebe narážela jako kulečníkové koule. Semir a Tom uviděli jak se na ně řítí kamion a rychle utkli z BMW. Jenom viděli jak jejich BMW je sešrotované a šéfka bude mít velkou radost.
Za chvilku na místě nehody dorazili policejní hlídky, hasiči a záchranka. Také přijela Tina.
SEMIR: “ Hote, co ty dva z cisterny??“
HOTE: “ Andrea zjišťuje jejich identitu.“
TOM: “ Myslíš, že Kaminsky nekecal.“
SEMIR: “ To uvidíme.“
Semir zatáhl u zadního víka cisterny 2 páky a pak s něčím pootočil. Víko se otevřelo a z cisterny vypadli samopaly.
TOM: “ Trefa.“
SEMIR: “ Třetí transport je náš. Kaminsky nekecal.“
K nim přišla Tina.
SEMIR: “ Už ví o tom šéfka??“
TINA: “ Ví o ví taky o….“
TOM: “ O BMW.“
SEMIR: “ To nemyslíš vážně.“
TINA: “ Hmm. Určitě tě přetrhne jak hada.“
V anglickém parku………. Právě do parku přistával vrtulník s
Lea van Kirkhofferovou. Otto jí podal ruku, aby se jí vystupovalo z vrtulníku lépe.
LEA: “ Co se stalo??“
OTTO: “ Špatné zprávy. Akce Transport vybouchla.“
LEA: “ Sakra!!!! Zase ti 3 poldové z dálnice. Gerkhan. Kranich a Kranichová. To už je třetí transport, co nám překazili.“
OTTO: „Mám ještě něco??“
LEA: “ Co???“
OTTO: “ Kranich a Kranichová jsou manželé pěkných pár let.za svobodna se jmenoval Berghammerová.“
LEA: “ No výborně. Tak se o ně postarej.“
OTTO: “ O všechny 3???“
LEA: “ Ne, ne. Teď mě napadl jeden nápad. Ten ti řeknu až v zámku.“
Na služebně………. Semir, Tom, Tina a šéfka se sešli u Andrey.
SEMIR: „Co ty dva z dálnice.“
ANDREA: “ o nich dvou nejsou žádné informace. Značka Audi je falešná. „
SEMIR: “ Jsme zase na mrtvém bodě.“
ŠÉFKA: “ Už se vám ozval Kaminsky???“
TOM: “ Ještě ne.“
V Tomově a Semirově kanceláři zvoní telefon. Tina šla ho zvednout.
TINA: “ Kranichová…….Já jim vyřídím……ahoj.“
Přišla k nim.
TINA: “ Kaminsky se ozval.“
TOM: “ A???“
TINA: “ Dnes večer se koná velká akce. Přijede sám velký šéf.“
Večer………. Byla tmavá noc. Tom tichým hlasem.
TOM: “ Určitě máš plán.“
SEMIR: “ Jasně, že mám. Vletíme tam, postřílíme gangstery, pro jistotu tam vhodíme pár granátů a nakonec pozatýkáme ty, co přežijou.“
TOM: “ To je fakt dobrej plán. Ale teď vážně. Počkáme na zásahovou jednotku???“
SEMIR: “ Nejdřív se tam trochu porozhlídneme.“
Semir a Tom přelezli plot a vešli do továrny. Rozdělili si cestu.
Druhý den v továrně………. Semir se probral jako první a šel hledat Toma. Našel ho na zemi omráčeného a na židli mrtvého Kaminského, kterého někdo zabil střelou do srdce. Semir se pokoušel probrat Toma.
SEMIR: “ Tome, Probuď se!!!!“
TOM: “ Co se děje.“
Tomovi se motala hlava. Tom držel v ruce zbraň. Semir si k ní přičichl.
SEMIR: “ Nedávno se z ní střílelo.“
Semir si pak všiml otevřeného kufříku s pytlíčky s bílím práškem.
SEMIR: “ Tome, byla to past, musíme zmizet.“
TOM: “ Kaminsky.“
Kterého uviděl na židli před sebou. Pak oba dva uslyšeli podivný zvuk zvenčí – hned pochopili oč jde. Přijela zásahová jednotka se vší parádou. Tom stále nechápal.
SEMIR: “ Musíme zmizet!!!“
TOM: “ Proč???“
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……….
Post Views: 1