V noci u Hartmuta a Katriny……. Bylo kolem třetí ráno, když se Katrina probudila s bolestmi břicha. To už se malý potomek chtěl prodrat na svět. Tím se probral i Hartmut, který poklidně spal.
HARTMUT: “ Miláčku, děje se snad něco.“
KATRINA: „Asi to už na mě přišlo.“
HARTMUT: “ Odvezu tě do nemocnice.“
KATRINA: “ Ale rychle, to se nedá už vydržet.“ Svíjela se bolestí v posteli. Hartmut jako starostlivý otec, pomohl Katrinu naložit do auta a odvést do nemocnice.
U Semira a Andrey……. Ty si spokojeně spali, než je vyrušil Semirův mobil. Semir zašmátral rukou po mobilu na nočním stolku.
SEMIR: “ Kdo to otravuje?“ Zvednul mobil. „Je moc pozdě na povídačky.“
HARTMUT: “ Semire, Katrinu jsem odvezl do nemocnice.“
SEMIR: “ Katrina v nemocnici.“ Tak trochu nevěděl, co mluví v té rozespalosti.
HARTMUT: “ Chápeš, co jsem ti říkal.“
SEMIR: “ Kdo to má chápat ve tři ráno.“
HARTMUT: “ Katrinu a mě najdeš v nemocnici u sv. Anny.“ Zavěsil. To už se probrala i Andrea.
ANDREA: “ Co se děje?“
SEMIR: “ To by Hartmut, že Katrina je v nemocnici.“
ANDREA: “ Už je to tady.“ To už Semirovi docvaklo, co se děje.
SEMIR: “ Malý synovec nebo neteř se dere na svět.“ Oba dva vyskočili z postele a vyrazili do nemocnice.
V nemocnici……. O Katrinu se už starali lékaři. Katrina už byla na porodním sále, Hartmut slíbil, že bude s Katrinou, ale když slyšel zasténání Katriny při porodních bolestech, omdlel. Semir s Andreou se objevili v nemocnici, když už Hartmut ležel na zemi. Hned se o něj postarali.
SEMIR: “ Hartmute, prober se.“
ANDREA: “ To mi něco připomíná.“ Semir pochopil, co tím chtěla Andrea říci, jenom se na sebe mile usmály.
O několik pár minutek později se Hartmut stal otcem malého Felixe, který vážil 3kg dvacet. Čerstvý otec šel hned navštívit svou unavenou Katrinu a svého syna Felixe. To si také nemohli ujít Semir s Andreou.
SEMIR: “ Jak se má můj synovec nebo neteř.“
KATRINA: “ Má se velice dobře. A tímto bych vám chtěla představit člena naší rodiny Felixe.“
HARTMUT: „Můžu si ho pochovat.“
KATRINA: “ Ale opatrně.“ Předala Hartmutovi Felixe, nad kterým se úplně rozplýval.
ANDREA: “ Je celý tatínek.“
Druhý den……. V dopoledních hodinách šel Semir s Tomem do nemocnice. Semir mu to novinku ještě neřekl, a tak se jejich cesty rozešli.
TOM: “ Jdeš se mnou?“
SEMIR: “ Ne. Já tu na tebe počkám. Jen si to vyříkejte sami.“
Tom odešel za Tinou na JIP. Tina se probrala ze spánku, a četla si časopis, který ji půjčila vrchní sestra. Tom vešel do pokoje. Tina odložila časopis.
TOM: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Přinesl jsem ti nějaké věci, nechala si je sestřička. A pak tvou rozečtenou knížku.“ Kterou předal Tině.
TINA: “ Děkuju.“
TOM: “ Tino, nechci využívat této situace, ale asi jiná situace na promluvení se neposkytne. A tak bych se chtěl omluvit,…….“ To už mu do řeči skočila Tina.
TINA: “ Je to i částečně moje chyba. Později mi došlo, že potřebuješ pomoc a zároveň chtěl jsi chránit rodinu.“
TOM: “ Nikdy by se to nestalo, kdyby se do toho nepřipletla tetička. Zkráceně jedno se dalo s druhým.“ Posadil se k Tině na postel.
TINA: “ Škoda, že se nedá vrátit čas. Všechno by bylo jinak.“
TOM: “ Miláčku, neber si to tak. Co se stalo, stalo se. Je to další ponaučení do šťastných našich manželských let.“ Oba dva se na sebe roztomile usmáli. Dali si velký polibek.
Za druhým sklem JIP stál novopečený tatínek Hartmut s Felixem a se Semirem. Právě viděli, jak se Tom a Tina usmířili dvěma polibky.
HARTMUT: “ Podívej se, jak se usmířil strejda s tetou.“ Semir něžně zaklepal na sklo, Tina s Tomem se podívali tím směrem, Hartmut se chlubil s Felixem. Tom odešel se pozdravit s přírůstkem, kde Tom pogratuloval i za Tinu Hartmutovi. Hartmut s Felixem a Semir se vrátili zpátky, Tom šel ještě na chvilku za Tinou. Protože se Tina mohla stát kdykoliv terčem Hanze Aschera, nechal Tom hlídat Tinin pokoj.
V chatě na Bleibtreusee……. Ascher seděl na židli a měl nohy na stole.
EMIL: “ A teď budeme dělat?“
ASCHER: “ Necháme to chvilku plavat a pak se v tom zase začneme šťourat.“
O pár dní později Tina už ležela na normálním pokoji, kde ji byla navštívit Katrina s Hartmutem se pochlubit se svým přírůstkem do rodiny.
Večer v nemocnici……. Zde na příkaz Hanze Aschera, byli v nemocnici dva jeho lidé, aby se postarali, aby komisařka Tina Kranichová byla po smrti, jako jeho milá Anna, kterou zabil Tom.
Před Tininým pokojem hlídali dva policisté v uniformě. Markus zůstal před dveřmi a Daniel odešel za kafe. Jeden z lidí Aschera pozdržel Daniela, aby se proplížil do Tinina pokoje. Druhý člověk majznul Markuse po hlavě, a vešel do pokoje Tiny. Když se vracel Daniel s kafem, všimnul si Markuse na zemi.
MARKUS: “ Komisařka…….“ Daniel vešel do pokoje se zbraní v ruce. Tina též v pokoji stála se zbraní v ruce, Ascherův člověk ležel omámený na zemi.
TINA: “ Daniely, to jsi ty.“ Oba dva sklonili zbraně k zemi.
DANIEL: “ Není vám něco.“
TINA: “ Ne, není.“ Tina uslyšela z venku hlas motoru, druhý člověk od Aschera nasedl do auta a odjížděl pryč, ale Tina si zapamatovala SPZ a typ auta. Daniel mezitím připoutal omámeného muže z radiátoru, než se probere a než přijedou kolegové.
Na služebně……. Tom se Semirem ještě byli na služebně, dodělávali nějaké papíry, které zapomněli. Semir si udělal malou přestávku, když šel z kuchyňky, vzal zvonící telefon, kde se ozval Danielův hlas. Po telefonátu odešel za Tomem do kanceláře.
SEMIR: “ Tome, máme překvapení v nemocnici.“
TINA: “ Něco s Tinou?“
SEMIR: „Trochu se jí to týká. Má pro nás to překvápko.“ Semir s Tomem si vzali bundy a odešli z kanceláře. Po cestě Semir nakoukl do kuchyňky, kde byl, Hote a Bonrát. “ Máme práci, vemte sebou pár lidí. Jedeme do sv. Anny.“ Hote a Bonrát nečekali na další výzvy, sebrali se s dalšími kolegy a jeli do nemocnice.
V nemocnici……. O Markuse se postarali lékaři. Další kolegové se postarali o Ascherova muže. Tina seděla v županu na posteli, vedle ní Tom. Tina předala Tomovi lísteček s typem auta a SPZ, které odjíždělo od nemocnice.
TOM: “ Miláčku, ty jsi dvaceti čtyřicáté karátové zlato.“
TINA: “ Jenom dvaceti čtyřicáté?“ Udělala takové smutné oči.
TOM: “ Tak tedy. Padesáti karátové.“
TINA: “ To už je lepší.“ Políbili se. Do pokoje vešel Semir. Dělal, že je jako nevidí.
SEMIR: “ Nechci rušit Romea, ale čeká nás práce.“ Ale to už své rtíky Tina s Tomem odtrhli od sebe. Tom se odloučil od Tiny, Semir byl dávno pryč, mezi dveřmi do pokoje stál, Hote s Bonrátem. Když šel okolo nich Tom.
HOTE: “ Nemusíš mít strach.“
BONRÁT: “ My se ti o Julii postaráme.“ Tom mlčky odešel. Hote s Bonrátem se usmívali.
Ráno na služebně……. Tom se Semirem celou noc vyslýchali zadrženého z nemocnice, kterého zpacifikovala Tina. To už si na služebnu štrádovala Engelhardtová. Tom se Semirem stáli mezi dveřmi do kanceláře.
TOM, SEMIR: “ Dobré ráno.“
ŠÉFKA: “ Dobré ráno. Tak jak jste dopadli s tím večerním překvapením?“
SEMIR: “ Sedí v našem útulném hotelu a večer nám toho skoro nic neřekl.“
ŠÉFKA: “ No to jsme se moc daleko nedostali.“ To už na služebnu přicházel Hartmut.
SEMIR: „Náš čerstvý tatínek.“
HARTMUT: “ Ahoj kluci, dobré ráno.“
ŠÉFKA: “ Tak co pak nám nesete hezkého?“
HARTMUT: “ Nesu vám pár novinek. Prozkoumal jsem všechny zbraně, co se ke mně dostali. Podařilo se mi sebrat pár otisků a tady vám nesu jejich majitele.“ Spisy předal šéfové do ruky.
TOM: “ A ještě něco máš?“
HARTMUT: “ Zbraně byli ukradeny ze skladu z doličných předmětů, které měli být dávno zničené. Kulka, která zranila Tinu je zaevidovaná z přepadení banky z Mnichova, kde měl Ascher prsty.“
TOM: “ To si ji Ascher uschoval na dobré místo.“
ŠÉFKA: “ To je také důvod, abyste, co nejdříve našli. Mluvili jste o nějakém jezeru.“
SEMIR: „Bleibtreusee.“
HARTMUT: „Bleibtreusee je dost velký. Než ho najdete, bude v trapu.“
TOM: “ Chatová osada u jezera musí být.“ Semir s Tomem šli za Andreou, aby jim ukázala chatové místa u jezera.
ANDREA: “ Okolo jezera jsou dvě takové chatové osady, tady na severu a druhá je na jihu. Ostatní prostor je spíše využíván na camping.“
SEMIR: “ Podívej severní strana je míň osídlena.“
ŠÉFKA: “ Větší šance, že se tam bude Ascher pohybovat.“ Semir s Tomem se sebrali, vzali si pár kolegů a vyrazili v Bleibtreusee.