Otec Braun tráví meditativní postní kúru v benediktinském klášteře Panny Marie ve Skalách. Protože postní kúra je to poslední, co by se mu líbilo, má domluveno s mladíkem Arminem, aby mu v noci tajně do košíku, který spouští z okna cely, nakládal dobroty od paní Roshauptnerové. Právě když přijíždí do kláštera biskup, bratři hledají svého druha Bonifacia, který záhadně zmizel. Na žádost převora kláštera, otce Ansgera, biskup bratry vyzpovídá a jako poslední přichází do zpovědnice muž, který tvrdí, že se dopustil vraždy. Přestože otec Braun měl s biskupem odjet, biskup ho žádá, aby svůj pobyt v klášteře prodloužil a celou záležitost vyšetřil. V téže době je totiž konečně nalezen Bonifacius – bohužel mrtvý…
Opat kláštera Nikodemus si pospíší s tvrzením, že šlo o sebevraždu. V dopise na rozloučenou se Nikodemus vyznal z nešťastné lásky k listonošce Klaudii, která pravidelně zajíždí do kláštera a vozí tam poštu. Biskup kromě toho přivezl do kláštera vzácný latinský rukopis z roku 1455, který by měli bratři přeložit do němčiny. Obvykle byl tímto úkolem pověřen bratr Bonifacius, protože je ale mrtvý, musí se práce ujmout bratr Pankrác a bratr Andreas.
Otec Braun začíná nenápadně vyzvídat mezi bratry, ale ti jsou navýsost mlčenliví. A když jednoho dne pátrá v klášterní knihovně, je mu naznačeno, že přístup sem mají jen řádoví bratři. Jediné, co otec Braun zjistí, jsou podivné předávky balíčků mezi Klaudií a bratrem Pankrácem. A přestože opat kláštera horlivě brojí proti veškeré technice a v klášteře není ani telefon, otec Braun zjistí, že v knihovně je počítač, z něhož se lze připojit na internet …
Biskup, který se obává, že by nejasnosti kolem událostí v klášteře mohly oddálit jeho jmenování kardinálem, posílá do kláštera Braunovi na pomoc kriminalistu Geigra, který dorazí na oslu v přestrojení za františkánského mnicha. Krátce nato je nalezen další mrtvý, bratr Pankrác, který byl rozmačkán v lisu na víno. Podle opata jde o nešťastnou náhodu, Geigr ale odjíždí s příslibem, že přijede s přepadovou skupinou a celý klášter obrátí vzhůru nohama…
Opat kláštera Nikodemus si pospíší s tvrzením, že šlo o sebevraždu. V dopise na rozloučenou se Nikodemus vyznal z nešťastné lásky k listonošce Klaudii, která pravidelně zajíždí do kláštera a vozí tam poštu. Biskup kromě toho přivezl do kláštera vzácný latinský rukopis z roku 1455, který by měli bratři přeložit do němčiny. Obvykle byl tímto úkolem pověřen bratr Bonifacius, protože je ale mrtvý, musí se práce ujmout bratr Pankrác a bratr Andreas.
Otec Braun začíná nenápadně vyzvídat mezi bratry, ale ti jsou navýsost mlčenliví. A když jednoho dne pátrá v klášterní knihovně, je mu naznačeno, že přístup sem mají jen řádoví bratři. Jediné, co otec Braun zjistí, jsou podivné předávky balíčků mezi Klaudií a bratrem Pankrácem. A přestože opat kláštera horlivě brojí proti veškeré technice a v klášteře není ani telefon, otec Braun zjistí, že v knihovně je počítač, z něhož se lze připojit na internet …
Biskup, který se obává, že by nejasnosti kolem událostí v klášteře mohly oddálit jeho jmenování kardinálem, posílá do kláštera Braunovi na pomoc kriminalistu Geigra, který dorazí na oslu v přestrojení za františkánského mnicha. Krátce nato je nalezen další mrtvý, bratr Pankrác, který byl rozmačkán v lisu na víno. Podle opata jde o nešťastnou náhodu, Geigr ale odjíždí s příslibem, že přijede s přepadovou skupinou a celý klášter obrátí vzhůru nohama…
fotky také najdete zde:
