Na služebně……. Berger společně s komisaři a s jejich šéfkou Engelhardtovou se domlouvali na postupech tohoto případu. Sergej Dimitri a Michael Smirnov jsou největší obchodníci s kokainem a prostitutkami v Německu a Rusku. Berger a jeho lidi mají na oba dva spadeno. Berger po domluvě odešel z kanceláře.
ŠÉFKA: “ Máte něco k případu?“
SEMIR: “ Máme jednu SPZ a tři zmizelé dívky.“
ŠÉFKA: “ Jaké dívky?“ Tina položila na stůl tři papíry s dívkami, které se pohřešují. Engelhardtová si je prohlédla.

TINA: “ Dívky, které se znali se Sergejem a teď já má ve své moci. Jejich rodiče a kamarádka po nich vyhlásili pátrání. Stejné auto s SPZ, kterou hledáme, se objevilo u přepadení, ale také před domem, kde bydlí jedna z unesených dívek.“
ŠÉFKA: “ Proč by je Sergej unášel. Má svých dívek dost. Jeho noční kluby mu dost vynášejí.“
TOM: “ Když tomu ještě přečtete obchody s kokainem a mladých dívek do Ruska, to se peníze jenom sypou.“
SEMIR: “ Zřejmě se nechtěli stát VIP společnicemi pro ruské zákazníky.“
TINA: “ Lena Reichertová udělala pár důkazních materiálů, aby dostali Sergeje za mříže. To zřejmě hledali v jejím bytě. Z bytu akorát zmizel její počítač, kde měla nějaké důkazy, zřejmě vše stáhla na USB, který byl dobře schován v deníčku.“
ŠÉFKA: “ Tak se na něho podíváme.“ Šéfka si vzala od Tiny USB. Šéfka dala USB do počítače, malou chvilku trvalo, než se objevila složka, kde byli samé fotografie. Tina, Tom a Semir se srotili u šéfky, aby se podívali na fotografie.
SEMIR: “ Slušný úlovek. Sergej a Smirnov.“ Do kanceláře vešla Andrea, ale zůstala stát mezi dveřmi.
ANDREA: “ Podívala jsem se na tu SPZ, ale není v registru vozidel.“ Z toho vyplynulo, že SPZ je falešná. Andrea zase odešla.
ŠÉFKA: “ Tome, Semire, zajděte za Hartmutem a ať zkusí zjistit, kde byli přibližně pořízené fotky.“ Semir si převzal od šéfky USB, Tom se Semirem odešli z kanceláře. „Tino, vy informujte rodiče těch dívek, že se případ rozjel a popřípadě další informace.“
TINA: “ Dobře.“
ŠÉFKA: “ A jak jste vlastně dostala typ na ty děvčata?“
TINA: “ Na Lenu Reichertovou jsem dostala od jedné její kamarádky, která má sestru a chodí stejné školy jako Péťa a Martin. Na ty dvě dívky jsem objevila při hledání informací o Leně.“
ŠÉFKA: “ Malým dětem se nemůže nic odmítnout. A co ten Lenin deníček?“
TINA: “ Lena v něm píše o všech jejich trablech, co prožila jako malá, v dospělosti a lásku se Sergejem. Také se tam právě zmiňuje o důkazech proti Sergejovi.“
ŠÉFKA: “ Tak se vydejte na cestu.“
TINA: “ Už tu nejsem.“ Odešla z kanceláře.
V úkrytu…….Sergej seděl u stolu, kde se koukal do počítače nad možnostmi, kde by mohli ukrást další kokain pro svého odběratele z Ruska. Okolo sebe měl rozházené různé papíry a noviny. K Sergejovi přišel Patrik, který postaral o notebook Leny.
SERGEJ:“ Nekecala nám naše kočička?“
PATRIK:“ Ne, v notebooku byli fotky. Asi před několika dny je smazala.“
SERGEJ:“ To je uložila na to USB. Škoda, že se nedá zjistit, jaké fotky udělala.“
PATRIK:“ Samozřejmě, že by se dalo zjistit, ale na to bych potřeboval lepší program.“
SERGEJ:“ Tak to nech bejt. Odvedl jsi dobrou práci.“
PATRIK:“ Díky.“ Patrik odešel od Sergeje, aby ho nechal v klidu pracovat.
Na KTU…….Hartmut spolu se Semirem a Tomem si prohlíželi v počítači Leniny fotografie proti Sergejovi, aby mu zatrhla v jeho nekalých kšeftech do Ruska.
HARTMUT:“ Z těch fotek se toho nedá moc vyčíst, kde to je.“
SEMIR:“ Přece musí být někde nějaké vodítko.“
HARTMUT:“ Pokud by byli fotky vyfoceny modernějšími přístroji, dala by se zjistit GPS fotek, ale počítám, že byly pořízeny starším modelem foťáku.“ Ke konci sérií fotek byli celkové záběry na budovu, kde by se dalo poznat, kde to je.
TOM:“ Podívejme se kousek nápisu.“ Jednalo se o velkou halu, kde měla jedna firma své skladové prostory na svůj materiál. Firma Amadeus před několika měsíci zkrachovala. Hartmut vzal kousek slova „Ama“ a vložil ho do programu, který se snažil vyfiltrovat všechna jména firem v Kolíně a okolí, která měla v názvu sousloví „Ama„. Když program vyfiltroval určité firmy, nabídl komisařům desítky firem.
SEMIR:“ Tolik firem, to tu budem až do Vánoc.“
HARTMUT:“ Trochu to vytřídíme na zaniklé firmy.“ Seznam se o pár jmen zmenšil. Jednalo se o 15 firem. Pak ještě Hartmut udělal další filtr, které firmy mají velké skladní haly. Vyšlo celkem 3 firmy.
TOM:“ Tomu říkám přehledný seznam.“
Tina jezdila po rodinách, které vyhlásili své ratolesti za nezvěstné. Katja Schusterová stejně jako Lena si psala deníček, kam si zapisovala své krásně prožité dny se Sergejem. Rodiče obouch dívek se snažili Tině pomoct, jak je dostat z moci Sergeje. Tina si vypůjčila deník od Katji, jestli se v deníčku nenajde záchytný bod.
U haly Amadeus……. Šedo-stříbrný mercedes zajel k hale firmy Amadeus. Hala se naprosto shodovala s fotkou od Leny. Komisařové se šli podívat do haly, kde nic tu nic. Na pravé straně haly se ukrývali kanceláře.
U Schrödera……. Tina seděla u Schrödera na kafíčku, při kterém si četla deník Katji. Citace z deníčku: “ Jak jen mám začít. Před několika dny jsem byla se Sergejem v jeho baru, kde to bylo velmi super. Další dny jsme byli zase spolu venku. A při jednom rozhovoru se Sergej bavil s jedním chlápkem. Bavili se o obchodních záležitostech, znělo mi to hrůzně. Ještě ten den jsem nelenila a na internetu hledal Sergej, co je vlastně zač. když jsem přečetla, že Sergej provozuje kokainové a kšefty lidi, hned mi bylo jasné, že se musím od Sergeje držet dál. Určitě takhle naletěli spoustu dívek, jak jsem já, NECHCI SE STÁT JEHO PROSTITUTKOU! Začnu pracovat na plánu, jak se Sergeje zbavit. Ale jak…….“ Tento zápis byl posledním z Katjiny ruky. Tou dobou byla Katja nezvěstná. Za Tinou přišel Schröder, udělat jí tak trochu malou společnost.
SCHRÖDER:“ Co pak to pěknýho čteš.“
TINA:“ Deníček holčiny, kterou má v moci Sergej.“
SCHRÖDER:“ Vymýšlejí, jak se od něho dostat, aby neskončili na trhu…….“
TINA:“ Ani pořádně neví, jestli budou na živu nebo pod drnem.“
SCHRÖDER:“ Teď jsi to, ale řekla hnusně.“
TINA:“ To ano, ale je to pravda.“
SCHRÖDER:“ Změníme téma. To se ještě v týhle době píšou deníčky.“
TINA:“ Jak vidíš, jsou pořád populární u purberťáků.“
SCHRÖDER:“ A co ty a deníčky?“
TINA:“ U mě se moc neškrtly. Z deníčku jsem měla památníček. Psaní deníčků u mě moc v módě.“
Celou halu prohledali lidi z KTU. Z kanceláře odebrali plno otisků a stopy po kokainu, který tu Sergejova skupina uschovávala pro svého ruského odběratele.
Následující den ráno……. Tina s Tomem už pomalu odcházeli z domku. Péťa a Martin už byli na cestě do školy, dneska se svezli autobusem. Tině zazvonil mobil, hned pro něj šáhla do kapsy.
TINA:“ Ano, Kranichová.“
CLAUDIE:“ Dobrý den, tady je Claudie Meibachová. Něco se stalo.“
TINA:“ Claudie, co se přesně stalo?“
CLAUDIE:“ Šla jsem se podívat do bytu Leny, ale všechno je tu vzhůru nohama.“
TINA:“ Tak na mě počkej a ničeho se nedotýkej.“
CLAUDIE:“ Dobře.“ Rozloučili se.
TOM:“ Copak se děje?“
TINA:“ Někdo hledal USB u Leny v bytě.“
TOM:“ Tak tam dobře pořiď. Uvidíme se na služebně.“ Dali si pusu na rty, Tině se jenom na Tomovou poznámkou usmívala, volala na služebnu, Tom nasedl do svého mercedesu a ujížděl za Semirem.
TINA:“ ……. Ahoj, Hote, potřebuji pár kolegů do Glorietstrasse 33 a techniky……. Bude tam čekat jedna mladá holčina……. Za chvilku tam přijedu……. Díky, ahoj.“
V bytě Leny…….Claudie počkala na chodbě, než přijela policie a Tina. Vínová Octavia přijela na parkoviště, Tina se vydala za Claudií.
V bytě už byla policie a technici, když přišla Tina.
TINA:“ Ahoj Claudie.“
CLAUDIE: „Dobrý den. Víte, šla jsem se podívat na jednu květinu, co udělala a místo toho najdu takovej nepořádek.“
TINA: „Spolu se půjdeme, dovnitř zkusíme najít, co si vzali, ale spíš tu něco hledali.“
CLAUDIE:“ Myslíte to USB?“
TINA:“ Zřejmě, Lena jim musela říct pravdu, že fotky jsou na USB.“
CLAUDIE:“ A to ve správných rukou.“ Tina se jen usmála. Z kapsy kalhot si vyndala gumové rukavice, které si vzala na sebe. Společně vešli do bytu Leny, hlavně šli do Lenina pokoje. Tina si hned všimla, že Lenin notebook je na svém místě.
TINA:„Podívejme se, notebook se vrátil.“
CLAUDIE:“ Aspoň něco cenného je na svém místě.“
Tina si prohlížela byt, od techniků se dozvěděla, že mají plno otisků a bude chvilku trvat, než to projdou i s otisky z haly. Ještě jim dala nějaké úkoly, aby je splnili – především šlo skontrování notebooku u Hartmuta. Claudie počkala na chodbě, aby se jim nemotala pod nohama. Tina odešla za Claudií, kde stála domovnice.
DOMOVNICE:“ A to jste vy. V bytě byl zloděj?“
TINA:“ Do bytu se někdo vlámal.“
DOMOVNICE:“ No víš Claudie, v bytě zase byli ty samí chlapíci, jako minule.“ To už je vyrušila melodie Tinina mobilu.
TINA: “ Něco se děje?“
SEMIR:“ Před malou chvilkou jsme dostali hlášku, že u A1 na 160km, se našlo tělo mladé dívky.“
TINA:“ Proboha.“
SEMIR:“ Přijeď s Claudií, aby jí mohla identifikovat.“
TINA:“ Přijedu s ní.“ Rozloučili se. Claudie podle obličeje poznala, že se něco děje.
CLAUDIE:“ Stalo se něco?“
TINA:“ Musíš jet se mnou.“ Ani se nerozloučili s domovnicí, Tina s Claudií odešli k autu. Tina pověděla cestou, co se stalo.