Za Tomem do jeho studeného obydlí přišel jeden z Wesselových chlapů, aby se zbavil komisaře navždy. Chlapík hledal Toma po místnosti, ale ten čekal za jedním rohem, kde chlapíka majznul po hlavě židlí, na které sedával. Chlapík spadnul jako shnilá švestka na zem, vzal si jeho zbraň, kterou měl u pasu, Tom mu zbylými lany přivázal nohy a ruce, a aby neutekl, zamkl ho v místnosti. Tom se musel po domě chodit jako myška. Dálniční policie s LKA se domlouvali, jak nejlépe obklíčit barák a všechny účastníky zatknout. Semir předal Tině klíčky od BMW.

BERGER: “ Hodně štěstí.“
TINA: “ Díky.“ Nasedala do BMW a odjela před hlavní vchod. V zadním traktu se konal obchod. Tepfer si všimnul, že se k budově blíží služební BMW.
TEPFER: “ Máme tu návštěvu. Kranichová je tady.“
WESSEL: “ Vyřiď to.“
TEFPER: “ Jasně.“
BMW zastavilo před hlavním vchodem budovy. Tom byl na schodišti, které vede do prvního parta a z okna viděl, jak Tina schází do budovy. Tom si v duchu řekl, že záchrana je tady. Tina vstoupila do budovy, rozhlížela se po přístupové hale. Až jednou se objevil Tepfer s zbraní v ruce. Tina k němu stála zády.
TEPFER: “ Tak vás tady komisařko vítám.“ Tina se otočila k Tepferovi, který namířil na Tinu zbraň. To už Tom slyšel hlasy na schodišti. To dané točité schodiště šlo v rohu v přístupové hale.
TINA: “ Myslela jsem si, že budu mít tu čest s Wesselem.“
TEPFER: “ Má teď jiné starosti.“
TINA: “ Odbavuje velkého dealerového bose ze Švýcarska. Nejmenuje se náhodou Klostermann?“
TEPFER: “ Jste nějak dobře informovaná.“
TINA: “ Máme své zdroje.“
Semir se dostal na schodiště, kde uslyšel hlasy Tiny a Tepfera. Tom zase uslyšel, že se někdo blíží po schodech. Tak šel proti němu. V jednom místě se srazil Semir a Tom, Semir zrovna bouchnul Toma do jeho zraněné ruky, upadla mu zbraň na zem. Ten zvuk uslyšel Tepfer, a nic jiného než ho napadlo, střílel po Tině a na schodiště. Tina se hned schovala za jedny krabice, co byli v hale. Ze schodiště se ozývala obranná střelba na Tepfera.
Střelba byla slyšet až k uším Wessela.
WESSEL: “ Co ten blbec tam dělá.“ Ale to už v tomto traktu domu vešla zásahová jednotka, pozatýkala všechny, kdo byl přítomný. Wessel proklouzl a šel na pomoc. Tina pořád nevěděla, co se ukrývá na schodišti. Tom se Semirem raději zdrhli ze schodiště do prvního patra. Tina při střelce nemohla nikam hnout, postřelila Tepfera, než se stačil vzpamatovat, Tina ho želízky přikurtovala k topení. Ale to Tina zase byla na mušce Wesselovi.
TINA: “ Už stejnak nemáte šanci.“
WESSEL: “ Ty si myslíte vy……. Dokážu uniknout.“
TINA: “ Abyste unikl, musíte se nejdřív zbavit mě.“ Tohle dění také sledovali i Semir s Tomem, kteří se schovávali společně po hale. Bylo jim divný, co to Tina mluví. Tina vzala svou služební zbraň, z ní vyndala zásobník. Zbraň společně se zásobníkem odhodila. Tom se Semirem jenom kroutili hlavou. “ Teď máte možnost.“
Dá se říct, že Wessel poslechl Tinu, a bezbranně třikrát vystřelil po Tině, Tina upadla na zem. Tom rychle běžel k Tině, která nebyla po smrti. Její eso v rukávu byla neprůstřelná vesta, co měla na sobě. Semir v tom zmatku postřelil Wessela do nohy. To už ho zásahová jednotka vedla ven z budovy. Tom se nakláněl nad Tinou, vzal ji do náruče a dával ji jeden polibek za druhým. To už je viděl i Semir a hned mu jasné, že je vše v pořádku, usmíval se jako měsíček na hnoji. Nechal ty dva svému osudu a společně se zásahovkou odešel. Berger a Filip už stáli před budovou.
BERGER: “ Kde jsou vaši kolegové?“
SEMIR: “ O ně se nebojte. Za chvilku přijdou.“ Tina s Tomem si vyřídili vše, co měl každý na srdci, Tina si vzala svou služební zbraň a odebrali se kolegům před budovu. Tom si šel nechat ošetřit svou zraněnou ruku, kde mu pořádně ošetřili. To už se u hloučku komisařů zastavil Berger.
BERGER: “ Jsem rád, že to takhle dopadlo. Byla to výborná akce.“
Na služebně……. Tina, Tom a Semir byli u Engelhardtové v kanceláři.
BERGER: “ Chtěl bych vám moc poděkovat za dobře dovedenou práci. Dostali jsme velké ryby, které budou na několik let uvězněni v chládku. A z toho jsme přišli o našeho kolegu.“
ŠÉFKA: “ I dík patří vám.“
BERGER: “ Ale především vašim lidem.“ Ještě si vyměnili pár pochval. Rozloučili se, Berger s komisaři odešli za kanceláře. Berger odešel ze služebny. Hlouček komisařů, k nim se připadala i Andrea, hlouček stál před Tomovou a Semirovou kanceláří. To už na služebnu vtrhla Katrina s Hartmutem.
KATRINA, HARTMUT: “ Ahoj všichni.“
HLOUČEK: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Co ty tady děláš?“
KATRINA: “ Přišli jsme vám oznámit jednu věc.“
ANDREA: “ A jakou pak?“
KATRINA: “ Jak jen to říct. Že můj bratr bude mít buď malou neteřinku, nebo synovce.“
SEMIR: “ Tak to gratuluji.“ Sourozenci se šťastně objali. Katrina s Hartmutem si od každého vyslechli gratulaci k jejich miminku.