Ve Wesselově úkrytu……. Za Wesselem vtrhnul jeden z jeho lidí. A v ruce držel notebook.
WESSEL: “ Tak co máš?“
MIKE: “ Mám něco zajímavého.“
WESSEL: “ Tak konečně mluv.“
MIKE: “ Tak v našem vězení je polda od dálniční policie – Tom Kranich. A pak jestli si pamatuješ na toho Turka, co byl s Patrikem zatčen. Ten je také polda a taky od dálniční policie – Semir Gerkhan.“
WESSEL: “ Tak další čmuchal od fízlů. Nejdřív od LKA a teď od dálniční policie. Takhle se k našemu velkému obchodu nedostaneme.“
MIKE: “ A mám tu ještě jednu lahůdku.“
WESSEL: “ A to je co?“ Mike položila na stůl notebook, kde byla zelená obrazovka s nápisem: „Autobahnpolizie“ a nad tím byl znak spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Mike zmáčkl klávesu „Enter“ a hned se objevila Tinina fotografie a její životopis.
MIKE: “ Tina Kranichová, vrchní komisařka dálniční policie.“
WESSEL: “ A v čem spočívá ta lahůdka?“
MIKE: “ Kranichová je manželka našeho vězně – Toma Kranicha.“
WESSEL: “ Ale podívejme se. To mi je náhodička.“ A v hlavě se mu loudil jeden nápad.
Na služebně……. O dvě hodiny později se na služebně objevil kapitán LKA Berger, který šel rovnou za Engelhardtovou. Tina se Semirem si procházeli kolegy LKA s pomocí Andrey. Andrea se jedním očkem podívala na procházejícího Bergera, který zacházel k Engelhardtové do kanceláře.
ANDREA: “ Co tu chce Berger?“ Tina se Semirem zbystřili a podívali se, jak se Berger baví s Engelhardtovou.
SEMIR: “ Nemám zdání.“ Přišel k nim, Hote.
HOTE: “ Tino, Semire, můžu vás na chvilku vyrušit?“
TINA: “ Ale jistě.“
HOTE: “ Už přišla zpráva z technického. Udělali analýzu z krve, která patří Tomovi. Na tom kapesníku se našli malé vlákna z kožených běžných rukavic a DNA Toma. Také technici našli malý sklad a malou výrobnu omamných látek.“ Předal zprávu Semirovi, který si v té lehce listoval. Hote, si šáhnul do své kapsy, kde měl schovaný svatební prstýnek Toma. „Tino, abych nezapomněl. Toto jsem našel v hale.“ Hote, dal Tině do ruky Tomův svatební prstýnek.
TINA: “ Hote, moc ti děkuji.“
HOTE: “ Není zač.“ Odešel si dělat svou práci. Engelhardtová vykoukla ze své kanceláře.
ŠÉFKA: “ Tino, Semire, pojďte sem na chvilku.“ Tina se Semirem se hned odebrali k šéfové.
SEMIR: “ Co se děje?“
BERGER: “ Nedával jsem tomu takovou pozornost, než jste přišli s myšlenkou, že by mohl být u LKA nějaký krtek…….“
TINA: “ O co se jedná?“
BERGER: “ Jedná se o případ Robert Meller, který vyšetřuje můj zástupce Christian Tepfer. Tepfer se za Mellerem dere už přes 3 roky. Tepferovi jsem ten případ dal schválně, aby si taky trochu užil, a já toho mám úplně nad hlavu jiných věcí, když za mnou chodí mí zaměstnanci.“
SEMIR: “ Co je zač ten Robert Meller?“
BERGER: “ Robert Meller má prsty v obchodech s drogami. Za ty léta se nám ho nestačilo chytit.“
TINA: “ A vy si myslíte, že ten Meller a Wessel, že mají něco společného?“
BERGER: “ Ten fakt bych klidně s tím spojoval. Více vám k tomu asi neřeknu, protože Tepfer nevede se mnou veškeré kroky k zatčení Mellera. Vím akorát o velkých akcích.“
ŠÉFKA: “ A už jste Tepfera proklepli?“
SEMIR: “ Zatím jsme k němu nedošli. Ty, které jsme prošli, nemají nic společného s Wesselem.“
BERGER: “ Nechávám, tady spis Meller. Případné další otázky vám rád odpoví můj zástupce.“ Spis položil na stůl před Engelhardtovou. Berger se rozloučil a odešel z kanceláře a ze služebny.
SEMIR: “ Tak se hned podíváme na oba dva.“
ŠÉFKA: “ Dobře.“
V úkrytu……. Wessel seděl v pěkném křesle a přemýšlel, co bude dělat se svým vězněm. Přišel k němu Mike.
MIKE: “ Už máš nějaký plán, co bude s Kranichem? Posledně jsi říkal, že tě něco napadlo.“
WESSEL: “ To je pravda. Od fízlů musíme dostat zbytek našeho zboží, když se to takhle zkomplikovalo. Tak do toho zasvětíme tu jeho milou.“
MIKE: “ Tu jeho manželku?“
WESSEL: “ Ano, ta by pro svého manžela udělala všechno. Musí nám přinýst to naše zboží. Jinak se náš odběratel bude velmi moc zlobit.“
MIKE: “ To není špatný nápad.“
WESSEL: “ Ještě mě tak napadlo, že by nám mohl pomoct náš přítelíček.“
MIKE: “ Tepfer?“
WESSEL: “ Ano. Musí přece vědět, jak fízlové zašili naše zboží. Který jsme museli nechávat v našich skladištích.“
MIKE: “ Mám se s ním spojit?“
WESSEL: “ Tepfer nebo Meller, je to jedna a tatáž osoba. Dej mu echo, že ho tu nutně potřebujeme.“
MIKE: “ Dobře. Už jdu na to.“ Mike odešel od Wessela, a spojil se s Tepferem, aby přišel. Tom byl uvězněn ve sklepě, kde seděl přivázaný lany na židli. Občas za ním chodil se podívat Mike. Aby mu převázal jeho zranění na jeho pravé ruce, které si způsobil při menší roztržce v Düsseldorfu, kde dálniční policie našla Tomovu krev.
Na služebně……. Semir si ve své kanceláři pročítal spis od Bergera. Tina hledala v kanceláři na počítači informace o Robertovi Mellerovi a Andrea si proklepla Tepfera zástupce Bergera z LKA. Přišla je navštívit Engelhardtová, zastavila se u Andrey.
ŠÉFKA: “ Andreo, už jste něco našla o tom Tepferovi?“
ANDREA: “ Christian Tepfer je jako ostatní z LKA. Žádné vztahy s podsvětím jsem nenašla. Berger se na něho může kdykoliv spolehnout.“
ŠÉFKA: “ To jsem si myslela, že něco takového najdeme a zůstaneme na mrtvém bodě. A soukromí?“
ANDREA: “ V Kolíně žije se svou manželkou a dcerou. Ale ta je momentálně studuje v zahraničí. A to je všechno.“
ŠÉFKA: “ A co Meller?“
ANDREA: “ Na toho se kouká Tina. Asi taky nic zvláštního nenajde.“ Tina přišla k šéfce a k Andree, když nebyla začtená do počítače.
TINA: “ Meller je spíše takové menší ryba v ochodu s drogami. Více se specializuje na Západ.“
ŠÉFKA: “ Je nějaké spojení mezi Mellerem a Wesselem?“
TINA: “ Na to jsem se koukala jako první. Asi jednou spolu měli obchod. Ale zarazila mě jedna věc. Že už něco předtím než Tepfer dostal na starost Mellera, asi tak v roce 1998/1999 měl už něco s dočiněním s Wesselem.“
ŠÉFKA: “ Že nám o tom Berger nic neřekl. A co přesně šlo?“
TINA: “ Přísně tajné informace. Je to dobře schované na protidrogovém oddělení.“
ŠÉFKA: “ To nám ještě scházelo. Nechápu ale proč.“
TINA: “ Tepfer nám to asi dobrovolně neřekne.“
ANDREA: “ A to je jenom na protidrogovém?“
TINA: “ V roce 1998 je to v archivu na protidrogovém. Ale už je to skoro 10 let, a spisy skartují…….“
ANDREA: “ Ale některé se zase přesouvají do hlavních archivů.“
TINA: “ A tím se dělají kopie.“
ANDREA: “ Přesně. Mohla bych se po tom spisu pozeptat.“
ŠÉFKA: “ Tak tedy dobře, ale já s tím nemám nic společného.“
ANDREA: “ Samozřejmě.“ Engelhardtová odešla do své kanceláře. Tina s Andreou zkusili své kontakty, aby se dostali ke spisu.
U Wessela…… Zástupce z LKA Christian Tepfer zašel za Wesselem, který ho přijal ve velkém pěkném zeleném křesle, kde si krásně hověl.
TEPFER: “ Co potřebujete?“
WESSEL: “ Chci vědět, kde se nachází naše zboží.“
TEPFER: “ Vyšetřuje to dálniční policie a zřejmě veškeré zboží bude na jejich technickém oddělení. Proč to chcete vědět?“
WESSEL: “ Na jeden takový malý plán.“
TEPFER: “ A jaký? Pokud to není tajný.“
WESSEL: “ Pro vás ano. Ale vy musíte zdržet jazyk za zuby, úmluvu máme mezi sebou, pokud fízlové vytáhnou tu věc z roku 1998/1999.“
TEPFER: “ To asi nemůžu tak 100% splnit.“
WESSEL: “ Jak to?“
TEPFER: “ Můj nadřízený vzal spis s Mellerem a předal je dálniční policii. Jestli se v tom budou šťourat, tak máme po pátkách.“
WESSEL: “ Tak je tedy velice výborný. To jste to nemohl lépe hlídat.“
TEPFER: “ Sebral mi to, když jsem byl pryč.“
WESSEL: “ No dobře. Musíme to nějak přežít, když se to tak takhle zkomplikovalo.“ Wessel zašel za Tomem do jeho temného pokoje ve sklepě.
TOM: “ Tak se konečně dozvím, co po mě chcete?!“
WESSEL: “ Samozřejmě.“
TOM: “ Tak o co jde?“
WESSEL: “ Splnit jeden úkol. Buď vy, nebo do toho můžu zatáhnout vaší manželku.“
TOM: “ Tinu do toho netahejte!“
WESSEL: “ Tak dobrá. Tak zbývá na vás.“
TOM: “ A co mám tedy udělat?“
WESSEL: “ To už je lepší.“ Začal vysvětlovat svůj plán.