Na služebně…….
MEERMANN: “ Už víte, o koho jde.“
SEMIR: “ Meermanne, bude lepší, když se vzdáte. Už jste u toho udělal dost.“
MEERMANN: “ Když víte, jak se jmenuji, tak vám asi dojde, že máte nasvědomí mnou dceru.“
ŠÉFKA: “ Tak pochopte, že moji lidé s tím nemají nic společného.“
TOM: “ Vaše dcera se sama vrátila do domu, i když jsme ji říkali, aby se vrátila.“
MEERMANN: “ Od toho jsem pověřil vaší kolegyni.“
SEMIR: “ Stejnak se basy nevyhnete, bude to tak doživotí. Když jste nám udělal ze služebny kůlničku na dříví.“
MEERMANN: “ Chci vědět pravdu!“
ŠÉFKA: “ Naše kolegyně určitě objasní váš problém, tak se konečně vzdejte, pro nás všechny to bude lepší.“
Na KTU……. Tina si pročítala spis, když k ní přišel Hartmut.
HARTMUT: “ Měla by ses trochu prospat.“
TINA: “ Jak se znám, tak neusnu.“
HARTMUT: “ Tak našla jsi ještě něco?“
TINA: “ Exploze Meermannova domu byl úplně z prvních případů dálniční policie. Přimotali se k tomu tak náhodou. O Nikolině smrti vůbec nic nevěděli. Nehodu vedli kolegové v Aachenu. Přečteš tohoto po Semirovi?“ Ukazovala Hartmutovi Semirovu zprávu.
HARTMUT: “ Nemůžeš to vyluštit.“
TINA: “ Ne, to je horší než od Hota.“
HARTMUT: “ Je tu, že Hana se sama vrátila do domu pro tu vstupenku, i když ji varovně upozorňovali.“
TINA: “ Takže ho tam zapomněla, když poprvé odcházela z domu. Po cestě si vzpomněla, že nemá vstupenku na koncert. Ale proč jí její otec nehodil na ten koncert?“
HARTMUT: “ Ve zprávě se píše, že měl výjezd a matka byla u rodičů. A jiný příbuzní neměli v Kolíně.“
TINA: “ Případ rovnou spadl do rukou BKA. A taky by mě zajímalo, jak se Meermann dostal k důkazům?“
HARTMUT: “ Že by měl jakého spoluviníka, když seděl v base.“
TINA: “ Ale vždy se po několika letech důkazy ničí, když je naprosto jasné.“
HARTMUT: “ To ano, ale ta zbraň musela zmizet už dávněji. A tou zbraní bylo stříleno po Nikole. Když jsem prozkoumal kulky.“ Na KTU se objevil Tinin otec.
TINA: “ Ahoj tati, co ty tady?“
OTEC: “ Přišel jsem se podívat, jak to jde.“
TINA: “ Docela dobře. Tati, tohle to je náš geniální technik Hartmut Freund. Hartmute, představuji ti mého otce – Petr Berghammer.“ Oba dva si podali ruce na přivítanou.
OTEC: “ Velice rád vás poznávám.“
HARTMUT: I já. Měl bych takovou otázku. Máte zájem se prohlédnout naše technické oddělení?“
OTEC: “ Velmi rád.“ Otec a Hartmut spolu odešli na prohlídku oddělení. Když měli obhlídku za sebou, Tina už spala na Hartmutově stole. Otec držel v ruce talíř s domácími kremrolemi od Tininy maminky.
OTEC: “ Bylo to moc zajímavé a pěkné. Vždy jsem tuto práci obdivoval, ale naše rodina nemá hlavu na chemii, ale spíše na zákoníky a paragrafy.“
HARTMUT: “ Od toho jsme tu my.“
OTEC: “ Něco jsem přinesl Tině. Její oblíbené domácí kremrole.“
HARTMUT: “ Já je taky moc rád. Já jí je předám.“
OTEC: “ Dobře, jako snídaně se budou určitě hodit. Řekněte Tině, že jí je posílá moje manželka.“
HARTMUT: “ Ale zajisté. Bude určitě potěšena.“
OTEC: “ Tak já už pojedu. Děkuji za pěknou prohlídku. Nashledanou.“
HARTMUT: “ Není za co. Nashledanou.“ Otec položil talíř na stůl, kde spala Tina. Nasedl do svého auta a odjel domů. Hartmut se na kremrole zaujatě koukala, ale pak je dal do lednice.
Na KTU……. Bylo něco kolem půl šesté hodiny ranní. Tina se probudila, po chvilce přišel Hartmut s kremrolemi a čerstvou kávou.
HARTMUT: “ Dobré ráno.“ Položil na stůl Tinino kafe a kremrole.
TINA: “ Dobré ráno. Kremrole úplně zbožňuji.“
HARTMUT: “ Ty jsou od tvého otce a maminky. Vypadají velmi lákavě.“
TINA: “ Ráda se s tebou rozdělím.“
HARTMUT: “ Díky. Taky je mám hrozně moc rád.“
TINA: “ Jsme zvědavá, co na ně řekneš.“ Hartmut si vzal jednu kremroli a s chutí se do ní pustil. “ Jak ti chutná?“ Hartmut se vůbec nemihl mluvit, jak mu chutnala.
HARTMUT: “ Je výborná.“ Tina se zakousla do další kremrole. Do jejich gurmánského zážitku se ozval Tinin mobil.
TINA: “ Kranichová,……. Znám……. Budu tam.“ Zavěsila.
HARTMUT: “ Kdo to byl?“
TINA: “ Meermann. Za hodinu se s ním sejdu ve starých jatkách u A2.“
HARTMUT: “ Na chycení Meermanna ti tvé síly stačit nebudou.“
TINA: “ Taky jsem, požádám o pomoc kolegy z kriminálky.“
Na služebně……. Všichni noc přežili dobře. Komisařové drželi stráž, kdyby se něco stalo. Meermannovi lidi mezitím nainstalovali bombu v zadní části služebny, kterou sám sestrojil Meermann. Meermann kdykoliv může aktivovat bombu a oběti mají 20 sekund, aby se dostali pryč. Anebo kdo do bomby silně drcnul. Meermann to oznámil dálniční policii a pak odešel se svými pomocníky pryč. Meermann jel na schůzku s Tinou.
Ve starých jatkách……. Tina vešla do haly, ale zde nikdo nebyl.
TINA: “ Meermanne, kde jste?……. Chcete snad vědět pravdu.“
MEERMANN: “ Jste sama?“
TINA: “ Ano, jsem.“
MEERMANN: “ Tak dobře.“ Přišel z vedlejší místnosti. „Jaká je pravda?“
TINA: “ Moji kolegové za nic nemůžou. Hana do domu vešla sama.“
MEERMANN: “ Hned jsem si myslel, že budete stát na straně vašich kolegů.“
TINA: “ V tom domě jste měl zemřít vy. Šlo o vaši kolegyni ve vašem pyrotechnickém týmu.“
MEERMANN: “ To je lež.“
TINA: “ Ale není. Chtěl jste vědět pravdu. Tady je. Vy jste měl milostný poměr s vaší kolegyní Nikolu ve vašem týmu, která chodila s Nowakem. Nikola zemřela ve vašem autě, kde jste měl zemřít vy. A tak Nowak udělal z vašeho domu bombovou past, kam nečekaně vešla vaše dcera. A vše na vás hodil.“
MEERMANN: “ To jako, že jsem seděl nevině? A to vaši kolegové nevěděli?“
TINA: “ Ano, moji lidé tento případ předali rovnou BKA a nehodu řešila policie v Aachenu. Další podrobnosti o případu moji kolegové neměli. Ale do basy půjdete stejnak.“
MEERMANN: “ Tak tedy zatkněte Nowaka.“
TINA: “ Ale Nowak je půl roku mrtvý.“
MEERMANN: “ Krásná obhajoba vašich kolegů.“
TINA: “ Chtěl jste zjistit pravdu, tak tady ji máte.“
MEERMANN: “ A těmto pohádkám mám věřit?!“
TINA: “ To nechám na vás. Tak jste mi nemusel dávat žádné důkazy a zjišťovat pravdu.“
MEERMANN: “ Ale takových detailů jsme chodit nemusela.“ Vytáhl zbraň a namířil ji na Tinu. Tina sahala po své zbrani, ale Meermann začal střílet jako první, Tina se schovala do úkrytu. Jak tyto rány slyšeli kolegové z kriminálky, vletěli do haly a pozatýkali pomocníky Meermanna.
Dálniční policie se bála vystrčit nos ven, aby po nich zase nestříleli. Stačilo jim, že už mají dostatečně zničenou služebnu. Ale i když nenápadně vykoukli ven, ozývala se střelba, která vycházela z reproduktorů, které byli dobře uschované. Měli na sobě senzory pohybu. Tato fingovaná střelba byla za chvilku pryč, protože byla naprogramována na určitou dobu a některé kulky od dálniční policie zasáhly reproduktory.
Střelba ve starých jatkách byla v plném proudu. Meermann utíkal ke svému autu, nasedl a ujížděl pryč po dálnici A2 směrem ke služebně dálniční policie. Tina nasedla do Octavie a pronásledovala Meermanna. Kličkovali mezi ostatními auty spolu s kolegy. Meermann hodil pár granátů pro policii a ostatním vozidlech, aby Tinu s kolegy trochu zdržel. Tina se jim bravurně vyhýbala. Pár kolegů a ostatních aut takové štěstí neměli a pod granáty explodovali a způsobili hromadnou havárku. Policisté z kriminálky se starali o zraněné. Před nimi asi tak 2km byla malá nehoda 4 aut, už to odklízeli hasiči, policisté a sanitky. Meermann pár krát vystřelil po Tině, která mu opětovně vracela. Když Tina zasáhla Meermannovo auto do zadních pneumatik, narazil do havarovaných vozidel. Tina jak sledovala Meermanna, Octavia najela na nájezd odtahové služby. Octavie mířila rovnou na zničenou služebnu, ze které vycházel Semir, Tom, Hote,Bonrát, Andrea a šéfka. Octavia proletěla rozbitým oknem a při tom zničila sloupek mezi oky. Octavia skončila rovnou na bombě, která se zaktivovala. Tom vběhl do zničené služebny, Tina se podívala do středového zrcátka, že se na její auto zřítí kus stropu. Tina se dostala ven přes rozbité čelní sklo, které si vykopla. Tom pomohl Tině ven z auta a utíkali pryč ze služebny. Semir a spol odcházeli do bezpečí, když služebna explodovala, proběhla jim myšlenka, jak dopadli Tina s Tomem. Tina s Tomem leželi na zemi před služebnou v zadní části bývalé služebny. Koukali se, jak jim krásně hoří služebna.
TINA: “ A jsme bez práce.“
TOM: “ Naše milá almara něco rychle najde.“
Na místo exploze dorazili hasiči, kolegové a sanitka. Meermann skončil v rukách kriminálky spolu s jeho lidmi. Dálniční policie se srotila u sanitky. Jenom sledovali jejich zničenou služebnu – jak ze služebny vytahovali ohořelý vrak Octavie.
SEMIR: “ Co je s Meermannem?“
TINA: “ Je v rukouch kriminálky s jeho lidmi.“
ANDREA: “ Co se doopravdy stalo?“
TINA: “ Hrála v tom žárlivost mezi Nowakem a Meermannem. Boj o jejich kolegyni.“
TOM: „“ Co se s ní stalo?“
TINA: “ Nakonec zemřela při autonehodě, kdy měl zemřít Meermann. A jeho dům byl past, aby v něm zemřel.“
ŠÉFKA: „A místo toho to odnesla jeho dcera.“
BONRÁT: “ A co bude s námi?“
ŠÉFKA: “ Státní zástupkyně nás někam různě rozhází, než se to tady upraví, přestaví a tak.“
HOTE: “ Bude to trvat nejmíň rok.“
ANDREA: “ Ten uteče jako voda.“ Ke kolegům se přijel podívat Hartmut se svou Lucy.
HARTMUT: “ Tady to teda vypadá.“
SEMIR: “ Menší škody jsme neuměli napáchat.“
HARTMUT: “ Ale hlavní je, že se vám nic nestalo a že jste celý a živí.“
TINA: “ Ale odvedli jsme dobrou práci.“
HARTMUT: “ Přinesl jsem ti tvého psíka.“ Předal Tině psíka.
TINA: “ Děkuji.“
Dálniční policie odjížděla domů a čekali, co s nimi bude dál, až to všechno rozhodne státní zástupkyně Isolde Schrankmannová. Jejich služebna byla stržena a místo se stavěla úplně nová služebna s novým vybavením.
Konec!!
Autorka: Tina11