Na policejní škole……. Tina s Michaelem právě skončili na dětském hřišti a měli namířeno do kantýny na kávu.
SCHWARZ: “ Už se to proslýchá, co jste našim prvákům………. Na to bych asi žaludek neměl.“
TINA: “ To víš……. Už nám dost lezli na nervy.“
SCHWARZ: “ To asi každému. Už to potřebovali jako sůl.“
TINA: “ Je otázka, jestli si to vezmou k srdci.“ Tom se Semirem měli hodinu u jiné třídy, kde s nimi byl i Müller. Tina s Michaelem si spolu vypili kávu v kantýně. Michael pospíchal domů a tak odešel dřív než Tina. Tina byla na odchodu k šatnám, když si ji odchytil Petr.
PETR: “ Vidět moji sestru v uniformě německé policie se vidí málo kdy. Musím říct, že italská uniforma ti padne líp.“
TINA: “ Díky. Taky se v ní cítím líp,……. Památečný fotku nám udělal Schröder. A proč pak si přišel?“
PETR: “ Italka na pravém místě. Optat se, co jste našli v té hale?“
TINA: “ Něco málo jsme našli.“
PETR: “ A co přesně?“
TINA: “ 500 €, 2 otisky, krev, náboje, stopy pneumatik a olejové skvrny.“
PETR: “ Pěkný úlovek. Aby vám pomohl.“
TINA: “ To můžeme jenom doufat.“ Po cestě se potkali s Tomem a Semirem.
TOM: “ Kam pak?“
TINA: “ Zbavit se uniformy.“
PETR: “ O vaší akci jsem byl informován.“
SEMIR: “ Ještě čekáme na Andreu.“ Ještě chvilku se bavili a pak diskusní kroužek rozpustili.
Na A6……. Dnešní den komisařové zahájili se svými žáky na A6, kde zase procvičovali v terénu – kontrolu. Studentům to šlo lépe než minule. Někdo si jejich ponaučení vzal k srdci a někdo né. Hodiny letěli jako voda a kolem dvanácté studenti balili své věci a pomalu odjížděli do školy. Dálniční policie odcházela ke svému vozidlu – vínové Octavii, viděli přicházet Wolfa a Jungman z LKA.
SEMIR: “ Ti tu ještě chyběli.“
TOM: “ Co nám tak nesou.“ Všichni se sešli u Octavie.
SEMIR: “ Něco k případu?“
JUNGMAN: “ Chtěli jsme se podívat na kolegy z dálniční policie v uniformě.“
TOM: “ Neokecávejte to a co chcete?“
WOLF: “ Půjdeme se podívat na tu halu.“
JUNGMAN: “ Potřebujeme nějaké důkazy,……. Chceme případ brzy uzavřít.“
TINA: “ To je potěšující zpráva.“ Tině zazvonil mobil. Volal jí Hote. “ Ahoj mami.“
HOTE: “ Ahoj u vás je LKA?“
TINA: “ Ano, co potřebuješ?“
TINA: “ Ano, co potřebuješ?“
HOTE: “ Andrea má celý seznam těch obchodníků. Sejdeme se u Schrödera.“
TINA: “ Naprosto mi to vyhovuje, bud tam na čas.“
HOTE: “ Rozumím. Zatím ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“ Zavěsila.
JUNGMAN: “ Tak to vás dlouho nebudeme rušit, když vás potřebuje matka.“
TOM: “ Určitě se zase někdy uvidíme.“ Dálniční policie nasedla do Octavie a odjela za Schröderem.
SEMIR: “ Určitě ti nevolala matka.“
TINA: „To byl, Hote. Máme se zastavit u Schrödera. Andrea dodělala seznam.“
TOM: “ Tak doufejme, že nám Schröder pomůže.“ Wolf s Jungmanem šli ke svému autu.
WOLF: “ Co si o tom myslíte, šéfe?“
JUNGMAN: “ Asi toto, že dálniční policie pátrá na vlastní pěst.“
WOLF: “ Vy je chcete sledovat?“
JUNGMAN: “ Ne, možná později. Teď zajedeme do té haly.“ Nasedli do auta, odjeli do Essenu.
U Schrödera……. Schröder si důkladně pročítal seznamu od Andrey. Bylo jich kolem 20 obchodníků se zbraněmi.
SEMIR: “ Tak máš už nějaké tipy?“
SCHRÖDER: “ Tak počkej chvilku……. Mám tu dvě jména – Karl Neumann a Erik Bachman. Ty dva by mohli mít zájem o tak malé kusy zbraní. Zbytek mi nic neříká.“
SEMIR: “ Ať se na ně Andrea podívá.“
SCHRÖDER: “ Kdyby mě někdo napadl, dám vám vědět.“
TOM: “ Trochu se hneme z místa.“
BONRÁT: “ A Hartmut?“
TINA: “ Ještě se neozval.“
HOTE: “ Určitě jste se něco našli.“
TINA: “ Docela dost. Krev, peníze, otisky, stopy pneumatik, náboje a olejovou skvrnu.“
BONRÁT: “ Pěknej úlovek.“
TOM: “ LKA právě jede do Essenu získat nějaké stopy.“
V Essenu……. LKA s techniky v halách sbírali stopy, jako dálniční policie – objevili olejovou skvrnu, stopy pneumatik a krev. Další stopy už moc nenacházeli.
JUNGMAN: “ Wolfe, podívejte se na obchodníky se zbraněmi.“
WOLF: “ A proč?“
JUNGMAN: “ Pokud to je nějaká ta jiná banda, jak to tvrdí dálniční policie. Budou se chtít zbavit, co nejdříve zbraní.“
WOLF: “ Podívám se. Nevím, jestli něco objevím.“
JUNGMAN: “ Něco málo ano.“
Všechen tento poprask udělali lidé od Roberta Wernera, který sedí ve vyšetřovací vazbě za pomoci dálniční policie s dalšími pomocníky bandy, kde si v halách v Essenu tiskli falešné peníze a prodávali zbraně do Rumunska a Ukrajiny. Robert než byl zatčen, tak dostal Harald echo od svého bratra Roberta, aby si vzal část peněz a zbraní k sobě a že Martin Jungman to všechno zařídí. Harald s pár lidmi zajeli do Essenu, kde při razii si vzali 2,5mil € a zbraně za 200 000 €. Harald s lidmi se teď odstěhovali do Dortmundu, kde opět navazuje kontakty s obchodníky se zbraněmi – Adamem Fischerem, který je moc dobrý kamarád s Karlem Neumanem. Harald má ještě schované pár zbraní, aby pak se svým bratrem mohli odjet do jižní Ameriky.
V Essenu……. LKA v Essenu byla opět, protože od tamních kolegů dostali zprávu, že se tu střílelo zbraní z razie před několika týdny. Obyvatelé Essenu v panelových domech slyšeli střelbu ze starých garáží poblíž panelových domů. Se zbraní si hráli dva kluci v letech 10 a 12 let, zbraně našli v halách, kde probíhala razie. A taky to tak vypověděli LKA. Kluci ve starých garáží stříleli na staré plechovky, ale při střílení se objevil malý problém. Jedna kulka ze zbraně zasáhla jednoho muže, který si přes garáže zkracoval cestu domů. Muže odvezla sanitka do nemocnice. Kluci vůbec neměli potuchy, že někoho postřelili. LKA obě dvě zbraně zabavila a odvezla na technické.
Druhý den……. U Anny Engelhardtové se zastavili lidé od LKA – Martin Jungman a Wolf.
ŠÉFKA: “ Máte snad nějaké novinky?“
WOLF: “ Včera odpoledne v Essenu se ozývala střelba. A při tom byl zraněn jeden muž.“
ŠÉFKA: “ A jak je na tom ten postřelený?“
WOLF: “ Už je mimo ohrožení života.“
JUNGMAN: “ Vás ani nezajímá, kdo to udělal?“
ŠÉFKA: “ Právě jsem se k tomu chtěla dostat. A kdo to byl?“
JUNGMAN: “ Byli to dva malí kluci. Všechno se to odehrálo ve starých garážích.“
ŠÉFKA: “ A jak se k tomu dostali ti kluci.“
WOLF: “ Kluci nám pověděli, že je našli v Essenu v halách, kde byla razie.“
ŠÉFKA: “ Pokud se opravdu jedná o zbraně z naší razie, budu chtít zprávu od vašich techniků.“
JUNGMAN: “ Ale vaše oddělení nesmí vyšetřovat tento případ.“
ŠÉFKA: “ Já vím a proto chci tu mít tu zprávu. Je vám to snad jasné?“
JUNGMAN: “ Naprosto.“
ŠÉFKA: “ Jsem ráda, že jste to pochopil.“
Andree se ozval Schröder, protože ho napadlo jedno jméno, které by si Andrea mohla prověřit – Adam Fischer.
Tinin bratr Petr se z novin dočetl, co se včera stalo v Essenu. Petr si pozorně tento článek přečetl. Tina, Tom a Semir měli po službě na policejní škole. Tina byla v šatnách a už byla převlečená v civilu a všimla ležících novin na lavičkách. Poblíž novin stáli 4 studenty z policejní školy.
TINA: “ Ty noviny jsou vaše?“
STUDENTKA: “ Ne, když jsme přišli, tak už tady leželi.“
TINA: “ Díky.“ Tina si vzala noviny a nevěřila svých očím, co se stalo v Essenu. Uzamkla svou skříňku a vyrazila k vínové Octavii, kde stál Tom se Semirem. Semir volal se šéfkou, Tina předala Tomovi dnešní noviny. Tom si je nap§l přečetl a ukázal je Semirovi, který se rychle rozloučil se šéfkou a zavěsil.
SEMIR: “ O tom samém měla dneska Engelhardtová rozhovor s LKA. A taky měli docela problém, pro Engelhardtová chce po nich zprávu.“
TINA: “ Protože jsou padlý na hlavu.“
TOM: “ LKA bude pořád dělat okolo toho dusno.“
TINA: “ Ještě nějaké novinky?“
SEMIR: “ Hartmut má zpracované ty všechny stopy a Andrea našla něco dalšího k obchodníkům. A máme sraz dneska večer na služebně.“
TOM: “ Ale před tím se půjdeme někam najíst.“
SEMIR: “ S tím jenom souhlasím.“
pokráčko příště…