Na vrakovišti v Kasselu………. Vínová Octavia a nákladní auto z KTU dorazilo na vrakoviště v Kasselu, kde už čekal jeden policista. Tina s technikem procházeli celé vrakoviště, aby si mohli odvést černé Volvo Marcela Foscola. Když po dlouhé době objevili auto Marcela, tak v klidu odjeli do Kolína.
U Tiny a Toma……. Tom se Semirem si četli zprávu o záhadném Švýcarovi a jeho drogovým machinacím. Když se Semir protahoval, zahlédli přes kuchyňské okno světla od Octavie.
SEMIR: “ Někdo přijel domů.“ Tina vešla do baráku.
TOM: “ Jaký byl výlet?“
TINA: “ Bylo to zpestření dne.“
SEMIR: “ A máte to auto?“

TINA: “ Máme, mohla jsem tu být dřív, ale to auto jsme si museli hledat sami.“
TOM: “ Tak se projevuje slušnost kolegů.“
TINA: “ A jak jste dopadli vy?“
SEMIR: “ Našli jsme toho našeho záhadného Švýcara. Jmenuje se Markus Stein, narodil se v Německu, ale před několika lety se přestěhoval do Švýcarska.“
TINA: “ Kde je krále drogové scény.“
TOM: “ Tasso a Stein obchodují spolu už několik let. Protidrogové jim je v patách několik měsíců a někdy je nezatkli. Další obchod bude ještě tento týden.“
SEMIR: “ Další podrobnosti nám poví jejich dobrý informátor.“
TINA: “ Tak se tedy necháme překvapit.“
Ráno na služebně……. V kanceláři Anny Engelhardtové byl Tom, Tina, Semir a kapitán protidrogového Schulz. Domlouvali se, co bude dál. Po chvilce přišla Andrea.
ANDREA: “ Mám tu fax z technického.“ Fax si sama přebrala šéfová. Andrea zase odešla z kanceláře.
ŠÉFKA: “ Auto Marcela Foscola bylo úmyslně poškozeno. Hartmut našel, že Marcelo, měl poškozené řízení.“
SEMIR: “ Dalo by se říct, že měl malou šanci na přežití.“
SCHULTZ: “ Jednoduše se zbavili svědka.“
TOM: “ A co váš informátor?“
SCHULTZ: “ Dneska by se měl ozvat, v nejhorším případě až zítra.“
Švýcar Markus Stein s rozčilením volal Tasso do Milána, kde vyřizoval zásilku kokainu pro Švýcara.
ŠVÝCAR: “ Víte, co se děje v Kolíně? Dálniční poldové otevřeli případ Foscolová a má se kupodivu moc k světu.“
TASSO: “ Ano, vím, co se děje. Já jsem právě v Miláně pro zboží. Také si prokleply tu nehodu jejího syna.“
ŠVÝCAR: „Já myslel, že je všechno v pořádku. Je zbytečné se rozčilovat, bude lepší když se postaráte o Foscolovou a komisařku Tinu Berghammerovou.“
TASSO: “ Cože? Co ta dělá v Kolíně?“
ŠVÝCAR: “ Budete se divit, žije v Kolíně se svou rodinou…….“
TASSO: “ Ještě řekněte, že pracuje u dálniční policie?“
ŠVÝCAR: “ Správně. Mé tajné informační zdroje mi to řekli. To abyste byl trochu v obraze.“
TASSO: “ Děkuji za zprávy. O Foscolovou se ještě postarám.“
ŠVÝCAR: “ To bych byl rád. Jinak se uvidíme podle plánu.“
TASSO: “ To je samozřejmé.“ Stein zavěsil.
Dálniční policie se Schulzem se sešli s informátorem v jejich úkrytu, kde se pravidelně se Schulzem scházejí.
SCHULTZ: “ Ahoj.“
INFOMÁTOR: “ Ahoj. Koho si to přivedl?“
SCHULTZ: “ To jsou kolegové od dálniční policie, společně pracujeme na případu Švýcar.“
INFOMÁTOR: “ Velice mě těší.“
SEMIR: “ Nás taky.“
INFOMÁTOR: “ Rovnou přejdu k věci. Koncem tohoto týdne přiletí náš Švýcar a jeden odběratel z Francie. Také se ke mně dostali informace až z milánské kriminálky.“
TINA: “ To chcete říct, že se někdo naboural do jejich systému?“
INFORMÁTOR: “ Ano, hledali jistou komisařku Tinu Berghammerovou a jejího otce. Vy se nějak vyznáte?“
TINA: “ Když se Miláno stane vaším rodným městem a několik let pracujete na místní kriminálce….“
TOM: “ A komisařka Tina Berghammerová stojí přímo před vámi.“
TINA: “ A můj otec už několik let nepracuje u policie.“
Tato schůzka byla trochu na delší povídání. Po cestě na služebnu jim docházelo, že Tasso se bude chtít zbavit paní Foscolové, která tento kolotoč začala. A tak zajeli do nemocnice za paní Foscolovou, aby jí odvedli pryč. Dálniční policie odvedla paní Foscolovou do jejich bezpečného bytu, kde byl, Hote s Bonrátem. V nemocnici nastavili takovou malou past na popelku – když Tasso přišel do nemocnice navštívit paní Focscolovou, zastavil ho jeden lékař a pověděl mu, že paní Foscolová dostala náhlé komplikace a zemřela. Když Tasso odcházel z nemocnice, jenom se mu rozzářily oči, že je všechno v pořádku. V krátké rychlosti dal vědět Steinovi, že je Foscolová je pod drnem. A pak si přečetl email od Steina, kde bylo takové malé povídání o komisařce Tině Berghammerové.
Den obchodu……. Tasso si připravoval jednotlivé zakázky pro své odběratele – Steina a Francouze. Jejich obchod proběhne v jednom starém objektu z 2. sv. války v části Kolín-Merl, kde se nachází malé letiště, které je uzavřené a používá se jenom výjimečně. Na toto letiště přiletí Stein se svým soukromým vrtulníkem a Francouz přijede se svým čtyřkolovým vozidlem.
Na místě už byla i dálniční policie se Schulzem a zásahovou jednotkou. Tasso postupně vyplácel Steina a Francouze. Policie čekala jenom na tu pravou chvíli, když se pomaloučku blížila, dálniční policie, Schulte a zásahovka se připravovali na svá místa. Velitel od zásahovky řekl „Zásah.“ Všichni vtrhli do baráku, Tasso a Stein utíkali pryč, nasedli do auta, se kterým přijel Francouz a ujížděli směrem po A43. Semir s Tomem nasedli do BMW a jeli za nimi. Tina pomáhala Schulzovi, posbírali zadržený kokain a peníze. Tasso a Stein rychle ujížděli k hranicím s Holandskem.
TOM: “ Kde jdou? Přece se nepropadli do země.“
SEMIR: “ Musíme je najít, než ujedou za hranice.“
TOM: “ Tak trochu šlápni na plyn.“
SEMIR: “ Rozkaz.“ Probudil další koně pod kapotou svého BMW. Náhle Semir s Tomem uslyšeli zvuk motoru, který vydává vrtulník.
TOM: “ Já mám snad slyšinu…….“
SEMIR: “ To nemáš….“ Přes přední sklo BMW uviděli Steinův vrtulník, kde seděla Tina.
TINA: “ Naši obchodníčkové jsou na 260km.“ Ozvala se před vysílačku.
TOM: “ Než je dohoníme, tak budou za hranicemi.“
SEMIR: “ Nechtělo by to nápad?“
TINA: “ O něco se pokusím.“ Přeletěla nad auto Steina a Tassa.
STEIN: “ To je můj vrtulník. Já ho chci zpátky.“
TASSO: “ Mám jet za ním.“
STEIN: “ Jo. Vrtulníkem budeme dřív za hranicemi.“ Stein se vyklonil z okénka a lehce střílel po svém vrtulníku, ale Tina se s vrtulníkem vyhýbala kulkám. Tina je naváděla, k místnímu jezeru v městečku Haltern am See.
SEMIR: “ Kam je zavádí?“
TOM: “ Někam, kde nezdrhnou.“
SEMIR: “ A co je tu nejblíž?“
TOM: “ Počkat, tady je kousek jezero.“ Koukal se do mapy.
SEMIR: “ V tom….“
TOM: “ Haltern am See.“
SEMIR: “ To je ono.“ Tom se ozval přes vysílačku na služebnu, že potřebují posily do městečka Haltern am See k místnímu jezeru.
TASSO: “ Tohle je past.“
STEIN: “ Houby past!“
TASSO: “ Mě se mi to nějak nezdá.“
STEIN: “ Jen hezky jeď za ním.“
TASSO: “ Teď jsem ho ztratil.“
STEIN: “ Támhle je nad tím lesíkem.“ Za lesíkem právě bylo jezero, kde byla připravená taková menší past. Tina pořád stála nad lesíkem, když se Stein a Tasso přiblížili, vrtulník, přeletěl nad jezero. Jak byl Tasso rozjetý, ani si nevšimli, že za chvilku je konec cesty, která je zavede do jezera. Auto s Tassem a Steinem skončilo ve vodě, vrtulník stál nad nimi, aby je lépe našli kolegové. Když přijeli kolegové, Tina přistála na místní louce. Tom se Semir se jenom ladně usmívali na okraji jezera. Kolegové vytáhli Steina a Tassa z vody, technici vytáhli auto.
SEMIR: “ Případ uzavřen.“
TINA: “ Další archivní případ dotáhnut do konce“
TOM: “ Ono těch archivních je víc?“
TINA: “ Ještě se pár najde.“
SEMIR: “ Kolik kokainu se našlo?“
TINA: “ Okolo 20kg s hodnotou okolo 15mil €. A další kokain se určitě najde i ve firmě.“
TOM: “ A co bude vlastně s tou firmou?“
TINA: “ To bude na paní Foscolové, jak se rozhodne, jestli si ji nechá anebo prodá.“
SEMIR: “ Tak pojedeme na služebnu to oznámit paní Foscolové.“ Tina s Tomem pomalu odcházeli k vrtulníku. „Ty nejdeš se mnou?“
TOM: “ Zatoužil jsem po nebi.“ Semir se jenom usmíval. Nasedl do BMW, odjel na služebnu.
Druhý den……. Tina se loučila s paní Foscolovou před služebnou.
ISABELA: “ Ještě jednou děkuji za pomoc. Konečně je rodinná tragédie vyřešena a vyjasněna do detailů.“
TINA: “ Milánští kolegové zatkli další lidi, co pracovali pro Tassa. Ty se jen tak z vězení nedostanou. A co firma?“
ISABELA: “ Rozhodla jsem se, že jí prodám. Nemám sílu ji vést. Budu se plně věnovat svým koníčkům a vnoučatům.“
TINA: “ Tady jsou věci Marcela.“ Předala ji krabici s věcmi.
ISABELA: “ Díky.“ Přišel Semir s Tomem.
TOM: “ Přejeme vám hodně štěstí.“
ISABELA: “ I vám. Snad se někdy uvidíme.“
TINA: “ Uvidíme, jestli nám to čas dovolí.“
ISABELA: “ Nebudu vás dlouho zdržovat. Mějte se hezky.“
SEMIR: “ Vy také.“
ISABELA: “ Nashle.“
TINA, TOM, SEMIR: “ Nashle.“ Isabela nasedla do svého auta a odjela do Milána.
SEMIR: “ Tak si spravíme chuť u Schrödera.“
TOM: “ To nezní špatně.“ Neváhali, nasedli do BMW a vyrazili za Schröderem.
Konec!!!
Autorka: Tina11