Ten, kdo si 29. listopadu 1970 zapnul po osmé večer první program západoněmecké televize, nemohl tušit, že je přítomen zrodu obrovského hitu. Kriminální seriál Místo činu, projekt původně zamýšlený na dva roky, se za 40 let vysílání dočkal bezmála 800 epizod a vystřídalo se v něm přes 70 více či méně bystrých a charismatických vyšetřovatelů. Seriál se stal z oddechové zábavy celospolečenským fenoménem i předmětem zájmu sociálních věd. Ve zpětném pohledu totiž skvěle dokumentuje vývoj Německa – rozdělení a spojení země, její hospodářský blahobyt a sociálně vyloučené skupiny, měnící se módu, techniku i tváře lidí a měst.
Za zrodem nejsledovanějšího seriálu v Německu stála jednoduchá snaha televize ARD konkurovat druhému veřejnoprávnímu kanálu ZDF, který tehdy vyráběl populární pořad Der Kommisar. Aby se ušetřily náklady, měla do nedělního vysílacího času na ARD (prvním programu) každá z členských televizí pravidelně přispívat kriminálním příběhem ze svého regionu. Celý projekt byl odstartován tak rychle, že do něj byly zpočátku jen začleňovány již hotové filmy. Teprve časem se prosadila jednotná délka epizod (asi 1,5 hodiny) i stálí hrdinové v jednotlivých městech.
Schimanski lámal srdce, nejvíc případů ale nevyřešil
To už se ale na scéně pravidelně objevoval dodnes nejpopulárnější komisař Schimanski v podání Götze Georga, který nakonec vystupoval v letech 1981 až 1991 v celkem 29 epizodách. Do srdcí diváků a divaček se drsný duisburský polda zapsal i přesto, že nevyřešil nejvyšší počet případů. Nejúspěšnější byl v tomto směru jeho saský kolega „důchodce“ Bruno Ehrlicher, hraný hercem Petrem Sodannem, který s parťákem Kainem rozlouskl celých 44 zapeklitých záhad. Z těch, co jsou stále ve službě, je dnes nejzkušenější Lena Odenthalová, která pronásleduje zločince v Ludwigshafenu již od roku 1989.
V současné době působí televizní komisaři na 16 místech. Jsou mezi nimi mladí i staří, velcí drsňáci, přitažlivé ženy a stále častěji i vyšetřovatelé tureckého původu. Některé spolkové země, jako například Sasko-Anhaltsko či Durynsko se musí bez jejich ochrany obejít, jinde, třeba v lidnatém Severním Porýní-Vestfálsku je činných detektivů v sehraných týmech hned několik. Svého kolegu mají i v rakouské metropoli Vídni a dříve svými příběhy přispívali také švýcarští policisté, kteří se prý nyní chtějí do slavného seriálu znovu zapojit.
Každý z komisařů propůjčuje epizodám ze svého města vlastní rukopis a v seriálu se často objevují regionální specifika, zvyky nebo dialekty. Jeho tvůrci točí většinou v exteriérech, kladou důraz na dokumentární styl a věrohodnost jednotlivých příběhů. Novou epizodu Místa činu, vysílanou zpravidla v neděli ve 20:15 na ARD a rakouské stanici ORF ohlašuje od začátku vysílání pořadu stále stejná znělka. Rekordní sledovanosti dosáhla německá kriminálka na podzim 1980, kdy si ji pustilo přes 24 milionu lidí. Kritikové seriálu vyčítají, že je příliš jemný, korektní, upovídaný a nemoderní. Pokud je to pravda, divákům to nevadí. Za poslední rok jich premiérové díly Místa činu v Německu zhlédlo průměrně 7,8 milionu, nejvíce ze všech seriálů vysílaných místními televizemi.
 
|
|||||||||||||||||
|
Standorte der derzeitigen Tatort-Ermittlerteams
|
München (u. a. Veigl, Batić/Leitmayr), Hamburg (u. a. Stoever), Berlin (u. a. Ritter/Stark), Köln (Ballauf/Schenk), Leipzig (u. a. Ehrlicher/Kain), Ludwigshafen (Odenthal/Kopper), Münster (Thiel/Boerne) und die Ruhrgebietsstädte Essen (Haferkamp) und Duisburg (Schimanski/Thanner).
zdroj: ceskatelevize.cz; tyden.cz; německá wikipedia