V nemocnici……. Tom se Semirem zajeli se podívat na svého kolegu Hota. Lékaři vůbec neměli potuchy, jak je na tom přesně. Hote, ležel na lůžku v bezvědomí a u lůžka seděl jeho kamarád Bonrát.
SEMIR: “ Tak jak mu je?“
BONRÁT: “ Lékaři neví, co mu je. Pořád je v bezvědomí.“
TOM: “ Uvidíš, to bude dobrý.“
BONRÁT: “ Jestli se neprobere……….“
SEMIR: “ Přece nenechá svého parťáka na holičkách.“
U Hedviky doma…….
TOM: “ Potřebujeme vědět, kde je vás muž.“
HEDVIKA: “ Ale já opravdu nevím, kde je.“
SEMIR: “ Podle našich techniků zavinil nehodu na A22 a před malou chvilku udělal další chaos na jedné z křižovatek.“ Jejich rozhovor přerušila zvonící pevná linka v obýváku. Hedvika ji šla zvednout.
HEDVIKA: “ Schneiderová…….“ Když se na druhém drátě ozval René, musela si Hedvika něco vymyslet. „……. Moniko, zavolám ti za chvilku zpátky. Mám tu jednu náštěvu, která nerada moc dlouho čeká.“ René to pochopil, že u nich doma je Tom se Semirem. Rozloučili se a Hedvika zavěsila.
TOM: “ Kdyby se váš manžel ozval, budeme moc rádi.“ Odešli z domu a z okna viděli, jak zase někam volá. René se ukrýval v jednom skladišti své bývalé firmy, ještě měl u sebe klíče, které svému šéfovi neodevzdal. A kde rád nasával svůj alkohol a tak si trochu loknul ze své zásoby. Trochu zamotal hlavu své manželce, aby mu pomohla. A v pozdějším čase by se vrátili pro Alexe.
RENÉ: “ Hedviko, začneme úplně nový život. Vem všechny doklady, karty a šperky a přijedeš za mnou do skladiště.“
HEDVIKA: “ Tak dobře.“ Hedvika poslechla, vzala ze šuplíků všechno možného, co mělo peněžní cenu. Zavolala si taxíka. Tomovi se Semirem se jim něco nezdálo, zastavili v jedné ulici při kraji.
TOM: “ Co když to nebyla kamarádka, ale její manžel.“
SEMIR: “ To už mě taky napadlo.“
TOM: “ Tak bychom měli navštívit.“
SEMIR: “ Tak tam půjde jeden z nás a v jeho bývalé firmě by mohli taky vědět, kde by mohli Schneider být.“
TOM: “ Jak si to rozdělíme?“
SEMIR: “ Kámen, nůžky, papír.“ Tak si zahráli dětskou hru – Kámen, nůžky, papír. Semirův papír obal Tomův kámen.
TOM: “ Je to na tobě.“
SEMIR: “ to mám ohromnou radost.“ Vystoupil z mercedesu a odešel za paní Schneiderovou. Tom se rozjel do bývalé firmy. Když Semir vrátil za paní Schneiderovou, čekala na svůj taxík před domem. „Kam pak paní Schneiderová?“
HEDVIKA: “ Ale já musím pryč.“
SEMIR: “ Jestli teď odejdete za svým mužem, půjde už o trestný čin.“
Tom zajel do bývalé firmy Schneidera. Tom zastavil dva kolegy Schneidera.
TOM: “ Kranich, dálniční policie. Potřeboval bych vědět, kde je Schneider.“
MARKUS: “ Pan Schneider dostal výpověď, ale netuším, kde je.“
ERIK: “ Ani já ne. Ale mohl to vědět náš šéf.“
TOM: “ A kde ho najdu?“
MARKUS: “ Na konci obchodu. Je to velká prosklená kancelář.“
TOM: “ díky.“ Odešel za šéfem.
Semir se pokoušel paní Schneiderovou přemluvit, aby mu řekla, kde je její manžel.
HEDVIKA: “ A vy byste zradil svou manželku?“
SEMIR: “ To bych asi nedovolil vůbec.“
HEDVIKA: “ Víte, manželův pád do neznáma začal, kdy mu zemřel jeho otec. René převzal jeho firmu, ale dlouho mu nevydržela a zkrachovala. A pak ve své vlastní firmě pracoval jako dealer.“
SEMIR: “ Zavinil smrt dvacetileté mladé studentky a mlátí vás.“ Její modřina pod oknem leccos vysvětlovala. “ A ještě málem zabil našeho kolegu. Co se ještě musí stát?“
Do skladu s nábytkem dorazil šéf Klein. Schneider se ještě stačil schovat, ale ve spěchu nechal klíčky od Fiesty a Kleinovi to vše došlo.
KLEIN: “ No tak Schneidera, vylezte.“ Schneider vylez a na Kleina namířil zbraň na jeho záda, když křičel po celé hale, kde se to rozléhalo.
RENÉ: “ Vy mě nemáte, co rozkazovat. Pěkně jste se na mě spolčili.“
KLEIN: “ Ale to jste na omylu. Já jsem vám chtěl pomoct. Kdyby tohle to viděl váš otec.“
RENÉ: “ Ukradl jste mi podnik.“
KLEIN: “ Otec by se vás měl za vás stydět.“
RENÉ: “ Můj otec byl pro mě vzor.“ Pořád namířil na Kleina a několikrát postřelil. V této době už byl u skladu nábytku i mercedes. Tom rychle vběhl do skladu a vykřikl.
TOM: “ Odhoďte zbraň.“ Ale Schneider se mu schoval mezi krabicemi a regály. Tom volal na centrálu, aby poslali sanitku do nábytku Flamme. Na chvilku Tom nedával pozor na okolí a ze zadu ho napadl Schneider, Toma silně uhodil, až ležel na zemi.
RENÉ: “ To vás práskla moje žena?“
TOM: “ Vaše žena…….“
RENÉ: “ Až se odtud dostanu, tak tu couru odprásknu.“ Než se Tom úplně vzpamatoval, tak Schneider byl pryč, zmizel v městském ruchu. Tom vyběhl na parkoviště, kde stálo jeho auto, ale do domu je to daleko a tak si půjčil vozítko od messengera.
Semir se pokoušel domluvit paní Schneiderové, jaký je její muž, ale ona pořád povídala, že to je hodný a milí muž. Pak si Semir všiml rodinné fotografie na jedné skříni. Semir se zeptal, jestli to jeho otec. Hedvika řekl, že ano a že byl pro něho vzor. Hedvice se zalily oči slzami. Semir ji objal, aby ji trochu utušil. Ale vůbec netušili, že je sleduje Schneider přes zahradní okno. Tajně vešel do domu přes sklep. Tom volal Semirovi.
SEMIR: “ Tome, co se děje?“
TOM: “ Semire, Schneider zastřelil svýho šéfa Kleina a míří přímo k vám. Během deseti minut jsem u vás.“
SEMIR: “ Díky za upozornění.“ Neváhal a ozbrojil se. Uslyšeli klapnutí domovních dveří, ale byl to planý poplach – vešel Alex. Alex se přitiskl k matce.
HEDVIKA: “ René se chtěl se mnou sejít ve skladu nábytku. Ale to už asi není pravda“ Pak uslyšeli šramot ze sklepa. Semir otevřel dveře do sklepa, chtěl si rozsvítit, ale nešlo to, protože Schneider vypojil pojistky. Semir vstupoval do tmavé tmy, kde nic netušil, co může zpoza rohu vyskočit. Schneider čekal zahorem, když Semir sešel po schodech dolů, tak Schneider Semir uhodil do zátylku. Semir upadl na zem. Schneider vyšel po schodech, kde byla Hedvika a Alex. Schneider zvýšil hlas a začal s tím, že ho práskla fíglům, ale ona to všechno popírala. Alex řekl svému otci, že všechno pověděl na policii, co se stalo na dálnici. Schneider hned povídal, že ho jeho vlastní syn zradil. Hedvika a Alex pomalu couvali, až do obýváku, a střídavě Schneider, mířil zbraň na Hedviku a Alexe. Alex nabral síly a začal se svým otcem prát. Do místnosti vběhli Tom se Semirem s namířenými pistolemi. Schneider na chvilku zamrznul, ale pak chytnul svého syna Alexe pod krkem a měl ho jako štít. Přitiskl mu hlaveň zbraně ke spánku.
..pokráčko zas příště….