V Drážďanech……….
Retzbach zašel za Winklerem do jeho kanceláře.
Retzbach zašel za Winklerem do jeho kanceláře.
RETZBACH: “ Máš něco?“
WINKLER: “ Jejich kamarád se jmenuje Petr Jablonski. Ti tři se znají ze školy. Všichni vyrůstali v Drážďanech. Každý studoval po svém. Ulig a Kozlowski se odstěhovali do Chemnitz, kde se oženili. Jablonski byl chvíli v Drážďanech, pak cestoval po světě.“
RETZBACH: “ A kde je teď?“
WINKLER: “ Volal jsem bývalému zaměstnavateli a ten mi říkal, že jeho byt je v Ústecké ulici 530.“
RETZBACH: “ Zítra se tam pojedeme podívat. Vezmu sebou i kolegy od dálniční policie. A zjistit o něm víc.“
WINKLER: “ Zůstanu tu přes noc. Podívám se na jeho minulost.“
RETZBACH: “ Já dám vědět kolegům. Zítra nashle.“
WINKLER: “ Dobrou a nashle.“ Retzbach odešel domů a po cestě volal dálniční policii o jejich zítřejší akci. Dálniční policie seděla v restauraci nad lahví bílého vína a hráli žolíky. Retzbach právě volal, když začínali novou hru a Andrea rozdávala karty. Retzbach řekl Tině novinky, ostatní byli na trní, co Retzbach chtěl.
TOM: “ Co tak nutně potřeboval.“
TINA: “ Mají jméno toho třetího z fotky. Petr Jablonski. Mají jeho byt v Drážďanech, kam se chtějí podívat.“
SEMIR: “ Ale i s námi.“
TINA: “ Máš plný počet bodů.“
TOM: “ A kde se máme setkat?“
TINA: “ Sraz máme před jejich komisařstvím.“
SEMIR: “ A o Jablonském něco vědí?“
TINA: “ Ne, hledají informace.“
ANDREA: “ A já budu mít volný den.“
Druhý den………. Dálniční policie vyrazila ve služebním voze BMW směrem Drážďany. Retzbach a Winkler čekali, až přijede dálniční policie před jejich komisařství. Winkler něco předal o Jablonském.
SEMIR: “ Jaký je ten Jablonski?“ Tina si pročítala jeho spis.
TINA:
Žádný neviňátko to není. Jako mladiství měl problémy s policií. Malé krádeže věcí, aut…….“
Žádný neviňátko to není. Jako mladiství měl problémy s policií. Malé krádeže věcí, aut…….“
TOM: “ A za co by se chtěl pomstít?“
TINA: “ Z Jablonského se stal drogový dealer. Drogy prodával na škole. To je místo, kde naše trojice rozhádala, a Jablonského nahlásili a byl vyhozen.“
SEMIR: “ Ulig a Kozlowski ho práskli a on se jim chce za to pomstít.“
TINA: “ Jablonski se na dlouhou dobu odmlčel a asi tak před 2-3 měsíci se sešel s Kozlowským a Uligem.“
TOM: “ A plán se mohl rozběhnout.“
SEMIR: “ Pokud Jablonski zaměnil ty výpočty špatné a za správné, vzal notebook, protože tam byli jejich fotky, kdy sešli.“
TOM: “ Nechtěl, abychom si je dávali dohromady.“
TINA: “ Zavinil nehodu manželky, udělal požár a ještě by chtěl prachy za zkrachovalou firmu. A jeho kšeftíky by jeli dál.“
SEMIR: “ Měl to pěkně naplánované.“
V bytě Jablonského hledala drážďanská i dálniční policie nějaký záchytný bod, kde by se mohl ukrývat, ale také brali úvahu, že Jablonski bude mít v rukách Kozlowského. Tina zasedla za jeho počítač a hledala nějaký informace. Našla jednu tabulku, Retzbach nakukoval přes její rameno. V tabulce byli samá čísla, zkratky.
REZBACH: “ To může být stopa.“
TINA: “ Vypadá to jako na drogové kšeftíky.“
SEMIR: “ A jeho cestování je vysvětleno.“
WINKLER: “ Šéfe, něco mám.“ Všichni se vydali do obýváku, kde byl Winkler a na stole měl rozložený plán jedné továrny.
TOM: “ Vypadá to jako na jejich dětský úkryt.“
TINA: “ Musí být někde poblíž jejich bývalých bytů.“
RETZBACH: “ Zajdi pro mapu Drážďan do auta.“ Winkler šel splnit úkol.
SEMIR: “ Takže budeme brát, že Jablonski má Kozlowského v této továrně.“
TINA: “ Kde se ho bude zbavit a narafičit jako sebevraždu, protože neunesl všechno kolem, co se stalo.“
RETZBACH: “ Smrt manželky, známých a kamaráda z dětství. Našla jste ještě něco v počítači, kromě těch drogových obchodů?“
TINA: “ Novinové články, co se stali – nehoda manželky ředitele, požár domku, smrt Uliga a další informace o případu.“ Do bytu přišel Winkler. Rozložil mapu na stůl na plán továrny. Hlavně Retzbach a Winkler hlavně hledali.
WINKLER: “ Možná, že by se mohlo jednat o starou továrnu ve Starém městě na břehu Labe.“
RETZBACH: “ A stará papírna.“
WINKLER: “ Ano.“ Ukazoval ji na mapě.
TOM: “ Tak snad vyrazíme na cestu.“
SEMIR: “ Dokud není pozdě.“ Vyrazili ke staré papírně.
V papírně……. Jablonski držel Kozlowského v jejich továrně, kde si hráli jako děti. Kozlowski byl přivázán provazy k židli v jedné větší hale. Jablonski chodil okolo Kozlowského se zbraní v ruce.
KOZLOWSKI: “ Tak to jsi ty, co mi zabil moje kamarády a manželku.“
JABLONSKI: “ Ano.“
KOZLOWSKI: “ To jsi udělal za to, že jsme tě udali.“
JABLONSKI: “ Přesně tak. Na tuto chvíli jsem čekal několik let. A vy jste zničili moje plány.“
KOZLOWSKI: “ A kvůli tomu jsi zabil i nevinný lidi.“
JABLONSKI: “ Nic jiného mi nezbývalo.“
Drážďanská a dálniční policie s posilami dorazili k papírně. Policisté půjčili zbraně dálniční policii. Posili, obklíčili celou továrnu. Drážďanská a dálniční policie vešli do továrny, kde se rozdělili. Tina zahlédla stín pod závěsem. An druhé straně byl Tom, ale oba dva o sobě nevěděli. Oba dva šli podélně podle závěsu, součastně odhrnuli závěs, když došli na konec a namířili na sebe zbraně. Odložili je a uslyšeli šramot za jednou zdí, ale za zdí byl Semir. Semir a komisaři na sebe namířili zbraně, pak je složili.
SEMIR: “ Tak musíme hledat jinde.“
TINA: “ Pokud už není pozdě.“ Odebrali se do další části továrny, kde už byli Retzbach a Winkler. Jablonski stále chodí nad Kozlowským se zbraní v ruce. Dálniční policie k hale, kde byl Jablonski a Kozlowski. Retzbach a Winkler byli na druhé straně haly. Mezi sebou mluvili potichu.
SEMIR: “ Krouží nad ním jako sup mad mršinou na poušti.“
TOM: “ Bude ho obtížné odstranit.“
SEMIR: “ To by chtělo plán.“
TINA: “ Ty snad nějaký plán máš?“
SEMIR: “ Ne.“
TOM: “ Tebe něco napadlo?“
TINA: “ Něco malého ano.“ Vysvětlili jim svůj malý plán. Jedno je jisté, že Jablonského musí odstranit. Retzbach a Winkler jenom koukali, co dálniční policie vymyslela. Dálniční policie dělala malý hluk, aby Jablonského upozornili, že tu není sám. Pak se objevila Tina, Jablonski se soustředil na Tinu a mířil na ni zbraň.
JABLONSKI: “ Co vy tady děláte a co chcete?“
TINA: “ Bude to znít asi blbě, ale jsem tu pro Kozlowského.“
JABLONSKI: “ A to vám mám věřit?!“
TINA: “ To nechám na vás.“ Jablonski uviděl v okně, jak prochází jeden policista po dvoře továrny a tím Jablonski začal střílet jako pominutý. Tina se stačila ukrýt do bezpečí. Kozlowski se bál o svůj život a jenom pozoroval střelbu mezi Jablonským a mezi dálniční a drážďanskou policií. Jablonski utíkal přes dvůr, kde uviděl policistu v uniformě. Na dvoře se také objevila přestřelka, Winkler a Retzbach pomohli Kozlowskému, jak Jablonski utíkal přes dvůr a neuvědomil si, že za chvilku spadne do Labe. Semir se na něho vrhnul ze zadu, s Jablonským se popral a jejich konec bitky skončil v Labi. Tina s Tomem přiběhli k okraji, kde se Semir a Jablonski koupali. Uniformovaní policisté si došli pro Jablonského po schůdkách, které vedli ve vysokém korytě, a byla tam plošinka, kde dali policisté Jablonskému pouta.
TOM: “ Jak se ti líbí koupání v Labi?“
TINA: “ Nebo to je snad lepší v Rýnu?“
SEMIR: “ Jen si dělejte srandu. Ta voda je studená, jak spí čumák.“ Tina s Tomem se nenápadně smáli. Policisté pomohli Semirovi z vody. Semir dostal od kolegů deku, kterou se přikryl, aby se moc nenastydl, i když bylo teplo.
RETZBACH: “ No musím vám poděkovat.“
TOM: “ Rádi jsme pomohli, ale šéfky dostaneme vydanáno.“
RETZBACH: “ To si umím představit. Tak vám přeji pěkný zbytek dovolené.“
SEMIR: “ Děkujeme.“ Semir, Tina a Tom se rozloučili s Retzbachem a Winklerem, odjeli do hotelu, kde strávili poslední dny své společné dovolené.
Konec!!
Autorka: Tina11