Šéfová: Bonrate, teď mi prosím vás vysvětlete, jak jste to dokázali – 400 aut!
Dieter: Proč zrovna já!
Šéfová: Sledovali jste ten vůz a přitom došlo zjevně k té nehodě!
Dieter: Tak počkat, stím nemám nic společného! Ten náklaďák se se postavil na příč…
Hotte: …a všichni ostatní to do něj napálili.
Šéfová: To je teď jedno! Můžete si být ale jisti, že spousta lidí bude očekávat vaše hlášení. Takže – do práce…
Hotte: Jasně, šéfová…

Hotte: Co je?
Bonrath (bojí se letět vrtulníkem): Ještě jsem nikdy v životě neletěl.
Hotte: No a? Nic na tom přece není.
Bonrath: Ale já mám závrať, už když musím doma vyměnit žárovku.
Hotte: Hele, víš co?, prostě zavři oči.
Bonrath: To je ohromě vtipný!


Ve vrtulníku:
Hotte: Já teda nechápu, jak takovej vysokej chlap, jako ty Bonrathe může mít závratě. Vždyť by ti muselo být špatně, už když vstaneš…
Bonrath: A já zase nechápu, jak se může, tak tlustej chlap, jako si ty posadit do týhle rachotiny. Je to zázrak, že jsme vůbec vzlétli…
Hotte: Já holt rád jím. Mám ti říct, co jsem měl dneska k snídani? – Tak nejdřív jsem si dal… (začal se smát, Bonrath začal zvracet)
Bonrath: To ti oplatím, přísahám.
Hotte: smích
Hotte: Zastavte, tady chce někdo vystupovat. – smích