Jako každé ráno Katrina odvezla svoji dcerku Natálku do školky, která je při cestě do Katrininy práce. Školka byla ve čtvrti Kolín-Koblenz, která je pro tuto rodinu nejblíže.
V úkrytu bandy……. V kolínské staré továrně se ukrývá
banda dealerů.   Jeden muž se kdysi dávno zamlouval do Katriny.
THOMAS: „Tak si představ, že naše milá Katrina Gerkhanová už má manžela a dceru.“
MARK: ,,Fakt?“
THOMAS:,,Jo ty její dceři jsou 3 roky a jmenuje se Natálie.“
MARK:,,Příšerné jméno pro holku.“
THOMAS:,, Jinak už jim chodí do školky a také vím adresu Kranichstrasse 23.“
MARK:,, Mám nápad. Tu jejich holku uneseme.“
THOMAS:,, A jak to chceš udělat?“
MARK:,, Vydám se za rodinného přítele. Když se vydám za jejího otce bude jasný, že Natálka s námi nepůjde.“

THOMAS:,, To je fakt dost praštěný.“
MARK:,, To vyjde jsme tým my to zvládneme.“
THOMAS:,, No dobře.“
MARK:,, A uděláme to rovnou dneska.“ Thomas s Markem se rozjeli do jeslí.
Ve školce……. Malá Natálka si hrála v koutečku když někdo zabouchal na dveře.
Za dveřmi stáli Mark a Thomas. Přišla jim otevřít učitelka školky, která měla nastarost hlídání dětí.
UČITELKA: “ Dobrý den. Co si přejete??“
MARK: “ Já jsem přišel pro Natálku Gerkhanovou.“
UČITELKA: “ A je její maminka o to ví, že jste jsi přišel pro Natálku??“
THOMAS: “ Ano. Chceme trochu pomoct její mamince s hlídáním Natálky.“
UČITELKA: “ Dobře. Dojdu pro Natálku.“ Odešla Natálku obléknout.
THOMAS: “ Nevěřil jsem, že to půjde tak hladce.“
MARK: “ NO vidíš.“ Učitelka přišla s Natálkou k Thomasovi a Markovi.
MARK: “ Natálko, nemusíš se nás bát. My jsme moc dobří kamarádi tvé maminky.“
THOMAS: “ Dneska se budeme o tebe starat a večer uvidíš tvoji maminku.“ Mark vzal Natálku na ruku. Mark a Thomas se rozloučili s učitelkou, odjeli do jejich úkrytu.
Den utekl jako voda. Katrina odjela z práce do školky a že vyzvedne Natálku. Katrina zaparkovala svoje auta na parkoviště před školku. Vystoupila z auta a šla do školky. O Katrinu se postarala ta samá učitelka, která dala malou Natálku Markovi a Thomasovi.
KATRINA: “ Dobrý den. jdu jsi pro Natálku.“
UČITELKA: “ Dobrý den. Ale Natálka už tu není.“
KATRINA: “ Jak to?? A nebyl ji tady vyzvednout můj manžel??“
UČITELKA: “ Právě, že ne. Byli to dva pánové a řikala, že to jsou vaši příbuzný a že se o Natálku postarají.“
KATRINA: “ A jak vypadali??“
UČITELKA: “ Jeden byl moc pohledný, měl hnědé vlasy nakrátko ostříhané, na sobě měl černou koženou bundu a džíny. Ten druhý byl trochu při těle, měl černé vlasy a skoro stejné oblečení jako ten druhý.“
KATRINA: “ Nikdy mě nenapadá, kdo by to mohl být. A Natálka šla s nimi bez keců????“
UČITELKA: “ Ano. Nějak mi připadalo, že Natálka je vůbec neviděla a ani je neznala, ale šla s nimi. I ty chlapy mi připadali moc divní, no prostě se do vaší rodiny nehodili.“
KATRINA: “ No tak to vypadá moc zle!“
UČITELKA: “ Jak to??“
KATRINA: “ Moc vám děkuji za cenné informace. Naschle.“
UČITELKA: “ Naschle.“
            Katrina odešla do svého auta. Cestou ji vrtalo hlavou, kdo by to mohl být. Pak si v autě vzpomněla na popis od učitelky, jak vypadali a napadli ji jedno jména – Mark Becker a Thomas Fischer.
            Na KTU……. Katrina přilítla na KTU. Hartmut opravoval svoji Lucy, hlavu mě v motoru a kapotu měl otevřenou.
KATRINA: “ Miláčku, stala se strašná věc!!“ Jak tohle to Katrina řekla na hlas a takovým více hlasitým tónem, Hartmut zvedl hlavu a bouchnul se do hlavy.
HARTMUT: “ Co se stalo??“
KATRINA: “ Natálku někdo unesl z jeslí.“
HARTMUT: “ Znám jednoho, který by to mohl udělat.“ Řekl to klidným hlasem.
KATRINA: “ Jestli myslíš mého bratra Semira Gerkhana – tak ten to nebyl!!“
HARTMUT: “ A nebo máš snad někoho jiného podezřelého??“ Trochu zahrál na Semira při vyslýchání podezřelých.
KATRINA: “ Učitelka v jeslích mi řekla, že to byli dva chlapy. Jeden byl hezoun a druhý byl při těle. To si hraješ na křížový výslech…….“
HARTMUT: “ No musím to nějak z tebe dostat, když mi to neřekneš hned. Ještě by to mohli být Hote a Bonrát.“ Se trochu pousmál, aby Katrinu trochu uklidnil, že v pořádku. „Nebo to byl ještě někdo jiný – tvůj bývalí,…….“
KATRINA: “ Ano, můj bejvalej!!“
HARTMUT: “ Tak jsme se dostali, kam jsme chtěli. Katrino, Natálka se najde živá, když to povíš Semirovi.“
KATRINA: “ Já mám o strach. A je divný, že šla Natálka s nimi a bez připomínek.“ Se jí udělali skleněný oči. Hartmut Katrinu objal, že bude všechno v pořádku. „Já se o Natálku moc bojím!!“
HARTMUT: “ Neboj se.“ Podal Katrině papíroví kapesník, který ležel u něho na stole, aby si Katrina utřela slzičky. „Semir s Tomem a Tinou ji najdou živou a zdravou. A Natálka si to bude příště pamatovat. Věř svému bratrovi.“
KATRINA: “ Ale půjdeš se mnou.“
HARTMUT: “ Půjdu.“
Na služebně………. Dálniční služebna byla poloprázdná. Tina s Tomem byli na obědě, už pěkně dlouho. Na služebně byl akorát Semir s Andreou. Do Semirovi kanceláře vtrhli Katrina a Hartmut.
SEMIR: “ Ahoj. Něco se snad stalo??“
KATRINA, HARTMUT: “ Ahoj.“
KATRINA: “ Právě, že stalo.“
SEMIR:,, A co se stalo??“ Katrina se rozbrečela. Semir kouknul na Hartmuta.
HARTMUT: ,,Unesli nám Natálku.“
SEMIR: ,,A to mi říkáš jenom tak?? A to Natálka neví , že nemá chodit s cizími lidmi???“
KATRINA: ,, Semire, nerozčiluj se prosím.“
SEMIR: ,, Jak nerozčiluj se?? Co jste to za rodinu, když Natálka může chodit s cizími lidmi, které ani neznala.“
HARTMUT: ,, Semire, to už by stačilo. Udělali jsme chybu.“
KATRINA: ,,
Nech toho, Semire. Každý rodič nemusí být dokonalý…….“ Na služebnu se vrátili Tina s Tomem
TOM, TINA: ,, Ahoj.“
KATRINA: ,,Ahoj.“
TOM: ,, Co vy dva tady??“
KATRINA:,, To by jsi chtěl vědět, co??“
HARTMUT: ,, Někdo nám unesl Natálku.“
TINA:,, Co??“
TOM : ,,Neboj mi Natálku najdeme živou.“ Semir se naštval a k nim otočil zády, opřel se o parapet u okna.
TINA: ,,A víš, kdo by Natálku mohl unést??“
KATRINA: ,, Když jsem se učitelky ptala, kdo pro Natálku byl, tak mi učitelka říkala, že to byli dva chlapy – jeden byl 176 vysoký černý vlasy na krátko ostříhaný a měl na sobě černou budu a ten druhý byl 185 vysoký a byl při těle.“
TOM: “ A nechce se vám někdo pomstít???“
HARTMUT: “ Já o ničem takovém nevím. Nikdo mě nenapadá. Katrino, ty jsi mluvila o nějakém tvém bývalém příteli.“
KATRINA: “ Dalo by se říct, že by jsem mohla mít typ.“
TINA: “ A jméno?“
KATRINA: “ Mark Becker a Thomas Fischer. Mark a Thomas jsou nejlepší přáteli už dětství. Všechno museli dělat společně – byli jako dva bráchové.“ Tina si sedla ze Semirův počítač a do počítala napsala jméno „Mark Becker“ a vylezlo ji zajímavosti. Toma nakukoval přes Tinino rameno.
HARTMUT: “ A jak ses s nima seznámila??“
KATRINA: “ Mark a Thomas byli na delší dovolené v Turecku. Přesněji byli zde na školení, který asi trvalo kolem 5 měsíců…….“
HARTMUT: “ Zbytek si můžeš nechat pro sebe.“
KATRINA: “ Jednoho se vypařili jako pár nad hrncem. A už jsem o nich neslyšela.“
TINA: “ Becker s Fischerem
spolu seděli za mřížemi za vytunelování banky a krádeže aut.“
TOM: “ Katrino, to jsi věděla, že se Fischer měl sestru Heike.“
KATRINA: “ Ano.“
TOM: “ Fischerovu sestru Heike zastřelili, protože Heike dlužila peníze za 3 zničená auta, která patřila odběratelské bandě, se kterou obchodovali Becker a Fischer.“
HARTMUT: “ Pro dnešek to stačilo.“
TINA: “ Natálka se najde…….“
KATRINA: “ Já vím…….“ A odešla z kanceláře jako tělo bez duše. Hartmut řekl tichým hlasem.
HARTMUT: “ Promluvte Semirovi do duše, aby se trochu vzpamatoval.“
TOM: “ Pokusíme se.“ Hartmut odešel za Katrinou, která už čekala před služebnou.
SEMIR: “ Na něco jsem vzpomněl. Dávný případ se stal před několika lety jedné…….“ Otočil se k nim.
TOM: “ Tak to snad nemusíš vytahovat na povrch…….“ A zavřel dveře do kanceláře.
TINA: “ Takhle by se zachoval asi každá matka…….“
SEMIR: “ Ale dítěti se vysvětluje, že nemá chodit s cizím!!“
TINA: “ To je sice pravda. Dospělí dítě to pochopí, ale malému dítěti to pořádně nevysvětlíš!!! Malý dítě se rychleji zvyklá než staří, protože malý dítě má málo rozumu. A myslím si, kdyby se něco podobného stalo Adelině a nebo Michalovi choval by ses úplně jako Katrina…….“ Odešla z kanceláře.
TOM: “ Tady to bude ještě zajímavý.“
SEMIR: “ No koukám, že jsem si to pěkně zavařil??“
TOM: “ No to jo. Máš co napravovat – Katrinu s Tinou…….“
SEMIR: “ Na ten případ se podíváme, ale nejdřív si jdu smazat černý puntík.“ Tom a Semir se na sebe pousmáli. Semir odešel za Tinou se omluvit.
V úkrytu bandy……. Mark s Thomasem věznili Natálku v malé místnosti, která se podobala malé komůrce. Mark s Thomasem seděli vedle v obývacím pokoji.
MARK: ,, Tak co máš dál v plánu??“
THOMAS: ,, Já nevím, ale už mě ten pláč štve.“
MARK : ,, Plán je asi takový. Musíme Katrinu vlákat do našeho úkrytu, protože tu držíme jejich Natálii. Opravdu hrozný jméno.“
THOMAS: ,,To není špatný nápad.“
Ráno u Katriny a Hartmuta……. Katrina pořád – od rána do večera. Když na chvilčinku usnula, tak jí Hartmut probudil malým polibkem.
HARTMUT : ,, Miláčku, musíme vstávat.“                                              
KATRINA: „Já dneska zůstanu doma, kdybych byla doma pořád, tak by se to nemuselo stát!!“
HARTMUT: „Sakra přestaň!! Kdo to má pořád tady poslouchat!! Není to tvojí vinou nebo se chceš pořád užírat??“
KATRINA: “ Ale takhle by hysterčila každá matka, kdyby jí unesli dítě. A je to prostě moje vina.“
HARTMUT: “ No to je nejlepší. Katrino, tak už konečně pochop, že za nic nemůžeš. I takhle moc
nehysterčila ani Tina.“
KATRINA: “ To se divím.“
HARTMUT: “ Dalo by se říct, že Tina mám více rozumu než ty. Je fakt, že taky byla z toho celá špatná, ale Martin se našel v pořádku.“
KATRINA: “ Ty si snad myslíš, že nejsem v pořádku?? Že snad potřebuji papíry na hlavu??“
HARTMUT: “ Tahle jsem to zase nemyslel, ale chtěla jsem tím říct, že Tina věřila to, že Martin se najde živí a zdraví. A Katrina tady musí probrečet celý večer.“
KATRINA: “ Ale Mark je všeho schopný…….“
HARTMUT: “ To Tomova bejvalka taky.“
KATRINA: “ Já už chci mít Natálku u sebe.“
            Hartmut se zvedl z postele, odešel do kuchyně, aby nemusel poslouchat ty Katriny řeči kolem Natálky. Hartmut se s Katrinou ani nerozloučil a odjel do práce. Katrina pak vstala a šla si udělat snídani. U snídaně držela Natálčiny oblečení, který jí připomínali Natálku. Najednou se Katrině ozval mobil
a na displeji se jí objevilo neznámé číslo.
KATRINA:,, Prosím?“
MARK: ,, Ahoj moje milá.“
Katrina chvilku přemýšlela, kdo to je, ale pak jí to došlo.
KATRINA: ,, Co chceš, co po mě pořád chceš??“
MARK:,, Abys si přijela pro tu tvojí dceru víme. Jestli ji chceš ještě vidět živou a zdravou.“
KATRINA: ,, Co no dobře hned tam přijedu.“
MARK: „Budu tě čekat v našem úkrytu ve staré továrně v Kolíně-Koblenz.“ Katrina na nic nečekala a okamžitě odjela za Natálkou.
            Na služebně……. Už se pomaloučku blížila polední pauza. K Semirovi do kanceláře přišel Tom.
TOM: “ Už jsi byl konečně u Katriny?“
SEMIR: “ Jsem tam na cestě. Myslel jsem si, že tam zajdu až bude polední přestávka.“
TOM: “ Už je docela nejvyšší čas.“ Mezi dveřmi do Semirovi a Tomovi kanceláře se zastavila Tina.
SEMIR: “ To je nápad.“
TINA: “ Jakej??“
SEMIR: “ Nechceš jít se mnou za Katrinou?? Že by jsi mohla tak trochu…….“
TINA: “ No to bych mohla, ale snad jedeš za Katrinou kvůli jiné věci.“
SEMIR: “ Katrině se omluvím, ale chci…….“
TOM: “ Nějak vysvětli, že se nemusí bát o Natálku.“ Šel k Tině. „Ty jsi na to úplný expert.“
SEMIR: “ Tom má naprostou pravdu. Tak tu pěkně pohlídej služebnu…….“
TOM: “ Aby ji neodnesli mafiáni nebo marťani?“ Tina se usmála a pomaloučku šla před služebnu.
V BMW…….
SEMIR: “ Docela mě ještě mrzí ten včerejšek, jak jsem…….“
TINA: “ To je dobrý. Včera mě ještě naštvala naše tetička z Berlína.“
SEMIR: “ Už zase.“
TINA: “ Ten celý měsíc bylo úplně normální, ale když rodiči vrátili tak…….“
SEMIR: “ Tak radši zapomeneme na včerejšek.“
TINA: “ Dobrej nápad.“
        Před domkem Katriny a Hartmuta……. Semir vytáhl z kapsy klíče od bytu. Tina se podívala na Semira takovým blbým pohledem.
SEMIR: “ Co se tak divíš. Katrina mi dala klíče od jejich domu.“
TINA: “ Ještě, že nemáš klíče od našeho baráku. To by jsi byl u nás pečenej vařenej.“
SEMIR: “ Hlavně na tvém dobrém kafi.“
TINA: “ Tak tudy vítr vane…….“
            Semir odemkl hlavní domovní dveře a vešli do baráčku. Tina se Semirem prošli celý baráček a hledali Katrinu, ale Katrina nikde není.
Tina a Semir se sešli v kuchyni. A na stole v kuchyni leželi Natálčiny věci.
SEMIR: “ Tady mi něco nehraje, ale to až moc.“
TINA: “ Auto Katriny je pryč, takže s ním někam jela.“
SEMIR: “ Domovní dveře byli zamčené, jako kdyby odcházela do práce.“
TINA: “ Vypadá to jako, kdyby se Katrině ozval Mark s Thomasem. Katrina jela za nimi.“
SEMIR: “ A nebo Katrina odejela za kamarádkou, protože Katrina s Hartmutem se mohli pohádat.“
TINA: “ Taky vysvětlení, ale proč by zase leželi na stole Natálčiny věci??“ Semir se podíval na stůl.
SEMIR: “ Tak tu je jediná varianta. Má jí Mark s Thomasem.“
TINA: “ Hartmut by měl něco vědět.“
SEMIR: “ Tak ať za námi přijede i Tom.“ Tina mezitím zavolala Tomovi. Tina s Semirem nasedli do BMW odejeli na KTU.
…..Pokráčko bude příště……