Na služebně……. Anna Engelhartdová měla dlouhý rozhovor s policejním prezidentem. Tina musela chvilku počkat až šéfová dotelefonuje. Tina právě odcházela z kuchyně a popíjela kafe, když přicházeli Tom se Semirem na služebnu.
TOM: “ Už jsi byla u šéfky??“
TINA: “ Ještě ne. Telefonuje s policejním prezidentem.“
SEMIR: “ To bude ještě chvilku trvat.“
ANDREA: “ S Hartmutem pořád hledáme ty fabriky, kde se by se mohla vzít tam kyselina sírová, ale zatím nic nemáme.“
TOM: “ Vy ji určitě najdete.“
ANDREA: “ To jsme si vědomi.“ Anna Engelhardtová dotelefonovala, když Semir zaklepal na dveře. Společně vešli do kanceláře. Tina se posadila na židli naproti šéfce, kde popíjela svoje kafe. Tom se Semirem stály za Tinou.

ŠÉFKA: “ Policejní prezident z tohoto případu jako koni. Vysvětluje všem novinářům jak se stalo a proč se stalo. Bude rád až se tento případ uzavře. Jak jste dopadli??“
TOM: “ Máš přednost.“
TINA: “ Díky. Manžel Katji Mattnerové se úplně zhroutil a o něho se stará Katjina kamarádka –
Anna Funková.“
SEMIR: “ Ty jsi mluvila s Funkovou??“
TINA: “ Ano, Anna přijela do domu Mattnerových. Manžel byl 14 dní na služební cestě. Už jsem mluvila i s ředitelem Alexe Mattnera. Potvrdil jeho účast na služební cestě v Bruselu. Anna Funková se vrátila ze služební cesty až dneska ráno do Kolína.“
TOM: “ Ani nemají představu, kdo by mohl zabít Katju Mattnerovou?“
TINA: “ Nikdo nic neví a ani netuší.“
SEMIR: “ To samé i v nemocnici. Ale nikdo si na Mattnerovou nestěžoval.“
TOM: “ Mohla by nám něco k tomu říct Sylvie Lambertová, ale ta je ještě na dovolené.“
ŠÉFKA: “ Akorát najít motiv, proč byla zabita.“
TINA: “ Jedině projít minulost Mattnerové v nemocnici v Hamburku. Přeci by Mattnerová sama od sebe nepřešla z Hamburku do Kolína. A to ještě s kamarádkou.“
TOM: “ V tom by mohl hrát jedině nějaký veliký skandál. Něco ještě ze školních let na praxi, kam chodili a pomalu to vyplavalo na povrch.“
ŠÉFKA: “ Tak dobře. Podívejte se na to.“ Komisařové odešli z kanceláře, Tom za sebou zavřel dveře do kanceláře. A pustili se do práce hledáním informací o přechodu Mattnerové a Funkové z Hamburku do Kolína. Proseděli u počítače tolik hodin a vypili tolik kávy. Semir a Tom seděli v kuchyňce.
TOM: “ Jak dlouho se tento případ bude táhnout.“
SEMIR: “ Dokud ho nevyřešíme.“
TOM: “ Dokonce se mi o tom u zdá.“ Tina přišla k nim
SEMIR: “ Našla jdi něco??“
TINA: “ Ano. Radši se dopředu zeptám. Najde se tu kapka Černé tekutiny.“
TOM: “ Poslední kapky černé tekutiny jsou v mém hrnku.“ Tina si sedla na židli naproti Tomovi. Tom nabídnul Tině ať se napije. Tina se napila kafe a hrnek předla zase Tomovi.
SEMIR: “ Tak co jsi zjistila?“
TINA: “ Jde o poprask, který se stal na škole a ještě se ukázal v nemocnici v Hamburku.“
TOM: “ O co šlo?“
TINA: “ Jedná se o záhadná úmrtí v nemocnicích. Místní kriminálka vždy obvinila Katju a Annu, že to udělali oni.“
SEMIR: “ Na co umírali?“
TINA: “ Na lék pod názvem heparin. Hlavně se jednalo o pacienti, kteří byli o operacích a leželi na intenzivní péči.“
TOM: “ Jaký má účinky?“
TINA: “ Heparin se používá v nemocnicích na rozředění krvi. Stačila malá kapka léku a pacient zemřel na zástavu srdce.“
SEMIR: “ Na urychlení smrti je morfium.“
TINA: “ To ano, ale morfium zabírá velmi rychle. Heparin se déle rozkládá do krve než pacient je mrtvý.“
SEMIR: “ Viník se nenašel.“
TINA: “ Niky ho nenašli. Vždy záhadně zmizel z povrchu zemského.“
TOM: “ Funková by o tom mohla vědět víc.“
TINA: “ Zítra se za ní pojedu podívat.“
SEMIR: “ To neměli žádné tušení, kdo by to mohl být.“
TINA: “ Ne. Ve všech článcích, které jsem pročetla tak nikde nebylo uvedené jméno vraha. Všechno to házeli na Katju a Annu.“
TOM: “ A vyjádření nemocnice??“
TINA: “ Katja a Anna byli propuštěni, ale pod svoje křídla si je vzala nemocnice sv. Barbary v Kolíně nad Rýnem. Kolínský ředitel nevěřil, že by to mohli udělat. A na dobu smrti měli alibi.“
SEMIR: “ Měli štěstí, že jim někdo uvěřil a že se o postarali.“ Přišla Andrea.
ANDREA: “ Asi máme naši fabriku s kyselinou sírovou. Podle Hartmuta by mělo jít jedinou fabriku, která vyráběla barviva v Kolíně-Dortmund.“
TINA: “ Vždyť tu fabriku měli zbourat.“
ANDREA: “ Ale ještě stojí. O fabriku jsou spory, kdo ji nechá zmizet z povrchu zemského. Místo ní má stát nové obchodní centrum. Brzké době by se měla bourat.“ Přišla šéfka.
ŠÉFKA: “ Jak tam koukám, že jste se někam pohnuli.“
SEMIR: “ To ano. Policejní prezident bude mít určitě radost.“
ŠÉFKA: “ Zítra mu to vyřídím. Tak vám přeji pěkný zbytek večera.“
ANDREA: “ Vám taky.“
TINA: “ Naschle zítra.“ Šéfka odešla z kuchyňky a odjela domů.
TOM: “ Tak to taky zabalíme.“
SEMIR: “ Dobrej nápad.“ Semir s Andreou odešli z kuchyňky.
TINA: “ Tak zvedáme kotvy.“
TOM: “ Rozkaz kapitáne.“ Oba dva také odešli z kuchyňky. Všichni společně odešli ze služebny, ale před tím povypínali počítače a pozhasínali v kancelářích. Před služebnou se potkali s Hotem a Bonrátem.
HOTE: “ Máte po službě?“
SEMIR: “ Těšíme se do měkkého.“
BONRÁT: “ Mám právě začíná.“
TINA: “ Tak poklidnou noc.“
HOTE: “ Díky. Uvidíme se zítra.“
SEMIR, ANDREA, TINA, TOM: “ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“ Skupinka se rozešla svými směry, kam měli právě namířeno.
U Toma a Tiny……. Ben seděl v křesle a četl si noviny. Po chvilce přišla Tina s Tomem.
BEN: “ Ahoj.“
TINA, TOM: “ Ahoj.“
BEN: “ Docela vám ten případ nezávidím.“
TOM: “ Ty by jsi chtěl takovýhle vzrůšo jako máme my.“
BEN: “ To radši ne, ale ono to asi dojde i k nám.“
TINA: “ A kdepak jsi byl včera??“
TOM: “ Když se ani nepochlubíš.“
BEN: “ Našel jsem známost……. Tady v Kolíně.“
TINA: “ Tak povídej. Jaká je? Co dělá?…….“
TOM: “ Neříkala jsi, že půjdeš rovnou spát.“
TINA: “ To ano, ale po tomhle
se mi bude líp spát.“
BEN: “ Je to fotografka, pracuje v jedné reklamní firmě v Mnichově a je z Mnichova.“
TOM: “ To zní zajímavě. Tak, že nám ji někdy přijdeš ukázat.“
BEN: “ Ale ovšem. Určitě se vám bude líbit.
           
Druhý den…… Tina zajela za kamarádkou Katji Annou Funkovou. Tom se Semirem zajeli do místní fabriky na výrobu barviv, která se má bourat. Také s nimi zde byl Hartmut a jeden chlap přes životní prostředí. Hartmut si prošel všechny kyseliny a škodliviny ve fabrice, měl na sobě protichemický oblek.
MUŽ: “ Pokusíme se tuto továrnu brzy odstranit. Kvůli těm chemikáliím.“
TOM: “ Vždyť se tato továrna měla bourat před několika lety, přesněji před 2 lety.“
MUŽ: “ Neměli jsme,
firmu, která by se postarala o likvidaci chemických prostředků a to šetrně k přírodě.“
SEMIR: “ A teď najednou existuje.“ Přišel k nim Hartmut.
HARTMUT: “ Ve fabrice je spousta kyselin, které jsou nebezpečné pro život okolo nich, ale ještě by se dali využít podle svých potřeb. Už nebudou
mít takové vlastnosti jako před tím.“
MUŽ: “ Jestli tu je taková možnost, tak by bylo výborné.“
HARMUT: “ Museli by se najít takové továrny v Německu a nebo v zahraničí, kde by se dali prodat na jejich využití. Je to tu jako jedna jaderná bomba.“
MUŽ: “ Jestli to tak půjde tak by jsme se pak nějak mohli domluvit. Myslím, že náš šéf s tím bude také souhlasit.“
TOM: “ A co ta kyselin sírová?? Byla odsud??“
HARTMUT: “ Ta kyselina je odtud. Dobře.“
SEMIR: “ Zaslechli jsme, že tu má stát obchodní středisko.“
MUŽ: “ To jste zaslechli dobře.“
            Na služebně……. Tina byla u šéfky v její kanceláři. Tina seděla na židli naproti šéfce.
ŠÉFKA: “ Volala jsem s nemocnicí v Hamburku, kde mi řekli, že Katja a Anna byli podezřívány z těch záhadných úmrtí haparinem. Annu a Katju propustili a o ně postarala Kolínská nemocnice.“
TINA: “ Anna mi řekla, že se o těch to úmrtích věděla. Tyto záhadné úmrtí se stali, když byla Anna s Katjou na praxi ze střední školy a když chodili na fakultu v Hamburku. Katja se nějak dozvěděla jméno sestry, která to dělala.“
ŠÉFKA: “ Anna vám řekla to jméno.“
TINA: “ Adéla Schneiderová. Katja a Anna ji trochu znali, protože s nimi chodila na fakultu do posledního ročníku.“
ŠÉFKA: “ Měla Katja informace důvod proč to dělala??“
TINA: “ Katja se dostala k informaci, že to Adéla dělala kvůli tomu, protože jí nebavilo se starat o pacienty po těžkých operacích. Podle ní už neměli další šanci na uzdravení.“
ŠÉFKA: “ Tak teda nechápu proč studovala lékařskou fakultu.“
TINA: “ Tomu nikdo taky nerozumí vysvětlit. Okolo těch úmrtí je tolik věcí, že si je nikdo neumí pořádně vysvětlit a přesný důvod.“
ŠÉFKA: “ Adéla Schneiderová pracovala ve stejné nemocnici jako Katja a Anna??“
TINA: “ Ano, Adéla zde pracovala hned po škole a zde také dělala praxi.“
ŠÉFKA: “ Katja a Anna s ní sloužili?“
TINA: “ Ano, ale jenom malou chvilku. Katja a Anna znali Adélu z praxe. A pak se Adéla nenápadně zmizela z povrchu zemského.“ Do kanceláře přišli Semir s Tomem.
ŠÉFKA: “ Tak co máte??“
TOM: “ Ta fabrika se konečně bude bourat a místo ní se bude stavět nové obchodní centrum.“
SEMIR: “ Hartmut prohledal všechny chemikálie ve fabrice. Jsou všechny dost škodlivé, ale jsou bezpečně uzavřený.“
TOM: “ Bude to všechno likvidovat jedna firma ze Švýcarska, ale podle Hartmuta by se nějaké kyseliny mohli využít pro jejich potřebu.“
ŠÉFKA: “ Tak se podívejte na Adélu Schneiderovou.“
TINA: “ Dobře.“
TOM: “ Kdo je ta Adéla Schneiderová??“
TINA: “ Já vám to vysvětlím.“
SEMIR: “ To budeme moc rádi.“
            Adéla Schneiderová přijela do Kolína udělat svoji pomstu – Katja Mattnerová a Anna Funková. Adéla se usadila v jednom malém tovární domečku, kde okolo domu je samé tovární haly, komíny. Schneiderová doposud žila na řeckém ostrově – Rhodos, kde svoji pomstu plánovala. Také se informovala o Katje a Anně – co dělají, kde pracují, jestli mají přítele atd. Adéla přiletěla do Kolína asi tak před 20 dni, kde sledovala kroky Anny a Katji.
        Na služebně…….
TINA: “ Máš něco o Adéle Schneiderové??“
ANDREA: “ Adéla Schneiderová se narodila v Hamburku. Vystudovala lékařskou střední školu i fakultu. Rodiče jí zemřeli když byla malá a o Adélu se starala babička a teta.“
SEMIR: “ Jak zemřeli její rodiče?“
ANDREA: “ Měli autonehodu, ale lékaři jim dávali velkou šanci na přežití. Jeden zaměstnanec hamburské nemocnice dal morfium, místo správného léku.“
TOM: “ A Adéla měla důvod jak se mstít za své rodiče.“
ANDREA: “ V jejím trestním rejstříku nemá ani čárku o těch případech v hamburské nemocnici. Schneiderová dlouho žila v zahraničí.“ V Tinině kanceláři zvonil Tinin mobil. Tina ho šla zvednout. Tině volala Anna Funková.
TINA: “ Kranichová……. Dobrý den……. Cože máte??……. Tak mi ho nadiktujte.“ Tina si zapisovala telefonní číslo Adély. Tom se Semirem se zastavili uprostřed dveří Tininy kanceláře. “ Moc jste nám pomohla……. Naschle.“ Tina zavěsila.
SEMIR: “ Tak co se děje??“
TINA: “ Máme telefonní číslo Adély Schneiderové.“
TOM: “ Aby bylo ještě planý pokud ho má v mobilu několik let.“
TINA: “ Mě to spíš připadá jako, kdyby se Adéla přihlásila sama.“
SEMIR: “ Ale v tom případě Funková je v nebezpečí.“ Sebral z Tininých rukou lísteček s číslem a předal ho Andree. Andrea ho zadala do počítače a ukázal se jí odkud vychází signál. Tina s Tomem stáli uprostřed dveří v Tinině kanceláři.
ANDREA: “ Ten mobil je na přímu a signál vychází z jedné staré fabriky na výrobu papíru.“
TOM: “ To je ta v Kolíně-Essen.“
ANDREA: “ To je přesně ona.“
SEMIR: “ My dva pojedeme do tý fabriky.“
TINA: “ Pojedu se podívat za Funkovou.“
TOM: “ Průběžně nám dávej…….“
ANDREA: “ Samozřejmě.“ Tina si vzala svoje věci a společně vyrazili ze služebny. Tina zajela k domu Katji Mattnerové. Tina vešla do rodinného domku, Mattnera seděl v obýváku.
ALEX: “ Jak jste sem dostala??“
TINA: “ Bylo jak si otevřeno. Potřebovala bych něco od vás vědět.“
ALEX: “ A to je co??“
TINA: “ Kde je vaše kamarádka Anna?“
ALEX: “ Ta asi tak před 10 minutami odjela pryč.“
TINA: “ Nevíte kam??“
ALEX: “ S někým volala a mluvila něco o nějaké továrně v Essenu.“
TINA: “ Díky za pomoct.“
ALEX: “ Něco se snad děje??“
TINA: “ Něco velkého.“ Tom se ozval vysílačkou do vínové Octavie.
TOM: “ Tino, máš něco??“ Tina akorát přiběhla k autu když se ozýval Tomův hlas vysílačkou. Tina vzala vysílačku.
TINA: “ Funková odjela do té fabriky v Essenu. Adéla volala Funkové na mobil.“
TOM: “ Sejdeme se u fabriky.“
TINA: “ Už jsem na cestě.“ Nasedla do auta a odjela směrem továrna v Essenu.
Funková byla už dávno ve fabrice, seděla na dřevěné poličce, která byla zavěšená na posuvných ocelových lanech nad velkou vanou, ve které byla kyselina dusičná, ze které stoupaly výpary, které jsou velmi nebezpečné. Anna byla svázaná lany na rukou a nohou. A byla omámena chloroformem. Adéla čekala až se Anna probere. Stříbrné BMW, vínová Octavia a policejní Porsche dorazili k továrně. Všichni vystoupili z aut a schovali se za velkým křovím. Semir s Bonrátem se koukali dalekohledem jestli někoho nevidí v továrně.
TOM: “ Vidíš něco??“
SEMIR: “ Annu nikdy nevidím, ale její auto ano.“
BONRÁT: “ I auto Schneiderové je zde.“
SEMIR: “ Kde jsou ty posily. Anna může být už mrtvá a Adéla může vzít kramle.“
TOM: “ Hote, Bonráte, vy půjdete s Tinou.“
HOTE: “ Jak rádi ti budeme dělat společnost.“
TINA: “ To já taky.“
            Všichni šli blíž ke fabrice, kde si rozdělili na 2 skupinky – Tom se Semirem a Tina, Hote a Bonrát. Potichu jako myšky vešli do fabriky. Adéla Schneiderová se potloukala kolem Anny, ale ta se ne a ne probrat. Annu ještě více omámili výpary z kyseliny dusičné. Adéla odešla do svého úkrytu, kde si byla pro svoji zbraň. Když se Adéla vracela zpět za Annou, tak Tom se Semirem zahlédli Adélin stín. Tom se Semirem dělali trochu větší hluk, aby Adélu odstranili a v klidu by Annu osvobodili. Adéla šla za šramotem. Adéla se rozhlížela po místnosti, kde nikdo nebyl a zde zadu se objevil Semir a mířil na ni zbraň. Tom zůstal svého úkrytu – za jedním rohem místnosti.
SEMIR: “ Tak paní Schneiderová, váš výlet skončil.“
ADÉLA: “ A kdo to tvrdí??“
SEMIR: “ Sněhurka a 7 trpaslíků.“ Adéla se prudce otočila a při tom bouchla Semira do čelisti. Semir spadnul na zem jako hnilá švestka, Adéla rychle utekla. Tom šel rychle na pomoct Semirovi.

TOM: “ Dobrý Šmudlo.“
SEMIR: “ Ano, lotosový kvete.“ Oba dva šli hned za Adélou. Adéla utíkala za Annou, že jí spustí do kyseliny, která pěkně je žíravá. Tom se Semirem měli dost práce, aby našli Adélu, protože se tak zamotali v místnostech. Tina našla Annu nad kyselinou, ale Anna pořád spala. A všude to tak páchlo po kyselině. Adéla uviděla Tinu a tak začal hned střílet. Tina se hned schovala za dřevěné bedny a bránila se střelbou. Hote s Bonrátem slyšeli hluk tak se
za ním vydali. tom se Semirem stále našli východ z místností a tak Tina zůstala sama na střelbu s Adélou. Jedna z Tininých kulek zasáhla Adélu do ramene, které si chtěla vyměnit zásobník starý za nový, ale už neměla a při tom se nekryla a Tinina kulka ji zasáhla. Adéla zahodila zbraň na zem a utíkala ven z fabriky. Tina běžela za Adélou ještě pár krát vystřelila po Adéle, ale bylo to vedle.
Adéla nasedla do Annina modrého Volkswagenu Passat. Tina zůstala stát před fabrikou, kde se objevili Tom se Semirem.
SEMIR: “ To jsi nemohla zastavit.“
TINA: “ Semire, dělala jsem, co jsem mohla.“
TOM: “ Tak si ji podáme teď.“ Tom se Semirem nasedli do BMW a rozjeli se za Volkswagenem. Passat a BMW jezdili po celé fabrice. K Tině přišli Hote a Bonrát.
TINA: “ Postarejte se o Annu. Myslím, že mě tu někdo bude potřebovat.“
BONRÁT: “ To je samozřejmé.“ Tina nasedla do své vínové Octavie a vyrazila za BMW a Passatem. Passat a BMW se pořád honí po celé fabrice.
TOM: “ Máš nějaký nápad na zastavení Adély?“
SEMIR: “ Ty jsi tady přes nápady.“ Tina jela druhou stranou. Jak Adéla byla postřelená do ramene tak pomalu ztrácela vědomí. A jezdila po fabrice jako, kdyby měla 3 ‰ alkoholu v krvi.
SEMIR: “ Jak to jezdí??“
TOM: “ Jestli ji Tina postřelila tak máme větší šanci jí chytit a asi už ztrácí vědomí.“ BMW, Passat a Octavia se ocitly na jedné cestě. BMW s Passatem a Octavia jeli naproti sobě.
TOM: “ To je přeci Tina.“ Po Tinině levé ruce asi tak za 200 metrů byla velká vysoká železná nádoba na vysokých železných nohách. Železná nádoba byla shromaždištěm vody. Tina přidala plyn.
TOM: “ Tino, brzdi!!“ Pak Tina prudce zabrzdila a prudce ztrhla volant do prava. Zadek Octavie mířil za železnou konstrukci, která spadla pod kola Passat. Octavia udělala hodiny a couvla kousek do zadu. Passat narazil do železné nádoby, ze které se rozlila všechny voda. BMW prudce zabrzdilo za Passatem. Adéla ležela na volantu a její hlava ležela na volantu a ozýval se klakson po celé továrně.
Všichni vystoupili z aut a zašli za Adélou. Tom se Semirem se postarali o Adélu. Semir odvedl Adélu do BMW.
TOM: “ To se ti náramně povedlo.“
TINA: “ Díky.“
SEMIR: “ Co by jsme bez tebe dělali.“ Tina radši mlčela. Tom se Semirem nasedli do BMW a odjeli. Tina nasedla do Octavie a odjela také.
Před fabrikou……. Zde už byla sanitka, ve které byla Anna a starali se ní lékaři. Během pár minut se zde objevilo BMW a Octavie. O Adélu se postarali kolegové. Tina zašla za Annou.
TINA: “ Tak už je ovšem.“
ANNA: “ Ale Katja se už nikdy nevrátí. Ale aspoň, že jste vyjasnili případy v hamburské nemocnice.“
TINA: “ Katja vám vždy zůstane ve vašem srdci.“
ANNA: “ Alex mi řekl, že jste přišla o sestru a kamarádku. Je mi to líto.“
TINA: “ To už let zpět. je mi po nich smutno.“
ANNA: “ Taková ztráta blízkých příbuzných je velká bolest, ale vždy si na ně vzpomene.“
TINA: “ Chybí mi několik let. Brzy se uzdravte.“
ANNA: “ Díky.“ Semir, Tom, Hote a Bonrát stáli u Porsche na koukali se na zničenou vínovou Octavii. Tina přišla ke skupince.
SEMIR: “ To se mi náramně moc povedlo.“
TOM: “ To by se ani Semirovi nepovedlo.“
BONRÁT: “ Ale ještě zůstalo pojízdné.“
            Pak odjeli na služebnu, kde jim šéfová Anna Engelhardtová řekla, že policejní prezident jim dávám volný víkend. Ben s Danielou se rozloučili před Danieliným hotelem. Pak Daniela nasedla do svého auta a odjela do Mnichova. Ben odjel až v neděli a celý víkend strávil s Tinou a Tomem.
Konec!!!

Autorka: Tina11