Na večeři……. Ben Jäger byl na večeři s jednou půvabnou slečnou Danielou Bauerovou na večeři v jedno řecké restauraci. Ben a Daniela se poznali na jedné výstavě fotek v kolínské katedrále. Daniela Bauerová je mladá pěkná a pohledná dávka, která žila v Mnichově, kde si hledá svůj byt, ale zatím ještě žila se svými rodiči v jednom bytě. Daniela se vrátila z velkého fotografování z jižní a severní Ameriky, kde fotila jeden kalendář pro dvě firmy, dělala nejrůznější fotografie přírody pro jejich nástěnný kalendář pro zaměstnance. Daniela pracuje jako fotografka v jedné reklamní formě v Mnichově. Daniela Bauerová nemá žádné sourozence. Daniela je velmi moc milá osoba, ale její zápornou povahou je, že je dost žárlivá a vytočí je každá maličkost. Tento večer si Ben a Daniela osobně hodně řekli, ale Ben neřekl, že pracuje u policie, protože hned od něho holky dávají ruce pryč. Ben doprovodil Danielu před hotel.
DANIELA: “ Byl to krásný večer. Děkuji za pěknou prohlídku po městě.“
BEN: “ Ale vůbec nemáš zač. Jsem rozený průvodce.“
DANIELA: “ Ještě jsem od tebe neslyšela, co děláš za práci?“
BEN: “ Já jsem ti to neřekl?? Nevím jestli ti nezkazím dobrou náladu. Já pracuji jako komisař u mnichovské kriminálky.“
DANIELA: “ Ani bych to do tebe neřekla.“
BEN: “ Když se to dozví nějaká žena tak dá ode mě ruce pryč.“
DANIELA: “ Takový pohledný pěkný muž a nemá přítelkyni.“
BEN: “ No prostě mě nikdo nechce. Vůbec ti to nevadí.“
DANIELA: “ Ale vůbec ne. Dlouhé pracovní vysedávání v kanceláři, být v terénu, honit zločince…….byl to můj dětský sen, ale pak jsem se rozhodla, že budu fotografka.“
BEN: “ Takže to brát jako, že to se mnou zkusíš??“
DANIELA: “ Takových to pěkných mužů a s bojácným srdcem se najde málo. Už je moc pozdě.“
BEN: “ Děkuji za lichotku. A než mi odejdeš. Nechceš něco podniknout zítra??“
DANIELA: “ Slyšela jsem, že tu mají pěknou ZOO, pane komisaři.“
BEN: “ Tak dobře. Zítra tě vyzvednu.“
DANIELA: “ Souhlasím. Tak pěknou dobrou noc.“
BEN: “ Dobrou noc.“ Daniela odešla ke dveřím hotelu, kde se na pár vteřin zastavila a otočila se k Benovi, šla k němu. Daniela dala Benovi pusu na tvář.
DANIELA: “ Ahoj zítra.“
BEN: “ Ahoj.“ Daniela odešla do hotelu. Ben odjel do svého hotelu – do Tinina a Tomova domku na kutě.
Druhý den……. Tina, Tom a Semir odejeli ze služebny za Hartmutem na KTU. Na KTU byla i Katrina.
TINA, TOM, SEMIR: “ Ahoj.“
KATRINA, HARTMUT: “ Ahoj.“
KATRINA: “ Slyšela jsem o vašem případu a docela vám to nezávidím.“
TOM: “ Schválně jsme si ho nevybrali.“
SEMIR: “ Dostal se k nám náhodou.“
KATRINA: “ Tak já popádím do práce. Tak vám přeji hodně štěstí při řešení případu.“ Katrina a Hartmut si dali polibek na rozloučenou. Tina, Tom a Semir dělali, že nic nevidí. „Ahoj.“
HARTMUT, TINA, TOM, SEMIR: “ Ahoj.“ Katrina odešla z KTU a vyrazila do práce.
TINA: “ Tak co máš??“
HARTMUT: “ Udělal jsem rozbor látky od vašeho patologa.“ Společně odešli do takové laboratoře, kde byl počítač, u kterého se zastavili. Hartmut jim zde ukázal na počítači chemickou molekulu v 3D zobrazení.
SEMIR: “ Dáš nám nápovědy na vyřešení tohoto obrázku.“
HARTMUT: “ Můžete to znát pod názvem H2SO4.“
TINA: “ To je vzorec pro kyselinu sírovou neboli vitriol.“
HARTMUT: “ Přesně tak.“
SEMIR: “ Neříkej mi, že jsi dávala pozor na chemii. Vždyť tady je od toho Hartmut.“
TINA: “ Tak mě to zajímalo.“
TOM: “ A ještě něco. H2SO4 máš v baterii v autě.“
SEMIR: “ Nechcete si tři podat ruce.“
HARTMUT: “ Museli mít toho na sobě pěknou vrstvu, aby je to takhle rozežralo. Ještě jim k tomu napomohli dobré podmínky v pytli, kde se utvořilo vlhké klima a kyselina udělala, co jste viděli. Kyselina sírová způsobila dehydrataci a zuhelnatění organických látek. Dost dobře reaguje s neušlechtilými kovy.“
SEMIR: “ A co ten zlatý svatební prstýnek.“
TINA: “ Tu kyselina neumí rozložit.“
HARTMUT: “ Kyselina sírová pohlcuje vlhkost a tak zlato vydrželo.“
SEMIR: “ Nechcete vy dva pomáhat Hartmutovi.“
TOM: “ Když ty sis rád nedával pozor a myslel na holky.“
HARTMUT: “ Když taky na to měl lidi, aby mu dělali úkoly z chemie.“
SEMIR: “ Radši budu dělat, že vás neznám.“
Na služebně…… Komisařové dálniční policie se zastavily u Andrey, kde byla šéfka Anna Engelhardtová.
SEMIR: “ Našla jsi něco??“
ANDREA: “ Něco málo ano. Katja Mattnerová se narodila v Hamburku, kde vystudovala lékařskou střední školu, ale také i univerzitu. Do Kolína přišla v roce 2000 a nastoupila do nemocnice sv. Barbory jako sestra na chirurgickém oddělení. Postupem času se stala vrchní sestrou oddělení.“
TOM: “ Co její manžel??“
ANDREA: “ Alex Mattner pracuje ve firmě na výrobu dřevěných hraček jako manažer. Do Kolína přišel z Berlína, kde se narodil a vystudoval ekonomickou školu. Oba dva nemají žádný záznam a ani sourozence.“
ŠÉFKA: “ Také přišla i zpráva z patologie. Paní Mattnerová a její dítě leželi u dálnice 3 dny. Paní Mattnerová byla omámena chloroformem než byla podříznuta pod krkem. Na vykrvácení zemřela a dítě bylo udušeno. Ta kyselina úplně dehydrovala těla.“
ANDREA: “ Jaká je to kyselina??“
TINA: “ Kyselina sírová.“
ANDREA: „H2SO4.
Podívám se, kde se to dalo sehnat v Kolíně.“
Podívám se, kde se to dalo sehnat v Kolíně.“
ŠÉFKA: “ Bude lepší když Tina zajede za manželem paní Mattnerové.“
TOM: “ My se pojedeme podívat do nemocnice.“ Šéfka odešla do své kanceláře. Andrea předala každé skupince správnou adresu nemocnice a rodinného domku manželů Mattnerových. Semir pomalu odcházel a Tina si zašla pro svatební prstýnek.
ANDREA: “ Tome, co je to se Semirem?? Když jsem věděla o co jde tak se blbě podíval.“
TOM: “ Protože znáš věci z chemie přes které tu je Hartmut.“ Přišla Tina.
TINA: “ Tak prý můžeme pomáhat Hartmutovi na KTU.“
ANDREA: “ Už chápu.“
SEMIR: “ Tome, jdeme?? Nebo chceš zapustit kořeny.“ Stál mezi dveřmi při vstupu na služebnu.
TOM: “ Už jdu.“ Tina s Tomem šli společně za Semirem, odkud šli společně před služebnu. Každý nasedl do svého auta a odjel svým směrem.
Před domem manžela…….Manžel Alex Mattner se byl u svého vozu a vykládal své věci, protože se právě vrátil ze služební cesty. Přijela vínová Octavia a zastavila za Mattnerovým vozem. Tina vystoupila a šla za Mattnerem.
ALEX: “ Někoho hledáte?“
TINA: “ Ano, Alexe Mattnera.“
ALEX: “ To jsem já. A co potřebujete??“
TINA: “ Tina Kranichová, dálniční policie.“ Ukázala svůj služební průkaz. “ Jsem kvůli vaší manželce.“
ALEX: “ Tak pojďte dovnitř.“ Tina a Alex šli do rodinného domku s velkou zahradou. Alex se posadil na židli v kuchyni ke stolu. “ Tak co se stalo Katje??“
TINA: “ Přišla jsem vám oznámit, že vaše manželka je mrtvá. Její tělo jsme našli dneska ráno u dálnice.“
ALEX: “ Panebože.“ Byl z toho úplně zoufalí. Trochu se zalili oči slzami a by z toho špatný. „Moje manželka byla těhotná a čekali jsme naše první dítě.“
TINA: “ Vaší manželku jsme museli identifikovali podle chrupu a podle svatebního prstýnku.“
ALEX: „
Tak jsem se těšil na to malé.“
Tak jsem se těšil na to malé.“
TINA: “ Je mi to moc líto.“
ALEX: “ Ani nevíte jak je přijít o manželku, ale to třeba ztráta sestry a nebo nejlepšího kamaráda.“
TINA: “ Vím jaké to přijít o někoho ztratit. Přišla jsem o sestru i o kamarády.“
ALEX: “ Koukám, že jste také vdaná a už musíte mít děti. Z tohohle se nikdy nevzpamatuji.“ Tina nevěděla, co má na to říci. Tak mezi nimi vládlo hrobové ticho. Před dům přijelo bílí Volkswagen Passat. Z něho vystoupila mladá žena – Anna Funková, která byla kamarádkou Katji. Anna si všimla modrého majáčku za předním sklem vínové Octavie. Přišla do domu a šla do kuchyně.
ANNA: “ Co se tu stalo??!! A vy tady děláte??!!“
ALEX: “ Katja je po smrti.“ Anně se vhrkli slzy do očí, když to uslyšela.
ANNA: “ Panebože. A by jste od policie?“
TINA: “ Ano, Tina Kranichová, dálniční policie.“ Alex se zhroutil a Anna se o něho postarala. „Potřebovala bych něco vědět o Katje.“
ANNA: “ Hned se vám budu věnovat. Odvedu Alexe do postele. Počkejte na mě v obýváku.“
Anna odvedla Alexe do postele. Tina zatím čekala v obýváku, kde si prohlížela fotky na nábytku kolem zdi. Přišla Anna. “ Promiňte jak jsem zachovala.“
TINA: “ To je dobrý. Tak trochu jsem si na to zvykla.“
ANNA: “ Zapomněla jsem se představit. Anna Funková. Jsem teda byla kamarádka Katji. Spolu jsme vyrůstali od mala. Kde jste našli Katju?“
TINA: “ V pytli u dálnice i s malou. Jejich těla jsou velice znehodnocena.“
ANNA: “ Katja byla hodná a milá holka. Ani by mouše neublížila. Katja byla v 9. měsíci a já jsem se o Katju starala, protože Alex byl na služební cestě – celých 14 dní.“
TINA: “ Nevíte, kam by mohla jít Katja před 3 dny??“
ANNA: “ To netuším, protože jsem byla na služební cestě a dozvěděla jsem se to neposlední chvíli. A tak tu byla Katja sama.“
TINA: “ Nemáte tušení, kdo by mohl Katju zabít??“
ANNA: “ V tuto chvíli mě nikdo nenapadá. Obě dvě pracujeme v nemocnici sv. Barbary. Já tam pracuji jako sálová sestra.“
TINA: “ Nemůže být v tom třeba místo vrchní sestry??“
ANNA: “ Tak její pracovní kolektiv tak podrobna neznám. Opravdu netuším.“
TINA: “ Vy jste se také narodila v Hamburku?“
ANNA: “ Ano, má to s ní něco společného??“
TINA: “ To nevím. Jenom jsem si chtěla urovnat informace.“
ANNA: “ Já a Katja jsme přišli do Kolína před pár lety.“
TINA: “ Už vás nechám na pokoji. Kdyby vás a nebo manžela něco napadlo tak mi dejte vědět.“ Předala Anně svoji vizitku.
ANNA: “ Dobře.“
TINA: “ Málem bych zapomněla.“ Vyndala z pytlíku svatební prstýnek a předala ho Anně.“ Naschle.“
ANNA: “ Naschle.“ Tina odešla ven z baráku. Tina se na chvilku zastavila před svým autem a hlavou se jí honila vražda její kamarádky v Miláně, ale nejraději by si dala něco ostřejšího.
V nemocnici……. Stříbrné BMW přijelo na parkoviště před nemocnici sv. Barbary.
TOM: “ Kam zajdeme jako první??“
SEMIR: “ Za ředitelem a pak na pracoviště té mrtvé. Nechtěl bych být v Tinině kůži.“
TOM: “ To já taky ne, ale má způsob pro cit. Buď rád, že ji máme, jinak by jsme tam museli oba dva a nebo jeden z nás.“
SEMIR: “ Taky si tvé manželky velice vážím.“
TOM: “ Až se to Tina doví, co jsi teď řek tak snad mi tomu neuvěří a že jsem spadl z višně.“
SEMIR: “ Tak to Tině radši neříkej. Bude to naše tajemství.“
TOM: “ Semire, Tina se jednou doví. Na to dám krk.“ Vešli do nemocnice a přímo zamířili za ředitelem nemocnice. Sekretářka je zavedla do ředitelovi kanceláře a pak hned zase odešla dělat svoji práci.
ŘEDITEL: “ Co od nás potřebuje dálniční policie?“
SEMIR: “ Přišli jsme kvůli vaší zaměstnankyni.“
ŘEDITEL: “ A kdo to má být??“
TOM: “ Vrchní sestra Katja Mattnerová.“
ŘEDITEL: “ Něco vážného se jí stalo??“
SEMIR: “ Je nám to moc líto, ale Katja Mattnerová je mrtvá.“
ŘEDITEL: “ Můj ty bože. To je hrozné. A jak se to stalo??“
TOM: “ Našli jsme ji v pytli ve křoví poblíž dálnice.“
ŘEDITEL: “ Ani nevím jak se k tomu mám vyjádřit jak je to strašná zpráva..“
SEMIR: “ Chtěli by jsme něco vědět o paní Mattnerové.“
ŘEDITEL: “ Před 9 lety jsme ji přijali jako sestru a asi tak za 3 roky se dopracovala na vrchní sestru. Pracovní vztahy na chirurgickém oddělení byli dobré. Nikdo si na paní Mattnerovou nestěžoval.“
TOM: “ Takže to všichni dobře přijali, kdy se stala vrchní sestrou??“
ŘEDITEL: “ Ano, nastupovala na místo naší sestry, která odcházela do důchodu.“
SEMIR: “ A kdy paní Mattnerová nastoupila na mateřskou dovolenou.“
ŘEDITEL: “ Novinu, že paní Mattnerová čeká miminko tak to bylo koncem září. Na mateřskou odcházela v lednu. Celý prosinec tu ještě byla.“
TOM: “ A nějakou kamarádku neměla na oddělení?“
ŘEDITEL: “ To opravdu netuším, ale na oddělení vám řeknou víc. Nejsem přes ty holčičí věci.“
SEMIR: “ Myslím, že by nám to mohlo stačit, kdyby vás něco napadlo tak dejte vědět.“ Předal řediteli svoji vizitku.
ŘEDITEL: “ Dobře. Kdyby se něco dělo zavolám.“
TOM: “ Zatím děkujeme.“
SEMIR, TOM: “ Naschle.“
ŘEDITEL: “ Naschle.“ Semir s Tomem odešli na chirurgické oddělení, kde vyhledali sesternu a nynější vrchní sestru. Hana Khunová pracovala na sesterně a dělala rozpis služeb na další měsíc. Tom zaťukal na skleněné dveře. Khnunová zvedla hlavu.
HANA: “ Co si přejete?? Hledáte svého příbuzného?“
SEMIR: “ Za příbuznými nejdeme, ale hledáme vrchní sestru tohoto oddělení.“
HANA: “ Tak tu jste našli. Hana Khunová. “ Tom se Semirem vešli do sesterny za Khnunovou. „Co potřebujte??“
TOM: “ Kranich, dálniční policie, a tohle to je můj kolega Gerkhan.“ Oba dva ukázali své služební průkazy.
HANA: “ A s čím vám můžu pomoci??“
SEMIR: “ Přišli jsme hlavně kvůli paní Katje Mattnerové.“
HANA: “ Něco se jí stalo??“
TOM: “ Dneska ráno jsme ji našli mrtvou.“ Haně se udělali skleněné oči.
HANA: “ Nějak tomu nemůžu uvěřit, že Katja je……“
SEMIR: “ Chtěli by jsme mluvit s Katjinou kamarádkou.“
HANA: “ Katja si nejvíce rozuměla se Sylvií Lambertovou, ale ta je na dovolené. Bude ještě chybět tak 5-7 dní. Taky tu má kamarádku z dětství – Annu Funkovou, ale ta dělá sestru na sále. Ale nevím jestli jí tam zastihnete.“
SEMIR: “ Mimo Sylvie nikoho nemá?“
HANA: “ Ne.“
TOM: “ Kdyby jste si na něco vzpomněla tak mi dejte vědět.“ Předal Haně svoji vizitku.
TOM, SEMIR: “ Naschle.“
HANA: “ Naschle.“ Tom se Semirem odešli ze sesterny. Odebrali se k BMW, nasedli do BMW a odjeli na služebnu.
V Kolínské ZOO……. Ben a Daniela si procházeli po ZOO, zastavili se u akvária s lachtany. Právě zde probíhali cvičení lachtanů jako každý den. lachtani vyváděli pěkné kousky a občas postříkali návštěvníky vodou z akvária.
DANIELA: “ Opravdu pěkná ZOO.“
BEN: “ Skoro pěkná jako u nás v Mnichově.“
DANIELA: “ To máš pravdu. Jak dlouho tu budeš v Kolíně?“
BEN: “ Jsem tu do konce týdne. A pak jdu do Mnichova řešit případy.“
DANIELA: “ Ptala jsem se, protože já už jedu v pátek. Už to mám domluvené se šéfem.“
BEN: “ Co se dá dělat. A v neděli tě můžu pozvat na večeři??“
DANIELA: “ Tak dobře, ale restauraci vyberu já.“
BEN: “ Rozkaz kapitáne.“ Daniela dala Benovi pusu na tvář a odešla k dalšímu výběhu s bílými tygry. Ben šel za Danielou, objal ji kolem pasu a dali svůj první polibek.
……Pokráčko příště….