Na služebně……. Tina přijela na služebnu a přinesla celé služebně jednu dobrou zprávu. U šéfky byl Hote a předával ji nějaké papíry, přišla k nim Tina.
HOTE: „Ahoj.“
TINA: “ Ahoj. Neruším??“
ŠÉFKA: “ Vůbec ne. Copak nám nesete??“
TINA: “ Jednu dobrou zprávu.“
HOTE: “ Tak se pochlub.“
Tina šéfce podala desky se zprávou. Šéfka otevřela desky a když četla moc dobrou zprávu měla úsměv na tváři.
HOTE: “ Podle vašeho úsměvu na tváři, že to je moc dobrá zpráva.“
ŠÉFKA: “ Tak vás vítám opět v našem týmu.“
HOTE: “ Tak gratuluji. A kdy nastupuješ??“
TINA: “ Až příští týden.“
ŠÉFKA: “ Tenhle ten týden to ještě bez Tiny tady zvládnete. Příští týden, kdy začíná nový měsíc…….“
HOTE: “ Už raději mlčím.“
ŠÉFKA: “ Ještě něco pro mě máte??“
HOTE: “ To je všechno.“
ŠÉFKA: “ A my se uvidíme v pondělí.“
TINA: “ Dobře.“
Tina se rozloučila se šéfkou a s Hotem odešli z kanceláře. Na služebnu přišel Tom. Tina držel v ruce ještě jedny desky.
TOM: “ Co ty tady??“
TINA: “ Přišla jsem šéfce něco říci.“
HOTE: “ A je to moc dobrá zpráva.“
TINA: “ Když si na mě uděláš chvilku času tak se dozvíš. A nebo pak druhá možnost, že řeknu ti to až večer.“
HOTE: “ Na tvém místě bych do večera nečekal.“
TOM: “ Do včera bych asi nevydržel.“
Tina a Tom odešli do Tomovi a Semirovi kanceláře. Toma za sebou dveře od kanceláře. Hote odešel za Bonrátem mu říci bezva novinu.
TOM: “ Tak co máš pro mě??“ Tina předala Tomovi desky.
TINA: “ Jen čti.“ Tom otevřel desky, zprávu si přečetl potichu pro sebe.
TOM: “ Tak to bych opravdu nevydržel až do večera. Tak tě opět vítám…….“ Objal Tinu takovou radostí. Dali si polibek. Na služebnu přišel Semir s Andreou, Hote jim pověděl, co se stalo. Skupinka hned šla do kanceláře za Tomem a Tinou.
SEMIR: “ Tak tě tu zase vítáme mezi námi.“
TINA: “ Díky.“
BONRÁT: “ Už nás tu bylo bez tebe smutno.“
ANDREA: “ Tak to by jsme měli pořádně oslavit.“
HOTE: “ Vím o něčem.“
BONRÁT: “ Co takhle to oslavit na dnešním závodě v Düsseldorfu na bowlingové dráze.“
SEMIR: “ Chcete to nandat kolegům z BKA??“
HOTE: “ NO jistě.“
HOTE: “ NO jistě.“
Na bowlingu……. Týden utekl jako voda a večer sobotní je tady. Dálniční policie se moc těší, že s Tininou pomocí porazí kolegy z BKA. Semir, Andrea, Hote a Bonrát byli u svého stolečku. Tina a Tom se bavili s Elenou a Janem u baru.
HOTE: “ Semire, pojď do našeho týmu. Potřebujeme akorát už tři lidi.“
SEMIR: “ Proč zrovna já?? Jsou tu další lidi.“
ANDREA: “ Tak běž s nimi……. Nevidíš jak tě pěkně prosí…….“
SEMIR: “ Vy jste se na mě snad spolčili. Ale mám jednu podmínkou.“
BONRÁT: “ A jakou??“
SEMIR: “ Půjde ale i Tom.“
HOTE: “ Kdybys to řekl tak jsme se tu nemuseli hádat.“
SEMIR: “ Tak kde vezmete toho posledního člověka?“
K tomuto hloučku přišli Katrina a Hartmut.
KATRINA, HARTMUT: “ Ahoj.“
SEMIR, ANDREA, HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Možná, že tu máš toho posledního.“
KATRINA: “ Jakého posledního??“
HARTMUT: “ Aha. Už chápu. Poslední člověk vám chybí do party??“
HOTE: “ Ano.“
BONRÁT: “ Nechceš to s námi natřít BKA.“
HARTMUT: “ Velmi rád.“
SEMIR: “ A kde je vlastně náš oslavenec??“
Hote s Bonrátem je zahlídli jak to měli Tom, Tina, Elena a Jan namířeno k nim.
BONRÁT: “ Už jdou.“
HARTMUT: “ A co se vlastně oslavuje??“
ANDREA: “ Tina opět nastupuje do týmu.“
KATRINA: “ NO tak to se řádně musí oslavit.“
HARTMUT: “ A já se všechno dozvím jako poslední.“
Nastala hlavní náplň večera – souboj mezi dálniční policií a BKA. Nás oslavenec – Tina udělala první hod v tomto velkém souboji. Bowlingová koule shodila všechny kuželky najednou a to znamenalo dobrý krok. Kolegové z BKA těm se moc nedařilo. A tak bylo od začátku jasné, že BKA dneska prohraje na plné čáře. Dálniční policie bodovala od první chvíle. Po skončení souboje dálniční policie ještě tak hodinku zůstala v Düssledorfu, řádně oslavila Tinin příchod a ještě si zahrála takový přátelský souboj mezi sebou. Tento večer skončil v pozdních ranních hodinách.
V pondělí na služebně……. Tom seděl v kanceláři. Tina přišla na služebnu a zastavila se mezi dveřmi do kanceláře.
TOM: “ Tak tě vím po dlouhé době v našem týmu.“ Přišel k Tině.
TINA: “ Tak tuhletu větu ještě mockrát uslyším.“
TOM: “ Jsem moc ráda, že to takhle dopadlo.“ Dal Tině velký polibek, na služebnu přišli Hote a Bonrát a šli k Tomovi a Tině.
HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“
TOM, TINA: “ Ahoj.“
BONRÁT: “ Po tý dovolený v Benátkách jsou úplně jako vyměněný.“
TOM: “ To se ti jen zdá.“
HOTE. “ Vítám tě ve službě.“ Zasalutoval jako na vojně, když se hlásí svému nad řízenému.
TINA: “ Vrchní komisařka Tina Kranichová se hlásí do služby.“ Udělala to samé jako Hote a přišla šéfka.
ŠÉFKA: “ Přeji pěkné dobré ráno.“
HOTE, BONRÁT, TINA, TOM: “ Dobré ráno.“
ŠÉFKA: “ Tino, mám tu pro vás jednu práci. Nechtěla jsem tím obtěžovat Andreu, když měla hlavu plnou dovolené se Semirem.“ Odešla do kanceláře. „Jedná se o nějaký nový počítačový systém.“ Předala Tině papírovou krabičku informacemi s CD a odešla do své kanceláře.
TINA: “ Nejnovější vyhledávač státních poznávacích značek a aut.“
BONRÁT: “ To zase bude věc se to naučit.“
HOTE: “ Andrea nebude moc nadšená.“
Tina odešla k Andreinýmu počítači nainstalovat nový systém na vyhledávání SPZ. Hote a Bonrát si šli odložit své věci na jejich místo. Pak se šli za Tinou k počítači, kde už byl Tom. Program se pomaloučku instaloval do počítače.
HOTE: “ To jsem zvědav, jaký to bude.“
TINA: “ Určitě to bude na stejný princip, jako byl ten starej, ale budou tam malý nepatrný změny.“
Když se nainstaloval systém do počítače tak ho všichni chtěli vyzkoušet jako to funguje. No prostě se na to všichni třásli. Na obrazovce počítače se objevila velká tabulka, kde byli samé kolonky.
HOTE: “ Tak na jakém autě to vyzkoušíme??“
BONRÁT: “ Co třeba na vašem mercedesu.“
TOM: “ Proč zrovna na našem.“
HOTE: “ Abychom viděla jak to funguje.“
TOM: “ Pamatuješ si SPZ??“
TINA: “ Proč zrovna já??“
TINA: “ Proč zrovna já??“
TOM: “ Ty jsi jeho majitelka.“ Tina vyndala doklady které měla uložené v tvrdých deskách hnědé barvy ve formátu A5, z kapsy své bundy, kterou měla přehozenou přes židli. HOTE: “ Tak mě napadla jedna věc. Že tě Tina mohla…….“ Tina Hotovi skočila do řeči. TINA: “ Všechno je vlastně na mě napsaný – dům, obě auta,……. Klidně když budu chtít, aby sis …….“ TOM: “ To jsi nikdy neudělala…….“
Ve vnitř těchto malých desek se nacházely průhledné bílé stránky, ve kterých byli všechny Tininy doklady – občanka, řidičák, techničák k Octavii a černému mercedesu a další důležité doklady. Tina v deskách listovala a až našla techničák k mercedesu. Tina napsala do kolonky barva – stříbrná metalíza.
Ve vnitř těchto malých desek se nacházely průhledné bílé stránky, ve kterých byli všechny Tininy doklady – občanka, řidičák, techničák k Octavii a černému mercedesu a další důležité doklady. Tina v deskách listovala a až našla techničák k mercedesu. Tina napsala do kolonky barva – stříbrná metalíza.
TOM: “ To je černá metalíza?? Že to tak ani nevypadá.“
TINA: “ Ale je to napsané v techničáku.“ A odklikla Entrem, aby se ji ukázal nějaký výčet aut. Místo toho se objevila na monitoru tabulka s nápisem: „Zadejte aktivační klíč.“
BONRÁT: “ Co to zase je.“
HOTE: “ Starej dobrej systém.“
TINA: “ Asi na něm skončíme. A aktivační klíč můžu zadat jenom jednou.“
BONRÁT: “ A nepsala jsi ho blbě??“
TINA: “ Bonráte,…….“
HOTE: “ A nejde to…….“
TINA: “ Hote, to nejde. Nejsem takový expert přes počítače…….“
TOM: “ Ale ano…….“
Na služebnu přišli dvě osoby – Katrina s malou jednoroční Natálkou. Všichni u počítače se věnovali Katrině a Natálce.
TINA, TOM, HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“
KATRINA: “ Ahoj.“
HOTE: “ Kdo pak to k nám přišel. Ahoj Natálko.“ Natálka se usmála na Hota.
TOM: “ Ještě řekni, že tu hledáš Semira??“
KATRINA: “ Chtěla jsem něco říct.“
TINA: “ Toho tu hledáš zbytečně. Semir, Andrea a děti jsou na dovče.“
KATRINA: “ Aha. Chtěla jsem se ho na něco zeptat. Teď tu budeš válčit sama mezi chlapama.“
TOM: “ Tina je zvyklá.“
TINA: “ I z dřívějších let……. A ještě tu je šéfka.“
BONRÁT: “ A nechceš se chvilku zdržet.“
KATRINA: “ Ráda. Někoho vám půjčím.“
Hote si převzal malou Natálku a šel ji ukázat služebnu. Bonrát a Katrina šli spolu na hrnek kafe do kuchyňky. Tina se podívala na Toma, který nad něčím přemýšlel.
TINA: “ Nad čím tak přemejšíš.“
TOM: “ Nad ničím.“
TINA: “ Ale nepovídej. Že tě ovlivnila Katrina s Natálkou.“
TOM: “ Jenom jsem si představil…….“
TINA: “ Aha……“
TOM: “ Tobě by se ti nelíbil další…….“
TINA: “ Líbil. Ale mě bohatě stačí ty dva naši rošťáci. A ty se někdy mezi ně počítáš.“ Lišácky se usmála na Toma.
TOM: “ No dovol…….“
TINA: “ Ten máš malej baráček se mi líbí a bohatě to pro nás čtyři stačí.“ Tom dal Tině polibek.
TOM: “ Ale vždy máš naprostou pravdu. A stěhovat se do většího se mi nechce.“
TINA: “ Jako vždy.“ Dali si jeden velký polibek.
Na obědě……. Hote, Bonrát, Tina a Tom si zašli na oběd ke Schröderovi. Trochu si popovídat.
SCHRÖDER: “ Kde jste nechali vašeho super poldu.“
HOTE: “ Semir s rodinou odejeli na dovolenou.“
SCHRÖDER: “ Semir si válí šunky někde u moře.“
BONRÁT: “ Zajeli si do Španělska.“
SCHRÖDER: “ Hned bych jel taky.“ Zasnil se.
TOM: “ Tak si našetři pár euro a jet taky.“
SCHRÖDER: “ To se vám to řekne. A pak budete chodit ke konkurenci……. Žádný takový.“
TINA: “ A nevíš náhodou kam. Ten tvůj stánek je na příhodném místě.“
BONRÁT: “ Musím jenom souhlasit.“
Najednou přijel tmavomodrý Golf staršího typu. Z Golfu vystoupil mladý hoch – Jochen, který se po dlouhých letech vrátil zpět z ciziny do Německa.
JOCHEN: “ Věděl jsem, že tě tu najdu.“
Všichni se otočili za přicházejícím Jochnem, který to má namířeno přímo ke svému otci Bonrátovi.
BONRÁT: “ Jochne, rád tě zase vidím.“ Oba dva se objali.
HOTE: “ Tak tě tu zase po dlouhé době vítáme.“
JOCHEN: “ Taky vás všechny rád vidím. Už se mi hrozně moc stýskalo…….“
TOM: “ Ještě řekni, že po svém otci.“
JOCHEN: “ No zajisté.“ Přivítal se s Hotem a Tomem velkým objetím.
TINA: “ Na mě si ještě pamatuješ??“ Usmála se jako pře lety, kdy se viděli poprvé, když Tina nastoupila k dálniční policii.
JOCHEN: “ Mladičká komisařka Tina Berghammerová, která právě nastoupila k dálniční policie. Jak bych na tebe mohl zapomenout.“ Objali se na přivítanou.
SCHRÖDER: “ A na mě jsi také zapomněl, viď??“
JOCHEN: “ Schrödere, to bych neudělal.“ Také se objali na přivítanou. „Změnilo se tu něco, když jsem tu nebyl takovou dlouhou dobu??“
TINA: “ Dalo by se to tak říct.“ Tom se postavil k Tině.
SCHRÖDER: “ A on si ničeho nevšiml.“
JOCHEN: “ A čeho??“ Tina a Tom dali k sobě svoje svatební prstýnky. “ No né. Já jenom žasnu……. Já někam odjedu a už se tu dějou takový pěkný věci.“
SCHRÖDER: “ Že to je pěkný páreček??“
JOCHEN: “ No to víš, že jo.“
HOTE: “ A nepůjdeme to dneska večer někam oslavit???“
BONRÁT: “ Velký návrat mého jediného syna se musí řádně oslavit.“
JOCHEN: “ A kde jste nechali Semira??“
TOM: “ Odjel na dovolenou s Andreou a dětmi.“
JOCHEN: “ No koukám, že neztráceli čas…….“
HOTE: “ I tyhle ty dva lidi, kteří stojí před tebou.“
BONRÁT: “ Tak půjdeme na bowling to oslavit.“
TINA: “ Vždyť jsme tam byli nedávno.“
TOM: “ A je málo lidí.“
TINA: “ Hote s Bonrátem někoho najdou.“
Večer na bowlingu……. Zde sešli Hote, Bonrát, Jochen, Tina, Tom a šéfka. Zahráli si takový malý přátelský turnaj mezi sebou. Když dohráli určitý počet kol tak si udělali malou přestávku. Jochen byl u baru a k němu přišla Tina.
JOCHEN: “ Tak pěkná ženská, když jsem tě viděl poprvé. Kdybys byla o pár let mladší tak bych tě vzal všemi deseti.“
TINA: “ Ale čas letí. A už sis našel nějakou vyvolenou??? Krásnou, mladou……….“
JOCHEN: “ Proč se mě každý ptá na to samí – jestli jsem si našel přítelkyni.“
TINA: “ Tuto otázku uslyšíš pořád.“
JOCHEN: “ Nedáš si se mnou jednoho malého panáka na příjezd??“
TINA: “ I když bych neměla, ale udělám výjimku.“
JOCHEN: “ Ještě řekni, že jsi velký abstinent…….“
TINA: “ Ta zase nejsem, ale jak si k tomu se váže jeden příběh.“
JOCHEN: “ Nechám příběh příběhem. A co pak si dáme dobrého??“
TINA: “ Můžu nechat volbu na tobě.“
JOCHEN: “ Jak se jmenuje to vaše pití. Je to bílí a začíná na g……“
TINA: “ Ty myslíš grapu??“
JOCHEN: “ To je ono.“ Přišla k nim barmanka.
BARMANKA: “ Co si dáte na pití??“
JOCHEN: “ Dvakrát grapu.“
TINA: “ A jednu sklenici vody.“
BARMANKA: “ Dobře.“ Odešla udělat jejich přání.
JOCHEN: “ A co je ještě nového?“
TINA: “ Abych ti pravdu řekla, tak ani nemám páru o čem bys mohl ještě vědět. Když naše poslední setkání bylo na Semirově svatbě.“ Přišla barmanka s jejich přáním.
BARMANKA: “ Tak tady to máte.“ Položila pití před ně na bar.
TINA, JOCHEN: “ Díky.“
BARMANKA: “ Prosim.“
Barmanka odešla obsluhovat další zákazníky. Tina a Jochen si vzali každý do ruky jednoho malého panáka grapy.
Barmanka odešla obsluhovat další zákazníky. Tina a Jochen si vzali každý do ruky jednoho malého panáka grapy.
TINA: “ Tak tedy na tvůj příjezd z ciziny do rodného města.“
JOCHEN: “ A ještě na tebe.“ Oba dva do sebe kopli grapu. Tina ještě zapila grapu trochou vody. “ Ta tedy píše.“
TINA: “ Jestli chceš napi se vody. Chtěla jsem tě varovat, ale radši jsem tě chtěla překvapit.“ Jochen poslechl Tinu a napil se vody.
JOCHEN: “ Teď jsi mi zachránila život. Pochopil jsem proč sis vzala vodu.“
TINA: “ Já ráda. Nemám ti zavolat hasiče??“
JOCHEN: “ To už bude dobrý.“
Oba dva se na sebe usmáli a přišel k Tom.
Oba dva se na sebe usmáli a přišel k Tom.
TOM: “ Co vy dva tady. Pěkně zašití.“
TINA: “ Tak si tu povídáme o starých dobrých časech.“
JOCHEN: “ Ještě řekni, že vám tam je smutno…….“
TOM: “ Dalo by se tak říct.“ Přišel Hote.
HOTE: “ Tak snad půjdeme hrát další kolo.“
TINA: “ Už jdeme.“ Všichni se sebrali a šli za Bonrátem a šéfkou k bowlingové dráze a pokračovali ve hře.
Na obědě………. Tina a Tom byli spolu na obědě. Vycházeli ze své oblíbené restauraci a měli to namířené přímo k vínové Octavii, která stála na parkoviště před restaurací. Jen co Tom otevřel dveře od spolujezdce tak se ozvala vysílačka.
ŠÉFKA: “ Kobra1 volá, Kobru11.“ Tině zvoní mobil a volá ji Bonrát, že dostali hlášení……. Tina ustoupila kousek na stranu, aby Bonráta slyšela.
TOM: “ Kobra11 slyší. Šéfová, co se děje??“
ŠÉFKA: “ Potřebuji pomoct na dálnici A5 na 180km, kde pronásleduji černý NISSAN s SPZ MLP370. Dostala jsem rádiem, že ukradli obraz z kolínské galerie.“
TOM: “ Už jsme na cestě.“ Zavěsil vysílačku.
TINA: “ Hote a Bonrát jsou na cestě.“
Nasedli do vínové Octavie a vyrazili napomoct šéfce. Modrá Mazda 5 se vyhýbala kulkám, které přicházeli od NISSANU. Šéfka se pokoušela střílet také, ale nějak jí nešlo řídit a ještě střílet, proto se jenom vyhýbala kulkám.
MARKUS: “ Máme za zadkem poldy. Jak se jich zbavíme??“
ROBERT: “ Zatím jednoho, ale za pár minut tu bude celé hojno fízlů.“ Uviděl ve zpětném zrcátku vínovou Octavii. “ Jak kdybych to neřikal.“
MARKUS: “ A sakra!!! A co chceš dělat??“
ROBERT: “ Já nevim!!! Taky zapoj svůj mozek a nenechávej to pořád jenom na mě!!!“
Oba dva se na sebe blbě podívali.
ŠÉFKA: “ Jak je zastavíme??“
TOM: “ Šéfová, to nechte na profíkách……“ Tina se jenom za volantem usmála.
ŠÉFKA: “ Pak to dopadne jako vždy. Hromady šrotu.“
NISSAN předjeli kamion se zeleninou po odstavném pruhu. Markus prostřelil kamionu přední pneumatiku. Řidič kamionu nevládl řízení a kličkoval po dálnici. Šéfka už neměla moc času, aby se vyhnula kamionu a Mazda 5 skočila v kamionu. Vínová Octavia zabrzdila, že se jí jenom kouřilo z pneumatik a na dálnici byl úplný zmatek a dělali se další malý nehody za Octavií.
TOM: “ Půjdu pomoct šéfový. Vystaráš se o ten NISSAN.“
TINA: “ Dobře.“
Tom běžel za šéfkou ji vyprostit z Mazdy. Vínová Octavia projela malou mezírkou mezi okrajovými svodidly a převráceným kamionem. Tom přiběhl k šéfové, ale ta byla zaklíněná pod volantem.
MARKUS: “ Tak jsme se zbavili fízlů.“ Robert se podíval do zpětného zrcátka.
ROBERT: “ To bych netvrdil!!!“
MARKUS: “ Sakra!! Co teď uděláme.“
ROBERT: “ Musíme je nějak setřást.“ Markus opět střílel po Octavii. Tina se vyhýbala kulkám a ve zpětném zrcátku uviděla policejní Porsche.
MARKUS: “ Kousek tu bude stará tovární hala. Tam by jsme se mohli schovat.“
ROBERT: “ Ale už po druhé si zapojil svůj mozek??“
MARKUS: “ Nech si ti tvoje debilní průpovídky. Za chvilku bude výjezd z dálnice.“
TINA: “ Kam kruci chtějí jet??“ Ozvala se vysílačka.
HOTE: “ Nemáš ponětí, kam mají namířeno??“
TINA: “ Asi mě něco napadlo.“
HOTE: “ Nenapínej nás.“
TINA: “ Určitě mají namířeno ke staré tovární hale, která je tu nedaleko.“
………….Pokráčko zas příště…………………