V Grandhotelu……….
Semir a Tom zajeli do Grandhotelu Schloss Bensberg. Rovnou zašli za hlavním člověkem, který má nastarosti ochranku švédské královny.
SEMIR: “ Gerkhan, dálniční policie a tohle to je můj kolega Kranich.“
BUCHVALD: “ Velice mě těší. Od policejního prezidenta jsem byl už informován. Smrt našeho tajemníka nás velice zasáhla. Královna je ještě z toho celá pryč.“

TOM: “ Je nám moc líto, co se stalo. A kde byl tajemník??“
BUCHVALD: “ Byl se projet po významných místech v blízkosti Kolína. Královna si nestěžovala na Fredrika. Dalo by se říct, že to byl jako královnin jediný syn.“
SEMIR: “ A kdo bude jeho nástupcem??“
BUCHALD: “ To se rozhodne až se královna vrátí do Švédska. Nového tajemníka zvolí vláda z několika kandidátů, kteří se přihlásí na tuto funkci.“
TOM: “ A můžete nám něco říci o tajemníkovi?? Jestli to není moc tajné.“
BUCHVALD: “ Fredrik v této funkci působil přes 10 let. Královna byla s Fredrikem velice moc spokojená. Nikdo si na něho nestěžoval. Byl dost často na cestách. Takže tuto smutnou zprávu se dozvěděla i jeho manželka a ve Švédsku bude mít důstojný pohřeb.“
SEMIR: “ Dozvěděli jsme se, že vaše královna si má vyzvednout pravou švédskou korunu v Hannoveru a že nás potřebujete na tuto cestu.“
BUCHVALD: “ V této rodině je jedna koruna, která byla vyrobena podle pravé koruny. A královna si právě přijela pro pravou, která se dědí v plno generací na švédském trůně. Švédská vláda za tuto korunu zaplatila velké peníze a Švédsko chce mít originál doma.“
TOM: “ A kdy jste přišli, že pravá švédská koruna je u nás v Hannoveru??“
BUCHVALD: “ Přes jednu agenturu. Ta nás na to upozornila. A hned jsme se spojili s hannoverským muzeem, aby nám ji vydali zpátky do rodné země.“
SEMIR: “ A může mít někdo políčeno na korunu??“
BUCHVALD: “ Jestli myslíte od nás. Tak asi ne. Všichni si přejeme, aby v pořádku jsme ji odvezli do Švédska.“
TOM: “ A někdo z venku??“
BUCHVALD: “ Abych řekl pravdu. Tak asi všichni.“
SEMIR: “ Chtěli by jsme se ještě zeptat na cestu. Jak to bude probíhat.“
BUCHVALD: “ Řeknu vám jenom takovou hrubou představu. Do Hannoveru pojedem po dálnici A3. Zde si vyzvedneme korunu. Pak pojedeme zpátky. A druhý den královna opouští Kolín nad Rýnem.“
TOM: “ Takže královna neodletí ještě ten den.“
BUCHVALD: “ Ne. Chce si na cestu do Švédska odpočinout. A samozřejmě, že se v noci může dojít k odcizení koruny.“
SEMIR: “ Je to takové riziko, ale musíme vyhovět královně. A druhý den chce, abychom vám pomohli na letiště??“
BUCHVALD: “ Ano. Potřebujeme volnou cestu na letiště.“
TOM: “ To asi nebude problém.“
BUCHVALD: “ Už máte někoho, kdo bude hlídat okolí hotelu??“
SEMIR: “ Ano. Máte. Kdo tu bude hlídat budou ve vedlejším hotelu.“
BUCHVALD: “ To myslíte vedle v těch apartmánech??“
TOM: “ Ano. To vymyslel náš policejní prezident.“
BUCHVALD: “ A kdo to bude???“
TOM: “ Bude to náš další člověk od dálniční policie. My vám ještě představíme, aby jste věděli, kdo to je.“
BUCHVALD: “ Dobře. Pak vám ještě dám vědět, kdy se sejdeme.“
SEMIR: “ Tak vám tu nechám moji vizitku pro spojení.“ Předal vizitku Buchvaldovi do ruky.
BUCHVALD: “ Jestli to je všechno.“
TOM: “ Už jsme se toho dozvěděli plno informací. Děkujeme a zítra se uvidíme.“
BUCHVALD: “ Jsem rád, že jsem vám trochu pomohl. A dám vám vědět, kdy se sejdeme. Naschle.“
TOM, SEMIR: “ Naschle.“
Semir a Tom odešli z hotelu a odjeli na služebnu.
V BMW…….
SEMIR: “ Docela milí chlapík.“
TOM: “ To jo.“ A hrál s mobilem. A volá Benovi do Mnichova.
SEMIR: “ Komu jdeš volat??“
TOM: “ Svému kamarádovi na tu akci.“
SEMIR: “ AHA.“
BEN: “ Ahoj Tome. To je taky dost, že se ozveš. Zase máš rodinné trable??“
TOM: “ Ahoj. Nechci ty tvoje vtipné poznámky. Mám na tebe jednu otázečku.“
BEN: “ Tak povídej.“
TOM: “ Potřebujeme tvoji pomoct v našem případu.“
BEN: “ Máte málo lidí??“
TOM: “ To nemáme, ale potřebujeme ohlídat jednu státnickou osobu.“
BEN: “ Ještě řekni, že jste dostali na starost švédskou královnu.“
TOM: “ Trefa do černého. Bylo by to na pár dní.“
BEN: “ Zkusím se pozeptat. Stejnak tu máme málo práce. Myslím si, že by to mohlo vyjít. A to budu sám??“
TOM: “ Bude s tebou jedna milá osoba.“
BEN: “ No ještě řekni, že to bude tvoje manželka Tina. Tak to musím přijet.“
TOM: “ A kdy mi dáš tak vědět, že přijedeš na 100%.“
BEN: “ Počítám ještě dneska. Když bych ti poslat SMSku.“
TOM: “ Dobře.“
BEN: “ Ještě máš něco na srdci??“
TOM: “ To je všechno. Bližší informace se pak dozvíš.“
BEN: “ To mi bylo jasné. Zatím ahoj.“
TOM: “ Ahoj.“ Zavěsil.
SEMIR: “ Přijede.“
TOM: “ Prý to vypadá nadějně, že ano. Mají málo práce.“
SEMIR: “ Jestli mají milého šéfa tak by mohl pustit, když bude hlídat tak vzácnou návštěvu.“
Večer u Tiny a Toma……. Tina seděla v obýváku a přehrabovala se v papírech od Schrankmannové. Do baráčku přišli Tom a Semir.
TOM: “ Ahoj, miláčku.“ Dal Tině pusu na přivítanou.
TINA: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Co taková delegace??“
TOM: “ Přišli jsme se tě na něco zeptat.“
SEMIR: “ Potřebujeme pomoct v případu.“
Tina odložila papíry na stranu.
TINA: “ Tak co z vás vyleze.“
SEMIR: “ Tak začni, byl to tvůj nápad.“
TOM: “ Tak dobře. Potřebujeme ohlídat jednu státní osobu……“
TINA: “ Ty myslíš tu švédskou královnu?? Vždyť to každou chvilku říkají v rádiu.“
TOM: “ Ano. A tak jsme tě chtěli poprosit, jestli by jsi nepohlídala.“
SEMIR: “ A ještě by jsi dostala další pomocnou ruku.“
TOM: “ Semir myslí mého kamaráda Bena.“
TINA: “ Tak tudy vítr vane…….“
Tom a Semir udělali smutné oči…….
TOM, SEMIR: “ Prosím!!!“
TINA: Tak dobře, že jste to vy.“
Tom dal takovou velkou pusu Tině, že se raději Semir otočil, aby to raději neviděl. Semir ještě chvilku poseděl a pak odjel domů za Andreou a dětmi. Tomovi pak přišla SMSka, že Ben Jäger přijede pomoct s případem.
Ráno na služebně……. V Semirově a Tomově kanceláři se sešli Semir, Tom, šéfka, Tina a Ben.
ŠÉFKA: “ Když jsme tedy kompletní tak přejdeme k hlavnímu bodu.“
SEMIR: “ Asi tak za hodinku se máme sejít s Buchvaldem, se kterým se seznámíte. S ním se domluvíte na dalších informacích.
BEN: “ A kde budeme ubytovaný??“
TOM: “ Vedle Grandhotelu je hotel, ze kterého jde hezky na Grandhotel.“
ŠÉFKA: “ Všechno je už domluvené ve vašem hotelu. A pak si to zařiďte podle svého ve vašem pokoji.“
TINA: “ A naše jména.“
SEMIR: “ Mladý novomanželský pár Königovi.“
BEN: “ To se vám povedlo. Novomanželský pár.“
ŠÉFKA: „To byl nápad naše policejního prezidenta.“
BEN: “ Poslouchat se musí.“
ŠÉFKA: “ Jestli to je všechno, co by jste potřebujete tak můžete vyrazit na cestu.“
Dálniční policie a Ben vyrazili na cestu do Grandhotelu, kde mají schůzku s Buchvaldem. Ben a Tina si dohodli další informace s Buchvaldem, se kterým budou ve spojení pro další akce. No pak se Tina s Benem rozloučili se Semirem a Tomem, a vyrazili na služebnu.
V Altenbrücker Mühle…….
Tina a Ben přišli na recepci hotelu.
RECEPČNÍ: “ Dobrý den, vítám vám v našem hotelu.“
BEN: “ Dobrý den. Ve vašem hotelu tu máme předplacený novomanželský apartmán.“
RECEPČNÍ: “ A vaše jméno.“
BEN: “ Novomanželé Königovi.“
Recepční hledali jejich jméno v počítači.“
RECEPČNÍ: “ Váš apartmán je připraven. Číslo 303. Je to ve třetím patře. Přeji vám příjemný pobyt. Doufám, že se vám bude líbit apartmán.“
TINA: “ Určitě.“
BEN: “ Děkujeme.“ Dal polibek Tině.
Tina a Ben odešli do svého apartmá. Jejich apartmán se nachází v podkroví hotelu. Apartmán je rozdělen na dvě patra – v podkroví je jeden pokoj a když se sejde po schodech z podkroví tak se dojde do druhého pokoje.
Tina s Benem mohli jenom oči nechat na tak krásně vybaveném pokoji.
TINA: “ Tak to se policejnímu prezidentovi moc povedlo.“
BEN: “ Klobouk dolů před vaším policejním prezidentem. Ten náš by nám dal takový umolousaný pokoj.“
TINA: “ Jestli si můžu vybrat tak si beru podkroví, můj novomanželi.“
BEN: “ No dobře, ale vypadá to, že budu muset spát asi na hoře, moje novomanželko.“
Odložili kufry a obhlíželi si apartmán. V prvním patře je velký obývák a ložnice, a ty to dvě místnosti jsou odděleny zdí s dřevenými trámy. V přízemí je také obývací pokoj a prosklenými dveřmi se nacházela koupelna.
BEN: “ Tak co s tím teď uděláš, novomanželko.“
TINA: “ Můj novomanželi, budeš muset být tady nahoře. Co se dá dělat.“
BEN: “ Přestaneme blbnout. Já si vezmu tady obývák nahoře a tobě přenechám ložnici.“
TINA: “ Dobře. A taky si určíme nějaká pravidla.“
BEN: “ S tím jsem docela počítal. Nechceš si rozbouřit své dobré manželství.“
TINA: “ Tak za prvé ten polibek na recepci si…….“
BEN: “ Chápu. Jsi už vdaná za mého dobrého kamaráda. A budu to respektovat.“
TINA: “ To jsem ráda, že jsi to pochopil. Hned jsem na tobě poznala když jsi k nám přišel poprvé, že jsem se ti moc zalíbila. Co??“
BEN: “ To máš sice pravdu, ale nebudu kazit takové pěkné štěstí svému dobrému kamarádovi. A pusy budou padat výjimečně, když to bude potřebovat situace.“
TINA: “ Učíš se dobře. To podstatné jsi už řekl.“
BEN: “ Mám ještě jednu otázku.“
TINA: “ Jakou??“
BEN: “ Ale nějaké ty malinké pusy mohou padnout, aby to nebylo tak nápadné, když jsme těmi novomanželi…….“
TINA: “ Malá pusa nikomu neuškodí.“
Ben odešel se kouknout z okna na Grandhotel.
BEN: “ Pěkný výhled na hotel.“
Tina přišla k Benovi.
TINA: “ Přímo na královniny okna. Kdybys mě hledal tak si vybaluji věci v ložnici.“
BEN: “ Jistě.“
Druhý den……. Semir s Tomem se zajeli podívat za Benem a Tinou jak spolu válčí. Dali si sraz v parčíku okolo Altenbrücker Mühle, kde Tina a Ben seděli na lavičce pod lípou, kde byl krásný stín. Odtud bylo také hezky vidět na švédskou královnu.
TOM, SEMIR: “ Ahoj.“
TINA, BEN: “ Ahoj.“
SEMIR: “ Máte něco nového??“
TINA: “ Všechno je při starém.“
TOM: “ A už se s vámi spojil Buchvald kvůli té koruně??“
BEN: “ Dneska večer by jsme se měli s ním sejít.“
SEMIR: “ Tak to by jsme sem měli také zajít.“
U auta před Grandhotelem……. Se vybavoval jeden člen z ochranky – Mark Bauman. Volal se svým šéfem, který má zálusk na královninu korunu. Šéf Weber pověřil Baumana, aby se pak zmocnil koruny a ať se bez ní vůbec nevrací, protože Bauman půjde na popravu. Weber a Bauman pár let žijí ve Švédsku. Weberova rodina v minulých dobách sloužili na švédském dvoře. Celé této rodině se líbila švédská koruna a hrozně moc by se jim líbila a právě Robert Weber se chce zmocnit této koruny a splnit tak sen jeho rodiny. Mark Bauman se s Weberovu rodinou seznámil náhodou při slavnostech na švédském dvoře – kdy se konala svatba mladého švédského krále a irské princezny. Kde se jim hrozně moc zalíbila koruna. Švédská koruna se ztratila po pár měsících od této svatby a pak nebyla k nalezení. A když se Weber a Bauman dozvěděli, že švédská koruna je v Hannoveru, hned si Bauman vyžádal, aby mohl jet do Německa pro korunu.
Semir a Ben spolu odešli k BMW, kde Benovi předal ještě nějaké podklady pro tento případ. Tom a Tina zůstali sami v parčíku.
TOM: “ Miláčku, doufám, že si to Ben nebere moc osobně…….“
TINA: “ Myslíš tím, co??“
TOM: “ Miláčku, snad mluvím jasně.“
TINA: “ Neboj se. Já si Bena podám. Nepřipustím si ho k tělu. „
TOM: “ Já budu věřit.“
TINA: “ Můžeš se na mě spolehnout.“
TOM: “ Opravdu??“
TINA: “ Kolikrát se ještě budeš ptát??“
TOM: “ Nevim…….“
Roztomile se na sebe usmáli a pak dali si velký polibek.
TOM: “ Tak mě napadlo, že to je další naše společná zkouška v dlouholetém manželství.“
TINA: “ Myslíš na tu naši velkou hádku…….“
TOM: “ Vzala jsi mi to přímo z úst. Ale zkusíme to překousnout…….“
TINA: “ Tome, ty moc dobře víš, že bych to nikdy neudělala……. A vzala jsem si muže svých snů.“
TOM: “ Ale to se dozvídám věcí…….“
TINA: “ Je pravda, že už jsme prožili hodně takových hádek, ale nechtěla, abys ztratil nejlepšího kamaráda ze školy a milou manželku.“
TOM: “ Radši bych tu byl s tebou, ale už to nemůžeme dát na spátek. Ben je ale dobrý, ne.“
TINA: “ To ti věřím, že by jsi chtěl být se mnou, ale Ben dodržuje moje pravidla.“
TOM: “ To už je tak poslušný, že dodržuje tvoje pravidla.“
TINA: “ Ano. A přijal je velice rád a počítal s nimi. Nechceš přejití na jiné téma.“
TOM: “ Ale teď to vypadá…….“
TINA: “ Tome,…….“
Dali si další polibek a další, další, další,……. Po chvilce přišli Ben a Semir. Raději se k nim otočili zády, aby nemuseli vidět…….
SEMIR: “ Neradi vás rušíme…….“
BEN: “ Při tak důležité…….“
TOM: “ To je dobrý.“
Ben a Semir se k nim otočili.
TINA: “ Copak máte??“
SEMIR: “ Volal mi Buchvald, že se máme u něho zastavit tak 19:00 hodinu ohledně cesty do Hannoveru.“
TOM: “ Jestli k tomu nebude chtít šéfka přivolat i policejního prezidenta, aby věděl jak to všechno bude probíhat.“
SEMIR: “ Tak se vydáme na služebnu??“
TOM: “ Tak jdeme.“
SEMIR: “ Tak si to tady užijte a uvidíme se kolem 19:00 hodiny před Grandhotelem.“
BEN: “ Budeme tam jako koni.“
TOM: “ Zatím ahoj.“
SEMIR, TINA, BEN: “ Ahoj.“
Tom a Tina si dali poslední polibek na rozloučenou. Semir a Tom odešli k BMW a odjeli na služebnu. Tina s Benem pomaloučku šli do svého apartmánu.
BEN: “ O čem sis povídala s Tomem??“
TINA: “ Tak o všem možným.“
BEN: “ Já si myslím něco jiného.“
TINA: “ A co???“
BEN: “ Bavili jste se o mě.“
TINA: “ To není pravda.“
BEN: “ Je n to přiznej.“ Tina se zastavila.
TINA: “ No tak dobře. Bavili jsme se o tobě.“
BEN: “ Ještě mi řekni, že Tom varoval, aby sis se mnou nic nezačínala!!“ Zastavil se také a podíval se na Tinu.
TINA: “ Já se o tom nechci bavit!!“
BEN: “ Tino, tohle to by jsme si měli vyříkat.“
TINA: “ Ale já to nemám náladu.“ Šla dál k apartmánu. Ben doběhl Tinu a zastavil ji.
BEN: “ Musíme si říct…….“
TINA: “ Co když jsem…….“
BEN: “ Že to nemyslíš vážně!!!“
TINA: “ Klidně jsem to mohla říct Tomovi, že jsme si něco začali. Času jsme na to měli hodně, aby se mu to mohla vyžvanit.“
BEN: “ Panebože. Jen to ne. Vždyť víš, že jsme si určili pravidla.“
TINA: “ Tak se jich drž a všechno bude v pořádku. A už se o tom nechci bavit.“ Odešla do apartmánu a byla pěkně naštvaná na Bena.
BEN: “ Co jsem komu udělal. Že jsem tu nabídku vůbec bral. Sakra!!!!“
………….Pokráčko zase příště………