Večer na služebně…….
ANDREA: “ Nepotřebuješ pomoct s hlídáním Martina a Péti??“
TOM: “ Ne to je dobrý. Už se o ně stará Tinina matka.“
SEMIR: „Už se to rozkřiklo po celé rodině?“
TOM: “ Jako řetězová reakce.“
ŠÉFKA: “ Už máte nějaké tušení, kdo by to tak měl nasvědomí???“
SEMIR: „Stále se nemáme čeho chytit. Ale máme takové podezření, že se nám chtěl někdo pomstít.“
ŠÉFKA: “ Jak to myslíte??“
TOM: “ Jestli to byla pomsta na Tinu tak Schuster zemřel nevině a nebo to bylo připravené na Schustera a Tina se stala nevinnou obětí.“
SEMIR: “ A taky tu je možnost, že se nám oběma nechce někdo pomstít.“
ANDREA: “ Zítra se podívám, jestli někoho nepropustili.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Běžte už domů. Zítra určitě se pohnete dál.“
TOM: “ Už potřebuji trochu vypnout.“
SEMIR: “ Nechceš hodit domů??“
TOM: “ Díky, ale ještě se stavím u dětí.“
Ráno na dálnici………. Andrea si to ve své modré Fabii po dálnici A3. Několik km před Andreou je malá, ale fingovaná nehoda. Andrea zastavila a šla se povídat, co se děje. Berger přišel zezadu a Andreu omámil chloroformem, rychle Andreu odnesl do auta, nasel a ujížděl z místa pryč. O fingovanou nehodu se postaral Meibach. Andreino auto odvezl na nejbližší odpočívadlo.
Na služebně……. Tom seděl v kanceláři a Semir přišel do kanceláře.
TOM: “ Ahoj.“
SEMIR: „Ahoj. Jak se má Tina??“
TOM: “ Už se má lépe. Pomaloučku se to lepší, ale pořád je v umělém spánku. Ale vypadá to, že se probudí sama.“
SEMIR: “ Tak to je na dobré cestě. Andrea je tu??“
TOM: “ Andreu jsem ještě neviděl.“
SEMIR: “ To je divný. Už by tu měla být.“
Do kanceláře přišel Bonrát.
BONRÁT: “ Semire, mám něco pro tebe.“
SEMIR: “ Co je to??“
BONRÁT: “ Na dálničním odpočívadle jsme našli Andreino auto. Andreina Fabie stojí před služebnou a našli jsme malý lísteček.“
SEMIR: „A Andrea??“
BONRÁT: “ Tu jsme nikde nenašli.“ Předal lístek Semirovi. Semir otevřel lísteček, kde bylo napsáno: „Počkejte na další pokyny.“
TOM: “ To vypadá na únos.“
SEMIR: “ Ale kdo. Jestli ji někdo zkřiví vlásek…….“
TOM: “ Tak ji musíme, co nejrychleji najít.“
BONRÁT: “ Ale v tom případě je Tina v ohrožení.“
SEMIR: “ Sakra! V tom případě se nám chce někdo pomstít. Nám oboum.“
TOM: “ Bonráte, před Tinin pokoj postav stráž.“
BONRÁT: “ Rozkaz.“ Odešel z kanceláře a zařídil hlídání Tiny v nemocnici.
TOM: “ Pomaloučku likviduje naše nejbližší přátele. Napadl mě jeden člověk, který nám mohl pomoct.“
SEMIR: “ Že by Hartmut??“
TOM: “ Uhádl si.“
SEMIR: “ Tak jdeme navštívit našeho tatínka.“
Na KTU……. Hartmut si prohlížel Tininu Octavii, jestli náhodou nebylo nějak poškozeno.
SEMIR: “ Ahoj náš tatínku.“
HARTMUT: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj.“
HARTMUT: “ Co vy tady.“
SEMIR: “ Potřebujeme pomoct.“
HARTMUT: “ Tak se svěřte.“
TOM: “ Chceme vědět jméno toho to rukopisu.“
Semir předal lístek Hartmutovi.. Hartmut naskenoval rukopis do počítače. Označil podobná písmenka a pak Hartmut zobrazil majitele rukopisu. Když Tom a Semir uviděli na monitoru fotku Martina Bergera, tak se jim zatrnulo a nevěděli, co mají říci.
HARTMUT: “ Něco se snad stalo?? Vy ho znáte??“
SEMIR: “ Až moc dobře.“
TOM: “ Před několika dny byl propuštěn.“
SEMIR: “ Až se to dozví šéfka. Bude skákat 2 metry vysoko.“
HARTMUT: “ Berger není žádnej svatoušek. Jeho trestní rejstřík je delší než můj celej život.“
TOM: “ Budeme si muset vyžádat jeho spis.“
SEMIR: “ Našel jsi něco na autech??“
HARTMUT: “ Ano. Prostřelená pneumatika patřila Tině. Pravá přední pneumatika u Octavie byla jemně líznutá a pak skončila ve Schusterově autě. Octavia ještě měla porušenou geometrii kol.“
TOM: “ A ráže té kulky??“
HARTMUT: “ 9mm.“
SEMIR: “ Manfréd Schuster zemřel nevinně.“
HARTMUT: “ A jak pak se má vaše kolegyně??“
TOM: “ Tinin stav se pomaloučku den ode dne zlepšuje.“
HARTMUT: “ Tak to rád slyším.“
Na služebně……. Šéfka seděla ve své kanceláři. Tom a Semir přilítli do kanceláře.
ŠÉFKA: “ Hoří snad??“
TOM: “ Dalo by se to tak říct.“
SEMIR: “ Šéfová, máme špatnou zprávu.“
ŠÉFKA: “ A jakou??“
TOM: “ Propustili Martina Bergera.“
ŠÉFKA: “ To snad né. Vždyť dostal doživotí.“
TOM: “ To ano, ale pustili ho za dobré chování.“
SEMIR: “ Budeme chtít jeho spis.“
ŠÉFKA: “ O to se postarám.“
TOM: “ Co máme udělat my??“
ŠÉFKA: “ Pokuste se najít Bergerův úkryt, kde by se mohla ukrývat Andrea.“
SEMIR: “ Dobře.“
V úkrytu……. Andrea byla ukryta ve velké místnosti, kde byli 3 okna, matrace, deky, jeden stůl na kterém bylo jídlo a pití. Andrea se probudila a strašně ji bolela hlava. Po chvilce přišel do místnosti Martin Berger.
ANDREA: “ Berger.“
BERGER: “ Paní Schäferová si na mě vzpomněla. To je moc milé.“
ANDREA: “ Můžu vědět, c o s tím já společného??“
BERGER: “ Nepospíchejte!! Brzy se všechno dozvíte, co mám s vámi v úmyslu. Za pár hodin tu budete mít společnici.“
ANDREA: “ A koho??“
BERGER: “ Vaše kolegyně Kranichová to nebude, ale jiná osoba, kterou moc dobře znáte.“ Berger odešel.
ANDREA: “ Ten parchant!! Katrina je v nebezpečí.“
………………pkráčko zas příště………