Dokazování je jedna z nejdůležitějších součástí procesního práva, při níž jednotlivé strany sporu dokazují svá tvrzení předkládáním důkazů.
Dokazování v trestním řízení
V trestním řízení se dokazuje zejména to, zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin, a zda jej spáchal obviněný. Dokazují se také podstatné okolnosti, které mohly ovlivnit pachatelovo jednání, okolnosti umožňující stanovení výše způsobené škody a míry společenské nebezpečnosti činu. Jako důkaz může být v trestním řízení použito vše, co může přispět k objasnění dané věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Nesmí být použit důkaz, který byl získán v rozporu se zákonem (např. nepovolený odposlech). V trestním řízení navrhuje důkazy zejména státní zástupce.
Dokazování v občanském řízení
V občanském řízení se při jednání dokazují tvrzení jednotlivých stran sporu, ty podávají návrhy na provádění důkazů a soud rozhoduje o tom, které důkazy provede. Účastníci soudního sporu mají právo se vyjadřovat ke všem návrhům na důkazy i k již provedeným důkazům. Jako důkaz v občanském řízení mohou sloužit všechny prostředky, kterými lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Není-li způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
Soud hodnotí důkazy podle své vlastní úvahy, každý důkaz jednotlivě i v souvislostech s důkazy ostatními.