Písmoznalectví je jedním ze znaleckých oborů, který umožňuje individuální identifikaci osoby, a to podle jejího písemného projevu. Předmětem zkoumání jsou jak sporné podpisy, tak celé písemné projevy. Závěry písmoznaleckého zkoumání jsou využívány jako důkazy v trestním i občanskoprávním řízení.
Písmoznalectví se často zaměňuje s oborem, který také zkoumá rukopis, a to s grafologií. Mezi těmito dvěma obory je však značný rozdíl – zjednodušeně řečeno písmoznalectví zjišťuje, kdo co napsal, zatímco grafologie se zajímá o to, jaký je ten, kdo něco napsal. Grafologie se někdy též nazývá „psychologie písma“.
Na rozdíl od grafologie je písmoznalectví disciplínou forenzní. Pro důkazní potřeby řízení v případě potřeby ztotožnění pisatele tedy nelze místo písmoznalce přibrat grafologa. Písmoznalec i grafolog ve svém zkoumání vychází ze zcela odlišných premis a při zkoumání uplatňuje rozdílné metody a postupy.
Písmoznalectví se dělí na dvě odvětví – ruční písmo a písmo psacích strojů.