Večer doma u Toma a Tiny………. Tom měl doma známou návštěvu – Semira Gerkhana. Oni spolu vyplňovali hlášení za celý týden, nechtěli sedět v kanceláři na služebně a tak zajeli k Tomovi domů.
Bylo kolem půl osmé a domů se vrátila Tina po týdnu od Petry z Caorle. Tina si všimla stříbrného BMW před domem a hned jí napadl jenom jeden člověk – Semir Gerkhan. Vzala se tašku z kufru ze svého auta.
Tom byl v kuchyni opřený o kuchyňskou linku, když Tina vešla do domu. Semir mezitím volal se svou ženou Andreou Schäferovou. Tina položila tašku za dveře.
TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj.“
Tina šla za Tomem.
TOM: “ Jak to, že si tu tak brzy???“
TINA: “ Vyjela jsem o trochu o dřív a po cestě se nic nestalo.“
Tina si odložila klíče od auta, od domu svůj mobil na kuchyňskou linku, pak si dala s Tomem velký polibek.
TINA: “ Kde je Semir???“
TOM: “ Volá si s Andreou.“
Tom objal Tinu rukou okolo pasu.
TOM: “ Přivezla si mi něco z Itálie???“
TINA: “ Něco malého.“
TOM: “ A, co???“
TINA: “ Nech se překvapit.“
TOM: “ Úplně si mi přetrhla můj plán, když přijela dřív.“
TINA: “ Jakej plán????“
TOM: „Že by jsme si udělali pěkný večer, že ses vrátila domů….. zašli by jsme si na večeři.“
TINA: “ Ale do naší v centru.“
TOM: “ Ať je po tvém.“
Tina s Tomem si dávali velký polibek, když přišel Semir. Nenápadně na sebe upozornil.
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
TOM: „Co ti chtěla Andrea???“
SEMIR: “ Jenom chtěla vědět, kdy přijdu domů.“
TOM: “ Když o tom tak mluvíš tak to můžeš dopsat.“
Na dálnici A2………. Po A2 jel černý Volkswagen Golf s německou SPZ. Golfa řídil Petr Berghammer – Tinin otec. Otec pracuje jako ředitel v autosalonu v Kolíně-Essenu. Ve firmě si na Petra Berghammera nikdo nestěžuje a všichni ho mají rádi a váží si ho. Samozřejmě i ředitel Petr Berghammer má v autosalonu oblíbené lidi, obzvlášť své kamarády a kamarády od své dcery Tiny ještě z italských škol.
Za černým Golfem jel černý tranzit. Spolujezdec z tranzitu vzal do ruky černou krabičku, kde byli 2 světýlka – červené, zelené a malá páčka, která aktivuje malou krabičku pod černým Golfem a zablokuje celé řízení Golfa. Řidič tranzitu dal znamení svému spolujezdci, spolujezdec dal malou páčku ke světýlkům, a objevilo se zelené světýlko.
Černý Golf se stal neovladatelným, narazilo do svoditel, udělalo pár hodin, pak najelo na auto s plošinou, kde nebylo žádné auto, černý Golf vyletěl do vzduchu a na dálnici dopadlo čumákem.
Za Golfem se stala velká kolna aut také hromada šrotu aut, všude bylo rozbité sklo.
Na A2 jela také vínová Octavia. Zastavila u havarovaných aut, jen co Tina vystoupila z auta tak se zarazila, protože viděla černého Golfa, který patří jejímu otci. Tina hned běžela za otcem, ale v autě dávno nebyl.
Tina hned běžela do auta a přes vysílačku se ozvala na centrálu, že na A2 na 17,5 km je nehoda, nikdo není mrtvý, ale je tu plno zraněných.
A2 na 19 km byla velká kolona aut, protože se tu stala kopala dálnice a tak tu vypomáhali Bonrát, Hote, Semir a Tom. Pomáhali ostatním policistům v klidném průjezdu staveništěm.
Hote s Bonrátem se starali o francouzskou rodinu, která se ztratila při hledání jezera Laacher See u Andernachu, kde se dá strávit pěkná dovolená u jezera. Hlavně Bonrát se pokoušel francouzsky vysvětloval cestu k jezeru, že odbočili na špatnou silnici. Hote občas přihodil slovíčka, která Bonrát nevěděl.
BONRÁT: “ Kde je vlastně Tina???“
TOM: “ Určitě brzy dorazí.“
BONRÁT: “ Aspoň by mi…..“
TOM: “ Pomohla.“
SEMIR: “ Vždyť ti pomáhá Hote. Aspoň si oprášíš svoji francouzštinu.“
BONRÁT: “ Tina umí líp francouzsky než já.“
SEMIR: “ Jen se snaž.“
Semir a Tom se na sebe podívali a pak se …………Ve stříbrném BMW se ozvala vysílačka. Tom šel do BMW vzít vysílačku.
TOM: “ Tady Kobra11.“
TINA: “ Máme práci.“
TOM: “ Kde???“
TINA: “ A2 na 17,5 km je nehoda….“
TOM: “ To je kousek od nás. Je někdo mrtvý????“
TINA: “ Ne, nikdo. Jenom pár zraněných, ale je tu jeden problém.“
TOM: “ Jakej???“
TINA: “ Do tý nehody bylo zapleteno auto mého otce….“
TOM: “ Stalo se mu něco????“
TINA: “ Právě nevim, kde je. Jako kdyby se propadl do země.“
TOM: “ Za chvilku jsme tam.“
Tom odložil vysílačku.
SEMIR: “ Napadlo to, co mě??“
TOM: “ Ano.“
HOTE: “ A, co???“
SEMIR: “ Jde tu o pomstu.“
TOM: “ Tak už jedem.“
Černý tranzit, který způsobil nehodu na dálnici A2, otce krátce po nehodě odvezl černý tranzit na tejné místo. Petr Berghammer byl svázaný provazy a hlavně měl na hlavě černý pytel. Seděl na židli ve tmavé místnosti někde za Kolínem. Petr Berghammer si sundal z hlavy pytel a vůbec nevědě, co se děje.
Na místě nehody………. Tina našla v otcově autě malý lísteček s datem: “ 23.6.1982″, který tam dali osoby z černého tranzitu. K Tině přišel Tom.
TOM: “ 23.6.1982. Co je to za datum???“
TINA: “ Vůbec netuším.“
TOM: “ Nechce se někdo…..“
TINA: “ To už mě taky napadlo.“
TOM: “ Jak dlouho byl tvůj otec u policie???“
TINA: “ Krátký čas. Asi tak 35 let a pak odešel. Pár let….“
TOM: “ Co bylo potom???“
TINA: “ Pár let jsem pracovala s otcem na služebně v Miláně.“
TOM: “ O tom si mi nikdy neřekla.“
TINA: “ Já vim. Taťka nechtěl, abych si to nechala pro sebe. Kvůli jednému problému, spíš šlo o jeden…….“
TOM: “ Budeš muset porušit otcův slib.“
Přišel k nim Semir.
SEMIR: “ O čem si tu špitáte???“
TOM: “ Neboj brzy se to dozvíš.“
TINA: “ Ať auto odvezou k Hartmutovi. Nemyslím si, že otec způsobil tuhle nehodu.“
Tina odešla ke svému autu, nasedla do auta a odjela za svým bratrem Petrem do Aachenu.
TOM: “ Tino,…“
HOTE: “ Vy dva jste si něco udělali???“
TOM: “ Právě, že nic.“
SEMIR: “ Myslím si, že ti něco důležitého zatajila….“
TOM: “ Možná to patří k tomuhle datu.“
Semirovi ukázal lísteček s datem 23.6.1982.
BONRÁT: „O čem se Tina zmínila???“
TOM: “ o nějakém problému.“
SEMIR: “ Jakej problém???“
TOM: “ Pracovala se svým otcem v Miláně.“
SEMIR: “ Tina toho ví víc než mi.“
Semirovi volala šéfka a chtěla vědět, co se děje na místě nehody. Semir řekl šéfce, že do nehody byl zapleten Tinin otec a že zmizel a nikdo neví kam. Zmínil se o datu, který držel v ruce na lístečku.
Na služebně………. Semir a Tom byli u šéfky v kanceláři.
ŠÉFKA: “ Už se ví, co je s Tininým otcem????
TOM: “ Nikde jsme ho nenašli. Někdo ho musel unést.“
ŠÉFKA: “ Řekla vám Tina, co je to za datum???“
SEMIR: „Ne. Jenom se zmínila o nějakém problému.“
ŠÉFKA: “ A, kde je teď Tina??“
TOM: “ Někam odjela pryč??“
ŠÉFKA: “ A, kam??“
SEMIR: “ Nevíme. Nic neřekla, když odjela.“
ŠÉFKA: “ Tome, promluvte si s Tinou někde v klidu.“
TOM: “ Dobře.“
ŠÉFKA: “ To datum dejte Andree, ať se na něj podívá.“
SEMIR: “ Dobře.“
Semir a Tom odešli z kanceláře a zastavili se u Andrey.
SEMIR: “ Podívej se na tohle datum.“
ANDREA: “ Dobře.“
Semir předal Andree lísteček s datem.
V Aachenu……. Tina zajela za svým bratem Petrem. Petr se díval z okna na město Aachen, když se ozvalo ťukání na dveře.
PETR: “ Dále.“
Tina vešla do kanceláře.
TINA: “ Ahoj Petře.“
PETR: “ Ahoj Tino.“
TINA: “ Mám na tebe 2 věci.“
PETR: “ Jaký???“
Tina přišla ke spacímu stolu. Petr si už sedl do svého křesla a čekal, co mu Tina chce. Tina si také sedla do křesla naproti Petrovi.
TINA: “ První věc je, otec měl dopravní nehodu.“
PETR: “ Stalo se mu něco????“
TINA: “ Ne, akorát, že se otec ztratil.“
PETR: “ Jak se mohl otec ztratit???“
TINA: “ Někdo ho unesl.“
PETR: “ A ta druhá věc???“
TINA: “ Říká ti něco 23.6.1982???“
PETR: “ Ano. Ty budeš chtít ten spis??“
TINA: “ Ano.“
Na služebně………. Semir a Tom byli u Andrey.
SEMIR: “ Našla si něco??“
ANDREA: “ to datum je z jednoho případu na kterém dělala Tina se svým otcem před 25 lety v Miláně. To datum znamená nástup dvou mužů do vězení.“
K nim přišla šéfka.
TOM: “ Za, co seděli???“
ANDREA: “ Pietro Bianchi a Giacomo Ungaretti přepadli banku a přitom zabili 4 lidi.“
SEMIR: “ Co se stalo s penězi??“
ANDREA: “ Byli vráceny bance.“
TOM: “ Ještě tam máš něco??ů
ANDREA: “ to je všechno.“
ŠÉFKA: “ Andreo, vyžádejte si celý spis od italských kolegů.“
ANDREA: “ Dobře, ale jak se mám s nimi domluvit??“
ŠÉFKA: “ Vy už nějak poradíte.“
Šéfka a Semir odešli každý zvlášť do svých kanceláří.
ANDREA: “ To se jí to řekne. Vždyť neumím ani kváknout italsky.“
TOM: “ já taky ne. Z toho si nic nedělej. Nech to na Tině.“
ANDREA: “ Aspoň nejsem sama. Tina přes toho kamaráda shání případy z Itálie???“
TOM: “ Oni dva jsou spolu moc dobří kamarádi.“
Na tajném místě……. Do místnosti vešli dva chlapi – Pietro Bianchi a Giacomo Ungaretti. Petr Berghammer je hned poznal, ale nevěděl, co jemu chtějí.
PIETRO: “ Tak vás rád zase vidím po 25 letech, commissario Berghammere.“
OTEC: “ Já taky, ale radši bych si přál…..“
PIETRO: “ Co si chcete přát???“
OTEC: “ Moji dceru vůbec do toho netahejte…..“
GIACOMO: “ Otec se bojí o svojí milovanou dcerušku.“
PIETRO: “ Vždyť ta vaše dceruška dostala do basy!!!“
GIACOMO: “ A, co váš syn???“
PIETRO: “ taky by měl dostat…“
OTEC: „Toho taky nechte být. Vyřídíme si to mezi sebou.“
PIETRO: “ Otec chrání své dvě milované děti.“
GIACOMO: “ Jak dojemné!!!“
PIETRO: “ my si vás tu ještě necháme a rozhodnete, co s vámi udělám.“
Než Giacomo a Pietro odešli z místnosti, tak Giacomo dal na stůl láhev vody a nějaké jídlo, Pietro rozvázal Petra Berghammera. Pak Giacomo a Pietro odešli pryč a šli do malé místnosti staré budovy.
GIACOMO: “ Jak dlouho tu chceš mít??“
PIETRO: „To ještě nevím.“
GIACOMO: “ A, co ty 2 jeho děti??“
PIETRO: “ Zjisti mi o nich, co nejvíce. Tak se rozhodnu, co dál.“
GIACOMO: “ Hned se do toho pustím. Jak si v tom autě nechal to datum, hned jim bude jasný o, co jde.“
PIETRO: “ Pár dní jim to bude trvat než na to příjdou.
GIACOMO: “ Jestli nemá ten její brácha schovanej případ u sebe.“
PIETRO: “ Ale získat celej případ bude jim déle trvat než ho seženou.“
GIACOMO: “ Oni si určitě dají záležet, aby ho dostali, co nejdřív. Budou se zajímat o tvého bráchu.“
PIETRO: “ Lucio za nic nemohl, že ho ten Berghammer zabil a kdy ta jeho dceruška Berghammerová neřekla před soudem pravdu, tak mohl její otec sedět.“
GIACOMO: “ Ty si Lucia zabil ty……. Taky jsem mohl říct pravdu.“
PIETRO: “ Už se o tom nechci bavit a běž zjistit ty informace.“
Večer na služebně……. Na služebně už dávno nikdo nebyl kromě Tiny, Toma, Semira a pár policistů, co měli noční službu.
Tina seděla v kuchyňce u kafe a přišel Tom pro další hrnek kafe. Tina ani Toma si nevšimla a si četla papíry od svého bratra Petra. Tom si nalil kafe a posadil se naproti Tině.
TOM: “ Nechceš mi dopovědět, co jsme načali dneska ráno na dálnici??“
TINA: “ Ten problém stejnak výjde na povrch jako první.“
TOM: “ Co se tedy stalo???“
Tina odložila desky na stůl a přišel k nim Semir si pro další hrnek kafe.
TINA: “ 23.6.1982 nástup dvou mužů do vězení za přepad banky a zabití 4 lidí v Miláně. Původně měl jít můj otec do vězení místo nich….“
SEMIR: “ Jak to???“
Semir se posadil vedle Toma.
TINA: “ Chtěli na mého otce hodit vraždu a s penězi utéct pryč. Otec byl suspendován. Hodili na otce vraždu bratra jednoho 2 mužů.“
TOM: “ Proč nešel ……“
TINA: “ Jenom jedna osoba řekla před soudem celou pravdu a 2 lidé sehnali, co nejvíce důkazů a přesvědčila soudce o nevině obžalovaného.“
SEMIR: “ Rodina musí držet po hromadě.“
TOM: “ Udělal si správnou věc.“
SEMIR: “ Jak dlouho si pracovala s otcem???“
TINA: “ Pěkných pár let. Co jsem dostudovala školu tak jsem nastoupila u nich na služebně. Otec byl můj šéf.“
TOM: “ Kdo všechno byli ti lidi???“
TINA: “ Mladší brácha jednoho z mužů, jeden zaměstnanec banky a dva policisté z naší služebny.“
SEMIR: “ kdo teda zabil toho mladšího bratra??“
TINA: “ Taťkova odražená kulka od dlaždiček v jedné staré továrně za Milánem. Starší bratr dostal taťkovu zbraň do ruky a tak se stalo.“
SEMIR: “ Jak jsi s Petrem stáhli obvinění ???“
TINA: “ Já a Petr jsme udělali rekonstrukci vraždy přímo v místnosti, kde se stalo. Otec o tomhle vůbec nevěděl. Soudce ještě ten den propustili mého otce z vazby a zatkli viníky.“
TOM: “ peníze se vrátili bance???“
TINA: “ Ano. Bylo to kolem 3 mil italských liber.“
SEMIR: “ Zbytek necháme na zítra.“
TOM: “ Ať si šéfka taky užije.“
Semir vstal a šel si umýt svůj hrneček, pak odešel do kanceláře. Tina pořád myslela na svého otce, protože ví, co jsou ti dva zač a……….
TOM: “ Pořád myslíš na otce???“
TINA: “ Hrozně se o něho bojím. Za chvilku se budu určitě bát i o Petra….“
TOM: “ Neboj otce najdeme a víš to moc dobře.“
Tom šel umýt hrnečky.
TINA: “ To já dobře vím. Akorát jak to mám říct mamce až se zítra vrátí.“
TOM: “ ty ji to nějak šetrně řekneš, aby se nebála o svého manžela.“
TINA: “ To se ti to lehce řekne.“
TOM: “ Ty to nějak zvládneš.“
Dal Tině pusu a odešel za Semirem do kanceláře. Tina k nim po chvilce přišla a pak společně odešli domů.
Ve Vídni………. Tina, Chris a Rex vstupovali do kanceláře, kde seděl Kristián – Chrisův kolega. Kristián se přivítal s Rexem.
CHRIS: “ Ahoj.“
KRISTIAN: “ Ahoj…….Ahoj Tino, co tu děláš???“
TINA: “ Ahoj. Jsem tu na výpomoc přes papíry.“
KRISTIAN: “ Aha…..pořád si mi neřekla, co tu děláš???“
TINA: “ Musel jsem tu být kvůli jednomu případu, který se stal v Kolíně.“
CHRIS: “ Tak se do toho postíme, né.“
Na služebně………. Semir s Tomem vyslýchali Ludwiga Bergera. Hote s Bonrátem hledali informace o Ludwigovi Bergerovi.
Semir a Tom chtěli vědět, co dělal Ludwig v pískovně, a co dělal u nich na KTU a proč si vzal barvy na euro bankovky. Ludwig jim pověděl, že v pískovně předal barvy jednomu člověku. Ludwig se omlouval Semirovi, že ho přepadl na KTU a že znal pilota z letadla a že pátrá na vlastní pěst, ale Semir a Tom mu moc nevěřili.
Hote s Bonrátem měli horké novinky o Ludwigovi a hned šli za Tomem a Semirem. Hote otevřel dveře do vyšetřovací místnosti.
HOTE: “ Máme vzácné informace.“
Semir a Tom šli za Hotem a Bonrátem ven.
SEMIR: “ Tak, co máte???“
HOTE: “ Ludwig Berger je komisař, který hned po škole nastoupil ke kriminálce v Kolíně. Vyšetřuje vraždu svého kolegy.“
TOM: “ Jeho průkaz je pravý????“
HOTE: “ Ano.“
SEMIR: “ Jestli mluví pravdu tak to ho musíme pustit.“
BONRÁT: “ V pískovně našel jeden kolega čipovou kartu.“
TOM: “ Kam se s tou kartou dostaneš??“
BONRÁT: “ Do jednoho skladiště v přístavu v Düsseldorfu.“
SEMIR: “ Ještě se musíme domluvit se šéfkou.“
Jako kdyby šéfka věděla, že zrovna mají horké novinky k případu a že její lidi jsou u vyšetřovací místnosti, kam také šla.
ŠÉFKA: “ Tak, co jste dostali z Ludwiga Bergera???“
SEMIR: “ Znal se s mrtvým pilotem, zná padělatele, kterému dal barvy na bankovky a byl včera na KTU.“
ŠÉFKA: “ Mluvila jsem s jeho nadřízeným a chce, abychom ho propustili, aby dál pracoval na vraždě kolegy a pilota.“
TOM: “ Mě se mi to moc nelíbí.“
ŠÉFKA: “ Mě taky ne, ale už jsem to slíbila jeho šéfovy.“
Semir vešel do místnosti za Ludwigem.
SEMIR: “ Můžete jít.“
ŠÉFKA: “ Váš šéf o tom všem ví.“
LUDWIG: “ Naschle.“
Ludwig odešel ze služebny.
TOM: “ Máme zajet do toho skladiště??“
ŠÉFKA: “ Jistě.“
Semir a Tom odešli ze služebny na nasedli do stříbrného BMW a odjeli. Za nima jel Ludwig, který seděl ve svém autě a čekal na Semira a Toma.
……………Pokračování příště……………….