O lidovém voze (německy „Volkswagen“) se v Německu začalo mluvit poprvé v roce 1904. Již tehdy se mezi konstruktéry rozšířil názor, že budoucnost automobilového průmyslu bude patřit hospodárné hromadné výrobě levných a malých vozů. Zdálo se, že cestu ukazuje vývoj v Americe, kde pozvolna vznikal masový trh s automobily. Ovšem v debatě o lidovém autě, kterou podnítil americký příklad, zazníval skeptický podtón. V Německu byl totiž osobní automobil považován za luxusní zboží a jako takový podléhal vysokým daním. Také technika se složitou obsluhou, která navíc vyžadovala náročnou údržbu, mluvila proti popularizaci automobilu.
První lidový vůz byl vyroben v roce 1908 na druhé straně Atlantiku, kde velká kupní síla a technika výroby otevřely cestu k motorizaci americké společnosti. Ford Motor Company začala vyrábět za pomoci pásové výroby model „T“ a ten posloužil evropským výrobcům za vzor racionalizované hromadné výroby. Do roku 1927, kdy došlo k zastavení výroby modelu lidově nazývaného „Tin Lizzy“, bylo vyrobeno 15 007 033 kusů.

Pod vlivem Henryho Forda,konstruktéra modelu „T“, se myšlenka lidového vozu stala v době Výmarské republiky hlavním tématem motoristické publicistiky a fantazii konstruktérů propůjčila křídla. Jak příznačné: Už jako osmnáctiletý student odborné technické školy předložil Maďar Bela Bareny, který později – stejně jako August Horch, Ettore Bugatti, Ferdinand Porsche a Heinrich Nordhoff – vstoupil do „automobilové síně slávy“, v roce 1925 návrh podvozku pro lidový vůz. Ačkoli pro německou cestu k motorizaci měl určující význam motocykl, dosáhli výrobci automobilů při konstrukci lidového vozidla zjevného pokroku. Kvůli vysokým daním uvaleným a automobily a cenám benzinu pokračovali v práci na vývoji vozů s maloobsahovými úspornými motory.
Nikoli jako značka, ale jako druh představovaly lidové vozy začátkem třicátých let hlavní atrakci mezinárodních výstav automobilů v Berlíně. BMW, Mercedes, Opel, Ford, Adler, Hanomag – ti všichni prezentovali v roce 1934 modely, které měly nízkou spotřebu a byly vhodné pro sériovou výrobu. Tyto modely byly motoristické veřejnosti vychvalovány jako lidové vozy. Když národní socialisté nastolili svou diktaturu, byly technické koncepce připraveny a pojem „lidový vůz“ zazněl ze všech úst.
Výrobní závody
VW K70
  • Německo
    • Altebauna: závod zahájil výrobu v roce 1958. Nejprve sloužil pro repasování motorů, nyní je z něj centrum výroby náhradních dílů.
    • Drážďany: základní kámen toho závodu byl položen v roce 1999. Jedná se o unikátní prosklenou továrnu, kde je možné sledovat průběh výroby z venku. Vyrábí se zde model Phaeton.
    • Emden: tento závod sloužil původně k výrobě vozů Brouk, později se zde vyráběly i model Passat ve všech jeho generacích.
    • Hannover: závod zahájil výrobu v roce 1950 a znamenal začátek decentralizace výroby Volkswagenu. Vyráběl se zde model Transporter. Od roku 1959 se zde vyrábějí motory i pro jiné vozy.
    • Salzgitter: závod byl otevřen v roce 1969 výrobou modelu K 70, který znamenal přechod k nové generaci vozů Volkswagen. Od roku 2001 se zde vyrábí lodní motory pro celou Evropu.
    • Wolfsburg: v roce 1950 začala v nynějsím kmenovém závodě ve Wolfsburgu výroba modelu Transporter. Později v roce přišla na řadu výroba modelu Brouk, kterého v roce 1974 vystřídal Golf. Chvíli se zde vyráběly modely Polo a Passat, jejichž výroba byla později přesunuta jinam a později opět obnovena v dalších generacích. Roku 1994 byla zvětšena kapacita tohoto závodu 250 000 vozů ročně a zaměstnáno zde bylo přes 3 200 osob. V roce 1998 začala výroba malého modelu Lupo a o 4 roky později také většího rodinného Touranu. Výroba modelů Polo, Lupo, Golf, Touran zde probíhá i dnes.
  • Argentina: na Argentinský trh vstoupila společnost Volkswagen již v průběhu 70. let. V roce 1987 se výroba vozů koncentrovala do dvou center – San Justo a Pacheco u Buenos Aires. V Pacheco byl roku 1995 otevřen další, nový závod s kapacitou 150 000 vozidel ročně. Kromě modelů určených pro Jihoamerický trh se zde vyrábí modely Golf, Polo a od roku 1996 také další koncernové vozy jako je Audi A3 ale také Škoda Octavia.
  • Bosna a Hercegovina: od roku 1972 spolupracoval Volkswagen se značkou TAS, kde se montovaly vozy Volkswagen od července 1998 zde začal koncern vyrábět vozy Škoda.
  • Brazílie: závod v brazilském městě Sao Bernardo do Campo byl otevřen již roku 1959 a Volkswagen se tím stal největším výrobcem automobilů v Brazílii. Další rozšíření přišlo až roku 1995, kdy byla otevřena nová továrna na výrobu nákladních automobilů.
  • Čína: v Číně byla zahájena výroba 1. září 1985 modelem Santana a stala se nejmodernější továrnou na výrobu automobilů v Číně. Modely pro čínský trh jsou většinou odvozené od starších evropských modelů a v jejich výrobě se stále poračuje. V roce 2004 došlo k dalšímu rozšíření výrobních kapacit především na výrobu motorů pro menší vozy.
  • Japonsko: v Japonsku byla roku 1982 zahájena výroba modelu Santana v téměř stejné verzi jako v Číně.
  • Mexiko: výroba v Mexiku byla zahájena roku 1964 kvůli zhoršení dovozní podmínek na vozy z ciziny. Z tohoto důvodu byla otevřena nová továrna v Pueble. Z Mexika se v 70. letech dovážely vozy i do USA. Od roku 1974 probíhala výroba modelu Brouk už pouze zde a to až do roku 2003. Od roku 1997 se zde vyrábí model New Beetle připomínající původního Brouka. Pokračuje se zde ve výrobě zaběhnutých modelů Jetta, Passat a Golf.
  • Nigérie: v roce 1973 byl založen závod v Lagosu. V roce 1982 však musel být objem výroby omezen kvůli nedostatku deviz a plně obnovena byla výroba až v roce 1985.
  • Polsko: výroba v Polsku započala roku 1993 v Poznani modelem Transporter. V roce 2002 se přidala výroba modelu Caddy.
  • Portugalsko: výroba v Portugalském závodě Palmela byla zahájena roku 1995 modelem Sharan, jehož nástupce se tu vyrábí dodnes.
  • Slovensko: v roce 1991, kdy se Volskwagen rozhodl rozšířít své pole působnosti do tehdejší ČSFR byla v převzaté továrně od Bratislavských Automobilových Závodů rozběhnuta výroba modelu Passat. V roce 2002 zde byla také zahájena výroba terénního modelu Touareg a na stejné platformě Audi Q7 a Porsche Cayenne.
  • Španělsko: v roce 1982 začala Španělská automobilka SEAT vyrábět v licenci modely Volkswagen a později se stala součástí koncenru. To způsobilo přesun výroby některých modelů do Španělska. Od roku 1984 se zde vyráběly modely Passat a Polo. Tato výroba stále pokračuje.
  • USA: ve Spojených Státech se rozhodl Volkswagen vyrábět své vozy díky klesajícímu kurzu dolaru, který ztěžoval vývoz do USA. Proto byl roku 1978 postaven závod ve Westmorlandu v Pensylvánii, kde byla zahájena výroba modelu Golf. Také byl postaven závod v Detroitu, ale ten byl z důvodu nevytíženosti roku 1983 prodán. Stejný osud postihl i závod ve Westmorladnu v roce 1990.

Zásadní modely

  • Brouk: tento model vznikl již ve 30. letech 20. století, ale válka nedovolila výrobě rozběhnout se ve větším měřítku až do roku 1946. Stal se základním stavebním kamenem značky v 50. letech a přispěl k poválečné motorizaci západního Německa. V Evropě skončila jeho výroba v roce 1974, v Mexiku pokračovala až do roku 2003. Vůz byl charakteristický vzadu uloženým vzduchem chlazeným motorem a subtilní karoserií typického tvaru.
  • Golf: Golf vystřídal ve výrobním programu značky Brouka a navázal na jeho úspěchy. V roce 2008 začala výroba už jeho šesté generace. K dispozici je v několika variantách s různými motory, které s postupem získávaly na výkonu. Spolu s výkonem rostla i hmotnost a rozměry vozu.
  • Passat: Passat je klasický vůz střední třídy v modelové hierarchii nad Golfem. Vyrábí se dodnes ve verzi sedan a kombi. Oproti Golfu je prostornější, luxusnější a má výkonnější motory. V devadesátých letech si vysloužil přezdívku manažerské auto.
  • Transporter: tento model začal Volkswagen vyrábět v roce 1950 a výrábí ho pod títmo názvem dodnes. Stal se velmi oblíbeným vozem Hippies v 60. letech. V průběhu let dle trendů v automobilovém průmyslu narostl do všech směrů.

současná produkce

starší modely

Továrna ve Wolfsburgu, v popředí firemní elektrárna
VW Brouk
Vůz VW Caddy (v popředí) v porovnání s VW LT 35