Psal se rok 1862, když Adam Opel položil základy budoucího průmyslového koncernu. Šicí stroje i jízdní kola byly tehdy něčím zcela novým a to byl důvod proč se Adam Opel rozhodl vyrábět tyto na svoji dobu převratné stroje. Koncem předminulého století se objevil ještě jeden stroj, který způsobil doslova revoluci – automobil. V roce 1899, tedy ještě před začátkem dvacátého století, Opel získal automobilovou továrnu.
Tato továrna stála v německém Anhaltsku a původně ji vlastnil jistý Friderich Lutzmann. Bratři Opelové (synové Adama Opela) uzavřeli s Lutzmannem kontrakt, na jehoľ základě v Rüsselsheimu zahájili výrobu prvních automobilů.
V roce 1901 se Opelové s Lutzmannem rozešli a už o rok později – v roce 1902 – rozjeli licenční výrobu francouzských automobilů Darracq, které se pak prodávaly pod označením Opel-Darracq.
Bratři Opelové však cítili, že musí zákazníkům nabídnout mnohem spolehlivější a dokonalejší vozy, a tak usilovně pracovali na vývoji vozu vlastní konstrukce. Už na podzim roku 1902 mohli Opelové na autosalonu v Hamburku veřejnosti představit svůj první vůz – model Opel 10/12 PS.
Bratři Opelové se vždy snažili, přiblížit motorová vozidla co nejširší veřejnosti, udělat je co nejdostupnější. Jedním z konkrétních kroků v tomto snažení byl rok 1901, kdy Opel roząířil svoji nabídku o motocykly. Ještě dříve, uľ v roce 1899, Opel zahájil výrobu prvních uľitkových automobilů.
Prodejní úspěchy mladé firmy v následujících letech ukázaly, že bratři Opelové se vydali správným směrem. Už v roce 1906 se výroba automobilky Opel dostala přes hranici tisíce automobilů a expanze se stále zrychlovala.
„Doktorwagen“
Významným momentem v historii automobilky Opel byl rok 1909, kdy firma vyjela s modelem Opel 4/8 PS, známějším spíše pod přezdívkou „Doktorwagen“. Tuto přezdívku si tento robustní a spolehlivý vůz vysloužil především proto, že jej velmi často používali vesničtí lékaři, kteří museli být připraveni vyrazit kdykoli na zavolání za svými pacienty. Zpevněné silnice však tehdy – na začátku století – byly spíše raritou, mnohem více se jezdilo nerovnými polními a lesními cestami, což důkladně prověřilo kvality každého vozu.
S cenou 3 950 marek byl legendární „Doktorwagen“ asi o polovinu levnější, než tehdejší luxusní vozy. Pouhých deset let po vstupu do automobilového průmyslu a devět let od přelomu nového století tak udělal Opel svým modelem „Doktorwagen“ významný krok na cestě automobilu za běžnými zákazníky. Díky Opelu a jeho cenově výhodným modelům mohlo stále více lidí uvažovat o koupi vozu.
Prodejní úspěchy modelu „Doktorwagen“ spolu s produktivní výrobou vytvořily Opelu pozoruhodný náskok před konkurencí, který roku 1914 vynesl Opel na pozici největšího německého výrobce automobilů.
Na cestě vzhůru
Opel investoval obrovské prostředky – asi jeden milion marek – do zavedení skutečně velkosériové produkce automobilů na výrobní lince. Tato vysoce produktivní metoda, uvedená do praxe v roce 1924, přinesla zákazníkům Opelu další výhody.
Prvním modelem, který sjel z nové výrobní linky, byl Opel 4/12 PS, přezdívaný „Rosnička“. Díky vysoké produktivitě výroby a prudce stoupající poptávce díky mimořádnému úspěchu u zákazníků mohl Opel během následujících šesti let postupně snížit cenu tohoto modelu z původních 4 500 marek na pouhých 1 990 marek.
Nehledě na tehdejší obecně nepříznivou hospodářskou situaci, dařilo se Opelu úspěšně procházel složitým obdobím. Bylo to především proto, že automobil v podání Opelu přestal být drahým, křehkým a luxusním výstřelkem pro vyvolené, ale stal se přístupným a spolehlivým dopravním prostředkem.
V roce 1928 zajistilo celkem 42 771 prodaných automobilů společnosti Opel tržní podíl 37,5 % a vyneslo ji na pozici největšího německého výrobce automobilů.
Velkou zásluhu na úspěších automobilky Opel měla starost nejenom o výrobu a vlastní prodej, ale i o poprodejní služby. Opel se začátkem léta roku 1929 stal prvním německým výrobcem automobilů, který založil pojiš»ovací společnost a společnost určenou k zajištění splátkového financování.
V těchto dobách se Opel výrazně zviditelnil i díky svému výzkumnému programu RAK, který se zabýval možnostmi využití reaktivního pohonu. Prototypy RAK 2 a RAK 3 pokořily rekordní rychlosti na zemi a letoun RAK 1 se úspěšně vznesl do výše.
Spojení s General Motors
Ekonomická krize dvacátých let přiměla bratry Opelovy aby se začali poohlížet po silném partnerovi. V březnu roku 1929 se potomci Adama Opela dohodli s představiteli společnosti General Motors Corporation (GM). Tento největší výrobce automobilů na světě získal většinový akciový podíl automobilky Opel, ale ta si přesto zachovala plnou nezávislost ve všech rozhodujících oblastech.
Od té doby se aktivity společnosti Opel soustředily především na automobilový průmysl. Díky strategickému spojenectví s GM mohl Opel nejenom upevnit svoji silnou tržní pozici, ale mohl si dovolit i další expanzi.
Od poloviny třicátých let byl Opel největším výrobcem automobilů v celé Evropě. V roce 1935 Opel poprvé ve své historii vyrobil za jediný rok více než 100 000 automobilů. Do tohoto počtu bylo zahrnuto i 25 000 užitkových vozů Opel Blitz, postavených v nové továrně v Brandenburgu.
V tomtéž roce byla zahájena výroby legendárního modelu Opel Olympia. Tento model byl prvním skutečně sériově vyráběným německým vozem s celokovovou samonosnou karoserií.
Díky promyšlenému vedení podniku sklízel Opel úspěchy i na zahraničních trzích, a to zejména po spojení s GM. Opel otevřel své pobočky v Japonsku, Číně a v řadě zemí Jižní Ameriky.
Aby stačil uspokojovat vysokou poptávku po osobních automobilech musel Opel v tomto období postupně snižoval výrobu jízdních kol. Nakonec v roce 1937 Opel celou výrobu jízdních kol prodal firmě NSU. Do té doby Opel dohromady vyrobil asi 2,6 milionů bicyklů.
Poválečné úspěchy: 1946 -1990
Rychlé zotavení
První poválečný Opel – 1,5tunový nákladní vůz Opel Blitz – vyjel z továrny už v roce 1946. O rok později, v roce 1947, došlo k obnovení i výroby osobních vozů. Prvním osobním automobilem byl modernizovaný předválečný model Opel Olympia.
Od roku 1950 se rüsselsheimská továrna kompletně modernizovala a už o tři roky později se roční výroby opět dostala přes hranici 100 000 automobilů.
V roce 1956 Opel prodal 207 010 automobilů, což mu zajistilo tržní podíl 17,6 %. V tomto roce Opel také oslavil výrobu dvoumiliontého automobilu. Tímto jubilantem se stal model Opel Kapitän se zlatým vykládáním karoserie, který se stal vděčným a ceněným exponátem mnoha automobilových výstav a veletrhů.
Výzvy 60. a 70. let
V roce 1962, kdy společnost Opel slavila sté výročí svého založení, byl otevřen nový závod v Bochumi. Nový Opel Kadett, který začal sjíždět z montážní linky této továrny, byl uvedený sloganem: „Nový vůz z nové továrny.“
Opel chtěl podchytit i rostoucí skupinu zákazníků, kteří žádali atraktivní, sportovní modely. V polovině šedesátých let proto Opel vyvinul výrazné kupé GT, které podpořilo image Opelu jako dynamické a stále rostoucí firmy.
Rok 1972 byl dalším z rekordních milníků: S tržním podílem 20,4 % se Opel opět stal největším výrobcem automobilů v Německu.
První ropná krize a měnící se požadavky zákazníků uspíšily na sklonku sedmdesátých let rozhodnutí vedení automobilky Opel připravit zcela nové modely, které by lépe vyhovovaly nárokům nadcházejícího desetiletí.
Zákazníci si žádali moderní výkonný vůz, který by však měl zároveň velmi nízkou spotřebu. Odpovědí Opelu na tyto požadavky byl model Rekord E s aerodynamickou karoserií, který si rychle získal mimořádnou popularitu veřejnosti.
Opel se chystal dále zvýšit výrobu svých automobilů v Evropě, a proto v roce 1982 otevřel pobočný závod ve španělské Zaragoze. Ve Španělsku se začaly vyrábět kompaktní Corsy, které se záhy staly nejprodávanějšími vozy svého segmentu.
Dvacetimiliontý opel
O rok později se v mateřském závodě v Rüsselsheimu slavilo: Z výrobní linky sjel nablýskaný Opel Senator, který se stal už dvacetimiliontým Opelem, vyrobeným od roku 1899.
Stejně, jako už před časem úspora paliva, dostávaly se v polovině osmdesátých let do popřední také ekologické požadavky. A Opel dokázal opět skvěle reagovat.
Opel se stal první německou automobilkou, která pro celou svojí modelovou škálu nabízela katalyzátory výfukových plynů. A v dubnu 1989 se Opel stal prvním výrobcem automobilů v Evropě, který začal katalyzátory montovat do svých modelů jako součást standardní výbavy.
Do příštího století: Od roku 1990 do budoucnosti
Důraz na ochranu životního prostředí
V dnešní době zůstává snižování spotřeby paliva a neustálá redukce množství škodlivin ve výfukových plynech stále jedním z nejdůležitějších ekologických úkolů společnosti Opel.
Průměrná spotřeba automobilů Opel se snížila od roku 1978 o 28 procent, až na hodnotu 7,03 l/100 km. A v příštím období hodlá Opel stlačit spotřebu paliva svých modelů o dalších 25 procent.
Významným milníkem na cestě za co nejnižší spotřebou jsou moderní čtyřventilové motory řady ECOTEC, mezi které patří také výkonné vznětové motory s přeplňováním a přímým vstřikováním paliva do válců. Velkou popularitu si získal také zážehový tříválec ECOTEC, připravený pro model Corsa.
Bezpečnost především
Vedle neustálé snahy konstruktérů automobilů Opel co nejméně zatěžovat novými modely životní prostředí je dalším mimořádně důležitým momentem cesta k co nejvyšší bezpečnosti těchto modelů.
Opel je průkopníkem i na tomto poli. V roce 1991 vystřídala populární model Kadett moderní Astra, která byla vybavená špičkovými bezpečnostními prvky, jako např. boční výztuhy karoserie, kostra sedadel, zabraňující nebezpečnému podklouznutí nebo předpínače bezpečnostních pásů.
Od roku 1995 jsou všechny modely Opel vybavované velkoobjemovými airbagy pro řidiče a jeho spolujezdce. V bezpečnostní výbavě nové Vectry se objevuje uložení pedálů PRS (Pedal Release System), které dokáže zabránit vážnému poranění nohou řidiče v případě čelního nárazu a nové hybridní airbagy.
Stálý tlak na bezpečnost automobilů Opel se projevil montáží velkoobjemových čelních airbagů i bočních airbagů, zabudovaných do boků předních opěradel, pyrotechnických předpínačů bezpečnostních pásů a mnoha dalších bezpečnostních prvků.
V letošním roce velkého jubilea nabízí Opel ucelenou řadu moderních vozů, jejichž technické parametry jim mohou konkurenti skutečně jenom závidět.
Budoucnost
Také do budoucna bude vývojové středisko ITDC v Rüsselsheimu připravovat ekonomické a ekologické modely s příkladnou bezpečnostní výbavou, které se budou vyrábět podle osvědčených výrobních systémů automobilky Opel, garantujících vysokou kvalitu i produktivitu.
Nové konstrukce a postupy dále zvýši konkurenceschopnost automobilů Opel, objeví se modely zcela nových tříd a kategorií, pracuje se např. na využití pohonu palivovými články.
Další vývoj dopravních navigačních a informačních služeb zvýši bezpečnost provozu a přispěje i ke snížení spotřeby paliva. Jízdy samotná pak bude samozřejmě mnohem bezpečnější a příjemnější, což ocení každý řidič.
| Kronika | |
| 1899 | Uzavřením kontraktu s konstruktérem Friedrichem Lutzmannem z Dessau začíná v Rüsselsheimu výroba automobilů. Prvním vyrobeným vozem je Opel Patent Motor Car, System Lutzmann. |
| 1901 | Smlouva s Francouzem Alexandrem Darracquem o licenční výrobě jeho vozu. Vzniká první motocykl Opel. |
| 1902 | Na první podvozky  Darracq je stavěna karoserie Opel a vozy jsou prodávány pod jménem Opel-Darracq. První model Opel vlastní konstrukce se objevuje na sklonku tohoto roku – jde o model 10/12 HP s nově vyvinutým dvouválcovým motorem. |
| 1903 | Opel začíná vyrábět první čtyřválcový model 20/22 HP. |
| 1906 | Otevření filiálky v Berlíně. Výroba automobilky Opel se dostává přes hranici 1000 vozů. |
| 1907 | Na závodech o Cenu císaře Opel získává trofej pro nejlep±í německý vůz. |
| 1909 |  Uvedením modelu Opel 4/8 HP, přezdívaného „Doktorwagen“ udělala automobilka Opel zásadní krok k přiblíµení automobilu nej±ir±í veřejnosti. |
| 1910 | Opel zavádí modulární systém výroby: Předem připravené karoserie je moµné kombinovat s různými podvozky a motory. |
| 1911 | Opel obsazuje dal±í sektor trhu: Společnost vyrábí první letecký motor, který je určený pro Eulerův dvojplo±ník. Rüsselsheimská společnost vyrábí také motorové pluhy pro velké zemědělské farmy. |
| 1912 | Výroba automobilů Opel se dostává přes hranici 10 000 vozů. Na základě zku±eností s obrovským poµárem v roce 1911 vyvíjejí konstruktéři společnosti Opel „Rüsselsheimské motorové poµární čerpadlo“. Zprvu slouµí pouze pro potřeby hasičského druµstva automobilky Opel, později se v±ak velmi úspě±ně prodává hasičským sborům různých měst. |
| 1913 | Opel připravuje pro nadcházející sportovní sezonu zcela nový závodní vůz se čtyřválcovým motorem o objemu 2 l, který je vybavený čtyřventilovou technikou a vačkovou hřídelí v hlavě válců. Ta je poháněná samostatnou vertikální hřídelí. |
| 1914 | Poznatky z uplynulé závodní sezony roku 1913 zúročuje Opel ve stavbě unikátního závodního a rekordního vozu. Jeho motor má objem 12,3 l, coµ z něj dělá historicky největ±í motor, který se kdy v Rüsselsheimu vyráběl. Automobilka Opel roste a stává se největ±ím německým výrobcem automobilů. Rozjíµdí se výroba úspě±ného modelu Opel 5/14 HP, přezdívaného „Püppchen“ – „Panenka“. |
| 1916 |  Opel začíná vyrábět první ±estiválcový model 18/50 HP, jehoµ motor má objem 4,7 l. |
| 1919 | Opel otevírá závodní a zku±ební dráhu jiµně od Rüsselsheimu. Komplex, který zahrnuje obvodovou oválnou dráhu s klopenými zatáčkami, je vůbec prvním testovacím okruhem v Německu. Teprve dlouho po něm vznikají slavné závodní okruhy, jako např. berlínský Avus nebo proslulý Nürburgring. |
| 1924 | Opel investuje milion zlatých marek do modernizace automobilové výroby a stává se prvním výrobcem automobilů v Německu, který začíná v sériové výrobě vyuµívat montáµní linku. Prvním modelem, vyráběným touto moderní metodou, se stává Opel 4/12 HP, známý spí±e pod přezdívkou „Laubfrosch“ – „Rosnička“. Vyvíjí se i sí» obchodníků s automobily Opel. Dealeři začínají pracovat podle standardizovaných servisních postupů a za odvedené práce si účtují předem stanovené pevné ceny. |
| 1926 | Díky revolučním výrobním metodám a vysoké poptávce můµe Opel sniµovat cenu modelu „Rosnička“ – z původních 4 500 marek cena klesla postupně na 2 980 marek a je±tě o něco později se dostala dokonce pod hranici 1 990 marek. Opel tímto způsobem opět ukázal, µe chce automobil přiblíµit co nej±ir±ím vrstvám obyvatel. |
| 1928 |  S trµním podílem 37,5 procenta je Opel největ±ím německým výrobcem automobilů. Během příprav na uzavření partnerství s firmou General Motors se Opel mění na akciovou společnost. V modelu Regent se poprvé objevuje osmiválcový motor Opel. Představuje se progresivní motocykl „Opel Motoclub“ s ocelovým lisovaným rámem. Fritz von Opel zahajuje svůj rekordní program s raketovými automobily RAK. První prototyp RAK 1 dokáµe zrychlit z 0 na 100 km/h za osm sekund. Krátce nato dosahuje Fritz von Opel na berlínském okruhu Avus nejvy±±í rychlosti 238 km/h. |
| 1929 | General Motors získává v Opelu vět±inový akciový podíl. Opel se stává prvním německým výrobcem, který otvírá poji±»ovací společnost a vlastní banku pro financování splátkových plateb. |
| 1931 |  General Motors získává zbývajících 20 procent akcií Opelu. Opel vyrábí nákladní automobil „Opel Blitz“ a stává se prvním výrobcem, který otvírá vlastní servisní ±kolicí středisko. |
| 1935 | Opel představuje model Olympia, první velkosériově vyráběný německý automobil s celokovovou samonosnou karoserií. Díky ní je nový vůz výrazně lehčí, bezpečněj±í, aerodynamičtěj±í. S modelem Olympia Opel uvedl do sériové výroby také nové výrobní metody, jako například „svatbu“, během které se při jediné montáµní operaci spojuje karoserie s kompletním podvozkem. V Brandenburgu se staví závod na výrobu nákladních automobilů s roční výrobní kapacitou 25 000 vozů Opel Blitz. Opel se stává prvním německým výrobcem automobilů, jehoµ výroba překračuje hranici 100 000 vozů ročně. |
| 1936 |  Objevuje se Opel Kadett první generace, který je také vybavený samonosnou celokovovou karoserií. S roční výrobou 120 293 vozů se Opel stává největ±ím producentem automobilů v Evropě. |
| 1937 |  Opel se plně soustředí pouze na výrobu automobilů a výrobu jízdních kol prodává firmě NSU – do této doby bylo vyrobeno na 2,6 milionu bicyklů. |
| 1939 |  Opel má pozici největ±ího a nejprogresivněj±ího výrobce automobilů v Evropě. Původně malá rodinná firma se nyní zaměstnává 25 374 pracovníků. |
| 1940 |  Opel se dostává přes rekordní hranici jednoho milionu vyrobených automobilů – jubilejním vozem se stává model Opel Kapitän. V říjnu tohoto roku je výroba osobních automobilů na základě nařízení vládnoucí nacistické strany zmraµena. Jako doplněk výroby nákladních automobilů Blitz (mezi kterými nechybějí verze s pohonem v±ech kol) se v Rüsselsheimu začínají vyrábět podvozky, kabiny a neprůstřelné letecké palivové nádrµe. |
| 1944 | Polovina rüsselsheimského závodu je zničena, také závod v Brandenburgu je téměř celý zničen. |
| 1945 | Veškeré výrobní zařízení modelu Kadett je rozmontováno a jako válečná reparace převezeno do Sovětského svazu. |
| 1946 |  Pouhých několik měsíců po skončené druhé světové války Opel obnovuje svoji výrobu. Z továrny vyjíµdí první poválečný Opel – 1,5tunový nákladní automobil Opel Blitz. |
| 1947 |  V následujícím roce se znovu rozjíµdí osobních automobilů, na trhu se objevuje modernizovaná verze předválečného modelu Opel Olympia. |
| 1950 | Obnova a rekonstrukce rüsselsheimského závodu je dokončena. |
| 1951 | Opel jako první německý výrobce otvírá zkušební dráhu přímo v areálu továrny v Rüsselsheimu. |
| 1953 |  Vyjíždí nový Opel Olympia Rekord, první model Opelu se samonosnou pontonovou karoserií bez dosud obvyklých vystupujících blatníků. Roční výroba Opelu se opět dostává přes hranici 100 000 vozů. |
| 1956 |  Z výrobní linky sjíµdí uµ dvoumiliontý automobil značky Opel. Rekordmanem se stává model Kapitän, který se pro tuto slavnostní příleµitost přizdobil pozlacenými doplňky. |
| 1962 |   V Bochumi se otvírá zcela nový závod určený pro výrobu nového modelu Opel Kadett. |
| 1966 | Dal±í výrobní rekord, tentokrát v závodě v Bochumi: Z výrobní linky sjíµdí miliontý Opel Kadett. Opel otvírá testovací středisko v Dudenhofenu a závod na výrobu komponentů v Kaiserslauternu. |
| 1968 |  Veřejnosti se představuje výrazný model Opel GT, uvedený velkou reklamou, jejímµ hlavním sloganem bylo: „Pouze létání je zábavněj±í.“ |
| 1971 | Výroba automobilů Opel se přehoupla přes magickou hranici deseti milionů vyrobených automobilů. Desetimiliontým Opelem se stal model Rekord Caravan. |
| 1972 | Opel je největ±ím německým výrobcem, jehoµ trµní podíl činí 20,4 procenta. Upravený Opel GT s novým vznětovým motorem ustavil na zku±ebním okruhu v Dudenhofenu dva světové a osmnáct národních rekordů. |
| 1979 | Opel uvádí model „Kadett D“, který se stává prvním Opelem s pohonem předních kol. |
| 1981 | Studie „Tech 1“ demonstruje zájem konstruktérů automobilky Opel o otázky aerodynamiky automobilů. Tato studie se díky svému koeficientu odporu vzduchu cx = 0,235 stává světovým rekordmanem. |
| 1982 | Opel připravuje výrobu nového Opelu Corsa ve ±panělské Zaragoze. Soutěµní jezdec Walter Röhrl se spolujezdcem Christianem Geistdörferem vyhrává na Asconě 400 Rally Monte Carlo a stává se celkovým vítězem světového soutěµního ±ampionátu. |
| 1983 |  Opel Senator vyrobený v rüsselsheimském závodě se stává uµ dvacetimiliontým automobilem značky Opel. |
| 1984 |  Představuje se model Kadett E. Se svým koeficientem odporu vzduchu cx = 0,30 se Kadett E stává nejaerodynamičtějším vozem své třídy na světě. |
| 1985 | Opel se stává prvním výrobcem automobilů v Německu, který do všech svých modelů nabízí katalyzátory. |
| 1989 | Opel se stává prvním výrobcem automobilů v Evropě, který všechny své modely standardně vybavuje katalyzátory. |
| 1990 | Opel je první automobilkou, která uvádí do praxe recyklační řetězec pro plastové součásti. |
| 1991 |  Opel Astra, nástupce modelu Kadett, je vybavená bezpečnostním systémem Opel, zahrnujícím např. boční výztuhy, sedadly, zabraňujícími podklouznutí osoby pod bezpečnostními pásy a předpínači bezpečnostním pásů. Poprvé se v nabídce Opelu objevuje vůz kategorie off-road – model Frontera, který se velmi rychle stává leaderem trhu. |
| 1992 | Opel otvírá moderní závod v Eisenachu, který pouµívá řadu převratných výrobních metod a organizačních schémat. Zku±enosti s novým systémem z Eisenachu jsou potom vyuµívány při rekonstrukcích nebo výstavbě nových závodů Opel po celém světě. |
| 1994 |  Třicetimiliontým vyrobeným Opelem se stává ±pičkový model Opel Omega MV6. |
| 1995 |  Opel se stává první německou automobilkou, která v±echny své modely vybavuje velkoobjemovými airbagy pro řidiče a jeho spolujezdce. Jako první na světě představuje Opel v novém modelu Vectra systém uchycení pedálů PRS (Pedal Release System) a hybridní airbagy. and front-seat passenger. |
| 1996 | Opel představuje svůj první velkoprostorový model Sintra.  Pod kapotou vozů Opel se ve světové premiéře objevují přeplňované vznětové motory s přímým vstřikováním a čtyřventilovou technikou. V Rüsselsheimu se rozbíhá výroba modelu Cadillac Catera, který technicky vychází z modelu Opel Omega. Manuel Reuter se s vozem Opel Calibra stává vítězem ±ampionátu cestovních vozů ITC. |
| 1997 | Na autosalonu v ®enevě Opel představuje futuristickou studii Signum. Do modelů Vectra a Omega je moµné objednávat navigační systémy. Na trhu se poprvé objevují tříválcové automobily evropského výrobce – jde o model Corsa, poháněný litrovým tříválcem se čtyřventilovou technikou. Na podzimním autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem si dobývá premiéru nová Astra a kompaktní velkoprostorová Zafira. Opel zahajuje svoji modelovou ofenzívu, jejímµ výsledkem je uvedení 26 nových modelů a verzí do roku 2001. V Essenu se představuje Opel Vectra i500. V nabídce lehkých uµitkových vozů Opel se objevuje model Arena. |
| 1998 |  Rozjíµdí se výroba nového Opelu Astra. Představuje se nový Opel Monterey, Frontera a čtyřdveřová Astra. Z výrobní linky v závodě v Rüsselsheimu vyjíµdí Opel Vectra výrobního čísla 1 000 000. |
| 1999 |
 Hvězdami stánku automobilky Opel na jarním autosalonu v Ženevě se stávají modely Speedster a Concept A. Sportovně laděný Speedster, který se hlásí k odkazu legendárního Opelu GT, je poháněný výkonným hliníkovým čtyřválcem o objemu 2,2 l. Concept A je vybavený motorem, který dokáµe spalovat jak benzin, tak stlačený plyn. Středem pozornosti je i modernizovaná Vectra s celou ±kálou moderních výkonných motorů. Opel Rekord C, 1.7 L, 1968  Opel Astra, model 1994 |