V domě mrtvého………. Lisa, Semir a Tom vyšli zadním vchodem domu do zahrady. Sešli po schodech, došli k dřevěnému altánku, kde se zastavili.
LISA: “ Matka se nemůžu pořád smířit s myšlenkou, že by se Phillip měl znovu oženit.“
TOM: “ Kdy jste viděla svého otce naposledy???“
LISA: “ Ve firmě. Ateliér máme ve městě. Otec je……Otec byl fakt dobrý architekt.“
SEMIR: “ Nevšimla jste si v poslední době něčeho neobvyklého???“
LISA: “ Ne, vůbec. Starala jsem o moji matku, už pár dní nevychází z domu. Kolem 11:00 jsem byla matce pro prášky.“
TOM: “ Ani dnes nebyla venku???“
LISA: “ Myslíte si, že to udělal ano??“
SEMIR: “ Vyšetřujeme tu vraždu.“
LISA: “ Mamka by neublížila ani mouše.“
TOM: “ Takže asi tak do 11:30 jste byla pryč – v lékárně??“
SEMIR: “ Jak dlouho jste tam byla??“
LISA: “ Asi tak 15 nim. A, co jeho přítelkyně??? Prý zmizela???“
SEMIR: “ Ano, ale ona ho nezavraždila. Je v vážném ohrožení života.“
LISA: “ To mi líto. Doufám, že ji najdete v pořádku a brzy.“
TOM: “ Neměl váš problémy se svými obchodními partnery???“
LISA: “ Nevim jestli si na ně stěžoval, ale adresář firem je v naší kanceláři v centru.“
Semir si všimnul černého mercedesu, který zastavil před domem. Semir dloubl do Toma. Rychle se rozloučili s Lisou a šli zadním východem ze zahrady, aby je neviděl Schulte.
Šéfka pořád myslela na ty nejhezčí chvíle s Phillipem, když jí Phillip předával letenky do Paříže. Cítila jak se jí zařezávají platové pásky do zápěstí, také cítila tekoucí krev ze zápěstí, která jí tekla na prsty.
V kanceláři v centru Kolína………. Semir s Tomem navštívili sekretářku Susannou Schmittovou. Celá kancelář byla vyzdobena starožitným nábytkem. Susanna Schmittová už byla starší paní, když se dozvěděla, že Phillip Klain je mrtvý tak se z očí valili slzy, které si neustále utírala kapesníkem.
SEMIR: “ Měl váš šéf problémy s obchodními partnery???“
SEKRETÁŘKA: “ Vůbec žádné. Všichni ho měli rádi.“
TOM: “ Můžeme vidět poslední zakázky??“
SEKRETÁŘKA: “ Ale jistě.“
Předala jim elektronický diář. Tom se v něm hrabal a Semir se mu díval pod prsty.
TOM: “ Volat Gabrielu. Kdo je Gabriela??“
SEKRETÁŘKA: “ To je bývalá kamarádka našeho šéfa.“
SEMIR: “ Jak to víte???“
SEKRETÁŘKA: “ Zařizovala jsem mu všechny jeho schůzky a termíny.“
SEMIR: “ I ty soukromé???“
SEKRETÁŘKA: “ Ano.“
TOM: “ A, co schůzky s Annou Engelhardtovou??“
SEKRETÁŘKA: “ O těchto schůzkách nic nevim.“
SEMIR: “ Opravdu???“
SEKRETÁŘKA: “ Opravdu jsme je nezařizovala. Proč se ptáte??“
SEMIR: “ Možná, že jste mohla žárlit.“
SEKRETÁŘKA: “ Byla jsem jenom a jenom jeho sekretářka.“
TOM: “ Kde jste byla kolem 12:00 a 13:30??“
SEKRETÁŘKA: “ Byla jsem zde do 11:30 a pak jsem šla oběd, kolem 13:30 jsem se vrátila do kanceláře.“
TOM: “ máte svědky??“
SEKRETÁŘKA: “ Ne.“
Semir a Tom odešli z kanceláře a bavili se o sekretářce.
SEMIR: “ Na zatčení to nestačí. Nemá žádné alibi. Určitě to táhla sním.“
TOM: “ To mě taky napadlo.“
V úkrytu………. Šéfka pořád myslela na Phillipa. Najednou se v místnosti objevila žena – Lisa Klainová. Šéfka ji hned poznala. Bavili se o tom, že šéfka ublížila Lisině matce a jí taky. Lisina matka nevěděla, že šéfka a Phillip chtějí odjet do Francie. Lisa měla v hlavě připravený plán, co chce udělat se šéfkou. Šéfka ji pořád rozmlouvala, že to nemá smysl a že ji kolegové brzy najdou. Lisa k šéfčině hlavě dala zbraň. Šéfka čekala na výstřel, ale Lisa spoušť nestiskla a tak nechala šéfku žít.
V bytě šéfky………. Semir a Tom v bytě šéfky chovali potichu a po bytě se pohybovali opatrně.
SEMIR: “ Musím najít její zbraň.“
TOM: “ to doufám, že ten blb Schulte bude věřit, že je šéfka je vina.“
Stáli v obýváku a rozhlíželi, kde začnou. V šéfčině bytě byli poprvé. Šéfka bydlela v malém bytě 2+1. Semir procházel knihovnu, ale tak opatrně, aby všechny věci zůstali na svém místě. Tom se chystal podívat na šéfčin laptop, ale Semir něco našel.
SEMIR: “ Tome!!!!“
TOM: “ Co máš???“
SEMIR: “ Šéfka by si nikdy nevzala zbraň bez pouzdra.“
TOM: “ vypadá to, že šéfka nebyla doma.“
SEMIR: “ Do práce ji přivezl Phillip Klain.“
Tom zasedl k laptopu v kuchyni a zapl ho. Objevil se malý rámeček, že se musí zadat heslo. Po chvilce přišel Semir.
TOM: “ Nevíš heslo??“
SEMIR: “ Ne, ale Andrea.“
Semir volal Andree.
ANDREA: “ Dálniční……“
SEMIR: “ Ahoj miláčku, potřebuje heslo do šéfčina počítače.“
ANDREA: “ Mělo by to být „finca“ psané s cé.“
SEMIR: “ S cé??“
ANDREA: “ A s cé.“
Semir se otočil na Toma.
SEMIR: “ Zkus finca s cé.“
ANDREA: “ Dávejte si pozor na Schluteho. Bude mít k vám namířeno.“
SEMIR: “ Až přijede mi už budeme pryč.“
ANDREA: “ Pro jistotu si dávejte pozor.“
SEMIR: “ Dík za varování. Ahoj.“
ANDREA: “ Ahoj.“
Tom mezitím zadal heslo do počítače a dostal se do něho – heslo bylo správné. Přišla zpráva a tom ji hned otevřel. Byl to email od Phillipa Klaina z jeho kanceláře a také ho Phillip vůbec nepsal. Tom četl nahlas.
TOM: “ Milá Anno, moc mě mrzí, ale byla to chyba. Bude lepší, když se nějaký čas neuvidíme. Doufám, že mě chápeš…..- Todle přece nedává smysl. Půl hodiny než ji pozve do Paříže, pošle šéfce mejl na rozloučenou.“
SEMIR: “ Ten mejl je odeslaný od něho, ale tohle by nenapsal.“
TOM: “ pro jistotu to vytisknu.“
SEMIR: “ Tak naše sekretářka by se nám měla přiznat, že to psala ona, protože má přístup k jeho počítači.“
Tom mezitím tiskl email. Najednou se ozvali brzdy u ulice. Před domem zastavila 2 auta. Schulte dal pokyn 2 policistům, aby hlídali vchod do domu. A další 2 šli svým do bytu. Semir je zahlídl z okna.
SEMIR: “ Musíme rychle pryč.“
TOM: “ proč??“
SEMIR: “ Je Schulte.“
TOM: “ sakra. Ta tiskárna tiskne pomalu.“
Tiskárna tiskla pomalu a byla stará. Semir s Tomem hypnotizovali tiskárnu, aby si pospíšila. Když papír konečně vylezl, Semir hledal únikovou cestu – z ložnice a odtud z balkonu vzhůru na požární žebřík, po něm dolů, na kontejner s odpadky, vzhůru na střechy garáží, odtud na sousední dvorek.
Schulte vstoupil do bytu Anny Engelhardtové a rozdal úkoly 2 policistům. Najednou se ozvali hlasy zvenčí. Jeden z policistů volal na Semira a Toma.
Semir s Tomem vyběhli na ulici, Tom chtěl nasednout do BMW.
SEMIR: “ Jsi blázen do BMW né. To chce něco nenápadního.“
SEMIR: “ Jsi blázen do BMW né. To chce něco nenápadního.“
Oba dva zahlídli jedno malé auto – modrý smart. Tom nasedl na místo řidiče. Schultemu se ztrácel v kolínských uličkách., protože Schulte musel objel celý domovní blog.
Malý smart není jako Semirovo BMW nebo Tomův mercedes tak rychlé, ale ujíždělo 2 autům.
SEMIR: “ Mohl by nám pomoct Tina s Bonrátem.“
TOM: “ Ti budou někde v centru města.“
Semir volal Tině.
SEMIR: “ Tino, teď dávej bacha. potřebujeme pomoct. Honí nás Schulte. Sedíme v modrým smartu….Co???…….To ti vysvětlím později. Odřízneme mu cestu. Jedeme po směrem k Hahnenstrase.“
Tina to dala vědět Bonrátovi přes vysílačku a tak se spolu domlouvali. Schulte se jich držel jako klíště. Semir se ozval Tině, že jsou na místě. Semir a Tom ztráceli naději. Tina s Bonrátem sešlápli pedály na podlahu, ale každý z jiné ulice a jeli naproti sobě. Když se jim asi 5 metrů před kapotami mihl modrý smart, Tina s Bonrátem duply na brzdy, ale do sebe nenarazili. Schulte se málem rozmázl o přední sklo, protože jeho zkušení řidič rychle dupl na brzdy. Auto se zastavilo těsně před vínovou Octavií a Porschem.
Další 2 auta neměli takové štěstí. Jeden skončil maskou v podejně zeleniny, druhý motorem pod korbou náklaďáku, co vezl brambory. Sypali se na policejní auto.
Schulte vylezl z auta. Byl dost naštvaný. Tina s Bonrátem vystoupili ze svých aut a stáli vedle sebe.
SCHULTE: “ To bude mít ještě dohru!!!!“
Tina přišla k němu.
TINA: “ To jo, ale pro vás. Vysoká rychlost na pěší zóně, a ještě ke všemu bez majáčku, kolego Schulte.“
Schulte dal znamení svému řidiči, že jedou pryč. Auto odjelo. Tina s Bonrátem si pláci.
BONRÁT: “ Tak na todle Schulte nezapomene.“
TINA: “ Taky si myslim. Akorát budeme mít menší problém.“
BONRÁT: “ On se nějak vyřeší.“
V úkrytu…………. Lisa položila před Annu Engelhardtovou pár prázdných papírů s tvrdými deskami a tužkou. Šéfka si pomyslela, co zase chystá Lisa. Šéfka se musela hodně mluvit s Lisou, aby neměla v hlavě kulku. Neustále se spolu bavili o Phillipovi. Lisa vzala šéfce její služební zbraň, když šéfka nebyla doma. Lisa neměla v lásce šéfku, protože jí zkazila celý život a mamince také, šéfka se neměla vůbec seznámit s Phillipem Klainem.
V kanceláři v centru Kolína……. Tom se Semirem vtrhli do kanceláře. Tom držel v ruce email.
TOM: “ Mohla by jste nám něco vysvětli??“
SEKRETÁŘKA: “ Co by to mělo být??“
Tom ji předal email Susanně Schmittové a přečetla si ho.
SEMIR: “ Ty by jsme chtěli slyšet my od vás.“
SEKRETÁŘKA: “ S tím nemám nic společnýho…… kdysi jsem měla poměr s Phillipem Klainem. Jeho žena to zjistil. Ale u Anny Engelhartdové tomu bylo jinak. On byl volný.“
TOM: “ Kdo má přístup k jeho počítači??ů
SEKRETÁŘKA: “ Jenom jeho žena Sandra a Lisa.“
SEMIR: “ Ten email byl odeslán ve 12:00 z Klainovi kanceláře a to už byli Sandra a Lisa byli doma.“
SEKRETÁŘKA: “ Ale já jsem od 11:30 už nebyla v kanceláři.“
TOM: “ Může vám to někdo dosvědčit??“
SEKRETÁŘKA: “ Ano. Byla tu uklízečka.“
…………….POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ……………….