Propuštění……. Tohoto dne propustili z kolínského vězení Karla Webera. Weber seděl za obchodování s bílím masem. Převážel do Německa mladé dívky z Ukrajiny a Rumunska na prostituci. Dívkám bylo řečeno, že vydělají plno peněz ve firmách a že v pozdějším čase můžou přivést svoji rodinu do Německa. Budou bydlet v pěkných bytech blízko firem.
Za mříže dostali Semir a Tom před několika lety než k dálniční policii nastoupila Tina. Weber ty celé roky za mřížemi kolínského vězení přemýšlel jak se pomstí Semirovi a Tomovi.
S Weberem propustili i jeho společníka a pravou ruku Martina Fischera. Ten m pomáhal s přepravou dívek do Německa.
Pár dní po propuštění……. Weber se usídlil v jedné velké vile na okraji Düsseldorfu. Vila vypadala jako honosný zámek. Všude byla velká benátská zrcadla, dřevěné obložení, vycpaná zvířátka, různé sochy, velké místnosti, pěkné vyřezávané skříně, mohutné honosné schodiště. U schodiště stáli 2 vycpaní medvědi, plno koberečků ze zvířecích kůží i s hlavami.
Karl Weber seděl ve své velké kanceláři. Do pracovny přišel jeho společník Michal Fischer.
MICHAL: “ Můžu tě vyrušit???“
KARL: “ Ale, ano. Jestli máš něco zajímavýho.“
MICHAL: “ Mám zajímavé informace o dálniční policii.“
KARL: “ Tak to mě zajímá.“
MICHAL: “ K dálniční policii přišla nová posila z Itálie. Jmenuje se Tina Berghammerová.“
KARL: “ Takže nová tvář. Moc zajímavé.“
MICHAL: “ Ještě tu novinka.“
KARL: “ To mě bude velice zajímat.“
MICHAL: “ Tin Berghammerová je manželka Toma Kranicha. Ta jejich sektářka je provdaná za Semira Gerkhana.“
KARL: “ To jsou mi novinky. Máš nějaké informace o té Berghammerové. Znám ji z toho případu.“
MICHAL: “ Narodila v Miláně. Tam vystudovala policejní školu. Hned po škole nastoupila u tamní kriminálce. Tam dlouho moc zůstala a měla problémy svým šéfem. Odešla ke kriminálce do Kolína nad Rýnem. Kriminálku pak zrušili a tak přestoupila k dálniční policii, protože kriminálka a dálniční policie vyšetřovala spolu případ.“
KARL: “ Ta Berghammerová se mi líbí. Máš její fotku???“
MICHAL: “ Mám.“
Karl vyndal ze šuplíku svého psacího stolu fotky Semira, Toma, Hota, Bonráta, Andrey a šéfky. K těmto fotkám dal Michal fotku Tiny.
KARL: “ Je moc hezká ta Berghammerová. I před těmi lety byla taky.“
MICHAL: “ Ještě ty jsi měl vědět jednu věc.“
KARL: “ Jakou???“
MICHAL: “ Kranich a Gerkhan mají 2 děti.“
Bylo chvilku ticho.
MICHAL: “ Nad čím přemýšlíš??? Ty chceš něco udělat těm dětem???“
KARL: “ Jak jsou staří???“
MICHAL: “ Kranichovi kluci jsou od sebe 5 let, děti Gerkhana jsou moc malé.“
KARL: “ S dětmi nic dělat nebudeme, ale musím se nějak Kranichovi a Gerkhanovi pomstít.“
Prodloužený víkend……. Tom, Tina, Semir a Andrea si udělali společnou dovolenou. Na dovolené byli bez dětí. Bydleli ve srubovém domku.
Tom se Semirem byli ve městě něco nakoupit k jídlu. Tina s Andreou byli doma. Užívali si ticha, Andrea seděla na terasa v zahradní židli a Tina byla v kuchyni. Tina už měla na mířeno ven za Andreou a uviděla ležet Andreu na podlaze ve srubu. Tina k ním přišla a pokoušela se jí probudit, ale marně.
TINA: “ Andreo,……. Andreo,……“
Za Tinini zády stál Martin a držel v ruce kapesník s chloroformem. Martin přiložil Tině na obličej kapesník a hned Tina ležela na zemi. Martina Weber je odnesli do auta a odvezli do staré haly.
Asi po půl hodině se vrátili Semir a Tom, přišli do prázdného srubu, kde bylo úplné ticho. Oba dva prohledali celý srub, nikde nikdo. Semir byl na terase.
SEMIR: “ Tome,………“
Tom přišel za Semirem na terasu. Na stole byl lístek s pozdraven: “ Už se těším až vás zase uvidím. K. W.“ Ten lístek byl připíchli nožem. Před tímto nožem ležel Andrein mobil.
SEMIR: “ Napadla mě jedna věc.“
TOM: “ Jaká Shrlocku Holmesi.“
SEMIR: “ To by přeci Tina s Andreou nenapsaly – to je za prví a …….“
TOM: “ Za druhý???“
SEMIR: “ Přece kdyby někam šli tak by si sebou vzali mobil.“
TOM: “ A ještě něco.“
SEMIR: “ A to je, co můj milí Watsone.“
TOM: “ Kdyby někam šli tak by uklidili ty věci domů.“
SEMIR: “ No výborně Watsone. Kde Tinin mobil???“
TOM: „Je na nabíječce.“
SEMIR: “ Napadla mě jedna věc.“
TOM: “ Jaké Holmesi.“
SEMIR: “ Někdo unesl Tinu a Andreu.“
TOM: “ Kdo to by mohl být.“
SEMIR: “ Ale ten rukopis mi je známí, jako kdybych jsem ho už někde viděl.“
Semirovi zvoní mobil.
TOM: “ Kdo je to???“
SEMIR: “ Šéfka.“
TOM: “ Co může chtít???“
SEMIR: “ Nevim.“
Semir to vzal šéfce.
SEMIR: “ …..Kdo, že je venku???“……. Už se stalo. Tina s Andreou se propadli do země….šéfka bude stačit, že přijedeme zítra???“…..Dobře…….3éfka, radši si dávejte pozor…..Naschle.“
Semir zavěsil.
TOM: “ Co se děje????“
SEMIR: “ před několika dny propustili z vězení Karla Webera.“
TOM: “ Co??? Ten dopis psal on.“
SEMIR: “ Šéfka chce, aby jeli do Kolína. Ještě nám k tomu řekne.“
Druhý den……. Ráno Semir a Tom se sbalili věci a jeli zpátky do Kolína. Odpoledne se stavili u šéfky na služebně.
SEMIR: “ Máte nějaké informace???“
ŠÉFKA: “ Webera propustili asi tak 14 dny.“
TOM: “ To propustili i jeho společníka???“
ŠÉFKA: “ Ano.“
SEMIR: “ Budeme doufat, že se Tině a Andree nic nestane.“
Ve staré hale……. Tina s Andreou leželi na velké žíněnce. Tina se pomalu probouzela. Tina probouzela Andreu.
TINA: “ Andreo,……. Andreo,……“
ANDREA: “ Něco se děje????“
Do místnosti přišel Karl Weber a Michal Fischer.
ANDREA: “ Weber.“
KARL: “ Naše dálniční princezna si vzpomněla.“
TINA: “ Ale vy máte ještě sedět.“
KARL: “ to je dobrá otázka. Velice rád vás obě vidím. Jsem rád, že si mě pamatujete.“
TINA: “ Co po nás vlastně chcete???“
KARL: “ Nechte se překvapit. Přijdu jsem ještě jednou.“
Karl s Michalem odešli.
ANDREA: “ Odkud znáš Webera???“
TINA: “ Z jednoho případu. A ty???“
ANDREA: “ já taky.“
TINA: “ Co po nás chce???“
ANDREA: “ Nech se překvapit.“
Karl Weber se nějak musel ozval Tomovi a Semirovi, že má Tinu a Andreu, že jim nic není. Weber poslal obálku poštou a adresát byla dálniční policie. V obálce byli rozstříhané 2 obrázky – haly, Tina s Andreou.
Na služebně……. Semir a Tom dávali dohromady obrázky.
TOM: “ Že by byli v týdle hale???“
SEMIR: “ Možný je všechno. Znáš Webera.“
V hale……
KARL: “ Hrozně mě zaujal váš životopis.“
TINA: “ Mám ohromnou radost.“
KARL: “ Líbí se jak je pěkně rozvětvený a zajímavý. Hrozně se dobře čte jako knížka.“
TINA: “ Můžu se telata.“
KARL: “ A na, co???“
TINA: “ Proč musím hrát hlavní postavu vašeho plánu.“
KARL: “ Paní komisařka pochopila.“
TINA: “ Tak propusťte mojí kamarádku.“
ANDREA: “ mám úplně stejný nápad.“
KARL: “ Tak já si vás vypůjčím. Jen pojďte paní komisařsko Kranichová.“
Tina a Andrea se na sebe podívali. Tina a Karl zašli do jeho pracovny ve staré hale.
TINA: “ Co chcete se mnou dělat???“
KARL: “ Chtěl bych s vámi pomluvit.“
TINA: “ O mě??? Proč????“
KARL: “ Jen tak pořád si čtu váš životopis.“
TINA: “ Tak, co chcete??? Abych zabila svoji kamarádku, jak vy vašeho bratra a moje kolegu???“
KARL: “ Vy jste si vzpomněla, co se stalo??? Chci něco jiného.“
TINA: “ A, co???? Na to se nedá zapomenout.“
Na služebně……. Semir a Tom se bavili, co má vlastně Weber zalubem. Do jejich kanceláře přišel Bonrát.
TOM: “ Doufám, že máš nějaké dobré zprávy.“
BONRÁT: “ Dalo by se říct, že ano.“
Předal jim obálku, která právě přišla na služebnu.
SEMIR: “ Zavolej šéfku.“
Bonrát odešel pro šéfku. Semir rozbalil obálku a předal ji dopis.
TOM: “ To je Tinino písmo.“
Šéfka ten dopis přečetla nahlas.
V dopise stálo: “ 23.8. ve staré hale v
V dopise stálo: “ 23.8. ve staré hale v
Kolíně-sever ve 14:00. Už se na vás těším. K.W.“
ŠÉFKA: “ Budete muset tam jít. Státní návladní by to měla vědět, že vám ozval Weber.“
Šéfka odešla do své kanceláře.
TOM: “ A jaký jsou ty další informace???“
BONRÁT: “ Někdo se zajímal o Tinu.“
SEMIR: “ A, co přesně???“
BONRÁT: “ Hlavně někdo potřeboval informace o jednom případu, na kterém dělala Tina a 2 její kolegové.“
SEMIR: “ Jakej???“
BONRÁT: “ V tom případu figuruje Weberův mladší bratr. Jeho bratr zemřel na předávkování drogami. Ten případ vyšetřovali jeden kolega z bývalé kriminálky a Tina s jejím kolegou. Tinin kolega zemřel na předávkování kokainem.“
TOM: “ takže se bude chtít pomstít hlavně Tině a nám.“
SEMIR: “ Ale proč by do toho zatahoval i Andreu.“
TOM: “ Napadla mě jedna věc???“
SEMIR: “ Jaká???“
TOM: “ Jestli Weber se bude chtít pomstít, jako zabili jeho bratra…..“
BONRÁT: “ Ty myslíš, že Weber se chystá Tinu a Andreu předávkovat drogami???“
TOM: “ To jsem měl na mysli.“
SEMIR: “ Nechci, aby to nebyla pravda.“
TOM: “ Kdy se ten případ stal???“
BONRÁT: “ Před několika lety. Teď se podržte.“
SEMIR: “ Proč???“
BONRÁT: “ Tina a jeden kolegova našli mrtvého jejich kolegu a mladšího bratra. Byli předávkovaní drogami.“
SEMIR: “ Z toho vyplývá…..“
SEMIR, TOM: “ Tina zná Webera.“
BONRÁT: “ Jak to, že není napsáno v případu, když šla po tom stejném pachateli.“
TOM: “ Proč jsme se neseznámili s Tinou před lety.“
SEMIR: “ To nevim. Pracovali v utajení????“
BONRÁT: “ Ale Tina hned odjela zpátky do Milána.“
SEMIR: “ Jen tu vypomáhala.“
TOM: “ Možná, že Weber chvíli působil v Miláně…..“
SEMIR: “ A pak odjel do Německa.“
Tom se Semirem vyrazili na cestu do haly.
Weber a Fischer si připravovali na akci. Tina s Andreou byli v malé budově vedle hali, spoutány provazy. Seděli k sobě zády a seděli u uprostřed benzínového kruhu. Tina s Andreou byli omámeny slabou dávkou kokainu, který měl za úkol, aby to vypadalo, že je někdo předávkoval kokainem a zapálil budovy, aby smetl stopy. Tina s Andreou budou v pořádku. Weber jim dal ještě jednu dávku. Když Weber a Fischer vyšli ven z malé budovy, tak budou podpálili. Oheň se pomalu dostával do budovy.
Tom se Semirem dorazili ke staré továrně. Vešli dovnitř. Zpoza rohu jednoho sloupu se začali objevovat kulky a mířili na Semira a Toma. Tom se Semirem začali po sloupu střílet a ukryli se do bezpečí. Weber vyšel zpoza sloupu a, ale přestal střílet a utíkal pryč. Semir a Tom šli za ním. Weber a Fischer nasedli do auta a ujížděli pryč. Semir a tom stále stříleli, Tom střílel po modrých sudech, které stály před ujíždějícím autem. Weber se vyhýbal překážkám na cestě. Ze sudů vytékal benzín, Semir s Tomem to potřebovali nějak zapálit, a ještě více stříleli po sudech, aby vznikla jiskra. Jedna jiskra přeskočila na Weberovo auto, skončili v plamenech a vybouchlo.
Semir a Tom se vydali hledat Tinu s Andreou. Uviděli hořící budovu, hned k ní běželi.
SEMIR: “ Jak se tam dostaneme???“
TOM: “ Snad na něco přijdeme.“
Oheň pomalu ustupoval a ztrácel sílu.
TOM: “ Oheň ztrácí sílu.“
Semir s Tomem vešli do budovy a chodili opatrně mezi ohněm, aby na ně nenapadali hořící trámy ze stropu. Volali Tinino a Andreino jméno, ale nikdo se jim neozýval.
Vešli na poslední patro budovy. Vešli do kruhu, kde seděli Tina s Andreou, ale nebyli při vědomí.
TOM: “ Semire, podívej se!!!“
Tom ukazoval na dvě injekční stříkačky.
SEMIR: “ To nemyslí vážně.“
TOM: “ Máš nůž????“
SEMIR: “ Ne. Ty???“
TOM: “ Ne.“
SEMIR: “ Jak se odsud dostaneme???“
TOM: “ Nějak musíme.“
SEMIR: “ A jak???“
Tom vzal Tinu do svého náručí a šel s Tinou ven z budovy. Semir udělal to samé, co Tom.
Tom Tinu opřel přední kolo BMW a pokoušel se jí probudit. Tina se pomalu probouzela a nabírala vědomí. Chvilku viděla celé okolí rozmazaně a hrozně jí bolela hlava. Semir přinesl Andreu a opřel ji vedle Tiny.
TINA: “ Hrozně mě bolí hlava.“
ANDREA: “ Co je to děje???? Úplně se mi motá hlava.“
Andrea se také probudila.
Semir zavolal posili ze služebny, sanitku a hasiče.
Tina s Andreou ten den se pěkně prospali a druhý den si skoro nic nepamatovali.
Konec!!!
Autorka: Tina11