Co se nachází uvnitř: zlatá skříňka s ostatky Tří králů
Výška věží: 157 metrů
Začátek výstavy: 1248
Stavila se 632 let
A patří mezi nejslavnější německé příklady vrcholné gotiky
Kde ji najdete: Nachází se přímo u hlavního nádraží,najdete ji snadno-je dobře viditelná a navíc je to znak Kolína
Zakladatel katedrály, arcibiskup Konrad von Hochstaden chtěl vytvořit působivé architektonické církevní dílo, které by bylo zároveň i důstojným místem pro uložení jedné z nejvýznamnějších relikvií středověku – skříňky s ostatky Tří králů. Kosti Tří králů získal v roce 1164 arcibiskup a říšský kancléř Rainhald von Dassel při válečné výpravě do Milána. Jejich uložení v Kolíně zvýšilo politický a duchovní význam města – pro křesťanské poutníky dokonce na stejné úrovni jako Řím a Santiago de Compostela.
Stavba napříč staletími
Do roku 1322 byla postavena chrámová loď, od roku 1300 se pracovalo na fasádě. V roce 1400 byla jižní věž dokončena do výška druhého poschodí a mezi lety 1437 a 1449 zda byly umístěny zvony. Do roku 1560 dokončeny chrámové lodě. Poté se práce na stavbě přerušily. Důvod: nedostatek peněz i nové společenské ovzduší. Gotika se stala zatracovaným slohem, souviselo to s Góty, barbarským kmenem řádícím v Evropě v době stěhování národů. Humanisté, jenž se obraceli k antické kultuře zničené právě barbarskými kmeny, považovali středověk a jeho stavby za dobu temna. Stejně smýšlelo i baroko a klasicismus. I přes provizorní dřevěnou střechu byl ale chrám po celá ta staletí přístupný věřícím.
Musela přijít až doba romantismu, aby mohla být stavba dokončena. Kolín nad Rýnem po mírových jednáních na Vídeňském kongresu v roce 1815 připadl Prusku, jehož panovníci podporovali myšlenku sjednocení Německa.
V roce 1841 obdržel pruský král Fridrich Vilém IV., protestantský panovník nad katolickým Porýní, petici kolínských občanů, jež požadovala povolení dostavby chrámu. Panovník spojil umělecké cítění s diplomatickým záměrem a prohlásil dostavbu za demonstraci míru mezi protestantským státem a katolickou církví. Ve stejném roce založili kolínští občané sdružení na podporu dostavby katedrály. Hlavním účelem byla sbírka finančních prostředků. Tento spolek funguje dodnes.
V roce 1863 byl dokončen vnitřní prostor katedrály, v roce 1880 skončily venkovní práce. Celkově přišla dostavba na 6,4 miliónů tolarů, třetinu poskytl Pruský stát, dvě třetiny získal měšťanský spolek z loterie.
V plné kráse ale kolínský dóm dlouho nezůstal. Za druhé světové války utrpěl velké škody. Až v roce 1956 byl znovu celý otevřen.
Dnes je památka, která byla v roce 1996 zapsána na seznam UNESCO, sice přístupná, ovšem kvůli své velikosti a stáří se prakticky neustále opravuje. Uvnitř dómu, kterým projde v sezóně až dvacet tisíc lidí denně, jsou skleněné vitráže, jež by dvakrát pokryly plochu podlahy, dubové lavice pro chór z roku 1310, kříž sv. Jiří z roku 970, oltář městských patronů od Stefana Lochnera z roku 1540 a hlavně ona skříňka s ostatky Tří králů – umělecké dílo zlatníka Nikolase von Verduna.
