Kniha povídek 6. díl Archivy - Cobra 11 - Die Autobahn Polizei"

Smrt ve formuli 4/4

5. 5. 2010 Tina11

0 komentářů

Na služebně…….

SEMIR: “ Objevila jsi něco??“

ANDREA: “ Španělští kolegové mi poslali jejich technickou zprávu. Španělští technici našli, že si někdo hrál s formulí. Trochu jim pomohl i Gruber. Ten přišel na to, že Schumanovi pohrál s brzdným systémem.“

TINA: “ Takže tu jde o jasnou pomstu, která se stala před několika lety. Gruber a Schuman nahlásili, že Kozlowski pašoval z Holandska kokain.“

SEMIR: “ Gruber to všechno řekl své přítelkyni Monice Mayerové a tak ji Kozlowski umlčel tím, že ji zabil.“

TINA: “ Teď musíme najít akorát Kozlowského.“

ANDREA: “ Koukala jsem se na spis Kozlowského, ale nic jsem tam nenašla nic zajímavého. Adresa, kterou má nahlášenou ve spisu, tak už neexistuje několik let. Tu celou řadu baráků už několika lety zbourali a místo toho postavili nové nákupní centrum.“

SEMIR:
A nemá třeba něco společného s někým z okruhu???“

ANDREA: “ Nic takového jsem nenašla, ale můžu se na to podívat.“

TINA: “ A co auto Moniky Mayerové??“

ANDREA: “ Stále nic.“ K nim přišli Hote a Bonrát.

HOTE: “ Půjdete se podívat na ty kazety??“

SEMIR: “ Co nám jiného zbývá.“ Tina, Semir, Hote a Bonrát odešli se podívat
na kazetu z benzínky do jedné velké místnosti, kde se našlo tělo mrtvé dívky Moniky Mayerové.
Na kazetě bylo jako přijelo černé BMW bez přední falešné před SPZ. Řidič v celém černém obleku vystoupil z BMW vyndala mrtvé tělo Moniky do zelené trávy ke křoví a rychle ujel.

SEMIR: “ Jedná, abychom vůbec nenašli.“

BONRÁT: “ Ale někde se musí ukrývat. Chová se jako profesionál.“

HOTE: “ Otázka je kde.“

TINA: “ Moniky auto se taky musí neprodleně najít. Z okruhu přeci by nešla pěšky.“

SEMIR: „Máme plno stop, ale toho hlavního nemáme.“

TINA: “ Takže Monika přespala na okruhu, protože do ranních hodin hráli poker. Monika s nimi nesnídala na okruhu a odjela někam…….“

HOTE: “ Ale kam.“

SEMIR: “ Jdeš na to dobře. Musíme najít, kam odjela a Kozlowski ji někde zabil.“

TINA: “ A nebo jiná teorie. Monika nebyla s nimi celý večer na okruhu a mohla odjet dřív, Kozlowski ji hlídal, zabil ji a pak ji dneska dopoledne odložil u benzínky.“

BONRÁT: “ Od kdy Tom hraje poker?“

TINA: “ Mě se neptej. Ani jsem o tom nevěděla. Nejdůležitější je pro nás, kdy přibližně Monika zemřela.“ Do místnosti přišla Andrea.

ANDREA: “ Volal patolog. Monika Mayerová zemřela mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní.“

SEMIR: “ Monika musela odejít dřív z okruhu a
někam jela.“

ANDREA: “ Monika měla svůj byt v centru města.“

HOTE: “ Že by jela takhle pozdě domů.“

TINA: “ Vždyť mohla spát na okruhu.“

ANDREA: “ A našlo se její auto. Právě před domem její bytu v centru města.“

TINA: “ Hote a Bonráte, jeďte se podívat do toho jejího bytu.“

SEMIR: “ Já pojedu s nimi.“

TINA: “ Pojedu se podívat na okruhu.“

SEMIR: “ To tě tam zase rádi uvidí.“

BONRÁT: “ Rozkaz, šéfová.“ Bonrát si převzal od Andrey adresu na malém lístku Moničina bytu. Semir, Hote a Bonrát se rozjeli do bytu a vzali si sebou několik kolegů sebou.

TINA: “ Nenašli jsi zatím žádnou stopu mezi Kozlowským a okruhem??“

ANDREA: “ Ne, ale pomaloučku na tom pracuji.“

Na okruhu……. Tom a Max si udělali malý závod ve formulích a jejich okruh má na to podmínky. Tom a Max si udělali 2 kola a najednou měl Max problémy s formulí, začalo se z ní kouřit a pak Maxova formule narazila do mantinelu z pneumatik. Formule byla celá zničení a vhodná akorát do šrotu. Tom hned zastavil u Maxovi nehody, sundal si z hlavy helmu, kterou odhodil do své formule a šel napomoct Maxovi, kterého vytáhl z formule. Po chvilce Maxova formule explodovala.

TOM: “ Maxi, dobrý??“

MAX: “ Ano……. Až se mi do ruky, který to udělal……. Ať si mě nepřeje.“

TOM: “ Maxi, nech to na policii.“

MAX: “ Už by toho lumpa mohla dostat za mříže.“ Po chvilce na místo nehody přišla Petra.

PETRA: “ Já se o něho postarám.“

TOM: “ Dobře. Já odvezu formuli…….“

PETRA: “ Zavolej pomoct.“

TOM: “ Jasně.“

Ve vínové Octavii……. Tina jela na okruh. Tině se ozvala vysílačka. Tina ji zvedla.

ANDREA: “ Mám nějaké informace ve spojitosti Kozlowského a okruhem.“

TINA: “ Tak o co jde.“

ANDREA: “ Max a Alex Wolfovi se zapletli do jednoho případu před několika lety, než Kozlowski šel za mříže za pašování drog z Holandska.“

TINA: “ A o co šlo v tom případu.“

ANDREA: “ Kozlowski se zná několik lety s bratry Wolfovými. Spolu se seznámili v Holandsku, když bratři Wolfovi byli na brigádě, kde pracovali jako zahradníci. Pomáhali se zasazováním nových tulipánů i jiných květin na novou sezónu. Už teď Kozlowski kšeftoval s kokainem do Německa.“

TINA: “ A jakou roli v tom hráli bratři Wolfovi.“

ANDREA: “ Bratři Wolfovi viděli, jak zabil jednoho člověka, protože se mu postavil do cesty.“

TINA: “ Jak to, že Kozlowski neseděl v base???“

ANDREA: “ Bratři Wolfovi museli vypovídat křivě a tuto vraždu hodili na jiného drogového bose.“

TINA: “ Případ se nám pěkně vybarvuje. Pokusím se informovat Toma.“

ANDREA: “ Dobře. Informuji Semira a pošlu ho za tebou.“

TINA: “ Dobře.“ Tina zavěsila a zápětí na to zazvonil Tinin mobil. Tina ho zvedla v handsfree systému.

TOM: “ Tino, na okruhu se dějou divní věci. Teď málem zemřel Max ve formuli.“

TINA: “ Pokus nějak ohlídat bratry Wolfovi.“

TOM: “ A proč??“

TINA: “ Máme člověka, který může za ty všechny nehody.“

TOM: Se otočil a uviděl, jak Kozlowski chce zabít Alex v jeho kanceláři. „Obávám se, že dorazil na okruh. Pokusím se ho nějak zastavit.“

TINA: “ Během chvilky jsem u tebe.“

TOM: “ Tvoje pomoct tu bude velice vítána.“ Zavěsil. Tina zapla svůj modrý majáček za předním sklem a šlápla na plynový pedál. Zaběhl si pro zbraň do svého pokoje a pak zašel napomoct Alexovi. Alex a Harald Kozlowski se setkali ve velké hlavní budově. Alex a Harald měli menší výměnu názorů, co se stalo před několika lety v Holandsku. Oba dva uviděli jak Petra pomáhá Maxovi a jak jdou směrem k budově, kam přijede pomoct.

ALEX: “ Tak se ti něco nepodařilo. Zbavit se mého bratra, ale 3 lidí ano.“

KOZLOWSKI: “ Klidně mi bude stačit, když se zbavím aspoň tebe.“ Vystřelil po Alexovi, Tom skočil po Alexovi a shodil ho na zem. Alex dostal kulku do ramene. Kozlowski radši vypadnul pryč. Když vykouknul ven z budovy a tak ještě pár krát vystřelil po Petře a Maxovi. Ale ti se raději schovali za nejbližší auto na parkovišti.

ALEX: “ Kde ses tu zval?“

TOM: “ To je na delší povídání. Ale teď musím běžet.“ Vyběhl za Haraldem.
Harald pár krát vystřelil po Tomovi, Harald nasedl do jednoho auta na parkovišti. Harald vyjel na hlavní silnici, odkud právě přijela vínová Octavia. Tom rychle vyběhl po železných schodech
na horní parkoviště, kde už čekala vínová Octavia.

TINA: “ Černý pasažéry neberu.“

TOM: “ Ale mě by jsi vzala vždycky.“

TINA: “ A to máš pravdu.“

TOM: “ Je to černý Golf.“ Tina šlápla na plynový pedál a vyrazili za černým Golfem. Černý Golf najel na dálnici A52. Tom ohlásil vysílačkou, že potřebují pomoct na dálnici A52 směrem na východ. To je už
vyslyšel Semir ve svém stříbrním BMW. Černý Golf kličkoval mezi auty na dálnici to i dálniční policie. Harald začal střílet po Octavii. Tina se vyhýbala kulkám, ale nějakou tu kulku její autíčko schytalo.

TOM: “ Jsem zvědav jak dlouho vydrží…….“

TINA: “ Radši nemluv a střílej po něm.“

TOM: “ Rozkaz, šéfová.“ Začal po Kozlowském střílet. Jedna kulka od Kozlowského se zaryla do jedné pneumatiky projíždějícího auta, řidič nad vozidlem neudržel kontrolu a narazil do středových svodidel a vznikla nehoda. Golf se mezi tímto blázincem propletl a dálniční policie ho ztratila z očí.

TOM: “ Kam se schoval??“

TINA: “ Je támhle ve předu.“ Octavia nemohla rychle jet za Golfem, protože se před nimi objevil pomalý náklaďák. Tom si všiml jednoho náklaďáku, který měl plošinu, kde vezl velkou tabuli skla. Tina si ho pak po chvilce všimla…….

TINA: “ To nemyslíš vážně??“

TOM: “ Ano, myslím.“ Tom se vyklonil z okna a začal střílet po náklaďáku se sklem. Po chvilce
z náklaďáku vyjela plošina, Tina šlápla, aby jela větší rychlostí, najela na plošina, projela sklem a Octavia letěla vzduchem. Letící Octavii uviděl Semir ve svém BMW, když se konečně dostal napomoct Tomovi a Tině. Vínová Octavia dopadla na kapotu a pak dopadla na zadní kola. A měli o práci méně – černý Golf už havaroval do okrajových svodidel, protože Kozlowski najel na malý bordel u krajnice. Octavia to pěkně schytala, Tina a Tom šli napomoct Haraldovi Kozlowskému, ale teď se z basy pěkně dlouho nedostane. Po chvilce přijelo stříbrné BMW a policejní vozy. Kolegové si vzali Kozlowského a odjeli na služebnu. Semir se zadíval na pěkně nabouranou Octavii. Octavii to hlavně schytala kapota a bylo na odpis.

SEMIR: “ Tady chce být někdo jako já.“ Tina se radši vyjadřovala a myslela si své. A potutelně se smála.

Dálniční policie se šla rozloučit na okruh s majiteli okruhu a říct jim, jak to dopadlo.

TOM: “ Harald Kozlowski dlouho nevyjde z vězení.“

ALEX: “ Jsme rádi, že to tak dopadlo, ale radši bych byl, kdyby to dopadlo úplně jinak…….“

PETRA: “ Hlavní je, že se vám dvoum nic nestalo.“

MAX: “ A kdyby jste si chtěli zajezdit tak klidně můžete.“

ALEX: “ Jste tu u nás vítáni.“

TINA: “ Vzrušení máme každý den na dálnici.“

ALEX: “ Moje slova při našem prvním setkání.“

SEMIR: “ Tak mi už pojedeme. Máme plno práce před sebou.“

TOM: “ Možná, že se tu objevíme.“

TOM, TINA, SEMIR: “ Naschle.“

PETRA, MAX, ALEX: “ Naschle.“ Dálniční policie odešla ke svému pojízdnému služebnímu vozu, které stálo na horním parkovišti. Nasedli do auta a odjeli na služebnu na jednu malou oslavičku.

Na služebně už byla a Hartmut, protože dálniční policie pro ně připravila malé překvapení k jejich výročí svatby. Dostali od kolegů dárkový koš se samými dobrotami, a od našich komisařů dostali pěkný pobytový zájezd na Kanárské ostrvy na 14 dní. o tři dny Hartmut a Katrina odjeli na Kanárské ostrovy, kde si to moc užili.

Konec!!!

Autorka Tina11

Smrt ve formuli 3/4

2. 5. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Na okruhu……. Tom šel do svého pokoje, prošel velkou dlouhou chodbou ke svému pokoji. Když prošel okolo Moničina pokoje a byli pootevřené dveře, byl odtamtud slyšet brekot. Tom vešel do pokoje a zavřel z sebou dveře, šel za Monikou a sedl si vedle Moniky na postel.

TOM: “ Je mi líto, co se stalo tvému příteli.“

MONIKA: “ Měla jsem ho moc ráda.“ Tom podal Monice kapesník na vysmrkání. „A ty máš přítelkyni??“

TOM: “ Ano, mám. Proč se ptáš??“

MONIKA: “ No protože tu byla nějaká žena od dálniční policie a měla úplně stejné příjmení jako ty.“

TOM: “ To bude jenom shoda příjmení.“

MONIKA: “ Asi jo, ale byla moc atraktivní. Můžu ti něco říct??“

TOM: “ Jestli mi důvěřuješ tak můžeš. Moc dlouho mě neznáš.“

MONIKA: “ Myslím si, že to nikomu neřekneš.“

TOM: “ Jsme jedno ucho.“

MONIKA: “ Heinz přišel na to, kdo zabil jednoho jezdce v Madridu.“

TOM: “ Bylo to asi tak před 2 měsíci. Četl jsem o tom v novinách.“

MONIKA: “ Ten jezdec byl kamarádem Heinze. Znali se od základní školy a spolu udělali i střední školu.“

TOM: “ Heinz byl přitom když byla ta nehoda??“

MONIKA: “ Ano, byli tam spolu oba dva. V Madridu se jeli mezinárodní závody.“

TOM: “ Heinz věděl, kdo to udělal??“

MONIKA: “ Ano, ale to jméno nevyslovím.“

TOM: “ Jednou asi budeš muset. Říct to policii.“

MONIKA: “ Já vím, ale chci ještě mlčet.“

TOM: “ Mlčením se možná dostaneš do velkých problémů.“

Druhý den……. Tina a Tom se sešli na dobré snídani v jejich tajné restauraci. Tom řekl na okruhu, že se na 2 hodiny ztratí a tak Tom zavolal Tině jestli se nechce sejít na dobré snídani a že něco asi má.

TINA: “ Tak co máš důležitého na srdci??“

TOM: “ No asi se budeš divit, ale včera jsem mluvil s tou Heinzovou přítelkyni Monikou.“

TINA: “ A dál??“

TOM: “ Včera se mi trochu vyzpovídala. Řekla, že se jí Heinz pověděl o té nehodě v Madridu. A ví, kdo to udělal.“

TINA: “ A řekla ti jméno??“

TOM: “ Ne, nabízel jsem jí, že by to vám mohla říct, ale Monika nechtěla, že bude mlčet. A vy máte jméno toho jezdce??“

TINA: “ Aby se jí to nevymstilo.Včera nám řekla, že o ničem důležitém od Heinze neví. Ten jezdec a Heinz byli kamarádi ze základky. Ten jezdec se jmenuje Martin Schuman.“

TOM: “ To mi Monika taky řikala. Ale všichni se mě pak ptali, jestli s tebou něco společného.“

TINA: “ A co ty na to??“

TOM: “ Řekl jsem, že to je shoda příjmení.“ Oba dva se na sebe usmáli. Když se dobře nasnídali tak si ještě chvilku šli sednout na lavičku do vysokou lípu, kde byl krásný stín. “ A jak pokračuje vyšetřování??“

TINA: “ Bonrát a Hote hledají černé BMW s falešnou SPZ ve předu. Taky se ukázali rodiče Heinze. Byt Heinze převrácený vzhůru nohama.“

TOM: “ Našli jste něco??“

TINA: “ V jeho počítači jsme našli jeden soubor, který nese data o té nehodě v Madridu. A to je zatím asi tak všechno.“ Tom si stáhl Tinu k sobě, aby se o Toma opřela svými zády a pak ji objal rukama kolem jejího pasu, aby mu nikam neutekla.

TOM: “ Tak jsem se na tebe moc těšil.“

TINA: “ Tobě se tam nelíbí?? Ale byl to tvůj nápad.“

TOM: „Je to tam moc pěkný. Aspoň tak trochu nabiji energii.“

TINA: “ Jakou energii??“

TOM: “ Víš jaký mi tam je po tobě smutno a mám trauma.“

TINA: “ Tome, jaký trauma??“ Tina si sedla na lavičku, jako normální člověk a na Toma se podívala blbě.

TOM: “ Co se tak blbě koukáš. Je mi tam po tobě smutno – sám musím usínat, celý den jsem tam sám bez pěkné…….“

TINA: “ Tak sem míříš…….“ Tom si přisedl k Tině a dal malý polibek na takové větší pochopení jejich rozhovoru. Když jim jeden polibek nestačil tak si jich dali mnohem více. Ale po chvilce je vyrušil Tinin zvonící mobil.

TOM: “ To je zákon schválnosti.“

TINA: “ Vždy jedna osoba.“

TOM: “ Ještě to nech zvonit.“ Ještě si dali pár polibků.

TINA: “ Třeba to může být důležitý.“ Tina zvedla mobil. „Ahoj Semire,……. Cože???……. A kde??……. Dobře, hned jsem tam……. Neboj se budu……. Ahoj.“ Zavěsila.

TOM: “ Co chtěl Semir??“

TINA: “ Heinzova přítelkyně Monika je mrtvá na dálničním odpočívadle A46.“

TOM: “ Jak kdybychom to neříkali.“

TINA: „
A mám tě pozdravovat od Semira.“

TOM: “ Tak už jeď, ať Semir nemá problémy.“ Tina odešla ke svému autu, nasedla do auta, když Tom přišel k Tině měla Tina stažená přední okna. Dali si poslední polibek na rozloučenou. “ Ahoj a měj se dobře.“

TINA: “ Ahoj.“ Nastartovala motor a odjela na místo činu.

Na místě činu……. Místo činu bylo zajištěno kolegy od dálniční policie. Tina přišla za sebou Semirem, Hotem a Bonrátem, kteří stáli u těla mrtvé Moniky.

SEMIR, HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Naše oběť je Monika Mayerová. Podle patologa byla zavražděna ráží 35mm. Více se dozvíme po pitvě.“

HOTE: “ A mrtvá je několik hodin. Ale toto není místo činu, kde byli mohli zastřelit.“

TINA: “ Tady by byl moc dobře vidět. Tělo Moniky tu musel jenom položit a rychle odjet.“

BONRÁT: “ Na kamerovém záznamu je to pěkně vidět. A také je záznamu naše černé BMW.“

TINA: “ Monika zemřela, aby mlčela o vrahovi, který zabil jezdce v Madridu.“

SEMIR: “ Heinz řekl Monice, kdo to byl.“

TINA: “ Monika se včera napůl svěřila Tomovi.“

HOTE: “ Tak za mlčení zaplatila, jako její přítel.“

TINA: “ Budeme se muset podívat hlouběji na toho Martina Schuman a taky na tu nehodu v Madridu.“

Na služebně……. Tina a Semir se zastavili u Andrey.

SEMIR: “ Našla jsi něco o té mrtvé??“

ANDREA: „
Monika Mayerová narozena 15. 8. 1973 v Berlíně. Neměla žádné sourozence, její rodiče jsou mrtvý. Zemřeli při autonehodě když Monice bylo 13 let. Moniku vychovávala teta se strýcem. Jinak má čistý trestní rejstřík.“

TINA: “ Našlo se něco v Heinzově bytě??“

ANDREA: “ Ne, vůbec nic. Nic důkazného technické nenašlo.“

SEMIR: “ Podívej se na jistého Martina Schuman.“

ANDREA: “ To je ten mrtvý z formule. Přečetla jsem si ten celý soubor. Je tam všechno okolo nehody na okruhu.“

TINA: “ Nechci od nich vyžádat spis o celé nehodě.“

ANDREA: “ Dobře i na toho jezdce.“

SEMIR, TINA: “ Díky.“

TINA: “ A my se můžeme rozjet zase na ten okruh.“

ANDREA: “ Kdybych něco našla dám vám vědět.“

Na okruhu……. Dálniční policie opět zavítala na okruh. Jim říci, co stalo s jejich kamarádkou. Všichni obyvatelé okruhu se setkali v hlavní budově, kam přišel Semir a Tina.

ALEX: “ Co vy tu zase chcete??“

SEMIR: “ Přišli jsme vám oznámit jednu věc.“

MAX: “ Našli jste vraha Heinze??“

TINA: “ Ne, ale jedná se o Moniku Mayerovou. Dneska ráno jsme ji našli mrtvou na jednom dálniční odpočívadle.“

ALEX: “ Kdo by to mohl udělat??“ A všichni přítomní v hlavní budově jimi tato zpráva velice otřásla.

SEMIR: “ Potřebujeme od vás, kde jste byli v inkriminovanou dobu mezi 9:30 tak do 12:00.“

MAX: “ Všichni jsme tu byli…….“

ALEX: “ Měli jsme takovou společnou snídani. Mátu vlastní pokoje, ale každý z má nějaký byt ve městě.“

PETRA: “ Ale počkejte……. V tu dobu nebyl ten nový.“

SEMIR: “ A má jméno ten nový???“ Tině zazvonil mobil. Volala Andrea a Tina odešla ven hlavní budovu.

MAX: “ Jmenuje se Tom Kranich.“

SEMIR: “ A můžu s ním mluvit???“

TOM: “ Ale ano.“ Tom přišel ke skupince v hlavní budově. “ Vím, co se stalo.“

SEMIR: “ A kde jste byl od 9:30 asi tak do 12:00??“

TOM: “ Byl jsem se svou přítelkyní.“

SEMIR: “ A její jméno…….“

TOM: “ Jmenuje se Petra Schneiderová.“

SEMIR: “ A kde ji najdeme?? Kvůli vašemu alibi.“

TOM: “ Pracuje jako recepční v centru města. Hotel Immperial.“

SEMIR: “ Díky. A večer jste byli ještě společně s Monikou??“

MAX: “ Všichni jsme byli tady a hráli jsme poker, abychom se nenudili.“

ALEX: “ Protáhlo se do ranních hodin.“

SEMIR: “ A nemluvil jste někdo s Monikou včera??“

TOM: “ Ano.“

SEMIR: “ A co vám všechno řekla??“

TOM: “ Akorát mi řekla, že věděla, kdo mohl zabít kamaráda jejího přítele Heinze. A víc mi neřekla.“

SEMIR: “ Tak to nám zatím stačí. Kdybychom něco potřebovali tak se ozveme.“ Semir odešel za Tinou, která se právě rozloučila s Andreou. „Máš něco??“

TINA: “ Mám novinky. A dokonce dvě.“

SEMIR: “ Tak spusť.“ Šli směrem k hornímu parkovišti, kde měli stát svoje služební auto – BMW.
Prošli železným schodištěm na parkoviště.

TINA: “ Martin Schuman a Heinz Gruber se seznámili před několika lety na vojně s jedním mužem – Harald Kozlowski. Schuman, Gruber a Kozlowski se vraceli z mise z Holandska, Gruber a Schuman zjistili to, že Kozlowski pašuje z Holandska kokain.“

SEMIR: “ A dál??“

TINA: “ Schuman a Gruber
to nahlásili u svého kapitána a ten popohnal až těm nejvyšším orgánům.“

SEMIR: “ Kozlowski šel za mříže??“

TINA: “ Ano, šel. Ještě u Kozlowského našli všechen kokain. Kozlowski si odseděl plných 5 let. Nedávno ho propustili.“

SEMIR: “ Takže by mohl udělat tu nehodu v Madridu. Ta se stala před 2 měsíci.“

TINA: “ A Kozlowského pustili tak před půl rokem. A pak se ještě pomstil Gruberovi.“

SEMIR: „
A naše Monika Mayerová věděla o našem Kozlowském a proto nic Tomovi neřekla.“

TINA: “ A doplatila na to.“

SEMIR: “ A co je tam ta druhá správa??“

TINA: “ Našlo se naše černé BMW na silnici B77 směrem na Štrasburk.“ Stáli u BMW.

SEMIR: “ Tak jedeme, ale před tím ještě něco. A u Toma máš nové jméno.“

TINA: “ A jaký prosím tě.“

SEMIR: “ Jmenuješ se Petra Schneiderová a pracuješ jako recepční v hotelu Immperial.“

TINA: “ To zní zajímavě. Tak jedeme za černým BMW.“ Semir a Tina se rozjeli na místo činu.

Na místě činu……. Technici zajišťovali potřebné stopy v terénu. Hote a Bonrát pobíhali okolo. Až Semir a Tina odchytili Hota u jejich policejního Porsche.

SEMIR: “ Tak co jste našli??“

HOTE: “ V jeho kufru jsme našli pravou SPZ vozu.“

TINA: “ A co stopy krve?? A navíc se v autě toho moc nenajde.“

SEMIR: “ Určitě měl na sobě rukavice, aby nezanechal svoje otisky.“

HOTE: “ Stopy krve se našli v kufru.“

TINA: “ Pro jistou BMW odvezte k Hartmutovi a až ho prohlédne tak dejte vědět majiteli, aby si mohl odvést.“

HOTE: “ Dobře. A na laku jsou vidět stopy, jak mercedes vytlačoval z mostu na dálnici.“

SEMIR: “ A jak budeme dále postupovat??“

TINA: “ Pokusíme se najít toho Haralda Kozlowského.“

HOTE: “ Z benzínky, kde jsme našli tělo Moniky Mayerové, máme záznamy z kamer.“

SEMIR: “ Tak se na ně podíváme.“

TINA: “ To bude zase moc záživný. A najděte auto Moniky.“

Když si dálniční komisařové dostatečně prohlédli místo nálezu BMW, tak nasedli do stříbrného BMW na služebnu. Než Tina sedla do BMW tak si všimla katalogu na zadní sedadle. Vzala ho do ruky.

TINA: “ Pobytové zájezdy do Španělska.“ Sedla si do sedadla a zavřela dveře od auta. Vyrazili na cestu na služebnu.

SEMIR: “ Včera s Andreou jsme se už koukali.“ Tina listovala katalogem. Hlavně se koukala na označené zájezdy s podtrhnutým zájezdem.

TINA: “ A jak jste pochodili??“

SEMIR: “ Pár zájezdů jsme našli. A tak jestli by ses nechtěla na ně podívat…….“

TINA: “ Něco vybrat a pak probrat.“

SEMIR: “ Přesně.“

TINA: “ Mallorca, Ibiza, Costa Brava, Menorca, Baleáry, Gran Canaria,…….“

SEMIR: “ Tobě se na tom něco nelíbí??? A kam by jsi jela ty?? Kdybys jela do Španělska???“

TINA: “ Já nic proti tomu nemám. Abych pravda řekla tak se mi moc Španělsko nezamlouvá. Nemusela bych třeba jezdit každý rok na jedno místo. Třeba bych se tam jela podívat, ale nějak mě moc neláká…….“

SEMIR: “ Ty radši do slunné Itálie.“

TINA: “ Jistě. Ale když tak bych je poslala na Kanárské ostrovy.“

SEMIR: “ Ty a Andrea by jste mohli jet na společnou dovolenou.“

TINA: “ Můžu znát důvod??“

SEMIR: “ Ale jistě. Andrea taky myslela, že by Katrinu a Hartmuta poslali na Kanárské ostrovy.“

TINA: “ Kanáry pro ně jako dělaný.“ Tině zazvonil mobil a volal Hartmut. „Ahoj Hartmute, něco se snad děje???……. Dobře, přijedeme……. Zatím ahoj.“ Tina zavěsila. “ Hartmut chce, abychom přijeli na KTU.“

SEMIR: “ Ještě ti řeknu novinku o Tomovi.“

TINA: “ A jakou??“

SEMIR: “ Víš, že Tom umí hrát poker??“

TINA: “ Ne, to slyšim poprvé.“

SEMIR: “ Neřekl ti o sobě všechno…….“

TINA: “ Já jsem Tomovi taky neřekla všechno o sobě.“

Na KTU…….

SEMIR: “ Hartmute, co máš pro nás??“

HARTMUT: “ O čem chci mluvit a ukázat tak se to netýká případu.“

TINA: “ A to je co.“ Hartmut přinesl ve středně velké krabičce na šperky dárky pro Katrinu. Hartmut otevřel krabičku, kde byl stříbrný náhrdelník se srdíčkem, náramek na ruku se srdíčky, náušnice se srdíčkem a ještě k tomu prstýnek se srdíčkem.

HARTMUT: “ Co tomu říkáte. Dárek pro Katrinu.“

SEMIR: “ Já nemám slov.“

TINA: “ Já se také přidávám.“

HARTMUT: “ To chcete říct, že se vám to líbí??“

TINA, SEMIR: “ Ano.“

HARTMUT: “ Ale nevím jestli jí bude ten prstýnek.“

SEMIR: “ Ten jí určitě bude.“ Vzal si prstýnek do ruky a koukal se na něho. „Katrina nemá ruku jako otesánek.“

HARTMUT: “ Nechceš si ho zkusit. Budete mít stejně……….“

TINA: “ Nerada bych ho Katrině roztáhla.“

SEMIR: “ Popřípadě ho půjde Hartmut vyměnit.“ Tina si teda zkusila prstýnek. A moc Tině slušel.

HARTMUT: “ Vypadá moc hezky.“

TINA: “ Katrině určitě bude.“ Tak ho Tina sundala a vrátila na své místo do krabičky. „Tak se zpátky vrátíme k případu. Našli technici v tom bytě??“

HARTMUT: “ Bohužel nic nenašli. Akorát, že pachatel udělal velký nepořádek. V tom bytě byli věci Grubera a Mayerové.“

SEMIR: “ Takže ten byt měli jako hnízdečko lásky. Ale Monika spala i na okruhu.“

TINA: “ Třeba když Gruber jel na závody.“

HARTMUT: “ Jinak ohledně té nehody jsme nic nenašli třeba nějaké papíry. A jak se vůbec má Lucy?“

SEMIR: “ Ta se má moc dobře. Celý den stojí na parkovišti na okruhu a jednou si zajezdila po okruhu.“

TINA: “ Za chvilku ti přivezou naše hledané BMW. Tak se na něho podívej. Pak si pro něho přijede jeho skutečný majitel.“

HARTMUT: “ Dobře.“

SEMIR: “ To bude asi od nás všechno. Máme plno ještě jiné práce.“ Hartmut si všiml, jak na dvůr technického přivážejí černé BMW.

HARTMUT: “ Tak vás aspoň půjdu vyprovodit.“ Hartmut Tinu a Semira vyprovodil k jejich BMW. Hartmut uviděl katalog za předním sklem s nápisem: „Španělsko – pobytové zájezdy.„
„Někdo se snad chytá na dovelenou do Španělska??“ Ale Hartmut něco malého tušil……. Tina a Semir se na sebe nenápadně podívali a kdo si to vezme na triko.

TINA: “ S Tomem jsme se rozhodovali, kam pojedeme na rodinnou dovolenou. Asi to jako každý rok vyhraje Itálie.“

HARTMUT: “ Všude dobře, doma nejlíp.“

TINA: “ Jistě.“

SEMIR: “ Tak mi pojedeme.“

HARTMUT: “ Tak zatím ahoj.“

SEMIR, TINA: “ Ahoj.“ Nasedli do BMW a odjeli na služebnu.

SEMIR: “ To bylo o chlup.“

TINA: „Ale na Hartmutovi bylo vědět, že něco na ně chystáme.“ Hartmut si přebral černé BMW a pustil se do práce.

HARTMUT: “ V tom bude něco jiného a né rodinná dovelená Tiny a Toma.“

Pokráčko zase příště……

Smrt ve formuli 2/4

29. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Na služebně……. Komisařové se zastavili u Andrey.

SEMIR: “ Máš něco o tom mrtvém??“

ANDREA: “ Mrtvý řidič pracoval na okruhu v Kolíně-západ. Byl to závodní jezdec, který vyhrál plno závodů především v Německu.“

TOM: “ A co rodina??“

ANDREA: “ O rodině ani o manželce, není žádná poznámka. Jeho trestný rejstřík čistý jako sklo.“

TINA: “ A co ten řidič z kamionu??“

ANDREA: “ Už je mimo nebezpečí života. A ještě jedna věc.“

SEMIR: “ Jaká??“

ANDREA: “ Je po tobě pojmenované jedna holčička. Právě se na tebe ptala maminka té holčičky.“

TINA: “ To je ten mladej pár.“

ANDREA: “ Ano.“

TOM: “ Když tak se taky pěkně staráš o zranění.“ Dal Tině pusu na tvář a společně se Semirem odešli do kanceláře.

TINA: “ Taky co mi jiného zbývalo a navíc to je moje práce.“

ANDREA: “ Nepřipadá ti Tom, že je nějakej divnej.“

TINA: “ Taky si myslím, co se teď stalo. V tom bude určitě nějaká lumpárna.“

V kanceláři…….

TOM: “ Tak mám jeden nápad.“

SEMIR: “ Hořím zvědavostí.“

TOM: “ Myslíš, že se nám podaří překecat šéfku, kdyby šel někdo na ten okruh.“

SEMIR: “ Jako tajný agent??“

TOM: “ Dozvěděli by jsme se více informací od tom mrtvém.“

SEMIR: “ To je sice fakt, ale nějaké informace by jsem tak jako tak dozvěděli.“

TOM: “ To jo, ale ne tolik, když tam bude někdo jako tajný agent.“ Do kanceláře přišla Andrea.

ANDREA: “ Tady jsou nějaké informace o tom okruhu, kde pracoval Gruber. A ještě jeho adresa.“ Položila všechno na stůl.

SEMIR: “ Moc děkujeme.“ Odešla dělat zase svoji práci. Papírů se hned zmocnil Tom. „Co tam je zajímavého??“

TOM: “ Jejich okruh má dobrý prospěch. Mají široký výběr na čem chceš zrovna
jezdit – jestli na minikárách, ve sportovním autě a nově i ve formuli.“

SEMIR: “ Na tu formuli musíš mít nějaké podmínky.“

TOM: “ To ano. Tak ty všechny podmínky a předpisy splnili a mají licenci, že mohou jezdit i formule.“

SEMIR: “ I závody??“

TOM: “ Ano.“

SEMIR: “ Tak se jdeme zeptat šéfky.“

TOM: “ To jsem chtěl slyšet.“ Oba dva odešli do kanceláře šéfky. Tom a Semir začali mluvit o jejich nápadu, že na okruh někoho poslali. Ale šéfka k nim byla otočená zády i s celím křeslem. Po chvilce se křeslo otočilo k nim, ale v křesle seděla Tina. Tom a Semir se na Tinu tak blbě podívali

TOM, SEMIR: “ Tino,…….“

TINA: “ Něco se vám nezdá??“

TOM: “ Kde je šéfka??“

TINA: “ Když je šéfka na školení tak tu musí někdo na vás dohlédnout.“

SEMIR: “ A s tím naším nápadem souhlasíš??“

TINA: “ Jsem pro.“

TOM: “ Ty nemáš žádné námitky??“

TINA: “ Ne. Tím se dozvíme více informací.“

SEMIR: “ A kdo by měl jít??“

TINA: “ Jako každý si háže korunou.“

TOM: “ Přesně jsem čekal, že to naše šéfka řekne.“

SEMIR: “ Máš euro??“ Tom vytáhl euro a předal ho Semirovi. “ Panna a nebo orel.“

TOM: “ Orel.“ A radši to Semir předal Tině, aby to bylo bezpečnější. Tina hodila euro do vzduchu do malé výšky. Euro se trochu v letu obrátilo, chytla euro do dlaně a pak euro položila na stůl.

TINA: “ Orel.“

Tom odjel pro věci a pak na okruh se zajím uvelebit a taky se seznámit s lidmi. Asi z a3
hodinky přijela dálniční policie na okruh v Kolíně-západ. Když stříbrné BMW zastavilo na parkovišti před okruhem. Z parkoviště vedli železné schody do takového malého údolíčka, kde byl závodní okruh, velký hangár na minikáry, auta a formule a ještě hlavní budova pro závodníky a návštěvníky. Tina s Semirem se rozhlíželi z parkoviště jestli dole na parkovišti pro zaměstnance neviděli Lucy od Hartmuta.

SEMIR: “ Náš kolega si právě projíždí s Lucy po okruhu.“

TOM: “ Tak jdeme??“

SEMIR: “ No jistě, šéfová.“ Tina a Semir sešli do železných schodech do údolí. Rovnou zašli do hlavní budovy.
V budově se setkali s Maxem a Alexem.

ALEX: “ Dobrý den, chcete se zapsat na hodiny??“

TINA: “ Nechceme. Kranichová, dálniční policie. To tohle můj kolega Gerkhan.“ Oba dva ukázali svoje služební průkazy.

ALEX: “ To máte vzrušení každý den…….“

SEMIR: “ To ano.“

TINA: “ Ale přišli kvůli vašemu jezdci, kamarádovi…….“

MAX: “ Dneska se tu neukázal Heinz.“

SEMIR: “ Heinz Gruber měl dneska ráno těžkou nehodu. Při nehodě zemřel.“

TINA: “ Do jeho mercedesu se naváželo Černé BMW, který vytlačil Grubera z mostu a dopadl na dálnici A58.“ Když slyšela tuto informaci Heinzova přítelkyně Monika tak se zhroutila na zem. Max a Petra se postarali o Moniku, posadili na židli a Max odešel pro sklenici vody.

ALEX: “ To je strašný, co se stalo. A už jste dopadli toho řidiče??“

SEMIR: “ Ale pracujeme na tom. Nevíte,
kdo by měl zájem zabít vašeho kamaráda.“

PETRA: “ Heinze jsme tu měli moc rádi.“

ALEX: “ To je pravda. Nikdo mě nenapadá, kdo by mohl mít Heinze nasvědomí.“

TINA: “ A co vy??? Váš přítel se vám nesvěřil s něčím důležitým??“ Přišla blíž k Monice.

MONIKA: “ Heinz mi nic neřekl. A kdyby o něčem věděl, tak by mi to určitě řekl.“

SEMIR: “ Tak my vás necháme. Kdyby se něco vzpomněli tak nám dejte vědět.“ Předal svoji vizitku Alexovi.

ALEX: “ Dobře.“

SEMIR, TINA: “ Naschle.“ Ostatní se s nimi rozloučili. Tina a Semir odešli z budovy a šli do BMW. Odjeli do bytu mrtvého.

V bytě……. S Tinou a Semirem šel domovník, aby jim ukázal, kde je jeho byt. Když vešli do bytu, tak v bytě byl malý bordel – rozházené věci po bytě.

SEMIR: “ Tak tu už někdo byl před námi.“

TINA: “ Tak se tu podíváme.“

Tak si oba dva nasadili gumové rukavice. A prohlíželi byt.

SEMIR: “ Co tu hledali.“

TINA: “ Něco dost důležitého. Půjde se podívat na horu.“

Tina vyšla točité schodiště do dalšího poschodí. Tina hned zasedla za notebook. Zapla ho a hned jí zaujal jeden soubor na ploše pod názvem „Španělsko.“ Tina tento soubor otevřela, ale musela nejdříve napsat heslo pak se dozví informace. Heslo bylo Monika.

SEMIR: “ Tino, máš něco???“

TINA: “ Možná, že jsem něco našla.“ Semir přišel za Tinou. Koukal se přes její rameno.

SEMIR: “ Takže tu jde o nehodu v Madridu před 2 měsíci. Při které zemřel jezdec ve formuli před zraky fanoušků.“

TINA: “ Gruber věděl, kdo to udělal a tak musel zemřít.“ Tina zavolala Andree. “ Ahoj Andreo, potřebujeme techniky do Gruberova bytu……. Dobře……. Tak ať počkají……. Ahoj.“ Zavěsila.

SEMIR: “ CO máš za zprávy??“

TINA: “ Hartmut něco má a na služebně čekají rodiče Grubera.“

SEMIR: “ Já zajedu za Hartmutem a počkám tu na techniky, a ty se postarej o rodiče.“ Semir předal Tině klíče od BMW.

TINA: “ Setkáme se na služebně.“

SEMIR: “ Dobře. Tak si vem sebou rovnou ten notebook ať se na něho Andrea podívá.“ Tina odešla z bytu a odejela na služebnu.

Na služebně……. Tina přišla na služebnu a zašla rovnou za Andreou. Předala ji notebook z Gruberova bytu.

TINA: “ Andreo, podívej se na jeden soubor pod názvem Španělsko a je heslo je Monika.“

ANDREA: “ Dobře.“ Tina odešla do šéfčiny kanceláře, kde už byli rodiče Heinze Grubera. Hlídal je Hote.

HOTE: Jen, co uviděl Tinu, která mířila k kanceláři. Tina vešla do kanceláře. „Tak vám představuji vrchní komisařku a zastupující šéfku v jedné osobě…….“

TINA: “ Tina Kranichová.“ S rodiči si podala ruku na přivítanou.

HOTE: “ Já se pak zastavím.“

TINA: “ Dobře.“ Hote odešel a zavřel za sebou dveře od kanceláře.

OTEC: “ Takových mladých lidí na vašem místě se vidí málo kdy. Já jsem totiž taky dříve pracoval u policie.“

TINA: “ To je sice pravda. Já jsem to také zdědila po mém otci. Tajně jsem četla spisy od případů.“

OTEC: “ To musel mít váš otec radost.“

TINA: “ Můj otec je rád, že mu jde někdo v jeho šlépějích. No raději přejdeme k vašemu synovi.“ Šla si sednout na šéfčino místo.

MATKA: “ Víte, o smrti našeho syna jsme se dozvěděli z televize. A tak jsme rychle nasedli a přijeli sem.“

TINA: “ A kde bydlíte??“

MATKA: “ Přijeli jsme ze Štrasburku. A náš syn se přestěhoval do Kolína. Víme, že tu měl byt, kde jsme také byli několikrát, ale Heinz nás hodně navštěvoval ve Štrasburku.“

TINA: “ A poznali jste jeho přítelkyni Moniku???“

OTEC: “ Ano, poznali. Pár krát byla u nás ve Štrasburku. Moc jim to spolu slušelo.“

TINA: “ Nevíte, kdo by mohl mít zlost na vašeho syna??“

MATKA: “ To opravdu netuším.“

OTEC: “ Ale jednou se nám zmiňoval o jedné nehodě ve Španělsku. Kde se zabil jeden jezdec z Německa. Heinz toho jezdce moc dobře znal a nechtěl věřit, že to byla nehoda. Po několika pátrání přišel na, že si někdo hrál s jeho formulí.“

TINA: “ Našli jsme jeden soubor v jeho počítači pod názvem Španělsko, kde jsou novinové útržky okolo nehody v Madridu. Domníváme se, že váš syn přišel na to, kdo to byl a tak musel zaplatit svým životem, aby to někomu neřekl – třeba policii nebo své přítelkyni. A jak se jmenoval ten jeho kamarád??“

MATKA: “ Jmenoval se Martin Schuman.“

OTEC: “ Asi se teď blbě zeptám. Jak se stala ta nehoda. V rádiu říkali, že jeho auto spadlo z mostu.“

TINA: “ Úplně jste mě zaskočil. Černé BMW vytlačilo mercedes vašeho syna z mostu. Mercedes spadl kapotou na dálnici. Byl na místě mrtvý, tuhle nehodu nemohl přežít.“

MATKA: “ A kdy si pak můžeme vzít jeho věci…….“

TINA: “ Až skončíme s tímto případem. Pak si můžete vzít všechny věci vašeho syna. Až si budeme moct vzít tělo tak vám pak dáme vědět. A jako se moc znali váš syn s tím mrtvým???“

MATKA: “ Martin a Heinz byli nejlepší kamarádi ze školy. Spolu chodili na základní a střední školu. Oba dva jsou teda byli vyučeni automechaniky.“

TINA: “ Tak to mi pro zatím stačí. Kdybychom něco potřebovali od vás dáme vědět a nebo vy mě.“ Předala matce svoji vizitku.

MATKA: “ Jste moc hodná.“

OTEC: “ Váš otec musí být na vás moc pyšný.“

TINA: “ Dalo by se říci, že si mě někdy hýčká.“

OTEC: “ To jde vidět.“ Tina a rodiče se zastavili uprostřed otevřených dveří do kanceláře.

MATKA: “ Děkujeme a nashledanou.“

OTEC, TINA: “ Nashledanou.“ Podali si ruce při loučení. Přišel Hote a Bonrát.

BONRÁT: “ Mohu vás vyprovodit??“

MATKA: “ Ale zajisté.“ Bonrát vyprovodil rodiče ze služebny.

TINA: “ Co to černé BMW??“
HOTE: “ Po něm pátráme. A SPZ je falešná.“ Hote držel v ruce SPZ od BMW. Přišel k nim Semir.

TINA: “ Jak jsi pochodil u Hartmuta.“

SEMIR: “ Hartmut ohledal mercedes, na kterém našel stopy po černém laku BMW. Také našli stopy laku na zábradlí, kde spadnul mercedes na dálnici.“

TINA: “ A co svědkové??“

HOTE: “ Ti nám toho moc neřekli. Viděli jak se mercedes a BMW naháněli po silnici B98 směrem Kolína-sever. A to je asi tak všechno.“

TINA: “ Musíme se podívat potom černém BMW. Hote, vyhlaste pátrání po tom BMW.“ Přišel Bonrát s faxem.

BONRÁT: “ Přišel fax od jedné policejní služebny v Kolíně-východ, že jim majitel BMW nahlásil krádež jeho BMW.“

SEMIR: “ A kdy ho ukradli??“

BONRÁT: “ BMW ukradli tak před 2 dny.“

TINA: “ To BMW za chvilku někde odstaví…….“

HOTE: “ Tak mi jdeme vyhlásit to pátrání.“ Hote a Bonrát odešli.

SEMIR: “ Co ti řekli ti rodiče Grubera??“

TINA: “ Ten mrtvý jezdec a Gruber se znali ze školy.“

SEMIR: “ Přišel, kdo mu zabili jeho kamaráda.“

TINA: „O té nehodě řekl svým rodičům.“

SEMIR: “ Teď ještě mohl říct tvé přítelkyni Monice.“

Pokráčko zase příště…..

Povídka č. 77: Smrt ve formuli 1/4

25. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Krásně svítilo sluníčko a dálniční policie měla práci u jedné nehody, kde nebyl žádný mrtvý, ale je to jejich práce. Hote a Bonrát si dělali svoji práci a tom se Semirem svoji. Všichni čtyři se setkali u Porsche.

HOTE: “ A kde je naše kolegyně??“

TOM: “ Už by to měla být.“ Jak se tak bavili o Tině najednou se objevila vínová Octavia.

SEMIR: “ Konečně se dočkáme snídaně.“ Tina vystoupila z auta. Semir a Tom odešli za Tinou.

TOM: “ Že si na nás nezapomněla???“

TINA: “ Jak bych jenom mohla.“

Tina z auta vyndala dvě kávy v papírových kelímcích. Tom se Semirem si je rozebrali mezi sebou.

SEMIR: “ A máš ještě tamto…….“ Semir ukazoval Tině, takový kulatý malý koláček s dírou uprostřed……. Tina vyndala pevnou plastovou krabičku, kde byli 4 koblihy, které měli uprostřed díru a byli polité čokoládou.

TINA: “ Jestli myslíš tohle to.“

SEMIR: “ No tak tomu říkám servis.“ Tom a Semir cpali snídaní od Tiny. Přišli k nim Hote a Bonrát.

HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

HOTE: “ A my nic??“

TINA: “ Co tim myslíte??“

BONRÁT: “ Nám si nic nepřivezla???“

TOM: “ My jsme si o to hezky poprosili.“

TINA: „A co???“

HOTE: „No…….“

TINA: „Aha už vím, kam tím míříte.“ Tina vyndala ještě jednu krabičku koblihami. „Taky jsem si na vás vzpomněla.“ Předala krabičku Hotemu.

HOTE, BONRÁT: “ Díky.“ A hned se na to vrhli.

Dopoledne na služebně……. Tom byl sám v kanceláři. Po chvilce přišla Tina do kanceláře s deskami z dnešní nehody. Desky položila na stůl. Tina už byla odchodu…….

TOM: “ Tino, počkej.“

TINA: “ Copak??“

TOM: “ Chtěl bych ti něco.“ Vstal a zavřel dveře do kanceláře.

TINA: “ Jsem zvědavá, co z tebe vypadne.“

TOM: “ No bude lepší když se posadíš.“ Tina si sedla do Tomova křesla. „Pamatuješ si jak jsme se projížděli ve formuli??“

TINA: “ Ano. Na to se nedá zapomenout, když tu máš fotku.“ Tom vzal do ruky černé desky, kde byla zlatě vyryta formule a značka F1. Tina jenom četla nahlas, když Tom dal desky před Tinini oči. Tina si vzala desky do ruky. „Kurzy ve formuli F1 s licencí.“

TOM: „Něco se ti na tom nelíbí???“

TINA: “ Vůbec nic.“

TOM: “ Přihlásil jsem se, když jsme se vrátili z dovolené.“

TINA: “ To bude rodinka.“

TOM: “ Tino, jak to myslíš??“ A šel se podívat na jejich fotku u formulí.

TINA: “ Tatínek bude mít licenci na řízení formule a maminka zase pilotní licenci.“ Tom se tak zarazil a Tina si uvědomila, co řekla. A raději se schovala za černými deskami od formule.

TOM: “ Tino, slyšel jsem dobře?? Ty chceš udělat pilotní licenci???“ Tom vzal Tině desky a položil na stůl.

TINA: “ Chtěla jsem ti to říct dneska večer, ale nějak mi to vyklouzlo. Už jsem…….“

TOM: “ Miláčku, ty jsi ses přihlásila??“

TINA: “ Už to bude asi tak týden.“

TOM: “ To jsi nemohla něco říct.“

TINA: „PO dlouhé době mě to nějak chytlo. A ty taky jsi mohl něco říct.“ Do kanceláře přišel Semir. A přinesl sebou nějaké papíry.

SEMIR: “ Něco se vám stalo???“ Tina a Tom se na sebe dívali…….

TOM: “ Vůbec nic.“

TINA: “ Brzy se to taky dozvíš.“

SEMIR: “ Dostali jsme nějaké dotazníky, který musíme vyplnit.“ Položil je na stůl.

TOM: “ A od koho??“

SEMIR: “ Od těch nejvyšších.“ Tina vstala a odešla ke dveřím od kanceláře.

TOM: “ Kam jdeš??“

TINA: “ Jdu jsi pro psací propisku. Vaše každá druhá je vždy vypsaná.“

SEMIR: “ Teď už vím, kdo ty propisky vyhazuje.“ Tina odešla do své kanceláře pro psací propisku. Všichni tři společně vyplňovali dotazník. Semir se zastavil nad jednou otázkou a přečetl ji nahlas.

SEMIR: “ Vlastníte řidičský průkaz??? Ne, za zločincema se honím pěšky.“

TOM: “ Tam se jich najde plno takových otázek.“

SEMIR: “ Tak mi to řekněte.“

TINA: “ A co?“

TOM: “ Semir chce vědět ty dvě věci.“

TINA: “ Aha.“

SEMIR: “ Jaký dvě věci??“

TINA: “ Tak se mám přiznat jako první.“

TOM: “ Máš přednost.“

TINA: “ Budu si dělat pilotní licenci.“

SEMIR: “ No né. A přizná se i…….“

TOM: “ Přihlásil jsem se na kurzy ve formuli. Pak dostanu licenci.“

SEMIR: “ To bude rodinka.“

TOM: “ Tuhle větu jsem už slyšel.“ Tina s Tomem se na sebe podívali.

SEMIR: “ A ještě by jste měli něco vědět.“

TOM: “ A to je co??“

SEMIR: “ Moje sestra Katrina a Hartmut budou slavit výročí svatby.“

TINA: “ A dál??“

SEMIR: “ Potřebujeme vymyslet nějaký dárek pro ně. No a vy dva máte dobrý nápady…….“

TOM: “ Aha…….“

TINA: “ Tak je vyšli na nějakou pěknou dovolenou.“

TOM: “ Benátky pro milence jako dělaný.“

TINA: “ A nebo někam k moři – Řecko, Španělsko, Portugalsko,…….“

TOM: “ A nebo třeba jim zařídit let balonem, nebo je poslat na dovolenou do hor, kde by třeba bydleli třeba na nějakém statku, nebo velký poznávací okruh po státě.“

TINA: “ Ještě je můžeš poslat třeba do Prahy, Paříže, Londýna, Vídně, Varšavy,…….“

SEMIR: “ A co z toho mám vybrat??“

TOM: “ A nebo spoj síly s Hartmutem.“

TINA: “ A nebo nenápadně vyzpovídej Katrinu.“

SEMIR: “ To je taky fakt. Tak já nevím, co bude pro ně vhodné.“

Na okruhu v Kolíně-Koblenz……. Zde se konal velký závod formulí F1 v mezinárodním měřítku. Přijeli nejznámější jezdci z celého světa. Byl to moc dramatický závod, který měl spoustu nehod na dráze, že šlo jenom o zničení formulí. Vítězi toho závodu se stali dva sourozenci Alex a Max Wolfovi. Alex a Max odejeli slavit svůj úspěch na jejich dráhu, kde se můžou jezdit formule i motokáry. Alex a Max si šli ještě udělat pár koleček na okruhu a pěkně si to užívali na plno.

Druhý den……. Tom se Semirem jeli po dálnici ve stříbrném BMW. tom si četl dnešní noviny.

TOM: “ Tak máš něco vymyšlené pro nás mladý pár??“

SEMIR: “ Dalo by se tak říct.“

TOM: “ Povídej.“

SEMIR: “ Tak včera jsem vyzpovídal Katrinu. A té by se moc líbilo jet do Španělska.“

TOM: “ Tak máš Katrinu z krku.“

SEMIR: “ To ano. Ale služebna jim bude chtít něco koupit.“

TOM: “ Tak ten zájezd můžeme koupit my čtyři a Bonrát, Hote a šéfka můžou dát něco za sebe.“

SEMIR: “ To je ale nápad.“ Tom odložil noviny. “ Zase nápad??“

TOM: “ Ano, nezajdeme na jídlo. Na mě přišel nějaký hlad.“

SEMIR: “ To by jsme mohli ke Schröderovi.“
Semir a Tom zavítali za Schröderem k jeho stánku s jídlem.

Na dálnici A58……. Tina jela na služebnu a Tom se Semirem měli obhlídky v terénu a jak to vypadá
na dálnicích. Před vínovou Octavii asi tak 3,5 km byl most, ze které spadlo auto – mercedes CLK, který se honil s černým BWM. BMW vytlačilo z mostu mercedes, který spadl přímo na kapotu na dálnici a ještě se převrátilo na střechu. Ostatní vozy brzdili před spadlým mercedesem, ale marně asi tak 5 aut skončili v mercedesu. Do nehody se ještě připletl kamion, který převážel benzín. Kamion narazil do mercedesu s dalšími auty a kamion zabral všechny jízdní pruhy. A několik aut do napálilo do kamionu. Octavia přijela během pár minutek a zastavila v odstavném pruhu kousek dál od kamionu. Tina hned vyběhla z auta a šla napomoct řidiči z kamionu, který trochu hořel od svého kamionu. Tina položila řidiče kamionu obličejem na dálnici a pak svoji bundou uhasila jeho plameny na zádech.

TINA: “ Za chvilku přijede pomoct.“ O řidiče kamionu se postarali jiný lidé a Tina se šla podívat za kamion jak to tam vlastně vypadá. Tina mezitím volala na služebnu, že tu je práce a že potřebuje, aby přijela sanitka, hasiči a kolegové. Tina pomohla dalším lidem z aut. Tina pomohla jednomu nastávajícímu tatínkovi, když spolu vytahovali nastávající jeho ženu, když jí vezl do nemocnice. Nastávající maminku opřeli o vrak auta.

TINA: “ Za chvilku tu bude pomoct.“ Přijeli hasiči, sanitka a kolegové.

ŽENA: “ Já už to dlouho nevydržím!!!“ A bolesti více a více přiházeli.

TINA: “ Vaše první??“

MUŽ: “ Ano.“ Tina se spojila s Andreou a ať ji spojí s vrtulníkem, který kroužil nad dálnicí. A byl to zrovna záchranný vrtulník. Tina jim řekla, že tu je popálený řidič kamionu a ještě jedna nastávající maminka. Vrtulník o kousek dál přistál a nabral oba dva pacienty. Vrtulník odlítával a naproti směru zastavili Semir s Tomem, přelezli svodidla. Tina se ještě bavila s nastávajícím otcem. Otce pak kolegové vzali do nemocnice za jeho ženou. Tina se sešla s Tomem a Semirem.

SEMIR: “ Jak se to stalo??“

TINA: “ Z mostu spadl mercedes, který byl vytlačen bavorákem.“

TOM: “ A je někdo mrtvý??“

TINA: “ Ano, řidič toho mercedesu. Je tu plno zraněných – řidič z kamionu je popálený a ještě tu jedna nastávající matka, ale ty už odvezl vrtulník do nemocnice.“

SEMIR: “ Víš jméno toho řidiče mercedesu???“

TINA: “ Jak jsem neměla čas…….“ O to už se postarali Hote s Bonrátem. A přišli k nim.

HOTE:“ Jméno řidiče je Heinz Gruber.“

SEMIR: “ Ať ho Andrea proklepne počítačem.“

TOM: “ A ještě pošlete někoho, aby se podíval na ten most.“

TINA: “ Svědkové viděli černý BMW, tak se po něm podívejte.“

BONRÁT: “ Je nám úplně jasný.“

SEMIR: “ A my se odloučíme na služebnu.“

Pokráčko zase příště….

Pomsta dálniční policii 3/3

21. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

V tajném úkrytu……. Tom, Semir, Jan a Andrea byli drženi v jednom starém baráku v Kolíně-jih. Andrea měla svůj vlastní pokoj vedle našich komisařů. Jejich pokoje se nacházeli v 1. poschodí. V přízemí obýval Berger a jeho pomocník Stein.

STEIN: “ Tak by mě zajímalo jak daleko je dálniční policie.“

BERGER: “ Ta už přišla na to, že jsem na svobodě a že mám ty 4 osoby.“

STEIN: “ Když máme všechny, a co bude dál.“

BERGER: “ Spojíme se s tou komisařkou Kranichovou. Moc se mi totiž líbí…….“

STEIN: “ Ale ona ten případ neřešila.“

BERGER: “ To vím taky, byla totiž na mateřské dovolené.“

STEIN: “ Aha. A co ta…….“

BERGER: “ To je naše záchrana. Ta půjde jako první, když mě neposlechne Kranichová. Proto jsem jí tak poslal tu zbraň.“

STEIN: “ Chytrej plán. Aby ještě vyšel.“

BERGER: “ To věř, že výjde. Když mi zabili mého bratra.“

Andrea ve svém pokoji spala na madraci. Komisařové nemohli vůbec spát. a úplně se nudili.

SEMIR: “ Kdybychom tak věděli, že nás hledají…….“

TOM: “ Znáš šéfku, když jde o někoho z nás tak to chce vyřešit.“

JAN: “ O Bergerovi psali v novinách, že ho propustili před časně.“

SEMIR: “ To by mohla Elena jim to přinést.“

JAN: “ Právě jsem jel na k vám na služebnu a pak si nic nepamatuji.“

TOM: “ No tak tohleto bude trvat hodně dlouho.“

SEMIR: “ Ale proč tu má i Andreu.“

JAN: “ Jako pojistku. Když nás příjde někdo vysvobodit tak Andrea půjde jako první a navíc rozluštila jeden kód.“

TOM: “ Ten někdo bude určitě Tina.“

SEMIR: “ Je úplně posedlí, že jsme mu zabili jeho bratra i když to není pravda.“

JAN: “ Přece se jim musel nějak ohlásit.“

SEMIR: “ Berger mluvil o nějakém balíčku, že bude posílat.“

TOM: “ Třeba už ho dávno má šéfka v ruce.“

JAN: “ No bude lepší když se necháme překvapit.“

SEMIR: “ Radši si půjdu lehnout.“

TOM: “ Dobrej nápad.“ Tak si všichni komisařové šli lehnout.

Na služebně……. Tina a Ben seděli v Semirově a Tomově kanceláře. Už jenom čekali až se ozve Berger.

BEN: “ Tohle to čekání mě zničí.“

TINA: “ Co by jsme měli dělat podle tebe???“

BEN: “ Nevím…….“

TINA: “ Tak prostě musíme čekat.“

BEN: “ Tak já to nějak přežiji.“ K nim do kanceláře přišla Katrina.

KATRINA: “ Ahoj.“

TINA, BEN: “ Ahoj.“

KATRINA: “ Už něco máte?? Ohledně Semira??“

TINA: “ Katrino, pracujeme na tom.“

KATRINA: “ To vidím……. Když tady jenom sedíte!!!!“

BEN: “ CO máme podle tebe dělat??!!“

KATRINA: “ Nevím, tak třeba hledejte jejich úkryt, kde by Semir mohl být!!!“

TINA: “ V Kolíně je plno úkrytů, kde by mohli být, než by jsme je prošli tak už budou dávno mrtvý, protože jsme tam došli pozdě!!“

BEN: “ Třeba můžou být i mimo Kolín a tolik lidí zase nemáme, aby…….“

TINA: “ Jak ti to máme jinak vysvětlit!!“

KATRINA: “ Akorát tu ztrácíte čas!!“

TINA: “ Katrino, ale laskavě si uvědom, že tu nejde nejenom o tvého bratra Semira, ale o další 3 lidi, kteří jsou v nebezpečí!!“

BEN: “ A nerad bych přišel o Toma, který je můj nejlepší kamarád a Tina by se asi nikdy nevyrovnala se smrtí svého manžela!!“

TINA: “ Nechtěla bych oznamovat své kamarádce, že její manžel zemřel při jedné špatné akci a Elena by mi to nikdy neodpustila!!“

BEN: “ A taky nezapomeň, že tu jsou ještě ve hře Michal a Adelina, kteří budou potřebovat otce a matku…….“

TINA: “ Andrea by nám tu moc chyběla. Má jí tu každý moc ráda a vždy ráda pomůže ostatním!!“

KATRINA: “ Ale stejnak by jste měli něco dělat!!!“

BEN: “ Vždycky mám moc rád, když do vyšetřování mluví laik, který dává svoje rady, který jsou třeba k ničemu. A nechtěl bych vidět následky, který jsem viděl na vlastní oči!!“

KATRINA: “ A víte, co dělejte si co chcete. Chtěla jsem vám akorát pomoct!!“ Naštvaně odešla z kanceláře ke svému autu.

BEN: “ Katrina je věrná kopie Semira.“

TINA: “ Prostě si nic nenechá vysvětlit jako Semir.“

BEN: “ Vsadím boty, že za chvilku příjde, aby se omluvila.“

TINA: “ Jak jsi říkal, že jsi to viděl na vlastní oči.“

BEN: “ To jsem krátce pracoval u mnichovské kriminálky. Dali jsme na slova takové blbce jako je Katrina. Když jsme pak přijeli na místo tak celá rodina a můj parťák přišli o život.“

TINA: “ Tak to mi je moc líto.“

Po chvilce přišla na služebnu Elena.

ELENA: “ Ahoj. Co vám je.“ Viděla na nich, že je Katrina pěkně naštvala.

TINA, BEN: “ Ahoj.“

TINA: “ Prosím tě nechci zažít další scénu.“

BEN: “ Mě to taky stačilo.“

ELENA: “ To byla Katrina. Taky se nedivím……. Ještě nemáte nějaké zprávy o Janovi??“

TINA: “ Bohužel. Ty to aspoň chápeš…….“

ELENA: “ Přišla jsem v pravou chvíli. Aspoň vás přivedu na jiné myšlenky.“

BEN: “ To už potřebuji.“

TINA: “ Tak si popovídáme u kafe.“

ELENA: “ Dobrý nápad.“

Asi tak po hodině se Katrina vrátila na místo činu na služebnu. Chvilku ještě seděla v autě a rozmýšlela se půjde a nebo ne. Katrina si uvědomila, že Tina a Ben mají úplnou pravdu a že nemůže nejenom myslet na svého milovaného bráchu Semira když tam jsou další dobří kamarádi.

Tina se koukala z okna u Andrejina stolu a zahlídala Katrinino auto. K Tině přišel Ben s Elenou.

BEN: “ Vsadím boty, že za chvilku se příjde omluvit.“

ELENA: “ Ale takhle by jednal každý policista.“ Ale Tina pořád myslela na Toma a skoro Elenu a Bena nevnímala. Elena přišla blíž k Tině a sáhla ji na rameno. Tina se tak trochu lekla. “ Tino, něco se snad děje??“

TINA: “ Vůbec nic.“ Posadila se na místo Andrey.

BEN: “ Tino, na tobě jde vidět, že…….“

TINA: “ Prostě se o Toma moc bojím……. Když vim, co je Berger za člověka.“

ELENA: “ Každý chce, aby to bylo už za náma.“

TINA: “ Proč se teda Berger dávno nepřihlásil.“

BEN: “ To je fakt.“ Na služebnu přišla Katrina a zastavila se u skupinky u Andrejina stolu.

KATRINA: “ Přišla jsem se omluvit za můj výstup……. Nějak ujeli nervy a neovládla jsem. Když jde o Semira…….“

TINA: “ To je dobrý…….“

BEN: “ Takhle by se zachoval každej, když jde o příbuzného.“ Mezi nimi zavládlo velké hrobové ticho. Do toho to ticha se zazvonil telefon na Andreině stole. Všichni se na sebe podívali a Tina zvedla telefon.

TINA: “ Dálniční policie, Kranichová…….“

BERGER: “ U telefonu je Berger. Jsem rád, že vás slyším.“ Tina dala nahlas telefon a Ben došel pro šéfku, že volá Berger. Oba dva přišli zpátky.

TINA: “ Chci se zeptat jak je……. Našim kolegům??“

BERGER: “ Vrchní komisařko Kranichová, nemusíte mít o mě strach mají se jako v bavlnce. Abych nezapomněl…….“

TINA: “ A na co??“

BERGER: “ No přeci na vaši schůzku.“

TINA: “ Kdy a kde??“

BERGER: “ Sejdeme se 13:00 na místě, která zná moc dobře vaše paní šéfka Anna Engelhardtová.“ Šéfka Tině napsala vzkaz na kus papírku – „Na jakou oblast se máme zaměřit.“

TINA: “ Můžete více přiblížit oblast vašeho úkrytu. V celém Kolíně je spousta míst, kde by jste mohli být.“

BERGER: “ Je to oblast kolem dálnice A57 směrem na jih. A jde starou stavbu. A ještě něco, vemte si sebou tu zbraň, kterou se vám poslal v balíčku.“ Zavěsil. Tina taky zavěsila.

ŠÉFKA: “ Tak se pustíme do hledání.“

BEN: “ A máme na to necelou hodinu.“ Tina se pustila do hledání budov v počítači. I Elena a Katrina přiložili ruku k dílu a spolu s Hotem a Bonrátem hledali v papírech. Tina na něco přišla – našla jednu budovu, která by se shodovala s popisem od Bergera. Tina zašla k velké nástěnné mapě a hledala budovu. Po chvilce k ní přišel Ben

BEN: “ Ještě řekni, že jsi našla.“ Tina ji našla a na místě měla prst.

TINA: “ Ano, starý dům v Kolíně-jih.“

BEN: “ A v pravý čas.“ Na hodinách bylo 12:30. Přišla šéfka. “ Máme ji.“

ŠÉFKA: “ Dobře. Jeďte tam a vem te si sebou kolegy.“

V úkrytu……. Berger se podíval na hodinky a bylo za 10 minut jedna.

BERGER: “ Za chvilku tu bude naše kolegyně.“

STEIN: “ Tak to máme připravené.“

BERGER: “ No výborně.“

Vedle této staré budovy je ještě jedna menší budova, ve které spali dříve pomocníci jedné bohaté rodiny, která kdysi dávno žila v této budově. Naši kolegové dálniční policie se pomaloučku probouzeli ve svém pokoji. Andrea už byla přivázaná lany k židli. Andrea se na židli pomaloučku probírala a seděla uprostřed místnosti sama, kde se Berger a Tina střetnou. Dálniční policie si krátila volnou chvílí tím, že se koukali z okna, která zrovna vedla na cestu, kudy zrovna je vínová Octavia.

JAN: “ Zdá se, že pomoct je na cestě.“

SEMIR: “ Je to na dobré cestě.“ Vínová Octavia zastavila na volném placu před hlavní budovou. Tina vystoupila z Octavie a šla do budovy. Přímo vstoupila do místnosti, kde seděla Andrea na židli. Než Tina stačila dojít za Andreou jí rozvázat tak přišel Berger.

BERGER: “ Tak vám rád poznávám osobně.“

TINA: “ To já taky.“

BERGER: “ Kranich má opravdu moc milou manželku……. To se musí nechat.“

Ben našel pokoj dálničních komisařů. Vešel dovnitř.

SEMIR, TOM: “ Bene, kde se tu bereš??“

BEN: “ Dostal jsem pomocné voláni od Tiny.“

TOM: “ Chtěl bych tě seznámit s naším kolegou…….“

JAN: “ Jan Richter z kolínské kriminálky.“

BEN: “ Ben Jäger z mnichovské kriminálky a velice mě těší.“

JAN: “ Mě taky.“ Najednou se ozvala střelba.

SEMIR: “ To bylo z přízemí.“ Všichni šli rychle do přízemní, kde už nikdo nebyl. Tom si všiml, že na zemi je krev.

TOM: “ Někdo musí být postřelený.“ Všichni se podívali na kapky krve na zemi.
Najednou se ozvala další střelba.

JAN: “ Rozdělíme se cestu.“

BEN: “ Dobře.“ Ben a Tom šli se podívat za střelbou a Semir s Janem šli okolo a šli hledat Andreu. Andreu dostal Berger a Tina šla za ním. Berger Tinu v přízemí postřelil do ramene. Na jednom poschodí Stein načapal Tinu, kterou omámil chloroformem. A Berger omámil Andreu chloroformem. Obě dvě odnesli do kamionu, který stál v nedalekém lese. Dálniční policie prohledala celý barák, ale nic nenašli. Ani žádnou stopu. Po chvilce uslyšeli zvuk motoru – odjíždějící kamion – cisterna a míří si to na dálnici. Přijeli policejní vozy a z vozu vystoupila Katrina s Elenou a hned vyseli svým milým okolo krku.

TOM: “ Kdo se má teď honit za tím kamionem??“ Jan a Semir vůbec nevnímali.

BEN: “ NO asi podle toho to vypadá, že my dva.“
Tak nasedli do Tinina auta a rozjeli se za zatím kamionem. Kamion strážil Stein ve svém autě, který jel za ním.

TOM: “ Ani Semira nezajímá, že jde o život její manželky.“

BEN: “ Ono mu to později dojde.“

TOM: “ Tak Bergerovi šlo hlavně o Tinu a Andreu. My jsme byli taková návnada.“

BEN: “ Protože Tina a Andrea jsou více zranitelnější…….“

Semirovi dávno došlo, že Tom a Ben jsou pryč. Tak si půjčili policejní vůz a rozjeli se za Octavii, která si to frčela po dálnici A36. Stein uviděl ve zpětném zrcátku Octavii s modrým majáčkem za předním sklem. Stein a Berger se domlouvali přes vysílačku. Stein řekl Bergerovi o Benovi a Tomovi. Berger zase poručil, aby je oddělal. Stein tedy začal střílet po vínové Octavii.

TOM: “ To Tina nebude mít radost.“

BEN: “ Jak to??“

TOM: “ Když bude mít po svém plechovém miláčkovi.“

BEN: “ Teď rozumím. Bude se k němu chovat slušně.“ Tom s Benem se na sebe podívali a usmáli. Tom se vyklonil z okýnka a střílel po Steinovi.

TOM: “ Nechceš mi taky pomoct??“

BEN: “ Rozkaz, šéfe.“ Ben pomohl střetl Tomovi po Steinovi.
Ale Benova kulka ze zbraně se zakousla do Steinovy pneumatiky. Stein skončil v pilíři mostu přes dálnici. A hned se udělala menší nehoda. Tom zavolal o pomoct na služebnu.

BEN: “ To muselo moc bolet.“
Berger si ve zpětném zrcátku všimnul, jak Stein skončil ve sloupu. A Tina s Andreou se začali probírat mimo kabinu kamionu. Tina a Andrea leželi přivázané na železné spojnici s cisternou a kabinou řidiče.

ANDREA: “ Musíme se odsud, co nejdříve dostat nebo bude s námi amen na dobro.“

TINA: “ Přemýšlím jak se dostaneme odsud pryč.“ Tina našla v kapse červený švýcarský nožík. A přeřezala si svoje lana na rukách a pak odřezala lana Andree. Semir a Jan dohnali vínovou Octavii. Berger si jich všiml ve zpětném zrcátku. Ale museli postupovat opatrně – kvůli Tině a Andree. Policejní vůz a Octavia chtěli vzít kamion do kleští a trochu si více odřeli auta. A Tina jenom brečela když to viděla, co prováděl Ben s jejím autem – jak od svodidla lítali jiskry. Policejní vůz a Octavia to zkusili ještě jednou, ale marně – kamion je prostě větší a má nad nimi větší sílu. Tina a Andrea se vyhýbali jiskrám od Octavie.

ANDREA: “ Jak se odtud dostaneme.“

TINA: “ Tak zatím takový to plán mě nenapadl.“ Semir s Janem měli před sebou další kamion, ale s osobními auty. Semir vykoukl z okýnka a střílel po lanech, které drželi první osobní auto. Tina nenápadně nakukovala, co mají namysli.

TINA: “ Až ti řeknu tak musíme vlíst pod ten kamion.“

ANDREA: “ To není moc dobrej nápad.“

TINA: “ Asi tuším, co mají zalubem.“

ANDREA: “ Dobře.“

TINA: “ Jinak tohle to by byl náš poslední výlet.“

ANDREA: “ To zase nechci.“

TINA: “ Vidíš.“

ANDREA: “ Ale polezeš jako první.“

TINA: “ Dobře.“ První osobní auto pomaloučku sjíždělo na dálnici a policejní vůz a Octavia uhly na stranu do rychlého pruhu. A obě auta byla před kamionem. Cisterna najela na osobní auta, které úplně přejela jako parní válec. Tina vlezla jako první pod kamion a hned po ní i Andrea. Berger narazil do ukazatele cesty, o svodidlo se odpojila kabina řidiče a samotná cisterna. Tina a Andrea byli pomaloučku na konci cisterny. Kamion s osobními auty ještě ztratil další dvě auta, která způsobila další, ale větší nehodu a byla asi tak kilometr od cisterny, která mířila na nehodu. Andrea vylezla jako první na cisterna a pak pomohla Tině, která měla zraněné rameno. Dálniční komisaři byli zády k této jedoucí cisterně. Tina a Andrea mávali a křičeli, že mají uhnout, ale zatím je nikdo neslyšel. Tom zatím hlásal na služebnu přes vysílačku, co se stalo na dálnici A36. Po chvilce se otočil Semir a Ben, hned se rozběhli, aby ochránili ostatní lidi z nehody. Tom a Jan jim šli na pomoct. Tom a Semir běželi blíže k cisterně.

ANDREA: “ Jak se odsud dostaneme?“

TINA: “ Musíme skočit. Jiná šance tu není.“

ANDREA: “ Ale vždy se…….“

TINA: “ Neboj se. Skoč na auto…….“ Tom a Semir si vzal každý jednu stranu cisterny. Tina a Andrea stejně skočili z cisterny na auta, která stála u cisterny kvůli nehodě. Když každá dopadla zády na střechu auta tak se vahou rozbili všechny skla na auta. Semir pomohl Andree ze střechy auta a Tom udělal to samé Tině. Cisterna narazila do nehody a hned explodovala.

TOM: “ Dobrý??“

TINA: “ Ano.“ Po chvilce přijeli další kolegové od dálniční policie, hasiči a sanitka. Tinu ošetřili v sanitce a také přijela Elena s Katrinou. Bergera zatkli kolegové a jen tak z basy se nedostane. Všichni se sešli u sanitky, kde seděla Tina s Andreou.

JAN: “ Hlavní, že se nikomu nic nestalo.“

ANDREA: “ A že to dobře dopadlo.“

SEMIR: “ Berger se tak rychle nedostane ven.“ Všichni se rozešli domů. Tina vstala ze sanitky a šla se podívat na zkázu svého auta. Přišli Tom a Ben.

TOM: “ Rozhodně dopadlo líp, než kdyby ho řídil Semir.“

TINA: “ To sice ano, ale když jsem vás viděla…….“

BEN: “ Ale je aspoň pojízdný.“ Všichni tři se tak usmáli a přišel k nim Semir. Tom se Semirem si udělali takovou menší výměnu svých názorů na šrotování služebních aut. Tina s Benem šli pomaloučku k policejním vozům.

BEN: “ Nevíš jak mám ještě využít 5 volných dnů z dovolené??“

TINA: “ Můžeš se vrátit zpátky do Mnichova.“

BEN: “ To je ale blbej nápad. Tak mě napadlo jestli bych nemohl zůstat u vás.“

TINA: “ Místo se vždy u nás najde.“

BEN: “ Doufám, že nebudu spát na gauči. Pak jsem měl rozlámané tělo.“

TINA: “ To se teď nestane. Jak jsi měli málo místa. Teď můžeš spát s Péťou a nebo v Martinově posteli.“

BEN: “ No to už je lepší.“ Stáli u policejního Porsche a dál si povídali a Semir s Tomem se pořád vyměňovali své názory.

Konec!!!

Autorka Tina11

Pomsta dálniční policii 2/3

18. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Na KTU……. Hartmut něco dělal na svém počítači.

HARTMUT: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj. Mám tu pro tebe práci.“ Postavila krabici na stůl před Hartmuta.

HARTMUT: “ To jsem se obával. No a co je ta krabice??“

TINA: “ Dneska mi přišla na služebnu. Jsou v ní věci, ale potřebujeme tvoji pomoct.“

HARTMUT: “ Aha. A šahali jste na vy??“

TINA: “ Ano, ale v rukavicích.“

HARTMUT: “ Tak se do toho pustíme.“ Oba dva si nasadili bílé gumové rukavice. Hartmut pomaloučku vyndával věci z krabice. Tině se ozval mobil. Tina ho zvedla.

TINA: “ Ahoj Bene.“

BEN: “ Ahoj. Právě jsem na cestě do Kolína.“

TINA: “ To šlo nějak rychle.“

BEN: “ Překecání našeho kapitána je velice jednoduché. Asi tak za dvě až tři hodinky jsem v Kolíně. A kde tě najdu???“

TINA: “ Na služebně nejsem, ale najdeš mě na našem technickém oddělení.“

BEN: “ To vím, kde je. Zatím ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Tina zavěsila.

HARTMUT: “ Kdo to byl??“

TINA: “ Šéfka si přeje, abych tento případ s někým řešila. A tak jsem si pozvala Bena Jägera z mnichovské kriminálky.“

HARTMUT: “ Aha. Tak se do toho pustíme. Já se podívám na to písmo a ty vystřel ze zbraně. A pak se uvidí, co dál.“

TINA: “ Rozkaz, šéfe.“ Tak se oba dva pustili do práce. Tina udělala zkušební výstřel z pistole z krabice a s Tinou byl jeden kolega z KTU. Tina s kolegou měli na sobě ochranné brýle a sluchátka. Tina střílela do takové žluté želatinové čtvercové hmoty. Kolega z KTU pak vyndal vystřelenou kulku a pak ji předal Hartmutovi, kulku projeli databází – jestli nebyla použita v nějaké případu a měli štěstí. Kolega z KTU se podíval na diamanty, Hartmut se podíval na popsaný lístek, aby zjistil jméno pisatele. Tina prohledávala ještě jednou všechny tři auta. Mezitím přijel i Ben z Mnichova. Hartmut a Ben se spolu seznámili a píchnul jim v práci. A tomto pracovali celou noc.

Všichni tři leželi a spali po celé KTU – Ben skončil v kufru mercedesu, Tina byla položená na stole a spala, Hartmut ležel v kufru BMW. najednou se ozval telefon na Hartmutově stole, který vzala Tina. Tina se probrala a spáči v kufrech autech se probudili a při tom se bouchli do hlavy.

TINA: “ Kranichová,…….“ Odpověděla ospalým hlasem.

HOTE: “ Tino, přijeď na služebnu.“

TINA: “ Hote, dobře přijedu, ale ještě několik minut musíte počkat.“

HOTE: “ Dobře. A s Hartmutem jste něco našli.“

TINA: “ Ano, všechno přivezeme na služebnu.“

HOTE: “ Dobře, beru na vědomí. Zatím ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Zavěsila telefon. K Tině se připlazili Ben a Hartmut.

BEN: “ Kdo to byl??“

TINA: “ Volali ze služebny, že se máme zastavit.“

HARTMUT: “ Až do sebe naleji několik hrnků kafe.“

TINA: “ Nemáš něco proti bolení hlavy??“

BEN: “ Pro mě taky.“

HARTMUT: “ Dobře. Už pro to jdu.“ Odešel uvařit kafe a šel najít prášky proti bolení hlavy. Ben se šel posadit ke stolu, kde seděla Tina.

Na služebně……. Všichni se sešli v šéfčině kanceláři.

ŠÉFKA: “ Na vás jde vidět, že jste opravdu pracovali.“

BEN: “ A to celou noc.“

ŠÉFKA: “ Tak spustě.“

TINA: “ Ještě jednou jsme prohledali všechny tři auta, ale nic jsme nenašli.“

HARTMUT: “ Zbraň byla použita v několika případech v Německu. Ale největší roli zahrála v jednom případu pod číslem 523/2004/99. I datum 20.04.1999 v tom hraje velkou roli.“

BEN: “ Tak jsme prošli číslo spisu a datum, že psala jedna osoba.“

BONRÁT: “ Prošli jsme si to datum a hraje velkou roli s naším oddělením.“

ŠÉFKA: “ Tento případ hodně znamená, když se stal před několika lety. A spis je dispozici.“

HARTMUT: “ A na zbrani jsme nenašli žádné otisky. A registrační číslo je vybroušené.“

ŠÉFKA: “ Takže jaké jméno vám vyšlo.“

TINA, BEN: “ Roland Berger.“

HOTE: “ To samé jméno nám vyšlo taky.“

ŠÉFKA: “ Dobře. Takže jsme se shodli na jméně. Spis je v archivu BKA.“

TINA: “ Proč z rovna u nich. Naše uzavřené případy jsou u státního návladního.“

ŠÉFKA: “ To opravdu netuším.“

BEN: “ Tak tam zajedeme.“

ŠÉFKA: “ Běžte pro něj. Kdyby se něco dělo tak mi zavolejte.“

TINA: “ Dobře.“

BONRÁT: “ Máme se zeptat do věznice, kde seděl Roland Berger??“

ŠÉFKA: “ Běžte se zeptat.“

U kapitána BKA……. Sekretářka zavedla Tinu a Bena do kanceláře k jejich kapitánovi.

KAPITÁN: “ Co pak chce od nás dálniční policie?? Snad nechcete s námi spolupracovat, paní komisařko Kranichová.“

TINA: „To ne, ale potřebujeme jeden spis z vašeho archivu.“

KAPITÁN: “ Tak spis. A o jaký se jedná??“

BEN: “ Spis pod číslem 523/2004/99.“

KAPITÁN: “ Ale ten spis je uzavřený a řešili jste ho vy. A vy chcete zase otevřít????“

TINA: “ Ano, ten spis si potřebujeme pročíst.“

KAPITÁN: “ A to jen tak.“

BEN: “ To ne, ale chceme být v obraze.“

TINA: “ Roland Berger je zase na svobodě a má ve své moci moje kolegy.“

KAPITÁN: “ Tak proto je tu s vámi někdo jiný.“

TINA: “ Nutně potřebujeme ten spis!!!“

BEN: “ Tino, klid!!“ Tina se šla koukat z okna. „Tak nám ho dejte. Jde tu o životy našich kolegů.“

TINA: “ Tak nám ho vydejte!! Je sice pravda, že spolu nevycházíme, když spolu vyšetřujeme případ, ale teď by jste nás mohl pomoct. Jde tu o životy a nic o nich nevíme.“

KAPITÁN: “ No dobře. Vydáme vám ten spis.“ Kapitán, Tina a Ben spolu odešli do archivu, který se nachází v suterénu budovy. Došli k archiváři se stolkem.

KAPITÁN: “ Vydejte mi spis pod číslem 523/2004/99.“

ARCHIVÁŘ: “ Dobře, chvilku vydržte.“ Odešel hledat spis do jejich velkého archivu. Ty tři se tak na se blbě koukali. Když archivář přinesl spis. Než jim ho vydal tak kapitán BKA a Tina podepsali papír, že spis 523/2004/99 jde do rukou dálniční policie. Pak se Tina s Benem rozloučili s kapitánem BKA.

Ve vínové Octavii…….

BEN: “ To se opravdu nemáte rádi s BKA???“

TINA: “ Jo. I šéfová je nemá v lásce. To radši spolupracujeme s LKA.“

BEN: “ Vždy se nějaká kriminálka najde.“

TINA: “ V LKA jsou aspoň vstřícný. Ale BKA musí mít všechno. Když s nimi spolupracujeme tak se pak v tisku dozvíme, že pachatele dostali oni i když to není pravda.“

BEN: “ No nic s tím neuděláš. Ani vaše šéfka. Už jste přišli na, co ukazují peníze, falešné diamanty a ty autíčka??“

TINA: “ Jestli s tím náhodou Berger neobchodoval. To se dozvíme ze spisu.“

Na služebně……. Tina a Ben odešli za šéfkou do její kanceláře.

ŠÉFKA: “ Máte ten spis??“

TINA: “ Ano, znáte kapitána BKA. Dal nám ho, ale u toho plno keců.“

ŠÉFKA: “ To jsem si myslela, že to tak určitě dopadne.“

BEN: “ Tak si jedeme pročíst.“

ŠÉFKA: “ Dobře.“ Tina a Ben odešli do Semirovi a Tomovi kanceláře, kde si pročítali spis o Bergerovi. Tina a Ben se pustili do čtení případu Berger. Roland Berger jel se svým bratrem Wernerem Bergerem v pašování diamantů z jižní Afriky a ještě sportovní a luxusní vozy, za to měli pěkné prachy. Když naši kolegové z dálniční policie řešili případ pašování aut do zahraniční. Dálniční policie jim obchod překazila. A jednoho dne dálniční policie objevila bratra Wernera Bergera, který zemřel při nehodě na dálnici krátce před velkým obchodem s auty. Hned Roland Berger obvinil dálniční policii, že to byla ona, že zabila jeho bratra Wernera. Ale pak opak je pravdou, že Roland zabil svého bratra, aby se nemusel dělit se svým bratrem. Andrea rozlouskla jeden tajný kód, který dálniční komisaře dovedl na jejich tajné místo a místo obchodu v přístavu v Kolíně-sever. Tina s Benem nad spisem strávili večer.

BEN: „Tak tu máme vysvětlení těch věcí okolo.“

TINA: “ Falešné diamanty a sportovní auta, za které dostávali za obchodování. To vysvětlují ty peníze.“

BEN: “ Teď akorát najít ty naše komisaře.“

TINA: “ Ale pořád mě vrtá hlavou proč teda nepropustili Andreu.“

BEN: “ Že by jsi Berger nechal jako takovou záchranu, aby měli nějakou záruku…….“

TINA: “ A co je teda dobrá zbraň a ty přeříznuté brzdy. Tak mě něco napadlo.“ Zašla za Hotem a Bonrátem.

BONRÁT: “ Zase máme něco najít??“

TINA: “ Ano, jestli najdete nehodu Wernera Bergera.“

HOTE: “ A na co??“

TINA: “ Ve spisu o tom není vůbec zmínka.“

BONRÁT: “ Narážíš na ty brzdové hadičky??“

TINA: “ Ano, k tomu nemáme zatím spojitost.“

HOTE: “ Tak se pustíme do práce.“

TINA: “ Díky.“ Tina odešla za Benem, kde byla i šéfka.

ŠÉFKA: “ Tak jste daleko??“

BEN: “ Spojovali jsme si ty věci, které byli v krabici s případem.“

ŠÉFKA: “ A jak jste uspěli??“

TINA: “ Berger a jeho bratr Werner obchodovali s diamanty a sportovními auta a za to měli velké prachy.“

ŠÉFKA: “ A jak si vysvětlíte tu zbraň a ty hadičky.“

TINA: “ Dala jsem Bonrátovi a Hotemu, aby našli nehodu, při které zemřel Werner Berger. To by vysvětlovali ty hadičky.“

BEN: “ A zbraň……. Tak mě napadlo, že by měla Tina někoho zabít. Na zbrani budou její otisky a půjde za mříže.“

ŠÉFKA: “ Pěknej plán Rolanda Bergera.“ Po chvilce přišel do kanceláře Hote a Bonrát.

BONRÁT: “ Našli jsme tu nehodu.“

HOTE: “ Werner Berger měl v autě přeříznuté brzdové hadičky. Nehoda se stalo na dálnici A40.“

ŠÉFKA: “ Při dálnici A40 jsme našli jeden úkryt Bergera.“

BONRÁT: “ To je sice pravda, ale tu továrnu asi tak 5 měsíci zbourali.“

ŠÉFKA: “ Berger to tenkrát neubrzdil a vletěl přímo do kamionu s benzínem.“

HOTE: “ A hadičky byli proříznuté nožem. Takže to byla jasná vražda svého bratra.“

BEN: “ Aby všechny peníze z obchodu dostal Roland Berger.“

TINA: “ A jak jste pochodili ve věznici??“

BONRÁT: “ Ředitel věznice nám řekl, že Bergera propustili tak 6 dny za dobré chování.“

BEN: “ A mluvili jste s nějakým vězněm??“

HOTE: “ Ano. Berger s jedním seděl v cele. A ten nám řekl, že se poslední měsíc před propuštěním připravoval tento útok na dálniční policii.“

BONRÁT: “ Několikrát mluvil i s nějakým chlapem, který mu pomaloučku hledal informace o Semirovi, Tomovi a Janovi.“

ŠÉFKA: “ Berger to pěkně vymyšlené.“

Na služebnu přišla Elena. Tina si ji všimla.

TINA: “ Eleno, co ta tady??“

ELENA: “ Už to doma nevydržím.“

TINA: “ Ale přišla ses…….“

ELENA: „Ano,……. Už něco víte o Janovi??“

TINA: “ Zatím ne. Únosce se nám zatím nepřihlásil.“

ELENA: “ Ale něco jsem doma našla.“

ŠÉFKA: “ A to je co??“

HOTE: “ Každá stopa nám pomůže.“

ELENA: “ Našla jsem tento novinový článek.“ Předala ho Tině do ruky. Tina si článek četla pro sebe.

TINA: “ Jan věděl, že Bergera pustí……“ Tina se zamyslela.

ŠÉFKA: “ Tino, něco se stalo???“

TINA: “ Tak proto Jan jel po A58 směr na služebnu……. Jako já.“

ELENA: “ Teď jsem si vzpomněla, že Jan mluvil o tom, že se ráno za vámi pojede podívat.“

ŠÉFKA: “ Asi nám chtěl ukázat tento článek.“

BEN: “ Měli bych je, co nejdříve najít.“

ŠÉFKA: “ Myslím si, že teď asi půjdou po Tině. Na té se budou chtít pěkně smlsnout…….“

ELENA: “ Protože je manželka policajta a taky u policie pracuje. A Andrea??“

TINA: “ Andrea je podle mého názoru taková pojistka, že opravdu přijdu na jeho schůzku, když ne tak zabije Andreu.“

BONRÁT: “ Ale sestra taky představuje hodně jako manželka.“

BEN: “ To ano, ale Katrina nepracuje u policie. To je to samé jako tady Elena, je manželkou komisaře, ale nepracuje u policie.“

ŠÉFKA: “ No uvidíme s čím přijde Berger a jestli se vůbec ohlásí.“

Pokráčko zas příště……

Povídka č. 76: Pomsta dálniční policii 1/3

14. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Dálniční policie měla prodloužený víkend a ještě k tomu jim vyšel tak nádherné počasí – svítilo jim sluníčko a to bylo začátek září. Tom s dětmi a Semir s dětmi a Andreou odjeli na jeden výlet do Hannoveru. Tina zůstala doma, protože pomáhala mamince. Ale jinak by s nimi jela hned.

Tina odjela od svojí maminky domů. A doma čekala na svoje rošťáky, ale Tom zavolal Tině, že přijedou později, protože na dálnici se něco stalo. Když bylo moc pozdě hodin tak Tina šla spát.

Tina tvrdě spala a probudil ji zvonící mobil asi tak kolem třetí ranní hodiny. Tina se na půl probudila, rozsvítila si svoji lampičku na nočním stolku a zvedla mobil.

TINA: “ Hote, co se děje?? Do zítra máme volno……. Co že se stalo???……. Dobře. Už jsem na cestě.“ Zavěsila mobil. Z postele vylítla tak rychle, aby u Hota a Bonráta byla, co nejdříve.

Na místě nehody……. Tina jenom viděla jak jeřáb zvedal Tomovo zničený mercedes. Jenom se ji zatajil dech a myslela na to nejhorší. A po chvilce druhý jeřáb zvedal Semirovo BMW. obě auta byla tak zdemolovaná, že lidi by v tom nemohli přežít. Tina zašla za Hote, který stál u Porsche.

TINA: “ Co se stalo s Tomem??“

HOTE: “ Tom se Semirem a Andreou zmizeli.“

TINA: “ Jak zmizeli??“

HOTE: “ Někdo je musel unést, protože…….“ Tina mu skočila do řeči.

TINA: “ A kde je Péťa a Martin??“

HOTE: “ Těm nic není. Ty nechali v autech. Všem dětem se nic nestalo.“ Tině se náramně ulevilo.

TINA: “ Auta nechte převést na KTU. Jestli tam něco Hartmut nenajde. Ale kdo by měl na svědomí.“

HOTE: “ Už se tak stalo. Jestli tu nepůjde o pomstu.“

TINA: “ Možný to je.“ Bonrát se šel podívat na všechny děti, kteří jsou všichni spinkají spolu. Péťa se probudil. Bonrát promluvil na Péťu tichým hlasem.

BONRÁT: “ Nechceš jít za maminkou??“

PÉŤA: “ Maminka je tady??“

BONRÁT: “ Ano.“

PÉŤA: “ Já chci za maminkou.“ Z auta vyletěl jako tryskáč. A běžel k Tině, která si povídala s Hotem u Porsche. Péťa volal mami, mami……. Tina se otočila za Péťou a skončil v její náručí. Oba dva si dali velikánskou pusu na přivítanou. Tina pak posadila Péťu
na kapotu Porsche.

BONRÁT: “ Postará š se o Adelinu a Michala??“

TINA: “ Postarám. U nás doma se vždy najde místo.“

HOTE: “ Nebudeš chtít pomoct??“

TINA: “ Asi poprosím Katrinu, aby se o Adelinu a Michala postaral. Bude mít doma trochu více rušno.“

BONRÁT: “ Mi rádi přiložíme ruku k dílu.“

TINA: “ To vím takových let.“

Hote a Bonrát pomohli odvést děti k Tině. Dali je spát do Martinova a Petrova pokoje po sourozencích. Když Bonrát a Hote byli na odchodu.

HOTE: “ Nemáme ti ráno pomoct??“

TINA: “ Aspoň budu mít málo práce.“

BONRÁT: “ Klidně odvezeme děti do škol.“

TINA: “ Pro moje přijede maminka. Tak se můžete postarat o Adelinu a Michala. A rovnou zajedu za Katrinou, ji říct, co se stalo.“

HOTE: “ Takže se uvidíme za několik hodin.“

HOTE, BONRÁT: “ Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Hote a Bonrát odešli domů se na chvilku natáhnout.

Druhý den……. U Tiny bylo rušno. Přijeli Hote a Bonrát pro Adelinu a Michala. A také přijela Tinina maminka pro Péťu a Martina, že je odvezla do školy. Když všichni odjeli, Tina odjela za Katrinou.

U Katriny a Hartmuta……. Tina přijela k jejich rodinnému domku. Katrina stála u okna a viděla jak přijela vínová Octavia.

KATRINA: “ Co tu chce Tina??“

HARTMUT: “ To se dozvíme.“ Katrina šla otevřít Tině. Tina a Katrina přišli do kuchyně, kde byl Hartmut.

TINA: “ Ahoj.“

HARTMUT: “ Ahoj.“

KATRINA: “ Dáš si kafe??“

TINA: “ Dám si.“

HARTMUT: “ Co tě k nám zaválo??“ Tina se posadila na židli ke stolku.

TINA: “ Přišla jsem kvůli Semirovi a Andree.“

KATRINA: “ CO se mu stalo??? Není Semir…….“ Katrině se udělali skleněný oči.

TINA: “ Dneska v ranních hodinách měl nehodu na dálnici…….“ Katrina skočila Tině do řeči a postavila hrnek s kafem před Tinu.

KATRINA: “ Tak co se mu stalo??“

TINA: “ Když mě to ani nenecháš domluvit.“

KATRINA: “ Promiň, ale jsem jako trní. Podívej dál.“

TINA: „Akorát, že jsme Semira na místě nehody nenašli.“

HARTMUT: “ To že unesli??“

TINA: “ Vypadá to tak. Taky ještě při nehodě zmizel Tom a Andrea.“

KATRINA: “ A už máte nějakou stopu??“

TINA: “ Jsme zatím na začátku. Na KTU máš práci.“

HARTMUT: “ To mám radost. Až přijdu tak se na mercedes a BMW podívám.“

TINA: “ A ještě bych vás chtěla o něco poprosit.“

KATRINA: “ Tak co máš ještě na srdci.“

TINA: “ Jestli by jste nepostarali do Adelinu a Michala. Než najdeme Semir a Andreu. Jenom je stačí vyzvednout ze školy.“

HARTMUT: “ Budeme tu mít trochu živo, ale zvládneme to.“

KATRINA: “ Dobře. Školu mám kousek od Natálčiny školky.“

Vínová Octavia si to frčela po dálnici A58 směrem na služebnu. Asi tak po 5 kilometrech se objevila nehoda. Když toto Tina spatřila šlápla na plyn a zapla modrý majáček za předním sklem. Když Tina dorazila na místo nehody, Octavii nechala v odstavném pruhu. Hned z auta vyběhla na pomoct. V nehodě bylo zapleteno Janovo auto, ale Tina Jana ve voze nenašla. Účastníci nehody si navzájem pomáhali. Tina hned volala šéfce do kanceláře.

TINA: “ Šéfová, máme tu další problém.“

ŠÉFKA: “ A jaký??“

TINA: “ Na dálnici A58 směr Kolín-západ je nehoda. V nehodě je zapleteno Janovo auto.“

ŠÉFKA: “ A co je s Janem??“

TINA: “ Je pryč. Jako Tom, Semir a Andrea.“

ŠÉFKA: “ Vyřiďte to Herzbergerovi a Dietrovi, ať se o tu nehodu postarají.“

TINA: “ Dobře. Zatím naschle.“

ŠÉFKA: “ Naschle.“ Tina zavěsila. Odešla k Octavii a ozvala se Hotemu a Bonrátovi přes vysílačku.

TINA: “ Kobra11, volá Kobru19.“

HOTE: “ Tady Kobra19. Tino, co se děje??“

TINA: “ Na dálnici A58 směr Kolín-západ je nehoda. Do nehody je zapleteno Janovo auta a je pryč.“

HOTE: “ Za chvilku jsme tam. Konec.“ Hote zavěsil. Tina se mezitím postarala o účastníky nehody. Místo nehody se postarali kolegové od dálniční policie. Tina odjela na služebnu.

U šéfky v kanceláři…….

ŠÉFKA: “ Od Herzbergera a Dietra jsem se dozvěděla, co se stalo dneska v ranních hodinách. A teď ještě k tomu Jan.“

TINA: “ Myslím si, že půjde o nějakou pomstu, která se stala před několika lety.“

ŠÉFKA: “ A že případ vyšetřovali Tom, Semir a Jan.“

TINA: “ Muselo to být někdy, když jsem byla na mateřské.“

ŠÉFKA: “ To budou večery. Všechny spisy zase projít, kdo by to mohl být.“

TINA: “ Hartmut prozkoumává Tomovo a Semirovo auto, jestli něco neobjeví. Teď mu tam přibylo i Janovo.“

ŠÉFKA: “ Bude lepší kdyby jste tento případ s někým dělala…….“

TINA: “ O jednom komisaři bych věděla, ale ještě aby souhlasil.“

ŠÉFKA: “ Ještě to oznamte Eleně, co se stalo.“

TINA: “ Dobře.“ Odešla z kanceláře a odešla do svoji kanceláře. Zavolala přes pevnou linku své kamarádce Eleně Richterové. Elena vzala pevnou linku a představila se.

ELENA: “ Richterová, Žlutá stužka…….“

TINA: “ Kranichová, dálniční policie…….“

ELENA: “ Tino, copak mi potřebuješ??“

TINA: “ Chci ti říct jednu špatnou zprávu. Bylo by lepší, kdybych ti to řekla osobně…….“

ELENA: “ Tino, nechoď okolo horké kaše.“

TINA: “ Tak dobře. Dneska ráno měl Jan nehodu…….“ Elena skočila Tině do řeči.

ELENA: “ A co se mu stalo??“

TINA: “ Nic se mu nestalo, ale když jsem přijela, tak zmizel jako pára nad hrncem.“

ELENA: “ To mi chceš říct, že ho někdo unesl??“
TINA: “ Ano, někdo má v moci Toma, Semir a Andreu.“

ELENA: “ Díky za zprávu. A kdyby se něco dělo dej mi vědět.“

TINA: “ Neboj se, dám ti vědět. A všechny najdeme živí.“

ELENA: “ Budu pomaloučku končit. Máme tu hodně práce. Zatím ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Elena zavěsila jako první a pak Tina. Tina zavolala přes pevnou linku Benovi Jägerovi a požádat ho o pomoct.

BEN: “ Ben Jäger, mnichovská kriminálka.“

TINA: “ Tina Kranichová, dálniční policie.“

BEN: “ Tino, co potřebuješ??“

TINA: “ Bene, chtěla jsem tě o něco poprosit.“

BEN: “ O co jde??“

TINA: “ Potřebuji, abys přijel do Kolína mi pomoct vyřešit jeden případ.“

BEN: “ Nevim, jestli mě kapitán pustí. Máme tu plno práce.“

TINA: “ A když ti řeknu, že v tom případu figuruje i Tom se Semirem.“

BEN: “ Tak to je něco jiného. A co se jim stalo??“

TINA: “ Při nehodách zmizeli a dneska ráno ještě jeden náš kolega.“

BEN: “ A sakra………. Nějak se pokusím domluvit s naším chápajícím kapitánem a dám ti vědět.“

TINA: “ Díky. Jsi moje jediná záchrana.“

BEN: “ Dobře. Zatím ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Zavěsila. Tině zazvonil mobil. Tina šáhla do kapsy pro mobil a volal jí Hartmut.

TINA: “ Ahoj Hartmute, našel jsi něco???……. To jsem myslela……. Takže jsme tam, kde jsme byli……. Díky za zavolání……. Ahoj.“ Tina zavěsila a položila mobil na stůl. Na Tině bylo vidět, že z toho případu není moc šťastná, když její dva kolegové a manžel pryč bez jediné stopy, kde by je mohli hledat. A pořád si Tina kladla v duchu otázku, proč už dávno nepropustili Andreu a co s tím má s tím společného. Tina si sedla do křesla a tak přemýšlela nad případem. Do kanceláře přišel Bonrát s velkým balíčkem pro Tinu.

BONRÁT: “ Tino, máš tu balíček.“ Tina nějak nevnímala Bonráta. „Tino, je ti něco??“ A opatrně na Tinu šáhl na její levé rameno. Tina se tak lekla. “ To jsem tě nechtěl, abys ses lekla……“

TINA: “ Ano jsem tě neslyšela přijít. A co to máš??“

BONRÁT: “ To je balíček pro tebe.“

TINA: “ Od koho??“

BONRÁT: “ Na balíčku není napsaný odesílatel. A opravdu jsem tě nechtěl vylekat.“

TINA: “ To je dobrý. Jenom jsem se tak zamyslela nad případem.“

BONRÁT: “ Každý chce, abychom je, co nejrychleji našli. A našel něco Hartmut??“

TINA: “ Vůbec nic. Ale všechny tři auta prohledá ještě jednou.“ Tina pomaloučku rozbalila balíček – sundala vrchní papírový obal a narazila přímo na hnědou papírovou krabici, která byla čtvercového tvaru. Nůžkami rozřízla lepící pásku, která slepovala papírová víka od krabice. Když ji Tina otevřela v krabici byli věci z případu, který řešili před několika lety. „Že by jsme se někam konečně dostali.“

BONRÁT: “ Měla by o tom vědět šéfová.“

TINA: “ Tak za ní najdeme hned.“ Bonrát vzal krabici a odešli za šéfkou do její kanceláře.
V kanceláři byl Hote.

ŠÉFKA: “ Něco snad máte??“

TINA: “ Ano.“ Bonrát postavil na stůl Tinin balíček.

HOTE: “ Co to je??“

BONRÁT: “ Vypadají jako předměty z nějaké případu, který jsme už řešili.“

ŠÉFKA: “ A už jste se koukali na ty předměty??“

TINA: “ Ještě ne.“ Tina si nandala na ruce bílé gumové rukavice. A postupně vyndávala předměty z krabice a pokládala na je šéfčin stůl. Šéfka trochu poklidila na stolu, aby bylo větší místo. Bylo to za předměty – pistole ráže 38mm, kousek prostřelené brzdové hadičky z auta, pár falešných diamantů v bílém plastovém pytlíčku, pár tisící euro, malé modely sportovních aut, malý lísteček s datem „20.4.1999“ a s číslem „523/2004/99“.

TINA: “ Toto číslo 532/2004/99 vypadá jako číslo spisu.“

HOTE: “ A datum 20.4.1999, kdyby šel někdo do vazby.“

ŠÉFKA: “ A co to ostatní věci??? Že by někdo kradl sportovní auta a za dostával hodně peněz.“

BONRÁT: “ A ta hadička by byla být jako, kdyby mu někomu prostřelil brzdy při nějaké rvačce.“

TINA: “ A co ty diamanty??? Že by jsi nimi obchodoval a za to měl taky dost peněz.“

ŠÉFKA: “ A jak si vysvětlíte tu zbraň??“ Tina ji vzala do ruky a prohlédla si ji. A pak ji zase položila na stůl.

TINA: “ Vypadá to na 38 a její registrační číslo je vybroušené.“

HOTE: “ Že by tím někoho zavraždil.“

ŠÉFKA: “ Dejte ty věci Hartmutovi a ať se na ně podívá.“

TINA: “ Hartmut bude mít radost.“ Tina pomaloučku dávala věci zpátky do krabice.

ŠÉFKA: “ Já se podívám na ten spis a…….“

HOTE: “ My se podíváme na ten datum, jestli něco nenajdeme.“

ŠÉFKA: “ Tino, už máte někoho…….“

TINA: “ Ano, už jsem mu volala, ale ještě se neozval.“

ŠÉFKA: “ Tak každý víme svoje úkoly. Tak se pustě do práce.“

HOTE, BONRÁT: “ Rozkaz, šéfová.“ Tina odjela na KTU za Hartmutem, Hote s Bonrátem hledali datum, kterého případu se to týká a šéfka zase hledala kód, k čemu to patří.

Pokráčko zase příště…..

Maniak na dálnici 2/2

4. 4. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

V mercedesu……. Po cestě k paní Fischerové je sledoval Joe. Ale dálniční policie si ho vůbec nevšimla. Tina si pročítala spis Jochena Fischera.

TINA: “ Krátce po nehodě nebyl Jochen Fischer v ohrožení života……. Ale než se k němu dostala záchranka a něž ho odvezla do nemocnice.“

TOM: “ Ale proč by tohle všechno dělal.“

SEMIR: “ Chtěl se pomstít.“

TINA: “ A ještě jeho matka si vzala svého syna do domácí léčení a na speciální kliniku.“

U matky……. Přišla jim otevřít služebná paní Fischerové.

SLUŽEBNÁ: “ Dobrý den.“

SEMIR: “ Dobrý den. Gerkhan, dálniční policie. To jsou moji koledové.“
Každý ukázal svůj služební průkaz.

TOM: “ Kranich.“

TINA: “ Kranichová.“

SEMIR: “ JE paní Fischerová doma??“

SLUŽEBNÁ: “ Ano. pojďte se mnou.“ Odvedla dálniční policii za paní Fischerovou, která seděla na letní terase u svého rodinného domku.

MATKA: “ Co si přejete??“

SEMIR: “ Jsme od dálniční policie. Přišli jsme hlavně kvůli vašemu synovi.“

MATKA: “ Něco snad provedl??“

TOM: “ Přišli jsme hlavně kvůli nehodám na dálnici – jednou zemřeli 2 nevinný lidé o život a po druhé házel malé bombičky po projížděních autech.“

MATKA: “ Já Jochena nehlídám.“

TINA: “ Máme podezření, že vás syn to má nasvědomí.“

MATKA: “ Tomuhle mám vám věřit?? Kdyby jste přišli, že můj syn Jochen tajně večer házel kameny po autech tak bych vám věřila, ale tohle…….“

SEMIR: “ Potřebujeme vědět, kde váš syn je. Jestli stojí za těmito nehodami a nebo je nevinen.“

MATKA: “ Opravdu nevím, kde je. Jochena nehlídám.“

TOM: “ A co jeho otec??“

MATKA: “ Spolu nežijeme. Můj manžel žije v New Yorku, ale pravidelně posílá peníze na Jochena.“

TINA: “ Potřebovali jsme fotky vašeho syna.“

MATKA: “ Řekněte si služebné.“

SEMIR: “ Kdyby jste si náhodou na něco vzpomněla tak zavolejte.“ Položil svoji vizitku na stůl před paní Fischerovou.

Dálniční komisaři vyšli z domu a prohlíželi si fotky Jochena.

SEMIR: “ Je pěkně nepříjemná.“

TOM: “ Ježibaba.“

TINA: “ To musí být pěkný rodinka.“

SEMIR: “ Ani se nedivím. Když má laxní přístup.“

Jochen se vkradl do domu. Sedl si do křesla. Matka se otočila a lekla se.

MATKA: “ Kde ses tu vzal?“

JOE: “ JE snad něco špatného, že jsem tady??“

MATKA: “ Vždy se vynoříš z nory když tě člověk nepotřebuje, ale když ano tak nevytáhneš ani paty.“

JOE: “ Ale mě se mi to tak líbí.“

MATKA: “ Byla tu policie a ptala se na tebe. Opravdu jsi to udělal??“

JOE: “ Musím odpovídat??“ Sundal si svoji masku. Matka se podíval na jeho jizvu.

MATKA: “ To by byl jenom malý kosmetický zákrok.“ Joe vstal z křesla a šel k matce. Rukama matku přiškrtil, že spadla na zem jako švestka. Joe se podíval na stůl, kde byla vizitka od Semira.

Na služebně……. Dálniční komisařové měli nudnou chvíli. Neměli do čeho píchnout k dalším indiciím k případu. Tom a Semir hráli šipky v jejich kanceláři, jejich terčem byl portrét Jochena.

U matky……. Služebná se šla podívat na paní Fischerovou, ale paní Fischerová ležela na zemi. Služebná pomohla vstát ze země paní Fischerové. Služebná paní Fischerové posadila do křesla a volala Semirovi do kanceláře.

TOM: “ Kranich, dálniční policie.“

MATKA: “ Fischerová, chtěla bych mluvit s vašim kolegou Gerkhanem.“

TOM: “ Ale můj kolega tu není. A o co jde??“

MATKA: “ Byl tu můj syn Jochen. A přečetl si adresu vašeho kolegy.“

TOM: “ Děkuji za zprávu. Naschle.“ Do kanceláře přišla Tina.

TINA: “ Něco se stalo??“

TOM: “ Jochen Fischer byl u své matky. A jel na Semirovu adresu.“

TINA: “ Ale Semir a Andrea odjeli před chvilkou domů.“

TOM: “ Pojedu varovat Semira.“

TINA: “ Kdyby se něco stalo dám vědět.“ Tom dal Tině pusu na tvář a vydal se za Semirem.

Před barákem Semira a Andrey……. Semir a Andrea vyndávali věci z kufru (Andrejina auta) na dnešní večer s Andreinou matkou a otcem.

SEMIR: “ Tak co bude dneska večer dobrýho??“

ANDREA: “ To se nech překvapit.“ Přijel Tom.

SEMIR: “ Bylo ti na služebně po mě smutno.“

TOM: “ Jochen Fischer má tvoji adresu.“

SEMIR: “ A co s tím mám já společného??“

TOM: “ Vůbec nemám ponětí.“ Semir se tak začal rozhlížet po okolí, jestli někde neuvidí Jochena. Tom přidal taky ruku k dílu. Najednou se objevil letící ruční granát přímo na Andreino auto – modrou Fabii. Semir okamžitě svalil Andreu na zem. Auto explodovalo. Všichni tři se podívali na zkázu, Semir a Tom přelezli velkou cihlovou zeď a šli za Jochnem. Andrea jenom se koukala na hořící milované autíčko.

ANDREA: “ Moje auto.“

Semir a Tom běhali ozbrojeni po střechách garáží. Občas se prodírali zeleným chroštím na střechách, ale Jochena vůbec nenašli i když jim dělal hlasové nápovědi, kde je. Pak Jochena uviděli ujíždět pod mostem, Semir po něm střílel, ale marně, nestrefil ani jednou kulkou do auta. Tom dal hned vědět na služebnu, že se jim Jochen ztratil a nahlásil SPZ Johnova auta.

Jochen se připravoval na svoji akci na dálnici. Také ho šel navštívit malý Max, který byl úplně krokama tak inspirován, že ho pořád Jochena navštěvoval. Joe dával kanastry s benzínem a zbraně do své dodávky. Max se schoval na korbu vozu a schoval se hodně daleko a tato korba byla ještě přikryta modrou plachtou z tvrdého materiálu. Za auto přidělal vozík, na kterém byl malý vrtulník, byl také přikrytý stejnou plachtou jako na korbě auta. Joe si čichl svého léku – Amylnitrit, a pak vyrazil na svoji akci k dálnici.

Tina dala vědět Tomovi a Semirovi přes vysílačku. A byla na cestě do skrýše Jochena.

TINA: “ Už mám majitele toho auta. Auto je přihlášené na jednu zámečnickou firmu, ale ta asi tak 5 roky zkrachovala. Adresa je Langgase 60.“

TOM: “ Díky. Ta se sejdeme na tam.“

TINA: “ Už jsem na cestě.“

Ve skrýši……. Dálniční komisaři sešli zde. Vešli do velkého hangáru, kde bylo království Jochena. Hlavně je zaujala velká nástěnka, kde byli fotky Jochena před nehodou, novinové články o jeho nehodě.

TOM: “ Mě to všechno naplánované.“

SEMIR: “ Proč napadl zrovna mě??“

TINA: “ Měl strach.“

SEMIR: “ Tak si projdeme. Chce se pomstít za tu nehodu a co se mu všechno stalo. Do něho narazil náklaďák když mu praskla pneumatika.“

TOM: “ Situaci si přehrál a mladému páru prostřelil pneumatiku.“

TINA: “ Pak se objevil další náklaďák s tou trhavinou a způsobil mu jeho zranění.“

SEMIR: “ To byli ty malé ruční granáty. Přihlížející lidi, kteří nenechali projet záchranku.“

TOM: “ To by všechno odpovídalo.“

TINA: “ Pak ten náklaďák způsobil požár. To znamená, že jeho další akce bude něco s ohněm.“

SEMIR: “ Ale kdy?“

TINA: “ Dneska o jeho 30. narozeninách.“

TOM: “ Ale kde?“ Vzal z nástěnky novinový článek a všichni tři komisařové se na článek podívali.

SEMIR: “ Jedeme.“ Vyrazili na dálnici A52.

Joe už byl u dálnice a chystal si svoje nádobíčko. V ruce měl zbraň, která střílela kusy ohňů. Joe si vybral náklaďák, na který vystřelil oheň ze zbraně. Náklaďák hned způsobil na dálnici nehodu. V keřích ho pozoroval Max.

Dálniční policie byla na cestě na dálnici. Do mercedesu se ozvala vysílačka.

HOTE: “ NA dálnici A52, 130 km u 38 mostu je nehoda.“

SEMIR: “ Díky Hote, jsme na cestě.“

Joe pokračoval ve svém díle na dálnici. Joe hodil dýmovnici do létajícího vrtulníku nad dálnicí. Posádka ve vrtulníku hned si chránila svoje dýchací cesty a přistávala na dálnici. Joe nasedl do svého malého vrtulníku se samopaly do vzduchu.

Dálniční komisařové přijeli v proti směru dálnice A52, přelezli přes středová svodidla a po cestě pomáhali zraněným lidem. Přistál vrtulník, posádka hned vyběhla z vrtulníku, aby se nadýchali čerstvého vzduchu. Joe začal střílet kulomety, které byli přidělané na vrtulníku po dálnici a pak ještě i hořícím náklaďáku, který explodoval. Semir střílel po vrtulníku s Jochnem.

SEMIR: “ Jak ho teď chytíme??“

TOM: “ Přeci vrtulníkem.“

SEMIR: “ A ty to snad umíš řídit.“

TOM: “ Já né, ale Tina.“ Přišla k nim Tina.

SEMIR: “ Dobře, že jsi přišla.“

TINA: “ Co máte za lubem.“ Tom se tak podezřele koukal na policejní vrtulník. Tina po chvilce pochopila. „Tome, nemyslíš vážně??“

TOM: “ Je to naše jediná možnost, abychom ho dostali.“

SEMIR, TOM: “ Prosííííím.“ A ještě udělali psí oči na Tinu.

TINA: “ Když jinak nedáte.“

Tina, Tom a Semir nasedli do policejního vrtulníku. Tom vyhodil dýmovnici z vrtulníku a Tina s vrtulníkem vzlétla a vzala řízení vrtulníku do svých rukou.

SEMIR: “ Kde je??“ Všichni se rozhlíželi po okolí.

TOM: “ Támhle je.“

Tina a Joe letěli přímo proti sobě. Joe po policejním vrtulníku střílel. Policejní vrtulník se vyhýbal kulkám. Pak se minuli těsně vedle. Joe se opět ztratil z dohledu dálniční policie.

SEMIR: “ Drž se radši nad dálnicí.“

TINA: “ Dobře, ale kde zase je.“

TOM: “ Je po tvé pravé ruce.“ Opět se dva vrtulníky objevili naproti sobě. Stáli a teď se
rozhodne, kdo dříve vyhraje a bude mít nervy ze železa. Tina stála na místě, Semir a Tom vykoukli z vrtulníku a stříleli po Jochenovi. Joe letěl přímo na mě, ale pak prudce klesal na hořící náklaďák. Náklaďák a vrtulník s Jochnem explodovalo. Dálniční komisaři se na to nemohli koukat a tak každý zavřel oči. Tina přistála
kousek za nehodou na dálnici. Na místo nehody přijeli kolegové. Hote a Bonrát se koukali, jak Tina přistává s vrtulníkem. Dálniční komisařové vystoupili z vrtulníku a šli směrem k nehodě a Hotemu s Bonrátem.

TOM: “ Bylo to moc dobrý.“

SEMIR: “ Klidně by ses mohla živit jako pilot.“

TINA: “ Když nemám licenci na lítaní.“ Došli k Hotemu a Bonrátovi.

BONRÁT: “ Kde ses naučila lítat?“

TINA: “ Už jsem k tomu nachomýtla v Itálii, kde jsem si udělala licenci, ale více se to rozvinulo na kriminálce v Německu.“

HOTE: “ Tak půjdeme uklidit ten bordel.“

Tak dálniční policie sešla postarat o další lidi a dělala svoji práci, jako při každé nehodě na dálnici.

Konec!!!

Autorka Tina11

Povídka č. 75: Maniak na dálnici 1/2

30. 3. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Po celém Německu vládly velké teploty a je také probíhali velké prázdniny. Po dálnici A55, která byla úplně prázdná bez žádných velkých kolon. Jel černý JEEP, kousek před ním jel červených starý typ BMW, ve kterém jel mladý pár. Řidič v JEEPU dojel BMW. Řidiči obouch vozů se na sebe podívali, řidič v JEEPU si čichl látky – Amylnitrit v malé tmavé lahvičce, pak vytáhl zbraň, kterou namířil na přední pravou pneumatiku, řidička v BMW neměla dostatečné kontroly nad vozidlem, aby ho udržela na dálnici. BMW sjelo z dálnice, přeskočilo okrajové svodidla, kde BMW explodovalo. Řidič v JEEPU se podíval jak hořelo BMW a pak odjel přes pole vedle dálnice do svého úkrytu poblíž dálnice.

Semir se hrabal v motoru svého porouchaného BMW. Po chvilce přijel Tom.

TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TOM: “ Tvůj miláček je mimo provoz??“

SEMIR: “ A to jsem ho přivezl nedávno ze servisu.“

TOM: “ Ještě tu máš mě, abych tě hodil na služebnu a nebo snad chceš jít pěšky??“

SEMIR: “ No pěšky zaručeně nejdu!!“

Semir nasedl k Tomovi do mercedesu a odjeli na služebnu. Na služebně vládne úplný blázinec. Dálniční policie měla hodně práce z prázdninami a hodně řidičů vyjelo za hranice Německa.

ŠÉFKA: “ Tak k té nehodě zajeďte sám.“

BONRÁT: “ Ale šéfová, než to celý vyšetřím tak bude půlce.“

ŠÉFKA: “ A kde jsou Semir, Tom a Tina??“

BONRÁT: “ Ještě se neozvali.“

ŠÉFKA: “ Tak všem řekněte, ať jedou k nehodě.“

BONRÁT: “ Dobře, šéfová.“

Řidič z JEEPU se jmenuje Jochen Fischer, ale hlavně mu říkají Joe. Jeho úkryt byl blízko dálnice A55, kde hlavně žil po své nehodě.
Byla to jeden velký hangár, který dříve patřil jednomu zámečnictví ve středu Kolína, ale zámečnictví už dávno zkrachovalo. Joe prožíval svoji nehodu před 6 měsíci a na jeho pravé části obličeje měl jizvu po požáru na dálnici A52. Na této části obličeje měl bílou masku.

Na místě nehody……. Už tu zde byli kolegové, kteří už zajistili všechny stopy o okolo nehody. Hasiči už uhasily hořící auto, které teď bylo pod velkou vrstvou pěny. K nehodě přijel šedo-stříbrný mercedes a vínová Octavia. Dálniční komisařové zašli se optat Bonráta, co se tu vlastně stalo.

SEMIR: “ Tak co tu máme??“

BONRÁT: “ Máme tu těžkou nehodu. Mladý pár nehodu nepřežil.“

TOM: “ Ale žádné brzdné stopy tu nejsou. A nebo mu někdo prostřelil pneumatiky.“

TINA: “ Řidič mohl nad vozidlem ztratit kontrolu a nebo ho mohlo oslnit sluníčko.“

BONRÁT: “ Auto preventivně dáme na expertízu k Hartmutovi.“ Odešel si dělat svoji práci. Dálniční komisařové si obhlíželi místo nehody. Tina odešla ke středových svodidlům, kde našla kulku. Tina si nasadila gumovou rukavici na pravou ruku, nábojnici vzala mezi palec a ukazováček. Tom a Semir přišli za Tinou.

SEMIR: “ Něco máš??“

TINA: “ Náboj. Vypadá to na ráži 8,5 mm.“

TOM: “ Někdo mladému páru prostřelil pneumatiku.“ Přišel k nim Bonrát s jedním chlapíkem. Tina dala náboj do pytlíčku na důkazy, který jí připravil Semir.

BONRÁT: “ Mám pro vás něco. Tento pán je majitelem pole pod dálnicí.“

CHLAP: “ V mém poli jsou od terénního auta, který stojí v mém poli. A viděl jsem řidiče z vozu.“

SEMIR: “ My se pojedeme podívat na auto…….“

TINA: “ Pojedu na služebnu udělat portrét toho muže.“

SEMIR: “ Zrovna jsi mi vzala tu moji myšlenku.“

TINA: “ Promiň.“ Sundala si gumovou rukavici a odešla s majitelem pole do Octavie a odjeli na služebnu. Semir a Tom nasedli do mercedesu a zajeli se podívat na pole do odstaveného auta.
Semir s Tomem dorazili k odstavenému autu, nasadili si gumové rukavice kvůli nezanechání svých otisků, a začali se přehrabovat v autě. Tom našel malou hlavičku s látkou Amylnitrit, čichl si jí. Z lahvičky vyšel takový puch.

SEMIR: “ Máš něco??“

TOM: „Amylnitrit, který se používá při těžkých nemocích, ale hlavně se to teď rozmohlo mezi homosexuály.“

SEMIR: “ Ty se ale nějak vyznáš.“ ¨

TOM: “ A tato látka je hlavně na předpis.“

SEMIR: “ Takže ten, kdo řídil tento vůz má těžkou nemoc.“

TOM: “ Ať se na auto podívá Hartmut.“

Majitel pole na oddělení dálniční zhotovil portrét muže. Jeden kolega pak odvezl majitele pole k domů. Hote s Bonrátem mezitím rozmnožili portrét muže.

Joe mezitím hledal stříbrný kufřík s granáty ve svém doupěti. A u toho to úkrytu se začal potulovat jeden chlapec se jménem Max. Max sledoval Joe, co má v plánu a pak následoval jeho krok. Joe našel svůj stříbrný kufřík, nasedl do svého auta a odjel na dálniční most, který protíná dálnici A56. Joe si vzal do ruky prak, do kterého dal granát a začal jeden granát za druhým házet po autech na A56. Auta pěkně vybuchovala, bylo plno zraněných……. Max došel až za Joeym na most, kde se Max schovával. Joe už odcházel pryč po mostě ke svému autu a k němu se přidal Max.

MAX: “ Můžu to taky zkusit??“

JOE: “ A co jako??“

MAX: “ No co jdi dělal teď.“

JOE: “ Představení skončilo. A navíc to pro tebe moc nebezpečný.“

MAX: “ Já mám rád nebezpečí.“

JOE: “ A ty nemusíš jít domů??“

MAX: “ Mamka dneska příjde později.“

JOE: “ A jak ti vlastně říkají??“

MAX: “ Jmenuji se Max. A ty??“

JOE: “ Joe.“

Na služebně……. Komisařové se setkali u Andrejina stolu. Koukali
se v televizi
na zkázu na dálnici A56, kterou způsobil Joe. Při této upoutávce byl vidět portrét Joeyho.
Na místě už byla záchranka, hasiči, kolegové od dálniční policie. Tuto velkou nehodu natáčela i televize RTL, ale také se okolo ochomýtalo plno zvědavých lidí. Hlavně Semir s Hotem a Bonrátem odháněli lidi.

Na Andreině stole se ozval telefon. Andrea ho šla zvednout.

ANDREA: “ Schäferová, dálniční policie……. Dobře……. Děkuji a naschle.“ Si zapsala na kus papírku adresu muže, který poznal maniaka z dálnice.
„Volal muž, který poznal muže z portrétu.“

ŠÉFKA: “ Zajeďte za ním. Možná, že se dozvíme další informace pohneme se z mrtvého bodu.“ Dálniční komisařové odjeli na uvedenou adresu od Andrey.

V obchůdku……. Majitel obchůdku – Martin Fischer právě volal na služebnu dálniční policie. Dálniční komisařové vešli do obchůdku. Martin Fischer zde prodával různé zboží všeho druhu.

SEMIR: “ Halo, je tu někdo??“ Martin Fischer vyšel ze zadního kumbálku. A v náručí zdržel malého bílého bišonka jménem Endy.

MARTIN: “ Co si přejete??“

SEMIR: “ Gerkhan, dálniční police. Tohle to jsou můj kolega.“ Každý ukázal svůj služební průkaz.

TOM: “ Kranich.“

SEMIR: “ Přišli jsme kvůli tomu, že znáte jméno muže z portrétu.“

MARTIN: “ Jmenuje se Joe.“

TOM: “ A dál??“

MARTIN: “ Jeho příjmení neznám. Akorát mi řekl, že se jmenuje Joe.“

SEMIR: “ A co vlastně chtěl od vás??“

MARTIN: “ Dělal jsem mu masku na jeho pravou polovinu obličeje. Na tváři má jizvu po jedné nehodě, před 6 měsíci na dálnici. Jeho auto skončilo v plamenech.“

TOM: “ A neřekl vám něco o jeho životě??“

MARTIN: “ Vůbec. Ale něco vám ukážu.“ Martin odešel do kumbálku, Tom a Semir Martina následovali. Martin jim pustil video záznam, který se stal tak před týdnem. „Tohle to se stalo asi tak před týdnem. Jenom jsem na chvilku odešel jsem a začal……. Prostě si vybíjel svoji zlost na Endym.“

SEMIR: “ Kdo je Endy??“

MARTIN: “ Můj pes.“ Ukázal Endyho jim ve svém náruči.

Tom a Semir jsou na cestě na služebnu. Tom volal Tině na pevnou linku na Andreině stole.

TINA: “ Dál…….“ Tom skočil Tině do řeči.

TOM: “ Tino, najdeš nám jednu nehodu, která se stala před 6 měsíci na dálnici. A jmenuje se Joe.“

TINA: “ Dobře. A ještě nějaké další indicie??“

TOM: “ Na jeho pravé polovině obličeje má jizvu po požáru.“

TINA: “ Dobře. Kouknu se na to.“

TOM: “ Díky.“ Zavěsil.

Joe se koukal ve své skrýši na televizi. Koukal se na video záznam z dnešní nehody na dálnici, kterou způsobil on sám – střílel na projíždějící auta malé bomby. Na video záznam se koukal pořád do kola. Pak jo zaujala postava Semira, jak s Hotem a Bonrátem odháněli lidi za pásku. Pak vzal telefon do ruky a vytočil telefonní číslo dálniční policie. Vzal mu to Bonrát.

BONRÁT: “ Dieter Bonrát, dálniční policie.“

JOE: “ Dobrý den, chtěl bych vědět jméno vašeho komisaře.“

BONRÁT: “ A koho přesně myslíte??“

JOE: “ Je malé postavy a má krátké hnědé vlasy.“

BONRÁT: “ Tak asi myslíte komisaře Semira Gerkhana.“

JOE: “ Je dost možné, ale zapomněl jsem jeho jméno. A můžete mi dát jeho adresu.“

BONRÁT: “ Bohužel, ale tuhletu informaci vám nemůžu říct……“ Joe zavěsil. „To jsou dneska lidi.“

HOTE: “ Co se stalo??“

BONRÁT: “ Ale to je teď jedno.“

Joe odešel ze své skrýše, Max se chtěl schovat do jeho auta, ale Joe ho načapal.

JOE: “ Co tady zase děláš??“

MAX: “ Přišel jsem tě navštívit.“

JOE: “ Ale to je několik hodiny, když jsme se potkali. a maminka má určitě o tebe strach.“

MAX: “ Ale nemá. Maminka není doma. A můžu tě ještě někdy navštívit.“

JOE: “ Ale ano. budu rád, když tě zase uvidíme. Ale teď ne, mám hodně práce.“

MAX: “ Dobře.“ Joe nasedl do svého terénního auta a někam odjel. Max jenom viděl písečný prach od kol auta.

Na služebně……. Tom a Semir šli rovnou za Tinou do její kanceláře.

TOM: “ Našla jsi něco??“

TINA: “ Našla jsem akorát jednu nehodu, která odpovídá popisu. Jde o Jochena Fischera. Nehoda se stala před 6 měsíci, a má jizvu na tváři.“

SEMIR: “ Jochen – Joe. To by odpovídalo.“

TINA: “ Tady máte podklady o nehodě.“ Předala je Tomovi. “ Ještě stále má trvalý byt u své maminky.“

TOM: “ A adresa??“

TINA: “ Sonnenstrasse 23.“

TOM: “ Pojeď s námi.“

……….pokráčko zas příště………….

Touha po penězích 5/5

9. 3. 2010 Tina11

Kniha povídek 6. díl

0 komentářů

Ráno na služebně……. Tina přišla na služebnu a šéfka si Tinu odchytla před svoji kanceláří. Andree zazvonil telefon na stole.

ŠÉFKA: “ Kde je Semir a Tom??“

TINA: “ Odjeli za Miriam Müllerovou do hotelu a pak se pojedou podívat na její dceru.“ Přišla k nim Andrea.

ANDREA: “ Volá Daniel Kraus a chce nutně mluvit se Semirem a nebo Tomem.“

TINA: “ Mám spustit náš plán??“

ANDREA: “ Jakej plán??“

ŠÉFKA: “ Můžete. Andreo, já vám to pak vysvětlím.“ Tina odešla domluvit nakouslí rozhovor Andrey s Danielem Krausem.

TINA: “ U telefonu Tina Kranichová, jsem kolegyně Gerkhana a Kranicha……“ Za Tinou přišla šéfová s Andreou.

DANIEL: “ Aha. Určitě jim to vyřítíte. Chtěl jsem se jenom zeptat na, co jste potřebovali fotku matky?“

TINA: “ Nebojte se já jim to vyřídím. Potřebovali jsem si ověřit jednu ženu, která měla stejné jméno jako maminka vaší manželky…….“

DANIEL: “ A co se stalo??“

TINA: “ S tím právě jsou 2 věci. A ta první je, že maminka vaší manželky je mrtvá.“

DANIEL: “ A ta druhá??“

TINA: “ Z nemocnice jsme dostali zprávu, že vaše manželka zemřela kolem ranních hodin……“

DANIEL: Neměl moc slov a zachvátilo to s ním. “ …….Tak s takovou zprávou jsem vůbec nepočítal a ještě…….“

TINA: “ Je nám to všem moc líto.“

DANIEL: “ Tak děkuji za tak strašné zprávy. Naschle.“

TINA: “ Naschle.“ Tina zavěsila telefon.

ŠÉFKA: “ Jak to Daniel Krasu vzal??“

TINA: “ V telefonu to vypadalo jak moc smutný, ale teď bude s Monikou oslavovat.“

ŠÉFKA: “ Takže náš plán jsme spustili. Tino, zajeďte za tím notářem Lossem a pak jeďte s ním za Semirem a Tomem.“

TINA: “ Dobře.“

Tom, Semir a Miriam právě vycházeli z nemocnice, když Tomovi zazvonil mobil a zvedl ho.

TOM: “ Tino, něco se stalo??“

TINA: “ Od šéfky jsem dostala zprávu, že máme rozjet náš plán. Zajedu pro Losseho a pak přijedu k vám do hotelu.“

TOM: “ Dobře. A náš plán dál vyřídíme. Zatím ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“ Tom zavěsil.

SEMIR: “ Tak co se stalo??“

TOM: “ Máme rozjet náš plán.“

MIRIAM: “ Jaký plán??“

SEMIR: “ Nebojte se. Brzy se to dozvíte.“ Nasedli do BMW a odjeli do hotelu Miriam Müllerové.

U Moniky……. Monika a Daniel se domlouvají jak to udělají dál. Když jsou dvě osoby mimo hru tak už bude pro lehké někam odcestovat za hranice Německa. Během několika dní bude Danielovi na účtě zářit velká částka.

V hotelu……. Tom, Semir a Miriam jenom čekali na Tinu až přiveze notáře Losseho.

MIRIAM: “ Jaký plán to je??“

SEMIR: “ Chceme dostat při činu Daniela a Moniku.“

TOM: “ Proto museli dostat mimo hru vaši dceru a vás.“

MIRIAM: “ Můj manžel udělal právě takovou pojistku, že když zemřu já tak mé dceři bude vyplacena částka. Ale to vám více vysvětlí náš notář Losse.“ Během chvilky přijela vínová Octavia před hotel, když se Tom podíval z okna na parkoviště. Během malé chvilky byla Tina a notář před dveřmi pokoje Miriam Müllerové, a Tom jim otevřel. Notář Losse a Müllerová se tak přivítali.

LOSSE: “ Byl jsem trochu seznámen od vaší kolegyně s vaší situací.“

MIRIAM: “ Naznačila jsem jim, že částka nebude vyplacena pokud nebudu pod drnem.“

LOSSE: “ Tento přístup zařídil váš manžel. Chtěl, aby se peníze dostali do správných rukou.“

SEMIR: “ Takže si ty svoje peníze zabezpečil. A kdy bude vyplacena částka Danielovi??“

LOSSE: “ Během pár dní bude na jeho kontě.“

TOM: “ A už se spojil s vámi??“

LOSSE: “ Daniel?? Ještě ne. A jaký plán pro mě máte??“

TINA: “ Danielovi musíte slíbit, že ty peníze dostane…….“

LOSSE: “ Takže paní Müllerová a Krausová jsou jako mrtvé??“

SEMIR: “ Ano, o tomto už ví Daniel.“

TOM: “ Nevíte, kam by mohl Daniel s Monikou odjet??“

MIRIAM: “ O žádném jeho oblíbeném místě nevím……. Ani nevzpomínám.“

LOSSE: “ Mě také nic nenapadá.“

TINA: “ A nevíte, kde by měli nějaké tajné hnízdečko lásky??“

LOSSE: “ Vlastně se paní Krausová zmínila o jednom místě.“

SEMIR: “ A kde??“

LOSSE: “ Šlo nějakou dřevěnou chalupu uprostřed lesů. Poblíž Betzdorfu. Paní Krausová mi ukazovala jednou fotku té chalupy.“

TOM: “ A máte její fotku?? Chalupy.“

LOSSE: “ Ale jistě.“ Položil na stůl desky s dalším podkladem k závěti a fotku dřevěné chalupy.

V chalupě……. Monika a Daniel přijeli na tuto chaloupku pro svoje další věci na jejich cestu.

DANIEL: “ A cesta do Londýna je před námi.“

MONIKA: “ Už abych tam byli.“

DANIEL: “ Za pár dní mi příjdou penízky a pak……….“

MONIKA: “ A pak třeba můžeme odjet do Ameriky a tak. Prostě cestovat po světě a kde se nám to bude líbit tak tam zakotvíme na vždycky.“

DANIEL: “ Tak tvůj plán se mi moc líbí.“ Dali polibek a dálniční policie přijížděla po lesní cestě k chalupě. „Kde se tak tu vzali??“

MONIKA: “ Nevim, ale rychle pryč. Nechci skončit v base.“

DANIEL: “ Tam stejnak skončíme.“ A Monika popadli nejnutnější věci, nasedli do černého Golfa a ujížděli dál po lesní louce, která vyúsťovala na silnici B47. Dálniční policie následovala černý Golf.
Obě dva auta kličkovala mezi ostatními na silnice B47.

MONIKA: “ Jak se jich zbavíme??“

DANIEL: “ Připravili na náš pěknou boudu.“

MONIKA: “ Aby nás dostali do basy.“

DANIEL: “ A jak se zbavit. To teda opravdu nevím.“

SEMIR: “ Máš plán??“

TOM: “ Jakej zase plán??“

SEMIR: “ To je ale blbá otázka. Jak je chceš zastavit.“

TOM: “ Semire, to mám zase vymejšlet já?? Pokaždý…….“

SEMIR: “ Máš lepší nápady.“ Tom vzal vysílačku a spojil se s Tinou. Tina byla u chalupy ještě s ostatními kolegy, zajišťovali stopy v chalupy. Tina šla zvednout vysílačku do svého auta.

TOM: “ Tino, potřebujeme tvoji pomoct.“

TINA: “ A jakou pak??“

TOM: “ Potřebujeme odříznout cestu Danielovi a Monice na B47.“

TINA: “ Dobře. Už jsem na cestě.“ Zavěsila vysílačku a vyrazila na cestu.

SEMIR: “ Jenom jsem čekal až…….“

TOM: “ Semire, nech si ty tvoje poznámky.“

MONIKA: “ Jak se jich chceš zbavit??“

DANIEL: “ Nějak se jich musíme zbavit.“

MONIKA: “ Ale háček je v tom jak.“

DANIEL: “ Nápady mě nějak opustili.“

Vínová Octavia si frčí po silnici B56, která se pak napojí na B47, aby Monice a Danielovi přetrhla cestu. Ale jenomže na silnici B47 bylo staveniště asi tak 10 km před Monikou a Danielem. Tina stála proti směru u staveniště a ozvala se vysílačkou Tomovi.

TINA: “ Asi tak 10 km před vámi je staveniště a je řízené semafory. A tvoří pěkná kolona aut.“

TOM: “ Pokus se nějak vyklidit staveniště, aby Daniel a Monika měli průjezd staveništěm.“

TINA: “ Dobře a už se na tom pracuje.“ Zavěsila vysílačku. A hned se pustila do vyklízení staveniště. Oba dvě auta se pomaloučku blížili ke staveništi, kde kolony aut zmizeli, dělníci také.

SEMIR: “ Doufám, že je nebudeme honit až Hannoveru.“

TOM:
“ Možná, že naše kolegyně něco vymyslí za nás dva.“

SEMIR: “ Tina určitě něco vymyslí.“

Tina stála u svého auta v proti směru stříbrnému BMW a černému Golfu, kteří se řítili ke staveništi. Tina mířila na černý Golf svojí služební zbraní a o pár metrů byli velké snopy se senem, kam……

MONIKA: “ Co chce dělat.??!!“

DANIEL: “ Takhle nás rovnou zabije!!“

SEMIR: “ Co má zalubem??“

TOM: “ Tuším, co má Tina v plánu.“

Když černý Golf více přiblížil k Tině. Tina hned začala střílet po předních pneumatikách. Daniel ztrácel kontrolu nad vozidlem a černý Golf skončil ve snopech se slámou. Stříbrné BMW zastavilo u Tiny, kde stála i její auto. Dálniční komisařové zatkli Daniela a Moniku v jejich autě, které bylo pěkně zabořené v senu. Na místo přijeli další kolegové, kteří odvezli Moniku a Daniela na služebnu do vyšetřovací vazby.

Po několika dnech……. Maminka Müllerová a notář Losse zašli se podívat do nemocnice za Bettinou Krausovou. Bettina Krausová se probrala před několika dny a teď ležela na normálním pokoji. Losse a Müllerová se tu setkali s dálničními komisaři v pokoji paní Krausové. Maminka a notář se přivítali s paní Krausovou. Dálniční komisařové ještě vysvětlili paní Krausové o co vlastně šlo. A maminka se přestěhuje do Kolína, aby se postarala o svojí dceru. A Losse jim bude trochu pomáhat.

Nastal osudný den Tiny a Toma……. Tina se chystala na dnešní den. Tina vůbec neví do čeho vlastně jde. Tina měla na sobě černý kalhotový kostýmek, vlasy měla svázané ve skřipci a měl namalovaný obličej. Vypadal úplně jinak.

TOM: “ Vypadáš moc hezky.“

TINA: “ Díky. Musím nějak hezky vypadat na náš den…….“ Dali si malý polibek. Tom uviděl z okna přijíždět limuzínu.

TOM: “ Miláčku, teď zavři oči.“

TINA: “ A proč??“

TOM: “ Jen se neptej.“

TINA: “ Tak dobře. A jestli to je nějaká…….“

TOM: “ Neboj se.“ Tina se na Toma usmála a pak zavřela oči. “ A jen pojď hezky za mnou.“ Dal před Tininy oči svoji ruku a pomaloučku šli ven k limuzíně. Když stáli před lizumínou, Tom odebral svoji ruku. “ Tak a teď otevři oči.“ Tina otevřela oči a jenom se jí zatajil dech, když uviděla limuzínu. Tom zašel zamknout dům a pak nasedli do limuzíny a odjeli na smluvené místo, kde…….

Na podnikovém výletu……. Dálniční a kriminální policie se projela na kolech po okolí blízkosti jezera Rur-Stausee. Projeli se krásnou přírodou a pak zakotvily u středně velké dřevěné chalupy, kde měli zamluvené pečené selátko. Byl pěkná výhled na jezero a na krásnou přírodou. Všichni už seděli u stolu a jedli pečené selátko.

JAN: “ Škoda, že nevyšli ty multikáry.“

SEMIR: “ Tak příští rok. To už budeme mít víc hlasů.“

ELENA: “ A kam jeli Tina s Tomem?? Jestli to není tajný.“

ANDREA: “ Odjeli někam na romantické místečko. Je to městečka Schleiden.“

JAN: “ Tam od tamtuď je pěkný pohled na místní jezero – Olaf-Stausee a na Belgii.“

SEMIR: “ Na tuto cestu si Tom vypůjčil limuzínu.“

KATRINA: “ Já chci taky.“

ELENA: “ Tak to pak vyzpovídám Tinu, jaký to tam bylo.“

ŠÉFKA: “ Co jste jim koupili za vybrané penízky.“

ANDREA: “ Dohodli jsme se na skleničkách a pak ještě dárkový koš.“

KATRINA: “ Doufejme, že se jim to bude líbit.“

Naši oslavenci výročí svatby se dobře bavili a jedli večeři v dřevěném altánku na vysokém a prudkém břehu jezera Olaf-Stausee. Po večeři se Tina s Tomem šli projít po břehu jezera. Seděli na dece na pláži u jezera a koukali na západ slunce.

TINA: “ Tome, víš že jsi mi splnil moje jedno tajný přání.“

TOM: “ A to je jaký??“

TINA: “ Asi to vyzná blbě. Ale tím mým velkým přáním a snem bylo – projet se limuzínou buď jako nevěsta a nebo při těchto pěkných situacích.“

TOM: “ Ale to jsi mohla říct, že jsi……….“

TINA: “ Ale moc se ti povedlo ten tvůj dáreček. A na tento pěkný den nikdy nezapomenu.“

TOM: “ To jsem rád, že se ti líbí. A ještě něco – zavři oči a nastav ruce.“ Tina se podívala na Toma, pak zavřela oči a natáhla obě ruce. Tom vyndal prstýnek ve tvaru srdíčka, které bylo vyrobeno ž českého granátu. Prstýnek nasadil Tině na ruku. „Můžeš otevřít oči.“ Tina otevřela oči a nějak ztratila řeč.

TINA: “ Ten je nádherný a moc děkuji.“

TOM: “ Nemáš zač.“ Dali si polibek. „A co máš ty pro mě??“ Tina předala Tomovi malou bílou obálku. Tom ji otevřel a vyndal dva lístky na závody formule F1.

„Tino,…… S tím jsi mi udělala moc velkou radost.“

TINA: “ Můžeš se podívat do boxů, mluvit se závodníky a další věci. A to nejlepší – můžeš se projet formulí po okruhu.“

TOM: “ Ale projedeš se mnou po okruhu. Moc děkuji. Opravdu jsi mi udělala radost.“

TINA: “ To jsem čekala, že budeš chtít, abych se s tebou projela a moc ráda.“

TOM: “ A co ta velká bílá obálka??“

TINA: “ Tu jsem dostala do ruky od Petra, že to je společný dárek od něho, Moniky, otce a maminky.“

TOM: “ Tak to otevři.“ Tina otevřela obálku, kde byl zájezd do Švédska do krásné přírody na 10 dní.

TINA: “ Nemuseli si dělat škodu. Ale na druhou stranu to je moc milé.“

TOM: “ Ale teď mě napadlo jedno moc pěkné téma.“

TINA: “ A jaký??“ Tom dal Tině polibek. Tina odložila zájezd na stranu, dali polibek další, další, další a další……. Tina si sundala skřipec a gumičku z vlasů a společně si lehli na deku a padali další, další, další a další polibky.

Konec!!!

Autorka: Tina11

Předchozí příspěvky

Cobra 11 – Die Autobahn Polizei“ – Kobra11.

Rubrika: Kniha povídek 6. díl

Smrt ve formuli 4/4

Smrt ve formuli 3/4

Smrt ve formuli 2/4

Povídka č. 77: Smrt ve formuli 1/4

Pomsta dálniční policii 3/3

Pomsta dálniční policii 2/3

Povídka č. 76: Pomsta dálniční policii 1/3

Maniak na dálnici 2/2

Povídka č. 75: Maniak na dálnici 1/2

Touha po penězích 5/5

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace