Kniha povídek 5. díl Archivy - Strana 2 z 3 - Cobra 11 - Die Autobahn Polizei"

Povídka č. 66: Vydírání 1/3

5. 8. 2009 Tina11

0 komentářů

Před rokem…………. Firma AMCOBEX Information Technologies, s.r.o. propustila jednoho zaměstnance – Felix Meibach , který ničil dobré jméno firmy na trhu. Prosazoval, že firma dává tajné věci různým podvodníkům, vyhazuje peníze, kam nemá a další taková to tvrzení zveřejňoval. Na jeho místo nastoupila Katrina Gerkhanová. Ředitel Katrinu pověřil, že je důvěřivá.

Po roce………. Rok utekla jako voda. Katrina Gerkhanová nastoupila na Meibachovo místo. Ředitel König dal všechny potřebné informace Katrině a ještě König řekl Katrině, že se na tuto práci bude moc hodit než předešlí zaměstnanec. Katrině bylo všechno jasné a že nic nesmí vynést – důležité informace z firmy jinak bude silně potrestána.

O prodlouženém víkendu………. Tina odjela se svoji maminkou Rési do Tölzu, kde Rési má svoji kamarádku Helgu, kterou zná ze školy. Rési a Helga se znají ještě z Bavorska, kde se Tinina maminka Rési narodila a prožila své dětství – v Tölzu, kdy spolu Rési a Helga studovali základní a střední školu. Helga mám v Tölzu malý penziónek v bavorském stylu. Pak se jejich kamarádství rozpadlo Helga odjela Mnichova za svým milovaným a Rési ta odjela do Milána také za svým prvním milovaným a pak si našla Petra Ernesta. No a pak se Rési, otec Petr a syn vrátili do Německa – do Kolína nad Rýnem a Helga se opět vrátila do rodného města – Tölzu, kde si udělala tento penziónek.
Helga je nemocná a tak Rési a Tina jeli Helge napomoct vést její penziónek,a by ho nemusela zavírat na dobu nemoci.

Na služebně………. Vládne takové divné ticho jako v nějakém hrobě. Kdo je na služebně tak je potichu a je zabraný do své práce a chce to mít, co nejdříve hotový, aby se mohla pustit do jiné práce, která musí být takové hotová.

O pár dní později…………. Felix Meibach se připravuje na svůj velký úkol. Právě se chystá vydírat svoji bývalou firmu AMCOBEX Information Technologies, s.r.o. Už má připravený dopis pro ředitele firmy. V dopise chce od ředitele skoro 10 mil. euro. Poté odnese dopis do firmy…

Ve Firmě………….

SEKRETÁŘKA: “ Pane řiditeli, máte tady dopis.“

KÖNIG: „Ano děkuju.“

Michael König odešel do své kanceláře i s dopisem. Poté dopis si přečte. Najednou zůstane jako dřevěný sedět na židli. Bývalí zaměstnanec – Felix Meibach chce totiž po něm 10. Mil euro.

Po chvilce k řediteli příjde znova sekretářka. A v ruce má další dopis.

SEKRETÁŘKA: “ Pane řediteli, ještě jsem našla ve staré poště ještě jeden dopis.“

KÖNIG: “ Ukažte mi to.“

Sekretářka předala dopis řediteli. Ředitel se na něho podíval. Otevřel ho. Sekretářka nikam nešla a počkala na další instrukce. Ředitel se jenom držel, aby nespadl ze židle. V tomto dopise stojí: “ Dobrý den pane řediteli Königu, mám na vás jednu prosbičku. Jestli by jste mi nedal jeden 1 mil. euro za odškodné. Však vy už budete vědět o koho jde. S pozdravem F.M.“

SEKRETÁŘKA: “ Stalo se něco pane řiditeli??“

KÖNIG: “ Někdo se nás snaží vydírat…….“

SEKRETÁŘKA: “ Proboha a kdo???“

KÖNIG: “ Pamatuje te si na Felixe Meibacha??“

SEKRETÁŘKA: “ Ano proč. On byl před tím než k nám nastoupila Katrina Gerkhanová.“

KÖNIG: “ Tak ten po naší firmě chce skoro 10 mil. euro.“

SEKRETÁŘKA: “ Tolik proboha tolik naše firma nemá.“

KÖNIG: “ To ne. Na to nemůžeme přistoupit!!!! To je absolutně vyloučené.“

SEKRETÁŘKA: “ Tak se spojíme s policií??“

KÖNIG: “ Dalo by se říct, že nám nic jiného nezbývá.“

SEKRETÁŘKA: “ Teď mě tak napadlo……“

KÖNIG: “ A, co je??“

SEKRETÁŘKA: “ Katrina Gerkhanová má bratra, který pracuje u policie.“

KÖNIG: “ No výborně. Tak mi Katrinu Gerkhanovou zavolejte.“

SEKRETÁŘKA: “ Jistě.“

Sekretářka se spojila s Katrinou přes firemní linku. Katrina okamžitě přišla k řediteli Königovi.

KATRINA: “ Pane řediteli, co potřebujete ode mě??“

KÖNIG: “ Jednu takovou věc. Moje sekretářka mi řekla, že máte bratra u policie.“

KATRINA: “ Ano, to je pravda.“

KÖNIG: “ A, kde??“

KATRINA: “ Pracuje u dálniční policie jako vrchní komisař.“

KÖNIG: “ Ale. A tak bych vás chtěl poprosit……“

KATRINA: “ Vy chcete s ním mluvit??“

KÖNIG: “ Ano. Jde o takový velký problém.“

KATRINA: “ Tak já mu zavolám.“

KÖNIG: “ To budete moc hodná.“

KATRINA: “ Pro pane ředitele udělám všechno.“

KÖNIG: “ Díky. Ale prosím, co nejdříve.“

Na služebně…………….

Semirovi zvoní mobil. Volá mu Katrina.
KATRINA: “ Ahoj bráško, mám na tebe jednu moc důležitou prosbičku.“

SEMIR: “ Katrino, o co jde???“

KATRINA: “ No víš Jde o našeho řiditele má nějaký problém a porosil mě jestli by jste nemohli přijet říkal mi, že to moc důležité.“

SEMIR: “ No jasně za chvilku, jsme u vás.“

KATRINA: “ Děkuju bráško jsi moc hodný.“

SEMIR: “ Co bych neudělal pro svojí milou sestřičku tak se zatím měj a za chvilku jsme u tebe. Ahoj.“

KATRINA: “ Děkuju ti moc bráško.“

Katrina položí mobil a odejde za řiditelem.

U řiditele…………….

KÖNIG: “ Tak jak to dopadlo??“

KATRINA: “ Dobře můj bratr i s kolegou za chvilku přijedou.“

KÖNIG: “ No to je super zpráva strašně vám moc děkuju.“

KATRINA: “ Není za co. Já ráda!!“

Na služebně…………. Semir odložil mobil na stůl a pomalu vstává, že to půjde říct šéfce.

TOM: “ Semire, můžeš mi říct, kde že budeme za chvilku??“

SEMIR: “ Katrina něco potřebuje, abychom zajeli k ní do práce. Ředitel něco pro nás má.“

TOM: “ Už se na nic nevyptávám.“

SEMIR: “ Jdu to říct šéfce, aby věděla, kde jsme.“

TOM: “ Tak se setkáme před služebnou.“

SEMIR: “ Rozkaz šéfe.“

Semir zašel za šéfkou říct zprávu od Katriny. Šéfka souhlasila, ale ať jí dají vědět, co jim chce Katrinin ředitel.

Ve firmě…………. Katrina nedočkavě vyhlíží svého bráchu Semira s Tomem. Když je uviděla z okna tak jim šla naproti.

TOM, SEMIR: “ Ahoj.“

KATRINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Tak co se děje??“

KATRINA: “ Náš ředitel má nějaký problém.“

TOM: “ Ředitel ti neřekl nic bližšího??“

KATRINA: “ Ne. Asi vám to chce říct osobně.“

SEMIR: “ Zavedeš nás k řediteli.“

KATRINA: “ No jistě.“

U ředitele…………. Katrina představila řediteli Semira a Toma. Katrina odešla z kanceláře, aby je nerušila.

SEMIR: “ Tak jaký máte problém??“

KÖNIG: “ Jeden z bývalých zaměstnanců se mě pokouší zrujnovat.“

TOM: “ Takže jde o vydírání??“

KÖNIG: “ Ano. Už mi poslal tyto dva dopisy.“

Ředitel König položil na stůl dva dopisy od Felixe Meibacha. Semir a Tom si vzali každý jeden dopis.

SEMIR: “ Už se s vámi nějak ten vyděrač zkontaktoval telefonicky, emailem??“

KÖNIG: “ Ne. Akorát mám tyto dva dopisy.“

TOM: “ Kdo za tím stojí?“

KÖNIG: “ Jeden bývalí zaměstnanec. Jmenuje se Felix Meibach.“

SEMIR: “ A už tu pan Meibach nepracuje??“

KÖNIG: “ Ne. Před rokem jsem mu dal výpověď.“

TOM: “ A za, co??“

KÖNIG: “ Jak si zneužíval své pracovní místo.“

SEMIR: “ Jak to myslíte???“

KÖNIG: “ Meibach měl přístup ke všem tajným heslům, kódům a nevím k čemu ještě. Dalo by se říct, že chtěl tuto firmu zrujnovat, aby…….“

TOM: “ Takže jde o důvěrnou práci??“

KÖNIG: “ Ano. O velmi důvěrnou. Proto pracovník nesmí vynést ani jedno heslo a pak by naše firma mohla zbankrotovat na tolik, že by jsme třeba neměli ani korunu a musel by jsem zavřít firmu. A pak těžko zase dává firma dohromady, aby šlapala jako dřív.“

SEMIR: “ Dalo by se říct, že jde o takové tunelování firmy. A takže by třeba mohl vytunelovat i nějakou banku??“

KÖNIG: “ Ano. I třeba více bank na jednou.“

TOM: “ Už se mu něco podařilo vytunelovat????“

KÖNIG: “ Ano, ale šlo jenom o malé částky různých bank. Částky si pak připisoval k sobě na účet. Jedna banka nám to dala vědět, že se jí nějak ztrácejí peníze a že konto pana Meibacha se nějak rychle roste na horu.“

SEMIR: “ Určitě budete chtít dát peníze??“

KÖNIG: “ Ano. Už jsem se spojil s moji bankou, aby mi vydala tak velkou částku. Tak do hodinky tu budu mít.“

TOM: “ Teď akorát počkáme, kdy se kde se bude chtít setkat.“

KÖNIG: “ Dobře……“

Semir zavolal šéfce o, co jde. Šéfka jim tento případ povolila. Ředitel König čeká na jenom až se ozve Felix Meibach.

Na služebně………

ŠÉFOVÁ: “ Tome, Semire, pojďte se mnou do kanceláře.“

Šéfová Tom a Semir odešli společně k šéfové do kanceláře. Šéfová za nimi zavřela dveře.

ŠÉFOVÁ: “ Semire, jak ste na tom s tím případem té firmy už se ozval ten Meibach? A o co tedy vlastně jde??“

SEMIR: “ Jde o to, že před rokem König propustil svého zaměstnance kvůli nedůvěrnosti ve firmě. Na jeho místo potom nastoupila Katrina. Meibach se chce pomstím firmě a chce po nich 10. mil eur.“

ŠÉFOVÁ: “ Takže se jedná o vydíraní?????“

TOM: “ Ano. Vypadá to, že Meibach bude chtít úplně zrujnovat firmu….“

ŠÉFOVÁ: “ Ale tím pádem je Katrina je ve velkým nebezpečí!!!!“

Než Tom a Semir stačí něco říct. Zaklepala Andrea na dveře

ANDREA: “ Právě volal ředitel König firmy, že se ozval Meibach.“

TOM, SEMIR: “ Jedeme tam.“

Tom a Semir se okamžitě rozjeli do firmy.

……………Pokračování příště……………….

Smrtící jízda vlaku č.351 2/2

31. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

Před vlakem…………. Mnichovská kriminálka uzavřela obě dvě silnice okolo tratě. K nim dorazila dálniční policie. Semir a Tom se seznámili s kapitánem mnichovské kriminálky a všechno jim vysvětlil, o co jde.

TOM: “ Budeme se s nimi nějak spojit.“

SEMIR: “ Už jste se nějak s nimi spojili??“

KAPITÁN: “ Zatím ne. Čekali jsme na vás.“

SEMIR: “ Jak to tedy uděláme???“

KAPITÁN: “ To se zařídí.“

TOM: “ Kam tahle ta trať vede???“

KAPITÁN: “ Ta trať vede přes takový tunel. Kde před deseti lety se setkali s bratrem jednoho ze skupiny.“

SEMIR: “ Co je v tom tunelu tak zajímavého, že na této trase jedou po druhé??“

KAPITÁN: “ V tunelu je tajný východ, který vede podzemí k dálnici A5, kde pak mají klid se vypařit jako pára nad hrncem.“

TOM: “ Co se vlastně stalo, že zemřeli 4 lidé.“

KAPITÁN: “ Nestačili jsme taky rychle zareagovat. Do to případu se ještě motala jedna kriminálka, která by tu neměla, co dělat. Vlak se stal neovladatelným a narazil do skladu s výbušninami.“

Ve vlaku…………. Keller odešel pryč, aby to neslyšeli rukojmí. Kellerovi volá jeho bratr Martin.

KELLER: “ Ahoj brácho.“

MARTIN: “ Ahoj.“

KELLER: “ Tak, co????“

MARTIN: “ Jde to jako po másle. Za chvilku budu na cestě k našemu tunelu.“

KELLER: “ Ještě čekáme jako minule……………. Ale máme tu ještě problém.“

MARTIN: “ Jakej???“

KELLER: “ Mezi rukojmími jsou dva fízlové.“

MARTIN: “ No to je moc dobrý. A už mě napadl nápad.“

KELLER: “ A jakej???“

MARTIN: “ Propusť všechny rukojmí a ty 2 fízli si nech do zásoby.“

KELLER: “ Ale, že to není špatný nápad.“

MARTIN: “ Já vím. Takže se uvidíme u tunelu.“

KELLER: “ Jasně. Ahoj.“

MARTIN: “ Ahoj.“

Před vlakem…………. Mnichovská a dálniční policie se chystá na zákrok k vlaku. Jeden policista přinesl amplión kapitánovi od mnichovské kriminálky.

KAPITÁN: “ Chceme se s vámi dohodnout, Kellere.“

Keller se podíval na své lidi – Wernera, Wagnera, Klaina a Hesseho. Kellerovi poskoci kroutí hlavou ať si s policajtama promluví. Než Keller odešel ke dveřím vlaku tak se podíval na rukojmí.

KAPITÁN: “ Kellere, slyšíte nás. Chceme se s vámi na něčem dohodnout.“

Keller vešel do dveří vagónu, kde zůstal stát.

KELLER: “ Tak o čem se chcete domluvit??“

KAPITÁN: “ Chceme jestli propustíte rukojmí.“

KELLER: “ Propustím, ale ne všechny.“

Tom, Semir a kapitán se na sebe podívali. Kapitán odložil amplión a jestli komisaři slyšeli jeho prosbu.

SEMIR: “ Jak si to představuje???!!!“

KAPITÁN: “ Chce docílit, co se stalo před 10 lety.“

TOM: “ A koho si tam může tak nechat.“

SEMIR: “ Někoho na pozdější čas. Zůstane tam Tina, strojvůdce…….“

KAPITÁN: “ Musíme přistoupit na jeho podmínky.“

TOM: “ Nic jiného nám nezbude.“

KELLER: “ Tak, co je s vámi???? Už jste se rozhodli??“

Kapitán si vzal do ruky amplión pro komunikaci s Kellerem.

KAPITÁN: “ Přistoupíme na vaše podmínky.“

KELLER: “ To jsem chtěl slyšet, že……Ono nic jiného vám nezbývá.“

KAPITÁN: “ A, kdy je propustíte??“

KELLER: “ Než bude tento vlak bude na cestě k tunelu.“

KAPITÁN: “ Dobře.“

Keller odešel do vagónu.

KELLER: “ Takže vám propustíme, ale půjdou všichni.“

Tina a Berger se tak podívali na sebe a moc dovědí, že tu zůstanou oni 2 a strojvůdce.

KELLER: “ Někdo tu tuší, že tu zůstane.“ Jde k Tině a Bergerovi. “ Že paní komisařko, je mi moc líto, že tu zůstáváte, ale co se dá dělat.“

WAGNER: “ CO to má znamenat??“

KELLER: “ No nic. Tohle to mi řekl můj bratr, co mám udělat.“

Na služebně…………. Semir volá šéfové, jak to vypadá.

ŠÉFKA: “ Už se něco děje s vlakem??“

SEMIR: “ Ano. Keller propustí rukojmí, ale……….“

ŠÉFKA: “ Jaké ale??“

SEMIR: “ No myslím tím, že nepropustí všechny rukojmí.“

ŠÉFKA: “ Tak s tím jsme tak trochu počítali. A, koho by jsi chtěl nechat??“

SEMIR: “ Počítáme Tinu a strojvůdce.“

ŠÉFKA: “ Dobře. Jinak si beru vrtulník a letím za vámi.“

SEMIR: “ Až uvidíte velkou skrumáž tak to jsme my.“

ŠÉFKA: “ Do hodinky by jsem tam měla být.“

SEMIR: “ Budeme tu na vás čekat. Zatím naschle.“

ŠÉFKA: “ Naschle.“

Semir zavěsil.

TOM: “ Co řikala šéfka??“

SEMIR: “ Že se na nás přiletí podívat, co tu vyvádíme…….“

TOM: “ Co teď máte v plánu???“

KAPITÁN: “ Dostal jsem zprávu od železničářů, že by tu vlak měl být do půl hodinky.“

SEMIR: “ Musíme Kellera domluvit, aby je už propustil.“

Keller a spol se domlouvají jak to udělají. Kapitán zase mluví na Kellera pomocí ampliónu.

KAPITÁN: “ Kellere, máte čas, aby jste propustil.“

KELLER: “ Mohu zeptat proč??“

KAPITÁN: “ Za chvilku tu bude vlak.“

Keller se podíval na strojvůdce. Strojvůdce se baví d dispečerem přes vysílačku.

KELLER: “ Já vím. Během 5 minut budu propouštět.“

Tina a Berger se na sebe podívali. A hlavou každého proběhla myšlenka, co se s nimi stane a že to musejí dát vědět kolegům. Tina našla ve své kapse u bundy malý kousek papíru, Berger podal Tině propisku. Tina na papírek napsala svoje jméno, Bergerovo jméno a strojvůdce. Tento papírek nenápadně předala právníkovi.

KELLER: “ Velice jsem si dobře s vámi popovídal, ale s někým se tu budu loučit a ještě s někým se ještě chvilku uvidím.“

Wagner a Werner kontrolují rukojmí jak vystupují z vlaku. Tina, Berger a strojvůdce stále sedí na svých místech. Právník nenápadně předal dálniční a mnichovské policii Tinin papírek.

Strojvůdce dostal přes vysílačku od dispečera, že tu vlak bude za 2-3 minuty.

KELLER: “ No sláva!!!!! Tak něž na lokomotivu až……..“

STROJVŮDCE: “ Už jdu.“

HESSE: “ Půjdu s ním.“

KELLER: “ Dobře.“

Tina a Berger už přemýšlejí jak se z vlaku dostanou.

Dálniční a mnichovská policie se stará o rukojmí. Kapitán dostal zprávu, že vlak za chvilku přijede a že EuroCity jim odjede k tunelu. Kapitán mnichovské policie se spojil s vrtulníkem, že má sledovat EuroCity.

Po druhé koleji přijíždí vlak na který EuroCity čekali asi tak 2 hodiny. Právě také přistává vrtulník od dálniční policie. Šéfka Anna Engelhardtová přišla k policejnímu hloučku a dostává další informace.

Vlak EuroCity se rozjíždí a směřuje k tunelu, kde se má skupina setkat s Martinem Kellerem. Vrtulník mnichovské kriminálky sleduje EuroCity. Kapitán dává vědět zásahové jednotce, aby zajeli k tunelu, aby se postarali o 6-ti člennou skupinu a ještě na místo poslal své dva komisaře a zabavili peníze z banky.

Stříbrné a černé BMW pomalu sledují EuroCity ze silnice, které vede vedle tratě.

Ve vlaku……………. Tina s Bergerem sedí naproti sobě. Ještě se ve vlaku schovává jeden malý kluk, který chodí asi tak do 4. třídy, je schovaný pod sedadlem, kde je schovaný od té doby, kdy vlak přepadli. Pomaloučku se blíži tunel. Martin Keller volá svému bráchovi.

KELLER: “ Kde jsi???“

MARTIN: “ Jsem na místě.“

KELLER: “ výborně!! Už máme k tobě namířeno. Během 10-20 minut budeme u tebe.“

MARTIN: “ Už se moc těším. Jak jsi dopadl s rukojmími??“

KELLER: “ Mám tu 3 rukojmí. To už bude hračka…..“

MARTIN: “ To je jasný. Zatím ahoj.“

KELLER: “ Ahoj.“

Keller zavěsil.

WAGNER: “ Kde je tvůj bratr??“

KELLER: “ Je na místě.“

WAGNER: “ Co chceš dělat s nimi??“

KELLER: “ To nechte na mě.“

Klain se stará o věci, aby mohli rychle padnout z vlaku a ujet před fízli. Keller se posadil vedle Tiny na sedačku.

KELLER: “ Je škoda, že tak krásná žena skončí v nebi. Raději…..“

TINA: “ Tak proč jste mě nepropustil??“

KELLER: “ Když patříte k fízlům. A fízlové se mi vždy nelíbili. A také jsem si vás nechal jako pojistku.“

BERGER: “ A proč jsem tu já??“

KELLER: “ No jestli také patříte k fízlům tak jste tu správně. A pěkně jste se bránil.“

BERGER: “ Aha. A máte naprosté správné tušení.“

TINA: “ Jestli se mohu zeptat???“

KELLER: “ Ale ano. Vy vždycky.“

TINA: „Co s námi bude??“

KELLER: “ Bojíte se o svůj život. A taky to necháme na osudu.“

KLAIN: „Za chvilku jsem u tunelu.“

KELLER: “ Dobře. Omluvte mě.“

Keller vstal a odešel k partě. Stříbrné a černé BMW se nedostalo přímo k tunelu, ale musejí to objet a přijedou k místu před 10 lety. K tunelu přijíždí zásahová jednotka a tiše chodí po okolí.

EuroCity zastavuje asi tak 1,5 km od tunelu. Keller se vítá se svým bratrem.

BERGER: “ Co teď uděláme??“

TINA: “ Koukám, že jste nějak vyšel ze cviku. Zatím nic.“

Pak se všichni vítají s Martinem.

BERGER: “ Máme čas na útěk.“

TINA: “ Když utečeme….to chcete být…..“

BERGER: “ Ne!!!“

TINA: “ Tak vidíte. Musíme plnit jejich podmínky.“

BERGER: “ To vím taky. Máte tu svoji zbraň.“

TINA: “ Ne. Zůstala v příruční tašce.“

BERGER: “ Sakra!!!“

Do vagónu přišel Keller a Wagner se strojvůdcem. Tina, Berger a strojvůdce si sedli k sobě zády na zem. Wagner je přivázal k sobě lanem na rukou a na nohou.

Klain a Werner mezitím se starali o lokomotivu, aby lokomotiva skončila s nimi ve skladu s výbušninami. Wagner a Hesse starají o výhybku a Werner něco dělá na lokomotivě s brzdy.

STROJVŮDCE: “ Jak se odtud dostaneme??“

BERGER: “ Tino, vymyslete něco.“

TINA: “ Snažím se!!!“

Tina vytáhla malý švýcarský nožík, který má pořád schovaný v zadní kapse svých kalhot. Nejdříve přeřízla svoje lana a pak postupně u Bergera a strojvůdce. Když se dostali z lan ven tak vlak ještě stojí.

STROJVŮDCE: “ Co teď??“

BERGER: “ To radši nechám na Tině. Ta má více nápadů než já.“

Tina se tak blbě podívala na Bergera.

TINA: “ To vám moc děkuji. Zatím ještě stojíme.“

Všichni 3 stojí v uličce a ve vagónu se objeví Klain. Keller a Martin jsou pryč. Wagner a Hesse jsou za Kellerem a Martinem k autu, protože Wagner a Hesse už se postarali o výhybku. Werner se pořád stará o brzdy.

Klain vytáhl 2 verze a najednou začal střílet. Tina, Berger a strojvůdce zdrhali na stranu, ale nemají se čím bránit. Přišel Werner. Werner si popovídal s Klainem, když Werner odešel pryč a lokomotiva se pomalu hnula. Tina vyšla jako myška za Klainem, který k ní stál zády. Tina dala velkou ránu Klainovi do zátylku, on spadl jako shnilá švestka na zem. Přišel Werner, co se tu děje. Tina je otočená zády k Wernerovi, vytáhl zbraň střelil po Tině, Berger zavolal na Tinu, že sebou má střelce, Tina se rychle otočila vystřelila po Wernerovi, Wernerova kulka zasáhla Tininu levou ruku, Tinina kulka zasáhla Wernerovu pravou nohu. Werner vstal, přešel Klaina, který leží na zemi, s velkou bolestí padá z jedoucího vlaku, který jede pomalu, ale postupně nabírá velkou rychlost.

BERGER: “ Tino, jste v pořádku???“

TINA: “ Ano. Je to jenom škrábnutí.“

STROJVŮDCE: “ Jdu se podívat do lokomotivy jestli e to nějak nedá zastavit.“

TINA: “ Dobře.“

Strojvůdce odešel se podívat do lokomotivy. Vlak se blíží k tunelu. Wagner, Keller, Hesse a Martin jsou u auta a nakládají peníze do auta. Ale pár vteřin jsou v rukou státní moci – mnichovské kriminálky a zásahové jednotky. Také zásahová jednotka našla postřeleného Wernera. Komisaři dávají zprávu svému kapitánovi, že dostali peníze a skupinu. Dálniční a mnichovská police jsou na místě činu před 10 lety.

EuroCity vyjelo z tunelu. Berger je u strojvůdce. Ale vlak se jim nedaří zastavit. Když je Tina na odchodu k nim, promluvil školák Michal.

TINA: “ Kde se tu bereš??“

MICHAL: “ Byl jsem schovaný pod sedačkou.“

TINA: “ Musíme rychle pryč. Běž do lokomotivy. Já tam za chvilku přijdu.“

Michal odchází do lokomotivy. Tina ještě zaslechne takový divný zvuk. Objeví se malý bílí bišonek, který patří postarší pani. EuroCity vjelo na kolej, která vede na sklad s výbušninami. Tuto akci sleduje dálniční a mnichovská policie. EuroCity se rychle blíží ke skladu. Dálniční policie a mnichovská policie už jenom vidí velkou explozi a plameny jak šlehají z vlaku a ze skladu. Tom volá Tinino jméno, Semir raději drží Toma, aby neprovedl nějakou kravinu. Šéfka si jenom utírá slzy na tváři. Kapitán se raději na to nemůže koukat.

Tina, Berger, strojvůdce a Michal leží na velké hromadě písku a dívají se na plameny.

TINA: “ Není vám něco???“

STROJVŮDCE, BERGER: “ Ne.“

MICHAL: “ Mě taky ne.“

Teď se ozvalo takové smutné kňourání.

BERGER: “ Co je to.“

Bílí bišonek vykoukl z Tinina trička. Berger vyndal višínka a dal ho Tině do ruky.

TINA: “ To jsem ho tam měla nechat???“

BERGER: “ To rozhodně ne.“

MICHAL: “ ten pejsek patří jedné starší pani.“

TINA: “ A pani bude mít radost, že má pejska živého a zdravého.“

Všichni sebrali a jdou hledat pomoct. Tom uviděl kousek stínu u další velké hromady písku. Tom se vytrhl ze Semirova zajetí a jde naproti hromadě písku. Tom se zde setkává s Tinou a s ostatními. Michal, Berger a strojvůdce jsou dál a Tina s Tomem se objali.

TINA: “ Nemusíš mě……..“

TOM: “ Promiň. Ale rád tě zase vidím…………“

Tina a Tom si dali velký polibek na šťastné shledání. Tom si všiml Tinina zranění.

TOM: “ Že to není nic váženého??“

TINA: “ Není.“

TOM: “ A kde jsi vzala to pejska??“

TINA: “ Ten zůstala ve vlaku. Přeci ho tam nenechám.“

TOM: “ Já proti tomu nic nemám.“

Stříbrné a černé BMW odvezlo tyto poslední rukojmí k policejním vozům, kde jsou všichni rukojmí. Pejsek Mufínek běžel ke své paničce. Starší pani poděkovala Tině za záchranu Mufínka. Maminka se shledala s Michalem. Tina byla ošetřena u lékařů.

TOM: “ Kde zůstali vaše věci???“

TINA: “ Ty zůstali v Innsbrucku na hlavním nádraží.“

TOM: “ Měli to docela dobře vymyšlené z těmi věcmi.“

KAPITÁN: “ Jsem ráda, že to tak dobře dopadlo.“

SEMIR: “ To asi každý oddechl…….“

KAPITÁN: “ Dobrá práce……..“

TINA: “ Díky.“

ŠÉFKA: “ Tak se pomalu vydáme na cestu do Kolína.“

TOM: “ A my ještě pro věci.“

SEMIR: “ Svěřím ti do tvých rukou moje služební auto. Tak doufám, že…..“

TINA: “ O to nemusíš mít strach.“

SEMIR: “ Je, aby.“

ŠÉFKA: “ Tak vyrazíme na cestu. S policejním prezidentem to zítra……..“

KAPITÁN: “ Dobře. Byla to pěkná spolupráce s jinou kriminálkou.“

Tak se rozloučili. Kapitán odjel na kriminálku. Semir a šéfka odletěli do Kolína nad Rýnem. Tina a Tom vyrazili do Innsbrucku pro věci.

Konec!!!

Autorka: Tina11

Povídka č. 65: Smrtící jízda vlaku č.351 1/2

29. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

Tina Kranichová je 14 dní na školení v Miláně. Není to tak obyčejné školení, ale Tina dává tak trochu jedno malé oddělení ve městě Brescia. Takže těch 14 dní pendluje mezi Milánem Brescií půjčeným autem, které si půjčila od tety Petry.

Ve vlaku……………. Tina do Milána přijela vlakem a také vlakem odjíždí domů.Tina cestuje večerním vlakem EuroCity č. 351, který svoji jízdu končí v Hamburku. Jeho cesta vede přes – Brixen, Innsbruck, Mnichov, Nürnberg, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Hannover, Berlín a Hamburk. Tina leží v lůžkovém voze ve večerních hodinách.

V Německu…………. Tom a Semir jedou ve stříbrném BMW po dálnici A1.

SEMIR: “ Co jsi tak zamlklý???“

TOM: “ Nejsem. To se ti zdá……..“

SEMIR: “ Ale jsi…….už tě znám dlouho. Že ti chybí Tina????“

TOM: “ Hrozně…………. Semire, mám na tebe jednu takovou prosbu.“

SEMIR: “ Jakou???“

TOM: “ Nezavezl jsi mě na hlavní nádraží??“

SEMIR: “ A proč??“

TOM: “ Zajet pro Tinu.“

SEMIR: “ Si tam můžeš zajet sám.“

TOM: “ To by jsem mohl, kdybys mi nezničil můj služební vůz.“

SEMIR: “ A Tina nejela autem???“

TOM: “ Tinino služební auto je na šrotišti a naše rodinné auto je v opravně. Tak Tina jela vlakem.“

SEMIR: “ Už se radši na nic neptám.“

TOM: “ To jsem moc rád.“

SEMIR: “ Tak já těm tam zavezu, když nemáme žádnou práci.“

Ve vlaku…………. Tina jde do jídelního vozu, kde potká jednoho známého člověka – bývalého komisaře Petra Bergera. Petr Berger je postarší pán a už je v důchodu. Tina si stoupla naproti němu, když snídal, ale Berger si Tiny vůbec nevšiml.

TINA: “ Dobrý den a dobrou chuť vám přeji.“

Petra Berger se podíval na Tinu a přestal jíst.

BERGER: “ Dobrý den. kde se tu berete??“

Tina se posadila naproti němu.

TINA: “ Jedu ze školení z Milána.“

BERGER: “ Aha. Vůbec jsem si vám nevšiml, když jsem nastupoval…..“

TINA: “ Asi jsem už byla zalehlá pod peřinou.“

Servírka přinesla Tině tu samou snídani, co má Berger. Tina s Bergerem si pěkně popovídali. Oba dva jsou ve stejném kupé. S Tinou a Bergerem je ještě jeden mladý pár.

V Německu na nádraží…………. Semir a Tom už jsou na nádraží a dívají se na informační tabuli, kde jsou všechny vlaky, které směřují do Kolína nad Rýnem.

TOM: “ Ten vlak tu ještě není.“

SEMIR: “ A, kdy měl do Kolína přijet????“

TOM: “ Mezi 13:00 a 14:00.“

Semir a Tom se společně podívali na hodiny na nádraží.

TOM: “ Ale už tu měl dávno být.“

Z rozhlasu se ozvalo: „EuroCity č. 351 ze směru Řím, Florencie, Miláno Brixen, který dále pokračuje – Innsbruck, Mnichov, Nürnberg, Frankfurt nad Mohanem, Kolína nad Ránem, Hannover, Berlín a Hamburk, kde svoji jízdu končí. EuroCity má 3 hodinové zpoždění, kvůli čekání na vlak. O dalších změnách vás budeme informovat.“

SEMIR: “ Tome, ty tu chceš čekat ty 3 hodiny??“

TOM: “ Ne. Tak pojedeme na služebnu.“

Semir a Tom jdou pomalu k BMW. Tom cestou volá Tině.

TOM: “ Ahoj miláčku.“

TINA: “ Ahoj.“

TOM: “ Kde je váš vlak???“

TINA: “ Právě stojí asi tak 3 hodiny na rakousko-italských hranicích v jednom malém nádraží.“

TOM: “ A kvůli čemu???“

TINA: “ Na naší trati vykolejil vlak. A tak čekáme až ten vlak odklidí z cesty.“

TOM: “ Už se na tebe moc těším.“

TINA: “ To bude ještě na dlouho.“

TOM: “ Až se……“

TINA: “ Neboj se. Hned ti dám vědět, co se děje. Budeš to vědět jako první.“

TOM: “ Ty poklade můj……“

TINA: “ To už vím takových let…….“

TOM: “ Tak si užij zpoždění.“

TINA: “ Díky. Můžu se tu ukousat nudou. Tak aspoň pozdravuj ode mě naše dva rošťáky.“

TOM: “ Už se tě nemůžou dočkat. Vyřídím jim to. Ahoj.“

TINA: “ Ahoj.“

Oba společně zavěsili.

SEMIR: “ Tak, co??“

TOM: “ EuroCity stojí v jednom nádraží. Kvůli jinému klaku, který vykolejil…..“

SEMIR: “ Takže čekají až ten vlak vyprostí a pak pojedou dál.“

TOM: “ To bude ještě několik hodin trvat. Asi služebna to jistí, co??“

SEMIR: “ Máš pravdu.“

Semir a Tom nasedli do BMW a odjíždějí na služebnu.

EuroCity nabral další zpoždění mezi rakousko-italskými hranicemi a Innsbruckem. Na této trase jsou 2 výluky a tak EuroCity vždy čekalo přibližně půl hodiny na protější vlak. Tak EuroCity nabralo až 5 hodinové zpoždění.

Na služebně………. Tom tak smutně sedí v kanceláři a myslí na Tinu, jestli se jí něco nestalo. Po chvilce k němu přijde Semir.

SEMIR: “ Co ty hromádko neštěstí.“

TOM: “ Tak trochu se bojím o Tinu.“

SEMIR: “ To bude dobrý. Tina se ti brzy vrátí.“

Najednou do kanceláře přiběhne Andrea.

SEMIR: “ Co se děje??“

ANDREA: “ Tome, mám pro tebe……“

TOM: “ Co se stalo??? Co se stalo s Tinou??“

ANDREA: “ Tina je vlaku, který je přepaden 5 člennou skupinou.“

TOM: “ Kdy a kde??“

ANDREA: “ Stalo se to tak před 10 minutami v Innsbrucku na hlavním nádraží.“

Do kanceláře přijde šéfka.

SEMIR: “ Šéfová máte více informací??“

ŠÉFKA: “ Dostala jsem zprávu, že vlak míří na Mnichov. Už jsou dost daleko za hranicemi.“

TOM: “ Kdo je to…..“

ŠÉFKA: “ Ta 5 členná skupina přepadla banku v Innsbrucku a při zpáteční cestě unesli vlak.“

SEMIR: “ ještě něco??“

ŠÉFKA: “ Policejní prezident mě bude průběžně informovat o situaci. Andreo, spojte se s mnichovskými a rakouskými kolegy , ať vám řeknou více. Tome, Semire, jeďte se podívat na místo činu.“

SEMIR: “ Dobře.“

Ve vlaku………. Ve vlaku panuje divná atmosféra. Každý se bojí. Z celého vlaku zůstala akorát lokomotiva a vagón za lokomotivou. Zbývající vagóny jsou na nádraží v Innsbrucku – s věcmi cestujících. Ve vagónu sedí asi 20 lidí a z toho Tina s bývalým komisařem Bergerem. Lokomotivu řídí strojvůdce a hlídá ho jeden člen z bandy – Hesse. Naše malá vlaková souprava má úplně volnou cestu. Trať vede mezi 2 silnicemi, které vedou na Mnichov – kolem 100 km. Všechny vlaky byli odkloněny mezi Mnichovem a Innsbruckem.

V BMW…………. Ozvala se vysílačka.

ANDREA: “ Centrála, Kobře11.“

TOM: “ Kobra11, slyší. Máš něco??“

ANDREA: “ Ano. 5 členná skupina si vzala z banky 25 mil. euro.“

TOM: “ Ještě něco??“

ANDREA: “ Ještě mají venku svého informátora. Skupina už seděla za mřížemi v Rakousku, protože vykradli banku ve Vídni asi tak před 10 lety. Všichni jsou to Rakušané.“

TOM: “ Až něco nového objevíš…..“

ANDREA: “ Dám vám vědět.“

Naše vlaková souprava dál jede po volných kolejí směrem na Mnichov. Rozmanitost cestujících je veliká- od mladého páru, přes mladé lidi, jedné rodiny, jedna starší pani s pejskem a 2 komisařů.

WERNER: “ myslíš, že to výjde??“

KELLER: “ Neboj se. Všechno dopadne dobře.“

KLAIN: “ A, co chceš dělat s nimi??“

KELLER: “ Oni jsou pro nás dost cenný. To je takový pojistka.“

WAGNER: “ Mě se mi to celkově moc nelibí. A zatím se neozval tvůj bratr.“

KELLER: “ Nebojte se můj brácha na se ozve na 100%.“

Keller je mladý pohledný muž. Zadíval se na Tinu. Přišel k ní blíže a mile se na Tinu podíval.

TINA: “ Co se tak na mě díváte??“

KELLER: “ To se nemůžu podívat na takovou krásnou ženu a že cestuje sama.“

TINA: “ Díky za lichotku, ale…..“

KELLER: “ Ale, co?? Snad mi nechcete dát košem??“

TINA: “ Bohužel musím.“

KELLER: “ To je škoda. Hned bych si vás vzal domů, ale teď mě omluvte…….“

Keller odešel za Wagnerem, Klainem a Wernerem. Petr Berger a Tina si začali povídat tichým hlasem.

BERGER: “ Co to mělo znamenat???“

TINA: “ Jen to nechte na mě. Nevím, co mají za lubem, ale musím je dostat.“

BERGER: “ Dobře. Doufám, že…“

TINA: “ O to se teď nestarejte. A moji kolegové tu určitě dorazí.“

Keller a jeho kamarádi jsou velmi ve předu. Nepotřebují je, aby je každý slyšel.

WERNER: “ Co to mělo znamenat??“

KELLER: “ Jenom takový malý kontakt se slečnou.“

KLAIN: “ A k čemu to bude dobrý??“

KELLER: “ No bude naše taková hlavní pojistka i s tím chlapem.“

WAGNER: “ Třeba to může být fízl. To tě nenapadlo??“

KELLER: “ Ale ano. Ale i ten chlap. Zbytek nechte na mě. A běžte se někdo podívat za Hessem.“

WERNER: “ Já tam jdu.“

V BMW…………. Ozvala se vysílačka.

ŠÉFKA: “ Centrála, Kobře11.“

TOM: „Kobra11, slyší. Šéfka, máte už něco nového??“

ŠÉFKA: “ Ano. Andrea se spojila s rakouskými kolegy. Naše 5 členná skupina je skládá ze 6 mladíků, kteří už byli za mřížemi. A před těmi 10 lety přepadli banku ve Vídni a také unesli vlak na stejné trati.“

TOM: “ Jak to dopadlo??“

ŠÉFKA: “ Dopadlo to tak, že zemřeli 4 lidi.“

TOM: “ To se nějak vymklo z rukou rakouským kolegům.“

ŠÉFKA: “ Taky jsem se spojila s mnichovskou kriminálkou, která na tom případu pracuje.“

TOM: “ Co řikali, že u toho bude i dálniční policie???“

ŠÉFKA: “ Nejdřív se divili, proč chceme s nimi spolupracovat, a když jim pak dal vědět i policejní prezident, že ve vlaku je komisařka od nás. Kriminálka dala souhlas, že dáte síly dohromady.“

K šéfce přišla Andrea s horkou novinkou.

ANDREA: “ Mám další novinky od kriminálky z Mnichova. Vlak teď stojí u jedné výhybky jako před 10 lety.“

TOM: “ Proč nejedou dál??“

ANDREA: “ Omylem se na tuto trať dostal jeden vlak. A tak čekají až přejede.“

TOM: “ A nevíš jak dlouho to bude trvat??“

ŠÉFKA: “ Tome, aspoň to je pro nás velké plus. Můžeme se aspoň zmocnit těch rukojmích.“

ANDREA: “ Rakouská a mnichovská policie už uzavřela obě silnice, které vedou vedle tratě.“

ŠÉFKA: “ O dalších změnách budeme vás kontaktovat.“

TOM: “ Díky.“

ŠÉFKA: “ V brzké době se u vás stavím.“

Ve vlaku…………. Panuje tu velmi divná atmosféra. Všichni se po sobě dívají a všem se hodí hlavou, co bude s nimi dál, jestli náhodou neskončí pod kytičkami.

Keller jenom čeká až mu zavolá jeho bratr, jestli je všechno připraveno pro jejich akci.

Jedna postarší pani se zvedla………

STARŠÍ PANI: “ Co s námi bude????“

KELLER: “ Tak to vás zajímá??

STARŠÍ PANI: “ Ano. A to dost!!!!!“

Ještě se k tomu přidal jeden mladý právník

PRÁVNÍK: “ Nebylo by lepší kdyby jste nás všechny pustili??“

KELLER: “ Tak to by jste chtěli??? Tak na tudle myšlenku zapomeňte!!!!“

WERNER: “ Mají pravdu. Tak je propusť.“

KELLER: “ Všichni jste padlí na hlavu!!! Oni jsou naše pojistka. Aspoň můžeme spolupracovat s policajtama.“

TINA: “ Proč jste to neudělali už dávno!! Vždyť policajti už tu dávno jsou a jenom čekají, co uděláte za krok.“

PRÁVNÍK: “ Proč ji neposlechnete!!! Má naprostou pravdu.“

BERGER: “ Tak aspoň propusťte pár lidí.“

KELLER: “ Tak to vám jde!!!………..“

TINA: “ My snad máme něco společného s vaší krádeží??? Nemáme……“

KELLER: “ Tak naše milá žena je taková bojovnice. A jestli náhodou nepatří, co jsou venku.“

TINA: “ Co když vám řeknu, že patřím.“

BERGER: “ To snad nemyslíte vážně…..“

KELLER: “ Tak se tedy zeptám. Patříte k těm venku??“

BERGER: “ Neřikejte jim to……… uděláte se hlavní pojistkou…….“

TINA: “ Ale vy taky. Stačí když to bude jeden.“

KELLER: “ Tak jestli jsem dobře pochopil oba dva jste fízlové. A dobře jste to pochopili. Jste naše hlavní pojistky.“

…………..Pokráčko zase příště……….

Náraz 3/3

27. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

V Mercedesu………….

TOM: “ Miláčku, mohu dostat vysvětlení, jak jsi mohla vědět, že ti dva se udobří??“

TINA: “ To byla moje intuice……“

TOM: “ Ale je zase na druhou stranu dobrý, že jsi dostala těch 100 euro. Počkat…“

TINA: “ Co se ti zase nelíbí??“

TOM: “ Víš, že mě konečně zveš na večeři ty. Myslím jako v našem manželství….“

TINA: “ Ale zase na druhou stranu jsi vyhrál sázku ty.“

TOM: “ Vlastně máš pravdu….“

TINA: “ Dalo by se říct, že jsme na tom docela dobře vyšli.“

U Brauna……………. Braun je znalec přes zeminu. On také dělal
posudek pro Bornhaka, ale také Wagnerovi.
Braun je své maringotce na kraji jednoho staveniště a je to také zároveň i pískovna o kterou se Braun stará.

Braun přijel ve svém autě ke své maringotce. Vešel dovnitř. A právě přijíždí modrý mercedes. Braun nechal otevřené dveře od maringotky, ale maringotky byla cítit plynem, ale Braun si toho moc nevšímal. Vzal si konev na kafe, do které nalil vodu, konev postavil na plynový vařič a Braun si vzal zapalovač. Do maringotky vešli Tina a Tom. Rychle vzali Brauna vzali pryč a zapalovač spadl z Braunovi ruky. Maringotka okamžitě vyletěla do vzduchu. Tina, Tom a Braun leželi na zemi z tlaku exploze maringotky.

U Sandry doma………….

SANDRA: “ Co ještě potřebujete??“

SEMIR: “ Chtěl bych se omluvit za moji sestru Katrinu.“

SANDRA: “ Tak to je vaše sestra. Je to pěkný kvítko. A jak se ještě tak blbě tvářila, když tu byla.“

SEMIR: “ Je ještě mladá…v Německu je teprve pár měsíců……a ještě taková roztěkaná.“

SANDRA: “ Chtěla bych se zeptat jestli jste jí dal….“

SEMIR: “ Ano. Tak nějak jsem ji to vysvětlil…….“

SANDRA: “ Byla to taky moje chyba. Nevládla jsem se. Ještě na mě dopadl černý stín o manželovi.“

SEMIR: “ Ale chtěl jsem zeptat na jednu věc.“

SANDRA: “ Tak mluvte.“

SEMIR: “ Neměl váš manžel doma nějaký posudek??“

SANDRA: “ O ničem takovém nevím. O práci jsme se moc nebavili, ale jinak se můžete podívat do jeho kanceláře jestli tam něco není.“

SEMIR: “ Díky.“

Semir se šel podívat do Wagnerovi kanceláře. Semir hledá mezi šanony, ale nic nenachází. Po chvilce k němu přichází Sandra.

SANDRA: “ Právě jsem se na něco vzpomněla.“

SEMIR: “ A na, co??“

SANDRA: “ Než jste přišel vy. Tak tu byli Bornhak a Stamler.“

SEMIR: “ Co tu chtěli??“

SANDRA: “ Taky právě hledali ten posudek. Když jste tu byl tak mi to vypadlo z hlavy.“

SEMIR: “ To se nemusíte omlouvat. Ale děkuji vám za informaci. A neříká vám jméno Braun??“

SANDRA: “ Ale ano. Občas Braun přišel na návštěvu. Braun a můj manžel byli kamarádi ze školy.“

SEMIR: “ Už chápu. Už vás nebudu dál zdržovat.“

SANDRA: “ Vaší sestře se přijdu omluvit, kvůli tomu mému výstupu.“

SEMIR: “ Katrina bude moc ráda. Zatím naschle.“

SANDRA: “ Naschle.“

Semir odešel a jede na služebnu.

U Brauna………. Na místo exploze přijeli hasiči a kolegové. Braun, Tina a Tom se dívají na zkázu z maringotky.

TINA: “ Nemáte tušení, kde by todle měl na svědomí??“

BRAUN: “ Opravdu nevím. Právě mě nikdo nenapadá.“

TOM: “ A víte, že váš kamarád je mrtvý – Jan Wagner??“

BRAUN: “ Ne nevím. A jak zemřel??“

TINA: “ Někdo ho uškrtil a pak ho shodil na projížděné auto u staveniště, kde se staví nová dálnice.“

BRAUN: “ Pane bože. Měl jsem ho hrozně moc rád………….a kvůli čemu jste přišli???“

TOM: “ Přišli jsme kvůli jednomu posudku, který jste udělal Wagnerovi i Bornhakovi.“

BRAUN: “ Aha. Už chápu. Ten posudek si nechal udělat jako první Bornhak.“

TINA: “ A, co je vlastně v tom Bornhakově posudku??“

BRAUN: “ Chce z budoucí dálnice udělat skládku…..“

TOM: “ Jak to myslíte??“

BRAUN: “ Bornhak vlastní jeden pozemek, který je zamořený chemickými látkami – přesněji těžkými kovy, kde vlastně dříve stála koksárna.“

TINA: „Jestli jsem to dobře pochopila tak Bornhak chce udělat z dálnice nelegální skládku ze zeminy???“

BRAUN: “ Ano. A tak jsem musel udělat falešná posudek, že zde se dálnice nebude stavět a že se zemina musí vyměnit a také že tíhu dálnice zemina – přesněji jíl neudrží.“

TOM: “ Wagner chtěl od vás nový posudek, který prokazuje, že jíl vydrží tíhu celé dálnice…“

BRAUN: “ Ano. Janovi bylo divné, proč se jíl odváží.“

TINA: No asi jsme vyřešili případ.“

TOM: “ Děkujeme za cenné informace.“

BRAUN: “ Nemáte za co. Rád jsem vám pomohl.“

Ale Bornhak a Stamler je pozorují z dálky explodovanou maringotku…. A po chvilce si všimnou postavy – znalce Brauna, ale pak i dálniční policie.

BORNHAK: “ Sakra!!! To se nám jak si moc nepovedlo.“

STAMLER: “ Co teď budeme dělat??“

BORNHAK: “ Budeme se Brauna nějak zbavit.“

STAMLER: “ Teď??? Když tam jsou fízlové??“

BORNHAK: “ Braun přeci musí jet domů. Tak ho budeme sledovat….“

STAMLER: “ No dobře.“

Braun se právě loučí se Semirem a Tom. Braun nasedá do svého auta a odjíždí domů.

BORNHAK: “ Tak jdeme na to. Braun odjíždí pryč.“

Bornhak a Stamler nasedli do svého auta a sledují Brauna. Ale nějak si toho všimne Tina, která se tak dívá po okolí, že se kousek dál od nich honí dvě auta. Tina na to upozorní Toma. Tak nasedají do mercedesu a jedou za nimi. Po chvilce si Bornhak za volantem auta všimne ze zpětném zrcátku modrého mercedesu s modrým majáčkem. Braun tuto pískovnu moc dobře zná a zajíždí do jedné uličky, kde je takový sráz s velkou jámou. Braun ujíždí na stranu, aby Bornhak a Stamler mohli zahučet do jámy. A taky se tak stalo. Bornhak a Stamler skončili v jámě. Tom a Tina jich běž napomoct. Po chvilce k nim přijíždějí policejní auta, naloží 2 trestance a rovnou jedou do vyšetřovací vazby.

Před služebnou……………. Tina, Tom a Semir se loučí před služebnou. A domlouvají si sobotní večer opět bowling v Düsseldorfu. Tina a tom stojí před vínovou Octavií a chystají, že pojedou domů.

TOM: “ Co budeme dneska večer dělat??“

TINA: “ Miláčku, ještě řekni, že jsi na to zapomněl.“

TOM: “ A na, co?“

TINA: “ Na jednu důležitou věc….“

TOM: “ Aha. Myslíš tu večeři??“

TINA: “ Ano. Jestli to teda ještě platí.“

TOM: “ Platí pokud jsi neutratila ty Semirovi peníze?“

TINA: “ Mám pořád u sebe. A ani jeden peníz z toho nechybí.“

TOM: “ Tak půjdeme do naší oblíbené???“

TINA: “ To je přeci tvoje volba.“

TOM: “ To je pravda….“

TINA: “ Ale stejnak by jsme šli do naší…….“

TOM: “ Jestli to dobře chápu takže ty jsi zajistila stůl??“

TINA: “ Dá se to tak říct. Když jsem tě pozvala tak ať to je se vším všudy.“

TOM: “ Ž e tě ještě mám…“

Tom dal Tině malou pusu, nasedli do vínové Octavie a míří si to rovnou domů.

O odpoledne u Katriny doma…………. Hartmut přišel domů z práce. Katrina už je dávno doma. Hartmut přišel domů. A šel rovnou za Katrinou .

HARTMUT: “ Ahoj Miláčku.“

KATRINA: “ Ahojky Miláčku, jak to, že jsi tady tak brzo??“

HARTMUT: “ Chtěl jsem tě překvapit myslel jsem, že bychom si mohli udělat hezké odpoledne co ty na to???“

KATRINA: “ No tak dobře s tím souhlasím.“

Poté se oba dlouze a něžně políbí tak se ozval zvonek .

HARTMUT: “ Miláčku, ty někoho čekáš???“

KATRINA: “ Ne nečekám.“

Katrina jde otevřít za dveřmi uvidí Sandru Wagnerovou .

KATRINA: “ Dobrý den. Co tady chcete??“

SANDRA: “ Přišla jsem se vám omluvit za to facku. Nějak mi ujeli nervy prostě jsem to nezvládala.“

HARTMUT: “ Katrino, kdo to je??“

KATRINA: “ Je to pani Wagnerová.“

Hartmut přijde k nim.

HARTMUT: “ Dobrý den Paní Wagnerová. Já jsem přítel Katriny a nelíbilo se mi jak ste se k ní chovala. Katrina vám přišla popřát upřímnou soustrast a vy jí vlepíte facku? Je tohle normální? Tahle věc se muže stát každý mu z nás nemyslíte? A Katrina vašeho manžela nezabila.“

SANDRA: “ Ale tak ať má aspoň slušný chování a né přijít do bytu a říct upřímnou soustrast a odejit!!!!!!!!!!!! A ještě kdyby se tak blbě nedívala.“

HARTMUT: “ Tak tohle už je opravdu moc. Katrina je slušně vychovaná……. a je to moc hodná chytrá holka.“

KATRINA: “ Hartmute, nech toho to je v pohodě!!!“

HARTMUT: “ Katrino, já nechci, aby tě někdo shazoval nebo ubližoval na to tě mám moc rád. To prostě to nedovolím !!!!!!!!!!!!“

Pak se na konec Katrina a Hartmut domluvili s paní Sandrou Wagnerovou, že její omluvu přijímají.

Konec!!!

Autorka: Tina11 a Katrina

Náraz 2/3

23. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

U Tiny a Toma ráno doma…………. Tina právě snídá a Tom si chová malého Martina když v tom zazvoní zvonek.

TOM: “ Miláčku, prosím tě můžeš jít otevřít prosím tě?!“

TINA: “ Ano můžu. Jako vždy.“

Tina šla tedy otevřít a za dveřmi uviděla Katrinu.

TINA: “ Ahojky Katrino, co ty tady ?“

KATRINA: Ahojky Tino, je doma Tom něco od něj potřebuju.“

TINA: “ Jo jasně je pojď dál.“

Obě dvě vešly do kuchyně. Tom si hraje s Péťou.

KATRINA: „Ahojky Tome.“

TOM: “ Ahojky Katrino, co ty tady???“

KATRINA: „Tome, víš něco od tebe moc důležitého potřebuju a je to moc důležitý“

TOM: “ Tak, co ode mě potřebuješ?“

KATRINA: „Tome, víš potřebuju adresu na tu ženu (Sandru), jak zemřel ten její manžel mohl bys mi jí prosím dát?“

TOM: “ To víš , že jo.“

Tom předal Katrině malí lísteček s adresou na Sandru.

KATRINA: „Moc ti děkuji.“

TOM: “ Nemáš za co.“

Katrina se rozloučí s Tomem a Tinou a rozjede se za Sandrou.

U Ženy…………….

Katrina zazvoní na zvonek Sandra šla otevřít.

KATRINA: „Dobrý den chtěla bych sváma na chvilku mluvit!“

SANDRA: “ Ano tak pojďte dál.“

Katrina si prohlíží rodinné foto který Sandra má v rámečku na nábytku.

KATRINA: „chtěla jsem vám jenom říct, že to auto, co zabilo vašeho manžela jsem řídila já.“

SANDRA: “ Cožeee? Vy zabijete mého manžela a ještě přijdete sem?“

KATRINA: „Je mi to moc líto.“

SANDRA: “ Tady omluva nestačí. Ještě mi řekněte, že máte řidičák měsíc!!!!“

Sandra vlepila Katrině facku

KATRINA: „Naschle.“

SANDRA: “ Naschle.“

Druhý den na služebně………….

Semir přijde do kanceláře a Tom sedí na stole Tina Tomovi kouká přes rameno a pročítají si Katrininu zprávu o její krvi.

SEMIR: “ Co to čtete?“

TOM: “ Katrininu zprávu.“

SEMIR: “ A, co je v ní. Jak to dopadlo??“

TINA: “ Žádný alkohol se nenašel, jinak včera Katrina u nás byla.“

SEMIR: “ Tak to je super a co vám chtěla?“

TOM: “ Chtěla adresu na tu Sandru.“

SEMIR: “ Cožeeeeeeeeeeeeeeeeeee a ty jsi jí dal??“

TOM: “ Ano.“

Do kanceláře přišla šéfová

ŠÉFKA: “ Už přišla zpráva o Katrině krvi??“

SEMIR: “ Ano a žádný alkohol se nenašel.“

ŠÉFKA: “ To je moc dobře.“

Poté šéfka z kanceláře odešla a Semir volá Katrině !

SEMIR: “ Ahoj Katrino, můžu se dneska u tebe stavit? Večer?“

KATRINA: „Ahoj Bráško, jasně že jo. Co potřebuješ?“

SEMIR: “ O něčem si s tebou promluvit.“

KATRINA: „Tak jo budu se těšit.“

SEMIR: “ Tak zatím Ahoj!“

KATRINA: „Ahoj bráško.“

Když Katrina položila mobil na stůl tak jí napadla jedna věc, kvůli čemu by s ní mohl mluvit Semir. Návštěva u Sandry Wagnerové.

Večer u Katriny doma……………. Jak Semir slíbil Katrině, že večer příjde. Tak svůj slib dodržel.

KATRINA: “ Tak, co od me potřebuješ??“

SEMIR: “ Chci si s tebou o něčem promluvit. A je to docela moc důležité.“

KATRINA: “ Tak o čem??“

SEMIR: “ Jde o tu nehodu na dálnici…..“

KATRINA: „Tak mi konečně řekni, co se stalo.“

SEMIR: “ Dneska ráno jsme dostali tvoji zprávu.“

KATRINA: “ Jak to dopadlo???“

SEMIR: “ V tvé krvi se nenašel žádný alkohol.“

KATRINA: “ To mi spadl kámen ze srdce.“

SEMIR: “ A ta druhá zpráva. Nemusela si chodit za tou manželkou.“

KATRINA: “ A proč??? Jenom jsem ji šla říct upřímnou soustrast a…..“

SEMIR: “ A dál??“

KATRINA: “ Nějak mi vyklouzlo, že jsem….“

SEMIR: “ Katrino, že to není pravda.“

KATRINA: “ Ale je. Vypadlo mi to omylem. Já….“

SEMIR: “ Katrino, nejraději bych tě na místě uškrtil. Ale to neudělám, protože tě mám rád….“

KATRINA: “ Semire, promiň. Příště se to nestane. Já jsem Toma hezky poprosila a on mi tu adresu dal.“

SEMIR: “ To už vím. Bylo by lepší, kdybys tam vůbec nešla.“

KATRINA: “ Tak mohla jsem manželce říct, že…..“

SEMIR: “ Katrino, od toho jsme tu my.“

KATRINA: “ To přeci moc dobře vím, ale nějak my to nedalo.“

SEMIR: “ No to jde vidět až moc. Nejraději….“

KATRINA: “ Já jsem dělala průsery vždy….asi mě se to nevyhne, abych udělala někdy další. A ještě….“

SEMIR: “ A, co ještě?“

KATRINA: “ Ještě mi paní Wagnerová vlepila facku.“

Katrina se tak zastyděla. A vím moc dobře………

SEMIR: “ Paní Wagnerová udělala dobře.“

KATRINA: “ Ještě se ji zastávej!!!!“

SEMIR: “ No musim. A dala ti ji právem, aby…..“

KATRINA: “ Ještě řekni, že by jsi taky dal…..“

SEMIR: “ Možná, že jo……kdyby se mi někdo takhle přišel někdo přiznat….“

KATRINA: “ A zase jsem ta špatná já, co….“

Domů přišel Hartmut.

HARTMUT: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

KATRINA: “ Ahoj.“

Katrina s Hartmutem se přivítali velkou pusou.

HARTMUT: “ Něco se tu stalo??“

SEMIR: “ Nic. Katrina ti to ráda poví. Už pomalu budou loučit. Ahoj.“

KATRINA, HARTMUT: “ Ahoj.“

Semir odešel domů.

HARTMUT: “ Miláčku, co se tu stalo???“

KATRINA: “ Trochu jsem se Semirem pohádala.“

HARTMUT: “ Proboha, kvůli čemu??“

KATRINA: “ Kvůli jedné návštěvě.“

HARTMUT: “ A jaké??“

KATRINA: “ Zašla jsem za tou manželkou toho mrtvého z dálnice.“

HARTMUT: “ Miláčku, doufám, že jsi neřekla…“

KATRINA: “ Nějak mi to vyklouzlo z úst. Ani nevím jak.“

HARTMUT: “ Asi bych na místě Semira stejně zareagoval.“

KATRINA: “ Já vím. A ještě jsem dostala facku.“

HARTMUT: “ No to ty ses pěkně vyznamenala.“

KATRINA: “ Já vím.“

HARTMUT: “ A, co testy??? Jak dopadly??“

KATRINA: “ Dopadly dobře. V mé krvi se nenašel žádný alkohol.“

HARTMUT: “ No konečně dobrá zpráva.“

KATRINA: „Nechceš se bavit na jiné téma??“

HARTMUT: “ A na jaký??“

KATRINA: “ Ale předtím si dáme dobrou večeři??“

HARTMUT: “ Dobře. Už se těším, co jsi dobrého uvařila.“

KATRINA: “ Tak jdeme, aby nám to nevystydlo.“

HARTMUT: “ A ještě láhev vína a bude to.“

KATRINA: “ Skočíš pro něho??“

HARTMUT: “ To víš, že jo.“

Katrina a Hartmut si dali velký polibek. Hartmut odešel pro víno a Katrina šla udělat romantickou večeři pro mladé. Zapálila svíčky na stole a večeře může začít.

Druhý den služebně………………. Tom a Tina už jsou v kanceláři a tak si probírají případ.

TOM, TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TOM: “ Co se děje??“

SEMIR: “ Ale nic……“

TINA: “ Ale nepovídej. Jde na tobě vidět, že se ti něco stalo.“

SEMIR: “ Tak dobře.“

TOM: “ Tak, co se tedy stalo??“

SEMIR: “ Tak trochu více jsem se pohádal s Katrinou……:“

TINA: “ Kvůli čemu??“

SEMIR: “ Jak byla na návštěvě u paní Wagnerové…..“

TOM: “ Šla říct jenom upřímnou soustrast.“

SEMIR: “ To jo, ale ještě něco….“

TINA: “ Ještě řekni, že se Katrina prokecla…….“

SEMIR: “ A ještě dostala facku od paní Wagnerové, že jí to řekla do očí.“

TOM: “ To se Katrině moc nepovedlo, ale na druhou stranu se zase poučila.“

SEMIR: “ Potřebuji poradit, jak se s Katrinou umířit.“

TINA: “ Tak Katrinu třeba pozvi na dobrou večeři. To tím určitě od bráchy nenechá ujít.“

TOM: “ Tina má vždy dobré nápady.“

SEMIR: “ Tak dobře. Ale jestli to nevyjde…….

TINA: “ Ale určitě to výjde.“

SEMIR: “ Tak se tedy vsadíme. Jestli souhlasíš………“

TOM: “ Tino, nemyslíš vážně???? Vždyť to nevyjde….“

TINA: “ Ale ano. Tak dobře. O, co??“

SEMIR: “ O 100 euro.“

TINA: “ Tak dobře.“

Semir odešel do kuchyňky so pro kafe.

TOM: “ Miláčku, ty si myslíš, že to vyjde??“

TINA: “ Ano.“

TOM: “ ještě mám jednu otázku.“

TINA: “ Tak se ptej.“

TOM: “ Co když vyhraješ tu sázku, co budeš dělat s 100 euro.“

TINA: “ Ty už mám jistý, že je vyhraju. Tak tě pozvu zase já na večeři.“

TOM: “ Tak dobře. Ale výběr restaurace vybírám já.“

TINA: “ Tak platí.“

Semir dopoledne zavolal Katrině, že se chce s ní sejít a že musí s Katrinou něco důležité probrat. A hrozně to moc spěchá. Katrina neodmítla svého brášku a jde s ním večer na sourozeneckou večeři do italské restaurace.

Večer v restauraci……………. Katrina je celá na trní, co chce po ní Semir.

KATRINA: “ Tak, co od mě potřebuješ??“

SEMIR: “ No víš………..“

KATRINA: “ Tak o co jde??“

SEMIR: “ Víš…….nebudu chodit okolo horké kaše. Chci se ti omluvit.“

KATRINA: “ To je sen??“

SEMIR: “ Ne není. Prostě jsem se nějak neovládl, když jsem uslyšel, že ti paní Wagnerová dala facku a ještě obvinila.“

KATRINA: “ Tak už vím kam míříš a kudy teče voda.“

SEMIR: „Tak přijímáš moji omluvu???? Tahle ta věc se může stát každému ze služebny, ale jiným lidem, kteří se stejně zachovali jako já k tobě.“

KATRINA: “ Já vím. Mě se mi to taky rozleželo v hlavě. Byla blbost, že jsem tam vůbec šla. A že jsem dostala od paní Wagnerové tu facku.“

SEMIR: “ Ano to je blbost, ale aspoň jsi měla odvahu, že si šla říct pani Wagnerové upřímnou soustrast.“

KATRINA: “ Já vím. Taková tvoje hrdinka Katrina, co??“

SEMIR: “ To jo.“

KATRINA: “ Tak já tedy přijímám tvoji omluvu. Zachoval se jako opravdoví brácha.“

SEMIR: “ A taky tě mám moc rád. A taky udělám, co koliv, aby……“

KATRINA: “ to je od tebe moc milé. Díky Semire, taky tě mám moc rád.“

SEMIR: “ Tak, co si dáme??“

KATRINA: “ Tak já to nechám na tobě.“

SEMIR: “ No dobře.“

Katrina a Semir si vybrali moc dobrou večeři. Prožili spolu moc pěkný večer, jako kdyby se viděli poletech.

Bornhakovi a Stamlerovi začíná téci do bot. Musejí se nějak zbavit Brauna. Tak Bornhak a Stamler jedou do maringotky Brauna, kde se ráno bude stavět pro nějaké papíry. Z jeho maringotky se stala přímo bombová past pro Brauna.

Druhý den ráno na služebně…………. Tina a Tom jsou v kanceláři a pročítají si posudek o zemině od Wagnera. Do kanceláře přišel Semir.

TOM, TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TOM: “ Jak ti dopadla večeře s Katrinou.“

SEMIR: “ Jsme si hezky popovídali…….“

TINA: “ A dál??“

SEMIR: “ S Katrinou jsem se usmířil.“

TINA: “ Kdo, že tu měl pravdu??“

SEMIR: “ Vím, že ti dlužím 100 euro.“

Semir tedy předal Tině 100 euro.

TINA: “ Díky.“

SEMIR: “ Přiznávám svoji porážku.“

TOM: “ Trochu jsme tak pátraly. Hlavně jde o ten posudek, který si nechal vypracovat Wagner.“

SEMIR: “ A dál???“

TINA: “ Zemina by udržela novou výstavbu dálnice. Ale jak víme zeminu odvážejí a převážejí jinou zeminu, která udrží novou dálnici.“

SEMIR: “ Kam tím míříte.“

TOM: “ Někdo nechal udělat falešný posudek, že je zemina nevhodná pro novou dálnici.“

SEMIR: “ Ale komu by to prospělo.“

TOM: “ To právě musíme vypátrat.“

SEMIR: “ Tak se spojíme s tím, kde vypracoval posudek pro Wagnera a někdo…“

TINA: “ Napadl mě jeden člověk.“

SEMIR: “ A to je kdo??“

TINA: “ Bornhak. On je zodpovědný za výstavbu nové dálnice.“

SEMIR: “ Ale ještě musí mít někoho…..“

TINA: “ Stamler. Oněm byla také řeč na té stavbě, když jsme byli poprvé na staveništi.“

SEMIR: “ Dobrá práce. Máš adresu??“

TOM: “ Semire, mě někdy připadá, že máš někdy blbý otázky.“

Tom s Tinou
se sebrali a odjeli za člověkem, který vypracoval posudek o zemině. Semir se vypravil za Sandrou Wagnerovou a ještě se tak omluvit za svoji sestru Katrinu.

……………Pokráčko zase příště………

Povídka č. 64: Náraz 1/3

20. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

Ráno u Toma a Tiny……………. Tom je už sedí u snídaně i s Martinem a Péťou. Po chvilce k nim příjde Tina. S každým se přivítá pusou. Po snídani šli kluci do svého společného pokoje si připravit tašku a tak. Najednou se ozve zvonek u dveří.

TINA: “ To bude jako vždy Semir.“

TOM: “ Půjdeš otevřít??“

TINA: “ Už se na tom pracuje.“

Tina šla otevřít Semirovi.

TINA: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

Šli do kuchyně za Tomem.

TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TINA: “ Co tě k nám přivádí????“

SEMIR: “ Mám pro vás jednu nabídku??

TOM: “ Jakou??“

TINA: “ To bude, abychom s vámi někam jeli???

SEMIR: “ Ne. Chtěl jsem se vás zeptat jestli by jste nešli dneska večer s námi na bowling.“

TINA: “ Kdo tam všechno bude??““

SEMIR: “ Chceme s Hotem, aby se sehnalo, co nejvíce lidí. Zatím je Hote, Bonrát, Andrea….“

TOM: “ Tak můžete přemluvit šéfku. Ta půjde ráda.“

TINA: “ Třeba i Elenu a Jana, aby se také dostali po dlouhé době do společnosti…..“

TOM: “ Pokud nám něco do toho nevleze tak půjdeme taky.“

TINA: “ Ještě se můžeš zeptat našeho mladého páru…….jestli by nešli s námi.“

SEMIR: “ No tak Katrina půjde na 100%, ale nevím jestli půjde i Hartmut..“

TOM: Já si myslím, že ano. Přece nenechá svoji manželku mezi námi….“

SEMIR: “ To je taky fakt.“

TOM: “ A, kde to bude????“

SEMIR: “ V Kolíně-Bonn. No prostě v naší restauraci.“

TINA: “ Čas jako vždy.“

SEMIR: “ Přesně tak.“

Večer na bowlingu…………. Všichni si užívají velkou

legraci. Naše velká parta – Semir, Andrea, Tina, Tom, Elena, Jan, Katrina, Hartmut, Hote, Bonrát a šéfkou jsou rozdělený na dvě velké skupiny – na dámskou a pánskou. Dneska vyhrála dámská parta s velkou přesilou.

Na dálnici…………. Katrina je po rozestavěné dálnici. Provoz tu je hnán do jednoho jízdního pruhu. Provoz tu jede krokem. Katrina si volá se Semirem.

SEMIR: “ Ahoj ségra, mám na tebe jednu prosbu.“

KATRINA: “ Ahoj bráško, a jakou??“

SEMIR: “ No jestli by jste nejeli o tomto víkendu s námi do našeho společného domku.“

KATRINA: „A, kde to je???“

SEMIR: “ Ten náš domeček je v Rakousku v městečku Ebensee. A byli jsme tam ve velkém počtu.“

KATRINA: “ Ještě se o tom pobavím s Hartmutem. A, kdo tam všechno bude.“

Vínová Fabia právě projíždí kolem velkého stavebního stroje. Najednou Katrině něco spadlo její přední sklo.

SEMIR: “ Katrino,……“

Ale Katrina neodpovídala. Nezvládla řízení, Fabia najela na hromadu písku, převrátila je na střechu.

SEMIR: “ Rychle na A1, Něco se stalo Katrině.“

TOM: “ Rozkaz šéfe.“

Tom šlápl na plyn, Semir zapnul modrý majáček za předním sklem. Katrina vylezla z auta a když uviděla pod svými koly muže, hned si pomyslela, co z toho vyleze.

Na místě nehody…………. U nehody už je záchranka, policejní vozy a další lidé. Také dorazil modrý dálniční mercedes. Semir hned z auta vystřelil jako raketa a šel hledat Katrinu. Tom šel za nim. Katrinu našli u sanitky a je celá vyplašená. Semir si sedl vedle Katriny a utěšoval ji.

SEMIR: “ Není ti něco??“

KATRINA: “ Není. Teď mám po mém plechovém miláčkovi.“

SEMIR: “ To mi je líto. Jsou to jenom zmuchlaný plechy. Domluvíš s Tinou. Tina se pak domluví s otcem a všechno bude v pořádku.“

TOM: “ Karino, co se tu stalo??“

KATRINA: “ Něco mi spadlo na přední sklo a najela na tu hromadu písku. A když jsme vylezla a uviděla….ne chtěla jsem ho……“

SEMIR: “ To bude dobrý…“

TOM: “ Pokusíme se něco udělat.“

KATRINA: “ Co teď bude se mnou.??“

SEMIR: “ Pojedeš s námi na služebnu a pak se dál uvidí.ů

TOM: “ Nejspíš ti budou brát krev….kvůli včerejšku.“

KATRINA: “ Pane bože. To nedopadne dobře.“

SEMIR: “ Neboj se určitě to dopadne dobře. Určitě si to nezabila ty.“

Na služebně…………. Hned se to dozvěděla státní zástupkyně Schrankmanová. A tak dusí šéfovou a Toma v její kanceláři. Zástupkyně tvrdí, že to byla Katrina, ale šéfka Katrinu brání, ale i Tom. Katrina je v Semirově a Tomově kanceláři, berou ji krev kvůli alkoholu v krvi. Semir je u Katriny. Když státní zástupkyně Schrankmanová odešla, šéfka a Tom odešli za Semirem a Katrinou do kanceláře.

KATRINA: “ Co teď bude se mnou??“

ŠÉFKA: “ Hlavně musíme počkat, co řekne vaše krev.“

SEMIR: “ Nemyslíme, že by Katrina měla v krvi ještě nějaký alkohol.“

TINA: “ Už se ví, kdo je ten mrtvý??“

ŠÉFKA: “ Andrea zjistila, že to je stavební inženýr Jan Wagner. Má rodinu. Pracuje na té stavbě od rána do večera.“

SEMIR: “ My se o to postaráme, ale Katrinu odvezeme domů.“

KATRINA: “ Co se stane s mým autem??“

ŠÉFKA: “ Vaše auto prohlédne Hartmut….“

TOM: “ Pak se domluvíš s Tinou, co bude dál s tvým autem.“

TINA: “ Musím se dohodnout otcem jak to bude. A hned ti dám vědět.“

KATRINA: “ Dobře a děkuji ti za pomoct s mým autíčkem. Semire, že mi pak dáš vědět jak to dopadlo??“

SEMIR: “ Víš, že jo.“

TOM: “ Už se ozvala patologie??“

ŠÉFKA: “ Ano, máte se za nimi stavit. Prý něco našli.“

Šéfka odešla do své kanceláře.

SEMIR: “ Vy můžete zajít na patologii a já zase na tu rodinu.“

TOM: “ Proč zrovna my???“

TINA: “ Vždy dostaneme to nejhorší.“

KATRINA: “ Odvezeš mě už domů.“

SEMIR: “ Tak jdeme.“

Semir a Katrina odešli za Andreou zjistit adresu mrtvého inženýra. Tom zašel tedy na patologii.

V BMW………….

KATRINA: “ Myslíš, že jsem ……..“

SEMIR: “ To si vůbec nemyslím. Dokážeme tvoji nevinu.“

KATRINA: “ Co by se mnou stalo, kdyby …..“

SEMIR: “ Nad vůbec nepřemýšlej. Čeho vlastně bojíš??“

KATRINA: “ Toho alkoholu ze včerejška…..“

SEMIR: “ Určitě ti výjde negativní posudek tvé krve.“

KATRINA: “ Snad….“

SEMIR: “ TY všechno vidíš černě…….musíš taky doufat, že to bude dobré a všechno se vysvětlí.“

KATRINA: “ Asi máš pravdu….“

SEMIR: “ Vždy mám pravdu…“

Na patologii…………. Tom a soudní lékařka stojí nad mrtvém těle, které leží na nerezovém stole.

TINA: “ Tak, co máte??“

LÉKAŘKA: “ V ústech mrtvého jsem našla jíl….“

TOM: “ Ale na té stavbě nebyl žádný jíl. Jenom samé bláto…“

LÉKAŘKA: “ V tom případě byl zabit na jiném místě, kde je jíl.“

TOM: “ Takže na ten stroj je takové……….. byl tam odnesen.“

LÉKAŘKA: “ Ano. Najděte místo činu, vemte jíl a já ho srovnám s tím, co jsem našla v jeho ústech.“

TINA: “ A na, co zemřel??“

LÉKAŘKA: “ Byl uškrcen. Na jeho krku jsem našla stopy po škrcení.“

TOM: “ Díky za pomoct.“

LÉKAŘKA: “ Nemáte zač. Zprávu vám pošlu.“

TOM, TINA: “ Díky. Naschle.“

LÉKAŘKA: “ Naschle.“

U mrtvé manželky doma……….

SANDRA: “ Tak, co mi chce policie??“

SEMIR: “ Jde o vašeho manžela..“

SANDRA: “ Co se mu stalo??“

SEMIR: “ Dneska měl nehodu….při které zemřel.“

SANDRA: “ To snad né. Jak se to stalo??“

Sandře začali téct slzy.

SEMIR: “ Byl uškrcen a pak shozen na jedoucí auto, které právě projíždělo kolem stavby.“

SANDRA: “ Doufám, že ten viník bude pořádně potrestán.“

SEMIR: “ Jsme teprve na začátku případu. Na čem váš manžel pracoval??“

SANDRA: “ Jedná se o nějakou stavbu. Stavba nové dálnice.“

SEMIR: “ Nevíte jestli váš muž má doma nějaké podklady pro stavbu?“

SANDRA: “ Nevím. Jestli je nemá na stavbě. O práci jsme se moc nebavili.“

SEMIR: “ My se podíváme v jeho kanceláři na svatbě. Já vás nechám na pokoji. Kdyby jste si na něco vzpomněla tak my dejte vědět.“

SANDRA: “ Dobře. Ale asi vám moc nepomůžu.“

SEMIR: “ Ale přesto vám děkuji. Naschle.“

Semir položil svoji vizitku na stůl před Sandru.

SANDRA: “ Naschle.“

Na služebně…………. Tom a Tina už jsou dávno na služebně. Tina volá se svým otcem ohledně Katrinina auta.

Tom sedí v kanceláři, kdy do kanceláře jde Semir.

TOM: “ Jak si dopad??“

SEMIR: “ Jeho manželka mi řekla, že se tam má stavět nová dálnice a podklady prý budou v jeho kanceláři na stavbě.“

TOM: “ Právě se tam musíme stavit. Kvůli tomu, že Wagner byl zabit někde jindy.“

SEMIR: “ Co?? To není místo činu.“

TOM: “ Ne. V jeho ústech se našel jíl a na té stavbě nebude jíl……“

SEMIR: “ Vždyť tam je samí bláto.“

TOM: “ Tak proto musíme najít míst činu, kde je jíl shodný, který je v jeho ústech.“

U Katriny doma…………. Hartmut po prohlídce Katrinina auta. Hned jí volá domů.

HARTMUT: “ Ahoj Katrino, jsi v pořádku??“

KATRINA: “ Ahoj. Jsem v pořádku.“

HARTMUT: “ Kde teď jsi??“

KATRINA: “ Jsem doma. Semir mě odvezl domů. Co je s ním plechovým miláčkem???“

HARTMUT: “ Bude v pořádku akorát bude chtít vyměnit plechy. To je všechno. Už ho vezou k Tininu otci.“

KATRINA: “ Já vím. Už jsem s Tinou o tom mluvila přes telefon.“

HARTMUT: “ Jak teď budeš jezdit do práce??“

KATRINA: “ S Tinou si zítra půjdu pro náhradní auto, které budu mít do té doby než můj plechový miláček bude opravený.“

HARTMUT: “ Tak to jo. Večer se u tebe stavím. Dorazili si vůbec k Tině??“

KATRINA: “ Vůbec. Zítra se u ní stavím, aby se nenudila.“

HARTMUT: “ Už budu končit mám tu hodně práce.“

KATRINA: “ Uvidíme se večer. Ahoj.“

HARTMUT: “ Ahoj.“

Když Tom ukázal Tině ty všechny papíry, co má roztřídit do jednotlivých desek. Tina z toho nebyla moc nadšená, ale když to udělá Tom Tinu pozve na moc pěknou večeři v centru města.

Druhý den…………. Tina a Katrina spolu zajeli za otcem Tiny. Katrina dostala přibližné informace o svém plechovém miláčkovi, že to bude asi trvat skoro měsíc. Jsou to jenom zmačkané plechy. Katrina dostala nové klíče od náhradního vozidla – stříbrná Fabia. Tina nasedla do své vínové Octavie a Katrina zase do Fabie. Katrina odjela do práce a Tina na služebnu.

Tom a Semir zajeli se podívat na staveniště, kde pracoval svatební inženýr Jan Wagner. Vzali si do igelitové pytlíčku na důkazy vzorek hlíny, která je stavbě. Semir a Tom se zašli podívat do jeho kanceláře, kde si vzali podklady pro tuto výstavbu dálnice. Ještě se dali do řeči s jedním dělníkem, který dlouho pracoval s Wagnerem. Dělník jim řekl, že Wagner byl dobrý vedoucí a že s ním dobře vycházel, žádné problémy a vždy se domluvili na stavbě. Odjeli do laboratoře, aby srovnali ty dva vzorky. Ještě se si podívat na ten svatební stroj, ze kterého spadl inženýr Wagner.

V BMW…………. Tom si pročítá podklady pro stavbu.

SEMIR: “ Tak, co píšou??“

TOM: “ Wagner si nechal udělat posudek…“

SEMIR: “ Jakej??“

TOM: “ Wagnerovi se něco nelíbilo….a tak si nechal udělat nový posudek. Jde o zeminu na které má stát nová dálnice.“

SEMIR: “ A dál??“

TOM: “ Jíl je nevhodný pro novou dálnici, prý by ji neunesla. To je v tom posudku, který dostal Wagner.“

SEMIR: “ A, co je v tom, co si nechal udělat Wagner.“

TOM: “ Ten první je falešný. Ten jíl by unesl novou dálnici.“

SEMIR: “ Takže proto odvážejí tu zeminu.“

TOM: “ Semire, v tom bude něco jiného.“

SEMIR: “ Taky si myslim.“

TOM: “ Co jsi zase vymyslel za ten společný víkend???“

SEMIR: “ Já v tom prsty nemám. To je nápad Eleny a Jana.“

TOM: “ Já myslel, že ty a Andrea.“

SEMIR: “ Jsi na velkém omylu.“

TOM: “ Tak to jo. Co chtějí dělat v takové zimě????“

SEMIR: “ To mi Elena a Jan neřekli.“

Na staveništi…………. Jsem se přišel podívat poskok Stamler. Pracuje pro Bornhaka, který za tuto výstavbu nové dálnice zodpovědný. Stamler si přišel pro podklady, které si zvala před ním dálniční policie.

Potkal se s dělníkem se kterým se bavili Semir a Tom. Dělník Stamlerovi řekl, že si vzali všechny podklady. Stamler to hned volá svému nadřízenému Bornhakovi.

STAMLER: “ Máme tu velký problém!!!!“

BORNHAK: “ Prosím tě jaký?“

STAMLER: “ Dálniční poldové mají ten posudek, který se nechal udělat Wagner.“

BORNHAK: “ Sakra!!!! Kdo ti to řekl??“

STAMLER: “ Jeden dělník, který se bavil s poldama.“

BORNHAK: “ No to je moc super.“

STAMLER: “ Co chceš dělat dál??“

BORNHAK: “ Musíme se nějak získat dál ty papíry.“

STAMLER: “ Mám se podívat k němu do bytu jestli tam nemá kopii.“

BORNHAK: “ Ne, to udělám sám.“

STAMLER: “ Dobře.“

Bornhak zavěsil. Stamler nasedl do auta odjel pryč.

…….Pokračování zase příště……..

Velká hádka 2/2

15. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

V restauraci…………….

TINA: “ Tak, co potřebuješ pobrat.“

KATRINA: “ Jeden takový závažný problém.“

TINA: “ Katrino, nechoď kolem horké kaše a jdi k věci.“

KATRINA: “ Tak dobře. Pohádala jsem se Semirem a ještě s Hartmutem.“

TINA: “ Pěkný začátek vašeho manželství. A kvůli čemu??“

KATRINA: “ Jde o, že jsem se o víkendu s Hartmutem dohodli, že by jsme měli dítě.“

TINA: “ Teď???? V tom největším bordelu??? Katrino, tobě snad přeskočilo.“

KATRINA: “ Semir mi to taky včítá, že bych s tím měla počkat až bude hotový náš společný domeček…….“

TINA: “ A Hartmut s tím začal taky. Taky se Hartmutovi nedivím, že se s tebou pohádal, protože mu došlo, co se může stát.“

KATRINA: “ To už jsem taky slyšela 100krát. Tak, co mám dělat???“

TINA: “ Nejdříve by sis měla v tvé hlavě uspořádat to, jestli se chceš usmířit s Hartmutem a Semirem. A taky s tím dítětem počkáš až bude hotový váš domek…..jinak to teď nemá smysl…..Když si něco naplánuješ tak se taky musíš koukat do budoucnosti…..jak to bude probíhat…….“

KATRINA: “ To mě vůbec nenapadlo…..“

TINA: “ Když si něco naplánuješ tak, aby ti to nepřekáželo v další činnosti. Hartmut ti dobře řekl, co to bude mít za další následky. Tohle to by mě někdy nenapadlo…….“

KATRINA: “ A Semir mě málem chtěl uškrtit….“

TINA: “ A měl důvod. Kdybys byla moji dcerou a nebo sestrou tak bych tě asi přetrhla jako hada….“

KATRINA: “ Už chápu, co mi tu všichni chcete naznačit. A ještě by jsi měla vědět??“

TINA: “ A to je, co??“

KATRINA: “ Jde o mě a Hartmuta. Tak to vypadá, že se asi rozvedeme.“

TINA: “ Budeš muset to nějak dát dohromady. Ty musíš dát dohromady vaše manželství. Za to můžeš ty…..a to z velké části.“

KATRINA: “ Já vím. Ale nevím jak bych to udělala. Nic mě nenapadá, jak bych Hartmuta přesvědčila, aby se ke mně zase vrátil zpátky.“

TINA: “ Ale je to rekord se pohádat pár týdnů po svatbě. Musíš ho nějak přemluvit na, co Hartmuta strašně moc nalákáš zpátky……“

KATRINA: “ Mě už nic nenapadá, jak bych Hartmuta nalákala zpět. Nemáš nápad??“

TINA: “ Něco, co má Hartmut opravdu moc rád…..“

KATRINA: “ Už asi chápu kam míříš…….“

Katrina a Tina si ještě povídali.

Večer doma u Katriny …………….

Katrina sedí v obýváku na gauči a přemýšlí o tom, co se stalo dopoledne mezi Hartmutem a Katrinou. Katrinu to moc mrzí.
Poté zavolá bráškovi a domluvit si sním schůzku. Katrina volá bráškovi .

KATRINA: „Ahojky Bráško, prosím tě mohl bys ses u mě stavit dneska potřebuju s tebou mluvit nutně!!“

SEMIR: “ Ahoj Katrino, jo a co potřebuješ to víš, že se ještě dneska stavím…“

KATRINA: “ Potřebuju s tebou nutně něco probrat ….“

SEMIR: “ Dobře tak za 10 minut se u tebe stavím….“

KATRINA: “ Děkuji ti bráško

Poté Katrina čeká až přijede bráška. Jak Semir slíbil, že do 10 min přijede tak slib dodržel. Semir zazvonil
na zvonek.
Katrina mu šla otevřít ..

SEMIR: “ Tak co ode mě potřebuješ?“

KATRINA: „Dneska jsem měla zajímavý a poučný rozhovor.“

SEMIR: “ A s kým???“

KATRINA: “ S Tinou. Povídali jsme si o polední pauze….“

SEMIR: “ A, co ti řekla Tina??? Promluvila ti aspoň trochu do duše??“

KATRINA: “ Docela hodně……“

SEMIR: “ No tak to jsem opravdu moc rád. A, co jsi z toho vyvodila???“

KATRINA: “ Pokusím se vrátit k Hartmutovi…..jsem opravdu velké střevo.“

SEMIR: “ To máš velkou pravdu. Tina ti nedala nějaký typ. Těch má Tina opravdu strašně moc.“

KATRINA: “ Já vím.“

SEMIR: „Ale ano.“

KATRINA: “ Sakra!!!! To jsem si to pěkně zavařila.“

SEMIR: “ Jsem zvědav, jak se udobříš s Hartmutem?? Pořád tě to žere, viď??““

KATRINA: “ To nějak udělám……Ano.“

SEMIR: “ Když budeš Hartmuta dostat zase zpátky a tak ho budeš muset pěkně přemluvit.“

KATRINA: “ Mě už něco napadne.“

SEMIR: “ Ale opravdu něco přesvědčivého.“

KATRINA: “ Tak pomůžeš mi??“

SEMIR: “ Ty sis tu kaši navařila sama a tak si ji teď sama sněz.“

KATRINA: “ Díky. Já myslela, že jako hodný a milí brácha mi pomůže.“

SEMIR: “ Milí a hodný brácha své milé sestře mi neřekne jak, ale ať sestřička si trochu namáhá svoji hlavičku……“

KATRINA: “ Chtěla jsem od tebe pomoct. A ty takhle. No počkej a až ty budeš chtít něco od mě tak…..“

Ale Katrina to myslela samozřejmě ve srandě a Semir také. Semir něco Katrině poradil, jak na Hartmuta.

U Hartmuta doma………. Hartmut sedí smutně na gauči v obýváku a prohlíží si fotky s Katrinou a vzpomíná jaké to bylo hezké období mezi mini. U dveří se ozve zvonek.

Hartmut jde otevřít. Za dveřmi stojí Semir.

HARTMUT: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

HARTMUT: “ Co ty tady??“

SEMIR: “ Přišel jsem na jeden malý rozhovor s tebou.“

HARTMUT: “ Vím, kam míříš. Tak pojď dál.“

SEMIR: “ Díky.“

Semir a Hartmut odešli do obýváku. Semir se posadil do křesla a Hartmut se posadil na gauč.

HARTMUT: “ Chtěl bych vědět jestli se Katrina trochu umoudřila????“

SEMIR: “ Bohužel. Je prostě na zabití. Ale fakt je, že s Katrinou se dneska mluvila Tina….“

HARTMUT: “ Jak to dopadlo???“

SEMIR: “ Docela dobře. Tina tak trochu promluvila Katrině do duše. Možná, že to vezme zpátky.“

HARTMUT: “ Pořád to nechápu. Kvůli takové blbině. Myslel jsem si, že si promluví jako 2 rozumní lidé……. Jenom jsem Katrině řekl, že by jsme s dítětem mohli odložit…..a hned se mou rozhádala….“

SEMIR: “ Umím si to před stavit. Je mi líto, co se stalo mezi vámi. A jak to dopadne s vaší svatbou????“

HARTMUT: “ Myslel jsem, že jako její brat jí to rozmluvíš a pak bude opět v pořádku, ale jak se vymklo z rukou……Podle toho s čím Katrina příjde……Rád bych s ní zůstal…..“

SEMIR: “ Katrina je paličatá už od svého dětství. Když něco vezme do hlavy tak to za každou cenu musí mít…..a když to nemá tak dělá tyhle ty scény. To jsem chtěl slyšet.“

HARTMUT: “ Mám to zatím nechat plavat….“

SEMIR: “ Necháme trochu Katrinu vydusit. Ať si s tím porve jednou sama.“

HARTMUT: “ Koukám, že jsi dal Katrině pěkný kapky. Ale také i Tina.“

SEMIR: “ To jo. Chtěla pomoct. Tak ať si jednou pomůže sama.“

HARTMUT: “ Jsem stejného názoru. Co si kdo nadrobil, ať si to taky sní sám.“

SEMIR: “ Moje řeč.“

Katrina se rozhodne, že zajede za Hartmutem a zkusí to nějak dát do hromady…přijede k jeho baráku. Katrina zvoní na zvonek. Přijde otevřít Semir .

SEMIR: “ Ahojky Katrino, co ty tady??“

KATRINA: “ Ahoj přijela jsem za Hartmutem to snad nevadí???“

HARTMUT: “ Semire, kdo to je??“

SEMIR: “ Je to Katrina.“

HARTMUT: “ Tak ať jde sem!!!“

Semir a Katrina vešli do bytu .

KATRINA: “ Ahoj Hartmute, přišla jsem se ti omluvit za to moje chovaní chtěla bych to s tebou zase dát do hromady.“

HARTMUT: “ Katrino, ale co když já nechci? Co když to mezi náma nebude jako dřív???“

KATRINA: “ Ale Hartmute, já myslela, že nás dva nemůže nic rozdělit.“

HARTMUT: “ To sem si myslel taky kdy si……..“

KATRINA: “ To znamená, že my dva už spolu chodit nikdy nebudeme????“

HARTMUT: “ No víš Katrino, asi ne já už ti věřit nemůžu……..“

KATRINA: “ Hartmute, to snad nemyslíš vážně. Krátce po naší krásné svatbě.“

HARTMUT: “ Ale nejdřív mi řekni. Jak ses rozhodla.“

KATRINA: “ Rozhodla jsem se tak, že s tím dítětem chvilku počkáme…až bude náš společný domeček hotový…..“

HARTMUT: “ A tahle jsme se nemohli dohodnout už dříve.“

KATRINA: “ Mohli, ale nějak mě to nepřešlo od Semirovi návštěvy.“

SEMIR: “ Ještě do toho tahej mě.“

KATRINA: “ Tak promiň.“

HARTMUT: “ Musím chvilku přemýšlet.“

Hartmut chvilku přemýšlí. Občas se podíval na Katrinu a Semira.

SEMIR: “ Tak nás nenapínej!!!“

HARTMUT: “ Rozhodl jsem se tak to. Paní Katrino Gerkhanová, tak já to s vámi ještě zkusím.“

KATRINA: “ Hartmute, slyšela jsem dobře.“

SEMIR: “ Já taky.“

HARTMUT: “ Ano. Chci se k tobě vrátit.“

Katrina a Hartmut si dali velký polibek. Semir se radši na to nekouká. Ale na druhou stranu má radost, že to dopadlo moc dobře.

Ráno na služebně……………. Semir přišel na služebnu jako rozzářené velké sluníčko. Tina a Tom jsou už dávno v kanceláři a dělají nějaké papíry. Tina a Tom se nějak zahleděli na Semira

TINA, TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

TINA: “ Co se ti stalo??“

SEMIR: “ Ale nic.“

TOM: “ Ale nekecej.“

TINA: “ Tak povídej. Vždyť jsi jako jedno rozzáření slunce.“

SEMIR: “ Tak dobře.“

TOM: “ Tak mluv.“

SEMIR: “ Včera večer jsem byl svědkem velkého úspěchu.“

TINA: “ Jakého??“

SEMIR: “ Ještě se ptej tak blbě.“

TINA: “ Tak promiň.“

Tina a Tom tuší o, co tu kráčí. Jenom chtějí tak trochu pozlobit Semira.

SEMIR: “ Omluva se přijímá.“

TOM: “ To je kamarád. Tak už to řekni a nenechávej si to pro sebe.“

SEMIR: “ Katrina a Hartmut se dali dohromady.“

TOM: “ Tak to je skvělý.“

SEMIR: “ Ale nejvíc bych chtěl poděkovat tobě.“

TINA: “ Mě?? A za co??“

SEMIR: “ No, že jsi zlomila Katrinu.“

TINA: “ To byla taková maličkost. Ale ráda jsem to pro tebe udělala.“

Tom uviděl přicházet jednu osobu na služebnu.

TOM: “ Je tu další rozzářené sluníčko.“

Katrina přišla k nim do kanceláře.

KATRINA: “ Ahoj.“

TINA, TOM, SEMIR: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Co pak tu chceš??“

KATRINA: “ Chtěla bych poděkovat jedné osobě……..“

TOM: “ Kdo pak to je??“

KATRINA: “ Ta osoba to ví moc dobře.“

TINA: “ Jsem ráda, že to mezi vámi moc dobře dopadlo. A byla to maličkost..“

KATRINA: “ Kamarádi si vždy musejí pomáhat.“

Katrina, Semir, Andrea, Tina a Tom spolu odešli na společný obídek, kde se potkali s Hartmutem. Hartmut se na tu chvilku nastěhoval zpátky ke Katrině, než budou mít hotový celý domek. A dítě budou mít až v pozdějším čase.

Konec!!!

Autorka: Tina11 a Katrina

Povídka č. 63: Velká hádka 1/2

12. 7. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

Hartmurt a Katrina se chystají na společný k jezeru . Její bráška Semir o tom nic neví. A tak se Katrina rozhodne, že to Semirovi nepoví, protože ví, že by ji vynadal.

U Katriny doma……….

HARTMUT: „Katrino, já se tak těším na ten náš společný víkend.“

KATRINA: „Já taky, ale trošku se bojím brášky…..“

HARTMUT: „Co kdyby jsme mu to neřekly?“

KATRINA: „Já nevím myslíš, že to je dobrý nápad??“

HARTMUT: „Já myslím, že jo.“

KATRINA: „Tak dobře dám na tebe.“

Víkend nastává a Katrina s Hartmutem vyrážejí na společný víkend .

Na služebně………. . Tom, Tina a Semir sedí v kanceláři a povídají si.

TOM: „Co plánujete na víkend s Andreou??“

SEMIR: „Nevím asi se zastavím za Katrinou popovídat si sní. Co plánujete vy na víkend??“

TINA: „Ještě nevíme.“

U jezera…………. Katrina a Hartmut si zde pronajali malou chaloupku na víkend. Jejich chaloupka je celá dřevěná, interiér je také ze dřeva. Chaloupka stojí u jezera Bodamského jezera u hranic Německa s Rakouskem.

V sobotu si Katrina a Hartmut zajeli do přístavu, kde si prohlédli městečko a přístav. V centu městečka si dali dobrý romantický obídek. Na večer jedou zpátky do své chaloupky.

Sedí na lavičce jako dva milenci, když mají před svatbou. Popíjejí dobré červené vínko. Katrina a Hartmut pozorují krásně modrou oblohu s hvězdičkami a měsíčkem.

HARTMUT: “ Miláčku, teď mě na padla jedna taková pěkná věc.“

KATRINA: „A jaká??“

HARTMUT: “ Moc by se mi líbilo mít malého človíčka……“

KATRINA: “ Ty chceš mít se mnou miminko??“

HARTMUT: “ Ano. Tobě to snad vadí???? A nebo nemůžeš mít děti.“

KATRINA: “ Mě to nevadí………. Jenom jsi mi s tím zarazil. Děti můžu mít.“

HARTMUT: “ To jsem rád, že ti nevadí, jaks jsem se tak zeptal. Já totiž mám hrozně moc rád děti.“

KATRINA: “ To já taky. Jako mladé děvče jsem chtěla dělat s dětmi, ale ted
dělám s počítači.“

HARTMUT: “ Co kdybychom se pokusili o dítě??“

KATRINA: “ Ale, co tomu řekne Semir.“

HARTMUT: “ Je zase blbí, abychom Semir postavili před hotovou věc….“

KATRINA: “ Myslíš jako, že za ním přijdeme a řekne mu, že spolu čekáme dítě.“

HARTMUT: “ Ale asi nic nám jiného nezbude…..“

KATRINA: “ Já se nějak pokusím popovídat Semirem. Co mi na to řekne.“

HARTMUT: “ Tak dobře.“

Katrina a Hartmut se sebrali a odešli do chaloupky a šli rovnou do jejich pěkné postýlky………….

Po víkendu……………. Semir zajel za Katrinou domů. Katrina je sama doma. Hartmut už je dávno v práci.

Katrina jde otevřít Semirovi.

KATRINA: “ Ahoj.“

SEMIR: „Ahoj.“

Katrina pozvala Semira do bytu. Odešli spolu do kuchyně.

KATRINA: “ Dáš si kafe??“

SEMIR: “ Rád. Díky.“

Katrina udělal Semirovi kafe.

KATRINA: “ Tak, co ode mě potřebuješ??“

SEMIR: “ Potřebuji vědět, proč jsi mi nebrala mobil teď o víkendu??“

KATRINA: “ Nějak se mi vybil mobil a neměla jsem sebou nabíječku na mobil…..a ještě jsem mimo Kolín.“

SEMIR: “ To jsem si taky všiml. A s kým???“

KATRINA: “ S Hartmutem.“

SEMIR: “ A kde???“

KATRINA: “ U Bodamského jezera.“

SEMIR: “ Celý víkend??“

KATRINA: “ Ano. Je na tom něco špatného???“

SEMIR: “ Měl jsi mi to říct, že jedeš pryč. Víš jaký jsem o tebe strach.“

KATRINA: “ Promiň. S mobilem to nebylo schválně.“

SEMIR: “ Aha. Katrino, mohla jsi mi třeba dát do schránky vzkaz, že nebudeš celý víkend v Kolíně. A Hartmut neměl sebou náhodou mobil.“

KATRINA: “ To mě napadlo, když už jsem byla u Bodamského jezera. Měl, ale také neměl nabíječku na mobil. A ještě jsme se s Hartmutem na čem dohodli???“

SEMIR: “ A prosím tě na čem??“

KATRINA: “ Já a Hartmut by jsme chtěli mít……“

SEMIR: “ Co????? Dítě??? Teď. Není to moc brzy??“

KATRINA: “ Ne….“

SEMIR: “ Vy jste pár týdnů po svatbě a ty chceš mít s Hartmutem dítě??? Není to trochu ujetý??“

KATRINA: “ Já vím…….ale my se máme moc rádi…….“

SEMIR: “ Tady nejde o, že se máte rádi. Hlavně jde, aby jste měli dost peněz na výchovu vašeho dítěte. Když teď stavíte ten domek.“

KATRINA: “ A, co tedy mám podle tebe dělat??“

SEMIR: “ Tak ještě chvilku počkej. Třeba se vy dva můžete rozejít…..a když budeš v tom….tak asi by bylo blbí, aby ti Hartmut platil na dítě??“

KATRINA: “ To ne. Ale to se nestane, že já a Hartmut by jsme se rozešli.“

SEMIR: “ Koukám, že jsi úplně rozhodnutá tohle to riziko podstoupit.“

KATRINA: “ Ano….“

SEMIR: “ Pomyslela jsi třeba byla v tom a váš domeček nebude hotový celý….“

KATRINA: “ Ale ano, ale já to dítě chci…“

SEMIR: “ Bylo by lepší kdyby jste to dítě měli až bude celý hotový váš domek.“

KATRINA: “ Proč já s tebou o tom bavím. Je to přeci můj život a tak si mohu dělat, co chci a s kým chci.“

SEMIR: “ To je pravda. A taky by sis měla vzít příklad od Tiny a Toma a nebo taky od mě a Andrey.“

KATRINA: “ Můžeš mi říct, proč????“

SEMIR: “ Děti jsme si naplánovali tak, aby…..“

KATRINA: Teď nevíš jak dál???“

SEMIR: „
Jenom jsem ti chtěl naznačit, že děti jsme měli po několika měsících po svatbě.“

KATRINA: „
Že jste měli pevné bydlení a tak….“

SEMIR: “ To taky. Nejdůležitější je prostě, aby jste měli přístřeší pro vás dva…“

KATRINA: „
A naše dítě!!! My už jsme se rozhodli s Hartmutem….“

SEMIR: “ To je sice moc hezký, ale uvědomuješ do jakého bordelu přivedeš vaše dítě na svět.“

KATRINA: “ Ten náš domek už bude skoro hotový.“
SEMIR: “ Vždyť nemáte v domku žádný nábytek a tak….“

KATRINA: “ A, co tenhle byt??“

SEMIR: “ A, co když budeš chtít pomoct Hartmut s něčím??? To by šlo.“

KATRINA: “ No vidíš. Tak se už nemáme o čem bavit. Vždy jsi byl proti mým pěkným nápadům, ale také naše maminka.““

SEMIR: “ protože víme, co jsi za pěkné číslo a nechceme, abys dopadla nějak špatně a pak, abys nelitovala na začátku.“

KATRINA: “ A stejnak chci mít s Hartmutem dítě i přes tvůj zákaz.“

SEMIR: “ Katrino, vlastně si dělej, co chceš. Jenom ti chci poradit.“

KATRINA: “ Nech si ty tvoje rady!!!“

SEMIR: “ Tak dobře. Tak já tedy jdu pryč. Ahoj!!!“

KATRINA: “ Ahoj!!!!“

Druhý den v poledne u Katriny doma…………. Katrina je na polední pauzu doma, protože zapomněla vzít do práce jednu důležitou zprávu s velmi objednávkou. Katrina nepočítala, že domů příjde i Hartmut. Katrina se úplně lekla, když uslyšela zašramotit klíče v zámku. Hartmut jde rovnou do obýváku, kde je Katrina.

KATRINA: “ Ahoj. Co ty tady??“

HARTMUT: “ Ahoj. Přišel jsem pro něco domů. Ráno jsem to zapomněl a já to dneska nutně potřebuji. A, co ty tady??“

KATRINA: “ Taky něco potřebuji do práce, ale jde teď o dobré jméno firmy. Tak musím přinést.“

HARTMUT: “ Tak jsem přemýšlel….“

KATRINA: “ Nad čím???“

HARTMUT: “ Jak jsme se bavili o víkendu…….“

KATRINA: “ Koukám, že zase narážíš jako Semir. Už toho mám dost!!!!!!“

HARTMUT: “ Semir už o tom ví????“

KATRINA: “ Ano, včera jsme se o tom bavili.“

HARTMUT: “ Tak jsem se chtěl s tebou domluvit, že by jsme s tím naším miminkem chvilku počkali……….a ještě v tom hraje ten náš domeček……“

KATRINA: “ Tak jsme se snad nad něčím dohodli…….a s tím domkem to půjde úplně dobře……“

HARTMUT: “ To je pravda. Ale trochu se mi to rozleželo v hlavě a tak…….prostě chci počkat až bude náš domek úplně hotový—–„

KATRINA: “ No to je dobrý. Všichni moje přání jsou vždy vyhozena do vzduchu, kde se rozplynou jako pára nad hrncem…….vždyť to taky šlo. Byt máme a domek…..to se úplně v pohodě zvládne…..“

HARTMUT: “ Tak se miminko pokusíme později. Jo. To chci vidět. Jenom, abys nelitovala, že v tom bordelu jsi…… „

KATRINA: “ Ty a Semir máte úplně stejný představy o mým životě. A když tak by ti mohli…..“

HARTMUT: “ Jenom si myslím, že dítě by mělo být po delší známosti 2 lidí. Nechci věčně někoho otravovat. Já si to chci ten náš domeček udělat sám, ale i s tebou a k tomu potřebuji, abys byla…….. „

KATRINA: “ To už jsem taky slyšela. Na ten tvůj plán nikdy nepřistoupím….!!!!!!“

HARTMUT: “ Tak víš, tak si dělej co chceš. Já jsem se chtěl s tebou jenom dohodnout, že by jsme měli miminko o něco později po delší naší známosti. Ještě ten domeček není celý dostavěný a ty chceš mít do toho bordelu dítě…….“

KATRINA: “ Tak dobře. Když si to přeješ tak se můžeme rozejít a to na dobro.“

HARTMUT: “ Tak dobře. Kdybys mě náhodou chtěla sejít a tak mě najdeš v mém dobrém starém bytě.“

KATRINA: “ Já si myslím, že tě už ani nepotřebuji vidět. Už jsme si to mezi sebou vyřídil a tak běž pryč z mého bytu.“

HARTMUT: “ Tak dobře. Ale někdy si dojdu pro své věci.“

KATRINA: “ Ale klidně. A běž mi z očí.“

HARTMUT: “ Tak dobře.“

Hartmut naštvaně odešel z bytu pryč. Katrině to docela mrzí, co se stalo mezi nimi, ale řekla konečně, co chtěla říci. Hartmut je docela zklamaný, co se mezi nimi dvěmi stalo. Chtěl by to dát zase dohromady, ale v jeho hlavě shromažďují pěkné vzpomínky a také, aby se dali zase dohromady.

Na služebně……………. Semir přišel do kanceláře, kde už seděl Tom. Semir je takový celý skleslí.

TOM: “ Ahoj.“

SEMIR: “ Ahoj.“

Semir se posadil na své místo.

TOM: “ Co se ti stalo??“

SEMIR: “ Trochu jsem si to rozházel s Katrinou.“

TOM: “ Kdy??“

SEMIR: “ Včera…..“

TOM: “ A kvůli čemu???“

SEMIR: “ Katrina s Hartmutem chtějí mít dítě.“

TOM: “ Je snad dobrý vtip??“

SEMIR: “ Ne……“

TOM: “ Zkusím hádat, že to byl Katrinin nápad??“

SEMIR: “ Ano. Ale začal o tom mluvit Hartmut na jedné dovolené teď o víkendu.“

TOM: “ A není Katrina padlá na hlavu??“

SEMIR: “ Asi ano…..“

TOM: “ Katrina si neuvědomila, co je teď čeká. Vždyť nemají ani dostavěný celý domek….“

SEMIR: “ To jsem ji taky vysvětloval, ale nějak mi to neprošlo. Obávám se, že Katrina se taky pohádala kvůli tomu i s Hartmutem.“

TOM: “ To s tím počítej na 100%. Co teď budeš dělat??“

SEMIR: “ Nevím. Pokusím se to ještě Katrině nějak tu myšlenku vyhnat z hlavy……“

TOM: “ Bylo by lepší, kdyby měli dítě až budou mít kompletní domek…..“

SEMIR: “ Tak jí to vysvětli. To jsi troubil pořád do hlavy, ale nic.“

TOM: “ Chtělo by to odbornou pomoct.“

SEMIR: “ Prosím tě. Jakou??“

TOM: “ Vím o jedné, ale také o dvouch odbornících…..“

Semirovi to po chvilce došlo, kam Tom míří.

SEMIR: “ Víš, že to není špatný nápad.“

Semir a Tom se podívali na Tinu a Andreu. Semir se pak optal Tiny jestli by jsi nepromluvila s Katrinou, ale také možná, že Katrina se ozve Tině.

Katrina se sama ozvala Tině. Tina s Katrinou se setkají o polední pauze v jedné restauraci.

…………pokráčko zase příště………..

Významný den 3/3

5. 6. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

U ředitele Klaina………. Ředitel Klain se baví s budoucím majitelem Exelara. Ředitel si všiml přijíždět vínovou Octavii, ředitel se jde podívat s Tinou.

ŘEDITEL: “ Dobrý den.“
TINA: “ Dobrý den.“

ŘEDITEL: “ Majitel auta je zde, ale musíme ho přemluvit, aby s námi spolupracoval…..“

TINA: “ Aha…tak to bude menší problém, ale musíme to zkusit.“

Tina, Johannes a ředitel šli do autosalonu za majitelem Exelara. Pak všichni 4 odešli do ředitelovi kanceláře.

ŘEDITEL: “ Chtěl bych vám představit komisařku Kranichovou od dálniční policie. Paní Kranichová má na starost jeden případ….“
BACHMAN: “ Jmenuji se Bachman. A jsem budoucí majitel Exelera.“

TINA: “ Velmi mě těší.“

Tina a Bachman si podali ruce na přivítání

BACHMAN: “ Paní Kranichová, můžu dostat vysvětlení o tom to……Od pana Klaina jsem se dozvěděl, že mi má být….“

TINA: “ Jde tu o krádeže luxusních aut z toho to autosalonu. Zítra má být odcizené vaše auto, mají to na svědomí 3 mladíci.“

ŘEDITEL: “ Pane Bachmane, když vaše auto odcizí 3 mladíci tak za Exelero dostanou skoro 10 mil euro.“
TINA: “ My chceme od vás jenom spolupráci, která nám velice pomůže. Potřebujeme je konečně zastavit ty krádeže luxusních aut….“

BACHMAN: “ Ale…no já nevím…..“

TINA: “ To chcete, aby vaše budoucí auto skončilo na náhradní díly??“

BACHMAN: “ To nechci…“

ŘEDITEL: “ Já to taky nechci, aby Exelero bylo na milion kousků…“
TINA: “ Jenom chci, aby jste přistoupil na náš vymyšlený plán.“

ŘEDITEL: “ Poslechněte paní Kranichovou. Přistupte na jejich podmínky. Také spolupracuji s dálniční policií, protože chci, aby to skončilo.“
BACHMAN: “ Tak dobře. Přistoupím na vaše podmínky.“

TINA: “ Zítra ráno si vyzvednete auto. Teď na auto dám GPS, která nám pomůže najít Exelero, kdyby se nám ztratilo mezi hustým provozem na dálnici.“

BACHMAN: “ Kde přejde…“

TINA: “ Na dálniční odpočívadle na dálnici A2 směr na Mnichov.“

BACHMAN: “ Dobře. A v kolik??“

TINA: “ Okolo 13:00 na 37,5 km A2.“

V restauraci………. Tina a Elena sedí v jedné v jejich oblíbené restauraci, kde probírají Katrininu svatbu. Obě dvě prohlížejí katalogy se zájezdy k moři…….

TINA: “ Asi je blbí je poslat do Paříže??“

ELENA: “ To jo. Tam si mohou kdykoliv zajet sami.“

TINA: „Máš pravdu. A, kam tedy??? Nic mě nenapadá…“

ELENA: “ Ale, co to slyším. Ty vždy nabitá nápady a to dobrými…..“

TINA: “ To už je dávno.“

ELENA: “ A, co dál…..Turecko, Tunisko, Egypt, Maroko….“

TINA: “ Do Turecka asi né……ale Tunisko a Maroko….to už je jiný kafe.“

ELENA: “ A bude s tím souhlasit Andrea??“

TINA: “ Včera jsem s Andreou mluvila a říkala, že máme něco vybrat a naznačila …Tunisko…“

ELENA: “ Takže brouzdáme ve stejných vodách.“

TINA: “ Andrea mi bude večer volat, co jsme vymysleli…“

Obě dvě pořád prohlížejí v katalozích se zájezdy. Listují, listují a listují………. Až Tina objeví……….

TINA: “ A, co tohle to.“

ELENA: „Co máš??“

TINA: “ Svatební cesta do Tunika do oblasti Monastýru.“

ELENA: “ No né…..Tino, to se ti fakt povedlo. To je svatební cesta….super nápad.“

TINA: “ Díky. Vracím se do starých kolejí.“

ELENA: “ Na kolik dní??“

TINA: “ V nabídce mají 10 dnů. To je skoro u všech zájezdů. A teď hotel.“

ELENA: “ Musí být nejhezčí, mít nejvíce hvězdiček a nejromantičtější…“

TINA: “ Jeden tu takový mám. Hotel MIAMI BEACH se 4 hvězdičkami.“

ELENA: „To bohatě stačí. A teď mi řekni něco o tom hotelu.“

TINA: “ Leží v pěkném místě v blízkosti moře. Hotel má 2 bazény, 2 sauny, perličkové lázně, fitnesscentrum, možnosti sportů, velké apartmány,…..“

ELENA: “ To je dobrý…..Za kolik??“

TINA: “ Ani se neptej na cenu…ale v našich peněženkách bude moc velký vítr.“

ELENA: “ Chápu. Půjdeme to v cestovce zamluvit.“

TINA: “ Dobrý nápad. Tak jdeme??“

ELENA: “ Ano.“

V autosalonu…………. Majitel vozu – Exelera pan Bachman si právě vyzvedává klíče od ředitele autosalonu. Bachman si půjčuje toto auto na celý týden.

Bachman nasedl do Fuldi Exelera a vyráží na určité místo – na dálniční odpočívadlo na A2 směrem na Mnichov – 37,5 km. Exelero sleduje černé Porsche a nákladní auto – vypadá jako malý kamion. Ale také se za nimi drží stříbrné BMW. Modrý mercedes je na určeném místě – na odpočívadle A2. Tom sedí v mercedesu a hlídá až přijede Fulda Exelero.

Exelero se pomalu blíží k určitému místo, tak sjíždí z dálnice na odpočívadlo, také ho následuje Porsche, nákladní auto a také BMW.

Na dálničním odpočívadle…………. Bachman vystoupil z Exelera a jde do motorestu podle plánu. K Exeleru přijede nákladní auto, z Porsche vystoupí Solms a klíčky si otevře Fuldu, nasedne do něho a najede do náklaďáku. Nákladní auto se pomalu rozjíždí na dálnici a Solms zavře zadní dveře náklaďáku. Všechno to sleduje dálniční policie z povzdálí. BMW a mercedes vyráží za náklaďákem a Porschem.

Bachman hned vyběhl, když jeho auto odjíždí v náklaďáku na dálnici.

Ve starém baráku……………. BMW a mercedes se schovávají v blízkosti baráku. Náklaďák a Porsche zastavili u nízké hangárové budovy. Solms vyjel Exelerem z náklaďáku. Hesse, Solms a Hofmann jenom čekají na svého odběratele z Milána.

Alberto Foscolo – italský odběratel, který za malou chvilku přiletí na kolínské letiště. Na letiště za ním zajede Hesse. Solms a Hofmann se zatím postarají o Exelero.

Na služebně…………. Tina hledá nějaké informace o italském odběrateli – Albertu Foscolovi. Tina se spojuje s Tomem a Semirem přes vysílačku.

TINA: “ Centrála, Kobře11.“

Tom jde vzít vysílačku ve svém modrém mercedesu.

TOM: “ Miláčku, máš něco??“

K němu přišel Semir.

TINA: “ Italský odběratel se jmenuje Alberto Foscolo. Foscolo je nejbohatší muž celého Milána. Své peníze rozhazuje na každém rohu.“

TOM: “ Jak se Foscolo dostal k našim 4 mladíkům??“

TINA: „Přečetl si jejich spis, který se stal před 15 lety a také před 3 měsíci. Foscolo se pak spojil s Hessem, tak se domluvili, že Hesse a jeho parta ukradne Exelero až bude v Kolíně nad Rýnem.“

SEMIR: “ Už je Foscolo v Kolíně??“

TINA: “ Za chvilku by měl přiletěl z Milána.“

TOM: “ Zajeď se tam podívat.“

TINA: “ Už jsem na cestě.“

Tina si vzala věci a s Johannesem míří na kolínské letiště.

Na letišti…………. Hesse už netrpělivě vyhlíží Foscola u odbavovací haly ze zavadli. Tina bez Johannese vyhlíží z povzdálí Foscola. Johannes je ve vínové Octavii, kde pěkně na Tinu čeká. Hesse se přivítá s Foscolem, společně odcházejí k černému Porsche. Tina nenápadně za nimi vyráží také.

Mezitím u hangárového domku Solms a Hofmann se starají o Exelero. Exelero je rampě, pak Solms a Hofmann budou sundávat pneumatiky a do nich budou dát malé průhledné pytlíčky s bílím práškem. V tom přijíždí černé Porsche. Vínová Octavia přijela k schovanému BMW a mercedesu.

Solms, Hofmann a Hesse provádějí po svém panství – v hangárovém domku Foscola. V hangáru ještě mají další auta – Chevy Corvettu, Ferrari, 2x Porsche, Lamborginy – jenom čekají na své majitele.

Fulda Exelero si pěkně stojí na rampě a jenom čeká na svého nového italského majitele. Solms sjel z Exelerem z rampy. Foscolo se prohlíží Fuldu z blízka, usedá za volant. Hofmann a Solms nestačili dát do pneumatik kokain v malých pytlíčkách. Foscolo má zájem ještě o jedno auto – o Lamborginy. Za obě dvě auta jim dá Foscolo skoro 15 mil. euro. Hesse samozřejmě souhlasí a hned s Foscolem plácnou. Solms si všiml, že ve starém baráku někdo je – uviděl procházet Johannese, který ucítil vůni kokainu, Tina hned šla za ním, aby ho trochu zkrotila. Tina našla rozsypaný sáček s kokainem u jedné krabice. Solms přišel do baráku se zbraní v ruce. Když Solms zahlídl jednoho člena od zásahové jednotky a hned po něm vystřelili. Muž se ocitl na zemi, ale kulka ho zasáhla do ramene, tak se spustila přestřelka. Hofmann šel Solmsovi pomoct. Hesse a Foscolo nasedají do Porsche a ujíždějí na dálnici. Zásahová jednotka po chvilce zatkla Hofmanna. Tom a Semir vyrážejí za Hessem a Foscolem. Půjčili si tmavomodré BMW od zásahové jednotky. Tina a Johannes společně dostali Solmse. Jeden člen od zásahové jednotky zatkl Solmse, pak Tina a Johannes objevují další ukryté drogy.

Tom se spojil s Tinou přes mobil, aby jim pomohla chytit černé Porsche. Než by Tina došla ke svému autu, tak si půjčuje na chvilku Fuldu Exelero. O Johannese stará zásahová jednotka.

SEMIR: “ Kde je Tina???? Už by tu měla pomalu být.“

TOM: “ Neboj. Tina se vždy objeví a to v pravý čas.“

SEMIR: “ To přece vím i bez tebe……“

Tom si bere mobil a volá Tině.

TOM: “ Miláčku, kde jsi??“

TINA: “ Tak se podívej do zpětného zrcátka….“

Tom se podíval do zpětného zrcátka. Tom a Tina společně zavěsili.

SEMIR: “ CO se děje??“

TOM: “ Tak se podívej….“

Semir se podíval z okýnka BMW, když právě kolem nich projíždí Exelero.

SEMIR: “ Tina si docela zahrává….“

TOM: “ Jak tebe znám ty jsi ho…..“

SEMIR: “ No dovol….“

Když to uviděli ve zpětném zrcátku Hesse a Foscolo – moc neměli velkou radost, když si Tina vypůjčila jejich drahé auto. BMW se jich drží jako klíště, ale je asi tak o 5 aut pozadu, protože na rychlá auta moc nemá – Exelero a Porsche.

Před černým Porschem se předjíždí 2 kamiony. V pravém pruhu jede pomalá cisterna s benzínem a v levém pruhu jeden rychlejší kamion s novými auty. Cisterna a kamion jedou vedle sebe, Porsche se pomalu blíží k těmto kamionům, ale také i Exelero. Hesse nevím jak má předjet tyto kamiony, ale Porsche nabere velkou rychlost a kamiony předjíždí v odstavném pruhu, ale Exelero to má těžší – kudy má předjet tyto 2 kamiony. Mezi kamiony se udělala mezera, Tina šlápla na plyn a Exelero jede jako raketa dopředu.

TOM: “ Nechci vidět jak to dopadne…“

SEMIR: “ Já taky ne…“

TOM: “ Radši se dívej na cestu…“

Tina v pohodě projela mezi 2 kamiony. Porsche už přejelo kamion a cisternu. Hesse ztratil kontrolu nad svým vozidlem, Porsche vyletělo do vzduchu. Letí pár metrů a pak dopadlo na čumák a převrátilo se na střechu. Tato nehoda byla způsobena položenou a neuklizenou pneumatikou v odstavném pruhu.

Exelero zabrzdilo těšně před jejich autem. Tina si všimla, že se na Exelero řítí kamion s auty a cisterna s benzínem. Tina odjíždí kousek dál velkou rychlostí do před, kde Exelero udělá pár „hodin“ a zastaví příčně na dálnici.

Dorazilo BMW, Tina vystoupila z vozidla a šla napomoct Hessovi a Foscolovi. Mezitím dorazili další policejní vozy. Policisté od dálniční policie odvezla Hesseho a Foscola do vyšetřovací vazby.

SEMIR: “ Případ je uzavřen.“

TOM: “ Kde je Johannes??“

TINA: “ Hlídá ho zásahová jednotka. Jejich barák byl cítit kokainem….“

SEMIR: “ Jaký je to pocit je v Exeleru??“

TINA: “ Suproví….. Kdo se sveze??“

TOM: “ Líbilo se mi to jako služební auta a tím dostaneš každého. Akorát by jsi nesměl řídit……… Tak se prostřídáme.“

SEMIR: “ Kdyby to dle slyšel policejní ředitel. Já by jsem se k němu choval slušně…“

O pár dní později…………. Tina, Elena, Andrea pomáhají Katrině s posledními přípravami okolo svatby. Všichni pozvaní na svatbu tak kupují poslední dárečky pro novomanžele.

Velký den………. Všichni pozvaní na svatební obřad čekají před kostelem a už vyhlížejí na svatební pár.
Katrina má na sobě bílé svatební šaty, které jsou dlouhé až na zem s vyšívaným závojem. Šaty mají na sobě ještě krajkový vyšívání.

Po několika minutách z kostela vychází novomanželský pár –

KATRINA A HARTMUT GERKHANOVI.

Jak jim to strašně moc sluší.

Na hostině…………. Oslava je velkém proudu a legrace. Katrina a Hartmut společně nakrojují 2-poschoďoví dost ve tvaru červeného marcipánového srdíčka. Na vrchním srdci je marcipánové figurky nevěsty a ženicha. Dort je pěkně ozdoben růžičkami.

Po dortíku se novomanželský pár pustil do rozbalování dárečků. Katrině a Hartmutovi se hned zalíbila svatební cesta do Tuniska. Hlavní iniciátorky tohoto překvápka měli také velkou radost, že se jim to povedlo. Monika, Petr, Tina a Tom jim předali jejich 2-patrový domeček jako dětskou skládanku. Na domeček se hned vrhla Katrina a po chvilce i Hartmut. Skládá ní jim zabralo dobrou hodinku. Tato skládanka je věrná kopie jejich skutečného domečku, který stojí v Kolíně-Bonn. Skládanka napovídá ostatním jak bude jejich skutečný palác vypadat v Kolíně-Bonnu.

Katrina a Hartmut dostali hodně pěkných dárečků. Bylo jich tolik, že nevěděli kam je všechny dát. Dárečky se hlavně vztahovali k jejich domku – něco do kuchyně, do dětského pokojíčku, na zahradu,……….

Celá oslava trvala do ranních hodin. Jako takové „půlnoční překvapení“ pro novomanžele, které připravili Jan a Elena. Udělaly takový menší ohňostroj na počest nových novomanželů.

Konec!!!

Autorka: Tina11

Významný den 2/3

1. 6. 2009 Tina11

Kniha povídek 5. díl

0 komentářů

V autosalonu………….

ŘEDITEL: “ Tak, co od mě potřebuje dálniční policie??“

TINA: “ Jenom potřebuji vědět pár informací o těch ukradnutých autech z vaší firmy.“

ŘEDITEL: “ Ty informace vám rád řeknu.“

TINA: “ Vím, že jste hodně spolupracoval s policií i před 15 lety. Jeden z těch 4 členné bandy je mrtvý.“

ŘEDITEL: “ Jste se nějak připravila.“

TINA: “ to je moje práce.“

ŘEDITEL: “ vždy kradli auta když byli mimo naší firmu, když už jezdili po silnici. Jak vlastně zemřel ten mladík.“

TINA: “ Při jedné autonehodě na dálnici. Viděl jste někdy ty mladíky??“

ŘEDITEL: “ Akorát před těmi 15 lety u soudu. Moc se mi nelíbilo, co udělali s mými auty. A nemáte tušení, co mají v úmyslu s mými auta??“

TINA: “ To opravdu netuším. Ale určitě víme, že rozbírají na součástky a jestli si z nich nedělají závodní auta.“

ŘEDITEL: “ Chápu. O těch závodech jsem četl v novinách a slyšel v rádiu. Dávám seznam všech aut, která mi ukradli před měsícem a které by mohli i v vbrzké době.“

TINA: “ Četla jsem, že i půjčujete i auta…“

ŘEDITEL: “ Ano, to je pravda. Také v seznamu najdete i známé německé automobilky – BMW, mercedes i Porsche. S těmi to automobilkami hodně spolupracuji. Byl bych ráda, kdyby jste je našli v úplném pořádku.“

TINA: „To mi taky. Taky prý budete mít ve vaší nabídce – Fulda Exelero.“

ŘEDITEL: “ Ano. Fulda Exelero je nejdražší auto na světě. Chtějí za něho asi 7 mil euro. Nerad bych, aby skončilo na náhradní díly.“

TINA: “ Už vás dál nebudu zdržovat od práce. Kdybych jsem něco potřebovala ráda se na vás obrátím.“

ŘEDITEL: “ Rád vám také pomůžu. Tady je ten seznam.“

TINA: “ Díky.“

Ředitel předal Tině 2 stránkový seznam aut na papíře o formátu A4. Tina vstala ze židle a že už pomaloučku půjde.

TINA: “ Johannesi, půjdeme.“

ŘEDITEL: “ roztomilí pejsek. Ten je váš??“

TINA: „Ne, ten je kolegy. Je u něho na hlídání.“

ŘEDITEL: “ to je policejní pes??“

TINA: “ Ano, ale už je mimo službu. Zabýval se hlavně o drogy, ale má na drogy alergii a tak ho propustili ze služby. Děkuji za informace…naschle.“

ŘEDITEL: “ Naschle.“

Tina a Johannes odešli z Klainovi kanceláře. Odjeli na služebnu.

Na služebně…………. Tom sedí na stole k zády ke dveřím a prohlíží si svoje odřené koleno. Přišel k němu Semir s lékárničkou a položil ji vedle Toma.

SEMIR: “ No pěkně sis to koleno odřel.“

TOM: “ To vím i bez tebe.“

Tina s Johannesem přišli do kanceláře.

TINA: “ Co si zase vyváděl??“

SEMIR: “ Trochu se proletěl na reklamním poutači a přitom si odřel koleno.“

TINA: „Aha…“

TOM: “ Hofmann na tebe čeká. Až ho vyslechneš.“

SEMIR: “ Už jdu.“

Semir odešel z kanceláře a cestou se ještě přivítal s Johannesem, pak šel vyslechnout Ludwiga Hofmanna do určené místnosti.

Tina ošetřila Tomovi koleno.

TOM: “ Děkuji ti.“

TINA: “ Nemáš zač.“

Tom dal Tině velkou pusu.

TOM: “ to je jako od profesionála..neměla jsi zájem….“

TINA: “ Zdravotní školu jsem hned opustila.“

TOM: “ Co jsi zjistila u té firmy Klain??“

TINA: “ Něco ti ukážu a plno informací.“

Tina odešla z kanceláře a šla k počítači k Andree. Tom se pomalu k Tině dobelhal. Tina našla na internetu povídání o nejdražším autu na světě – Fulda Exelero. Pěkné černé autíčko, sportovního typu. Plno koní pod kapotou, skoro přes 200 km/h,……

TOM: “ to je autíčko….“

TINA: “ Nejdražší auto na světě. Skoro na 7 mil euro.“

TOM: “ Ta partička by mohla mít o toto autíčko zájem.“

TINA: “ Autosalon Klain má mít právě toto auto a ředitel se bojí, aby neskončilo na náhradní díly.“

TOM: “ Kdo to půjde říct Semirovi??“

TINA: “ Než ty se tam dobelháš…“

TOM: “ ty děláš ze mě úplného nemohoucího…“

TINA: “ Ale budu tam 4x rychleji než ty..“

Tina si vytiskla nejdražší auto. A pak šla za Semirem.

SEMIR: “ Opravdu nevíte, že váš kolega je mrtvý??“

HOFMANN: “ Ne. Akorát se mi svěřil, že chce odejít.“

SEMIR: “ Aha. A proč?“

HOFMANN: “ To nevim. Víc mi Petr neřekl.“

SEMIR: “ Tak tedy přejdeme k vašim krádežím luxusních aut.“

HOFMANN: “ To není můj nápad….to všechno vymyslel Solms a Hesse….“

SEMIR: “ Jak to hezky jde. No a, co děláte s těmi auty??“

HOFMANN: “ Rozebírali jsme je na náhradní díly a některé auta jsme nechávali celé….“

Přišla k nim Tina.

HOFMANN: “ Ale také…..“

SEMIR: “ Ale, co??“

HOFMANN: “ Některé auta jsme si vylepšovali na závody na dálnicí….“

SEMIR: “ Aha…“

Tina položila na stůl obrázek – nejdražší auto na světě.

HOFMANN: “ Tohle to auto chtějí také…“

TINA: “ A, kdo pak??? Vy??? A nebo někomu prodáváte a dostanete za něho 7 mil eur.“

Tina a Semir vědí, že se Hofmann nějak prokecne a budou mít jednoho ptáčka v kleci z bandy.

HOFMANN: “ Jeden kupce z Itálie??“

TINA: “ Jméno toho kupce!!“

HOFMANN: “ Akorát vím, že je z Milána. Nějaký……Fakt nevím…“

SEMIR: “ máte ponětí, kdy si má uskutečnit…“

HOFMANN: “ Asi tak za dva dny.“

TINA: “ A to auto je od firmy Klain??“

HOFMANN: “ Ano. Od něho pochází všechny auta, která jsme ukradli…“

V kanceláři……………. Tina všechno řekla Semirovi a Tomovi, co se dozvěděla od ředitele autosalonu.

SEMIR: “ Už víte, co dáte Hartmutovi as Katrině za svatební dárek???“

TOM: “ My už jsme domluvený s Petrem a Monikou.“

SEMIR: “ A, co??“

TINA: “ Takový model jejich rodinného domku.“

SEMIR: “ Jak jsou daleko s tím domkem??“

TINA: “ Už mají postavenou hrubou stavbu se střechou, okny. Už mají v baráku zavedenou elektriku a tak…..už jenom omítku a barvu, upravit zahradu……a nastěhovat nábytek…“

SEMIR: “ Jste nějak v obraze.“

TOM: “ máme své informátory.“

TINA: “ Tak jim něco kupte do baráčku nebo na zahradu.“

SEMIR: “ To by šlo. Co ještě jim budete dávat mimo toho modelu???“

TOM: “ Ně co malého do bytu nebo na zahradu…“

SEMIR: “ A, co vaše garáž??“

TOM: „Už máme hotovou celou stavbu. Teď akorát čeká na omítnutí a nabarvení.“

SEMIR: “ A jakou barvu mít domeček našich novomanželů??“

TINA: “ Žlutou barvu. A už ti volal Hartmut??“

SEMIR: “ U6 jo.“

TOM: “ A, co ti chtěl??“

SEMIR: “ Chce abych mu šel za svědka. A, kdo jde Katrině??“

TINA: “ Katrina mě porosila o to. Tak jsem ji řekla ano.“

TOM: “ Nejsi náhodou nějak často zvaná za svědka??“

Tina chtěla něco říct, ale do kanceláře přišla Katrina. Šla rovnou za nimi do kanceláře.

SEMIR, TOM, TINA: “ Ahoj.“

KATRINA: “ Ahoj.“

TOM: “ My vás tu necháme o samotě.“

Tina a tom odešli do kuchyňky. Johannes šel s nimi.

SEMIR: “ Tak,co máš na srdci??“

KATRINA: “ Chtěla jsem se s tebou na něčem domluvit.“

SEMIR: „Na čem??“

KATRINA: “ Že bych pozvala na moji svatbu – naši maminku…….“

SEMIR: “ Já jsem pro.“

KATRINA: „Že bych jí dneska večer zavolal. Kdyby jich poslala pozvánku tak to bude nějakou tu chvíli trvat. Mamča byla na tvoji svatbě??“

SEMIR: “ Byla. A hrozně moc se jí líbila. A taky se jí líbí Andrea.“

KATRINA: “ Tak to je fajn. A ví také o svých vnoučatech.“

SEMIR: “ O Míšovi ví, ale on Adelině, ne. Ale byli jsme u mamči na dovolené.“

KATRINA: “ Že o tom nic nevím. Asi jsem byla někde pryč.“

SEMIR: “ To bude asi tím.“

Tina a tom popíjejí kafe v kuchyňce a hrají si Johannesem. Baví se o Katrině a Hartmutově svatbě.

TOM: “ Co koupíme Katrině a Hartmutovi??“

TINA: “ Nevím. Mohli by jsme se spolčit se Semirem a Andreou.“

TOM: “ To je nápad. Pak by jsme mohli koupit něco za nás dva. Už víš, kam novomanželé pojedou na svatební cestu??“

TINA: “ To nějak zjistím s Elenou. Proč se ptáš??“

TOM: “ No, že by jsme jim mohli koupit zájezd – tedy stavební cestu.“

TINA: “ Jak ti to jde…..“

TOM: “ Mohla by ses dohodnout s Elenou a Andreou…“

TINA: “ Ty máš tak skvělé nápady.“

TOM: “ Já vím a ty někdy lepší…..“

Tom a Tina si dali pusu. A k nim přišel Semir.

SEMIR: “ Mám ti od Katriny vyřídit, že se máš nějak sejít s Elenou a pak vy tři se sejít a na něčem si popovídat.“

TINA: “ Dobře.“

TOM: “ Katrina už odešla??“

SEMIR: “ Ano.“

TINA: “ Máme na tebe a Andreu jednu nabídku.“

TOM: “ Že by jsme společně něco koupili pro Katrinu a Hartmuta.“

SEMIR: “ Ještě se dneska Dohodnu s Andreou, zítra ráno vám dám vědět.“

V úkrytu mladíků…………. Hesse a Solms se ukrývají ve starém baráku v Kolíně-západ. K tomu to baráku ještě patří jeden rozsáhlý nízký dům, který vypadá jako letadlový hangár. V tomto baráku mají schovaná ukradnutá auta na objednávku.

SOLMS: “ Kde je Petr??“

HESSE: “ Petr už mezi námi 4 nebude…“

SOLMS: “ On je mrtvý??“

HESSE: “ Ano. Chtěl od nás odejít. Tohle vím od Ludwiga. Petr by to vyžvanil fízlům….“

SOLMS: “ Kde je Ludwig??“

HESSE: “ To nevim. Ještě se mi neozval.“

SOLMS: “ Jestli ho nechytli fízlové.“

HESSE: “ Nestraš. Ludwig se objeví. Třeba našel nějaký kšeft.“

SOLMS: „A, co budeme dělat, když se Ludwig neobjeví do….“

HESSE: “ Budeme muset to nějak udělat sami.“

SOLMS: „Dobře. Ale rád bych tu viděl Ludwiga….“

HESSE: “ ten se najde. Určitě se skrývá před fízlama.“

Druhý den na služebně……….

SEMIR: “ Mám na vás jednu takovou domluvu.“

HOFMANN: “ a jakou??“

SEMIR: “ Že nám řekneš, kdy a kde proběhne ukradení toho drahého auta.“

HOFMANN: “ Co za to.“

TOM: “ Když to řekneš tak tě propustíme na svobodu k tvým kámošům, ale ještě by jsi nám musel něco slíbit.“

HOFMANN: “ No tak dobře. Přepadení toho auta má dojít zítra na jednom dálničním odpočívadle na A2 směrem na Mnichov.“

TOM: “ Na kilometru??“

HOFMANN: “ Na 37,5 km.“

SEMIR: “ Kdy???“

HOFMANN: “ Někdy kolem 13:00.“

SEMIR: “ Jak to jde pěkně. Kde sídlí váš stan??“

HOFMANN: “ Ve starém baráku Kolín-západ.“

TOM: “ A teď ten slib.“

HOFMANN: “ Jakej??“

TOM: “ Propustíme tě, ale svým kamarádům nic neřekneš.“

HOFMANN: “ Ale vždyť mi nemusíte vůbec věřit. Můžu jim to vyžvanit.“

SEMIR: “ Můžeme tě odposlouchávat.“

HOFMANN: “ Tak tedy budu držet jazyk za zuby.“

Tina, Elena a Katrina se baví na téma – svatba v jedné restauraci. probírají všechny věci ohledně svatby, které jsou moc důležité – kde bude svatební hostina, pozvánky, svatební menu, dárky a kdy se budou rozdávat, mnoho dalších věcí. Katrina odešla jako první, protože musela být brzy v práci. Tina a Elena dál sedí v restauraci.

TINA: “ Tak mě napadla jedna věc.“

ELENA: “ Jaká??“

TINA: “ Já, ty a Andrea by jsme si jednou sedli a domluvili se, co by jsme dali Katrině a Hartmutovi za svatební cestu.“

ELENA: “ Víš, že to není špatný nápad. Ale kam??“

TINA: “ Všichni jezdí do Francie, Řecka…..ale to chce něco….“

ELENA: “ Turecko, Tunisko, Egypt….“

TINA: “ To Turecko asi ne, ale nejspíš to Tunisko….“

ELENA: “ To musíme až se vrátí Andrea. A, co koupíme za svatební dárek??“

TINA: “ Tak něco do baráčku, na zahrádku… dostanou model jejich domečku.“

ELENA: “ S kým dáváš ten domeček??“

TINA: “ V tom má prsty Petr a Monika, ale ještě já a Tom. Ten model toho baráčku dělá můj kamarád.“

ELENA: “ A zahrádku budou mít taky.“

TINA: “ Taky, ale bude pěkně velká.“

ELENA: “ Tak to bude problém jim něco koupit. Zkus něco zjistit, co jim koupit.“

TINA: “ Pokusím se.“

V úkrytu………. Ve starém baráku se objevil Ludwig Hofmann.

SOLMS: “ Ludwigu, co ty tady??“

HOFMANN: “ Trochu jsem se ukrýval před fízlama. Nějak mě objevili…..“

HESSE: “ Našli něco v bytě??“

HOFMANN: “ Ne. Stačil jsem jim utéct, ale ještě u mého bytu hlídali, ale už tam nejsou. Tak jsem rychle šel za vámi.“

HESSE: “ Tak to nám půjde aspoň lépe….“

HOFMANN: “ Kde je Petr??“

SOLMS: “ Je mrtvý…“

HOFMANN: “ Mrtvý??? Proč??“

SOLMS: “ Prý se ti svěřil, že s tím chce seknout.“

HOFMANN: “ to je pravda, ale uděláme ten obchod s drahým autem.“

HESSE: “ Necháme Patra Petrem. Budeme se bavit hlavně o Exelaru.“

Na služebně………….

SEMIR: “ Tak, co tvoje koleno??“

TOM: “ Už je to dobrý.“

U Andrey na stole zvoní telefon. Tina ho jde zvednout.

TINA: “ Kranichová, dálniční policie,…“

ŘEDITEL: “ Dobrý den Klain z autosalonu.“

TINA: “ Dobrý den. co potřebujete.“

ŘEDITEL: “ Dneska mi přivezou Fuldu Exelero.“
TINA: “ Dobře. Potřebovala bych si promluvit s majitelem toho auta. Pokus je to možné.“

ŘEDITEL: “ To se zařídí!“
TINA: “ Přijedu za vámi a s majitelem se musím domluvit, aby přistoupil na náš plán.“

ŘEDITEL: “ Dobře. Hned mu dám vědět.“
TINA: “ Tak za hodinku jsem u vás.“

ŘEDITEL: “ Dobře. Naschle.“
TINA: “ Naschle.“

Tina zavěsila telefon a jde za Semirem a Tomem do kanceláře. Tom a Semir si pročítají 2 spisy – případ před 15 lety a krádeže před 3 měsíci.

TOM: “ Něco se děje??“

TINA: “ Před malou chvilkou jsem dotelefonovala s ředitelem Klainem. Právě mu přivezli Exelero.“

SEMIR: “ Že tam zajedeš????“

TINA: “ Co bych pro vás neudělala??“

TOM: „A my zase pro tebe……..“

SEMIR: “ Vezmeš si Johannese???“

TOM: “ My se tu zatím postaráme o služebnu…..“

TINA: “ Tak pojď Johannesi.“

Johannes se podíval na Tinu a pak šel za Tinou, která pomalu šla pryč ze služebny.

………………..Pokráčko brzy…………………..

Předchozí příspěvky

Další příspěvky

Cobra 11 – Die Autobahn Polizei“ – Kobra11.

Rubrika: Kniha povídek 5. díl

Povídka č. 66: Vydírání 1/3

Smrtící jízda vlaku č.351 2/2

Povídka č. 65: Smrtící jízda vlaku č.351 1/2

Náraz 3/3

Náraz 2/3

Povídka č. 64: Náraz 1/3

Velká hádka 2/2

Povídka č. 63: Velká hádka 1/2

Významný den 3/3

Významný den 2/3

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace