E. Atalay – photo 37
zdroj je uveden na fotce
E. Atalay – photo 36
zdroj je uveden na fotce
S. Gerkhan a Astrid – photo
fotky mají trochu starší hodnotu, ale na svém bločku je nemám. Ale pořád mají své kouzlo.
Malý rozhovůrek
Nalšla jsem ve svých deskách o Kobře11 tento malý rozhovůrek s Erdoganem Atalayem. Už je trochu staršího data a už ani nevím z jakého časopisu je. A tak čísla v závorkách neberte jsou daná pro ten daný rok, kdy byl článek vydán. Při kopírování prosím uvádějtě zdroj a nebo klikačku z menu. děkuji za pochopení. Vaše kobřice Tina11
Od roku 1996 se toho v akčním televizním seriálu Kobra11 změnilo více než dost. Dálniční honičky jsou rychlejší, výbuchy silnější a demolování vozů efektnější. Na něco se ale věrní diváci mohou spolehnout: Roli Semira Gerkhana už jedenáct let hraje Erdogan Atalay (40).
Jedenáct let už Semir pronásleduje vrahy, vyděrače, překupníky, zloděje a další lotry. A hned tak s tím neskončí. Zatímco u nás NOVA vysílá desátou sérii, na RTL 22. března odstartovalo již jedenácté pokračování.
Už jako malého kluka Erdogana Atalaye lákaly adrenalinové situace. A v seriálu se jich užije více než dost. „Kde jinde bych se mohl po dálnici prohánět 200km/h, létat helikoptérou nebo pronásledovat zločince v proudovém letadle a ještě za to dost zaplaceno?“
Usmívá se Erdogan Atalay. Většinu akčních scén včetně skoků z vrtulníku di Erdogan natáčel v seriálu sám bez kaskadéra. Prošel si výcvikem a divoké pády už zvládá bez problémů. Kromě herce a kaskadéra se projevil i jako zdatný scénárista, takže si pár předloh k epizodám Kobra11 napsal sám.
Charizmatický drsný hrdina s pružným tělem a hnědýma očima měří ve skutečnosti jen 160cm. „Jsem malý velký muž. Má velikost není ve výšce, ale v kouzlu mé osobnosti.“ Žertuje představitel vrchního komisaře Gerkhana. Na otázku co se mi na roli nejvíc líbí, říká: „Semir je kliďas nebojí se riskovat životy druhých. Díky svému klidnému a diplomatickému jednání je hodně oblíbený. Dokáže naslouchat a vciťovat se do druhých. Prostě je jako já.“
S manželkou německou herečkou Astrid Ann Marií Pollmann (39), žijí střídavě v Berlíně a v Kolíně nad Rýnem. V listopadu 2002 se jim narodila dcera Amira Pauletta Melisande (4). Teprve za rok a půl, v srpnu 2004 se Erdogan s maminkou malé Amiry oženil. Na svatbu jim malá cupitala jako rozkošná družička. V Kolíně nad Rýnem mají krásný dvoupodlažní byt o velikosti 140metrů. „Mé nejmilejší místo je prosklený pokoj na střešní terase. Tady se učím svoje role a tady si taky sním. Třeba o tom že bych chtěl jednou mít dům blízko moře.“ Pro akčního herce, který se ale neustále věnuje své práci, je vysnění dům s příbojem moře pořád ještě moc daleko od dálnice.
Turecko
Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Dějiny
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije přes dva miliony Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.
Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům, …) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou Turecko de facto okupuje.
Geografie
Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).
Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).
Ararat je se svými 5165 m nejvyšší horou Turecka. Nachází se v provincii Iğdır ve Východní Anatolii
Turecko a Evropská unie
Modrá mešita v Istanbulu, jedna z významných památek Turecka
Cesta Turecka do Evropy – a tím i do Evropské unie – počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. říjnem 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.
- 1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
- 1952 přistupuje Turecko k NATO
- 1959 podává žádost o členství v EHS
- 1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
- 1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
- 1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
- 1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
- 1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
- 1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
- 2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
- 2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014
Turistický ruch v Turecku
Příjezdový cestovní ruch zaznamenal v posledních dvaceti letech silný růst, nyní tvoří významnou část turecké ekonomiky. V roce 2005 přijelo do země 24 milionů turistů.
Mezi nejznámější letoviska na Turecké riviéře patří např. Alanya, Antalya, Belek, Side a Kemer. Na Egejské riviéře jsou populární letoviska Bodrum, Marmaris, Fethiye aj.
