Navstevnost za minuly tyden (1.9. 2014 – 7.9. 2014) je:
Pondeli: 87
Utery: 84
Streda: 87
Ctvrtek: 73
Patek: 68
Sobota: 99
Nedele: 103
Pondeli: 87
Utery: 84
Streda: 87
Ctvrtek: 73
Patek: 68
Sobota: 99
Nedele: 103
Celkem: 601
Eso v rukávu 2/6
Na služebně……. Tina rovnou zašla ze Engelhardtovou a Bergrem do šéfčiny kanceláře.
BERGER: “ Tak přejdu rovnou k věci. Dostali jsme hlášku, že ve skladu č. 10 v Bonnu, je údajný sklad Wessela.“
ŠÉFKA: “ Podle Semira toho tam má být hodně.“
TINA: “ To známe. Pak toho tak je polovina než se nám nahlásí.“
ŠÉFKA: “ To je sice pravda, ale podle Semira je teď tutové.“
TINA: “ A co Tom?“
ŠÉFKA: “ Co je s Tomem vám řekne Semir.“
V Bonnu……. Tina s komisařem Filipem Rainerem z LKA. Měli na sobě policejní neprůstřelné vesty. Ještě měli napomoct kolegy z dálniční policie a LKA. Policie obklíčila celý sklad, Tina si vzala tři policisty a Filip další tři policisty. Filip šel přes předek a Tina šla ze zadní části. Semir viděl přes jedno malé okénko mihnutí Tiny s kolegy, ale na sobě nic nedal dát. Semir s Robertem připravovali zboží – Extázi do velkých igelitových balíčků, které pak dávali do papírové velké krabice, která pak půjde na expedici. Robert uslyšel nějaký rachot z vedlejší místnosti, kde byla Tina s kolegy.
ROBERT: “ Slyšel jsi to?“
SEMIR: “ A, co?“
ROBERT: “ Ten hluk.“
SEMIR: “ Já jsem nic neslyšel.“
ROBERT: “ Půjdu se tam podívat.“ Odešel do vedlejší místnosti, kde ho zpacifikovala policie. To už kolega Filip měl zatčeného Semira a to už byla Tina s kolegy a Robertem u Semira s Filipa.
TINA: “ Odveďte oba dva k nám na služebnu.“
FILIP: “ Kde si spolu krásně popovídáme.“ Uniformovaný policisté odvedli Semira a Roberta do vozů a odjeli na služebnu dálniční policie. Tina s Filipem si prohlíželi sklad. Prohlíželi si papírové krabice na expedici.
TINA: “ Vypadá toho tak o půlku méně, než nám bylo řečeno.“
FILIP: “ Ale toto není žádná novinka. Vždy toho najdeme půlku.“
TINA: “ Tady mi na tom něco nesedí.“
Na služebně……. Hote s Bonrátem vedli v poutech Semira před zraky Andrey, která se na svého zatčeného manžela koukala, jako že se neznají a že je živ a zdráv. Pak další dva kolegové procházeli s Robertem. Každého posadili zvlášť do výslechové místnosti. Tina s Filipem rovnou zašli za nimi – Tina si zvala Semira a Filip si vzal Roberta.
Tina přišla za svým kolegou Semirem do výslechové místnosti, kde si seděl na židli bez pout, které mu sundal, Hote.
TINA: “ Ve skladu jsme toho opět našli míň, než nám bylo avizováno.“
SEMIR: “ Už zase?“
TINA: “ To je ale po každý……. A kde je vlastně Tom?“ Posadila se na židli naproti Semirovi.
SEMIR: “ Včera večer jsem s ním mluvil naposledy. A dneska ráno jsem ho už neviděl.“
TINA: “ Doufejme, že se mu nic nestalo. Docela mám o něho strach.“
SEMIR: „To asi každý na tvém místě. A kdy jste moji a Tomovu zprávu dostali?“
TINA: “ Až dneska. Engelhardtová s Bergerem mi o tom řekli až dneska.“
SEMIR: “ Až dneska?“
TINA: “ Ano. Něco se stalo?“
SEMIR: “ Já i Tom jsme zprávu podávali už před 2 dny.“
TINA: “ Semire, to nemyslíš vážně?“ Nechápavě vstala ze židle a chodila po místnosti.
SEMIR: “ Tino, co se stalo?“
TINA: “ V tý době jsem byla mimo Kolín. Byla jsem za Martinem v Garmisch-Partenkirchenu. Andrea mi nic neříkala, že byste tu nechávali zprávu.“
SEMIR: “ Doufám, že Martin je v pořádku. Nejdřív jsem já posílal zprávu a pak ještě Tom. Udělali jsme to tak schválně.“ Tina se posadila na židli naproti Semirovi.
TINA: “ Martin je v pořádku. Jenom má namožené rameno. A kde je vlastně Tom?“
SEMIR: “ Den předem mi dal tento lístek. Dneska ráno už nebyl.“ Předal Tině lístek, kde bylo napsáno: „Opuštěná tovární hala na okraji jih Düsseldorfu. Kdyby se se mnou něco stalo, pořád tě miluji. Tvůj Tom.“ Když si Tina přečetla tento dopis, do výslechovky přišel Berger se na něco optati, Tině se vhrkli slzy do očí. Semir a Berger každý prohodil jednu větu, Tina musela odejít z místnosti. Andrea ji našla v její kanceláři.
BERGER: “ Co se jí stalo?“
SEMIR: “ Nemám zdání.“
Tina měla ještě v očích slzy, když se bavila s Andreou. Andrea si přečetla vzkaz od Toma. Tina stála u okna a koukala se ven. Když si Andrea přečetla vzkaz, přišla k Tině.
TINA: “ Tom je mrtvý!“
ANDREA: “ Tino, visíš moc černě.“
TINA: “ Ta celá věta tomu nasvědčuje, že Toma zabili!“
ANDREA: “ Tino, třeba Tom může být někde zraněný a potřebuje tvou pomoc.“
TINA: “ Myslíš, že to opravdu vidím černě.“
ANDREA: “ Úplně zřetelně. Vždyť jsi úplně stejná jako ti ostatní, když dostanou takový vzkaz a situace jako ty. Ber to jako důkaz lásky od Toma.“ Tina se podívala na Andreu. Na Tinině se pomalu objevoval úsměv.
Semir s Bergerem se koukali přes sklo, jak Filip vypovídá Roberta. Ale Robert toho moc neřekl. Během chviličky se tu objevila Tina.
SEMIR: “ Tino, jsi v pohodě?“
TINA: “ Už je to dobrý.“
BERGER: “ Opravdu? Byla jste úplně bledá jako stěna.“
SEMIR: “ A teď je růžová jako růžička.“ Tina se jemně usmála, když to Semir dopověděl.
TINA: “ Semire, tyhle ty pěkný komplimenty si nech pro Andreu. Ale stejnak děkuji.“
SEMIR: “ Není zač.“
TINA: “ Něco mě tak napadlo.“
BERGER: “ A o co se jedná?“
TINA: “ To bych raději mluvila u Engelhardtové v kanceláři.“
BERGER: “ Ti je nějaké moc tajné.“
TINA: “ Zatím bude lepší, když zatím o tom bude vědět jenom nadřízený.“
SEMIR: “ O co jde?“
TINA: “ To se brzy dozvíš.“ Společně odešli za Engelhardtovou do kanceláře.
V kanceláři Anny Engelhardtové…….
BERGER: “ Tak o co tedy jde?“
TINA: “ Nechci nějak hanit vaši akci, ale něco mi na ní vadí a to už delší dobu.“
ŠÉFKA: “ Tino, přejděte rovnou k věci.“
TINA: “ Mám takový podezření, že u LKA je člověk, který má něco s dočiněním s podsvětím.“
BERGER: “ Jak něco takového můžete říct.“
ŠÉFKA: “ Tino, nemyslíte vážně?!“
TINA: “ Utvrdilo se mi to dneska, když mi Semir řekl, že zprávu, že si máme zajet do skladu v Bonnu a to už před 2 dny. A já v tu dobu byla mimo Kolín. Oba dva dny jsem volala na služebnu jestli Semir nebo Tom nenechali nějakou zprávu. A navíc jedna a ta samá zpráva byla i od Toma.“
BERGER: “ Je to pravda, co tu teď řekla vaše kolegyně?“
SEMIR: “ Ano je to tak. Zprávu jsme poslali schválně dvakrát, aby to bylo opravdu jisté.“
TINA: “ Berte na vědomí to, že se vždy našlo o něco méně, než nám je řečeno. Jako teď třeba s tou Extází.“
ŠÉFKA: “ Jestli je opravdu na vašem oddělení krtek, tak musí chodit za Wesslem.“
SEMIR: “ Nikoho jsem nikdy neviděl. Jestli někoho neuviděl Tom a nenapsal to v tom dalším lístku.“
BERGER: “ Takže budeme brát každého, že spojka mezi Wesslem.“
ŠÉFKA: “ Nechte si to zatím pro sebe. Nechceme udělat rozruch na vašem oddělení.“
SEMIR: “ A co bylo na tom lístku od Toma?“
TINA: “ Psal o staré tovární hale na okraji jih Düsseldorfu.“
ŠÉFKA: “ Vemte si pár kolegů a zajeďte tam.“
Na dálnici……. Služební BMW jelo jako první v čele policejního konvoje, který mířil do Düsseldorfu. Semir pečlivě sledoval cestu a Tina byla ještě zamyšlená nad Tomovým papírkem. Mezi nimi bylo hrobové ticho.
SEMIR: “ Tino, nechci být nějak moc zvídaví, ale po přečtení Tomova vzkazu jsi byla úplně vyměněná.“
TINA: “ Semire, prostě chceš vědět, co tam je. Jako naše hlavní drbna služebny dálniční policie, že nevíš, co je v papírku napsáno.“
SEMIR: “ Tom mě udělal poslíčkem, abych to dal do určitých rukou. A to jsem splnil. Cizí dopisy zásadně nečtu, ale…….“
TINA: “ Ale jsi zvědav, co tam je.“
SEMIR: “ Jako každý jiný. Pokud to není nic tajného.“
TINA: “ Že jsi to ty, tak ti to řeknu.“ Sáhla do kapsy u svých kalhot pro papírek. Tina přečetla obsah papírku.
SEMIR: “ Jde na tobě vidět, že máš o Toma velký strach.“
TINA: “ Od tý doby co v ruce tenhle ten papírek.“
V Düsseldorfu……. Policejní konvoj přijel ke starým továrním halám. Komisařové si oblékli neprůstřelné vesty. Každý komisař si vzal dva kolegy v uniformě a rozcházeli po továrních malých halách. V halách bylo docela ticho, Wesselovi lidi už byli pryč. Tina procházela halu, ale n druhé straně viděla stíny. Šla pomalu proti nim se zbraní v ruce. Nakonec se ukázalo, že to je Semir s kolegy. Tina se Semirem pár vteřin na sebe mířili služebními zbraněmi, ale pak je sklonili a uklidili do svých pouzder.
SEMIR: “ Nikdo tady není.“
TINA: “ Vzali kramle a jsou někde za horama.“ Tina se Semirem si prohlíželi halu, až si Tina všimne malé kaluže krve. Hned pomyslela na Toma. Přišel k ní Semir.
SEMIR: “ Někdo se tu zranil.“ Podíval se na Tinu. „Třeba to je krev někoho z Wesselových lidí, ale pro jistotu uděláme rozbor.“
HOTE: “ Je tu i nějaký bílý kapesník.“ Tina se Semirem zašli Hotem. O kousek dál ležel bílý kapesník, který byl cítit chloroformem. Hote, se pro něj sehnul a podal ho Semirovi. Semir si ke kapesníku čichnul….
SEMIR: “ Je z něj cítit chloroform.“
TINA: “ Semire, klidně si udělej rozbor té krve, ale teď už vím, že to je Tomova krev a že ho má Wessel ve své moci.“ Odešla z haly k BMW.
HOTE: “ Chudák Tina.“ Semir odešel za Tinou. „Snad jsem toho zase moc neřekl.“
BONRÁT: “ To nevím.“ Tina stála u BMW.
SEMIR: “ Vím, že se bojíš o Toma, ale mi ho najdeme.“
TINA: “ Semire, já vím. Už od samého začátku jsem měla nějaké divné tušení, že mi v tom něco nehraje.“
SEMIR: “ Ale proč jsi to neřekla dřív.“
TINA: “ Chtěla jsem se ujistit, jestli to tak je.“
pokráčko příště….
Povídka č.116: Eso v rukávu 1/6
Byl únor nového roku, kdy celé Německo bylo ještě zahaleno do zimního sněhového kabátu.
Komisařové dálniční policie spolupracovali s LKA, kde potřebovali vyšetřit smrt kolegy s LKA, kolega byl tajným agentem jednoho velkého gangu, který ve velkém kšeftoval s omamnými látkami na diskotéky, bary, noční kluby,……., tiskl peníze ve velkém pro sebe, ale také pro ostatní. A dalšími věcmi, které vynášeli nějaké tučné částky. LKA s jeho kapitánem Martinem Bergrem a šéfkou dálniční policie Annou Engelhardtovou nasadila své lidi – Semira Gerkhana a Toma Kranicha do Wesslova gangu, aby jeden v příhodný den mohli zničit celou bandu. Radim Wessel má pod palcem skoro celý Kolín. Když byla nějaká ta příležitost Tom se Semirem se ozvali svým kolegům, že jsou v pořádku anebo, že LKA a dálniční policie udělala razii, ale přednější byli jejich drahé polovičky.
Na služebně……. Tina byla u Engel
hardtové s papíry z předchozích dnů. Když Tina byla pomalu na odchodu, tak se u Andrey zastavil, Hote s Bonrátem a zazvonil telefon, který zvedla Andrea. Když Tina odcházela z kanceláře a měla namířeno k Andree, tak to už Andrea telefonovala s učitelkou z lyžařského kurzu, kde jsou Martin a Péťa.
ANDREA: “ Tino, někdo chce s tebou mluvit.“
TINA: “ A kdo to je?“
ANDREA: “ Volá paní Schmidtová.“
TINA: “ Doufám, že se klukům nic vážného nestalo.“ Převzala si telefon od Andrey. „Kranichová. Stalo se něco? ……. Proboha a není to nic vážného?“ Když se Tina dozvěděla, co se stalo, přeběhl jí mráz po zádech. Andrea, Hote a Bonrát z Tinina výrazu poznali, že se stalo. “ Nic vám neslibuji, ale pokusím se to nějak zařídit……. Dobře. Dávám vědět, jestli přijedu anebo ne……. Zatím nashle.“ Tina zavěsila.
ANDREA: “ Tino, co se stalo?“
TINA: “ Martin a další 2 lidi byli smeteni na sjezdovce jedním lyžařem. Martin má akorát něco s ramenem.“
HOTE: “ A proč tam chceš jet?“
TINA: “ Ten, kdo je smetl, na tom není moc dobře. Když je smetl, narazil do stromu. A kdyby se s ním stalo vážného…….“ To už Andrea skočila Tině do řeči.
ANDREA: “ Musí být zákonný zástupce u Martinova výslechu.“
TINA: “ Správně.“
BONRÁT: “ To Engelhardtová nebudeme mít radost, aby tě pustila do …….“
TINA: „Garmisch-Partenkirchenu.“
BONRÁT: “ Do bavorských Alp.“
HOTE: “ Budeme ti držet palce, aby ti to vyšlo.“ Tina zašla za šéfkou do její kanceláře. Tina vysvětlila Engelhardtové svou situaci.
ŠÉFKA: “ Tino, je vám úplně jasné, že vás nesmím pustit. Kdyby tu byl nějaký jiný kolega tak prosím, ale když jste tu sama.“
TINA: “ Já vím, místní kriminálce, aby u toho byl i zákonný zástupce.“
ŠÉFKA: “ Tino, co mám s vámi dělat. Je tu jedna možnost, že vás pustím, ale vy se musíte vrátit třech maximálně do čtyř dnů, než se Schrankmannová vrátí.“
TINA: “ Vynasnažím se. A děkuji.“
ŠÉFKA: “ Moc dobře víte, že se snažím vám ve všem vyhovět. A teď už jeďte.“ Tina odešla z kanceláře a zašla rovnou do své kanceláře pro své věci.
ANDREA: “ Jak dopadlo?“ Vyšla ze své kanceláře.
TINA: “ Dobře, mám povolení na tři až čtyři dni.“
ANDREA: “ A co mám říct Tomovi a Semirovi, kdyby se ozvali?“
TINA: “ Tak jim řekni, co stalo. A kdyby se tady něco dělo, že mi dáš vědět?“
ANDREA: “ Samozřejmě, a že pozdravuji Martina s Péťou. A zavolej, jak to všechno je.“
HOTE: “ Hlavně jeď opatrně.“
TINA: “ Spolehni se. Ahoj.“ Vzala si na sebe bundu.
HOTE, BONRÁT, ANDREA: “ Ahoj.“ Odešla ze služebny. Nasedla do svého služebního auta a odjela domů, pro nějaké věci a pak vyrazila do Bavorska.
V Garmisch-Partenkirchenu……. Tina do lyžařského střediska přijela, jak nejrychleji mohla. Hned zajela do nemocnice se podívat za Martinem, jak se vůbec má. Když přišla do nemocnice, hned jí vítala paní Schmidtová. U recepce stála menší skupinka – dva policisté v uniformě a místní komisař, který sídlí na místním komisařství. Paní Schmidtová zavedla Tinu ke komisaři.
TINA: “ Tina Kranichová, jsem matka Martina Kranicha.“
KLAIN: “ Vrchní komisař Michael Klain, jsem z místní kriminálky. To jste velmi rychle.“
TINA: “ Byl poklidný provoz. Jak je na tom ten zraněný?“
KLAIN: “ Ten lyžař před pár minutami zemřel. V krvi se mu našel pěkný mišmaš toxických látek, který je na rozboru.“
TINA: “ To je tedy hrozná zpráva. Chcete jít hned za Martinem?“
KLAIN: “ Ano, chci jenom vědět, co se přesně stalo. Klidně bych ten výslech udělal za přítomnosti tady paní Schmidtové, ale zákonný zástupce je zákonný zástupce.“
TINA: “ Zcela to úplně chápu. Chcete to mít podle pravidel. Tak jdeme?“
KLAIN: “ Jistě.“ Tina s Klainem odešli za Martinem a Péťou, kteří byli sami na pokoji a mastili karty.
PÉŤA: “ Ahoj mami.“ Martin s Péťou odložily karty.
TINA: “ Péťulo, co ty tady?“
PÉŤA: “ Přišel jsem zkrátit dlouhou chvíli Martinovi.“
MARTIN: “ Mami, ty jsi tu nějak rychle. Že ty jsi jela s majáčkem, abys tu byla tak rychle.“
KLAIN: “ Jakej majáček?“
TINA: “ To nic…….“ Péťa skočil své mamince do řeči.
PÉŤA: “ Maminka totiž pracuje u policie.“
KLAIN: “ Tak kolegyně.“
TINA: “ Ano, tak se snad vrátíme k případu.“
KLAIN: “ Moje řeč. Martine, co se tedy přesně stalo?“
MARTIN: “ Po snídani jsme s naší skupinou vyrazili na svah, kde jsme to tak sjeli pětkrát, abychom se rozjezdili.“
KLAIN: “ A to už se tam objevoval ten lyžař?“
MARTIN: “ Ne, asi tak když jsme už cvičili. Když jsem jel ke kamarádům, tak mi nevyšlo přesně do jejich lajny. Stál jsem kousek dál a to už se na mě řítil ten lyžař. Porazil mě a já jsem skončil na zemi. Ještě před mnou srazil dva lidi, které jsem, pak viděl ležet na zemi.“
KLAIN: “ Tak to mi zatím stačí. Pak se za mnou s maminkou zastavíš a sepíšeme tvou výpověď.“
TINA: “ My se stavíme.“
KLAIN: “ Budu se těšit. Zatím se mějte a nashle.“
TINA: “ Nashle.“ Klain se ještě rozloučil s Martinem a Péťou, odešel z pokoje.
PÉŤA: “ Mami, kdy Martina už pustí?“
TINA: “ Půjdu to zjistit. Tak tu si pěkně hrajte karty a nezlobte.“
PÉŤA: “ Neboj se, maminko.“ Tina odešla z pokoje a zašla za vrchní sestrou, která seděla za prosklenou kanceláří. Tina slušně zaklepala.
SESTRA: “ Jak pak vám můžu pomoct?“
TINA: “ Kranichová, jsem matka Martina Kranicha. Chtěla bych mluvit s jeho ošetřujícím lékařem.“
SESTRA: “ To je to rameno. Chvilinku vydržte, zavolám doktora Schwarze.“
TINA: “ Díky.“ Sestra zavolala po telefonu doktora Schwarze, který se na sesterně objevil během pár minutek.
SCHWARZ: “ Ivan Schwarz. Jsem ošetřující lékař vašeho syna Martina.“
TINA: “ Tina Kranichová. Chtěla jsem se zeptat, jak na tom Martin je.“
SCHWARZ: “ Martinovo rameno je pouze naražené. Martin měl by mít klid a né moc rameno zatěžovat. Předepíšu vám jednu mastičku na Martinovo rameno, budete jí používat tak týden. Až léčbu skončíte, pak si s Martinem zajděte za jeho lékařem, ten už vám řekne jak dál.“
SESTRA: “ Mám vystavit všechny papíry?“
SCHWARZ: “ Samozřejmě. Takže Martin může jít domů. My se tu ještě setkáme.“
TINA: “ To se mi ulevilo, že to není nic vážného. Než půjdeme, zastavíme se tu.“
SCHWARZ: “ Dobře.“ Tina odešla za Martinem a Péťou.
MARTIN: “ Už půjdeme domů?“
TINA: “ Máme to povolené.“
MARTIN: “ Hurá. Mami, až pojedeš zpátky domů, že mě vezmeš sebou? Tady bych se jenom nudil a stejnak bych nemohl lyžovat.“
PÉŤA: “ A ty mě tu necháš samotnýho?“
TINA: “ Peťulko, to si musíš rozmyslet sám, jestli pojedeš s námi nebo tu zůstaneš. Ale bylo by škoda odjet. Martine, ráda tě vezmu domů.“
MARTIN: “ A budu u babičky a dědy?“
TINA: “ Nic jiného mi také nezbývá.“
MARTIN: “ Na tenhle lyžák dlouho nezapomenu. Hned první den musím a pojedu zpátky domů.“
TINA: “ Hlavní, že se ti nic vážného nestalo.“ Tina pobalila Martinovi věci a společně odešli z pokoje a zamířili si to na sesternu. „Tak jsme tu.“
SCHWARZ: “ Tady jsou veškeré nálezy a potřebné papíry vašemu lékaři. Je tam i ten recept.“
SESTRA: “ Ještě musíte podepsat papíry.“
TINA: “ Zajisté.“ Podepsala určité papíry. Od doktora Schwarze dostala Martinovi nálezy. Rozloučili se, Tina s dětmi odešli z nemocnice a odjeli do hotelu, kde lyžařský kurz přespává.
Ve francouzských Alpách……. Katrina, Hartmut a Natálka si udělali týdenní pobyt ve francouzských Alpách ve středisku – Les Trois Vallées (v překladu Tři údolí). Katrina s Hartmutem se procházeli po městečku Les Allues, kdy malá Natálka byla na lyžích v lyžařské škole, kde si ji vzal na starosti německý instruktor, který žije několik let ve Francii.
KATRINA: “ Hartmute, chtěla bych ti něco říct.“
HARTMUT: “ A copak to je?“
KATRINA: “ No víš, jak to jenom říct…….“
HARTMUT: “ Tak ti trochu pomůžu. Týká se to mě, tebe nebo Natálky?“
KATRINA: “ Ono se týká nás všech třech.“
HARTMUT: “ Opravdu netuším, co to může být. Nechám se podat.“
KATRINA: “ Jde o to, že budeme…….“ Hartmut se zastavil a zarazil se. „Za nedlouho budeme čtyři.“
HARTMUT: “ Tak to je výborná zpráva. Tak mi budeme dalšího člena rodiny větší.“ Katrina mu vysela kolem krku. „A ty z toho děláš kovbojku.“
KATRINA: “ Nedělám, ale nevěděla jsem jak ti to říct. Musela jsem najít ty vhodná slovíčka.“ Políbili se.
V Garmisch-Partenkirchenu……. Ve středu Tina s Martinem zajeli na místní komisařství, kde Martin učinil výpověď k nehodě, která se stala v pondělí na sjezdovce, kde byl Martin se svou skupinkou. Pak Tina s Martinem vyrazili do Kolína. Martin byl docela dost smutný, protože se mu podařili při srážce přelomit obě dvě lyže. Tina odvezla Martina k babičce a dědovi, pak vyrazila na služebnu, kde měla šéfka s Bergerem něco důležitého.
U Tiny a Toma doma……. Vínová Octavia přijela domů. Tina vytahovala z kufru věci ven. Měl v ruce Martinovi lyže a jedna z nich byla nalomená, že špička lyže vysela na skluznici.
TINA: “ Ty jsi tedy šikula. Tohle to by se mi ani mě nepovedlo.“
MARTIN: “ I na kurzu to nechápali, jak se mi to povedlo. Lyže mi vypla z vázání a letěla někam do lesa. Mami, že mi ty lyže schováte?“
TINA: “ A na co?“
MARTIN: “ Abych měl nějakou vzpomínku na lyžák.“
TINA: “ Tak dobře.“ Usmála se a dala Martinovi klíče od baráku, aby otevřel dům.
Natáčení – podzim 2014
malé ochutnávka z natáčení nových epizod pro podzim 2014
Start nových epizod – Podzim 2014
Po více jak 18.letech vysílání seriálu Alarm für Cobra 11 se s novými epizodami pro novou sezónu pdzima – se poprvé objeví 09.10.2014 od 20:15h na domovské TV stanici RTL.
V letošní jarní epizodě se nám představil nový partner Alex Brandt. Semir má se svým novým kolegou malé neshody, tak se snad do budoucna srovnají a budou spolu dobře vycházet. I Semirův soukromý život skončil v troskách, kdy se s Andreou rozvedl. Jak to bude v premiérových dílech dál?
V nové sezóně se můžeme těšit na dechberoucí honičky, havárie a nejodvážěnjší kousky – př. autobus a řeka Rýn,…. Jedna nejtěžší případ se bude odehrávat na kaskadérské show, kde bude jeden mrtvý. A Semir pojede zachránit svou prvnorozenou dceru až do Bruselu.
Navá sezóna nám přinese tyto herce: Carina Wiese, Despina Pajanou, Gudrun Landgrebe, Sina Tkotsch, Manuel Cortez, Dirk Borchardt, Uwe Bohm, Hildegard Schmahl, Christoph M. Ohrt, Heikko Deutschmann a Gizem Emre.
Nová sezóna nám přinese tyto epizody:
Pilot film – Die dunkle Seite
Die letzte Nacht
Der Beschützer
Jung, weiblich, hochexplosiv
Die akte stiller
Auf eigene Gefahr
Jump
Das letzte Rennen
Spiel mit dem Feuer
Amok
Boncuk – Das blaue Auge
18.08.-31.08.2014
Navstevnost za minuly tyden (18.8. 2014 – 24.8. 2014) je:
Pondeli: 119
Utery: 128
Streda: 99
Ctvrtek: 111
Patek: 92
Sobota: 69
Nedele: 98
Pondeli: 119
Utery: 128
Streda: 99
Ctvrtek: 111
Patek: 92
Sobota: 69
Nedele: 98
Celkem: 716
Navstevnost za minuly tyden (25.8. 2014 – 31.8. 2014) je:
Pondeli: 93
Utery: 128
Streda: 100
Ctvrtek: 100
Patek: 88
Sobota: 86
Nedele: 83
Pondeli: 93
Utery: 128
Streda: 100
Ctvrtek: 100
Patek: 88
Sobota: 86
Nedele: 83
Celkem: 678