O pár dní později………. Tina s Tomem odjeli do Milána, aby udělali pohřeb pro Hanu a Michala. Na tento velký pohřeb přišlo hodně lidí – rodiče Hany a Michala, kolegové z jejich kriminálky.
Hroby jsou dané vedle sebe, aby byli pěkně u sebe i po smrti. Na tomto hřbitově leží i Tinina sestra Katrina.
Po 2 dnech pohřbu………. Tina a Tom než odjeli do Kolína tak se ještě zastavili na hřbitově, že Tina dá Haně a Michalovi jeden velký věnec s věnování.
Tina stojí u hrobu Hany a Michala. Položila velký věnec, kde na jedné stužce je napsáno: „Moc mi chybíte.“ A na druhé stužce je: „Tina.“ Pak ještě přidala jejich pěknou společnou fotku z maturitního večírku a maturitním vysvědčením. Fotka je daná v malém hnědém rámečku. Tina fotku položila doprostřed věnce. Pak odešla za Tomem, který na ní čeká na tzv. hlavním chodníku na hřbitově, který vás provede po celém hřbitově.
TOM: “ Už ti je líp???“
TINA: „
bylo by, kdyby…….“
bylo by, kdyby…….“
TOM: “ Já vím, co mi s tím chceš říct, ale už se stalo.“
TINA: “ Já vím. Zajdeme ještě za Katrinou???“
TOM: “ Tak dobře.“
Tina a Tom zašli ještě na hrob Tininy setry Katriny. Dali jí pěkný středně velký věnec.
TOM: “ Škoda, že jsem se nesetkal s Katrinou.“
TINA: “ Myslím si, že vy dva by jste si rozuměli.“
TOM: “ Jako, kdybychom byli spolu????“
TINA: “ Tome,……. Vždyť jak to myslím…….“
TOM: “ Už chápu.“
TINA: “ Tak půjdeme???? Už chci být odsuď rychle pryč.“
TOM: “ Půjdeme.“
Tina a Tom jdou pomalým krokem ke svému černému rodinnému mercedesu po hlavní chodníku. Tom objal Tinu kolem pasu a Tina zase objala Toma kolem pasu.
TOM: “ Co kdybychom si zašli někam na obídek???? Musíš přeci přijít na jiné myšlenky.“
TINA: “ Tak dobře. Vím o jedné……“
V pondělí na služebně………. Tom sedí v kanceláři a najedou příjde do kanceláře – Semir, Andrea a šéfka.
ŠÉFKA: “ Tome, máme na vás takovou prosbičku.“
TOM: “ A jakou??“
ANDREA: “ Jde o to, aby sis promluvil s Tinou.“
SEMIR: “ Byla by škoda, kdyby Tina odešla z této dobré party. Tina tuhle tu práci moc miluje.“
TOM: “ Tahle ta otázka mě napadá poslední dobou často. Ale ještě jsem neměl tu odvahu Tiny se zeptat.“
ŠÉFKA: “ Tome, zeptejte co nejdříve. I policejní prezident na mě tlačí, abych mu řekla, co bude dál.“
TOM: “ Dobře……….“
ANDREA: “ Jestli chceš tak si můžu promluvit s Tinou já.“
TOM: “ Díky, ale raději si to musím vyřešit sám.“
SEMIR: “ Ale kdybys potřeboval pomoct, jsme tu jen pro tebe.“
ANDREA: “ Rádi ti pomůžeme.“
V restauraci………. Ben a Tom se sešli obědě v jednom motorestu.
BEN: “ Tome, co ti je. Jsi celý takový přejetý. Něco stalo mezi tebou a Tinou???“
TOM: “ Nic se nestalo, ale potřebuji Tinu přemluvit, aby zůstala u policie.“
BEN: “ A kvůli čemu??“
TOM: “ Tina přišla o svého kamaráda z Milána.“
BEN: “ Tak to mi je líto. A, co tedy po mě potřebuješ???“
TOM: “ Bene, mám na tebe takovou prosbu. Jestli by jsi nepromluvil s Tinou.“
BEN: “ Ty jako její manžel by jsi to měl být ty.“
TOM: “ Já vím………“
BEN: “ No dobře. Rád za Tinou přijedu.“
TOM: “ Děkuji ti.“
BEN: “ Ale to nestojí za řeč. Rád pomůžu svému kamarádovi v nesnázích.“
Doma u Tiny………. Tina je ještě z té události, která se stala je celá špatná. Nemůže se pořád s tím smířit. Tak si Tina prohlíží společné fotky ze školy a z jednoho třídního srazu. Když si prohlíží fotky má v očích slzy a jenom vzpomíná na hezké časy, které spolu strávili.
Když si Tina prohlídla album. Tak si Tina vzala do ruky propisku a papír. Na papír napsala svoji výpověď od dálniční policie. Najednou se ozval zvonek u dveří. Tina odložila svoji výpověď a jde otevřít. U branky stojí Ben.
TINA: “ Ahoj. Koukám, že náš domek je nějaký magnet.“
BEN: “ Ahoj. Můžu dál???
TINA: “ Ale jistě.“
BEN: “ Díky.“
Ben vešel do domku. Zastavili se v obýváku.
TINA: “ Tak, co potřebuješ???“
BEN: “ Potřebuji s tebou něco probrat.“
TINA: “ A, co??“
BEN: “ Jde o to, co se ti stalo. Tom mi o tom řekl…….“
TINA: “ Už chápu, o co jde.“
BEN: Všimnul si papíru s výpovědí. A vzal ji ruky a když si ji přečetl tak ji zase vrátil položil na stůl. „Tino, doufám, že nechceš dát výpověď.“
TINA: “ A, co by jsi dělal ty na mém místě. Kdybys přišel o dva tak skvělé kamarády??“
BEN: “ Asi bych se pokusil nějak vzchopit a zahodit to za hlavu.“
TINA: “ To je dobrý. Všechno to mám zahodit za hlavu!!!!“
BEN: “ Ale život jde dál. A jestli tu práci máš opravdu ráda tak by ses zase měla do ní vrátit. Prostě vjet ze vedlejších kolejích do těch starých kolejích.“
Najednou se udělalo velké hrobové ticho. Tina neví, co by řekla Benovi. Domu přišel Tom.
TOM: “ Ahoj.“
BEN: “ Ahoj.“
TOM: “ Co se tu děje??“
BEN: “ Jak si………“
Do obýváku přišel malý Péťa se přivítat s tatínkem. Péťa běžel k tatínkovi. Tom si vzal Péťu na ruku.
TOM: “ Ahoj.“
PÉŤA: “ Tatínek je doma.“
Péťa dal velkou pusu na tvář tatínkovi. Ben trochu využil situace.
BEN: “ Půjdeš se mnou. Ukážeš mi všechny tvoje pěkné hračky???“
PÉŤA: “ Ano.“
Ben přišel k Tomovi. Tom předal Péťu Benovi do ruky. Pak promluvil tichým hlasem.
BEN: “ Nevypadá to moc dobře.“
TOM: “ Jak to???“
BEN: “ Tina napsala výpověď.“
TOM: “ Tak už běžte.“
Ben a Péťa odešli do pokojíčku. Tina a Tom se na sebe koukali, jako kdyby jeden druhého chtěl zabít.
TOM: “ Miláčku, asi víš, proč si s tebou promluvit.“
TINA: “ To vím. Ale………“
TOM: “ Tino, měj trochu rozum. Byla by velká škoda, kdybys odešla od policie. Tím to takhle nevyřešíš.“
TINA: “ Jako kdybych to už někde slyšela…….“
TOM: “ Chceš zahodit za sebe tak dobrou kariéru???“
TINA: “ Nechci. Ale……….“
TOM: “ Jaké ale??“
TINA: „Už jsem nad tím přemýšlela, že bych………….“
Tom přišel k Tině blíže.
TOM: “ Celá dálniční policie věří, že zůstaneš………. Rádi by jste mě viděli ve tvé kanceláři. A je tak prázdná a čeká jenom na tebe………. „
TINA: “ Ty vždycky tak přemluvíš dotyčného člověka.“ Začala se tak nenápadně usmívat.
TOM: “ Že by jsme se někam konečně dostali???“
TINA: Přišla k Tomovi objala kolem pasu. Dala mu velký polibek. „Já si myslím, že ano.“
TOM: “ To mám radost. Miláčku, asi bych na tvém místě udělal to samé jako ty, kdyby mi někdo zemřel.“
TINA: “ Takhle by jednal každý.“
TOM: “ Tak chceš roztrhat tu výpověď????“
TINA: “ Aspoň se mi uleví.“
Tina si vzala výpověď do ruky a začala ji trhat na malé kousky. Ben nakouknul mezi dveřmi od pokojíčku. Tom se nenápadně podíval na Bena a Ben hned pochopil, že je všechno v pořádku.
Ben pak vyšel z pokojíčku a šel za Tomem s Tinou do kuchyně. Ben se k nim přidal. Malý Péťa si staví puzzle v pokojíčku.
Když byl Ben na odchodu tak se podíval na jednu svatební fotku. Byla to svatební fotka Katriny a Hartmuta. Tina je s Péťou v pokojíčku.
BEN: “ Kdo je tohle to???“
TOM: “ To je sestra mého kolegy.“
BEN: “ Ale sluší jí to.“
Pak se ještě povídal na Tomovu a Tininu svatební fotku.
BEN: “ Tady to Tině tak sekne.“
TOM: “ Já vím. Taky jsem si to tento den užil.“
BEN: “ Vypadá jako princezna. Doufám, že……“
TOM: “ Ty jsi taky najdeš.“
BEN: “ To bude za dlouho. Že jsi mě vůbec nepozval.“
TOM: “ Jak jsem tě mohl pozvat, když si na posledním setkání neřekl tvoji adresu.“
BEN: “ Já vím. Tak trochu jsem na to zapomněl. Ale pozvu vás na moji svatbu, jestli nějaká bude.“
TOM: “ Určitě………“
BEN: “ Ještě řekni, že jsi…………“
TOM: “ No nevěděl, že si najdu tak………. Tina je tak objevila náhodou……“
BEN: “ Už radši nic nekřikej. Tak jste se do sebe…………Už musím pomaloučku jít.“
Tina přišla od Péti. Tina a Tom se šli s Benem rozloučit před barák.
TOM: “ Zase se někdy objev.“
BEN: “ Neboj se. Jak jsem slíbil tak se tu někdy objevím na víkend.“
TOM: “ Ale radši dej vědět.“
BEN: “ Jasně. Jak budeme mít volno. Tak se měj te hezky. A zatím ahoj.“
TOM, TINA: “ Ahoj.“
Ben nasedl do svého stříbrného mercedesu a odjel do hotelu. Tina s Tomem odešli do tepla svého domova.
O 2 dva dny později………. Tina a Tom zajeli na služebnu říct šéfové a ostatním, že Tina zůstává dál. Tině se vrátila její služební zbraň a průkaz.
Dálniční policie udělala takový menší přivítací oslavu pro Tinu v jejich bowlingové restauraci, kde si dali takovou odvetu mezi kolegy z LKA. Samozřejmě, že tento turnaj vyhrála dálniční policie a s výborným členem – Tinou.
Konec!!!
Autorka: Tina11