Dětem se pomalu blížili dny velkého nic nedělání – letní prázdniny, ale ještě pár týdnů si musí počkat na konečné vysvědčení. Ve vzduchu bylo cítit jarní i letní atmosféra a teploty byli dost vysoké.
Dálniční policie měla po dlouhé době volný víkend. Tina s Tomem a dětmi byli pozváni k Tininým rodičům na nedělní oběd. U paní Berghammerové byl Hartmut, kde si vyzvedával malou Natálku. Hartmut přinesl malou pozornost paní Berghammerové za hlídání Natálky.
MATKA: “ Hartmute, to jste nemusel.“
HARTMUT: “ Je to jenom taková malá pozornost.“
MATKA: “ Tak teda moc děkujeme. A nechcete zůstat na oběd?“
HARTMUT: “ Ne, děkuji za pozvání, ale bude lepší, když půjdeme, doma toho máme plno na práci. Děkuji za hlídání a i nový vůz.“
OTEC: “ To byla maličkost. Rád vyhovím a nabírám nové zákazníky.“
NATÁLKA: “ Tati, zůstaneme. Příjde Martin s Péťou.“ Jen co to Natálka řekla tak do rodinného domku přišla rodina Kranichova.
TINA, TOM: “ Ahoj.“
MATKA, OTEC: “ Ahoj.“
Martin a Péťa letěli za babičkou a dědou se s nimi přivítat.
Martin a Péťa letěli za babičkou a dědou se s nimi přivítat.
NATÁLKA: „Tak zůstaneme.“ Všechny děti začali skandovat jako na Expedici Apalucha.
TOM: “ Hartmute, máš to marný. Děti mají větší rozhodnutí.“
TINA: “ Přece jim nezkazíš jejich radost.“
TOM: “ A taky se pochlubíš, kde jsi to byl.“
Druhý den ráno……. Semir jel na služebnu po několika týdnech. Po chvilce jeho BMW ztrácelo danou rychlost a Semir zajel do odstavného pruhu, kde jeho BMW úplně dojelo.
SEMIR: “ Autíčko nenechávej mě ve štychu. První den v práci po dovolené.“ Ale na přístrojové desce svítala oranžová kontrolka ve tvaru benzínové pumpy. „To se mi jenom zdá.“ Dal výstražná světla a pak volal Tomovi, jestli by ho neodtáhl na benzínku.
Po dálnici A33 si jel velký kamion z Amsterdamu. Kamion převážel pěkné malé plyšové hračky různých druhů. Tento kamion sledovala černá Alfa Romeo s kolínskou SPZ. Kamion měl namířenou jednoho skladištního prostoru pro jeden obchod s hračkářstvím v Kolíně-Bonn. Lidé z Alfy Romeo měli na tento kamion velký zálusk, protože převáží velmi cenný náklad.
U Schrödera karavanu s občerstvením byli, Hote s Bonrátem, kde si dělali malou přestávku. Po chvilce přijela vínová Octavia, Tina zašla rovnou za Hotem a Bonrátem. Pod velkým slunečníkem si Tina sundala sluneční brýle a dala si je na hlavu.
TINA: “ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT, SCHRÖDER: “ Ahoj.“
SCHRÖDR: “ Kde jsou kolegové?“
TINA: “ To opravdu netuším.“
HOTE: „A kdy má nastoupit Semir?“
TINA: “ Dneska a Hartmut přijel už včera. Abyste byli v obraze.“
BONRÁT: “ Nejčerstvější zprávy dne.“
SCHRÖDER: “ Čím posloužím?
TINA: “ Jako minule.“
SCHRÖDER: “ Rozumím.“
HOTE: “ Schrödere, kde to je tvoje překvapení.“
SCHRÖDER: “ Už se na tom pracuje. Já stíhám všechno.“
Semir se mohli ukousat nudou, než přijel jeho zachránce Tom. Semir si začal číst z nudy katalog dopravních sazeb a porušování dopravních předpisů na dálnicích a silnicích. O pár minut později Semir zahlédl ve středovém zrcátku přijíždět šedostříbrný mercedes. Semir vystoupil z auta k němu, přišel Tom.
SEMIR: “ Kde si tak dlouho?“
TOM: “ Všude jsou samé zácpy. Před prázdninami začínají kopat silnice.“
SEMIR:
Jako každý rok. Až jsem si z tý nudy začal číst dopravní sazebník.“
Jako každý rok. Až jsem si z tý nudy začal číst dopravní sazebník.“
TOM: “ Chceš se dostat na úroveň Bonráta a Hota. A co pak se stalo tvému plecháči.“
SEMIR: “ Došel mi benzín.“
TOM: “ Ale nejbližší benzínka je až za 10km a tam je i výjezd.
SEMIR: “ Pravidla silničního provozu znám jako své boty. Tak buď té dobré laskavosti a lásky ke svému parťákovi a odtáhni mě na tu benzínku.“
TOM: “ Když jsi to tak hezky řekl, tak tě nenechám ve štychu.“ Když se mezi sebou dohodli, tak Tom odtáhl Semira na benzínku. Mezitím na A33 se muži v černé Alfě připravovali a akci. Kamion chtěli odvést do svého úkrytu, kde by si vzali svoje zboží, ale měli menší problém – bylo jich na tu akci málo a tak museli nějak improvizovat. Spolujezdec vytáhl zbraň a začal po kamionu střílet, ale při kličkování se pořád strefovat do nákladního prostoru, ale ne do pneumatik.
Tina, Hote a Bonrát čekali u stolečku na Schröderův zázrak. Schröder přinesl na velkém talíři vzletně udělané palačinky. A položil před ně.
SCHRÖDER: “ Palačinky alá Schröder. Recept je přímo tajný. Přeji vám dobrou chuť.“ Každému dal vidličku.
HOTE: “ Tino, zakroj jako první.“
BONRÁT: “ Dáma má přednost.“
TINA: “ Tak dobře.“ Zakrojila do palačinky a ochutnala.
SCHRÖDER: “ Tak co? Chutná?“
TINA: “ Schrödere, klobouk dolů. Je to fakt výborný.“
SCHRÖDER: “ Díky. Jsem rád, že chutná.“
Hote a Bonrát ochutnali také.
Hote a Bonrát ochutnali také.
HOTE: “ Moc dobrý.“
BONRÁT: “ Fakt vynikající.“ Všichni se cpali dobrou Schröderovou palačinkou. Schröder spokojeně sledoval jak jim chutná. Z vínové Octavie se ozvala vysílačka.
CENTRÁLA: “ Centrála všem vozům. Černá Alfa Romeo se státní značkou MXK 320 se řítí po A33 na 167,5km směrem Kolín-Bonn. Spolujezdec Alfy střílí po kamionu z Holandska.“
TINA: “ To je přece kousek od nás.“ Odložila vidličku a rychle šla k vozu. Vzala vysílačku. „Tady Kobra1, přebíráme to.“
HOTE: “ Ale né…….“
BONRÁT: “ To nám přece nemůžeš udělat.“ Tina přišla k nim., stoupla si k nim ze zadu a rukama je objala po jejich ramenou.
TINA: “ Řekněte Schröderovi možná, že vám to dá do krabičky sebou.“ Odešla do Octavie, nasedla a odjela. Schröder rychle dal palačinku do krabičky, Hote ji zbalil a nasedli do policejního Porsche. Černá Alfa Romeo zblejskla vínovou Octavii ve zpětném zrcátku.
HELMUT: “ Máme za zadkem poldy.“
AXEL: “ Tak se jich zbav. Ten kamion musíme dostat.“ Helmut se vyklonil z okénka a začal střílet po vínové Octavii. Tina se vyhýbala kulkám a také se bránila střelbou. Tinina kulka se zavrtala do nádrže s benzínem černé Alfy. A kdyby dál střílela tak by vyletěli do vzduchu a benzín vytékal na dálnici. Helmut prostřelil kamionu pneumatiky, řidič kamionu kormidloval po dálnici, ale po pár vteřinách řidič kamionu neměl šanci udržet kamion na kolech a tak se převrátil na dálnici. Tina prudce zabrzdila před kamionem, ale za Octavii se dělala jedna velká nehoda. Auta do sebe narážela jako divá. Tina vyběhla z auta a šla napomoct řidiči kamionu, do kterého vletělo, dalo auto, když Tina s řidičem utekli do bezpečí. Hote s Bonrátem se protlačili nehodou až k Tině a řidiči, kteří byli u vínové Octavie. Tina už dala vědět na služebnu, co se stalo. Černá Alfa Romeo zmizela jako kdyby se propadla do země. Během pár minut zde byli kolegové, sanitky a hasiči. Tina se zastavila u jedné lesní cesty z dálnice. U ní se zastavili, Hote s Bonrátem. Tina se zakoukala na malý betonový výstupek ze země, který měl stopy oleje a benzínu.
TINA: “ Jediná možnost kam se ztratila černá Alfa Romeo. Budou ji muset odstavit, protože jim odtéká olej a benzín.“
HOTE: “ Takže tu mají úkryt.“
TINA: “ Už víš něco o tom kamionu?“
BONRÁT: “ Ten kamion jel z Amsterdamu do jednoho skladiště v Bonnu. Převážel plyšové hračky.“
HOTE: “ To chtěli ukrást hračky. Co by s nimi dělali.“
TINA: “ Třeba v těch plyšákách je něco cenného. Ať se na ně podívá Hartmut.“
BONRÁT: “ Dobře. Už se na tom pracuje.“
TINA: “ Hote, pojď se mnou se podívat na ten úkryt. Bonráte, kdyby přijeli Semir s Tome tak jim řekni, kde jsme.“
BONRÁT: “ Rozkaz.“ Tina s Hotem odešli po cestě do hlouby lesa a sledovali stopy oleje a benzínu. Mezitím přijelo BMW a mercedes. Tom se Semirem zašli rovnou za Bonrátem. „Ahoj Semire. Tak tě vítám.“
SEMIR: “ Díky. Kde máš Hota a Tinu?“
BONRÁT: “ Šli se projít do lesíka. Mají údajně úkryt, kde by se mohli skrývat naši pachatelé z černé Alfy Romeo. Ještě se nevrátili.“
TOM: “ Tak se na ně půjdeme podívat.“
SEMIR: “ To samý jsem měl taky na mysli.“ Skupinka následovala stopy Tiny a Hota. Tina a Hote, byli v malém domku a obhlíželi si domek zvenčí. Vedle domku stála černá Alfa Romeo a stopy dalšího auta, kterým ujeli. Pak se šli podívat do domku. Hote, uslyšel hlasy.
HOTE: “ Někdo sem jde.“ Raději se ozbrojil. Tina se nenápadně podívala z okna a zahlédla 3 postavy.
TINA: “ Hote, nemusíš se bát. To jsou naši kolegové.“ Hote, přišel k Tině. Založil svoji zbraň. „Pojď mi pomoct odtáhnout jednu bednu. Ono to spíš vypadá na truhlu.“ Tina s Hotem si vzali bílé gumové rukavice, aby nezanechali svoje otisky na truhle a vytáhli z dřevěné podlahy velkou a těžkou dřevěnou truhlu.
HOTE: “ Co v tom tak může být?“
TINA: “ To se hned dozvíme.“ Pomocí paklíče Tina otevřela zámek na truhle. Když do domku vstoupil Semir s Tomem a Bonrátem. Tina otevřela víko od truhly.
SEMIR: “ To jsou mi poklady.“ Všichni se koukali na obsah truhly, kde byl malé kulaté prášky – drogy. Jednalo se o krek. Krek byl, dám do velkých igelitových sáčků a v tomto sáčku byli menší pytlíky s drogou a ještě byli nasáčkované do ještě malých pytlíčků.
TINA: “ Tak mám takové tušení, že to samé bude i v plyšových hračkách z Holandska.“
TOM: “ Už jste něco našli?“
HOTE: “ Venku jsme našli stopy od pneumatik a černou Alfu Romeo.“
SEMIR: “ Ať se na to tady podívají technici.“
V úkrytu…….
AXEL: “ Šéfe, máme problém.“
LUDVIK: “ Jakej?“
HELMUT: “ Všechno zboží mají fízlové.“
LUDVIK: “ To je snad vtip. Víte kolik milionů v tom je?!“
AXEL: “ Víme, ale…….“
LUDVIK: “ Jaký ale?!“
HELMUT: “ Fízlové se tam objevili moc rychle. Takže celý kamion mají fízlové.“
AXEL: “ A už asi objevili i ten domek.“
LUDVIK: “ VY dva jste……. Ten krek musíme dostat zpět. Jinak budu…….“
HELMUT: “ My to napravíme.“
LUDVIK: “ To bych vám radil a co nejdříve. A taky zjistěte, kde to naše zboží je.“
AXEL: “ Jistě náš šéfíku.“ Oba dva se sebrali a odjeli k domku u dálnice A33, ale tam už byli technici a plno policistů. Jejich auto zastavilo několik metrů dál, aby je neviděli.
AXEL: “ To snad né.“
HELMUT: “ Dneska nám to nějak nevychází.“
AXEL: “ Za to nám šéf utrhne hlavu. Tak musíme zjistit, kdo to má nastarost.“
HELMUT: “ Souhlasím.“
Okolo domku se motali technici a sbírali nejrůznější stopy k dopadení mladíků a o co tu jde. Po celém domku bylo plno otisků prstů, zajistili černou Alfu Romeo a plno dalších stop. Naši komisařové dálniční policie stáli u stříbrného BMW, kam přišel, Hote.
TOM: “ Nějaké novinky?“
HOTE: “ Ve sklepě domku se našli další balíčky, plno otisků a SPZ Alfy je falešná.“
SEMIR: “ Takže tu máme plno plyšáků, několik kilo nějakých prášků a ani nevíme, co to je a plno dalšího stop.“
TOM: “ To ti ten první den začíná pěkně. Takže ti dva chtěli ukrást kamion. Je lepší, když je na to více lidí.“
TINA: “ Tak třeba pracují jenom ve dvouch.“
SEMIR: “ Ať Hartmut se pořádně podívá na ty otisky.“
TOM: “ Tak se zajedeme podívat na služebnu. Třeba Andrea něco našla o tom kamionu.“
Na služebně…….
ANDREA: “ Prověřila jsem si obě dvě adresy v Amsterdamu i tu skladištní halu. Obě dvě to jsou ziskové firmy a dlouho spolupracují. Všechno okolo nákladů souhlasí.“
TOM: “ Teď musíme počkat na otisky prstů.“
ANDREA: “ Abych nezapomněla, pro ty plyšové hračky si přijede majitel skladiště a obchodu.“
SEMIR: “ Ale ty plyšáci jsou u Hartmuta.“
ANDREA: “ Řekla jsem ji, kde je najdou.“
ŠÉFKA: “ Tak informujte Hartmuta, ať jim je vydá.“
TINA: “ Aspoň by si Hartmut trochu přivydělal.“
TOM: “ Tak ho poctíme svoji návštěvou.“
V úkrytu…….
ALEX: “ Šéfe, i náš malý domek mají v hrsti poldové.“
LUDVIK: “ Sakra.“
HELMUT: “ Ale stále nevím, kam je odvezli.“
LUDVIK: “ Tak to koukejte zjistit. Nebo s vámi je ámen.“
ALEX: “ Rozkaz šéfe.“
…..pokráčko zas přiště….