Na obědě………. Elena Richterová seděla v jedné restauraci a čekala na svého muže Jana Richtera. K jejímu stolu přišla mladá a štíhlá dávka. Té dívce bylo okolo 30 let, měla na sobě tmavé džíny, světlé tričko a džínovou bundu. Tuhle sestavu nosila dost často a cítila se v tom dobře. Elena si jí hned nevšimla, protože byla začtená do jídelníčku, ale po chvilce si mladé dívky všimla.
ELENA: “ Ahoj Moniko…“
MONIKA: “ Ahoj Elen….“
Objali se spolu na přivítanou.
ELENA: “ Co tu děláš???“
MONIKA: “ Přijela jsem do Kolína na vás se podívat. Jinak jak se máš????“
ELENA: “ Dobře. Hrozně moc ráda tě vidím. A ty???“
MONIKA: “ Mám se dobře. Jsi ve spojení s Tinou Berghammerovou??? Protože jste byli nerozlučné kamarádky.“

ELENA: “ Mám spojení i adresu. Žijeme spolu v Kolíně, ale každá na opačném břehu Kolína. Tina už je vdaná.“
MONIKA: “ To jsou mi novinky. Ráda bych ji viděla.“
ELENA: “ Když ti to udělá radost. Tak já ji zavolám.“
Elena volá Tině.
ELENA: “ Ahoj Tino, mám na tebe jednu otázku…….Přišla by si za mnou……..Do naší restaurace, kam chodim s Janem……Dobře…….Ahoj.“
MONIKA: “ Příjde???“
ELENA: “ Příjde.“
MONIKA: “ Kdo je Jan???“
ELENA: „Jan je můj manžel. Neboj taky ho poznáš.“
Na dálničním odpočívadle………. Tom se Semirem stáli u benzínové pumpy, měli takovou malou přestávku než budou brázdit A3. BMW stálo na parkovišti a Semir stál u BMW. Tom se bavil s jednou mladou dívkou, byla moc pěkná. Každý chlap se za ní otáčel. Tom se po chvilce přišel za Semirem k BMW.
SEMIR: “ Kdo je ta pěkná dívka???“
TOM: “ To byla moje bývalá.“
SEMIR: “ Jo. Bývalá. Tina o ní ví???“
TOM: “ Semire, jestli zase myslíš, co se stalo minule, tak na to zapomeň.“
SEMIR: “ O čem jste si povídali???“
TOM: “ Jsi zvědavej jako opice. Chce se mnou sejít.“
SEMIR: “ Jsem zvědav, co řekneš Tině, že máš rande s bývalou.“
TOM: “ To už nech na mě.“
Před restaurací ………. Přijel a Tina s Janem součastně.
TINA: “ Ahoj.“
JAN: “ Ahoj. Co tu děláš???“
TINA: “ Mám tu sraz s Elenou.“
JAN: “ Já taky. Jinak jak je doma??“
TINA: “ Dobře.“
Společně vešli do restaurace a šli za Elenou a Monikou.
TINA: “ Ahoj Moni.“
MONIKA: “ Ahoj Tino.“
Objali se na přivítanou. Elena s Janem si dali pusu.
ELENA: “ Chci ti přestavit mého manžela Jana.“
JAN: “ Velice rád tě poznávám.“
MONIKA: „Já taky. Monika.“
Všichni se posadili ke stolu.
TINA: “ Co tu vlastně děláš???“
MONIKA: “ Přijela jsem se na vás podívat a taky vás pozvat na moji svatbu, která se bude konat v Německu na zámku v Bavorsku.“
JAN: “ To bude pěkně drahá záležitost.“
MONIKA: “ Já vim, ale Neuschwanstein je moc pěkný a v pěkné přírodě.“
ELENA: “ Kdy se ta sláva bude konat???“
MONIKA: “ Příští měsíc.“
ELENA: “ Konkrétní datum.“
MONIKA: “ Nad tím ještě přemýšlíme a jak budou mít volno a jak budou mít narváno.“
Večer v centru města………. Tom se sešel se svoji bývalou dívkou Ninou v centru Kolína a to před kolínskou katedrálou.
NINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Ahoj.“
NINA: “ Jak se vlastně máš???? Co vlastně děláš v Kolíně???“
TOM: “ Mám se dobře. V Kolíně dělám u dálniční policie.“
NINA: “ Takže z tebe je polda.“
TOM: “ Co tu děláš???“
NINA: “ Tak cestuju po Německu a pak pojedu do Francie nebo Belgie, kde si najdu práci.“
Nina si dělala zálusk, že se zase dá dohromady s Tomem jako před pár lety. Nina neví, že Tom už zadaný. Tom musel nějak říct šetrně, že žije s Tinou a mají rodinu.
NINA: “ Nechceš jít semnou na skleničku ke mně domů, jak to bylo dřív.“
TOM: “ obávám se, že tě zklamu.“
NINA: “ Jak zklamat??“
TOM: “ Protože tady v Kolíně nejsem sám.“
NINA: “ Ty tu máš přítelkyni???“
TOM: “ Ano, jsem s ní šťastně ženatý.“
NINA: “ To jsme spolu taky plánovali……..“
TOM: “ To bylo, ale před tím. Jestli sis myslela, že tě potkám a že se svoji ženou rozvedu a nechám ji na krku 2 děti a vrátím se k tobě. Nino, na to zapomeň.“
NINA: “ Myslela jsem, že to bude jako dřív. Jak vidím, že jsem přijela pozdě. Už tě nechci vidět.“
Nina naštvaně odešla.
TOM: “ Nino, počkej……“
Nina šla dál a ani už nevnímala Toma.
V Moničině bytě………. Tina, Elena a Monika probírali nejrůznější věci ze školy. Monika se bude stěhovat do rakouské horské vesničky, kde má její přítel malý obchod se sportovním zbožím na léto i na zimu. Monika závodně lyžuje a její přítel se také věnuje sportům. Tina s Elenou se přiznali, že jsou vdané a mají 2 děti. Tina s Monikou se nejvíc bavili o lyžování, které měla dělat také, že by Tina v zimě brázdila Alpské sjezdovky, ale Tina dala přednost policejní škole.
Ráno v BMW………. Tom se Semirem jeli ve stříbrném BMW. Jako každé ráno si to jeli po dálnici A3.
SEMIR: “ Jak to dopadlo s tvoji bývalou.“
TOM: “ Ani se neptej.“
SEMIR: “ Něco jste si udělali???“
TOM: “ Je na mě naštvaná.“
SEMIR: “ Kvůli čemu???“
TOM: “ Že žiju s Tinou. Ona si totiž myslela, že když přijede po tolika letech, že zase bude spolu.“
SEMIR: “ Tak to mohla aspoň předpokládat, že už někoho budeš mít.“
TOM: “ U ní mě už nepřekvapí nic.“
Na dálnici A3………. Tina jela ve svém autě na služebnu. O pár kilometrů před ní vede dálniční nadjezd B15 do Aachenu. B15 má sjezdy na A3. Na B15 se pronásledovali 2 auta – stříbrná Octavia a černý Peugeot. Řidič z Peugeota začal střílet na po Octavii, spolujezdec prostřelil zadní pneumatiku. Řidič Octavie ztratil kontrolu nad svým vozidlem, přerazila dálniční zábradlí, čumákem spadla na A3, vínová Octavia zabrzdila přímo u havarované stříbrné Octavie. Z vínové Octavie se kouřilo z pneumatik při brždění. Kvůli spadlé Octavii bourala auta do sebe, všude bylo rozsypané sklo. Vznikla jedna velká hromada šrotu. Tina šla pomoct řidiči ve stříbrné Octavii, ale marně, už byl mrtvý. Tina šla ke svému autu, přes okýnko se natáhla pro vysílačku.
TINA: “ Kobra1, centrále.“
Vzala to Andrea.
ANDREA: “ Tady centrála.“
TINA: “ Na A3 na 160 km se stala havárka. Jsou tu zranění a jeden mrtvý.“
ANDREA: “ Dej vědět Semirovi a Tomovi. Já zařídím to ostatní.“
TINA: “ Díky, konec.“
Andrea dala vědět Hotovi a Bonrátovi o nehodě, protože byli na služebně.
TINA: “ Kobra1, Kobře11.“
TOM: “ Služebnu snad unesli marťani???“
Semir se nenápadně smál.
TINA: “ Ne. Nehoda na A3 160 km.“
TOM: „Už jsme na cestě.“
Tom zapl modrý majáček za předním sklem a Semir dupl na plyn.
Na místě nehody………. Hote s Bonrátem obhlíželi stříbrnou Octavii, Semir a Tom obhlíželi zničené zábradlí.
TINA: “ Už víte jméno toho řidiče.“
HOTE: “ Je to jistý Ludwig Wolf. Pracoval v humanitární pomoci Žlutá stužka.“
TINA: “ Tak se uvidím s Elenou.“
BONRÁT: “ Má pěkně prostřílenou zadní pneumatiku.“
TINA: “ Našli jste něco???“
TOM: “ Je tu plno kulek.“
SEMIR: “ Dáme je Hartmutovi na expertízu.“
Na služebně………. Andrea hledala údaje o mrtvém Ludwigovi Wolfovi v počítači. Šéfka byla u Andrey. Tina, Tom a Semir právě přišli na služebnu.
TOM: “ Máš informace o tom mrtvém???“
ANDREA: “ Žije se svoji přítelkyní v Kolíně-Hagenu. V humanitární pomoci Žlutá stužka pracoval skoro 20 let. Nikdo si na něj nestěžoval. Občas jezdil do Jihoafrické republiky se podívat jak se nakládá s penězi pro děti.“
Najednou se ozval telefon u Andrey na stole. Andrea ho vzala.
ANDREA: “ Schäferová, dálniční policie……..Dobře. někoho tam pošlu…..Naschle.“
Andrea zavěsila.
ANDREA: “ Na dálničním odpočívadle na A2 je mrtvola muže a klec se zvířetem.“
ŠÉFKA: “ Rozdělte si nějak úkoly a pak mi řeknete více až se vrátíte.“
SEMIR: “ Jistě.“
Šéfka odešla do své kanceláře.
TOM: “ Co si bere, co???“
TINA: “ Já jedu navštívit moji starou známou kamarádku.“
SEMIR: “ já zase jedu na A2.“
TOM: “ Zase to nejhorší zbylo na mě.“
Ve firmě……. Tina zašla za ředitelem. Ředitel dal pár informací o Ludwigovi Wolfovi a dal ji ještě desky Ludwiga Wolfa. Tina a ředitel se bavili na chodbě a Elena je viděla a tak stála naproti Tině.
TINA: “ Kdo se s ním nejvíce bavil??“
ŘEDITEL: “ Wolf se bavil se všemi lidmi. Měli ho to velice rádi.“
TINA: “ To mi zatím bude stačit.“
ŘEDITEL: “ kdyby jste ještě něco potřebovala tak jsem vám k službám nebo moje sekretářka, ale teď mě omluvte už musím jít. Naschle.“
TINA: “ Naschle.“
Ředitel odešel. Elena přišla k Tině a pořád nevěděla, co se tu děje.
ELENA: “ Ahoj. Co tě k nám přivedlo???“
TINA: “ Ahoj. Chtěla bych s tebou mluvit o samotě.“
ELENA: “ Tak půjdem do moji kanceláře.“
V Elenině kanceláři……….
ELENA: “ Tak, copak mi chceš???“
TINA: “ Chtěla bych vědět od tebe něco o Ludwigovi Wolfovi.“
ELENA: “ Ono se mu něco stalo???“
TINA: “ Ludwig Wolf je mrtvý.“
ELENA: “ Panebože. Co se mu stalo??“
TINA: “ Se svým autem spadl z dálničního mostu na dálnici. Byl na místě mrtvý.“
ELENA: “ To si neměl zasloužit. Já jsem s ním vycházela dobře. Hodně jsem mu pomáhala s tou Afrikou a s dalšími projekty.“
TINA: “ A jak vycházel s ostatními???“
ELENA: “ Dobře………. Nikdo si na něj nestěžoval. Už to ví jeho přítelkyně??“
TINA: “ Tom to má na starost.“
ELENA: “ pořád to mu nemohu uvěřit.“
TINA: “ Jak často jezdil do té Afriky se podívat na děti???“
ELENA: “ Občas jezdil i na delší časy a bral sebou svoji přítelkyni.“
TINA: “ Můžu se podívat do jeho kanceláře???“
ELENA: “ Ale jo. Kdo to všechno ví o jeho smrti???“
TINA: “ Zatím ty a váš ředitel.“
Ve Wolfově kanceláři………….
ELENA: “ myslíš, že něco najdeš???“
TINA: “ To právě nevim. Doufám, že něco ano.“
Tina se dívala do šuplíku v jeho psacím stole. Elena trochu pomáhala. Tina se dívala do jeho počítače. Tina se dívala na internet, kde jeho poslední stránka byla: www.stansekotremzvirat.de.
ELENA: “ Víš, co je to za stránku??“
TINA: “ Na to dle jsem se chtěla zeptat taky. Staneš se kmotrem nějakého zvířete. Ať se na podívá Andrea.“
ELENA: “ Oni dva se chtěli vzít a mít rodinu. Máš představu proč je mrtvý.“
TINA: “ Ještě, na motiv je ještě brzy. My na to přijdeme.“
Na odpočívadle………. V kleci byla kočkovitá šelma – vzácný ocelot. Mrtvý muž, který pracoval u celního ředitelství. Semir se bavil s jedním policistou, předal Semirovi doklady mrtvého řidiče – Jana Schubrta. Semirovi volala šéfka.
SEMIR: “ Co máte na srdci???“
ŠÉFKA: “ Chtěla jsem vědět jak se má to zvíře????“
SEMIR: “ Ocelot se má dobře. Bude lepší, když se na něj podívá ošetřovatel a pak do ZOO.“
ŠÉFKA: “ Andrea to zařídí. Kde ten mrtvý pracoval????“
SEMIR: “ Mrtvý Jan Schubrt pracoval u celního ředitelství Kolín.“
ŠÉFKA: “ Zajeďte se tam podívat. Vemte si ještě někoho Toma nebo Tinu.“
SEMIR: “ Tina je blíž k celnici než Tom.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Andrea zjistí ještě něco o tom Schubrtovi.“
SEMIR: “ Posílám vám ocelota na služebnu.“
ŠÉFKA: “ Dobře. Zatím naschle.“
SEMIR: “ Naschle.“
Semir volá Tině. Tina ještě byla u Eleny a povídali si o Monice. Tina to zvedla Semirovi.
TINA: “ Ahoj Semire.“
SEMIR: “ Ahoj Tino. Mám na tebe jednu prosbičku.“
TINA: “ Jakou???“
SEMIR: “ Přijeď za mnou na celní ředitelství Kolín.“
TINA: „Dobře za chvilku jsem tam.“
SEMIR: “ Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Tina zavěsila.
TINA: “ Už musím jít…….“
ELENA: “ Za Semirem.“
TINA: “ Co se dá dělat. A ať na mě nečeká.“
ELENA: “ Pozdravuj Toma a děti.“
TINA: “ Já jim vyřídím. Pozdravuj Jana a děti.“
ELENA: “ Jasně. Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Tina odešla a jela za Semirem na celní ředitelství.
U přítelkyně doma………. Když se Sandra Bachmanová dozvěděla od Toma, že Ludwig Wolf je mrtvý, slzy z očí se jí jenom hemžili.
TOM: „Měli vašeho přítele rádi ve firmě???“
SANDRA: “ Ale ano, o ničem nevím, kdo by ho neměl rád. Jednou mi vyprávěl o Eleně Richterové, ona s ním dělala nějaké projekty a znali se moc dobře.“
TOM: “ Jezdil do Afriky??“
SANDRA: “ Ano, občas i na delší čas i někdy jsem jela s ním.“
TOM: “ Jaké projekty váš přítel dělal s paní Richterovou???“
SANDRA: “ Něco kolem té Afriky.“
TOM: “ Co třeba???“
SANDRA: “ Jak získat nové další lidi, aby jim přispívali peníze pro jejich firmu, dětem zařizovali výlety myslí, že do Evropy a tak……“
TOM: “ Myslím, že mi to bude zatím stačit. Nechám vám tu moji vizitku.
Položil ji na stůl v obýváku před Sandru.
TOM: “ Kdyby něco zavolejte.“
SANDRA: “ Dobře.“
TOM: “ Naschle.“
SANDRA: “ Naschle.“
Tom odešel a odjel na služebnu.
Na celním ředitelství………. Před celním ředitelstvím zároveň přijela vínová Octavia a stříbrné BMW. Tina se Semirem vešli do budovy celního ředitelství, kde se zeptali na informacích, kde najdou ředitele celního ředitelství.
V kanceláři ředitele celního ředitelství………. Semir s Tinou navštívili Michala Brauna a řekli mu, co se stalo.
BRAUN: “ Co se m stalo???“
SEMIR: “ Byl zastřelen asi jeho služební zbraní.“
TINA: “ Na čem v poslední době pracoval???“
BRAUN: “ NA pašování zvířat z Afriky. Na celnici se občas našli i mrtvá zvířata.“
SEMIR: “ Co se tak nejvíce z Afriky???“
BRAUN: “ Různé druhy opic, ještěrky, šelmy….“
SEMIR: “ U jeho auta jsme našli v kleci ocelota.“
BRAUN: “ Je mrtvý???“
SEMIR: “ Naštěstí je živí.“
TINA: “ Jak dlouho tohle pašování zvířat trvá???“
BRAUN: “ Asi tak měsíc???“
TINA: “ Kdo ty zvířata na celnici přebírá???“
BRAUN: “ Můj nejlepší pracovník Martin Kaufmann a pak to byl i Schubrt.“
SEMIR: “ Můžeme s ním mluvit???“
BRAUN: “ Ale jistě.“
TINA: “ Kolik by tak přibližně stálo pašované zvíře na černém trhu???“
BRAUN: “ Asi tak 50 000 až 100 000 eur.“
SEMIR: “ Můžeme vidět celní papíry???“
BRAUN: “ Ale ano. Pojďte za mnou. Měli by být u Kaufmanna.“
Semir, Tina a Braun zašli za Kaufmannem do jeho kanceláře. Jeho kancelář byla v přízemí a měl tam všude šanony a malý bordel na stole – samé papíry.
BRAUN: “ Můžu tě na chvilku vyrušit???“
KAUFMANN: “ Ale ano.“
BRAUN: “ Chci ti představit Gerkhana a Kranichovou z dálniční policie. Jsou tu kvůli těm pašovaným zvířatům z Afriky.“
KAUFMANN: “ Velice mě těší.“
SEMIR: “ Váš kolega Jan Schubrt je mrtvý.“
KAUFMANN: “ Jan je mrtvý. Byl to dobrý policista. Byli jsme jako dva bratři. Vycházeli jsme spolu dobře.“
TINA: “ Vy a Schubrt jste měli na starosti pašování zvířat???“
KAUFMANN: “ Ano. Trvá to asi měsíc.“
SEMIR: “ U Schubrta jsme našli vzácného ocelota, který je na živu.“
KAUFMANN: “ Většina zvířat už byla mrtvá, když přijela do Německa. Živá zvířata jsme dávali do kolínské ZOO a spolupracuje s námi jedna ošetřovatelka ze ZOO.“
BRAUN: “ Chtěli by vidět papíry o těch zvířatech.“
KAUFMANN: “ Ale jistě, že je vám dám.“
Kuafmann Semirovi dal jeden šanon.
SEMIR: “ No tak to bude zatím všechno. Kdyby jsme něco potřebovali určitě se vám ozveme a kontakt máte určitě taky.“
BRAUN: “ Ale ano. Novinky vám pošlu ihned.“
SEMIR: “ Dík za šanon.“
SEMIR, TINA: “ Naschle.“
BRAUN, KAUFMANN: “ Naschle.“
Tina se Semirem odešli ke svým autům.
BRAUN: “ Až příjdou na to, že to pašuješ ty, že jsme zabili toho muže z firmy.“
KAUFMANN: “ Oni tak brzy na to nepřijdou. Proč je Schubrt mrtvý???“
BRAUN: “ Chtěl odejít od tohoto našeho projektu a tak jsem ho……..“
KAUFMANN: “ Zabil, aby nevypovídal na policii. Teď toho ocelota má dálniční policie a dají ho do ZOO a, co potom.“
BRAUN: “ musíme ho dostat zpátky a ukrýt ho na našem tajném místě.“
KAUFMANN: “ Jak to chceš udělat???“
BRAUN: “ Hned ti to řeknu, ale musí nám pomoct Kamila.“
……………POKRAČVÁNÍ PŘÍŠTĚ………………