Patologie je věda zabývající se studiem a diagnostikou nemocí, chorob a abnormálních reakcí organizmu pomocí vyšetření orgánů, tkání, buněk, tělních tekutin a celých těl. Tento termín zahrnuje také obecnou patologii, která se zabývá studiem chorobných procesů.
Podle objektu studia ji dělíme na klasickou (v lékařství dnes spíše patologickou anatomii a molekulární biologii) patologii, psychopatologii, veterinární patologii a fytopatologii.
Lékařská patologie se dělí na dvě hlavní větve, anatomickou patologii a klinickou patologii.
Historie
Historie experimentální i lékařské patologie začíná s nejranějším využitím vědeckých metod v lékařství na Blízkém východě během zlatého věku islámu a v západní Evropě během italské renesance. Prvním lékařem, o kterém je známo, že provedl posmrtnou pitvu, byl arabský lékař Avenzoar (1091-1161). Rudolf Virchow (1821-1902) je všeobecně považován za otce mikroskopické patologie. Většina raných patologů se zabývala také lékařstvím a chirurgií.
Obecná patologie
Obecná patologie, také nazývaná experimentální nebo teoretická patologie, je obsáhlý a komplexní vědní obor, který si klade za úkol porozumět mechanismům poškození buněk a tkání a způsobům, jakým tělo reaguje na poškození a napravuje ho. Oblasti studia zahrnují přizpůsobení se poškození, nekrózy, záněty, hojení zranění a nádorová onemocnění. Tvoří základ patologie, využití znalostí k diagnóze lidských a zvířecích nemocí.
Název „obecná patologie“ se používá také jako označení pro současné vykonávání jak anatomické, tak klinické patologie.
Patologie jako lékařský obor
Patologové jsou lékaři, kteří diagnostikují a popisují nemoci žijících pacientů pomocí biopsie a vyšetření tělních tekutin. Valnou většinu diagnóz rakoviny potvrzují patologové. Mohou také provádět pitvy k určení příčiny smrti. Patologie je jeden z hlavních oborů lékařského vzdělání a mnoho patologů také vyučuje na lékařských fakultách. I když lékařská praxe patologie vychází z tradic patologická fyziologie, většina moderních patologů se vlastním výzkumem nezabývá.
Patologie je jedinečná lékařská specializace, protože patolog obvykle nevidí přímo pacienta, ale funguje spíše jako poradce ostatních lékařů (mezi patology nazývaných často „kliničtí lékaři“).
Anatomická patologie
Anatomická patologie je lékařský obor zabývající se diagnózou nemocí založenou na makroskopickém, mikroskopickém a molekulárním vyšetření orgánů, tkání a celých těl. Anatomický patolog komunikuje s lékařem, s pacienty se obvykle nesetkává.
Anatomická patologie se dále dělí na podobory, mezi nejdůležitější patří chirurgická patologie, cytopatologie a soudní patologie.
Anatomická patologie je jedna ze dvou větví patologie (druhou je klinická patologie zabývající se diagnózou nemocí podle laboratorní analýzy tělních tekutin). Patologové se často zabývají jak anatomickou, tak klinickou patologií, souhrnně nazývanými obecná patologie. Podobný obor existuje i ve veterinární patologii.
Klinická patologie
Klinická patologie je obor zabývající se diagnózou nemocí založenou na laboratorní analýze tělních tekutin jako je krev nebo moč, přičemž využívá nástrojů chemie, mikrobiologie, hematologie a molekulární patologie. Kliničtí patologové úzce spolupracují s medicínskými laboratořemi, které provádí většinu vyšetření a vystavují většinu laboratorních zpráv.
Klinická patologie se dělí na podobory, mezi nejdůležitější patří klinická chemie, klinická hematologie/krevní banky a klinická mikrobiologie.
Klinická patologie je jedna ze dvou větví patologie (druhou je anatomická patologie). Patologové se často zabývají jak anatomickou, tak klinickou patologií, souhrnně nazývanými obecná patologie. Podobný obor existuje i ve veterinární patologii.
Veterinární patologie
Veterinární patolog je zvěrolékař, který se specializuje na diagnostiku nemocí podle vyšetření zvířecích tkání a tělních tekutin. Stejně jako lékařská patologie se veterinární patologie rozděluje do dvou větví, anatomické a klinické patologie. Veterinární patologové se významně podílí na procesu vývoje léků.
Fytopatologie
Fytopatologie (patologie rostlin) je vědecké studium chorob rostlin způsobených patogeny (infekčními chorobami) a podmínkami životního prostředí (fyzikálními faktory). Mezi organismy, které způsobují infekční choroby, patří houby, oomycety, bakterie, viry, viroidy, organismy podobné virům, fytoplasmy, prvoci, hlístice a parazitické rostliny. Nepatří sem hmyz, roztoči, obratlovci a další škůdci, kteří rostliny poškozují konzumací rostlinných těl. Patologie rostlin zahrnuje také studium identifikace, etiologie, cyklu nemoci, ekonomických dopadů, epidemiologie, způsobu, jakým choroby rostlin ovlivňují člověka a zvířata, genetika patosystémů a management rostlinných chorob.
Fytopatologie je hlavní vědou v ochraně rostlin.
Příbuznými obory jsou virologie, mykologie, bakteriologie, mikrobiologie, šlechtění rostlin, genetika, fyziologie a další.