V Mercedesu………….
TOM: “ Miláčku, mohu dostat vysvětlení, jak jsi mohla vědět, že ti dva se udobří??“
TINA: “ To byla moje intuice……“
TOM: “ Ale je zase na druhou stranu dobrý, že jsi dostala těch 100 euro. Počkat…“
TINA: “ Co se ti zase nelíbí??“
TOM: “ Víš, že mě konečně zveš na večeři ty. Myslím jako v našem manželství….“
TINA: “ Ale zase na druhou stranu jsi vyhrál sázku ty.“
TOM: “ Vlastně máš pravdu….“
TINA: “ Dalo by se říct, že jsme na tom docela dobře vyšli.“
U Brauna……………. Braun je znalec přes zeminu. On také dělal
posudek pro Bornhaka, ale také Wagnerovi.
Braun je své maringotce na kraji jednoho staveniště a je to také zároveň i pískovna o kterou se Braun stará.
posudek pro Bornhaka, ale také Wagnerovi.
Braun je své maringotce na kraji jednoho staveniště a je to také zároveň i pískovna o kterou se Braun stará.
Braun přijel ve svém autě ke své maringotce. Vešel dovnitř. A právě přijíždí modrý mercedes. Braun nechal otevřené dveře od maringotky, ale maringotky byla cítit plynem, ale Braun si toho moc nevšímal. Vzal si konev na kafe, do které nalil vodu, konev postavil na plynový vařič a Braun si vzal zapalovač. Do maringotky vešli Tina a Tom. Rychle vzali Brauna vzali pryč a zapalovač spadl z Braunovi ruky. Maringotka okamžitě vyletěla do vzduchu. Tina, Tom a Braun leželi na zemi z tlaku exploze maringotky.
U Sandry doma………….
SANDRA: “ Co ještě potřebujete??“
SEMIR: “ Chtěl bych se omluvit za moji sestru Katrinu.“
SANDRA: “ Tak to je vaše sestra. Je to pěkný kvítko. A jak se ještě tak blbě tvářila, když tu byla.“
SEMIR: “ Je ještě mladá…v Německu je teprve pár měsíců……a ještě taková roztěkaná.“
SANDRA: “ Chtěla bych se zeptat jestli jste jí dal….“
SEMIR: “ Ano. Tak nějak jsem ji to vysvětlil…….“
SANDRA: “ Byla to taky moje chyba. Nevládla jsem se. Ještě na mě dopadl černý stín o manželovi.“
SEMIR: “ Ale chtěl jsem zeptat na jednu věc.“
SANDRA: “ Tak mluvte.“
SEMIR: “ Neměl váš manžel doma nějaký posudek??“
SANDRA: “ O ničem takovém nevím. O práci jsme se moc nebavili, ale jinak se můžete podívat do jeho kanceláře jestli tam něco není.“
SEMIR: “ Díky.“
Semir se šel podívat do Wagnerovi kanceláře. Semir hledá mezi šanony, ale nic nenachází. Po chvilce k němu přichází Sandra.
SANDRA: “ Právě jsem se na něco vzpomněla.“
SEMIR: “ A na, co??“
SANDRA: “ Než jste přišel vy. Tak tu byli Bornhak a Stamler.“
SEMIR: “ Co tu chtěli??“
SANDRA: “ Taky právě hledali ten posudek. Když jste tu byl tak mi to vypadlo z hlavy.“
SEMIR: “ To se nemusíte omlouvat. Ale děkuji vám za informaci. A neříká vám jméno Braun??“
SANDRA: “ Ale ano. Občas Braun přišel na návštěvu. Braun a můj manžel byli kamarádi ze školy.“
SEMIR: “ Už chápu. Už vás nebudu dál zdržovat.“
SANDRA: “ Vaší sestře se přijdu omluvit, kvůli tomu mému výstupu.“
SEMIR: “ Katrina bude moc ráda. Zatím naschle.“
SANDRA: “ Naschle.“
Semir odešel a jede na služebnu.
U Brauna………. Na místo exploze přijeli hasiči a kolegové. Braun, Tina a Tom se dívají na zkázu z maringotky.
TINA: “ Nemáte tušení, kde by todle měl na svědomí??“
BRAUN: “ Opravdu nevím. Právě mě nikdo nenapadá.“
TOM: “ A víte, že váš kamarád je mrtvý – Jan Wagner??“
BRAUN: “ Ne nevím. A jak zemřel??“
TINA: “ Někdo ho uškrtil a pak ho shodil na projížděné auto u staveniště, kde se staví nová dálnice.“
BRAUN: “ Pane bože. Měl jsem ho hrozně moc rád………….a kvůli čemu jste přišli???“
TOM: “ Přišli jsme kvůli jednomu posudku, který jste udělal Wagnerovi i Bornhakovi.“
BRAUN: “ Aha. Už chápu. Ten posudek si nechal udělat jako první Bornhak.“
TINA: “ A, co je vlastně v tom Bornhakově posudku??“
BRAUN: “ Chce z budoucí dálnice udělat skládku…..“
TOM: “ Jak to myslíte??“
BRAUN: “ Bornhak vlastní jeden pozemek, který je zamořený chemickými látkami – přesněji těžkými kovy, kde vlastně dříve stála koksárna.“
TINA: „Jestli jsem to dobře pochopila tak Bornhak chce udělat z dálnice nelegální skládku ze zeminy???“
BRAUN: “ Ano. A tak jsem musel udělat falešná posudek, že zde se dálnice nebude stavět a že se zemina musí vyměnit a také že tíhu dálnice zemina – přesněji jíl neudrží.“
TOM: “ Wagner chtěl od vás nový posudek, který prokazuje, že jíl vydrží tíhu celé dálnice…“
BRAUN: “ Ano. Janovi bylo divné, proč se jíl odváží.“
TINA: No asi jsme vyřešili případ.“
TOM: “ Děkujeme za cenné informace.“
BRAUN: “ Nemáte za co. Rád jsem vám pomohl.“
Ale Bornhak a Stamler je pozorují z dálky explodovanou maringotku…. A po chvilce si všimnou postavy – znalce Brauna, ale pak i dálniční policie.
BORNHAK: “ Sakra!!! To se nám jak si moc nepovedlo.“
STAMLER: “ Co teď budeme dělat??“
BORNHAK: “ Budeme se Brauna nějak zbavit.“
STAMLER: “ Teď??? Když tam jsou fízlové??“
BORNHAK: “ Braun přeci musí jet domů. Tak ho budeme sledovat….“
STAMLER: “ No dobře.“
Braun se právě loučí se Semirem a Tom. Braun nasedá do svého auta a odjíždí domů.
BORNHAK: “ Tak jdeme na to. Braun odjíždí pryč.“
Bornhak a Stamler nasedli do svého auta a sledují Brauna. Ale nějak si toho všimne Tina, která se tak dívá po okolí, že se kousek dál od nich honí dvě auta. Tina na to upozorní Toma. Tak nasedají do mercedesu a jedou za nimi. Po chvilce si Bornhak za volantem auta všimne ze zpětném zrcátku modrého mercedesu s modrým majáčkem. Braun tuto pískovnu moc dobře zná a zajíždí do jedné uličky, kde je takový sráz s velkou jámou. Braun ujíždí na stranu, aby Bornhak a Stamler mohli zahučet do jámy. A taky se tak stalo. Bornhak a Stamler skončili v jámě. Tom a Tina jich běž napomoct. Po chvilce k nim přijíždějí policejní auta, naloží 2 trestance a rovnou jedou do vyšetřovací vazby.
Před služebnou……………. Tina, Tom a Semir se loučí před služebnou. A domlouvají si sobotní večer opět bowling v Düsseldorfu. Tina a tom stojí před vínovou Octavií a chystají, že pojedou domů.
TOM: “ Co budeme dneska večer dělat??“
TINA: “ Miláčku, ještě řekni, že jsi na to zapomněl.“
TOM: “ A na, co?“
TINA: “ Na jednu důležitou věc….“
TOM: “ Aha. Myslíš tu večeři??“
TINA: “ Ano. Jestli to teda ještě platí.“
TOM: “ Platí pokud jsi neutratila ty Semirovi peníze?“
TINA: “ Mám pořád u sebe. A ani jeden peníz z toho nechybí.“
TOM: “ Tak půjdeme do naší oblíbené???“
TINA: “ To je přeci tvoje volba.“
TOM: “ To je pravda….“
TINA: “ Ale stejnak by jsme šli do naší…….“
TOM: “ Jestli to dobře chápu takže ty jsi zajistila stůl??“
TINA: “ Dá se to tak říct. Když jsem tě pozvala tak ať to je se vším všudy.“
TOM: “ Ž e tě ještě mám…“
Tom dal Tině malou pusu, nasedli do vínové Octavie a míří si to rovnou domů.
O odpoledne u Katriny doma…………. Hartmut přišel domů z práce. Katrina už je dávno doma. Hartmut přišel domů. A šel rovnou za Katrinou .
HARTMUT: “ Ahoj Miláčku.“
KATRINA: “ Ahojky Miláčku, jak to, že jsi tady tak brzo??“
HARTMUT: “ Chtěl jsem tě překvapit myslel jsem, že bychom si mohli udělat hezké odpoledne co ty na to???“
KATRINA: “ No tak dobře s tím souhlasím.“
Poté se oba dlouze a něžně políbí tak se ozval zvonek .
HARTMUT: “ Miláčku, ty někoho čekáš???“
KATRINA: “ Ne nečekám.“
Katrina jde otevřít za dveřmi uvidí Sandru Wagnerovou .
KATRINA: “ Dobrý den. Co tady chcete??“
SANDRA: “ Přišla jsem se vám omluvit za to facku. Nějak mi ujeli nervy prostě jsem to nezvládala.“
HARTMUT: “ Katrino, kdo to je??“
KATRINA: “ Je to pani Wagnerová.“
Hartmut přijde k nim.
HARTMUT: “ Dobrý den Paní Wagnerová. Já jsem přítel Katriny a nelíbilo se mi jak ste se k ní chovala. Katrina vám přišla popřát upřímnou soustrast a vy jí vlepíte facku? Je tohle normální? Tahle věc se muže stát každý mu z nás nemyslíte? A Katrina vašeho manžela nezabila.“
SANDRA: “ Ale tak ať má aspoň slušný chování a né přijít do bytu a říct upřímnou soustrast a odejit!!!!!!!!!!!! A ještě kdyby se tak blbě nedívala.“
HARTMUT: “ Tak tohle už je opravdu moc. Katrina je slušně vychovaná……. a je to moc hodná chytrá holka.“
KATRINA: “ Hartmute, nech toho to je v pohodě!!!“
HARTMUT: “ Katrino, já nechci, aby tě někdo shazoval nebo ubližoval na to tě mám moc rád. To prostě to nedovolím !!!!!!!!!!!!“
Pak se na konec Katrina a Hartmut domluvili s paní Sandrou Wagnerovou, že její omluvu přijímají.
Konec!!!
Autorka: Tina11 a Katrina