Tina Kranichová je 14 dní na školení v Miláně. Není to tak obyčejné školení, ale Tina dává tak trochu jedno malé oddělení ve městě Brescia. Takže těch 14 dní pendluje mezi Milánem Brescií půjčeným autem, které si půjčila od tety Petry.
Ve vlaku……………. Tina do Milána přijela vlakem a také vlakem odjíždí domů.Tina cestuje večerním vlakem EuroCity č. 351, který svoji jízdu končí v Hamburku. Jeho cesta vede přes – Brixen, Innsbruck, Mnichov, Nürnberg, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Hannover, Berlín a Hamburk. Tina leží v lůžkovém voze ve večerních hodinách.
V Německu…………. Tom a Semir jedou ve stříbrném BMW po dálnici A1.
SEMIR: “ Co jsi tak zamlklý???“
TOM: “ Nejsem. To se ti zdá……..“
SEMIR: “ Ale jsi…….už tě znám dlouho. Že ti chybí Tina????“
TOM: “ Hrozně…………. Semire, mám na tebe jednu takovou prosbu.“
SEMIR: “ Jakou???“
TOM: “ Nezavezl jsi mě na hlavní nádraží??“
SEMIR: “ A proč??“
TOM: “ Zajet pro Tinu.“
SEMIR: “ Si tam můžeš zajet sám.“
TOM: “ To by jsem mohl, kdybys mi nezničil můj služební vůz.“
SEMIR: “ A Tina nejela autem???“
TOM: “ Tinino služební auto je na šrotišti a naše rodinné auto je v opravně. Tak Tina jela vlakem.“
SEMIR: “ Už se radši na nic neptám.“
TOM: “ To jsem moc rád.“
SEMIR: “ Tak já těm tam zavezu, když nemáme žádnou práci.“
Ve vlaku…………. Tina jde do jídelního vozu, kde potká jednoho známého člověka – bývalého komisaře Petra Bergera. Petr Berger je postarší pán a už je v důchodu. Tina si stoupla naproti němu, když snídal, ale Berger si Tiny vůbec nevšiml.
TINA: “ Dobrý den a dobrou chuť vám přeji.“
Petra Berger se podíval na Tinu a přestal jíst.
BERGER: “ Dobrý den. kde se tu berete??“
Tina se posadila naproti němu.
TINA: “ Jedu ze školení z Milána.“
BERGER: “ Aha. Vůbec jsem si vám nevšiml, když jsem nastupoval…..“
TINA: “ Asi jsem už byla zalehlá pod peřinou.“
Servírka přinesla Tině tu samou snídani, co má Berger. Tina s Bergerem si pěkně popovídali. Oba dva jsou ve stejném kupé. S Tinou a Bergerem je ještě jeden mladý pár.
V Německu na nádraží…………. Semir a Tom už jsou na nádraží a dívají se na informační tabuli, kde jsou všechny vlaky, které směřují do Kolína nad Rýnem.
TOM: “ Ten vlak tu ještě není.“
SEMIR: “ A, kdy měl do Kolína přijet????“
TOM: “ Mezi 13:00 a 14:00.“
Semir a Tom se společně podívali na hodiny na nádraží.
TOM: “ Ale už tu měl dávno být.“
Z rozhlasu se ozvalo: „EuroCity č. 351 ze směru Řím, Florencie, Miláno Brixen, který dále pokračuje – Innsbruck, Mnichov, Nürnberg, Frankfurt nad Mohanem, Kolína nad Ránem, Hannover, Berlín a Hamburk, kde svoji jízdu končí. EuroCity má 3 hodinové zpoždění, kvůli čekání na vlak. O dalších změnách vás budeme informovat.“
SEMIR: “ Tome, ty tu chceš čekat ty 3 hodiny??“
TOM: “ Ne. Tak pojedeme na služebnu.“
Semir a Tom jdou pomalu k BMW. Tom cestou volá Tině.
TOM: “ Ahoj miláčku.“
TINA: “ Ahoj.“
TOM: “ Kde je váš vlak???“
TINA: “ Právě stojí asi tak 3 hodiny na rakousko-italských hranicích v jednom malém nádraží.“
TOM: “ A kvůli čemu???“
TINA: “ Na naší trati vykolejil vlak. A tak čekáme až ten vlak odklidí z cesty.“
TOM: “ Už se na tebe moc těším.“
TINA: “ To bude ještě na dlouho.“
TOM: “ Až se……“
TINA: “ Neboj se. Hned ti dám vědět, co se děje. Budeš to vědět jako první.“
TOM: “ Ty poklade můj……“
TINA: “ To už vím takových let…….“
TOM: “ Tak si užij zpoždění.“
TINA: “ Díky. Můžu se tu ukousat nudou. Tak aspoň pozdravuj ode mě naše dva rošťáky.“
TOM: “ Už se tě nemůžou dočkat. Vyřídím jim to. Ahoj.“
TINA: “ Ahoj.“
Oba společně zavěsili.
SEMIR: “ Tak, co??“
TOM: “ EuroCity stojí v jednom nádraží. Kvůli jinému klaku, který vykolejil…..“
SEMIR: “ Takže čekají až ten vlak vyprostí a pak pojedou dál.“
TOM: “ To bude ještě několik hodin trvat. Asi služebna to jistí, co??“
SEMIR: “ Máš pravdu.“
Semir a Tom nasedli do BMW a odjíždějí na služebnu.
EuroCity nabral další zpoždění mezi rakousko-italskými hranicemi a Innsbruckem. Na této trase jsou 2 výluky a tak EuroCity vždy čekalo přibližně půl hodiny na protější vlak. Tak EuroCity nabralo až 5 hodinové zpoždění.
Na služebně………. Tom tak smutně sedí v kanceláři a myslí na Tinu, jestli se jí něco nestalo. Po chvilce k němu přijde Semir.
SEMIR: “ Co ty hromádko neštěstí.“
TOM: “ Tak trochu se bojím o Tinu.“
SEMIR: “ To bude dobrý. Tina se ti brzy vrátí.“
Najednou do kanceláře přiběhne Andrea.
SEMIR: “ Co se děje??“
ANDREA: “ Tome, mám pro tebe……“
TOM: “ Co se stalo??? Co se stalo s Tinou??“
ANDREA: “ Tina je vlaku, který je přepaden 5 člennou skupinou.“
TOM: “ Kdy a kde??“
ANDREA: “ Stalo se to tak před 10 minutami v Innsbrucku na hlavním nádraží.“
Do kanceláře přijde šéfka.
SEMIR: “ Šéfová máte více informací??“
ŠÉFKA: “ Dostala jsem zprávu, že vlak míří na Mnichov. Už jsou dost daleko za hranicemi.“
TOM: “ Kdo je to…..“
ŠÉFKA: “ Ta 5 členná skupina přepadla banku v Innsbrucku a při zpáteční cestě unesli vlak.“
SEMIR: “ ještě něco??“
ŠÉFKA: “ Policejní prezident mě bude průběžně informovat o situaci. Andreo, spojte se s mnichovskými a rakouskými kolegy , ať vám řeknou více. Tome, Semire, jeďte se podívat na místo činu.“
SEMIR: “ Dobře.“
Ve vlaku………. Ve vlaku panuje divná atmosféra. Každý se bojí. Z celého vlaku zůstala akorát lokomotiva a vagón za lokomotivou. Zbývající vagóny jsou na nádraží v Innsbrucku – s věcmi cestujících. Ve vagónu sedí asi 20 lidí a z toho Tina s bývalým komisařem Bergerem. Lokomotivu řídí strojvůdce a hlídá ho jeden člen z bandy – Hesse. Naše malá vlaková souprava má úplně volnou cestu. Trať vede mezi 2 silnicemi, které vedou na Mnichov – kolem 100 km. Všechny vlaky byli odkloněny mezi Mnichovem a Innsbruckem.
V BMW…………. Ozvala se vysílačka.
ANDREA: “ Centrála, Kobře11.“
TOM: “ Kobra11, slyší. Máš něco??“
ANDREA: “ Ano. 5 členná skupina si vzala z banky 25 mil. euro.“
TOM: “ Ještě něco??“
ANDREA: “ Ještě mají venku svého informátora. Skupina už seděla za mřížemi v Rakousku, protože vykradli banku ve Vídni asi tak před 10 lety. Všichni jsou to Rakušané.“
TOM: “ Až něco nového objevíš…..“
ANDREA: “ Dám vám vědět.“
Naše vlaková souprava dál jede po volných kolejí směrem na Mnichov. Rozmanitost cestujících je veliká- od mladého páru, přes mladé lidi, jedné rodiny, jedna starší pani s pejskem a 2 komisařů.
WERNER: “ myslíš, že to výjde??“
KELLER: “ Neboj se. Všechno dopadne dobře.“
KLAIN: “ A, co chceš dělat s nimi??“
KELLER: “ Oni jsou pro nás dost cenný. To je takový pojistka.“
WAGNER: “ Mě se mi to celkově moc nelibí. A zatím se neozval tvůj bratr.“
KELLER: “ Nebojte se můj brácha na se ozve na 100%.“
Keller je mladý pohledný muž. Zadíval se na Tinu. Přišel k ní blíže a mile se na Tinu podíval.
TINA: “ Co se tak na mě díváte??“
KELLER: “ To se nemůžu podívat na takovou krásnou ženu a že cestuje sama.“
TINA: “ Díky za lichotku, ale…..“
KELLER: “ Ale, co?? Snad mi nechcete dát košem??“
TINA: “ Bohužel musím.“
KELLER: “ To je škoda. Hned bych si vás vzal domů, ale teď mě omluvte…….“
Keller odešel za Wagnerem, Klainem a Wernerem. Petr Berger a Tina si začali povídat tichým hlasem.
BERGER: “ Co to mělo znamenat???“
TINA: “ Jen to nechte na mě. Nevím, co mají za lubem, ale musím je dostat.“
BERGER: “ Dobře. Doufám, že…“
TINA: “ O to se teď nestarejte. A moji kolegové tu určitě dorazí.“
Keller a jeho kamarádi jsou velmi ve předu. Nepotřebují je, aby je každý slyšel.
WERNER: “ Co to mělo znamenat??“
KELLER: “ Jenom takový malý kontakt se slečnou.“
KLAIN: “ A k čemu to bude dobrý??“
KELLER: “ No bude naše taková hlavní pojistka i s tím chlapem.“
WAGNER: “ Třeba to může být fízl. To tě nenapadlo??“
KELLER: “ Ale ano. Ale i ten chlap. Zbytek nechte na mě. A běžte se někdo podívat za Hessem.“
WERNER: “ Já tam jdu.“
V BMW…………. Ozvala se vysílačka.
ŠÉFKA: “ Centrála, Kobře11.“
TOM: „Kobra11, slyší. Šéfka, máte už něco nového??“
ŠÉFKA: “ Ano. Andrea se spojila s rakouskými kolegy. Naše 5 členná skupina je skládá ze 6 mladíků, kteří už byli za mřížemi. A před těmi 10 lety přepadli banku ve Vídni a také unesli vlak na stejné trati.“
TOM: “ Jak to dopadlo??“
ŠÉFKA: “ Dopadlo to tak, že zemřeli 4 lidi.“
TOM: “ To se nějak vymklo z rukou rakouským kolegům.“
ŠÉFKA: “ Taky jsem se spojila s mnichovskou kriminálkou, která na tom případu pracuje.“
TOM: “ Co řikali, že u toho bude i dálniční policie???“
ŠÉFKA: “ Nejdřív se divili, proč chceme s nimi spolupracovat, a když jim pak dal vědět i policejní prezident, že ve vlaku je komisařka od nás. Kriminálka dala souhlas, že dáte síly dohromady.“
K šéfce přišla Andrea s horkou novinkou.
ANDREA: “ Mám další novinky od kriminálky z Mnichova. Vlak teď stojí u jedné výhybky jako před 10 lety.“
TOM: “ Proč nejedou dál??“
ANDREA: “ Omylem se na tuto trať dostal jeden vlak. A tak čekají až přejede.“
TOM: “ A nevíš jak dlouho to bude trvat??“
ŠÉFKA: “ Tome, aspoň to je pro nás velké plus. Můžeme se aspoň zmocnit těch rukojmích.“
ANDREA: “ Rakouská a mnichovská policie už uzavřela obě silnice, které vedou vedle tratě.“
ŠÉFKA: “ O dalších změnách budeme vás kontaktovat.“
TOM: “ Díky.“
ŠÉFKA: “ V brzké době se u vás stavím.“
Ve vlaku…………. Panuje tu velmi divná atmosféra. Všichni se po sobě dívají a všem se hodí hlavou, co bude s nimi dál, jestli náhodou neskončí pod kytičkami.
Keller jenom čeká až mu zavolá jeho bratr, jestli je všechno připraveno pro jejich akci.
Jedna postarší pani se zvedla………
STARŠÍ PANI: “ Co s námi bude????“
KELLER: “ Tak to vás zajímá??
STARŠÍ PANI: “ Ano. A to dost!!!!!“
Ještě se k tomu přidal jeden mladý právník
PRÁVNÍK: “ Nebylo by lepší kdyby jste nás všechny pustili??“
KELLER: “ Tak to by jste chtěli??? Tak na tudle myšlenku zapomeňte!!!!“
WERNER: “ Mají pravdu. Tak je propusť.“
KELLER: “ Všichni jste padlí na hlavu!!! Oni jsou naše pojistka. Aspoň můžeme spolupracovat s policajtama.“
TINA: “ Proč jste to neudělali už dávno!! Vždyť policajti už tu dávno jsou a jenom čekají, co uděláte za krok.“
PRÁVNÍK: “ Proč ji neposlechnete!!! Má naprostou pravdu.“
BERGER: “ Tak aspoň propusťte pár lidí.“
KELLER: “ Tak to vám jde!!!………..“
TINA: “ My snad máme něco společného s vaší krádeží??? Nemáme……“
KELLER: “ Tak naše milá žena je taková bojovnice. A jestli náhodou nepatří, co jsou venku.“
TINA: “ Co když vám řeknu, že patřím.“
BERGER: “ To snad nemyslíte vážně…..“
KELLER: “ Tak se tedy zeptám. Patříte k těm venku??“
BERGER: “ Neřikejte jim to……… uděláte se hlavní pojistkou…….“
TINA: “ Ale vy taky. Stačí když to bude jeden.“
KELLER: “ Tak jestli jsem dobře pochopil oba dva jste fízlové. A dobře jste to pochopili. Jste naše hlavní pojistky.“
…………..Pokráčko zase příště……….