Oficiální logo Eura.
Euro (EUR nebo €) je jednotná měna 16 členských států Evropské unie. Euro bylo ustanoveno 1. ledna 1999 a eurobankovky a mince (viz Euromince) vešly v platnost 1. ledna 2002.
Existuje 7 různých eurobankovek, kdy každá má rozdílnou barvu a velikost. Všechny jsou v tématu různých evropských architektonických slozích. Na lícové straně jsou zobrazena okna nebo brány a na rubové straně mosty. Důraz byl také kladen na to, aby příklady architektury nereprezentovaly žádnou skutečnou památku.
Na všech bankovkách je zobrazen motiv evropské vlajky, iniciály Evropské centrální banky v pěti jazykových verzích (BCE, ECB, EZB, ΕΚΤ, EKP), mapa Evropy na zadní straně, název „EURO“ v obou abecedách (latinské a řecké) a podpis nynějšího prezidenta ECB.
Design eurobankovek byl vybrán ze 44 návrhů v konkurzu, který byl pořádán při zasedání Evropského měnového institutu 12. února 1996. Vítězná přihláška, vytvořená Robertem Kalinou z Rakouské národní banky, byla vybrána 3. prosince 1996.
Popis bankovek
| Lícová strana | Rubová strana | Nominální hodnota | Rozměry | Dominantní barva | Architektonický sloh | Časový úsek | Tiskařský kód |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) |
.jpg) |
5 eur | 5 € | 120 x 62 mm | šedá | antika | do 5. století | levý okraj obrazu |
.jpg) |
.jpg) |
10 eur | 10 € | 127 x 67 mm | červená | románský sloh | 11. a 12. století | osmihodinová hvězda |
.jpg) |
.jpg) |
20 eur | 20 € | 133 x 72 mm | modrá | gotika | 13. a 14. století | devítihodinová hvězda |
.jpg) |
.jpg) |
50 eur | 50 € | 140 x 77 mm | oranžová | renesance | 15. a 16. století | pravý okraj obrazu |
.jpg) |
.jpg) |
100 eur | 100 € | 147 x 82 mm | zelená | baroko a rokoko | 17. a 18. století | vpravo od devítihodinové hvězdy |
.jpg) |
.jpg) |
200 eur | 200 € | 153 x 82 mm | žlutá | secese | 19. a 20. století | nad sedmihodinovou hvězdou |
.jpg) |
.jpg) |
500 eur | 500 € | 160 x 82 mm | fialová | moderní architektura 20. století | 20. a 21. století | devítihodinová hvězda |
Zámořská území jsou také zobrazena na mapě na zadní straně: Azory, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Madeira, Martinik, Réunion a Kanárské ostrovy. Kypr a Malta nejsou zobrazeny, protože se připojily k Evropské unii až v roce 2004. Navíc je Malta příliš malá, protože nejmenší možná velikost pro zobrazení je 400km²
Kódy zemí
Písmeno na začátku sériového čísla označuje zemi, ve které byla bankovka vytištěna:
- Z – Belgie
- Y – Řecko
- X – Německo
- V – Španělsko
- U – Francie
- T – Irsko
- S – Itálie
- P – Nizozemí
- N – Rakousko
- M – Portugalsko
- L – Finsko
- H – Slovinsko
- G – Kypr
- F – Malta
Kódy členských zemí eurozóny, které zatím vlastní bankovky netiskou
- R – Lucembursko Lucemburské bankovky přes přidelený národní kód využívají kód státu, v kterém byly vytištěny.
- E – Slovensko
Písmena vyhrazená pro staré členy EU, které Euro ještě nezavedly:
- W – Dánsko
- K – Švédsko
- J – Spojené království
Euromince jsou mince měny euro; existuje celkem 8 nominálních hodnot euromincí (1 eurocent, 2 eurocenty, 5 eurocentů, 10 eurocentů, 20 eurocentů, 50 eurocentů, 1 euro, 2 eura. Každý stát, který je členem eurozóny, nebo je k tomu oprávněn dohodami s Evropskou unií, vydává mince s vlastní rubovou stranou, lícová strana je pro všechny země společná.
Euro (EUR nebo €) je měna 16 členských států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko), čtyř evropských mikrostátů, které jsou v měnové unii s členskými státy EU (Andorra, Monako, San Marino a Vatikán), Černé Hory a Kosovo.
Lícová strana
Všechny mince mají shodnou lícovou stranu s hodnotou mince s designem od belgického designéra Luca Luyckxe. Vzhled mincí 1, 2 a 5 centů symbolizuje umístění Evropy ve světě. Mince 10, 20 a 50 centů, 1 a 2 eura zobrazují Evropu. Na všech mincích je také zobrazeno 12 hvězd.
Mince mohou mít na sobě také dřívější rok než 1999, kdy bylo Euro zavedeno (pouze francouzské, španělské, belgické, finské a nizozemské mince). Tyto země tradičně dávají na mince rok vyražení místo roku, kdy byly uvolněny do oběhu.
| 0,01 € | 0,02 € | 0,05 € |
|---|---|---|
.png) |
.png) |
.png) |
| Zobrazení zeměkoule s Evropou, Afrikou a Asií. | ||
| 0,10 € | 0,20 € | 0,50 € |
.png) |
.png) |
.png) |
| Zobrazení evropského kontinentu. | ||
| 1 € | 2 € | |
.png) |
.png) |
|
| Zobrazení evropského kontinentu. |
Původní vzhled
Mince ražené mezi lety 1999 – 2006 měly na lícové straně vyobrazeny pouze státy Evropské unie před rozšířením v roce 2004. 7. června 2005 bylo rozhodnuto, že bude vzhled předních stran mincí ze severského zlata a dvoubarevných mincí změněn [1]. Nové mince ražené od roku 2007 reagují na rozšíření Evropské unie a zobrazují celou Evropu – nejenom 15 původních států EU. První mince s novým vzhledem byla vyražena Slovinskem roku 2007. Mince nejnižších hodnot (1, 2 a 5 centů) si ponechaly shodný design.
 |
 |
 |
 |
 |
Rubová strana
Státy EU
Každý stát eurozóny má svůj vlastní design na rubové straně mincí. Tyto designy se liší od jednoho zobrazení na mincích všech nominálních hodnot (např.: Belgie) po různá zobrazení na každé z mincí (např.: Itálie). V monarchiích je často na zadní straně mince zobrazen portrét vládce, který je někdy převzat z předchozí měny. Státy, které monarchiemi nejsou, většinou na mince zobrazují národní památky a symboly.
Pro vzhled národních rubových stran euromincí platí několik pravidel a směrnicí. Nejnovější doporučení Evropské komise týkající se vzhledu euromincí pochází z 17. prosince 2008. Obsahuje 10 článků; zde jsou uvedeny pouze ty, které se přímo dotýkají vzhledu mincí:
- Národní strany všech nominálních hodnot euromincí určených k oběhu by měly obsahovat označení vydávajícího členského státu ve formě názvu členského státu nebo jeho zkratky.
- Na národní straně euromincí určených k peněžnímu oběhu by neměla být znovu uvedena nominální hodnota mince, ani jakákoli její část, ani název jednotné měny nebo její podjednotky, pokud takové označení nevychází z rozdílné abecedy.
- Vlys hrany mince v hodnotě dvou eur může nést označení nominální hodnoty za předpokladu, že je použita pouze číslice „2“ a /nebo údaj „euro“.
- Národní strana euromincí určených k peněžnímu oběhu by měla nést dvanáct hvězd evropské vlajky, které zcela lemují národní vzor, a to včetně označení roku a názvu vydávajícího členského státu. Evropské hvězdy mají být zobrazeny stejně jako na evropské vlajce.
- Vzory použité na národních stranách euromincí určených k peněžnímu oběhu znějící na euro nebo centy jsou neměnné, změna je však možná, pokud dojde ke změně hlavy státu zobrazené na minci. Vydávající členské státy by však měly mít možnost aktualizovat vzor na euromincích zobrazující hlavu státu každých patnáct let tak, aby se přihlédlo ke změnám vzhledu hlavy státu. Vydávající členské státy by také měly mít možnost aktualizovat vzor národních stran euromincí tak, aby byly plně v souladu s tímto doporučením. Dočasné uvolnění či provizorní obsazení funkce hlavy státu by nemělo poskytovat právo na změnu národních stran běžných euromincí určených k peněžnímu oběhu.
Toto doporučení se nevztahuje na mince vyražené před datem vydání tohoto dokumentu. V současnosti (leden 2009) nejsou tyto pravidla dodržena u německých, rakouských, řeckých, nizozemských a lucemburských mincí. Předpokládá se, že tyto státy v budoucnu svoje euromince změní tak, aby vyhovovaly tomuto doporučení.
Mikrostáty
Přestože nejsou členy Evropské unie, mají Monako, San Marino a Vatikán (na rozdíl od Andorry) také euromince s vlastním vzhledem zadní strany, které běžně nekončí v oběhu, ale stávají se poutačem pro sběratele.
- Na monackých euromincích první série byl zobrazen znak a pečeť královské rodiny a portrét posledního vládce knížete Rainiera III. Současné mince nesou obraz současného vládce knížete Alberta II. a jeho monogram.
- Na sanmarinských euromincích jsou vyobrazeny různé věže a veřejné budovy z malého státu a také státní znak.
- Vatikánské mince vystřídaly už tři různé vzhledy. Do roku 2005 je na mincích zobrazen papež Jan Pavel II. a až po nástupu Benedikta XVI. se začaly razit mince s jeho portrétem. V období mezi „vládami“ jednotlivých papažů byly vyraženy mince s motivem papežské kanceláře. V zemích jako Francie však způsobuje používání mincí s podobiznou hlavy církve mírnou kontroverzi.
Andorra si zabezpečila právo razit svou vlastní národní lícovou stranu mincí před tím, než souhlasila s předpisy v roce 2005, které snižují její status daňového ráje. Byl změněn úřad pro ražení mincí z urgellského biskupa na andorrskou vládu.
Mince s malou nominální hodnotou
Finsko nepoužívá a nemá v oběhu mince 1 a 2 centy.
Nizozemsko se kvůli nátlaku maloobchodů, pro které je používání těchto mincí příliš finančně náročné, rovněž pokouší zbavit platnosti mince 1 a 2 centy. Po úspěšném experimentu v obchodech ve Woerdenu v květnu 2004 začali maloobchodníci z celého Nizozemska žádat, aby byly používány pouze mince s nominální hodnotou od 5 centů od září 2004. Přestože mince 1 a 2 centy jsou teď v Nizozemsku velmi málo časté, stále zůstávají oficiální měnou a platidlem.
Pokud se některý stát rozhodne, že nebude razit mince s malou nominální hodnotou, mince z ostatních členských států stále zůstanou oficiálním platidlem. Tyto mince jsou ale běžně používány pouze okrajově.
Protože Finsko sice nepoužívá euromince 1 a 2 centy, ale stále je razí, jsou sběrately vysoce ceněny. Tyto mince v dobrém stavu mohou mít cenu i tisíckrát větší, než je jejich nominální hodnota.