Ráno na služebně……. Tina byla v kuchyňce už byla více probuzená. Nalila si poslední kafe do hrnku, seděla si na židli ke stolu v kuchyňce. Po chvilce přišel Tom a chtěl si nalít ranní kafe.
TINA: “ Jestli si chceš dát kafe tak poslední kafe je u mě v hrnku.“
TOM:
A necháš mi jednu slzu.“
A necháš mi jednu slzu.“
TINA: “ Tady je jich několik.“ Tom se posadil na židli vedle Tiny. Tina předala hrnek s kafem, ze kterého se Tom napil. Tom položil hrnek na stůl a Tina si položila svoji hlavu na Tomovo rameno.
TOM: “ Málo jsi spala?? Spánek na tvrdém podkladu je zdravé.“
TINA: “ Ale měkký podklad je lepší.“
TOM: “ To jsou ty tvoje přesčasy.“
TINA: “ Čas od času…….“ Tímto polibkem chtěl Tom říct, že si dělá srandu a že to Tině nevyčítá, přišel Semir.
TOM: “ Semire, kafe už došlo.“
TINA: “ Ale je ti poslední.“
SEMIR: “ Jestli tam zbyde slza.“ Tina podala Semirovi hrnek s kafem, Semir si ho vzal
a napil se. “ Teď jste zachránili můj život.“
a napil se. “ Teď jste zachránili můj život.“
TOM: “ To jsme rádi.“ Položil hrnek na stůl a posadil na židli se naproti Tině.
SEMIR: “ Jak jste daleko s těmi krádežemi??“
TINA: “ Krádeže začali asi tak před 3 týdny v Kolíně a pár případů přibylo i v Hannoveru.“
TOM: “ Už se něco ví o tom tajném chlapovi??“
TINA: “ Už mám jeho jméno a firmu pro kterou dělá. Také ho půjdu navštívit.“
SEMIR: “ Už máte motiv??“
TINA: “ Těch je plno – náhradní díly, prodávají je dál, můžou v nich dál pašovat,…….“
TOM: “ Ale v autosalonu tvého otce se prodávají od dvouch automobilek.“
TINA: “ Škoda a Seat. Naše parta si vybrala Octavie, Fabie. Seaty nechávají na pokoji. Asi za ně nedostanou velkou částku.“
SEMIR: “ Takže si vybírají ty, který se jim hodí do krámu.“
TINA: “ Hlavně si vybírají auta, které má datum výroby 2000 až do toho to roku. A jak jste na tom vy??“
TOM:
Čekáme, co nám pošle Interpool a čeští kolegové.“
Čekáme, co nám pošle Interpool a čeští kolegové.“
SEMIR: “ a Hartmut má u sebe na KTU dost kvalitní kokain na několik mil euro.“
TINA: “ Teď napadlo něco.“
SEMIR: “ Jen mluv.“
TINA: “ Mému otci vezli auta za skoro 5 mil € a ten kokain může mít tu samou částku a kdyby chtěl někdo zdvojnásobit cenu kokainu tak by musel ukrást i auta, které se vezli z Mladé Boleslavy.“
TOM: “ V tom případě bylo kolem 10-15 mil €.“
TINA: “ To je jako převážení zlata a nebo diamantů. Čím toho je víc tím je víc peněz. Každá věc má svoji hodnotu za kterou se dostanou peníze a někdy je lepší mít toho mít více a třeba jenom za několik tisíc……. „
SEMIR: “ Takže ty krádeže aut mají na to, aby do něho dali kokain a předali ho dál a budou mít víc peněz…….“
TOM: “ A některý auta rozeberou na náhradní díly.“
TINA: “ Třeba staršího data výroby. Dejme tomu od roku 2000 do 2007/8. A nebo hledají další kokain, který se pořád vozí v nových autech, tím pádem by vzrostla i cena všeho.“
SEMIR: “ Ale to není vůbec špatnej nápad. A ten tajemnej chlap je úplně bez významný.“
TOM: “ No myslím, že jsi nám trochu pomohla.“
SEMIR: “ A to až moc.“ Tom a Semir vstali ze židle a Semir stál mezi dveřmi. Tom dal Tině pusu na tvář.
TOM: “ To máš za ten geniální nápad.“ Oba dva odešli za šéfkou říci Tinin nápad.
TINA: “ Vůbec není za co.“ Tina se vypila poslední kafe ze svého hrnku a odešla do své kanceláře pro věci, aby mohla vyrazit do firmy. Ve své kanceláři hledala malý papírek s adresou firmy DAIHATSU. Tina odešla za Andreou.
TINA: “ Andreo, nenašla jsi takový malý papírek s adresou té firmy.“
ANDREA: “ Jistě. Tady je.“ Předala Tině papírek s adresou firmy DAIHATSU.
TINA: “ Díky.“ Tina už chtěla odejít, ale přišla šéfka s Tomem a Semirem.
ŠÉFKA: “ Dobrá práce.“
TINA: “ Děkuji.“
SEMIR: “ Zaměř se i na lidi, který prodávají kokain i auta.“
ANDREA: “ Dobře.“
ŠÉFKA: “ A kam máte namířeno??“
TINA: “ Jdu se podívat na tu firmu, ale myslím si, že to bude samotná kapitola.“
ŠÉFKA: “ Pak mi dejte vědět, co má v plánu.“
TINA: “ Zajisté.“ Odešla ze služebny, kde se setkala s Hotem a Bonrátem. Tina jim řekla ať se podívají na pašování aut a náhradních dílů.
ŠÉFKA: “ Už ozval Interpool a nebo čeští kolegové??“
ANDREA: “ Kolegové v Mladé Boleslavi něco mají a do večera nám to pošlou. A Interpool potvrdil, že Martin Weinek a Heinz Winter chvilku pracovali na české drogové scéně, ale ty dva jsou mrtvý. Přišli o život při jednom malém atentátu, když jeli společně na menší společnou dovolenou.“
TOM: “ A jsme tam, kde jsme zase byli.“
SEMIR: “ Tome, vzpomeň si na to Tina řikala, že je lepší obchodovat se zbožím i za pár tisíci euro…….“
TOM: “ Každá věc má svoji hodnotu a je třeba mít více těchto věcí.“
ŠÉFKA: “ Kam zase tím míříte??“
SEMIR: “ Šéfová, tady nejde jenom o ten kokain, ale třeba i o krádeže aut.“
TOM: “ Ten kokain měli ukradnout i s auty a jestli bylo v sedmi autech kokain, tak chtěli dostat obojí – kokain i ty auta, která prodají ještě o něco dráž než v autosalonu.“
SEMIR: “ Některé auta pořád jezdí s kokainem a tak ho chtějí dostat zpátky.“
Ve firmě……. Tina zašla za Richardem Winklerem. Sekretářka ohlásila Richardovi Tinu, sekretářka pak zavedla za Richardem do jeho kanceláře.
WINKLER: “ Richard Winkler. S čím vám můžu pomoct??“
TINA: “ Tina Kranichová, dálniční policie. Přišla jsem se zeptat na jednu věc.“
WINKLER: “ A na jakou??“
TINA: “ Od jednoho ředitele autosalonu jsem se dozvěděla, že chcete, aby se a vzdal se svého autosalonu. Tak by jsem chtěla vědět, co tam vaše nabídka přesně znamená.“
WINKLER: “ A o tom musí vědět dálniční policie??“
TINA: “ Třeba ano, jestli v tom nejsou náhodou zapleteny krádeže aut, aby se tak trochu tomu pomohlo.“
WINKLER: “ Co vás to napadlo. Jak asi víte jsem velká japonská firma, která pomoct těmto malým autosalonům. Chceme je spojit všechny dohromady a ještě by prodávali naše japonské automobily, které by se dováželi z Tokia do celého Německa. A v každém větším městě bude takový hlavní stan a tyto malé autosalonu budou zbourané se zemí.“
TINA: “ To není moc dobrý nápad. Tisíce lidí příjde o práci a to je všechny určitě nezaměstnáte ve své nové budově, která bude stát několik mil €. A peníze se vám vrátí až za pár let.“
WINKLER: “ S tím úplně počítáme, ale musíme nějak zrušit malé autosalony, které moc nevynášejí.“ Se šel podívat z okna. Tina uviděla na stole Winklera desky, ze který čouhaly fotky. Tina tak nenápadně do desek podívala a uviděla auto své matky a další ukradená auta. „Úplně bez problémů to takhle funguje v Japonsku.“
TINA: “ A kolik autosalonů vám přikývlo na vaše plány?? Jestli to tak můžu říct.“
WINKLER: “ V Kolíně nám řekli ano skoro všechny kromě jednoho autosalonu v Essenu.“
TINA: “ Tak tento autosalon moc dobře znám. A tento autosalon vydělává dost peněz na přežití a jeho ředitel je přímo báječný.“ Winkler se podíval na Tinu.
WINKLER: “ Vy znáte ředitele Petra Berghammera??“
TINA: “ Ano, dalo by říci, že to je můj nejbližší příbuzný.“
WINKLER: “ To je váš otec.“
TINA: “ Ano, a nikdy se nevzdá svého milovaného autosalonu, které opět postavil na nohy před několika lety.“
WINKLER: “ Hold ho bude muset……. Nám prodat.“
Před firmou……. Tina volala Hotemu na služebnu a stála u svého auta.
TINA: “ ……. Hote, zjistili něco o jistém Manfrédu Hoffmannovi……. Něco mi tu nehraje a ještě něco o Richardovi Winklerovi. Jestli nemají něco společného……. Ahoj.“ Zavěsila, nasedla do auta a odjela na služebnu.
Na služebně……. Tina přišla na služebnu. U Andrey byla šéfka, Semir s Tomem. Tina k nim přišla.
SEMIR: “ Jak dopadla návštěva??“
TINA: “ Samé zajímavosti.“
ŠÉFKA: “ Tak co jste zajímavého zjistila??“
TINA: “ Firma DAIHATSU usiluje o tom, aby zruinovala autosalon mého otce a to tím, že s tím souvisejí krádeže aut a ta nehoda kamionu s novými vozy.“
TOM: “ To víš na 100%??“
TINA: “ Ano, protože na stole Winklera leželi desky s fotkami ukradených aut a navrchu ležela fotka auta mé matky.“
SEMIR: “ Proč se zavírají malé autosalony??“
TINA: “ Firma DAIHATSU si udělala podmínky, že se ředitel autosalonu prodá autosalon firmě DAITHASU. Firma DAIHATSU tento malý autosalon srovná se zemí a postaví jednu velkou budou pro větší město. V tom autosalonu budou prodávat všechny známé značky automobilů a ještě japonské automobily DAIHATSU. A otcův autosalon je jediný, který nepřistoupil na jejich podmínky.“
ŠÉFKA: “ Ale na to budou potřebovat několik miliónů euro.“
TINA: “ A ještě něco. V deskách mezi fotkami ukradených aut bylo jméno Manfréd Hofmann.“ Přišel k nim Hote.
HOTE: “ Manfréd Hofmann je krále na německé drogové scéně posledních pár měsíců, v rozbírání aut a pašování aut do celého světa. V poslední době se soustřeďoval na kokain s auty dohromady. O Richardovi Winklerovi jsem zatím nic nenašel a ani nějaké společné vazby.“
ANDREA: “ Když se mluví o Hoffmannovi. Čeští kolegové z Mladé Boleslavy mi poslali, že Hofmann spolupracuje s Alexandrem Bachmanem a s bratry Michalem a Janem Krausovými. Ty obchodují hlavně s kokainem v České republice i do zahraničí. S Hoffmannem se spojili nedávno a spolu jsou jako nerozbitná pevnost. Bachman a bratři Krausovi by měli přijet do Kolína za Hofmannem.“
ŠÉFKA: “ Takže víme, že Winkler způsobil nehodu kamionu nových vozů, které jeli do autosalonu Berghammer a Winkler to chce hodit na naši bandu, která chce celá auta s kokainem. A pak jim chce ještě přišít krádeže aut. Tino, pokuste se od vašeho otce zjistit, kdy pojede další transport s auty z Mladé Boleslavy.“
TINA: “ Dobře. A podívám se na toho Winklera.“
ŠÉFKA: “ Všechny musíme zadržet při činu.“
SEMIR: “ Šéfová, myslíte, že to výjde??“
ŠÉFKA: “ Semire, musíme to zkusit a jeto naše šance.“
Alexander Bachman a Manfréd Hofmann spolu telefonovali.
ALEXANDER: “ Co jste to zase vyvedli.“
MANFRÉD: “ No mi nic. My jsme to chtěli udělat podle plánu, ale…….“
ALEXANDER: “ Jaký ale??“
MANFRÉD: “ Trochu se nám do toho připletl jeden chlap a tak jsme to odpískali. Koks má dálniční policie.“
ALEXANDER: “ Panebože. Tak se nějak toho chlapa zbavte.“
MANFRÉD: “ On chce nám přišít ty krádeže aut.“
ALEXANDER: “ O všem už vím z televize. Koks musíme získat zpět.“
MANFRÉD: “ Tak mě napadlo, že by jsme toho chlapa zničili při činu. A kdy jede další transport??“
ALEXANDER: “ Do Kolína by měl přijet v pátek dopoledne. A my přiletíme ve čtvrtek a taky si půjdeme pro ten koks.“
MANFRÉD: “ Dobře. Podle tvého plánu jsme rozebrali pár aut, jak jsi to chtěl..“
ALEXANDER: “ Výborně. Aspoň jedna dobrá zpráva. Uvidíme se brzy na letišti. Ještě dám vědět.“
MANFRÉD: “ OK.“ Oba dva součastně zavěsili. Tina vyřídila šéfové zprávu, že další transport nových aut z Mladé Boleslavy přijede ve čtvrtek a nebo v pátek, ale že dá otec ještě vědět, který den. čeští kolegové dali vědět dálniční policii, že Alexander Bachman a bratři Krausovi dorazí do Kolína ve čtvrtek dopoledne. Tina hledala nějaké informace o Richardovi Winklerovi a našla něco zajímavého. Hned s tím šla za šéfkou do její kanceláře.
ŠÉFKA: “ Něco s nad máte??“
TINA: “ Našla jsem něco o tom Richardovi Winklerovi a má záznam u BKA.“
ŠÉFKA: “ U BKA??“
TINA: “ Ano, za vytunelování jedné banky před deseti lety, svůj trest si odseděl. Tak, aby si trochu přivydělal tak má nastarost ničení malých autosalonů po celém Německu. S touto akcí začal tady v Kolíně.“
ŠÉFKA: “ Winkler si to moc dobře spočítal kolik za to všechno dostane.“
TINA: “ Ale do konečného součtu mu ještě zbývá autosalon mého otce.“
Čtvrtek přišel jako voda. Na kolínském letišti přistálo letadlo s Alexandrem Bachmanem a bratry Krausovými, kde se přivítali s Hofmannem a spolu odjeli do jejich úkrytu. Také na letiště přijela i dálniční policie a sledovala kroky těchto drogových dealerů.
Banda dealerů se připravovala na noční návštěvu na technické oddělení dálniční policie, šli si svůj kokain, který nutně potřebují k obchodu s jedním španělským odběratelem, který se objeví v pátek. Hofmann, Bachman a bratři Krausovi čekali v autě před KTU až odejde poslední zaměstnanec. Když poslední technik z KTU zamknul celé KTU a nasedl do auta, odjel domů. Hofmann a Bachman šli na technické oddělení a bratři Krausovi hlídali venku v autě. Všechny vchody na KTU jsou pod kódy a tak Hofmann vždy rozkódoval pomocí počítače jeden kód za druhým. Až se prokousali ke svému kokainu, který byl v sejfu.
MANFRÉD: “ Tak tu je náš koks.“
ALEXANDER: “ Ještě nám pár kilo zbývá, ale to budeme mít zítra.“
MANFRÉD: “ Ještě se musíme nějak zbavit toho chlapa.“
ALEXANDER: “ To budeme řešit na základně.“
MANFRÉD: “ Dobře.“ Zavřel sejf. A z KTU odešli jako myšky. Nasedli do auta a rychle ujížděli do úkrytu – Kolín-západ v jenom malém opuštěném domku.
……zase příště……